MASARYKOVA
U N I V E R Z I T A
P R Á V N I C K Á F A K U L T A
Online dezinformace
jako právní problém
Diplomová práce
VÍT HRUBÝ
Vedoucí práce: prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.
Ústav práva a technologií
Právo a právní věda
Brno 2024
IM U111 I
LAW
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Bibliografický záznam
Autor:
Název práce:
Studijní program:
Vedoucí práce:
Rok:
Počet stran:
Klíčová slova:
Vít Hrubý
Právnická fakulta
Masarykova univerzita
Ústav práva a technologií
Online dezinformace jako právní problém
rávo a právní věda
prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.
2024
87
Dezinformace, online platformy, Akt o digitálních
službách, svoboda projevu, internet
2
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Bibliographic record
Author: Vit Hruby
Faculty of Law
Masaiyk University
Institute of Law and Technology
Title of Thesis: Legal challenges in online disinformation
Degree Programme: Law and Legal Science
Supervisor: prof. JUDr. Radim Polcak, Ph.D.
Year: 2024
Number of Pages: 87
Keywords: Disinformation, online platforms, Digital service
act, freedom of speech, internet
3
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Anotace
Diplomová práce se zabývá problematikou právních nástrojů určených
k řešení škodlivého společenského efektu dezinformací šířených
v online prostředí. V obecné části práce je provedena analýza fenoménu
online šířených dezinformací spolu s přehledem vybraných události
celosvětového formátu, v nichž hrály dezinformace roli. Dále je v práci
uveden souhrn současných unijních a vnitrostátních právních nástrojů,
které cílí na danou problematiku. Ve zvláštní části práce jsou rozebírány
relevantní ustanovení Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (aktu
o digitálních službách) a jejich dopad na regulaci šíření dezinformací.
Popis využití AI
Při vypracovávání práce autor používal v rámci vyhledávaní zdrojů jako
pomocný nástroj Perplexity AI. Žádný text v diplomové práci AI
generován nebyl.
4
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Abstract
The thesis analyses legal instruments designed to address the harmful
social effect of disinformation disseminated in the online environment.
The first part of the thesis consists of an analysis of the phenomenon
of online disinformation, along with an overview of selected global
events in which disinformation played a significant role. Furthermore,
the thesis provides a summary of the existing EU and national legal
instruments that are trying to limit the spread of disinformation.
In a final part of the thesis, the relevant provisions of the Digital Single
Market Regulation (Digital Services Act) and their impact
on the regulation of the dissemination of disinformation are discussed.
Description of how Al was used
The author used Perplexity AI as an additional help while looking for
academic sources in the early development of this thesis. No text in this
thesis was generated by AI.
5
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Online dezinformace
jako právní problém vypracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací,
které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách
pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
Popsán je též způsob a rozsah využití nástrojů umělé inteligence.
V Brně 29. června 2024
Vít Hrubý
7
ONLINE DEZINFORMACE JAKO PRÁVNÍ PROBLÉM
Poděkování
Na tomto místě bych v prvé řadě rád poděkoval vedoucímu práce
prof. JUDr. Radimovi Polčákovi, Ph.D. za cenné rady a trpělivost. Rovněž
bych rád poděkoval mé drahé přítelkyni Monči za její neutuchající
podporu a obrovskou pomoc v boji s citační směrnicí. Další velké díky
patří mému dobrému kamarádovi Kubovi za nasměrování
a konstruktivní kritiku, která mi pomohla k zdárnému dokončení práce
a k brzkým šedinám. V neposlední řadě bych chtěl moc poděkovat mé
rodině za veškerou psychickou i materiální podporu napříč mým
studiem.
9
OBSAH
Obsah
Seznam pojmů a zkratek 13
1 Úvod 14
2 Dezinformace napříč 21. stoletím 16
2.1 Definice dezinformací 16
2.2 Prezidentské volby v USA v roce 2016 22
2.3 Dezinformace a COVID-19 25
2.4 Dezinformace v kontextu ruské invaze na Ukrajinu 26
3 Problematika regulace dezinformací 31
3.1 Samoregulace a její limity 34
3.2 Zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody
projevu internetových platforem aneb zaoceánský pohled na
věc 38
3.3 Evropská regulace dezinformací před DSA 40
3.4 Česká legislativa v souvislosti boje s dezinformacemi 44
4 DSA a efektivita nástrojů 49
4.1 DSA obecně 49
4.2 Požadavky na transparentnost a ustanovení vztahující se na
všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb (analýza
kapitoly III. oddílu 1-2) 54
4.3 Obranné prostředky, důvěryhodní oznamovatelé a požadavky
na transparentnost reklamy a algoritmů (analýza kapitoly III.
oddílu 3) 57
4.4 Speciální požadavky řízení systémových rizik vztahující se
pouze na Velmi velké online platformy (analýza kapitoly III.
oddílu 5) 59
4.5 Sankční mechanismy v DSA 65
5 Závěr 69
Použité zdroje 77
11
OBSAH
Knižní prameny 77
Články 78
Legislativa 81
Judikatura 81
Elektronické zdroje 82
Ostatní 86
12
ÚVOD
Seznam pojmů a zkratek
DSA - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném
trhu digitálních služeb a o změně směrnice
2000/31/ES
SEO - Směrnice č. 2000/31/ES o některých právních
aspektech služeb informační společnosti, zejména
elektronického obchodu na vnitřním trhu
OZ - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
EU - Evropská unie
ČR - Česká republika
TZ - Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
13
ÚVOD
1 Úvod
„Ti, kdo vás dokážou přimět věřit absurditám, vás také dokážou přimět
páchat zvěrstva."
Tato slavná pasáž pochází z „Collection des lettres sur les miracles", z pera
nepochybně nejvýznamnějšího francouzského provokatéra Voltaiera.1
Při nahlížení na dobu informační lze konstatovat, že jsou ona okřídlená
slova stále aktuální, neboť skrze sociální sítě se na všechny uživatele
denně valí bezprecedentní množství obsahu. Mezi nimi se však šíří také
obsah manipulativní a dezinformační. Vytváření informací je
zprostředkováno novými nástroji internetu, jako jsou recommendation
algoritmy, boti a trollí farmy. Konfirmační předsudky a předpojatost
uživatele následně zhoršují jeho schopnost vyhodnocovat a posuzovat
spolehlivost a důvěryhodnost takových informací a zdrojů. Všechny tyto
faktory pak přispívají ke škodlivému šíření dezinformací, které má dále
dopad na integritu voleb či dokonce zdraví a životy lidí.
Tato práce si klade za cíl analyzovat faktory stojící za škodlivým
efektem dezinformací. V první části se tedy autor bude zabývat
samotným charakterem dezinformace a aspekty, kvůli kterým dochází
k rozsáhlejšímu šíření dezinformací na sociálních sítích.
Dále budou probírány celosvětové události, které do určité míry
ovlivnily dění okolo dezinformací. Jako první bude práce rozebírat
prezidentské volby v USA z roku 2016, které dostaly téma dezinformací
do popředí mediálního zájmu, načež bude práce pojednávat o pandemii
COVID-19. Autor se v této části pokusí na příkladech ukázat, jak dobře
cílená dezinformace dokáže skrze sociální sítě způsobit citelné
poškození efektivity zdravotního systému, či dokonce ztráty na životech.
Poslední rozebíranou mezinárodní událostí bude invaze Ruské federace
na území Ukrajiny. Rovněž bude proveden rozbor strategií, jimiž Rusko
1
Olson, W. The Origins of a Warning from Voltaire [online]. CATO Institute,
[cit. 23. 6. 2024]. https://www.cato.org/publications/commentary/origins-war-
ning-from-voltaire
14
ÚVOD
dlouhodobě používá dezinformace k ovlivňování mezinárodního
veřejného mínění.
Druhá kapitola se bude věnovat dosavadním strategiím regulace
dezinformací spolu s úskalími, s nimiž se potýká český, unijní,
ale i americký zákonodárce. Autor se blíže zaměří na problém
s přeshraniční aktivitou uživatelů a jurisdikční „nedosažitelnosti"
dezinformace globálně rozšířené na internetu. Na konkrétních případech
řešených různými soudy se pak pokusí demonstrovat vývoj dané
problematiky, jakož i nejdůležitější závěry, ke kterým došla judikatura.
Role platforem je vzhledem k jejich popularitě a významu
na internetu klíčová pro regulaci dezinformací, a proto se práce bude
věnovat některým regulačním mechanismům, které jsou do své vnitřní
struktury implementovány samotnými platformami za účelem
účinnějšího podchycení dezinformací. Dále se bude autor zabývat
unijním a českým legislativním rámcem před DSA a zhodnotí, zdali a jak
doposud dokázal tento rámec regulovat škodlivý dosah dezinformací
a jaký byl vývoj významu, jenž dezinformacím Unie a ČR dávaly napříč
lety směřujícími k DSA. Zejména se pak práce zaměří na SEO
a mechanismus notice-takedown sloužící k moderaci nelegálního obsahu
platformami a safe harbour výjimku z odpovědnosti platforem
nad uživatelským obsahem. Co se týče českého právního řádu, budou
rozebírány nejdůležitější instituty občanského a trestního práva
dopadající na dezinformace.
