Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ustav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu Ivana Ondrejova Vliv ruského zemního plynu v oblasti českoruských vztahů Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. ApollinarijaNazarčuková Brno 2017 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Ivana Ondrejova Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí práce Mgr. Apollinariji Nazarčukové za poskytnutí cenných rad a připomínek, které mi pomohly při vypracování mé bakalářské práce, a také Mgr. Janu Osičkoví, Ph.D. za úplně první rady při konzultaci tématu a poskytnutí zdrojové literatury. OBSAH S E Z N A M P O U Ž I T Ý C H Z K R A T E K 5 Ú V O D 6 1. P O S T A V E N Í Č E S K É R E P U B L I K Y N A T R H U S E Z E M N Í M P L Y N E M 9 1.1. V Ý Z N A M ZEMNÍHO PLYNU PRO Č R 9 1.2. RÁMCOVÉ SMLOUVY Č R A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO TRHU V E U 10 1.3. SPOTREBA A POPTÁVKA PO ZEMNÍM P L Y N U v Č R 12 1.4. ZÁSOBY A DISTRIBUCE ZEMNÍHO P L Y N U V Č R 16 1.5. PŘEPRAVA ZEMNÍHO P L Y N U V Č R 17 2. P O S T A V E N Í R U S K É F E D E R A C E N A T R H U S E Z E M N Í M P L Y N E M 21 2.1. V Ý Z N A M ZEMNÍHO PLYNU PRO R F 21 2.2. GAZPROM 23 2.3. DOMÁCÍ REZERVY A PRODUKCE ZEMNÍHO PLYNU V R F 24 2.4. SPOTŘEBA A POPTÁVKA PO ZEMNÍM P L Y N U v R F 28 2.5. PŘEPRAVA A DISTRIBUCE ZEMNÍHO P L Y N U V R F 31 3. V L I V Z E M N Í H O P L Y N U N A Č E S K O - R U S K É V Z T A H Y 34 3.1. UPLATNĚNÍ TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI MEZI Č R A R F N A TRHU SE ZEMNÍM P L Y N E M 34 3.2. STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ PRO Č R 40 3.3. STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ PRO R F 43 Z Á V Ě R 49 P E 3 K ) M E 52 S E Z N A M P O U Ž I T É L I T E R A T U R Y A Z D R O J Ů 57 S E Z N A M G R A F Ů , T A B U L E K A O B R Á Z K Ů 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BP - British Petroleum CNG - Compressed Natural Gas (stlačený zemní plyn) ČR - Česká republika DPH - daň z přidané hodnoty EU - Evropská unie EUR - euro HDP - hrubý domácí produkt IEA - International Energy Agency (Mezinárodní energetická agentura) km3 " krychlový kilometr (tisíc krychlových metrů) kWh - kilowatthodina LNG - Liquefied Natural Gas (zkapalněný zemní plyn) mld. m3 - miliarda metrů krychlových MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky NPT - Nadym-Pur-Taz region (HaAWM-nyp-Ta30BCKHÍí p a i í o H ) OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OZE - obnovitelné zdroje energií RF - Ruská federace TPES - Total Primary Energy Supply (primární zdroje energie) USD - americký dolar V 4 - Visegrádská skupina 5 ÚVOD Zemní plyn je hned po ropě druhá nejvýznamnější energetická surovina ve světě a představuje jeden z hlavních energetických zdrojů. Jeho význam spočívá v neustále se zvyšující spotřebě v celosvětovém měřítku. Už dnes existuje presumpce, že světová spotřeba energií se bude rapidně zvyšovat. Očekává se, že právě zemní plyn by tento růst poptávky měl z velké části pokrýt. Výhodou zemního plynu je, že v porovnání s ropou a uhlím splňuje dnešní environmentálni požadavky. Na druhé straně nevýhodou zemního plynu je náročnost jeho těžby a technologické přepravy z důvodu jeho plynného skupenství. Důležitost této energetické suroviny narůstá každým rokem také u spotřebitelů na trhu krajin Evropské unie, tedy i České republiky. Členské státy E U jsou největšími dovozci této suroviny na světě. Ruská federace, která má největší domácí rezervy zemního plynu na světě, pak představuje hlavního dodavatele plynu do evropských krajin. Geografická blízkost a rovněž existující možnost dopravy této suroviny ve formě vybudovaných přepravních potrubí tak umožňuje obchod s touto komoditou mezi Ruskem a evropskými krajinami. Zároveň se ale projevuje vzájemný vliv těchto subjektů, a stále víc se tak zkoumá problematika kooperace a konfliktu obou činitelů. Z důvodu exportu zemního plynu z Ruska do České republiky jsou vztahy těchto činitelů vzájemně historicky propojeny už po několik desetiletí a současný odhad předpokládá, že tyto vztahy budou pokračovat i v budoucnu. Téma této bakalářské práce se bude soustřeďovat primárně na problematiku trhu se zemním plynem a jeho vlivem na vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou. Zemní plyn byl vybrán z důvodu jeho narůstající důležitosti v energetické spotřebě a také proto, že je to velmi důležitý faktor, který ovlivňuje vztahy Ruské federace, jako exportéra, s krajinami, do kterých jej dováží. Nutné je brát do úvahy také fakt, že Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu, a proto se dané téma stává ještě komplexnější. Z tohoto důvodu bude nezbytné brát danou problematiku nejen z českého národního pohledu, ale i z pohledu společné evropské energetické politiky. Neoddělitelnou součástí tohoto tématu je také propojenost politické a ekonomické sféry ve vzájemných vztazích. Vzhledem k tomu, že je daná problematika natolik složitá, 6 bude se tato bakalářská práce zaměřovat jen na nej relevantnější aspekty, aby dokázala tak komplexní a široké téma uchopit jen z vybrané perspektivy. Velmi důležité bude logicky podchytit rozdělení daného tématu a identifikovat priority obou krajin do budoucnosti. V teoretické části bakalářské práce se první kapitola zaměří na postavení České republiky na trhu se zemním plynem, kde bude konkrétně popsáno, jaký je význam zemního plynu pro danou krajinu. Protože je Česko též součástí Evropské unie, bude nevyhnutelné podchytit dané téma také z perspektivy jednotné evropské energetické politiky. Z toho důvodu bude vysvětlena i důležitost liberalizace energetického trhu v Evropské unii pro Českou republiku. Následně bude rozebrána struktura trhu, a to v jednotlivých částech zaměřených na spotřebu a poptávku po zemním plynu, zásoby a distribuci plynu v Česku, a v neposlední řadě rovněž na přepravu zemního plynu na území České republiky s důrazem jak na import, tak i na důležitou tranzitní pozici, kterou stát zastává. Druhá kapitola teoretické části této práce bude mít velmi podobnou strukturu jako první kapitola, s rozdílem, že se bude věnovat pozici Ruské federace na trhu se zemním plynem. V ní bude vysvětleno, jakou důležitou strategickou roli hraje zemní plyn v ruské ekonomice, co by jeden z klíčových přírodních strategických zdrojů, který je pod kontrolou státních podniků, zejména plynárenského gigantu Gazprom. Daná kapitola bude rovněž rozdělena do částí opisujících domácí rezervy, produkci, spotřebu a poptávku po zemním plynu, distribuci i přepravu plynu, tentokrát s důrazem na jeho export. Třetí kapitola bude představovat praktickou část této bakalářské práce. V ní bude analyzován vztah obou subjektů s ohledem na vliv zemního plynu na česko-ruské vztahy. Hlavním pilířem, na kterém bude analýza tohoto vztahu vysvětlena, bude uplatnění koncepce tzv. teorie vzájemné závislosti, a to jak z pohledu Ruské federace, která představuje hlavního dodavatele zemního plynu do Česka a EU, tak i z pohledu České republiky. Po vytyčení charakteristiky vzájemných vztahů mezi danými subjekty s cílem stanovit míru jejich závislosti, tedy analýzu citlivosti a zranitelnosti obou stran, se kapitola v dalších částech bude věnovat už konkrétním strategickým cílům a doporučením, které by Rusko a Česko měli podniknout s ohledem na jejich interdependenci v dané problematice. 7 Cílem práce bude tedy rozebrat postavení České republiky a Ruské federace na trhu se zemním plynem s ohledem na vliv a dopad zemního plynu na jejich vzájemné vztahy za použití vhodného nástroje, v tomto případě teorie interdependence. Následně bude nutné popsat budoucí strategické kroky pro obě krajiny plynoucí z dané analýzy. Při zpracování této bakalářské práce byly využity nej aktuálnější statistiky z výročních zpráv mezinárodních energetických agentur, ale také údaje nadnárodních energetických společností. Všechny tyto zprávy jsou volně dostupné i v online podobě na internetu. Rovněž byly informace čerpány z článků věnujících se této problematice. Kromě toho, byla použita i odborná literatura převážně v českém, ruském, anglickém a slovenském jazyce. 8 1. POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA TRHU SE ZEMNÍM PLYNEM 1.1. Význam zemního plynu pro CR V rámci Evropské unie je nej rozšírenejší a nej používanější energetickou surovinou zemní plyn. Největším dodavatelem zemního plynu do krajin Evropské unie je Ruská federace, což výrazně ovlivňuje vztahy mezi danými subjekty. Podle statistik je E U dokonce víc závislá na dovozu zemního plynu z Ruska než na dovozu ruské ropy.1 Nedostatkem vlastních zásob a z důvodu zvyšujícího se ekonomického růstu, bude růst i závislost E U na dodávkách této suroviny. Spotřeba zemního plynu se každým rokem zvyšuje o 3 % a statistiky ukazují, že za posledních 30 let se spotřeba zemního plynu ve světě zdvojnásobila.2 Už dnes tvoří zemní plyn v rámci mixu primárních energetických zdrojů podíl kolem 24 %. Očekává se tedy, že tento trend bude dál růst. Důraz na zemní plyn klade Evropská unie primárně ve výrobě elektrické energie. Naopak, Česká republika patří v Evropské unii mezi země, které jsou nejméně závislé na dovozu energetických surovin. Šárka Waisová ve své publikaci uvádí, že import tvoří jen jedna třetina celkové spotřeby energie. 60 % elektrické energie vyrábí z uhelných elektráren a 31 % z jaderných. Zemní plyn se tedy v Česku na výrobu elektrické energie skoro vůbec nepoužívá. Česká republika se ale zavázala plnit podmínky Kjótského protokolu, z čehož vyplývá postupné snižování objemu těžby a zpracování uhlí za účelem snížení emisí skleníkových plynů. Právě zemní plyn se uvádí jako vhodná energetická i ekologická alternativa místo uhlí a ropy. V publikaci se dále tvrdí, že postupným snižováním objemu těžby uhlí spolu se zvyšováním energetické spotřeby se Česká republika bude postupně stávat ještě závislejší na dovozu energií, a tedy konkrétně i na zemním plynu.3 Nej novější výroční zprávy Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, dále jen IEA) zatím ukazují, že dodávky zemního plynu tvořící součást 1 Eurostat - Energy productions and imports. Ec.europa.eu [online]. © 2017 [vid. 2017-02-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Energy_production_and_imports 2 EIA - Today in Energy. Eia.gov [online]. © 2017 [vid. 2017-02-02]. Dostupné z: https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=5810 3 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 9 primárních energetických zdrojů4 klesly v České republice za posledních deset let o 15,8%. Zemní plyn tvoří v Česku jen 15,9 % podílu v primárních energetických zdrojích, z čehož podíl ve výrobě elektrické energie byl jen 2,7 %.5 Přírodní zásoby zemního plynu na území Česka se vyskytují spolu s ropou v Jihomoravském kraji. Dokázané rezervy spolu tvoří 3,964 mld. m3 plynu, což ve srovnání se zbytkem světa řadí Česko na 96. místo v objemu zásob. Domácí produkce zemního plynu tedy není moc signifikantní. Ročně se z domácích rezerv vytěží jen 259 milionů m3 zemního plynu, za co ve světovém žebříčku v objemu těžby přísluší Česku 76. místo.6 1.2. Rámcové smlouvy CR a liberalizace energetického trhu v EU V publikaci The Futur e ofNatural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Anály sis and the EU Dimension se uvádí, že v roce 2000 přijala Česká republika Státní energetickou koncepci. Byl to první strategický dokument, který udával a specifikoval budoucí cíle české energetické politiky. Zároveň se domácí trh se zemním plynem otevřel třetím stranám. Vzniklo také rozdělení energetických společností na přepravce a distributory zemního plynu. V roce 2004 vydalo MPO další Státní energetickou koncepci České republiky (dále jen SEK), kde byly vykresleny dlouhodobé cíle. Základní cíle zahrnovaly maximalizaci nezávislosti na zahraničních zdrojích, maximalizaci bezpečnosti na základě spolehlivosti energetických zásob a udržitelný ekonomický růst s ohledem na životní prostředí. Podle SEK se dále zvětší i důležitost role zemního plynu v rámci primárních energetických zdrojů. Zemní plyn se tak bude čím dál více využívat na výrobu tepla pro domácnosti, v menším množství na výrobu elektrické energie, ale také jako pohonná směs. Očekává se, že do roku 2020 bude na území České republiky jezdit více než 350 000 vozů právě na zemní plyn. Tímto pojetím dané problematiky se Česko přiblížilo k celkové koncepci energetického trhu EU. Právě připojení českého energetického trhu do společné evropské struktury způsobilo nárůst důležitosti zemního 4 Primární energetické zdroje slouží hlavně jako ukazatel energetických statistik, [online], [vid. 2017-02- 02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/energetika/statistika/primarni-energeticke-zdroje—148849/ 5 Energy Policies of IEA Countries - Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-03]. Dostupné z :https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 6 CIA - The World Factbook. Cia.gov [online], [vid. 2017-02-03]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html 10 plynu v energetickém sektoru v České republice. Jedním z hlavních faktoru energetické koncepce se tak stalo udržení důležité pozice tranzitní krajiny mezi západní a východní Evropou. Od roku 2004, po vstupu České republiky do Evropské unie, je česká legislatíva propojena s legislativou EU, která v rámci společného energetického trhu prosazuje tzv. balíčky.7 Sektor zemního plynu v České republice je legislativně dobře ošetřen a svou strategií zapadá do struktur společné evropské energetické legislativy. Všechny direktivy Evropské unie byly Českou republikou dosud přijaty.8 V odborné publikaci od Vladimíra Gondy se píše, že vstup do E U pro Českou republiku znamenal, že se stane součástí společné evropské energetické politiky. Základním cílem této politiky se stala liberalizace trhu se zemním plynem a elektřinou, tedy důležité systémové opatření ve formě energetických balíčků. Důvodů k liberalizaci trhu bylo několik. Jedním z nich se stala zvyšující se energetická spotřeba v samotné Evropě a také nárůst cen energií. Cílem proto bylo zabezpečit nákup energií za dostupné ceny s ohledem na životní prostředí. V roce 2010 tak byla schválena strategie Evropa 2020. Jedna z mnoha priorit dané strategie je i vybudování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství. Pro Českou republiku to znamená postupné nahrazování uhlíkových energetických surovin jako uhlí nebo ropa za více ekologicky přijatelné varianty.9 V knize Evropská energetická bezpečnost se uvádí, že Rusko jako nej větší dodavatel zemního plynu do E U zastavilo v letech 2006 (později i v roce 2009) dodávky zemního plynu na Ukrajinu, což způsobilo i výpadek dodávek do EU. Společná energetická politika tak dostala za úkol ochránit členské státy E U od vnějších faktorů jak politických, tak i ekonomických. Dalším z cílů se stalo zajištění stabilních dodávek energií a fungování velkých infrastruktur v rámci E U prostřednictvím návrhu na ^unbundling"10 , dále také snaha o posílení postavení energetických regulačních orgánů 7 Klimaticko-energetický balíček představuje shrnutí legislativních předpisů, které vedou k dosažení cílů EU v sektoru energetiky a ochrany klimatu do roku 2020. [online], [vid. 2017-02-03]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/klimaticko_energeticky_balicek 8 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Anály sis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 9 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 10 „Unbundling" vynucené rozdělení energetických společností na přepravce a výrobce zemního plynu. 