Ve zvláštní části práce se autor bude zabývat DSA a povinnostmi,
jež ukládá VLOP. Nejprve autor provede zasazení DSA do unijního
zákonného rámce a obecnou analýzu nejnovějších institutů. Hlavním
těžištěm zvláštní části pak bude rozbor oddílu č. 5 v kapitole III DSA,
jelikož obsahuje nejdůležitější pravidla cílící na ty největší, a pro účely
této práce nejrelevantnější, online platformy. Nakonec bude diskutována
role sankčního mechanismu a aktuálně probíhajících řízení mezi Komisí
a VLOP v souvislosti s implementací DSA.
15
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
2 Dezinformace napříč 21. stoletím
2.1 Definice dezinformací
Ačkoliv se pro účely této práce bude pracovat s dezinformacemi v online
prostředí představujícími fenomén, který je převážně spojen
s rozmachem internetu a sociálních sítí, je potřeba zmínit,
že manipulativní strategie s informacemi a vytváření dezinformací
nejsou pouze výdobytkem 21. století.2
Pojem informační válka jakožto
konflikt, ve kterém jsou k podpoře válečného úsilí úspěšně využity
moderní technologie včetně počítačů, satelitů a komunikačních
technologií, se poprvé objevuje již v devadesátých letech minulého
století v souvislosti s válkou v Perském zálivu.3
Přesto lze však hovořit o tom, že ve 21. století došlo k novému
velkému třesku nakládání s informacemi, a to hlavně díky sociálním
sítím, které umožnily jejich uživatelům sledovat a sdílet doposud
bezprecedentní množství informací.4
Podle některých odhadů mělo
v roce 2009 přístup k internetu méně než 5 % světové populace, oproti
tomu o deset let později má přístup k internetu o něco více než 50 %
světové populace, a v následujících letech toto číslo stouplo na více než
pět miliard, což představuje přibližně 65 % všech lidí.5
Spolu s nárůstem
populace užívající internet a s novými technologickými pokroky jdou
ruku v ruce on-line dezinformační kampaně, trollí farmy, deepfakes
2
Soll, J. The Long and Brutal History of Fake News [online]. Politico Magazine.
[cit. 23. 6. 2024]. https://www.politico.com/magazine/story/2016/12/fake-newshistory-long-violent-2145
35/
3
Řehka, K. Informační válka. Praha: Academia, 2017, s. 102.
4
Wu, Y., Wang, D., Ma, F. A Study on the Competitive Dissemination of Disinformation
and Knowledge on Social Media. Aslib Journal of Information Management. 2024, roč.
76, č. 1, s. 154
5
Popovic, D. V. Freedom of Expression on Social Networks: An International
Perspective [online]. In: Wielec, M. (ed.]. The Impact of Digital Platforms and Social
Media on the Freedom of Expression and Pluralism. Budapest-Miscolc: Ferenc Mádl
Institute of Comparative Law-Central European Academic Publishing, 2021, s. 277
16
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
a mnoho dalších. Tyto fenomény se pak šíří převážně skrze sociální sítě,
které spadají pod definici on-line platforem uvedenou v čl. 3 písm. i)
DSA.6
Pojem dezinformace byl v EU harmonizován Evropským akčním
plánem pro demokracii ze dne 3. 12. 2020.7
Tímto plánem je
dezinformace v užším smyslu definována jako: „falešný nebo zavádějící
obsah, který je šířen s úmyslem klamat nebo zajistit hospodářský
apolitický prospěch a který může způsobit újmu veřejnosti".8
Posílený
kodex boje proti dezinformacím pak používá širší a užší vymezení pojmu
dezinformace. „V širším smyslu se jedná o zastřešující pojem dezinformace,
který v sobě zahrnuje dezinformace v užším smyslu, zavádějící informace9
,
jakož i informační vlivové operace10
a zahraniční vměšování
do informačního prostoru,11
včetně vměšování zahraničních aktérů, kdy je
6
„online platformou"se rozumí hostingová služba, která na žádost příjemce služby
ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze
pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních
a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku
nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto
nařízení;
7
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a
sociálnímu výboru a Výboru regionů COM/2020/790 ze dne 3.12. 2020 o
Evropském akčním plánu pro demokracii.
8
European Commission. A multi-dimensional approach to disinformation - Report of
the independent High level Group on fake news and online disinformation.
Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2018.
9
Dle Evropského akčního plánu se zavádějícími informacemi rozumí falešný nebo
zavádějící obsah sdílený bez škodlivého úmyslu, ačkoliv účinky škodlivé být mohou,
např. když lidé v dobré víře sdílejí nepravdivé informace s přáteli a rodinou
10
Dle Evropského akčního plánu se informačními vlivovými operacemi rozumí
koordinované úsilí domácích nebo zahraničních aktérů o ovlivňování cílové skupiny
pomocí řady klamavých prostředků, včetně potlačování nezávislých informačních
zdrojů v kombinaci s dezinformacemi
1 1
Dle Evropského akčního plánu se zahraničním vměšováním do informačního prostoru
může rozumět agresivní dezinformační úsilí o narušení svobodného utváření a
vyjadřování politické vůle jednotlivců ze strany zahraničního státního aktéra nebojeho
agentů
17
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
používána manipulace s informacemi s účinkem způsobení vážné újmy
veřejnosti."12
Mezi dezinformace pak výslovně nepatří satira, parodie,
ani předpojaté zprávy.
Je potřeba však dodat, že tato definice není jedinou a odborná
veřejnost definuje dezinformace různě. Lehce odlišnou definici lze
tak např. nalézt i na webu Ministerstva vnitra ČR.1 3
Pro účely této práce
bude ale autor pracovat s definicí uvedenou v Evropském akčním plánu.
Při podrobnějším nahlížení na pojem dezinformace v užším smyslu
vyplývá na povrch skutečnost, že v sobě nese určité klíčové znaky:
• Informace, kterou se snaží předat, je nesprávná nebo zavádějící.
• Aktérem jsou dezinformace šířeny záměrně: zde tedy lpí rozdíl
mezi pojmem dezinformace a zavádějící informace.
• Ačkoliv nemusí být dezinformace nutně nezákonná, představuje
potenciálně škodlivý obsah.
• Autor dezinformace ji šíří strategicky často se záměrem
politického či ekonomického zisku.
• Objekt dezinformace se často týká citlivých témat veřejného
zájmu, ať už je to zdraví, vzdělání, či politické chování předních
činitelů států.1 4
K rozdílu mezi termínem dezinformace a termínem fake news autor
uvádí, že pro účely této práce považuje pojem fake news za poněkud
nevhodný, a to z několika důvodu, které již stanovila závěrečná zpráva
Skupiny odborníků na vysoké úrovni (HLEG) o fake-news a online
dezinformacích.1 5
Za prvé je pojem fake news považován
1 2
Evropská komise. Posílený kodex zásad boje proti dezinformacím. 2022, s. 1.
1 3
Ministerstvo vnitra České republiky. Definice dezinformací a propagandy [online].
MVČR. [cit. 23. 6. 2024]. https://www.mvcr.cz/chh/clanek/definice-dezinformaci-
a-propagandy.aspx
1 4
European Regulators Group for Audiovisual Media Services. Notions of Disinformation
and Related Concepts (ERGA report] 2020] s. 29.
1 5
European Commission. A multi-dimensional approach to disinformation - Report of
the independent High level Group on fake news and online disinformation.
18
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
za nedostatečný, neboť se jedná o výrazně užší kategorii pojmu
dezinformací.16
Za druhé, termín fake news byl zneužit některými
politiky a jejich příznivci, kteří jej svým velmi specifickým výkladem
začali využívat ke kritice opozičních médií.1 7
Jak již bylo zmíněno, jsou to právě sociální sítě, kvůli kterým
se dezinformace šíří do širokého podvědomí doposud bezprecedentní
rychlostí.1 8
Za příčinou úspěchu manipulativních a dezinformačních
kampaní na sociálních sítích pak stojí několik faktorů.
Prvním je výrazný pokles finančních překážek při vstupu
na mediální trh, neboť je v současné chvíli relativně snadné založit
si webové stránky a skrze uveřejňování reklamního obsahu daný web
zpeněžit. Právě vyšší překážky vstupu na mediální trh a obavy o dobrou
pověst lze považovat za jeden z důvodů, který odrazoval média
konvenčnějšího charakteru od šíření zavádějícího obsahu.1 9
Pozitivním
důsledkem nižších bariér pro vstup je např. to, že v autokratických
státech se opozici se nabízí efektivnější platforma pro komunikaci
a pro boj s autoritářským režimem.2 0
Stejnou platformu však nižší
bariéry pro vstup dávají extremistickým stranám a hnutím, které díky
rozsáhlému počtu uživatelů sociálních sítí mohou svůj obsah dostat
k doposud nevídanému počtu uživatelů.2 1
Kamplifikaci šíření
16
Dezinformace v sobě zahrnují výrazně širší obsah, který nutně nemusí být zcela falešný
a mít formu zpravodajství, ale spíše se jedná o vymyšlené informace smíchané s fakty.