11 zavedením třetího liberalizačního balíčku a diverzifikace zdrojů a transportních infrastruktur.12 Lukáš Tichý ve své publikaci Liberalizace energetického trhu v EU a pozice České republiky uvádí jako nej důležitější cíle liberalizace: „1) zvýšení komfortu služeb pro konečné spotřebitele; 2) zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím nižších cen plynu a elektřiny pro průmysl; 3) zvýšení flexibility a stability plynu a elektrické energie v rámci E U dodávek."1 3 Společný evropský energetický trh se stal základním aspektem pro funkční principy liberalizovaného trhu jako konkurenceschopnost, bezpečnost a efektivita, kde nefigurují zájmy národních států a monopolistických společností a existuje snaha 0 zajištění plynulého toku zemního plynu do míst největší momentální spotřeby anebo náhlého vzniku nedostatku na trhu. Ke dni 1. 4. 2007 byl tak plynárenský trh v České republice zcela liberalizován.1 4 1.3. Spotřeba a poptávka po zemním plynu v CR V publikaci od IEA je uvedeno, že v roce 2015 tvořily dodávky zemního plynu do České republiky 7,5 mld. m3 ,cožjeo 3,1 % více než v roce 2014. Celkově ale od roku 2005 import zemního plynu klesl až o 20,1 %. Naopak, domácí produkce zemního plynu v průběhu deseti let vzrostla v Česku o 22,9 %, což v roce 2015 tvořilo 0,3 mld. m3 . 1 když se dodávky zemního plynu ze zahraničí snížily, Česko se i nadále musí spoléhat na import skoro veškerého zemního plynu, který spotřebuje. Co se týče exportu plynu, ten je pro Českou republiku skoro zanedbatelný. Důležitý úkol ale sehrává tranzit přes území Česka od hlavního dodavatele zemního plynu, Ruské federace, do západních států EU. V roce 2015 proteklo z Ruska přes území České republiky do západní Evropy 1 1 Balíček má za úkol zlepšit hospodářskou soutěž, liberalizovat obchod s energiemi oddělením producentů od distributorů, a také posílit právo možnosti spotřebitelů ve výběru dodavatele energie, [online], [vid. 2017-02-03]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/energetika/mezinarodni-spoluprace/evropska- energeticka-politika/3—liberalizacni-balicek—35030/ 1 2 WAISOVA, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 1 3 TICHY, Lukáš (2011). Liberalizace energetického trhu v EU a pozice České republiky. Současná Evropa 02/2011. s. 141 [online], [vid. 2017-02-03] Dostupné z: https://ces.vse.cz/wp-content/tichy.pdf 1 4 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Anály sis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 12 až 30,5 mld. m3 zemního plynu. Od roku 1997 do Česka proudil i zemní plyn z Norska, což snížilo závislost České republiky od jediného dodavatele plynu, Ruské federace. Podíl zásobování byl dlouhé roky v poměru 75:2515 , tedy tři čtvrtiny plynu byly importovány z Ruska a zbytek z Norska. V roce 2015 ale import zemního plynu tvořil už jenom 1,3 %. Zbytek plynu (98,7 %) pocházel z Ruska.1 6 Podle výroční zprávy British Petroleum, kterou vydali v roce 2016, představovala spotřeba zemního plynu v České republice 7,2 mld. m3 . Ve srovnání s předešlým rokem 2014 to byl nárůst o 4,9 %, kdy dodávky plynu tvořily 6,9 mld. m3 .1 7 O nej větší spotřebu zemního plynu se postaral průmysl (34,4 %), dále pak domácnosti (26,6 %), za nimi komerční a veřejné služby a sektor polnohospodářství (17,8 %), výroba energie (20,2 %) a nakonec transport (1 %). Celkově se ale spotřeba zemního plynu v České republice od roku 2004 snížila o 30 % v domácnostech, 25,6% ve výrobě energií, 18% v komerčním sektoru, 14,4 % v průmyslu. Spotřeba plynu se, naopak, zvýšila o 15,2 % při rafinaci ropy.1 8 1 5 BROŽ, Jan (2016). Česku zůstal jen ruský plyn, přesto je nezávislejší než dřív. iDNES.cz [online], [vid. 2017-02-06] Dostupné z : http://ekonomika.idnes.cz/ceska-republika-plyn-rusko-zavislost-zasobniky-fup- /ekonomika.aspx?c=A160319_211823_ekonomika_ane 1 6 Energy Policies of IEA Countries - Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-06]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 1 7 BP Statistical Review of World Energy 2016 - BP Global [online]. June, 2016 [vid. 2017-02-06]. Dostupné z: https://www.bp.com/content/dam/bp/pdf/energy-economics/statistical-review-2016/bp- statistical-review-of-world-energy-2016-full-report.pdf 1 8 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-06]. Dostupné z URL: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA _Countries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 13 Graf č. 1: Spotřeba zemního plynu v ČR v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Celková spotřeba zemního plynu v ČR 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 0 1 1 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Zpracování podle údajů z BP Statistical Review of World Energy 2016. Graf č. 2: Spotřeba zemního plynu podle hospodářského sektoru v roce 2015 Spotřeba zemního plynu v ČR za rok 2015 podle sektoru využití 1% • průmysl • domácnosti • služby a polnohospodářství výroba energie • transport Zdroj: Zpracování podle údajů z Energy Policies ofIEA Countries 2016. 14 Podle údajů publikace The Future oj Nátural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Analysis and the EU Dimension se průměrné ceny za ruský plyn v Evropě pohybují kolem 305 €//km3 . Česko nakupuje ruský plyn zhruba za 316€/km3 . Pro porovnání, Německo kupuje plyn z Ruska za314€/km3 a Slovenská republika až za 325 €/km3 .1 9 Ceny v České republice za zemní plyn, jak pro domácnosti, tak i pro průmysl, patří k nejnižším v rámci evropských krajin, které jsou členy OECD. Maloobchodní ceny pro české domácnosti pro rok 2016 byli EUR 0,0474 za kWh2 0 bez DPH a EUR 0,0574 za kWh s DPH. Pro porovnání, průměrné ceny v E U za 1 kWh jsou EUR 0,0514 za kWh bez DPH a EUR 0,0664 za kWh s DPH. Ceny za zemní plyn v průmyslu České republiky v roce 2016 byly na úrovni EUR 0,0285 za kWh bez DPH a EUR 0,0359 za kWh s DPH. Průměrné ceny zemního plynu v průmyslu v E U byly v roce 2016 na úrovni EUR 0,0333 za kWh bez DPH a 0,0443 za kWh s DPH.2 1 Tabulka č. 1: Porovnání průměrných cen zemního plynu v ČR a E U za kWh Domácnosti Průmysl Bez DPH DPH Bez DPH DPH Průměrné ceny v ČR EUR 0,0474/kWh EUR 0,0574/kWh EUR 0,0258/kWh EUR 0,0359/kWh Průměrné ceny v EU EUR 0,0514/kWh EUR 0,0664/kWh EUR 0,0333kWh EUR 0,0443/kWh Zdroj: Zpracování podle údajů z Energy Policies ofIEA Countries 2016. 1 9 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 2 0 Kilowatthodiny se používají na měření množství energie. 2 1 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-09]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 15 1.4. Zásoby a distribuce zemního plynu v ČR Největší společností na českém trhu se zemním plynem je německý koncern RWE. Tím, že vlastnictví RWE je čistě soukromé, vláda České republiky má jen nepatrný vliv na rozhodování a řízení. RWE vlastní a sdružuje tři nej důležitější energetické společnosti v České republice. Jednou z nich je RWE Transgas a. s., která nakupuje zemní plyn z Ruska a Norska. RWE Transgas a. s. také zprostředkovává prodej zemního plynu svým zákazníkům. Druhou společností je NET4GAS, s.r.o., která vlastní transportní síť zemního plynu na území Česka. Tato síť plynovodů zaručuje tranzit zemního plynu z Ruska do států západní Evropy. NET4GAS, s.r.o. má na starosti i zásobování konkrétních regionů zemním plynem. K této síti je přímo připojeno 8 operátorů regionální rozvodné sítě. Poslední společností ve vlastnictví RWE je RWE Gas Storage, s.r.o., která představuje v Česku největšího vlastníka podzemních zásobáren zemního plynu. Spolu vlastní až šest z devíti podzemních zásobáren nacházejících se na území Česka.2 2 Celková kapacita těchto zásobníků tvořila v roce 2008 spolu 2,32 mld. m3 . Podle nejnovějších údajů z Energy Policies ofIEA Countries 2016 to je už 2,7 mld. m3 . V České republice se nacházejí také další dva podzemní zásobníky zemního plynu. Jeden jevUhřicích a patří společnosti Moravské naftové doly a. s. (dále jen MND a. s.). MND a. s. také provozuje zásobník v Dolních Bojanovicích s kapacitou 576 miliónů m3 (0,576 mld. m3 ). Daný zásobník ale patří společnosti SPP Bohemia, a. s. a podle dlouhodobé smlouvy z roku 1999 jeho zásobní kapacitu využívá Slovenská republika. Společnost MND a. s. v roce 2016 zprovoznila další zásobník v Dambořicích s kapacitou 580 milionů m3 (0,58 mld. m3 ) a plánují také rozšíření kapacity zásobníku v Uhřicích o dalších 45 milionů m3 .2 3 Na trhu se zemním plynem se menší částí podílejí i společnosti jako Česká plynárenská, a. s., E. ON Česká republika s.r.o. Právě RWE Transgas a. s. uzavírá obchody s OAO Gazprom Export, které jsou založené na dlouhodobých kontraktech. Česká republika má tak uzavřen kontrakt s ruským dodavatelem zemního plynu 2 2 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Anály sis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 2 3 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-09]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 16 až do roku 2035, což není v rámci Evropy nic výjimečného. Skupina RWE představující nej většího distributora zemního plynu na území Česka se celkově podílí 84% prodejem na trhu se zemním plynem.2 4 Tabulka č. 2: Kapacita jednotlivých zásobníků zemního plynu v ČR Vlastník Poloha Kapacita RWE zásobníky Tvrdonice, Dolní Dunaj ovice, Štramberk, Lobodice, Třanovice, Háje 3,282 mld. m3 MND zásobníky Uhřice, Dambořice 0,815 mld. m3 SPP zásobník Dolní Bojanovice 0,576 mld. m3 Spolu 4,097 mld. m3 Ve výstavbě MND zásobník Uhřice rozšíření 0,045 mld. m3 Zdroj: Zpracování podle údajů z Energy Policies ofIEA Countries 2016. 1.5. Přeprava zemního plynu v ČR Všechny dodávky zemního plynu do České republiky proudí sítí plynovodů. Největší objem zemního plynu z Ruské federace pochází z oblastí Urengoj, Jamburg aMedvežje. Už v roce 1972 byl vybudován plynovod, který přepravoval ruský zemní plyn přes území Česka do Francie a Německa. Díky tomuto se Česká republika stala významnou tranzitní krajinou. Údaje z roku 2008 uvádějí, že přes Česko a Polsko proudil ruský plyn pro spotřebitele v Německu v objemu 38 mld. m3 za rok, do Velké Británie v objemu 20,9 mld. m3 za rok a do Francie v objemu 10,9 mld. m3 za rok. V menších objemech prudil plyn také do Nizozemska a Belgie.2 5 2 4 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 2 5 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 17 V roce 2009 byl uveden do provozu plynovod Nord Stream, který transportuje ruský zemní plyn přes Baltské moře rovnou do států západní Evropy. Tudíž díky tomu klesá tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, tedy i Česko, až do západní Evropy. Plánovaná výstavba projektu Nord Stream II má zaručit, že žádný plyn z Ruska určený pro krajiny západní Evropu nepůjde přes Ukrajinu.2 6 Výstavba plynovodu Nord Stream II, která má být podle předpokladů dokončena v roce 2019, zatím není jistá. Odhaduje se, že do Evropy by tímto rozšířením plynovodu proudilo spolu více než 50 mld. m3 zemního plynu ročně.2 7 V publikaci The Futur e ofNatural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Anály sis and the EU Dimension se uvádí, že zatím největší objem zemního plynu proudí z Ruské federace do Evropy plynovodem Bratrství a Jamal. Přes Ukrajinu proteklo do Evropy v roce 2008 až 80 % ruského zemního plynu. Na západní Ukrajině se pak oba plynovody spojují s plynovodem Sojuz, a tak vytváří systém Transgas. Zemní plyn pak putuje přes území Slovenské republiky, kde tranzitní systém provozuje společnost Eustream, a. s. Do Česka dál putuje přes hraniční předávací stanici Lanžhot. Podle údajů z roku 2008 proudí na slovensko-českých hranicích 7,5 mld. m3 pro domácí spotřebu a 26,5 mld. m3 proudí dál do západní Evropy. Plyn z Norska a Evropské unie, jehož zdrojem je z velké většiny Rusko, proudí od roku 1999 z Německa přes tranzitní systém do české hraniční předávací stanice u Hory Svaté Kateřiny. Z Ruska také proudí plyn do České republiky přes plynovod Nord Stream, který vede do plynovodu OPAL v Německu, a ten se poté napájí na českou tranzitní síť u Brandova. Třetí hraniční předávací stanice je Waidhaus. Ta slouží zejména k tranzitu ruského plynu do jižního a jihovýchodního Německa přes území Čech plynovodem Gazela, který propojuje hraniční předávací stanice u Hory svaté Kateřiny a Waidhausu.28 Je to vlastně prodloužení německého plynovodu OPAL. NET4GAS, s.r.o. plánuje i výstavbu reverzního 2 6 FAZ - Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus. Faz.net [online]. © 2001-2017 [vid. 2017-02- 13]. Dostupné z: http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen- und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html 2 7 VOBORIL, David (2016). Nord Stream II: Evropské společnosti po tlaku Polska vycouvaly z konsorcia. Oenergetice.cz [online], [vid. 2017-02-16]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/plyn/nord-stream-ii- evropske-spolecnosti-po-tlaku-polska-vycouvaly-z-konsorcia/ 2 8 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 18 plynovodu Moravia, který má propojit Českou republiku s Polskem.2 9 Tato společnost přemýšlí i nad