1 7
European Commission. A multi-dimensional approach to disinformation - Report of
the independent High level Group on fake news and online disinformation.
1 8
Nicolas, A. C. Taming the Trolls: The Need for an International Legal Framework to
Regulate State Use of Disinformation on Social Media. Georgetown Law journal Online.
2018, roč. 107, s. 43.
1 9
Allcot, H., Gentzkow, M. Social Media and Fake News in the 2016 Election, journal of
Economic Perspectives. 2017, roč. 31, č. 2, s. 214.
2 0
Sociální média např. hrála klíčovou roli v organizaci protestů, které vedly k pádu autoritářského
režimu během tzv. Arabského jara v Tunisku. Viz Zuckerman, E. The
First Twitter Revolution? [online]. Foreign Policy, [cit. 23. 6. 2024]. https://foreignpolicy.eom/2011/01/15/the-first-twitter-revolution-2/#cookie
message anchor
2 1
Zhuravskaya, E. et al. Political Effects of the Internet and Social Media. Annual Review
of Economics. 2020, roč. 12, s. 415-416
19
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
manipulativního obsahu pak mohou využívat dalších postupů2 2
jak vnitrostátní extremistická hnutí, tak zahraniční aktéři v rámci
zahraničního vměšování do informačního prostoru.2 3
O těchto
praktikách a zahraničním vměšováním bude autor více pojednávat
v podkapitole 2.3 práce.
Dnes již věhlasná studie Vosoughi, Roy a Aral (2018) dospěla
k závěru, že dezinformace na sociální síti X (téhož času známe jako
Twitter) v sobě obsahují výrazné citové zabarvení a jsou často šokujícího
charakteru. Kvůli tomu se šíří výrazně rychleji, k většímu počtu uživatelů
a s větším počtem opakovaných sdílení než zprávy z ověřených zdrojů.2 4
Další studie,2 5
tentokrát zkoumající prostředí sociální sítě
Facebook, předkládá, že uživatelé této sítě mají často při šíření
potenciálně zavádějícího obsahu a dezinformací tendence shlukovat
se do tzv. echo chambers. Tento koncept pracuje s psychologickým jevem
zvaným confirmation bias (konfirmační zkreslení), z něhož
zjednodušeně vyplývá, že lidé mají tendenci upřednostňovat informace,
které posilují jejich již existující názory, a naopak v nich vyvolávají
disonanci ty informace, která jejich přesvědčení zpochybňují, a proto
se většina lidí těmto informací následně vyhýbá.2 6
Výsledkem je pak
neustále utvrzování souhlasných názorů s malým prostorem
pro kritickou evaluaci.2 7
Uživatelé Facebooku mají tendenci sdružovat se
v podobně smýšlejících skupinách a názorových bublinách, což následně
2 2
Např. zakládání velkého množství anonymních účtů, trollí farmy, využívání botů etc.
2 3
Zhuravskaya, E. et al. Political Effects of the Internet and Social Media, s. 435-436
2 4
Vosoughi, S. et al. The spread of true and false news online. Science. 2018, roč. 359,
Č. 6380, s. 1146-1151.
2 5
Del Vicario, M. et al. The spreading of misinformation online. Proceedings of the National
Academy of Sciences of the United States. 2016, roč. 113, č. 3, s. 554-559.
2 6
Nickerson, R. S. Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises. Review
of General Psychology. 1998, roč. 2, č. 2, s. 175.
2 7
Karisen, R. et al. Echo chamber and trench warfare dynamics in online debates. European
Journal of Communication. 2017, roč. 32, č. 3, s. 257-273.
20
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
způsobuje názorovou segregaci a polarizaci. To vše na úkor kvality
informací. Výše zmíněné koncepty pak vedou k šíření neobjektivních
narativů. V praxi tak velmi často dochází k tomu, že zranitelný uživatel
si informace přebírá od přátel a členů patřících do stejné echo chamber.28
Z těchto dvou výše zmíněných studií pak vyplývá, že
ke škodlivému šíření dezinformací napomáhá emociální charakter
dezinformace a inherentní psychologické chování uživatelů na sociálních
sítích. Jako řešení se tak nabízí zlepšení mediální gramotnosti uživatelů,
které povede k lepší schopnosti rozeznávat a kriticky evaluovat
dezinformace.2 9
Takové řešení však není okamžité a jeho efektivitu lze
zaznamenat až při dlouhodobém a konstantním působením
na uživatele.3 0
Přesto se dle autorova mínění jedná o jednu z podpůrných
činností, které může EU a její členské státy vyvíjet ve snaze snížit dopad
dezinformace na svou populaci.
Dalším aspekt dezinformací, který z nich činí komplexní problém,
spočívá v tom, že využívají selektivní prezentaci faktů za účelem
vytvoření specifických narativů, kterými rozostřují hranici mezi pravdou
a lží. K určení toho, co je pravdivé a co nepravdivé, je pak často potřeba
pomoci oficiální autority, která ale sama o sobě může být jak uživateli,
tak narativy zpochybňována.3 1
Z daného aspektu pak vyplývá,
že manipulativní informační kampaně budou velmi efektivní hlavně
ve dvou instancích určitého „přerodu" aktérů zastupujících oficiální
autority: prvním případem jsou mezinárodní krize, o nichž bude řeč
v dalších podkapitolách, a druhé ohnisko představuje přirozené „střídání
stráží" při demokratickém svátku zvaný volby.
2 8
Vicario et al. The spreading of misinformation online.
2 9
Tan, C. Regulating disinformation on Twitter and Facebook. Griffith Law Review.
2022, roc. 31, c. 4, s. 534-535.
3 0
Ibid.
3 1
Bateman, J. Jackson, D. Countering Disinformation Effectively: An Evidence-Based
Policy Guide. Washington, DC: Carnegie Endowment for International Peace, 2024,
s. 3.
21
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
2.2 Prezidentské volby v USA v roce 2016
Byly to právě prezidentské volby konané v USA v roce 2016, ve kterých
se objevila rozsáhlá manipulativní informační kampaň, která
demonstrovala sílu sociálních sítí. Některé studie zjistily, že každý čtvrtý
Američan, většinou skrze sociální síť Facebook, navštívil během voleb
stránky s podezřelým, neobjektivním nebo nepravdivým obsahem
a s výrazným pro-trumpovským postojem.3 2
Prezidentské volby v USA
se rovněž staly jedním z nejvíce medializovaných dezinformačních
kampaní, která svým významem předznamenala, jak důležitý vliv budou
mít on-line dezinformace na mezinárodní dění.3 3
„Podle zprávy Kanadského centra pro kybernetickou bezpečnost
(The Canadian Centre for Cyber Security, CCCS) se podíl národních
voleb v roce 2018, které byly terčem informačních vlivových operací,
od roku 2015 více než zdvojnásobil. A z čísel studií vypracovaných
Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization
forEconomic Co-operation and Development) vychází skutečnost,
že podíl voleb, které byly cílem informačních vlivových operací,
se od roku 2015 (15,4 %] do roku 2018 (50,0 %] zvýšil o více
než 75 %."34
Ovlivňování výsledků voleb nicméně nebylo v roce 2016 nic nového,
koneckonců již během studené války často docházelo k různým tajným
misím ze strany velmocí, kdy i samotné Spojené státy americké byly
několikrát na straně viníka (viz Nicaragua v. U.S., 1986 I.C.J.). Ovšem
rozsáhlý útok na demokratické volby suverénního státu pomocí
dezinformační kampaně, která využívala sociální média a na dálku
efektivně dovedla provést aktivní zásahy do veřejného mínění, znamenal
3 2
Prior, H. Digital populism and disinformation in «post-truth» times. Communication
& Society. 2021, roc. 34, c. 4, s. 60.
3 3
Nagasako, T. Global disinformation campaigns and legal challenges. International
Cybersecurity Law Review. 2020, roc. 1, s. 125-129
3 4
Ibid strana 129.
22
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
pro svět 21. století novou hrozbu.3 5
Ruská kampaň pod taktovkou dnes
již nechvalně proslulé Agentury pro výzkum internetu [Internet Research
Agency, dále v práci jako „IRA") byla vedena několikerý způsoby
v rozmezí od kybernetických průniků do státních a místních volebních
komisí, přes krádeže citlivých informací, až po selektivní šíření
dezinformací a propagandy.3 6
Celá tato situace měla v USA poměrně citelnou dohru, kdy tehdejší
rozsáhlá operace sociální sítě Twitter zablokovala až 70 milionů účtů
převážně z Ruska s podezřením, že se jednalo o boty využívané ruskými
aktéry.3 7
Dalším případem spojeným s volbami v roce 2016, který lze
v dnešní době označit za nechvalně známý, byl případ společnosti
Cambridge Analytica, která neoprávněné využila data až 87 milionů
uživatelů sociální sítě Facebook k personalizaci reklamy. V praxi to pak
znamenalo to, že za použití těchto nelegálně nabytých dat dokázala
Cambridge Analytica vést kampaň, která umožnila ovlivnit veřejné
mínění u nerozhodných voličů díky šíření individuálně cílených (nejen)
dezinformací.3 8
Na základě výsledku později realizovaných mediálních analýz:
„měly nejsdílenější dezinformační zprávy srovnatelně či více sdílení
na sociálních sítích než zprávy klasických seriózních médií. Příkladem je
3 5
Schmitt, M. N. Virtual Disenfranchisement: Cyber Election Meddling in the Grey
Zones of International Law. Chicago Journal of International Law. 2018, roc. 19, c.
l,s. 32
3 6
Rodriguez, M. Disinformation Operations Aimed at (Democratic] Elections in the
Context of Public International Law: The Conduct of the Internet Research Agency
During the 2016 US Presidential Election. International Journal of Legal Information.
2019, roc 47, c. 3, s. 159.
3 7
Timberg, C, Dwoskin, E. Twitter is sweeping out fake accounts like never before,
putting user growth at risk [online]. The Washington Post. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.washingtonpost.com/technology/2018/07/06/twitter-is-sweeping-
out-fake-accounts-like-never-before-putting-user-growth-risk/
3 8
Dowling, M. E. Cyber information operations: Cambridge Analytical challenge to democratic
legitimacy. Journal of Cyber Policy. 2022, roc. 7, c. 2, s. 230-248
23
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
nejsdílenější článek roku 2016, kterým byl nepravdivý článek o tom,
že papež František podporuje v amerických volbách kandidáta Donalda
Trumpa."39
Dezinformační kampaně během prezidentských voleb uvrhly
téma on-line dezinformací do popředí mediálního zájmu,4 0
přičemž bylo
v následujících letech možno vysledovat mnoho dalších operací s cílem
ovlivňování voleb nebo krizí napříč Evropou a USA, ať už se jednalo
0 volby do Evropského parlamentu v roce 2019, nebo o rozsáhlé protesty
separatistů v Katalánsku v roce 2017 a „žlutých vest" ve Francii v roce
2018.4 1
V ČR byla v roce 2017 rovněž provedena Českým rozhlasem
studie zkoumající rozsah dezinformací, z níž byly vyvozeny tyto závěry:
„dvacet nejsdílenějších nepravdivých zpráv mělo dohromady více sdílení
než dvacet nejsdílenějších pravdivých. Nejsdílenější zprávou roku 2017
v České republice byla zpráva o tom, že Polsko opustí Evropskou unii,
pokud bude nuceno přijmout uprchlíky."42
Dezinformace jsou tedy
1 v tuzemsku kontinuálním problémem, o čemž svědčí mj. útoky
a deepfake videa mířící na kandidáta Petra Pavla z doby prezidentských
voleb v roce 2023 4 3
Výše uvedené případy a analýzy tak dle autorova mínění
poukazují na to, jak škodlivý efekt na demokratický proces voleb
3 9
Vrbová, Z. Stačí právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na začátku 21. století.
Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2019, s. 126
4 0
Yee, A. The country inoculating against disinformation [online]. BBC. [cit. 23. 6.
2024]. https://www.bbc.com/future/article/20220128-the-country-inoculating-
against-disinformation
4 1
Legucka, A. Russia's Long-Term Campaign of Disinformation in Europe [online]. Carnegie
Europe, [cit. 23. 6. 2024]. https://carnegieendowment.org/europe/strategic-
europe/2020/03/russias-long-term-campaign-of-disinformation-in-eu-
rope?lang=en&center=europe
4 2
Vrbová. Stačí právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na začátku 21. století, s.
126
4 3
Nečekaně přesvědčivý podvod. Video s Pavlem se na sítích „utrhlo". A bude hůř [online].
Hospodářské noviny, [cit. 23. 6. 2024]. https://domaci.hn.cz/cl-67285590-
necekane-presvedcivy-podvod-video-s-pavlem-se-na-sitich-utrhlo-a-bude-hur
24
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
a veřejné mínění může šíření dezinformací mít. Amplifikace dosahu
s pomocí sociálních sítí, však během následujících let neubývalo a spolu
s rapidně stoupající popularitou sociálních sítí nabývalo na intenzitě,
která se následně projevila během pandemie onemocnění Covid-19.
2.3 Dezinformace a COVID-19
V roce 2020 došlo k pandemii onemocnění Covid-19 a prakticky
se současně s prvními případy onemocnění rozšířily rovněž první
dezinformace. Míra šíření dosáhla takové intenzity, že i samotná
World Health Organization začala hovořit o infodemii, tedy o rychlé
a dalekosáhlé záplavě faktů a mýtů, ve které je pro uživatele internetu
nesmírně těžké se zorientovat.4 4
V kontextu pandemie způsobovala infodemie citelné poškození
efektivity zdravotního systému, či dokonce ztráty na životech. V různých
částech světa například kolovala dezinformace, že konzumace vysoce
koncentrovaného alkoholu dokáže tělo dezinfikovat a virus
tak eliminovat. Sociální sítě přispěly k rozšíření této dezinformace
k velkému množství uživatelů, načež na jejím základě následně zemřelo
přibližně 800 lidí, zatímco 5 876 bylo hospitalizováno a 60 úplně osleplo
poté, co vypilo metanol.4 5
'4 6
Studie Martin & Petrie pak dokázala najít společné aspekty
dezinformačních kampaní, které specificky cílily na očkování: „1)
4 4
World Health Organization. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Situation Report -
13. Geneva: WHO, 2020.
4 5
Islam, M. S. et al. COVID-19-Related Infodemic and Its Impact on Public Health: A
Global Social Media Analysis. The American Journal of Tropical Medicine and Hygiene.
2020, roč. 103, Č. 4, s. 1628-1629
4 6
Pro přehledný seznam dalších nejčastěji šířených dezinformací v souvislosti s pandemií
COVID-19 autor doporučuje: Ministerstvo vnitra České republiky. Koronavirus:
Přehled hlavních dezinformačních sdělení [online]. MVČR. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.mvcr.cz/chh/clanek/koronavirus-prehled-hlavnich-dezinformac-
nich-sdeleni.aspx
25
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
Zpochybňování efektivity a benefitů vakcíny; 2) obavy z nepředvídatelných
budoucích účinků (obavy z možných dlouhodobých následků
a nepředvídatelných účinků, které očkování může mít v budoucnosti). 3)
Obavy z komerčního profitování velkých farmaceutických společností
(hledání skrytých motivů farmaceutických společností)."47
Na těchto
bodech lze opět poukázat na to, že cílem dezinformačních kampaní je
zasít nedůvěru v oficiální zdroje a autority za použití přirozených obav
obyvatelstva.
Průběh pandemie Evropě ukázal, jak rychle dokážou aktéři
dezinformačních kampaní využít krizí mezinárodního rozsahu
a informačního vakua na straně jedné (nedostatek ověřených informací
z oficiálních zdrojů během prvního propuknutí koronaviru v Evropě)
a infodemie na straně druhé (ze strany dezinformátorů na sociálních
sítích napříč pandemií). 0 závažnosti situace mj. svědčil rovněž apel
WHO, OSN, UNICEF a dalších významných mezinárodních organizací,
ve kterém vyzývaly své členské státy k vypracování efektivních akčních
plánů pro zvládání infodemie.4 8
Tentýž apel současně směřoval vůči
médiím a platformám sociálních médií, aby spolupracovaly s OSN
a členskými státy v posílení kooperace a předcházení šíření
dezinformací.
2.4 Dezinformace v kontextu ruské invaze na Ukrajinu
Píše se rok 2014 a okupací Krymu Ruskem vypuká na Ukrajině konflikt
mezinárodního rozměru. A spolu s ním se západní svět ocitá v hybridní
4 7
Bruno, F. et al. Validation and psychometric properties of the Italian Vaccination
Attitudes Examination (VAX-I] scale. Current Psychology. 2022, roč. 42, č. 12 s. 9-
11.
4 8
World Health Organization. Managing the COVID-19 infodemie: Promoting healthy
behaviours and mitigating the harm from misinformation and disinformation [online].