vybudováním 60 km dlouhého plynovodu LBL, který by propojil český Lanžhot s rakouskou hraniční předávací stanici Baumgarten. Tímto plynovodem by měl proudit potenciálně plyn ze zamýšleného plynovodu Nord Stream II. Propojení mezi Českou republikou a Rakouskem dosud neexistuje a zamýšlené propojení obou krajin je prozatím jen hypotetické.3 0 Jak už bylo uvedeno výše, největším vlastníkem českých tranzitních sítí zemního plynu je německý koncern RWE, který vlastní i společnost NET4GAS s.r.o. Tato společnost také nastavuje poplatky za transport plynu. RWE má podepsané dlouhodobé kontrakty s ruskou společností Gazprom a také s norskými dodavateli. Spolu až 60 společností se podílí na dovozu plynu do České republiky. Některé taky reexportují, tedy opětovně vyvážejí dovezený plyn na další trhy.31 29 _ji0Z\i0Cinutí o plynovodu mezi Českem a Polskem má padnoutještě letos. Ceskatelevize.cz [online]. © 1996-2017 [vid. 2017-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1517746- rozhodnuti-o-plynovodu-mezi-ceskem-a-polskem-ma-padnout-jeste-letos 3 0 ŽIŽKA, Jan (2016/ Kdo vyšachuje Slováky? Češi hlavním viníkem nebudou. Oenergetice.cz [online], [vid. 2017-02-17]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/plyn/kdo-vysachuje-slovaky-cesi-hlavnim-vinikem- nebudou/ 3 1 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-02-17]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 19 Obrázek č. 1: Mapa plynovodů v ČR Do Brandova a Hory Sv. Kateřiny proudí plyn z Norska (přes Německo) anebo plyn z Ruska (přes Baltské moře a Německo či přes Bělorusko, Polsko a Německo) 0 0HPS Olbernhau^ HPS Brandov" KS Sayda HPS Hora Sv. Kateřiny Hlavní plynovody v ČR zdroje: NET4GAS.cz (mapa), CenyEnergie.cz plynovod Gazela HPS Waidhaus • hraniční předávací stanice • kompresní stanice • hraniční předávací stanice mimo území Č.R • kompresni stanice mimo území ČR — tranzitní plynovod — vnitrostátní plynovod HPS Cieszyn hlavní tranzitní plynovod KS Břeclav1 HPS Lanžhot HPS Mokrý Háj Do Lanžhota proudí plyn z Ruska (přes Ukrajinu a Slovensko) Zdroj: URL: 20 2. POSTAVENÍ RUSKÉ FEDERACE NA TRHU SE ZEMNÍM PLYNEM 2.1. Význam zemního plynu pro RF Ruská federace je se svými obrovskými zásobami ropy a zemního plynu a zároveň svou důležitou exportní pozicí těchto surovin na světovém trhu mnohými považována za energetickou supervelmoc. Vladimír Gonda ve své publikaci píše, že: „Energetické superveľmoci kontrolujú svetový trh energonosičov vplývajú na tvorbu ich cien a hrajú kľúčovú úlohu vo svetovej ekonomike."32 Co se týče zemního plynu, je Rusko světovou jedničkou v objemu exportéra této suroviny na zahraniční trhy. Podle údajů BP Statistical Review of World Energy 2016, v roce 2015 Rusko exportovalo 193 mld. m3 zemního plynu, což je oproti roku 2014 nárůst o 2,82 %. Další prvenství drží Ruská federace také v zásobách zemního plynu. Podle některých ukazatelů celkové prokázané zásoby této suroviny tvoři až 47,8 bilionů m3 se životností více než 80 let.3 3 Největší ruská společnost a zároveň i největší exportér zemního plynu na světě, společnost OAO Gazprom (dále jen Gazprom), uvádí na svých oficiálních stránkách, že spravuje zásoby o objemu 36,147 bilionů m3 .3 4 Co se týče roční produkce zemního plynu v Rusku, tak s objemem 650 mld. m3 za rok 2015 patří Rusku druhé místo ve světovém žebříčku po Spojených státech, které ve stejném roce vyprodukovaly 769 mld. m3 .3 5 Gonda dále také uvádí, že na začátku 21. století dokázal růst cen ropy a zemního plynu posilnit ruskou ekonomiku a byl také zdrojem ekonomického růstu po dobu celého desetiletí. Stav ruské ekonomiky tímto silně závisí na možnostech exportu ropy a zemního plynu a také na vývoji světových cen těchto komodit na trhu. Význam energií, tedy i zemního plynu, pro ekonomiku Ruska hodně narostl a stal se hlavním činitelem ekonomického růstu. Vůči výkyvům cen energií na světovém trhu se Ruská 3 2 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. s. 308. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV,2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 3 3 Index Mundi - Country comparison > Natural Gas - proved reserves. Indexmundi.com [online], [vid. 2017-02-23]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/g/r.aspx?c=rs&v=98 3 4 Gazprom - Zápasy gaza i nefti. Gazprom.ru [online]. ©2003-2017 [vid. 2017-02-23]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/reserves/ 3 5 Global Energy Statistical Yearbook 2016 - Natural Gas Domestic Consumption. Yearbookenerdata.net [online]. ©2009-2017 [vid. 2017-02-23]. Dostupné z: https://yearbook.enerdata.net/#natural-gas- consumption-in-the-world.html 21 federace zabezpečila založením stabilizačního fondu. Do tohoto fondu ukládá své příjmy z prodeje energetických surovin. Prostředky slouží na to, aby vykryly potenciální ztráty z poklesu cen na trhu, také ale slouží na vylepšení energetického sektoru.36 Anita Orbánová ve své publikaci tvrdí, že: „Rusko je vlastně petrostátem".3 7 Toto tvrzení podkládá tím, že značnou část HDP Ruska tvoří právě energetický průmysl v čele s ropou a zemním plynem. Ruská federace tak musí spoléhat na své energetické zdroje. Energie, tedy i zemní plyn, je pro Rusko vlastně klíčovou kapacitou. Rusko také vyhlásilo své přírodní zdroje za strategické objekty a většina těžebních podniků musela přejít pod kontrolu státně řízených společností jako je Gazprom. Gazprom je i vlastníkem nej větší infrastruktury přepravních sítí plynovodů na světě. Svou rozvinutou přepravní síti dodává Gazprom zemní plyn do krajin EU. Pro Rusko je energetický trh Evropské unie velmi důležitý i kvůli objemu exportovaného zemního plynu. Ruská federace zabezpečuje až třetinu všech dodávek zemního plynu do Evropské unie. Spolu s Norskem a Alžírskem tvoří celkově polovinu veškerého exportu plynu na evropský energetický trh. Rusko si tak na některé trhy krajin E U vytváří monopolní postavení dodavatele.38 Jak už bylo výše uvedeno, export ropy a zemního plynuje klíčovým zdrojem státních příjmů do ruského rozpočtu. V knize Evropská energetická bezpečnost je uvedeno, že vývoz těchto komodit tvoří až 60 % celkových příjmů z exportu, a z tohoto důvodu si Rusko musí udržet svůj vývoz nejlépe na bohatý a stabilní trh. Evropská unie je zatím pro Ruskou federaci zárukou nej většího, nej stabilnej šího a nejbohatšího trhu, takže co se týče směřování energetické politiky, Evropa ostává pro Rusko prioritním partnerem.39 Do krajin střední a východní Evropy, tedy i do tehdejšího Československa, začal ruský plyn proudit už od poloviny šedesátých let dvacátého století.4 0 Význam zemního plynu je pro Ruskou federaci obrovský. Důležité pro Rusko je taky uchovat si pozici spolehlivého dodavatele vůči svým obchodním partnerům. 3 6 G O N D A , Vladimír (2013). Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV.2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 3 7 ORBÁNOVÁ, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 45. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 3 8 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV,2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 3 9 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 4 0 NET4GAS - History. Net4gas.cz [online]. © 2016 [vid. 2017-02-23]. Dostupné z: http://www.net4gas.cz/en/company/history/ 22 Ruským společnostem se zatím daří produkovat více zemního plynu, než jsou domácí a zahraniční trhy schopny spotřebovat. Neustálým zvyšováním spotřeby bude ale Rusko nuceno podniknout kroky k rozšíření produkčních kapacit a k modernizování přepravních infrastruktur. 2.2. Gazprom Ruský gigant Gazprom, který patří mezi největší energetické společnosti na světě, byl založen v roce 1989. Stalo se tak poté, kdy sovětské Ministerstvo pro zemní plyn bylo přetransformováno na korporaci včetně ponechání si všech aktiv. I navzdory tomu, že Gazprom je soukromou společností, kontrolní balík patří ruské vládě.4 1 Anita Orbánová ve své knize píše, že Gazprom je podřízen Kremlu a jeho prostřednictvím Ruská federace využívá dodávky plynu jako politický nástroj k zasahování do vnitřních politik druhých zemí. Na dosvědčení svých tvrzení dále píše, že před vstupem středoevropských krajin do Evropské unie se: „Gazprom rovněž pokoušel ovládnout středoevropský velkoobchod se zemním plynem, což zahrnuje vysokokapacitní plynovody a zásobníková zařízení, dodávající plyn distributorům, kteří jej zase dodávají koncovým spotřebitelům. Získáním pozic v monopolním dovozním podniku by se Gazprom mohl stát zároveň kupujícím i prodávajícím."42 Ruská vláda nemá v plánu opustit své výhradní postavení v tomto sektoru a chce si nadále ponechat státní monopolní kontrolu tohoto strategického odvětví. Tento energetický gigant tvoří kolem 70 % celkové produkce ruského zemního plynu a také zcela kontroluje přístup k ruskému přepravnímu systému plynových potrubí. Ruská federace také prostřednictvím Gazpromu kontroluje tranzit zemního plynu z krajin střední Asie, jako jsou například Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a Azerbajdžan. Pro porovnání, liberalizovaný energetický trh v krajinách Evropské unie umožňuje zahraničním investorům volně působit jak v oblasti těžby, tak i tranzitu a prodeje energetických komodit, a vytvářet zdravou konkurenci. Kapitál zahraničních investorů má tak zcela volný přístup na trh bez jakékoliv diskriminace. Díky tomuto mohou i ruské 4 1 CRUMLEY, Bruce (2009) Russia's Gazprom Diplomacy. Turning on Europe's heat. TIME.com [online]. © 2016 [vid.2017-02-24]. Dostupné z: http://content.time.com/time/world/article/0,8599,187011 L00.html 4 2 ORBANOV A, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 22. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 23 firmy jako Gazprom investovat do energetických firem v EU. Kvůli státní monopolní kontrole to ale pro evropské firmy v Rusku možné není.4 3 Podle publikace Russia 2014 - Energy policies beyond IEA Countries i ruský domácí trh se zemním plynem prochází v posledních letech přestavbou a částečnou liberalizací. Dominantní postavení si však v zásadě ponechává Gazprom a státem regulovaný systém tak pořád převládá.4 4 2.3. Domácí rezervy a produkce zemního plynu v RF Jak už bylo zmíněno výše, celkové prokázané domácí rezervy zemního plynu v Rusku tvoří podle posledních údajů až 47,8 bilionů metrů krychlových, jejichž životnost se odhaduje ještě na dalších 80 let. To staví Ruskou federaci na první místo v celosvětovém žebříčku zásob zemního plynu. V publikaci The Future of Nátural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Anály sis and the EU Dimension se píše, že rezervy zemního plynu, které slouží pro export do Evropy, se nachází v regionu označovaném jako NPT na západní Sibiři. Tento region také zahrnuje oblasti Orenburgu, Astrachaně, poloostrova Jamal a Barentsova moře. V tomto regionu se nachází tři obrovské těžební pole Jamburg, Medvežje a Urengoj, které zabezpečují dvě třetiny celkové ruské produkce zemního plynu. Dvě z těchto těžebních polí, Jamburg a Urengoj, jsou ale už nejmíň 10 let za svým vrcholem produkce. Kompenzací postupného snižování produkce z těchto ložisek bylo otevření nových gigantických těžebních polí. V roce 2012 začal Gazprom s produkcí zemního plynu v oblasti známé jako Bovaněnkovo ložisko na poloostrově Jamal, které patří k největším nalezištěm zemního plynu, a o tři roky později otevřel produkci také v oblasti pod názvem Stokmanovo ložisko, které se nachází v Barentsově moři 4 5 4 3 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 4 4 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-02-27]. Dostupné z: https://www.iea.org/publicaťions/freepublications/publicaťion/Russia_2014.pdf 4 5 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 24 Obrázek č. 2: HaAWM-IIyp-Ta30BCKHÍí p a i í o H / Nadym-Pur-Taz region Podle IEA produkce zemního plynu z aktuálně největších otevřených ložisek, zejména v oblasti Západní Sibiře, poklesne do roku 2020 o 25 % a do roku 2030 dokonce až o 75 %. Samotný Gazprom očekává takto obrovský pokles v objemu své těžby. Podle jeho vlastních prognóz, ložiska v oblasti západní Sibiře, které ročně produkují 430 mld. m3 zemního plynu, budou v roce 2030 produkovat pouhých 100 mld. m3 za rok. V nejbližších deseti letech se bude těžba ze Západní Sibiře postupně přesouvat dál na Gydanskij poloostrov, do Karského moře a dále do oblastí východní Sibiře až na daleký východ k Ochotskému moři a ostrovu Sachalin.46 S rostoucí spotřebou domácího i zahraničního trhu bude mít Rusko v budoucnosti problém zajistit dostatečné množství zemního plynu. Z tohoto důvodu už dnes Gazprom nejenom přesouvá svou těžbu dále na východ, ale také si zabezpečuje stabilní dodávky 4 6 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-02-28]. Dostupne z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 25 skupováním zemního plynu z krajin Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Uzbekistánu, který pak reexportuje do evropských zemí.4 7 Ruské federaci patří ve světě druhé místo v produkci zemního plynu hned po Spojených státech. V roce 2015 vyprodukovalo podle několika různých statistik kolem 650 mld. m3 . Oproti roku 2014, kdy vyprodukovalo 657 mld. m3 , je to mírný pokles zhruba o 2 %.4 8 Podle publikace IEA se na produkci zemního plynu v tom samém roce podílelo v Rusku zhruba kolem 260 společností, ze kterých je největším producentem společnost Gazprom. V posledních letech se podíl Gazpromu na produkci zemního plynu začal ale snižovat. Podíl jeho produkce na ruském trhu vletech 2007 až 2013 snížil z 83,3 % na 73 %. Jako hlavní důvod pro postupné snižování produkce zemního plynu v Rusku se v publikaci uvádí nižší domácí poptávka a také snížený export zemního plynu na Ukrajinu. Zbytek celkové produkce plynu v Rusku přináleží nezávislým společnostem, jako jsou Novatek, Rosneft, Russneft, Lukoil anebo Surgutneftegaz, které naopak zaznamenaly nárůst ve svých číslech. Spolu s Gazpromem se tedy nejvíce na produkci podílí společnosti Novatek a Rosneft.49 Gazprom na svých stránkách píše, že v roce 2015 sám vyprodukoval 418,5 mld. m3 , což podle jeho vlastních čísel tvoří už jenom zhruba 66% celkové produkce.50 Zbytek produkce tak přináleží nezávislým společnostem. IEA dále uvádí, že Západní Sibiř zahrnující i region NPT, je zdrojem až poloviny zásob, ze kterých Gazprom těží, a současně tvoří 80 % své celkové produkce. Na dalekém východě, na ostrově Sachalin, je objem výroby zemního plynu, pohybující se kolem 28 mld. m3 ročně, zároveň nej větší produkcí L N G v Rusku. Co se týče budoucího objemu výroby zemního plynu, Gazprom očekává jen malý růst v blízké budoucnosti, tedy do roku 2020 má v plánu zvýšit produkci na 530 mld. m3 ročně. Také nezávislé společnosti budou postupně zvyšovat podíl své produkce.51 4 7 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV.2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 4 8 Global Energy Statistical Yearbook 2016 - Natural Gas Production. Yearbookenerdata.net [online]. ©2009-2017 [vid. 2017-03-01]. Dostupné z: https://yearbook.enerdata.net/world-natural-gas- production.html#world-natural-gas-production.html 4 9 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-03-01]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 5 0 Gazprom - Dobyča gaza i nefti. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 [vid. 2017-03-01]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/extraction/ 5 1 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-03-01]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 26 Graf č. 3: Produkce zemního plynu v RF v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Celková produkce zemního plynu v RF v mld. m 3 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Zpracování podle údajů z Global Energy Statistical Yearbook 2016 Graf č. 4: Produkce zemního plynu společností Gazprom v letech 2011-2015 v mld. m3 Produkce zemního plynu společností Gazprom v mld. m 3 600 500 400 300 200 100 0 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Zpracování podle údajů z URL: Graf č. 5: Podíl společností na produkci zemního plynu v Ruské federaci v roce 2013 Podíl společností na produkci zemního plynu na trhu v Ruské federaci • Gazprom • Ostatní producenti Zdroj: Zpracování podle údajů z URL: 2.4. Spotřeba a poptávka po zemním plynu v RF Jak v produkci, tak i v celkové spotřebě zemního plynu zaujímá Ruská federace ve světovém měřítku druhé místo hned po Spojených státech. Podle posledních údajů energetických statistik tvořila domácí spotřeba Ruska v roce 2015 celkově 456 mld. m3 zemního plynu. V porovnání s rokem 2014, kdy spotřeba tvořila 481 mld. m3 plynu, je to pokles zhruba o 6 %. Celkově ale čísla ukazují, že spotřeba od roku 2000 roste, s výjimkou roku 2009, kdy byl kvůli krizi zaznamenán pokles. Spojené státy na druhé straně zaznamenávají téměř konstantní nárůst v domácí spotřebě. V roce 2015 tvořila jejich spotřeba až 783 mld. m3 .5 2 Podle údajů IEA, v rámci podílu spotřeby v celkovém energetickém mixu primárních energií, tzv. TPES, tvoří zemní plyn až 51,8 %. Na rozdíl od České republiky, Rusko využívá až 49,1 % celkové spotřeby na výrobu elektrické energie. Tato tendence roste zejména v posledních letech v regionech s velkými infrastrukturními projekty, jako je například Leningradská oblast. Co se týče rozdělení v domácí spotřebě, tak až 62,5 % se používá na výrobu energií. Dále následuje průmysl (17,8 %), domácnosti (8,2 %), transport (7 %), jiné využití (5,1 %).5 3 5 2 Global Energy Statistical Yearbook 2016 - Natural Gas Production. Yearbookenerdata.net [online]. ©2009-2017 [vid. 2017-03-02]. Dostupne z: https://yearbook.enerdata.net/natural-gas-consumption-in- the-world.html#world-natural-gas-production.html 5 3 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-03-02]. Dostupne z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 28 Graf č. 6: Spotřeba zemního plynu v RF v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Celková spotřeba zemního plynu v RF v mld. m 3 483 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Zpracování podle údajů z Global Energy Statistical Yearbook 2016 Graf č. 7: Spotřeba zemního plynu podle hospodářského sektoru v 2012 Spotřeba zemního plynu v RF za rok 2012 podle sektoru využití • výroba energií " p r ů m y s l "domácnosti transport " j i n é využití Zdroj: Zpracování podle údajů z Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries 29 Po globální krizi z roku 2009 a následně s nižším růstem HDP a také nižší spotřebou zemního plynu na domácím trhu v Rusku klesla také poptávka po plynu. Z tohoto důvodu se také snížil import zemního plynu do Ruska ze států střední Asie. Tento import sloužil dlouhé roky na doplnění ruské produkce zemního plynu s cílem uspokojit jak domácí, tak i zahraniční trh. Gazprom tento plyn využívá například také na další export do evropských krajin. Podle IEA údajů se tak posledních letech průměrný import pohybuje okolo 30 mld. m3 ročně. V poslední době se ale spotřeba opět zvyšuje, i když pomaleji, než Rusko předpokládalo ve své publikaci SnepeemunecKaR cmpamezun Poccuu do 2030 zoda vydané v roce 2009. Předpoklad byl, že domácí spotřeba do roku 2020 může narůst na 743 mld. m3 ročně. Dnešní odhady ukazují, že v nej lepším případě se bude ročně zvyšovat spotřeba o 40 mld. m3 .5 4 Vladimír Gonda ve své publikaci píše, že kvůli zvyšující se poptávce po zemním plynu na ruském trhu bude stát, tedy i hlavní distributor plynu, společnost Gazprom, v nej bližších letech zvyšovat domácí ceny energií. Také se bude snažit rozvíjet jádrovou energetiku, aby snížil podíl plynu na výrobě elektrické energie. V Rusku je dnes podíl jádrové energie v rámci TPES jenom 16%. Snahou vlády bude zvýšit tento podíl až na 30 %. Ropa a zemní plyn tak budou zejména sloužit jak exportní komodity.55 Ve statistikách od BP se uvádí, že export zemního plynu za rok 2015 byl zhruba 207,5 mld. m3 , z čehož CNG tvořilo 193 mld. m3 , a zbytek byl exportován ve formě LNG. To dělá z Ruska největšího vývozce této suroviny na světě. Oproti roku 2014 je to nárůst o 2,82 %.5 6 Evropské země představují pro Rusko důležitého obchodního partnera, protože jsou klíčovým odběratelem ruského zemního plynu. Až jedna třetinu veškerých dodávek plynu do evropských krajin tvoří právě ruský plyn. Celkový export zemního plynu za rok 2016 budeještě větší, protože oficiální údaje ze stránek Gazpromu naznačují, že jen do evropských krajin ve stejném roce vyvezl až 178,3 mld. m3 plynu. V roce 2015 tvořil export do evropských krajin 158,6 mld. m3 . To představuje roční nárůst až o 12 %. Gazprom exportuje zemní plyn do států Evropy už zhruba 40 let. Suverénně nej většími odběrateli ruského plynu jsou Německo a Itálie. Na svých stránkách také uvádí, že 80 % 5 4 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-03-02]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 5 5 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV,2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 5 6 BP Statistical Review of World Energy 2016 - BP Global [online]. June, 2016 [vid. 2017-03-02]. Dostupné z: https://www.bp.com/content/dam/bp/pdf/energy-economics/statistical-review-2016/bp- statistical-review-of-world-energy-2016-full-report.pdf 30 plynu dodává do západních krajin Evropy a Turecka, a zbylých 20 % do střední a východní Evropy.5 7 Graf č. 8: Růst dodávek ruského plynu do států Evropy od roku 1973 Dodávky ruského plynu do Evropy v mld. m3 o 1973 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2016 Dodávky plynu do Evropy Zdroj: Zpracování podle údajů z URL: 2.5. Přeprava a distribuce zemního plynu v RF Jak už bylo několikrát uvedeno, Rusko je nej větším exportérem zemního plynu na světě. V publikaci Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries se píše, že podle federálního zákona, který vešel v platnost dne 18. června 2016, společnost Gazprom vlastní monopol na export zemního plynu a jeho transport do zahraničí. Gazprom je také monopolním vlastníkem a zároveň operátorem domácího plynového přepravního systému. Podle údajů z roku 2012 celková délka plynovodů řízena Gazpromem představuje spolu 168 300 km a objem spravován v tomto systému tvořil spolu 683,26 mld. m3 . Co se týče vzdálenosti, kterou musí ruský plyn překonat při transportu v rámci ruského území je to průměrně 2785 km. Vzdálenost exportních 5 7 Gazprom - Statistika postavok. Gazpromexport.ru [online]. O 2006-2017 [vid. 2017-03-02]. Dostupné z: http://www.gazpromexport.ru/s tatistics/ 31 dodávek z Ruska do zahraničí činí v průměru až 3430 km. V několika posledních letech se Rusko snaží budovat pořád nové přepravní systémy zemního plynu. Zmíněný přepravní systém zemního plynu obsahuje 222 kompresních stanic, které se starají o to, aby měl plyn správný tlak a mohl tak proudit sítí plynovodů.5 8 Rusko vlastní také obrovské zásobníky zemního plynu, které zabezpečují jak stabilní dodávky plynu v časech vrcholící spotřeby na domácím trhu, tak i stálý export do zahraničí při zvýšené poptávce. Tvrdá zima, která udeřila v roce 2012 nejen v Evropě, ale i v Rusku, donutila Ruskou federaci ještě víc rozšiřovat objem domácích zásobníků. Gazprom se tak zavázal rozšířit stávající kapacitu z 66,28 mld. m3 na 69,01 mld. m3 . Gazprom ale rozšiřuje objem svých zásobníků i na trhu EU. Cílem je dosáhnout kapacitu o velikosti 5 mld. m3 ve Spojeném království, Nizozemsku a taky v České republice.59 Společnost NET4GAS na svých stránkách uvádí, že až do pozdních devadesátých let byl ruský plyn dodáván do Evropy plynovodem Bratrství výlučně přes území Ukrajiny, Slovenska, České republiky a Rakouska. Tyto plynovody byly vybudovány ještě v období Studené války. V roce 1999 byl uveden do provozu plynovod Jamal, který dodává plyn z území Západní Sibiře přes Bělorusko, odkud proudí přes Polsko až do Německa.6 0 V současné době existuje několik dalších plynovodů, které dodávají ruský plyn do evropských krajin. Z Ruska do Turecka proudí zemní plyn přes Blue Stream, který vede pod Černým mořem s celkovou délkou 1213 km a přepravovaným ročním objemem 16 mld. m3 .6 1 Od roku 2009 proudí ruský zemní plyn přes Baltské moře do Evropy, konkrétně do Německa, přes plynovod Nord Stream, v objemu zhruba 27,5 mld. m3 ročně.6 2 Další Ruskem plánovaná výstavba nových plynovodů se týkala potenciálního pokračování projektu Nord Stream II, který by zdvojnásobil současný objem dodávek zemního plynu, a projektu South Stream, který byl ale Ruskou federací zamítnut a nahrazen novým projektem Turkish Stream. Jeho úlohou by bylo zásobovat 5 8 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014, s.101 [vid. 2017-03-03]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 5 9 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014, s.101-102 [vid. 2017-03- 03]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 6 0 NET4GAS - History. Net4gas.cz [online]. © 2016 [vid. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.net4gas.cz/en/company/history/ 6 1 Gazprom - Goluboj potok. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 [vid. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/projects/pipelines/active/blue-stream/ 6 2 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 32 zemním plynem jak Turecko, tak i státy jižní a jihovýchodní Evropy roční přepravovanou kapacitou o velikosti 15,75 mld. m3 .6 3 Gazprom má spolu 17 dceřiných společností, které řídí nejenom transport, ale také distribuci zemního plynu v domácích regionech. Tento ruský plynárenský gigant prodává plyn na domácím trhu za regulované velkoobchodní ceny pro průmysl a regulované maloobchodní ceny pro domácnosti. V Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries se píše, že snahou Gazpromu je, aby exportní ceny, vyjma cla a transportních nákladů, byly stejné jako domácí regulované velkoobchodní ceny pro průmysl. Od roku 2010 se pravidelně zvyšovaly domácí ročné velkoobchodní ceny o 15 %. V roce 2010 tak regulovaná domácí velkoobchodní cena byla 71,2 $/km3 , zatímco v roce 2011 už vzrostla na 82,35 $/km3 a v roce 2012 na 88,83 $/km3 . Od roku 2013 ale bylo průměrné zvyšování těchto cen pro průmysl nastaveno na 5 % ročně a od roku 2016 pak na 10 % ročně.6 4 V publikaci The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Anály sis and the EU Dimension se uvádí, že celková cena za produkci a transport 1000 m3 ruského zemního plynu z oblasti západní Sibiře na hranice Česka a Německa stojí Rusko 127 €. Česko platí za ruský plyn 316 € za 1000 m3 .6 5 6 3 Gazprom - Tureckij potok. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 [vid. 2017-03-03]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/projects/pipelines/built/turk-stream/ 6 4 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014, s.101-107 [vid. 2017-03- 03]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 6 5 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 33 3. VLIV ZEMNÍHO PLYNU NA ČESKO-RUSKÉ VZTAHY 3.1. Uplatnění teorie vzájemné závislosti mezi CR a RF na trhu se zemním plynem K pochopení komplexního propojení jak ekonomické, tak i politické sféry obchodu se zemním plynem ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací, j e nutné analyzovat tuto komplikovanou situaci za pomoci aplikace nej vhodnej ší teorie zabývající se mezinárodními vztahy a obchodem, která se věnuje problematice spolupráce a možného konfliktu, který by mohl takovéto vzájemné působení subjektů ovlivnit. Různí autoři ve svých publikacích využívají zejména jednu, obecně už mnoho let přijímanou teorii, zohledňující vazby států a jejich vzájemný vliv na svou činnost. Jedná se o teorii vzájemné závislosti nebo také interdependence. Jako první s touto teorií přišli dva američtí akademici Joseph S. Nye a Robert O. Keohane ve své publikaci Power and Interdependce. Tento koncept o vzájemné závislosti následně užívají ve svých publikacích jak Šárka Waisová v Evropské energetické bezpečnosti, tak i Anita Orbánová ve své knize Moc, energie a nový ruský imperialismus. Největší důraz však na daný koncept aplikovaný ve sféře energetických vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou, anebo celou Evropskou unií, klade ve svých odborných studiích zejména Lukáš Tichý. Ve své studii nazvané Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací v sektoru zemního plynu, Tichý používá k porovnání spolupráce a vzájemného vlivu právě teorii o vzájemné, nebo taky obojstranné závislosti vypracované Keohanem a Nyem. Podstata této koncepce tkví v tom, že se běžně mezi státy vedou transakce různého druhu, ať už se jedná o určitý tok produktů, financí, informací nebo v tomto případě konkrétně zemního plynu. Tím pádem vlastně existuje forma kooperace mezi danými subjekty, v tomto případě dvou států. Nevyhnutelnou