WHO. [23. 6. 2024]. https://www.who.int/news/item/23-09-2020-mana-
ging-the-covid-19-infodemic-promoting-healthy-behaviours-and-mitigating-the-
harm-from-misinformation-and-disinformation
26
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
válce proti Ruské federaci. Pojem hybridní válčení byl jako vojenský
operační přístup poprvé popsán v roce 2007 bývalým důstojníkem
námořní pěchoty USA Frankem Hoffmanem, který popisuje hybridní
aspekty válčení jako: „koordinované použití různých vojenských (nasazení
vojenských sil) i nevojenských (využití nepravidelných jednotek,
kriminalita, terorismus apod.) metod vedení války s cílem dosáhnout
synergie účinků ve fyzické a psychologické dimenzi konfliktu. "49
Ruská federace používá dezinformace jako zbraň dlouhodobě.
V jejím pojetí je informační válka kontinuální a legitimní součástí
mezinárodních vztahů.5 0
. Ruské informační operace pracují
s internetovou infodemií a skrze kombinaci oficiálních a neoficiálních
aktérů bombardují evropský internetový prostor dezinformacemi.5 1
K tomu jsou využívány všechny dostupné a vhodné metody a prostředky,
zvláště počítače, telefony, internetové kampaně, trolling, sociální sítě,
média či přímé ovlivňování osob.5 2
Mezi oficiální aktéry napojené přímo na ruský státní aparát lze
zařadit subjekty, které mají výrazný podíl na ruském i mezinárodním
mediálním trhu. Různé studie již před vypuknutím válečného konfliktu
poukazovaly na poněkud alarmující skutečnost, že významná ruská
média (jmenovitě Sputnik či RussiaToday atd.) jsou používány jako
dezinformační zbraň pro ovlivňování mezinárodního veřejného
mínění.5 3
V reakci na výše zmíněnou invazi ruských vojsk na Ukrajině
následně došlo ze strany Evropské Unie k zablokování RT a Sputniku.5 4
Oba mediální aktéři měli v době zablokování roční rozpočet asi
4 9
Řehka. Informační válka, s. 107.
5 0
Ibid.
5 1
Giusti, S., Piras, E. Democracy and Fake News: Information Manipulation and PostTruth
Politics. Oxon, New York: Routledge, 2021, s. 123.
5 2
Řehka. Informační válka, s. 187-188
5 3
NATO Parliamentary Assembly. Countering Russia's Hybrid Threads: an Update.
Social report. 2018, s. 7, bod 31.
5 4
Nařízení Rady (EU] 2022/350 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU)
č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím
situaci na Ukrajině.
27
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
270 milionů dolarů, což je srovnatelné s rozpočtem např. stanice BBC
W o r l d . 5 5
Z toho vyplývá, že ačkoliv se nepochybně jednalo o citelný zásah
do role obou subjektů v evropském mediálním prostoru, v kontextu
takto rozsáhlého informačního podhoubí se nemohlo jednat o kompletní
zablokování vlivu těchto subjektů.5 6
V ČR vedla invaze ruských vojsk k velmi podobnému případu, kdy
internetové sdružení CZ.NIC na základě doporučení vlády zablokovalo
osm dezinformačních webů,5 7
jelikož tyto weby v souvislosti s invazí
Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost.5 8
Výrazně komplikovanější souboj je pak sváděn s neoficiálními
aktéry, tedy s těmi, jejichž napojení na ruský státní aparát lze vystopovat
s většími obtížemi. Do této diverzní skupiny lze podřadit tisíce webových
stránek a blogů, které šířením nepřesných nebo nepravdivých informací,
často přebraných od výše uvedených oficiálních aktérů, napomáhají
šíření polarizujícího obsahu, většinou se silným protizápadním
postojem.5 9
Jako příklad takto šířených dezinformací lze uvést: „výpovědi
falešného ukrajinského lékaře, který na ruských sociálních sítích vyprávěl
smyšlený příběh o tom, jak mu na Ukrajině nedovolili ošetřit oběti požáru.
Tento lékař přirovnával jednání Ukrajinců k období nacistické okupace
Ukrajiny za druhé světové války, čímž posiloval ruský strategický narativ
o fašistickém režimu."60
5 5
Legucka. Russia's Long-Term Campaign of Disinformation in Europe.
5 6
Ciroková, K. Zjistili jsme, kam zmizel ruský nástroj propagandy v Česku [online]. Seznam
zprávy. [23. 6. 2024]. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-
video-patrali-jsme-po-tom-kam-zmizela-ruska-agentura-sputnik-227349
5 7
Za weby šířící dezinformace spojené byly označeny např. weby Aeronet.cz, Protiproud.cz,
Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz,
Exanpro.cz a Skrytapravda.cz
5 8
Kudrna, J. Právní aspekty zajišťování bezpečnosti státu: (rizika, výzvy a možnosti řešení).
Právní monografie. Praha: Wolters Kluwer, 2023, s. 80-81
5 9
Giusti. Democracy and Fake News: Information Manipulation and Post-Truth Politics,
s. 126
6 0
Řehka. Informační válka, s. 202
28
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
Dalším efektivním nástrojem z arzenálu ruské dezinformační
války jsou pak tzv. trollí farmy a používání internetových botů
na sociálních sítích. Investigativní žurnalista Adrian Chen ve spolupráci
s aktivistkou Lyudmilou Savchuk v přelomovém článku s názvem
TheAgency dokázal propojit rozsáhlou internetovou aktivitu napříč
sociálními sítěmi s činností výše zmíněné IRA usídlené v Petrohradu.
IRA, potažmo její odnož pod zkratkou FAN (Federal News Agency),
zaměstnávala stovky Rusů, kteří vytvářeli desítky falešných účtů, skrze
něž zveřejňovali prokremelskou propagandu a vytvářeli tak iluzi armády
příznivců kremelského režimu.6 1
Ruku v ruce s trollí farmou jdou boti, tedy programy, které
automaticky vytvářejí obsah, jenž napodobuje skutečné uživatele. Boti
byli původně využívání hlavně jako doplňkový nástroj trollů, který měl
napomáhat k šíření jejich manipulativního obsahu. Svou efektivitou
a nízkonákladovosti však posléze ukázali, že jsou jako nástroj sami
schopni efektivně manipulovat názory publika. Hlavní „superschopností"
botů je možnost velmi rychle sdílet jakýkoliv obsah až tisíckrát denně,
a tím mu zvýšit dosah i kredibilitu.6 2
Na rozsáhlé používání botů
ze strany Ruska pak poukazuje mj. zpráva od NATO's Strategie
Communications Centre of Excellence, která poukazuje na to, že dvě
třetiny všech účtů na sociální síti X, které komentují politické dění okolo
Severoatlantické aliance v ruském jazyce jsou bot účty.6 3
Výše popsanými aktéry pak působí Rusko na veřejné mínění
napříč Evropou. Dlouhodobým a častým terčem ruské dezinformační
kampaně je pak Ukrajina, které je prostřednictvím výše zmíněných
mediálních aktéru vyobrazována jako fiktivní stát s fašistickým
6 1
Chen, A. The Agency: From a nondescript office building in St. Petersburg, Russia, an
army of well-paid "trolls" has tried to wreak havoc all around the Internet — and
in real-life American communities [online]. New York Times. [23. 6. 2024].
https://www.nytimes.com/2015/06/07/magazine/the-agency.html
6 2
Gregor, M. et al. Challenging Online Propaganda and Disinformation in the 21st Century.
Cham: Palgrave Macmillan, 2021, s. 58-59.
6 3
NATO Parliamentary Assembly. Countering Russia's Hybrid Threads: an Update. Social
report, s. 7, bod 35.
29
DEZINFORMACE NAPŘÍČ 2 1 . STOLETÍM
vedením.6 4
Dalším frekventovaným terčem je NATO. Ruská
dezinformační kampaň alianci vyobrazuje jako agresivní útočný pakt
států, které se spikly proti Rusku. Příkladem pak může být článek
uvedený na proruském webu, který pojednával o invazi na území Ruska
ze strany NATO. Z průzkumu pak vyplynula poněkud alarmující
skutečnost, že článku uvěřila až čtvrtina českých čtenářů.6 5
Závěrem je pak třeba dodat, že se narůstající míra hybridních
aktivit z Ruska nesetkala s pasivitou států centrální a východní Evropy.
Např. v Estonsku byl několikanásobně navýšen rozpočet na obranu proti
dezinformacím. Na unijní úrovní pak stojí za zmínku vydání Posíleného
Kodexu zásad boje proti dezinformacím z roku 2022 či finanční podpora
1,1 milionů eur z fondů EU již zavedené skupině East Stratcom 6 6
NATO Parliamentary Assembly. Countering Russia's Hybrid Threads: an Update. Social
report, s. 7 bod 33
Helmus, T. C. et al. Russian Social Media Influence. Understanding Russian Propaganda
in Eastern Europe. Santa Monica: RAND Corporation, 2018 s. 21
Jedná se o tým snažící se potírat především šíření ruských dezinformačních zpráv v evropských
státech. Založen byl v návaznosti na ruské ovlivňování zpráv/událostí na
Ukrajině v roce 2005. Dosud byl financován výlučně členskými státy viz Vrbová. Stačí
právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na začátku 21. století, s. 130
30
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
3 Problematika regulace dezinformací
V této kapitole se autor zaměří na legislativní stav regulace dezinformací
z pohledu českého a unijního práva. Úvodem je potřeba konstatovat,
že při regulaci dezinformací dochází k řadě problému, na které naráží
zákonodárci po celém světě. Jako důvody lze uvést rapidní rychlost
vývoje online prostředí asociálních sítí, přeshraniční rozměr
dezinformací, rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy,
a v neposlední řadě národní, právní, historická a sociálně-politická
specifika, která ovlivňují zranitelnost dané země vůči dezinformacím.6 7
Přeshraničním rozměrem dezinformace se rozumí globální
povaha internetu a také to, že autoři rozsáhlých dezinformačních
kampaní pochází převážně ze zemí, kde lze uplatňovat i mezinárodní
jurisdikci jen s výraznými potížemi. Ať už se jedná o GRU operujícím
v Rusku, ISIS, který operuje na území Sýrie a Libye6 8
nebo dezinformační
kampaně přímo financované Komunistickou stranou Číny.
Další složkou mezinárodního aspektu dezinformací tvoří
skutečnost, že největší platformy a sociální sítě (X, Facebook etc.)
mnohdy sídlí v USA a jako takové operují primárně v mantinelech
stanovených zákonodárci z USA. Význam těchto platforem a jejich
rozšíření na celosvětovém trhu je však dostal do „regulačního hledáčku"
Unijního zákonodárce a v praxi pak dochází k rozkolu kontinentálního
a angloamerického systému a ke kolizi přístupu k regulaci mezi EU
a USA.
Tyto kolize mezi právními systémy, zejména ve vnímaní svobody
projevu, již v minulosti vedly ke sporům (viz Ligue contre le racisme
et ľantisémitisme et Union des étudiants juifs de France c. Yahoo!
Inc. etSociété Yahoo! France (LICRA vs. Yahoo!). Daný případ byl jedním
Psychogiopoulou, E., de la Sierra, S. (eds.]. Digital Media Governance and Supranational
Courts. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2022, s. 177.
.Aktivita Islámského státu v kyberprostoru používá propagandu prostřednictvím sociálních
médií, a dezinformace mnohdy sofistikovaněji než klasické vojenské zbraně"
více viz Audit národní bezpečnosti č. 1125 ze dne 14. prosince 2016, s. 128.;
Řehka. Informační válka, s. 111-118.
31
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
z prvních, který prozkoumával problematiku teritoriality soudního
rozhodnutí stojící proti globálnímu dosahu internetu a bezhraniční
aktivity jeho uživatelů. Z tohoto případu vyplynulo následující:
„Francouzský soud vydal rozsudek směřující proti společnosti Yahoo!
s příkazem, aby zamezila provozování svých některých internetových
stránek, kde se v tzv. chatovacích místnostech objevily výroky
popírající zločiny holocaustu a na aukční webové stránce prodej
nacistické výzbroje. Společnost Yahoo! se nicméně odmítla rozsudku
podřídit a případ předložila americkým soudům k přezkumu
vykonatelnosti rozsudku. Soud v USA případ ovšem zhodnotil nejenom
po formální, ale i obsahové stránce, přičemž došel k závěru, že původní
francouzské rozhodnutí nepřípustně omezuje svobodu projevu
společnosti Yahoo! na základě prvního dodatku Ústavy Spojených
států. Soudní rozhodnutí vydané francouzskými soudy pak označil
za nevykonatelné"69
Případ tedy do určité míry ztroskotal na nevykonatelnosti
francouzského rozsudku, přesto však společnost Yahoo následně
dobrovolně zamezila prodeji zboží s nacistickou tématikou.7 0
Poněkud se aktuálnějším a zajímavějším případem v tomto
ohledu zabýval kanadský Nejvyšší soud ve věci Kanadské společnosti
Equustek Solutions Inc. proti vyhledavači Google.71
Kanadský soud
rozhodl, že Google musí odstranit odkazy všechny stránky, které
porušují práva spojená s obchodním tajemstvím společnosti Equustek.
Tento příkaz se vztahoval nejen na kanadskou doménu vyhledavače
6 9
Haných, M., Pivoda, M. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu?
Kritika současného systému notice-and-takedown. Revue pro právo a technologie.
2017, roč. 8, č. 16, s. 187.
7 0
Thoumyre, L. An international discussion of the implications of the Yahoo! Inc. nazi
memorabilia dispute [online]. Juriscom.net. [23. 6. 2024]. http://lthou-
myre.chez.com/en/uni/doc/20010131.htm
7 1
Google Inc. proti Equustek Solutions Inc., rozhodnutí Kanadského nejvyššího soudu,
28. 6. 2017 SCC 34 fCanLII), [2017] 1 SCR 824.
32
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
Google (Google.ca), ale i na všechny další domény tohoto vyhledavače.
Soud tak rozhodl na základě skutečností, že pouhé odstranění
z kanadské domény by vzhledem ke globální povaze internetu nebylo
efektivní.7 2
Google se následně bránil „na domácí půdě" a odmítl
odstranit obsah globálně. Navzdory tomu, že americké soudy daly
společnosti Google za pravdu a výkon kanadského rozsudku byl v USA
pozastaven,7 3
kanadský Nejvyšší soud nadále trval na svém rozhodnutí a
dokázal efektivně Google donutit k odstranění obsahu v globálním
měřítku. Případ Equustek vs. Google je tak jedním z důležitých
rozhodnutí, které otevřelo debatu pro zodpovědnost těch největších
poskytovatelů služeb informační společnosti nad obsahem uživatelů.7 4
Dalším relevantním případem tentokrát z pera SDEU je případ
Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook,75
ve kterém se rakouská politička
Eva Glawischnig-Piesczek, obrátila na rakouské soudy, protože Facebook
neodstranil pomluvy a další nelegální obsah útočící na její osobnost.
Rakouské soudy následně rozhodly, že Facebook má povinnost odstranit
tyto informace, protože jsou v rozporu s rakouským právním řádem.
SDEU pak v řízení o předběžné otázce rozhodl, že soudy členských států
mohou poskytovateli ISP na základě unijního práva7 6
přikázat odstranit
na celosvětové úrovni závadný obsah nahraný do platformy jejím
72
„The interlocutory injunction in this case is necessary to prevent the irreparable harm
thatflows from Datalink carrying on business on the Internet, a business which
would be commercially impossible without Google'sfacilitation. The order targets
Datalink's websites — the list of which has been updated as Datalink has sought to
thwart the injunction — and prevents them from being displayed where they do the
most harm: on Google's global search results" viz Google Inc. proti Equustek Solutions
Inc. 2017 SCC 34 fCanLII), [2017] 1 SCR 824, bod 42.
7 3
Rozhodnutí United States District Court, N.D. California, San Jose Division ze dne 2.
11. 2017 ve věci Google Inc. proti Equustek Solutions Inc., věc 5:17-cv-04207-EJD.
7 4
Geist, M. The Equustek Effect: A Canadian Perspective on Global Takedown Orders
in the Age of the Internet. In: Frosio, G. (ed.]. Oxford Handbook of Online Intermediary
Liability. Oxford: Oxford University Press, 2020 s. 231
75
Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited, rozsudek Soudního dvora Evropské
unie (třetího senátu], 3.10. 2019, věc C-18/18.
7 6
Článek 18 SEO.
33
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
uživatelem. Rovněž určil, že pokud národní soudy členských státu
ve svých rozhodnutích určí dostatečně konkrétně vymezený obsah, který
má být odstraněn, mohou následně požadovat, aby poskytovatel ISP měl
povinnost provádět dohled a odstraňování stejného obsahu.7 7
Z výše uvedených případů je dle autorova mínění možné
vypozorovat značný posun v problematice terítorialita rozhodnutí
vs. globální povaha internetu. Případy jako Equustek v. Google či
Glawischnig-Piesczekvs. Facebook jsou testamentem toho, že rozhodnutí
národních soudů mohou efektivně donutit i ty největší hráče na poli
poskytovatelů ISP k ústupkům a k přijetí opatření, které mohou mít
celosvětový dosah díky významnému podílu těchto poskytovatelů ISP
na globální trh.
3.1 Samoregulace a její limity
Vzhledem k faktorům popsaným v předchozí podkapitole se jeví jako
efektivní a odůvodněné delegovat některé regulační mechanismy
na soukromé platformy za účelem účinnějšího podchycení dezinformací.
Platformy jako Facebook a X již zavedené určité mechanismy na regulaci
dezinformací šířených svými uživateli mají. Tato samoregulace má však
své limity. Prvním krokem k zakročení dezinformace ze strany platforem
je samotné zjištění, že daný příspěvek je dezinformací. Taková detekce
pak může být manuální či automatická za použití algoritmů či AI.