části těchto obchodních transakcí jsou jisté náklady, a tedy vznik ztrát a výnosů pro obě strany. Tichý vysvětluje, že právě z důvodu vznikajících nákladů spojených s danou formou spolupráce je nutné zjistit, jestli zisky budou přesahovat možné náklady. Kvůli tomuto konceptu je také zapotřebí určit, zdali se jedná o vztah vyvážený nebo nevyvážený, resp. se řeší, jaká je míra rovnosti a nerovnosti, tedy symetrie a asymetrie daného vztahu. Tichý ve svém odborném článku píše: „To znamená, že asymetrická interdependence může jednoduše sloužit jako zdroj vlivu při vyjednávání, kdy silnější stát využívá závislost slabšího k zajištění lepších 34 výhod a zisků" Jakékoliv změny ve vztahu vzájemné závislosti se vždy méně dotknou té strany, která vyvíjí menší náklady, a je tedy méně závislá na spolupráci. Problematika kooperace a konfliktu ve vztazích je v dané koncepci určována úrovní tzv. citlivostí a zranitelností subjektů. Zranitelnost vlastně udává, jakou mírou by závislému státu uškodilo přerušení kooperace, a zároveň ukazuje určitý rozměr slabosti daného státu. Citlivost pak určuje celkový rozsah možností, díky kterým je daný stát schopný zareagovat na změny ve vztazích, a to například jak je schopný vyrovnat se zmenšením nebo dokonce celkovým přerušením dodávek energetických surovin, nebo na druhé straně s neplacením za objednané dodávky druhou stranou. Zvýšená citlivost a zranitelnost závislého statuje důvodem k tomu, aby tento stát hledal řešení, jak závislost na druhé zemi snížit. Lukáš Tichý tak píše, že právě závislost na energetických surovinách, v tomto případě na zemním plynu, vykazuje ve vzájemných vztazích vyšší citlivost. To tedy znamená, že země, které mají vysokou energetickou spotřebu, za to však nízkou domácí produkci energetických surovin, jsou mnohokrát závislé na importu z druhých zemí, které tyhle komodity exportují. Na druhé straně však existuje i opačná dependence pro exportní země, a to závislost na financích, které získávají právě z dodávek energetických surovin na trhy spotřebitelů.67 V jakém rozměru je vlastně Česká republika, jak v koncepci národního státu, ale také jako součást Evropské unie a společné energetické politiky, závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska, a do jaké míry potřebuj e Ruská federace evropský trh se zemním plynem? Jak lze určit interdependenci mezi těmito subjekty v dané sféře a jak velký je vliv ruského zemního plynu v oblasti česko-ruských vztahů? Energie je jedním ze základních faktorů ekonomického růstu evropských krajin. V rámci Evropské unie je nej používanější energetickou surovinou zemní plyn. E U má však na svém území z celkových světových zásob jen 3,5 % zemního plynu. Celková spotřeba energie E U tvoří v rámci celého světa 17 %, a co se týče zemního plynu, tak ten v rámci TPES tvoří 24% podíl, který každým rokem roste. Tuto svou spotřebu dokáže pokrýt ale j en zhruba z poloviny. Tím, že spotřeba každým rokem narůstá zhruba o 1,4 %, 6 6 TICHÝ, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskoufederací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online], [vid. 2017-03-12] Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 6 7 TICHY, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskoufederací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online], [vid. 2017-03-12] Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 35 se předpokládá, že v roce 2030 bude muset E U dovážet až 70 % energií od externích dodavatelů, a tak vznikne ještě vyšší importní závislost zejména na ruském plynu.6 8 Tato závislost vychází také z toho, že v evropských krajinách, jako jsou Nizozemsko, Norsko a Velká Británie, klesá domácí produkce.69 Rusko jako největší exportér zemního plynu na světovém trhu a pokrývá až jednu třetinu veškerých dodávek plynu do krajin Evropské unie. Z těchto důvodů bude závislost E U na ruském zemním plynu ještě více růst. Dotýká se to i České republiky, protože skoro veškerý plyn spotřebovaný v Česku se dováží právě z Ruska. Česko však svou vlastní výrobou energie z uhlí a jaderných elektráren pokrývá zhruba 60% celkové spotřeby, zbylých 40 % už ale musí dovážet. Celkový vliv ruského plynu a dependenci na něm snižuje Česká republika vybudováním devíti podzemních zásobníků zemního plynu, ale také díky propracované infrastruktuře plynovodů na svém území, které jsou schopné zemní plyn i reexportovat. Citlivost Česka se může projevit také v tom, že Rusko nebude v budoucnu dostatečně inovovat a investovat do svých těžebních kapacit a transportní infrastruktury.70 Tím by se snížila jak celková produkce zemního plynu, tak i export pro spotřebitele v evropských zemích. To by mohlo znatelně uškodit českému hospodářskému růstu, protože by se zpomalila domácí produkce. Co se týče zranitelnosti Česka vůči energetické politice Ruska, největší hrozbou bylo, když chtěl Gazprom ovládnout středoevropský trh se zemním plynem, jak již bylo řečeno v druhé kapitole. Po vstupu do Evropské unie a liberalizování energetického trhu se vliv monopolních energetických ruských struktur značně snížil.7 1 Česko má však poměrně slabou pozici vůči Rusku, co se týče vyjednávání na národní pozici v rámci bilaterálních smluv, a z tohoto důvodu zůstává jednou z hrozeb slabá pozice vzhledem k vyjednávání cen za zemní plyn.7 2 Vzájemná závislost 6 8 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 6 9 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 7 0 TICHY, Lukáš. Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskoufederací. Asociace pro mezinárodní otázky [online], [vid. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.amo.cz/wp-content/uploads/2015/ll/amocz- RP-2010-2.pdf 7 1 ORBÁNOVA, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 22. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 7 2 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 36 mezi Ruskem a Českem se v této oblasti zdá být asymetrickou vůči nevýhodné pozici České republiky. Na druhé straně je však Česko součástí Evropské unie a společné evropské energetické politiky. Z tohoto pohledu se pak interdependence ukazuje být asymetrickou vůči Ruské federaci. E U na jedné straně možná trpí importní závislostí zemního plynu z Ruska. Na straně druhé ale ekonomika Ruska silně závisí od exportu energetických surovin právě na evropský trh. Evropská unie představuje jako celek obrovský, stabilní a bohatý trh. Tichý uvádí, že až 65 % celkového ruského exportu tvoří ropa a zemní plyn. Většina tohoto exportu pak putuje na evropský trh, a tedy kolem až 75 % příjmů z vývozu tvoří právě spotřeba energetického trhu Evropské unie. Pro Rusko je tak evropský trh velmi důležitý, protože finanční prostředky získané z exportu do Evropy může Ruská federace využít na modernizaci svého hospodářství. EU může například nahradit spotřebu zemního plynu svou vlastní produkcí nebo dodavateli z Norska, ze severní Afriky a z USA nebo z Kataru ve formě L N G . 7 3 Pro Rusko by ale taková ztráta zisků z prodeje byla jen velmi těžce nahraditelná, protože garantované platby z E U jsou pro Ruskou federaci v podstatě otázkou přežití.7 4 Jak je již zmíněno v předchozí kapitole, značnou část ruského HDP tvoří právě energetický průmysl v čele s ropou a zemním plynem.7 5 Ruská finanční dependence na evropský energetický trh je vysoká, protože citlivost ruské ekonomiky stojí z velké části na exportu energetických surovin. Evropský trh je stabilní a spolehlivý, a tak se Rusko nemusí bát případného neplacení za dodávky zemního plynu. Zranitelností pro Rusko je pak riziko odepření přístupu k evropskému energetickému trhu a jeho kapitálu. Taky Vladimír Gonda ve svém článku píše, že ve vztahu interdependence mezi Evropskou unií a Ruskem je pozice Ruska méně výhodná. Rusko potřebuje solventního odběratele, a tím je právě Evropská unie. Význam trhu E U pro Rusko spočívá nejen v tom, že je stabilní a bohatý, ale také v geografické blízkosti tohoto trhu. Gazprom exportuje ruský plyn do evropských krajin už zhruba 40 let, a proto existuje už řadu let vybudovaná síť plynovodů vedoucích do Evropy. Právě pozice Česka je pro Rusko důležitá, protože Česká republika je také významnou tranzitní krajinou ruského zemního plynu do krajin západní Evropy. Zvýše uvedených důvodu je pro Rusko důležité si 7 3 TICHÝ, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskoufederací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online], [vid. 2017-03-21] Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 7 4 WAISOVA, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 7 5 ORBÁNOVA, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 22. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 37 zachovat status spolehlivého obchodního partnera vůči EU, a to prostřednictvím zaručení spolehlivých dodávek plynu v odpovídající kvalitě, množství a za patřičné ceny.76 V publikaci Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací v sektoru zemního plynu se píše, že díky tomu, že většina exportovaných ruských energetických surovin dorazila na evropský trh podle stanovených pravidel, se může Rusko považovat za spolehlivého dodavatele.77 Tohle tvrzení však neplatí vždy. Anita Orbánová tvrdí, že přerušení dodávek zemního plynu je i pro Ruskou federaci posledním řešením.7 8 Navzdory tomu, se k tomuto kroku Rusko už několikrát uchýlilo. To se stalo kvůli rozporům Ruska s tranzitními krajinami Běloruskem v roce 2007 a Ukrajinou v letech 2006 a také 2009. Rusko v tomto čase přerušilo dodávky plynu do těchto zemí. Nedostatkem plynu trpěly však i další krajiny střední a jihovýchodní Evropy, protože transport přes Ukrajinu se zastavil.79 Česká republika tímto výpadkem dodávek plynu do Evropy až tak neutrpěla, a to hlavně kvůli vybudovaným zásobníkům zemního plynu a propojením českých plynovodů na německou transportní síť, odkud proudil norský plyn, a díky možnosti reexportu mohlo Česko posílat plyn i dále na Slovensko. Pravdou však zůstává, že norský plyn vlastně nebyl z Norska, ale byl to překoupený zemní plyn z Ruska.8 0 Problémem pro Evropskou unii, a tedy i pro Česko, zůstává nerovnoměrná závislost jednotlivých členských krajin. Největší objem importu ruského plynu v rámci členských států E U proudí do Německa a Itálie. Na druhé straně jejich závislost od ruského zemního plynu tvoří jen něco kolem 40 %, protože zbytek importu si umějí získat z jiných zemí. Dodávky ruského plynu pro krajiny střední a východní Evropy spolu s Finskem, Řeckem a Rakouskem tvoří však řádově od 60% do 100 % celkového importu.81 Nepřítomnost jiných dodavatelů v těchto krajinách způsobuje, že Ruská federace si upevňuje pozici monopolního dodavatele a možnost stanovování cen 7 6 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 7 7 TICHY, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskoufederací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online], [vid. 2017-03-23] Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 7 8 ORBÁNOVÁ, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 22. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 7 9 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 8 0 BROŽ, Jan (2016). Česku zůstal jen ruský plyn, přesto je nezávislejší než dřív. iDNES.cz [online], [vid. 2017-03-23] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ceska-republika-plyn-rusko-zavislost-zasobniky-fup- /ekonomika.aspx?c=A160319_211823_ekonomika_ane 8 1 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 38 za dodávaný zemní plyn. Tato nerovnoměrná závislost tak odkrývá i nejednotnost ve společné energetické politice mezi členskými státy E U a rozdílný přístup jednotlivých zemí. Anita Orbánová i Šárka Waisová ve svých knihách upozorňují na to, že nesprávnou společnou evropskou energetickou politikou může E U dosáhnout ještě větší závislosti na plynu z Ruské federace, čímž by členské státy zvýšily svou zranitelnost, a že snahy o diverzifikaci dodavatelů plynu může poškodit uzavírání separátních smluv mezi jednotlivými členskými státy a Ruskem, na rozdíl od společného postupu. Tyto jejich obavy se nakonec vyplnily a Rusko si ještě víc posilnilo svou pozici na evropském trhu. Anita Orbánová ve své knize publikované v roce 2010 upozorňovala na nevýhodnost výstavby projektu Nord Stream pro krajiny střední Evropy, protože by ztratily svou významnou pozici transportních zemí a zastávala názor důležitosti společné evropské energetické politiky.8 2 V roce 2011 byl tento projekt však už dokončen a zprovozněn.8 3 Výstavbu tohoto projektu ovlivnil strach Německa, které je jedním z nej větších spotřebitelů ruského plynu, z opětovného pozastavení dodávek přes Ukrajinu do Evropy. Pro Rusko byl projekt Nord Stream zase motivací zbavit se transportního sprostředkovatele svého plynu. Uzavřená byla tedy smlouva mezi Německem a Ruskem. V publikaci od Šárky Waisové se píše, že Německo vlastně profitovalo na úkor krajin V4, tedy i České republiky a baltských států právě tím, že upřednostnilo krátkodobé zisky před společným postupem. Dále se tam uvádí, že mnoho členských statuje přesvědčeno, že samostatný postup jednotlivých států jim přinese větší zisk. Ruská federace se také raději obrací při jednání na jednotlivé členské státy, a ne na E U jako na společný trh, čímž si lépe prosazuje své vlastní zájmy. Výstavba projektu Nord Stream ještě zvýšila závislost EU na jednom dodavateli zemního plynu, konkrétně tedy na Ruské federace. Problém neschopnosti vytvořit společný energetický trh tkví i ve snaze zabezpečení vlastních národních energetických zájmů, zejména krajin jako je Německo nebo Francie. Nejednotná energetická politika E U ukazuje své hranice a otázkou zůstává, na co se má Česká republika jako součást Evropské unie a její energetické politiky pak spoléhat. Česko má zajisté výhodnější pozici v rámci jednání s Ruskem ve struktuře většího 8 2 ORBÁNOVÁ, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus, s. 22. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. 8 3 Gazprom - Severnyj potok. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 [vid. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/projects/pipelines/active/nord-stream/ 39 společného evropského energetického trhu a vliv ruského zemního plynu není tak výrazný. Velmi důležitou záležitostí je také společná ochrana, avšak národní zájem některých států převažuje nad společným jednáním E U j ako celku.8 4 Evropská unie tak na jedné straně hlásá politiku snižování závislosti od vlivu zemního plynu z Ruska, na druhé straně jednotlivé členské státy způsobují rozkol na jednotném trhu a jednají v rámci vlastních zájmů. Vladimír Gonda ve své publikaci píše, že pravděpodobnost snížení vzájemné závislosti mezi krajinami EU, tedy i Českou republikou, a Ruskem se jeví být v budoucnosti velmi malá. Zájmem obou stran v obchodu se zemním plynem proto musí být vzájemná spolupráce, stabilní vztahy a zdravý rozvoj partnerství.8 5 3.2. Stanovení strategických cílů pro ČR Česká republika je i v rámci společné energetické politiky Evropské unie velkou mírou závislá na importu zemního plynu z Ruské federace. V budoucnosti se očekává, že tato závislost ještě poroste. Z těchto důvodů je proto nutné navrhnout pro Česko určité strategické kroky a doporučení pro zabezpečení stability energetických dodávek zejména s důrazem na zemní plyn. Příčiny uvedené v předchozí kapitole jasně vysvětlují, že diverzifikace hlavního dodavatele zemního plynu do krajin Evropské unie, tedy i České republiky, je málo pravděpodobná. V posledních letech se rozhodnutí vybudovat určité plynovody z Ruska do členských států E U tato možnost ještě snížila. Existuje však celá řada jiných doporučení pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Jedním z hlavních řešení je diverzifikace přepravních tras zemního plynu. Česká republika má už od roku 1972 důležité postavení transportní krajiny pro zemní plyn a jedním ze strategických cílů je tak zesilnění této pozice. V odborné studii rozpracované v knize The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries, A Scenario Analysis and the EU Dimension se uvádí, že jedním z hlavních cílů Česka by mělo být upevnění své pozice tranzitní krajiny nejen ve směru propojení východu se západem, ale také 8 4 WAISOVA, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 8 5 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 40 vytvoření nového propojení severu s jihem spolu se zabezpečením možnosti reverzního toku zemního plynu. V praxi to tedy znamená vybudovat plynovod Moravia na severu s Polskem a prostřednictvím plynovodu L B L propojit na jihu hraniční předávací stanici Lanžhot s rakouskou předávací stanicí Baumgarten.86 Také v publikaci Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 se píše, že Česko by mělo spolupracovat se sousedními krajinami s cílem propojení a diverzifikování nových transportních tras.87 Propojením transportních a distribučních sítí by Česká republika posilnila svou pozici transportní krajiny a v případě možného ohrožení dodávek zemního plynu by měla přístup k plynu z ostatních krajin Evropské unie a sama by mohla pomoci krajinám zasáhnutým neočekávaným zastavením zásobování od dodavatele. Nezbytnou strategií pro Českou republiku na posilnění své bezpečnosti na trhu se zemním plynem je také vytvoření dostatečných kapacit podzemních zásobníků. V publikaci Energetické záujmy Európskej únie a Ruska se uvádí, že v rámci společné evropské energetické politiky vyžaduje E U od svých členů, aby měly vybudované dostatečné zásoby zemního plynu pro domácnosti na dobu alespoň dvou měsíců.8 8 Česko má spolu 9 podzemních zásobníků s kapacitou 2,7 mld. m3 a plánuje rozšíření o dalších 45 milionů m3 .8 9 Česká republika tak zvýšila celkový objem svých podzemních zásobníků na třetinu celoroční spotřeby a zainvestovala i do vybudování terminálů pro L N G z Kataru, severní Afriky, nebo Spojených států. Díky této diverzifikaci dodavatele se tak snižuje závislost na Ruské federaci.90 Další nutnou strategií Česka pro minimalizaci rizika ohrožení dodávek plynu je podpora rozvoje alternativní energetiky a efektivní využití energetických zdrojů. Česká republika se zavázala plnit podmínky Kjótskeho protokolu, což znamená postupnou dekarbonizaci ekonomiky, tedy zavedení nízkouhlíkového hospodářství. Vladimír Gonda 8 6 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EUDimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 8 7 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-03-28]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 8 8 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 8 9 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-03-29]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 9 0 BROŽ, Jan (2016). Česku zůstal jen ruský plyn, přesto je nezávislejší než dřív. IDNES.cz [online], [vid. 2017-03-29] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ceska-republika-plyn-rusko-zavislost-zasobniky-fup- /ekonomika.aspx?c=A160319_211823_ekonomika_ane 41 ve svém článku píše, že k tomu přispěje právě využití zemního plynu například ve formě L N G a také celkové nahrazení neobnovitelných energetických zdrojů za obnovitelné energetické zdroje. Mimo OZE je nejvíc ekologické palivo právě zemní plyn.9 1 Také v publikaci od IEA se uvádí, že v rámci energetického sektoru bude uhlí postupně ztrácet svůj význam v produkci elektrické energie pro průmysl a domácnosti kvůli znečišťování ovzduší, a tím se zvýší spotřeba zemního plynu.9 2 Pro Českou republiku je také důležité posílení společné energetické politiky Evropské unie s důrazem na liberalizaci trhu. V knize Evropská energetická bezpečnost je uvedeno hned několik problémů, které by měla Evropská unie řešit za účelem strategického rozvoje a konkurenceschopnosti energetického trhu. Zásadní je snaha o dosažení solidarity mezi členskými krajinami a vytvoření fungujícího energetického společenství s důrazem na kooperaci mezi jednotlivými členy a na společný koordinovaný postup při zabezpečení dostatečných a plynulých dodávek zemního plynu. Nutné je také zefektivnit transportní sítě a posílit celkovou infrastrukturu plynovodů s důrazem na jejich diverzifikaci.93 Důležitým krokem je ale nejen úsilí o diverzifikaci přepravních tras, ale také diverzifikace zdrojů. Pro E U je významným energetickým spojením Gruzie z důvodu blízkosti krajin střední Asie. Právě gruzínske plynovody exportující plyn z oblasti Kavkazu do Evropy a obcházejí i samotné území Ruské federace.94 V poslední řadě je pro Česko nevyhnutné budovat stabilní energetické vztahy s Ruskem a zlepšovat spolupráci s tímto největším dodavatelem zemního plynu. Šárka Waisová ve své knize píše, že se to dá docílit otevřeným dialogem s Ruskou federací a zajištěním koordinovaného postupu při společných jednáních, a to i prostřednictvím formalizace energetických vztahů za účelem udělat tyto vztahy transparentnějšími a stabilnějšími.95 Lukáš Tichý ve své publikaci nazvané Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací píše, že pro Česko je: „důležitá snaha prosazovat 9 1 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 9 2 Energy Policies of IEA Countries- Czech Republic 2016 [online]. December, 2016 [vid. 2017-04-03]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energy_Policies_of_IEA_Cou ntries_Czech_Republic_2016_Review.pdf 9 3 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 9 4 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 9 5 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 42 intenzivnější pronikání českých firem a podniků na ruské energetické trhy. Tím by došlo ze strany České republiky alespoň k částečnému posílení podílu vlivu ve vzájemných energetických vztazích."9 6 3.3. Stanovení strategických cílů pro RF Ruská federace zastává jednu z hlavních pozic na globálním trhu se zemním plynem ajejí hlavním cílem je zachovat si tuto pozici i nadále. V dnešní době představuje největšího exportéra zemního plynu do členských krajin Evropské unie, kde pokrývá až jednu třetinu veškerých dodávek. K udržení tohoto statusu potřebuje Rusko celou řadu propracovaných strategických kroků. Systémová opatření, která jsou na jedné straně pro Ruskou federaci výhodné, mohou být naopak pro odběratele ruského zemního plynu nevýhodou. V tomto směru má i chápaní diverzifikace přepravných tras a zdrojů rozdílné významy pro Českou republiku a Ruskou federaci. V odborném článku Energetické záujmy Európskej únie a Ruska se píše, že nevyhnutným strategickým krokem pro Rusko je diverzifikace přepravných potrubí zemního plynu, což znamená odstranění závislosti na třetích stranách, tedy na sprostředkovatelích dodávek zemního plynu do Evropské unie. Hlavním úkolem Ruska je tedy snížit celkový objem přepravy svého plynu přes území tranzitních krajin jako jsou Ukrajina a Bělorusko. Tímto způsoben se chce vyhnout situaci z předchozích let, kdy cenová válka o zemní plyn mezi Ruskem a danými státy způsobila i zastavení dodávek zemního plynu dál do Evropy. To se stalo i z toho důvodu, že Ukrajina pokryla svůj deficit plynem určeným pro západnější trh. Stavbou nových plynovodů do krajin Evropské unie by Ruská federace měla úplnou kontrolu nad tranzitem svého plynu a Gazprom by tak ještě zvýšil své zisky z přepravy. K diverzifikačním projektům patří například výstavba plynovodů Turkish Stream nebo Nord Stream II.9 7 Podle údajů IEA zpracovaných v publikaci Russia 2014 - Energy policies beyond IEA Countries se v posledních letech značně snížil export ruského zemního plynu do bývalých sovětských krajin, a to ze 100 mld. m3 exportovaných v roce 2006 na 60 mld. m3 v roce 9 6 TICHÝ, Lukáš. Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací. Asociace pro mezinárodní otázky, s. 19-20 [online], [vid. 2017-04-04]. Dostupné z: http://www.amo.cz/wpcontent/uploads/2015/1 Uamocz-RP-2010-2.pdf 9 1 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 43 2013. To způsobilo hlavně snížení dodávek plynu na Ukrajinu. Je tedy zřejmé, že s výstavbou nových tras do Evropy bude tenhle trend pokračovat a objem dodávek přes Ukrajinu a Bělorusko se tak bude dále snižovat. Důvodem pro realizaci těchto projektů je i fakt, že v porovnání s tranzitem přes Ukrajinu je například tranzit ruského plynu do Německa přes plynovod Nord Stream mnohem levnější." Dalším důležitým cílem pro Ruskou federaci je nejenom diverzifikace přepravných tras do Evropy, ale také diverzifikace odběratelů směrující spíše mimo území Evropy. Jak už bylo několikrát zmíněno, ruské hospodářství je silně závislé na exportu ropy a zemního plynu do krajin E U a značnou část ruského HDP tvoří právě energetický průmysl. Tichý ve své studii tedy uvádí, že pro Rusko je klíčovým úkolem snížit tuto svou závislost od exportu zemního plynu na evropský energetický trh a zároveň se pokusit o vstup na jiné odběratelské trhy.1 0 0 Tato strategie patří k jednomu z hlavních cílů Ruské federace uvedených v aktualizovaném vládním dokumentu SnepeemunecKaM cmpamezuH Poccuu Ha nepuod do 2035 zoda. Ve své další studii Tichý píše, že diverzifikace exportu ruského zemního plynu se má orientovat na asijský energetický trh, zejména na Japonsko, Jižní Koreu a Cínu. Už v roce 2009 podepsalo Rusko s Čínou smlouvu, podle které mají dodávky ruského plynu do Číny tvořit ročně 70 mld. m3 . Tento plyn by měl do Číny putovat ze Sachalinu.101 Rusko tak musí podnikat kroky k vypracování strategie exportu svého plynu do asijských regionů, a to nejen ve formě CNG, ale taky by se mělo soustředit na trh s LNG. IEA uvádí, že tento velmi rychle rostoucí trh je jedním z klíčových cílů Ruska pro diverzifikaci svých odběratelů. Předpoklad podílu celkového zisku z exportu zemního trhu by měl pro L N G do pacifického regionu tvořit do roku 2030 až 20 %.1 0 2 Významným strategickým cílem Ruska musí však být i zachování stabilního obchodního partnerství s krajinami EU. Jak už bylo uvedeno předtím, existuje jen velmi 9 8 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-04-05]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 9 9 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Anály sis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. íoo TICHY, Lukáš. Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací. Asociace pro mezinárodní otázky. [online]. [vid.2017-04-05]. Dostupné z: http://www.amo.cz/wpcontent/uploads/2015/1 l/amocz-RP-2010-2.pdf íoi TICHY, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskoufederací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online], [vid. 2017-04-05] Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=451 1 0 2 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-04-05]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 44 malá pravděpodobnost, že by se vzájemná závislost v oblasti obchodu se zemním plynem mezi Ruskem a evropskými krajinami snížila. Proto je pro Rusko důležité i nadále vystupovat jako spolehlivý dodavatel a udržet si tak pozici hlavního exportéra zemního plynu na evropský energetický trh. Uzavírání dlouhodobých kontraktů s evropskými energetickými společnostmi zabezpečuje Rusku jistější přístup na evropský trh po delší dobu. Snahou Gazpromu je však také zabránit EU, aby získala přístup k zemnímu plynu z regionu střední Asie, a zachovat si postavení hlavního obchodního partnera s danými krajinami.103 Co se týče domácího trhu se zemním plynem, Gazprom na svých stránkách uvádí, že vletech 2005 až 2015 investoval do výstavby domácích plynovodů kolem 270,1 mld. rublů. V průběhu těchto deseti let vybudoval 1802 plynových potrubí dlouhých více než 26 tisíc kilometrů. Úroveň celkové „easucpUKaifuu" tak dosáhla na konci roku 2015 66,2 %. Pro porovnání úroveň „eaiUípUKaifuu" ve městech je 70,4 % a v rurálních oblastech Ruska jen něco kolem 56,1 %.1 0 4 V dokumentu vydaném ruským Ministerstvem pro energetiku SnepeemunecKaR cmpamezun Poccuu Ha nepuod do 2035 zoda\Q uvedeno, že v oblasti plynového průmyslu na domácím trhuje nutné nejen zvýšit poplatky pro domácí odběratele zemního plynu, ale hlavním cílem je zjednodušit proces vytváření nových propojení k už vybudovanému systému plynovodů v Rusku.1 0 5 Ve skutečnosti je to ale v porovnání s jinými krajinami pořád nízké číslo. Podle analýzy údajů serveru AmiiKmopu představuj e v Evropě průměrné připoj ení domácností k plynu něco kolem 90 %. Nizozemsko je například připojeno na 99,9 % a krajiny jako Arménie na 93%, Azerbajdžan na 80%, Uzbekistán na 75% a Ukrajina na 72 %. Podle oficiálních údajů bylo v Ruské federaci v roce 1991 připojeno k plynu 40 % domácností. V roce 1998 to bylo 47,6 %. Za rok byl tedy růst jen 1,085 %. Od roku 1999 až do roku 2012 se podle zpráv zvýšilo připojení ruských domácností k plynu o 15,6 %, což představovalo průměrný roční růst 1,2 %. V průběhu těchto 13 let růst zisku Gazpromu rostl rychleji a na „easucpUKaifuio" Ruska připadlo jen 4,6 % celkového zisku této společnosti. Ztráta zájmu Gazpromu investovat do rozšiřování připojení domácností k plynu způsobila, že v roce 2015 představoval růst jen 0,9 %. To se 1 0 3 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav S A V a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 1 0 4 Gazprom -Gazifikacija. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 [vid. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.gazprom.ru/about/production/gasification/ 1 0 5 Energetičeskaja strategija Rossiji na period do 2035 goda [online]. February 02, 2017 [vid. 2017-04- 12]. Dostupné z: http://minenergo.gov.ru/node/1920 45 děj e hned z několika příčin. Jednou z nich je, že pro Gazprom je výhodnější prodávat plyn do Evropy už jen z důvodu, že Evropané platí za plyn více než domácí spotřebitel. Podle údajů z dubna 2016 celkový domácí dluh ruských spotřebitelů plynu tvoří až 189,3 miliard rublů. To je další z důvodů, proč nemá Gazprom zájem dále investovat do rozvoje domácí infastrukturu. Další příčinou je, že i když je hlavní plynové potrubí v některé z lokalit vybudováno, obyvatelé rurálních částí Ruska se k němu nepřipojují. To hlavně z důvodu, že topení dřevem a uhlím je pořád levnější. Velké finanční zatížení ovšem představuje i samotné připojení se k hlavní síti. Zajímavostí je určitě i fakt, že v regionech, kde se nejvíc těží zemní plyn, jako například Jamalo-něnecký autonomní okruh, je stupeň „ea3U(pUKauuuu jen něco kolem 50 %.1 0 6 Strategií Ruska by proto měla do budoucnosti být nejenom snaha o udržení a rozšiřování exportní pozice, ale také úsilí postarat se o domácího zákazníka. Stát by se měl tudíž snažit najít vhodný návrh také pro podporu domácí spotřeby. Z důvodu, že investovat do domácí infrastruktury je pro Gazprom nerentabilní, se většina plánů v energetickém sektoru Ruska do roku 2035 soustředí více na exportní politiku. Největší výzvou pro Rusko na udržení svého statusu klíčového exportéra zemního plynu ve světě je nutnost investovat do podpory inovace těžebních technologií a celkového výzkumu nových nalezišť. Tichý ve své studii píše, že ložiska zemního plynu se rychle vyprazdňují, a že bude nevyhnutelné investovat do průzkumu nových ložisek a na vybudování modernější infrastruktury.107 Dvě z nej větších těžebních polí, Jamburg a Urengoj, jsou už nejmíň 10 let za svým vrcholem produkce.108 Problémem se jeví být technologicky a finančně nákladná těžba. Velké zásoby zemního plynu se nachází v arktické oblasti pod hladinou moře, kde je těžba pořád nerentabilní.1 0 9 Když si však Rusko chce nadále udržet svoji silnou exportní pozici, bude nutné, aby rozšířilo svou produkci i z důvodu zvyšující se spotřeby zemního plynu ve světě. JEA uvádí jako jedno z hlavních doporučení pro Rusko umožnit přístup třetím stranám, tedy novým 1 0 6 SERGEJEV, Ivan (2016). Rossijane bez gaza, ili počemyprovalilas gazifikacija Rossiji. Anvictory.org [online], [vid. 2017-04-12]. Dostupné z: http://anvictory.org/rossiyane-bez-gaza-ili-pochemu-provalilas- gazifikaciya-rossii/ 107 TICHY, Lukáš. Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací. Asociace pro mezinárodní otázky. [online]. [vid. 2017-04-13]. Dostupné z: http://www.amo.cz/wpcontent/uploads/2015/1 lZamocz-RP-2010-2.pdf 1 0 8 ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future ofNatural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. 1 0 9 GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297-323. ISSN: 0013-3035. 46 zahraničním investorům, a postupně uvolnit státem regulovaný trh pro dosáhnutí zdravé konkurenceschopnosti.110 Rozšíření produkce a modernizace těžebních technologií si vyžaduje investice. Odhaduje se, že pro potřebnou modernizaci infrastruktury, průzkum nových nalezišť a inovaci těžebních technologií, bude Rusko do roku 2030 potřebovat zhruba 330 mld. USD.1 1 1 Šárka Waisová ve své knize načrtla jednoduchý model, na kterém stojí oboustranná závislost mezi Ruskou federací a energetickým trhem EU: „Evropa potřebuje nové energetické zdroje a disponuje (relativním) dostatkem kapitálu a moderních technologií; Rusko naopak nabízí svá obrovská naleziště nerostných a energetických surovin, která - mají-li být plně využita - pro svou restrukturalizaci nutně potřebují zahraniční investory."112 I v tomto případě se tedy projevuje vzájemná závislost obou subjektů a nutnost spolupráce mezi E U a Ruskem. 1 1 0 Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 [vid. 2017-04-14]. Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Russia_2014.pdf 1 1 1 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 1 1 2 WAISOVÁ, Šárka a kolektiv. Evropská energetická bezpečnost, s. 56. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. 47 Graf č. 9: Celkové investice Gazpromu do rozvoje „aasucpuKauuu" v letech 2005-2015 Investice Gazpromu do rozvoje domácího připojení k síti plynovodů v letech 2005-2015 40 35 30 25 20 15 33,8 33,9 10 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkový objem investic vyjádřen v mld. rublů Zdroj: Zpracování podle údajů z: Graf č. 10: Procentuální vyjádření úrovně „aasiMpUKauuu" v Rusku v letech 2005-2015 Růst úrovně připojení k domácí síti plynovodů v RF v letech 2005-2015 100,00% 90,00% 80,00% 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Zpracování podle údajů z: 48 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo představit postavení České republiky a Ruské federace na trhu se zemním plynem a následně pak analyzovat jeho vliv na vztah mezi oběma subjekty. Zemní plyn byl vybrán jako hlavní faktor ovlivňující tento vztah, a to hlavně z důvodu jeho narůstajícího významu v energetické spotřebě. V dnešním světě představuje tato surovina jeden z nej důležitějších energetických zdrojů. Evropská unie a její členské státy nevyjímaje Českou republiku j sou dnes největšími importéry zemního plynu. Rusko je zase momentálně nej větším vývozcem této suroviny na světě a většina jeho exportu směřuje právě na evropský trh. Nevyhnutným krokem bylo proto vysvětlit význam zemního plynu jak pro Česko, tak i pro Rusko, a představit pozici, kterou dané státy zastávají na daném trhu. Česká republika jako člen Evropské unie má plně liberalizovaný energetický trh. Z toho důvodu byla zabezpečena vyšší konkurenceschopnost na trhu, ale také větší pohodlí v podobě stability na trhu a nižší ceny pro spotřebitele. Podle posledních údajů se za poslední roky spotřeba zemního plynu v Česku snižuje, nadále však převládá názor, že v budoucnu bude jeho spotřeba naopak růst a zvýší se tak celková poptávka po dané surovině. Co se týče přepravy, je Česká republika zaměřena hlavně na import zemního plynu. Velmi důležitá je však pozice Česka jako zprostředkovatelské transportní krajiny, kterou proudí plyn dál na západ. Česko se ovšem zabezpečilo i vůči neočekávaným situacím na trhu se zemním plynem, například v podobě zastavených dodávek plynu, vybudováním kvalitní přepravní a distribuční sítě a stavbou několika podzemních zásobníků. Význam zemního plynu je pro Rusko signifikantní. S největšími dosud objevenými zásobami plynu na světě Ruská federace rovněž zastává pozici nej většího exportéra této suroviny. Na rozdíl od České republiky má ale Rusko pevně regulovaný trh se zemním plynem. Kontrolní balík největší ruské společnosti Gazprom patří vládě a toto postavení si hodlá nadále udržet. Tento ruský energetický gigant tvoří kolem 70 % celkové produkce ruského zemního plynu a zcela kontroluje přístup k ruskému transportnímu systému plynovodů. Rusko je především zaměřeno na export, protože významnou část HDP Ruska tvoří právě export surovin jako je plyn nebo ropa. Hospodářství Ruska tak silně závisí od vývozu této komodity. Zajímavostí je ovšem fakt, že Rusko představující největšího exportéra zemního plynu na světě s největšími 49 zásobami dané suroviny má v porovnaní s ostatními krajinami jen velmi slabě vybudovanou domácí infrastrukturu. Je zřejmé, že vzhledem k těmto faktorům existuje vztah mezi danými činiteli, který je ovlivněn právě zemním plynem. Tento vztah byl v této bakalářské práci analyzován z pohledu koncepce teorie vzájemné závislosti. Pojem interdependence, který jako první použili američtí akademici Joseph S. Nye a Robert O. Keohane ve své knize Power and Interdependence, je tak rozebrán v několika publikacích od odborníků zabírajících se daným tématem, ze kterých daná práce čerpala. Aplikace tohoto konceptu určuje vyváženost vztahu, a jestli míra případné asymetrie vzájemného vztahu způsobuje zranitelnost slabšího státu vůči silnějšímu. Kooperace mezi Českou republikou a Ruskou federací v oblasti obchodu se zemním plynem je tak ohrožena i možným konfliktem a pomocí konceptu interdependence se dá určit jak zranitelnost, tak i citlivost subjektu. V konceptu vzájemné závislosti se Česká republika v samostatné národní pozici jeví být vůči Rusku asymetrickou. Česko je však členem E U a díky společné evropské energetické politice je pak v nevýhodě Rusko. E U si pořád může dovolit nahradit výpadky dodávek plynu z Ruska z jiných zdrojů. Ruská federace by naopak jen těžko mohla nahradit ztrátu zisků z vývozu svého plynu na tak bohatý a stabilní trh. Z důvodu závislosti ruské ekonomiky na exportu ropy a plynu si to nemůže dovolit. Dané téma je značně komplexní i kvůli propojení politické a ekonomické sféry. Složitost tohoto tématu se odvíjí rovněž od rychlosti změn v daném sektoru. Publikace, které se věnují této problematice, a prognózy odborníku zpřed několik let se mnohdy liší od reality dnešního trhu se zemním plynem a stále se měniči politickou a ekonomickou situací ve světě. Doporučení autorů v publikacích vydaných před několika lety jsou už v mnohém neaktuální a vývoj sektoru šel jiným směrem, než předpokládali. Díky článkům z tisku a aktuálním statistickým údajům, které každoročně zveřejňují mezinárodní energetické agentury a energetické společnosti, bylo možné sledovat vývoj daného odvětví a udržet celou práci v současném obraze. Tato komplexní problematika se nedá jednoduše uzavřít, protože sektor obchodu se zemním plynem se neustále vyvíjí a mnohdy je i nevyzpytatelný. Rovněž i statistiky z různých zdrojů byly často odlišné, a proto bylo nevyhnutelné je ověřit z více zdrojů, jestli použité údaje spolu korespondují. Nicméně, je možné navrhnout alespoň určitá doporučení do budoucnosti jak pro Česko, tak i pro Rusko. Významným strategickým krokem pro Českou republiku 50 je udržení si své důležité pozice transportní krajiny a zároveň je nevyhnutelné pokračovat v diverzifikaci přepravných tras. Důležité je také vytvoření dostatečných kapacit podzemních zásobníků. Efektivní využití energetických zdrojů a posílení společné energetické politiky E U je pro Česko nutností. Ruské strategické kroky by se měly orientovat jak na diverzifikaci přepravních tras, díky kterým by se Rusko zbavilo sprostředkovatelů transportu svého plynu, tak i na diverzifikaci samotných odběratelů, čímž by snížilo svou závislost na evropském trhu. Důležité je pro Rusko rovněž podpořit budování domácí infrastruktury a postupná liberalizace domácího trhu. Největší výzvou pro udržení si své pozice na trhu je pak pro Rusko získat potřebné investice na vývoj těžebních technologií a podpory výzkumu nových nalezišť. Nezbytné je pro obě země též rozvíjet spolupráci a zachovat si zdravé partnerství i do budoucnosti. Jak Česká republika, resp. EU, tak i Ruská federace by měly mít společný zájem na budování stabilních a vyvážených vztahů. 51 PE3IOME T e M o i í H a c T o a u i e i í ÖaKanaBpcKoii AHOJIOMHOH p a ö o T b i íiBjraeTCíi HccjieAOBaHHe p w H K a npHpoAHoro ra3a H e r o BjiHiiHHe Ha OTHomeHHii Meac^y H e m c K o i r P e c n y ö J i H K o i r n PoccHHCKoií Oe^epaHiieir. HeHHOCTb 3 T o r o none3Horo H C K o n a e M o r o AeiicTBHTejibHO BejiHKa u eaceroAHO B03pacTaeT n o BceMy M i i p y . IIpHpOAHblH ra3 5IBJI5ieTC5I BTOpbIM n o 3HaHHMOCTH TOnjIHBO-3HepreTHHeCKHM CbipběM n o č n ě HecpTH. OacH^aeTca, HTO p o c T noTpeÖJieHira S H e p r a n B Mupe 6y#eT n o ö o j i b m e i i nacTH o ö e c n e n e H HMCHHO 3a cněT ra3a. 3TO Taioice OAHH H3 caMbix HHCTbix BHAOB o p r a H H H e c K o r o TonjiHBa: n o c p a B H e i n i i o c He(pTbio H yrněM n p e u M y m e c T B O ra3a 3aKjiK)HaeTca B TOM, HTO OH B ö o j i b m e i i CTeneHH cooTBeTCTByeT H o p M a M 3KOJioraH. OAHHM H3 e r o HeAoeraTKOB MOJKHO c n n r a T b T p y A H y i o AOÖwny H cnoacHyio T p a H c n o p T H p o B K y . IIoTpeÖJieHHe n p n p o A H o r o ra3a p a c T ě T oneHb ö w c r p o , o c o ö e H H O B E ß p o n e , B T.H. H B H e x H H . E B p o n e i í c K H H coK)3 nTjHHaAJiejKHT K OAHOMy H3 K p y n H e i i u i H x H M n o p T ě p o B 3 T o r o TOBapa B MHpe. C A p y r o i r CTopoHbi, ecTb PoccHHCicaíi OeAepauHíi, a B j i a i o m a a c a KpynHeiíuiHM S K c n o p T ě p o M ra3a. P o c e n a o ö n a ^ a e T H a n ö o n b u i H M 3 a n a c o M n p n p o A H o r o ra3a B MHpe. I I p e H M y m e c T B O M íiBjraeTCíi reorpacbHHecicaíi 6jiH30CTb OÖOHX cyöbeKTOB H yace n o c T p o e H H a a CHCTeMa TpaHcnopTHbix ra3onpoBOAOB. Ha 3TOM ocHOBaHHH E ß p o n a H P o c e n a M o r y r ToproBaTb Apyr c A p y r o M . TaKace HeoöxoAHMO o ö p a T H T b BHHMaHne Ha TO, HTO B STOM OTHomeHHH HMeeTca B3aHMOAeHCTBHe, KOTopoe o c y m e c T B j í a e T c a Ha npoTaaceHHH HecKOJibKHx AecaTHjieTHH. C o r j i a c H O n p o r H 0 3 a M , AaHHoe B3aHMOAeHCTBHe HMeeT nepcneKTHBbi RJIÍI pa3BHTHa. no STOH npHHHHe HCCJieAyeTCíi npoÖJieMa c o T p y A H H n e c T B a H B03MoacHoro KOHCpjiHKTa. n p n p o A H b i H ra3 BjinaeT Ha OTHomeHHíi POCCHHCKOH O e ^ e p a n n H KaK r n a B H o r o S K c n o p T ě p a c o CTpaHaMH, c KOTOPWMH ocymecTBjraeTCíi ToproBjra. O n e H b BaacHO ynHTbiBaTb TOT cpaKT, HTO Hemcicaíi P e c n y ö J i H K a BXOAHT B c o c T a ß E ß p o n e i i c K o r o C0K)3a. n o 3 T O M y Hexna a B j í a e r c a Taioice nacTbio o ö m e e B p o n e i i C K O H 3HepreTHnecKOH nojiHTHKH. H 3 - 3 a 3 T o r o H a c r o í í m a í i TeMa ÖaKanaBpcKoii AHOJIOMHOH p a ö o T b i oneHb cjioacHa. 3 H e p r e T H H e C K H H pblHOK H e X H H Hy>KHO npeACTaBHTb He TOJIbKO C HaHHOHajIbHOH TOHKH 3peHH3, HO H C TOHKH 3peHH5I OÖUieeBpOneHCKOH SHepreTHHeCKOH nOJIHTHKH. 