Jedním z mechanismů, který by se dal podřadit pod manuální
detekci a který je přítomen téměř na všech platformách sociálních sítí, je
nahlašování obsahu neboli flagging.78
Jedná se v podstatě o možnost
uživatelů platforem podat stížnost a nahlásit potenciálně urážlivý obsah
na dané platformě. Díky flaggingu se tak uživatelé mohou aktivně podílet
na obsahu a hodnotách komunity dané platformy. Tento mechanismus
77
Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited, rozsudek Soudního dvora Evropské
unie (třetího senátu], 3.10. 2019, věc C-18/18 body 45-46
7 8
Crawford, K., Gillespie, T. What is a flag for? Social media reporting tools and the
vocabulary of complaint. New Media & Society. 2016, roč. 18, č. 3, s. 411
34
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
zároveň dává platformě větší legitimitu k případnému odstranění
závadného obsahu.7 9
Jedním z největších problému, s kterými se flagging
potýká, je jeho možnost zneužití samotnými uživateli, neboť ti mohou
virtuálně označit jakýkoliv obsah, čímž se zde objevuje velký potenciál
flaggingu jako nástroje pomsty, šikany či obtěžování tvůrců obsahu.8 0
Obecně lze do manuální detekce dezinformací rovněž zařadit
tzv.fact-checking, kde se jedná o činnost prováděnou uživateli,
zaměstnancem či třetí osobou,8 1
která se skládá z manuální detekce
dezinformace a následného označení příslušným štítkem či poznámkou
u daného příspěvku.8 2
Tento proces je odbornou literaturou často
kritizován jako časově náročný a přinášející rozporuplné výsledky.8 3
-8 4
Studie ukazují, že fact-checking sice může efektivně snížit dopad dané
dezinformace, ale to nutně neznamená, že v uživatelích způsobí
nedůvěru v dezinformační zdroj, ani to nutně neznamená, že factchecking
povede ke změně chování uživatelů sociálních sítí. V praxi
tak dezinformace mohou nadále ovlivňovat sentiment uživatelů vůči
cíleným politickým osobám navzdory tomu, že již došlo k jejich
7 9
Crawford, K., Gillespie, T. What is a flag for? Social media reporting tools and the
vocabulary of complaint, s. 412
BO Warnke, L. et al. Social media platforms' responses to COVID-19-related mis- and disinformation:
the insufficiency of self-governance. Journal of Management Governance.
2024, roč. 28, kap. 2.3.
8 1
Může se jednat např. o se o nezávislé platformy pro fact-checking zejména politicky
orientovaných zpráv s týmy informačních specialistů a transparentními procesy pro
ověřování zpráv a jejich dílčích částí. Příkladem fact-checking služeb může být např.
Poynter.org, Snopes.org nebo český Demagog.cz či HlidaciPes.org viz Ulrich, P. Informační
strategie boje proti dezinformaci: Přehledová studie vlivných technologických
společností po prezidentských volbách v USA v roce 2016. Prolnflow 2018,
roč. 10, č. 2, s. 39.
8 2
Typickým příkladem fact-checking u jsou např. tzv. Community notes na sociální síti
X.
8 3
Vrbová. Stačí právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na začátku 21. století, s.
127-128.
8 4
Tan. Regulating disinformation on Twitter and Facebook, s. 529-530
35
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
vyvrácení.8 5
Hlavním problémem manuální detekce je však nepochybně
obrovské množství dezinformací, s kterými se fact-checkers potýkají.
Např. pokud si vezmeme statistiky z Facebooku, kde je každou minutu
sdíleno zhruba 293 000 statusů, 510 000 komentářů a 136 000
fotografií,8 6
začíná být zřejmé, že takové množství informací
a potenciálního zavádějícího obsahu nelze podchytit pouze factcheckingem.
Fact-checkers se rovněž nachází ve strategické nevýhodě
proti dezinformátorům, protože obecně lze říci, že vyvrátit dezinformaci
vyžaduje mnohem více času a odborných znalostí než její vytvoření.
Na první pohled by se tak mohlo zdát, že problém s excesivním
množstvím dezinformací a časovým vytížením zvládne efektivně vyřešit
automatická detekce za pomocí implementace algoritmů odhalujících
dezinformační zprávy a vskutku algoritmy či generativní AI mohou snížit
časovou a personální zátěž fact-checkingu a umožnit jejich rychlé
vytváření. Ze studií však vyplývá, že dnešní nástroje generativní umělé
inteligence jsou stále příliš nespolehlivé na to, aby bez lidského dohledu
prováděly fact-checking, přesto však mohou fact-checkerům v dílčích
činnostech pomoci proces urychlovat8 7
Z další studie pak vyplývá,
že: „Průměrná úspěšnost automatické detekce se pohybuje od 75 % do 98
%, do výsledného procenta ale vstupuje několik proměnných. Pouze
některé z metod automatické detekce dezinformací totiž reflektují
problematiku odlišení politické satiry od dezinformačního článku a s tím
související problém zásahu do svobody projevu."88
Tím primárním problémem v přístupu puritánske samoregulace,
aneb „nechrne to vyřešit platformy, zákonodárce do toho nepleťme," je
však, že snaha o efektivní a rozsáhlé zamezení šíření dezinformací často
8 5
Bateman, Jackson. Countering Disinformation Effectively: An Evidence-Based Policy
Guide, s. 32.
8 6
Hanych, Pivoda. Facebook, Twitter a YouTubejako garanti svobodného projevu? Kritika
současného systému notice-and-takedown, s. 180.
8 7
Bateman, Jackson. Countering Disinformation Effectively: An Evidence-Based Policy
Guide, s. 33.
8 8
Vrbová. Stačí právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na začátku 21. století, s.
127-128
36
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
koliduje s primárním motivem těchto platforem, kterým je zisk Jak bylo
již uvedeno v prvním oddíle, dezinformace s citovým zabarvením
a šokujícím charakterem se setkávají s výrazně větší mírou
tzv. user engagement.89
A primárním účelem algoritmů sociálních sítí je
zvyšovat interakci uživatelů s obsahem a příspěvky. Přísnější regulace
by však mohla vést ke snížení interakce uživatelů s obsahem, čímž
by se dostala do rozporu s ekonomickými zájmy platformy.9 0
V realitě
pak dochází k praxi, kdy algoritmus Facebooku prosazuje manipulativní
projevy, které v uživatelích vyvolají silnou reakci9 1
a stránky s tímto
obsahem tlačí i do feedů uživatelů, kteří manipulativní zdroje informací
nesledují. Tohoto samozřejmě velmi rychle využily trollí farmy, které
vytvářejí falešné zprávy speciálně navržené tak, aby zvýšily onen user
engagement. Algoritmus následně obsah amplifikuje, čímž generuje více
kliknutí, a tedy i příjmů z reklamy 9 2
Algoritmy jsou soukromými platformami brány jako jejich
obchodní tajemství, a proto se snahy ze strany veřejnoprávních aktérů
o transparentnost a zveřejnění setkávají s velkou nevolí. Status
obchodního tajemství algoritmů a absence veřejně dostupných informací
o jejich vnitřním fungování a vnějších následcích nesmírně ztěžuje jejich
právní regulaci.9 3
Za tímto přístupem společností stojí mimo jiné
tzv. market-based přístup, který převládá v USA (kde sídlí prakticky
všichni majoritní hráči na trhu sociálních sítí). O tomto přístupu
a o tom, jak se k dezinformacím na sociálních sítí staví zákonodárci
a judikatura v USA pojednává další podkapitola.
Ze sociálních médií se staly největší zdroje informací a jejich
začlenění do regulačních rámcuje proto nutné, ale samotná autoregulace
8 9
Vosoughi et al. The spread of true andfalse news online s. 1146-1151.
9 0
Warnke et al. Social media platforms' responses to COVID-19-related mis- and disinformation:
the insufficiency of self-governance, kap. 5.
9 1
Bateman, Jackson. Countering Disinformation Effectively: An Evidence-Based Policy
Guide, s. 79.
9 2
Sun, H. Regulating Algorithmic Disinformation. Columbia Journal Of Law & The Arts.
2023, roc 46, c. 4, s. 373-375.
9 3
Ibid strana 370.
37
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
pouze v režii platforem, z důvodu uvedených výše, na dezinformační
kampaně nestačí. Mnohé odborné zdroje volají po kooperaci mezi
státním aparátem a soukromými platformami jakož o zlaté střední cestě
mezi excesivní samoregulací, která by mohla zasáhnout do svobody
projevu, a rozsáhlým monitorovacím systémem, který by znamenal
značnou zátěž veřejných financí a státního aparátu.9 4
. Koneckonců i DSA
si stanovuje za cíl vytvořit mechanismus založený na kooperaci mezi EU,
členskými státy a soukromými platformami.