52 H e o T t e M j i e M o i í n a c r b i o HccjieAOBaHHíi a B j í a e T c a H3yneHHe B3anMOCB5i3H nojiHTHHecKHx H 3KOHOMHHecKHx n p o n e c c o B . B ß H A y CJIOJKHOCTH paccMaTpHBaeivioro B o n p o c a , H a c T o a u i a a ö a K a n a ß p c K a a AHnjioMHaa p a ö o T a n o c B a u i e H a TOJibKO H a n ö o n e e BaacHbíM acneKTaivi. I I o s T O M y HCOÖXOAHMO j i o n i n e c K H BbiAejiHTb KjnoneBbie MOMCHTW HCCJieAyeMoií TeMbi H onpeAejiHTb npnopHTeTbi CTpaH Ha öy^ymee. TeoperanecKaa nacTb p a ö o T b i p a c c M a T p u ß a e T p b m o K n p n p o A H o r o ra3a HeniCKoií pecnyöJiHKH H POCCHHCKOÍÍ Oe^epaiiHM. I l e p B a a raaßa p a ö o T b i nocBíiineHa nonoaceHHio HeniCKoií P e c n y ö J i H K H H a p b í m c e n p n p o A H o r o ra3a, r ^ e K O R p e r a o onncaHO, KaKoe 3HaneHHe HMeeT ra3 RJIÍI H e x H H . y HefflCKoií P e c n y ö J i H K H KaK y njieHa E ß p o n e i i c K o r o coK)3a ecTb nojiHOCTbio jiH6epajiH30BaHHbiií 3HepreTHnecKHH pwHOK. B j i a r o A a p a 3TOMy, H e x H H y A a n o c b o ö e c n e n H T b KOHKypeHTOcnocoÖHOCTb H a p w H K e , a Taioice rapaHTHpOBaTb KOM(pOpT B B H ^ e CTaÖHJIbHOCTH pbIHKa H ÖOJiee HH3KHe IJeHbl A n a noTpeOHTejieií. IIo n o c j i e A H H M AaHHbíM, noTpeÖJieHHe npnpoAHoro ra3a B HefflCKoií PecrryöJiHKe He pacTéT, HO c y m e c T B y e T MHeffiie, HTO B ÖJinacaiiiiieM ö y ^ y m e i v i c n p o c H n o T p e ö n e H H e ra3a 6y#yT B03pacTaTb. HacTOflmaa paöoTa pacciviaTpHBaeT CTpyKTypy pwHKa n p n p o A H o r o ra3a B H e x H H B Bup,e OIJCHKH n o T p e ö n e H H a H cnpoca, nocTaBOK, pacnpeAejieHHa H TpaHcnopTHpoBKH TonjiHBa. B OTHomeHHH TpaHcnopTHpoBKH npnpoAHoro ra3a Hexna B OCHOBHOM opneHrapoBaHa Ha HMnopT. H e m c K a a PecrryöJiHKa TaK»ce n r p a e T 3HaHHTejibHyio p o n b B KanecTBe n o c p e A H H K a n o T p a H c n o p T H p o B K e ra3a, KOTopaa ocymecTBjííieTCíi n o ö o j i b n i e i i n a c r n B CTpaHbi 3ana#a. Kpoivie Toro, Hexna 3amHTHjia c e ö a OT HenpeACKa3yeMbix cnryanHH, KaK, HanpHMep, n p e K p a m e H H e n o c r a B O K ra3a, B Bup,e CTpoHTenbCTBa KanecTBeHHbix ra3onpoBOAOB H pacnpeAejiHTejibHbix ceTeií. C j i e ^ y i o m a a n a c r b HacroíiiiieH o a K a n a B p c K o i í AHHJIOMHOÍÍ p a ö o T b i n o c B í i i n e H a nojioaceHHK) POCCHHCKOÍÍ Oe^epannH Ha p w H K e npnpoAHoro ra3a. C T p y K T y p a STOH nacTH n o x o a c a H a n e p ß y i o r j i a ß y , B neu TaK»ce pacciviaTpHBaiOTca AOManiHHe 3anacw 3 T o r o TonjiHBa, e r o npoH3BOACTBO, n o T p e ö n e H H e H c n p o c , pacnpeAejieffiie H, KOHCHHO, T p a H c n o p r a p o B K a . 3HanHMOCTb n p n p o A H o r o ra3a oneHb BaacHa RJIÍI POCCHHCKOÍÍ O e A e p a u H H . P o c e n a p a c n o j i a r a e T caivibíMH KpynHbíMH 3anacaMH ra3a B MHpe, a TaK»ce aBjíaeTca 53 RpyrmeiiiiiHM SKcnopTépoM. IIo cpaBHeHHio c HeuiCKoií PecnyoJiHKoií, Pocena acécTKO peryjiHpyeT pwHOK npHpoAHoro ra3a. OCHOBHWM aKHiiOHepoM POCCHHCKOÍÍ SHepreTHHecKoií KOMnaHHH « r a 3 n p o M » aBjíaeTca poccniícKoe npaBHTejibCTBO. 3TOT 3HepreTHHecKHÍí raraHT CTpeMHTca coxpaHHTb CBOIO MOHonojiHCTHnecicyio no3HijHio Ha AOManiHeM pbiHKe. « r a 3 n p o M » co3AaéT OKOJIO 70 % Bceií AOÖMHH npupoAHoro ra3a, a TaKace nojiHOCTbio KOHTpojiupyeT AOManiHioio CHcreMy ra3onpoBOAOB. PoccHiícKaa Oe^epauMíi B OCHOBHOM opneHrapoBaHa Ha 3KcnopT npnpoAHoro ra3a. HnrepecHbiM (paKTOM aBjíaeTca TO, HTO, no cpaBHeHHio c ApyrHMH eBponeiícKHMH rocy^apcTBaMH (HJIH ^aace TaKHMH CTpaHaMH, KaK ApMHíi, A3ep6aiÍA>KaH H YsöeKHCTaH), Pocena KaK KpynHeiíiiiHH SKcnopTép ra3a B MHpe HMeeT öojiee cjiaöyio BHyTpeHHKDK) HHfppacrpyKrypy ra3onpoBOAOB, H MHorne acHrejiH POCCHH BCČ eine He noAKJiiOHeHbi K ra3y. TpeTba rjiaßa HacroíiiiieH paöoTbi npe^CTaBnaeT npaKTHnecKyio nacTb. B Heií paccMaTpHBaeTca Bjiuímue npHpoAHoro ra3a Ha OTHomeHHíi Meac,ziy POCCHHCKOÍÍ OeAepanneii H HemcKoií pecnyoJiHKoií. OCHOBHWM CTepacHeM aHajiH3a 3THX OTHomeHHií aBjíaeTca Teopna HOHÍTTHÍÍ B3aHM03aBHCHMOCTH Meac^y 060HMH cyöbeKTaMH. POCCHH STO ocHOBHbiií 3KcnopTép npHpoAHoro ra3a B EBponeiicKHH COK)3, B T.H. H B Hexnío. IIoAxoA 3TOÍÍ KOHnennHH onpeAejiaeT, HacKOJibKO STO cooTHomeHHe ÍIBHTCÍI B öajiaHce HJIH, ecjin accHMeTpna OTHomeHHíi BbBbmaeT noTeHnHajibHyio yíi3BHMOCTb öojiee cjiaöoro njieHa AaHHoro OTHomeHHíi. CoTpyAHHnecTBO Meac^y HemcKoií PecnyoJiHKoií H POCCHHCKOÍÍ OeAepanneii B c(pepe ToproBjín c npnpoAHbíM ra30M HaXOAHTCH nOA yrp030H B03MO}KHOrO KOH(pJIHKTa. C nOMOIIIbK) TeopHH B3aHM03aBHCHMOCTH M05KHO OnpeAejIHTb y5I3BHMOCTb H HyTKOCTb CyÖbeKTOB. B KOHnenre B3aHM03aBHCHMOCTH HexHH B BH^e TOJibKO HanHOHajibHoro nojioaceHHH 3aHHMaeT HeBbiroAHoe nojioaceHHe no OTHomeHHio K POCCHH. C Apyroií CTopoHbi, HeuiCKaa PecrryöJiHKa íiBjraeTCíi nacrbio EBponeiicKoro C0K)3a H ÖJiaroAapa 3TOMy 3aHHMaeT öojiee CHjibHyio no3HHino B AaHHOM OTHomeHHH. EBponeiicKHH COK>3 BCě enjě B COCT05IHHH MHHHMH3HpOBaTb nOCJieACTBHÍI CÖOeB B nOCTaBKaX pOCCHHCKOrO ra3a, HO noTepa npnobijiH OT SKcnopTa TonjiHBa Ha TaKoií 6oraTbiií H CTaÖHjibHbiH pwHOK MoaceT HaHecTH öojibuioH yinep6 POCCHHCKOÍÍ SKOHOMHKe. 54 T e M a HacToauieií öanapaBCKoii AHOJIOMHOH paöoTbi cnoacHa He TOJibKO H3-3a B3aHMOCBÍI3H nOJIHTHHeCKOií H 3KOHOMHHeCKOÍÍ C(pep, HO TaiöKe H3-3a ÖbICTpblX H3MeHeHHÍí, npoHCxoA^iHHx H a p w H K e npnpoAHoro ra3a. ITyöJiHKaiiHH, nocBíiinéHHbie 3TOÍÍ npoÖJieMe, H npeACKa3aHH5i aBTopoB, KOTopbie orryÖJiHKOBajiH HecKOJibKO jieT Ha3aA, öojibine HeaiayajibHbi H3-3a ö w c T p o r o pa3BHTH5i nojiHTHHecKoii H SKOHOMHHecKoii CHTyauHH B MHpe. E j i a r o A a p i i ra3eTHbiM CTaTbiiM H eaceroAHWM CTaTHCTHHecKHM OTHéTaM Meiac.ziyHapoAHbix SHepreTHHecKHx opraHH3ai(HH, a Taioice SHepreTHHecKHx MHoroHaiiHOHajibHbrx KOMnaHHÍí, RJIÍI H a c T o a m e i í p a ö o T b i y ^ a n o c b noAOÖpaTb MaTepnan, OTpaacaioinHii Teicyinee c o c T o a H n e H a p w H K e . H e o ö x o A H M O onpeAejiHTb, HTO AaHHyio n p o ö n e M y HeB03MoacHO peiiiHTb OAH03HanHO H3-3a e ě HeyCTOiÍHHBOrO pa3BHTH5I. B o BCiiKOM cjiynae, u e n b H a c T o a m e i i p a ö o T b i n w T a e T c a noKa3aTb HeKOTopwe CTpaTerHH ö y ^ y m e r o pa3BHTH5i, ynHTbiBaa B3aHMOAeiicTBHe STHX c r p a H . BaacHoii CTpaTerneii H e m c K o i i PecrryöJiHKH aBjiaeTca coxpaHeHHe no3HHHH CTpaHbi-nocpeAHHKa B c(pepe TpaHcnopTHpoBKH npnpoAHoro ra3a. HeoöxoAHMO Taioice npoAOJiacHTb AHBepcH(pHKai(Hio TpaHcnopTHbrx CHCTeM ra3onpoBOAOB H o ö e c n e n H T b AOCTaTOHHyio éMKOCTb noA3eMHbix x p a H H j i H i n n p n p o A H o r o ra3a. 3(p(peKTHBHaa 3KcnjryaTanH5i SHepreTHHecKHx p e c y p c o ß H p a c i n n p e H H e o ö m e i i S H e p r e r a n e c K O H HOJIHTHKH E ß p o n e i i c K o r o C0K)3a a ß j i a e T c a o n e H b BaacHoii CTpaTenieii RJIÍI H e m c K o i í PecnyöJiHKH. PoccHiícKaa Oe^epaiina AOJiacHa cocpeAOTOHHTbca Ha AHBepcH(pHKanHH TpaHcnopTHoii CHCTeMbi ra3onpoBOAOB, HTOÖW CTpaHa Morjia H3ÖaBHTbca OT CTpaHnocpeAHHKOB, T p a H c n o p T H p y i o i n H x POCCHHCKHÍÍ npHpoAHbiií ra3, H, ö n a r o A a p a AHBepcH(pHKai(HH noicynaTejieií, P o c e n a MoaceT CHH3HTb 3aBHCHMOCTb OT pbiHKa E ß p o n e i i c K o r o C0K)3a. PoccHHCicaíi O e A e p a u H í i TaKace AOJiacHa MOAepHH3HpoßaTb CBOK> BHyTpeHHKDK) H H f p p a c T p y i a y p y . C a M o i i öojibiiioii npoÖJieMoii RJIÍI POCCHH a B n a e r c a npHBneneHHe HHBecTHiiHii AJI5I pa3BHTHa TeXHOJIOrHH AOÖbIHH H npOBeACHHÍI HCCJieAOBaHHH nO nOHCKy HOBblX MecTopojKfleHHH npnpoAHoro ra3a. J\JIH o ö e n x CTpaH HeoöxoAHMO pa3BHBaTb coTpyAHHnecTBO H noAAep)KHBaTb 3 A o p o ß o e AejiOBoe napTHépcTBO B ÖJinacaiiiiieM ö y A y m e M . 55 IIpii H a n i i c a H H i i Hacroíiiiieií öaicajiaBpcKoii AHIUIOMHOH p a ö o T b i 6bijiH Hcnojib30BaHbi caMbie n o c j i e A H i i e craTHCTiiHecKiie /jaHHwe, n p o H C x o A ^ i u H e 113 roAOBbix OTHéTOB MeacAyHapoAHbix 3HepreTHHecKHx opraHH3aiiHÍí, a Taioice AaHHbie MHoroHaiiHOHajibHbix 3HepreTHHecKHx KOMnaHiiií. B c e 3TH OTHéTbi H a x o A ^ T c a B CB060AHOM AOCTyne B cera H H T e p H e T B OHjiaiÍH-(popMe. B KanecTBe HCTOHHiiKa HH(popMaiiHii nocjiyacHjiH 11 c r a T b i i 113 pa3Hbix ra3eT, nocBíiinéHHbie AaHHoií TCMC K p o M e T o r o , B Hacroíiiiieií p a ô c r r e ôbijia Hcnojib30BaHa cneiiHajibHaii j n r r e p a T y p a Ha neniCKOM, p y c c K O M , cjiOBauKOM 11 aHrjiHHCKOM a3WKax. 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Tištěné publikace ČERNOCH, Filip, Břetislav DANČÁK, Jana KOVAČOVSKÁ, Petr OCELÍK, Jan OSIČKA, Tomáš VLČEK a Veronika ZAPLETALOVÁ. The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries. A Scenario Analysis and the EU Dimension. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. 312 s. Monografie, svazek č. 41. ISBN 978-80-210-5650-3. GONDA, Vladimír. Energetické záujmy Európskej únie a Ruska. Ekonomický časopis. Bratislava: Ekonomický ústav SAV a Prognostický ústav CSPV SAV, 2013, 61(3), 297- 323. ISSN: 0013-3035. ORBANOVA, Anita. Moc, energie a nový ruský imperialismus. Překlad Pavel Kaas, Zuzana Krulichová. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 279 s. ISBN 978-80-257-0251-2. WAISOVA, Šárka a kolektív. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380-148-9. Elektronické zdroje 1. Elektronické publikace BP Statistical Review of World Energy 2016 - BP Global [online]. June, 2016 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Energetičeskaja strategija Rossiji na period do 2035 goda [online]. February 02, 2017 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Energy Policies of IEA Countries - Czech Republic 2016 [online] December, 2016. Dostupné z URL:< https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Energ y_Policies_of_IEA_Countries_Czech_Republic_2016_Review.pdf> Ověřeno ke dni 21.4.2017. Russia 2014 - Energy Policies Beyond IEA Countries [online]. June 16, 2014 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. 57 TICHÝ, Lukáš. Energetické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací. Asociace pro mezinárodní otázky [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. TICHY, Lukáš (2011). Liberalizace energetického trhu v EU a pozice České republiky. Současná Evropa 02/2011. [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. 2. Články v elektronických médiích BROŽ, Jan (2016). Česku zůstal jen ruský plyn, přesto je nezávislejší než dřív. iDNES.cz [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. CRUMLEY, Bruče (2009) Russia 's Gazprom Diplomacy. Turning on Europe 's heat. TIME.com [online] ©2016 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. ČT - Rozhodnutí o plynovodu mezi Českem a Polskem má padnout ještě letos. Ceskatelevize.cz [online] © 1996-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. FAZ - Russen und Europáer bauen Ostseepipeline aus. Faz.net [online] © 2001-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. SERGEJEV, Ivan (2016). Rossijane bez gaza, ili počemy provalilas gazifikacija Rossiji Anvictory.org [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. TICHY, Lukáš. Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací v sektoru zemního plynu. Středoevropské politické studie [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. VOBORIL, David (2016). Nord Stream II: Evropské společnosti po tlaku Polska vycouvaly z konsorcia. Oenergetice.cz [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. 58 ŽIŽKA, Jan (2016). Kdo vyšachuje Slováky? Češi hlavním viníkem nebudou. Oenergetice.cz [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. 3. Jiné elektronické zdroje CIA - The World Factbook. Cia.gov [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. EIA - Today in Energy. Eia.gov [online]. © 2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. EUROSTAT - Energy productions and imports. Ec.europa.eu [online] © 2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom -Dobyčagaza i nefti. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Gazifikacija. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Goluboj potok. Gazprom.ru [online] © 2003-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Severnyj potok. Gazprom.ru [online] © 2003-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Statistika postavok. Gazpromexport.ru [online] ©2006-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Tureckij potok. Gazprom.ru [online] © 2003-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Gazprom - Zápasy gaza i nefti. Gazprom.ru [online]. © 2003-2017 Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. 59 Global Energy Statistical Yearbook 2016 - Natural Gas Domestic Consumption. Yearbookenerdata.net [online] ©2009-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Global Energy Statistical Yearbook 2016 - Natural Gas Production. Yearbookenerdata.net [online] ©2009-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. Index Mundi - Country comparison > Natural Gas - proved reserves. Indexmundi.com [online]. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. MPO - Primární energetické zdroje. Mpo.cz [online] © 2005-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017. MPO - Třetí liberalizační balíček Mpo.cz [online] © 2005-2017. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 20.4.2017. MZP - Klimaticko-energetický balíček. Mzp.cz [online] © 2008-2015. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 20.4.2017'. NET4GAS - History. Net4gas.cz [online] © 2016. Dostupné z URL: Ověřeno ke dni 21.4.2017'. 60 SEZNAM GRAFU, TABULEK A OBRÁZKU Seznam grafů: Graf č. 1: Spotřeba zemního plynu v ČR v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Graf č. 2: Spotřeba zemního plynu podle hospodářského sektoru v roce 2015 Graf č. 3: Produkce zemního plynu v RF v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Graf č. 4: Produkce zemního plynu společností Gazprom v letech 2011-2015 v mld. m3 Graf č. 5: Podíl společností na produkci zemního plynu v RF v roce 2013 Graf č. 6: Spotřeba zemního plynu v RF v rozmezí let 2005-2015 v mld. m3 Graf č. 7: Spotřeba zemního plynu podle hospodářského sektoru v roce 2012 Graf č. 8: Růst dodávek ruského plynu do států Evropy od roku 1973 Graf č. 9: Celkové investice Gazpromu do rozvoje „ea3U(pUKauuu" v letech 2005-2015 Graf č. 10: Procentuální vyjádření úrovně „ea3U(pUKauuuu v Rusku v letech 2005-2015 Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Mapa plynovodů v ČR Obrázek č. 2: HaAMM-JTyp-Ta30BCKHÍí paůoH/ Nadym-Pur-Taz region Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Porovnání průměrných cen zemního plynu v ČR a E U za kWh Tabulka č. 2: Kapacita jednotlivých zásobníků zemního plynu v ČR 61