3.2 Zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a
svobody projevu internetových platforem aneb
zaoceánský pohled na věc.
Jak již bylo uvedeno výše prezidentské volby v USA v roce 2016 dostaly
dezinformace do popředí mediální pozornosti a spolu s ní přišel tlak na
oficiální autority, aby došlo k efektivnímu řešení negativního dopadu
dezinformací. Zákonodárce to ale na americkém břehu nemá
jednoduché, neboť v USA je svoboda projevu vnímána velmi extenzivně
ve srovnání s kontinentálním pojetím v Evropě. Zatímco v Listině
základních práv a svobod a v Evropské úmluvě o lidských právech
existují limitační klauzule, které umožňují zásah do svobody projevu9 5
,
v USA je šíření politicky polarizujícího obsahu nebo dokonce zjevných
dezinformací ústavně chráněnou svobodou projevu podle prvního
dodatku ústavy.9 6
Tato ochrana je podpořena tzv. market-based
9 4
Yang, S. K. Regulating Disinformation on Social Media Platforms: A Defence of the
Meta-regulatory Framework. Singapore Academy of Law Journal. 2022, roč. 34,
s. 861.
95
„Zásah do svobody projevu musí být proveden na základě zákona, musí sledovat legitimní
cíl a musí se jednat o zásah nezbytný v demokratické společnosti"'viz Mizerova,
T. Právní nástroje boje proti dezinformacím na internetu. 2023, diplomová práce,
Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. 40.
9 6
Yang, S. K. Regulating Disinformation on Social Media Platforms: A Defence of the
Meta-regulatory Framework, s. 841
38
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
přístupem, kdy všechny myšlenky, včetně těch nepravdivých, by měly
být dostupné společnosti a soutěžit spolu na svobodném trhu. Tuto ideu
opakovaně podpořil i Nejvyšší soud v USA, kdy v rozsudku United States
v. Alvarez, 567 U.S. 709 (2012) došel k závěru, že záměrně šířená
nepravdivá tvrzení mohou mít hodnotu ve veřejné diskusi, a proto
možnost penalizovat řečníky jen proto, že pronesli nepravdivé tvrzení,
by představovalo zásah do svobody projevu.9 7
Regulace, která má tak zabránit šíření dezinformací, musí tedy být
v souladu s poněkud široce pojatou svobodou projevu s Ústavou
Spojených států amerických. A proto má Kongres USA často svázané ruce
při snaze regulovat dezinformační projevy napřímo a je nucen se obracet
k méně přímým prostředkům, jako jsou apely na sociální sítě k přísnější
samoregulaci dezinformací.9 8
Celý problematika se zásahem do svobody projevu má tak v USA
poměrně zajímavou dohru, kdy doposud soudy v USA opakovaně
rozhodovaly, že internetové platformy mají právo na svobodu projevu,
která jim umožňuje rozhodovat o tom, jaký obsah na svých stránkách
zveřejní nebo odstraní. Soudy tak docházely k paradoxu, že možnost
odstraňovat obsah uživatelů a efektivně jej tedy cenzurovat spadá
do práva na ochranu projevu platforem.9 9
Když se následně státy Florida
a Texas pokusily zákonem omezit právo platforem na moderování
obsahu, soudy dané návrhy zákonů pozastavily jako protiústavní zásah
do svobody projevu platforem. Soudy argumentovaly, že platformy mají
právo na svobodu projevu srovnatelné s vydavateli a tiskem, a jejich
moderování obsahu je chráněno Prvním dodatkem ústavy.1 0 0
Federální
odvolací soud pro 11. obvod dospěl, k již výše zmíněnému závěru,
že platformy mají právo na svobodu projevu, srovnatelné s vydavateli
9 7
K podobnému názoru došel rovněž Nejvyšší soud Kanady v rozsudku R. proti Zundel,
27. 8.1992, [1992] 2 SCR 731.
9 8
Jacobs, L. G. Freedom of Speech and Regulation of Fake News. The American Journal
of Comparative Law. 2022, roč. 70, č. Supplemental, s. 281-282.
9 9
Polčák, R. Zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody projevu internetových
platforem. In: Šimíček, V. (ed.]. Právo svobodně podnikat. Praha: Leges,
2023, s. 95-109.
1 0 0
ibid
39
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
a tiskem, které jim umožňuje rozhodovat o zveřejnění či odstranění
obsahu. Celé to následně zkomplikoval Odvolací soud pro 5. obvod,
jež dospěl k opačnému závěru. Soud pro 5. obvod argumentoval
vyjádřeními samotných platforem, které se označují spíše
za zprostředkovatele obsahu než za editory, a odmítají odpovědnost
za obsah jejich uživatelů. Proto zde dle soudu pro 5. obvod dochází
k určitému paradoxu, kdy se platformy na jednu stranu označují
za pouhé zprostředkovatele, kteří nejsou odpovědní za obsah svých
uživatelů, ale na druhou stranu se domáhají práv na svobodu projevu,
které patří fyzickým osobám a editorům tisku, kteří však za svůj obsah
jsou odpovědní. Celou situaci pak vyřešil Nejvyšší soud, který dočasně
pozastavil účinnost rozhodnutí soudu 5. obvodu.1 0 1
3.3 Evropská regulace dezinformací před DSA
V EU bylo možné v poslední dekádě zaznamenat významný geopolitický
posun v přístupu k dezinformacím jako k jedné z klíčových otázek unijní
bezpečnosti, který se rozvíjel zejména v reakci na velké krize, jako byla
pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině. O této skutečnosti svědčí
rovněž fakt, že pouze před deseti lety byla tato otázka ponechána
převážně na členských státech kvůli její citlivé povaze a různým
hodnotám členských států.1 0 2
Evropská komise započala své „antidezinformační" tažení nejprve
v roce 2018 již zmíněným zřízením Skupiny odborníků na vysoké úrovni
(HLEG) o fake-news a online dezinformacích. HLEG ve své závěrečné
zprávě navrhla řešení problému dezinformací, spočívající na pěti
pilířích:
Polčák, in: Šimíček. Zákaz cenzuryjako zásah do svobody podnikání a svobody projevu
internetových platforem.
Casero-Ripollés, A. et al. The European approach to online disinformation: geopolitical
and regulatory dissonance. Humanities and Social Sciences Communications.
2023, roč. 10, s. 3.
40
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
„(1) zvýšení transparentnosti online zpráv; (2) podpora mediální
a informační gramotnosti; (3) vývoj nástrojů, které uživatelům
a novinářům umožní bojovat proti dezinformacím; 4) zabezpečení
rozmanitosti a udržitelnosti evropských systémů zpravodajských
médií; a (5) podpora pokračujícího výzkumu dopadu dezinformací
v Evropě."103
Prakticky současně se závěrečnou zprávou HLEG zveřejnilo Společné
výzkumné centrum Evropské komise {Joint Research Centre - European
Comission) svou studii o dezinformacích, ve které poukazuje na to, že dvě
třetiny spotřebitelů online zpráv preferují přístup k nim prostřednictvím
platforem řízených algoritmy, jako jsou vyhledávače či sociální sítě.1 0 4
Do popředí se tedy dostává otázka odpovědnosti těchto platforem
za obsah generovaný jejich uživateli. Tuto otázku v širším smyslu
koneckonců lze považovat za základní problém celého odvětví práva
informačních technologií.1 0 5
Doposud otázka odpovědnosti sociálních sítí (jakožto
poskytovatele služeb informační společnosti typu hosting s velkou mírou
user-generated obsahu1 0 6
) spadala pod působnost čl. 14 SEO. SEO
zavedla zásadu „bezpečného přístavu", podle níž jsou sociální sítě
od odpovědnosti za nezákonný obsah generovaný jejich uživateli
osvobozeni za podmínky, že neměli objektivně znalost o tom, že daný
obsah je nelegální.1 0 7
Případně je platforma osvobozena, pokud
1 0 3
European Comission. A multi-dimensional approach to disinformation - Report of
the independent High level Group on fake news and online disinformation, s. 5-7.
1 0 4
Joint Research Centre [online]. European Comission. [23. 6. 2024]. https://commis-
sion.europa.eu/about-european-commission/departments-and-executive-agencies/joint-research-centre
en
1 0 5
Polčák, R. et al. Právo informačních technologií. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s.
109.
1 0 6
Haných, Pivoda. Facebook, Twitter a YouTubejako garanti svobodného projevu?, s.
191.
1 0 7
V podstatě se tak jednalo o požadavek prokázání minimálně nevědomé nedbalosti,
pro odpadnutí zásady bezpečného přístavu a nastolení odpovědnosti platformy
více viz Polčák, R. et al. Právo informačních technologií, s. 85.
41
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
v moment, kdy se o protiprávnosti obsahu dozvěděla jednala
bezprostředně s cílem odstranit tyto informace nebo k nim znemožnit
přístup. Jinými slovy to v praxi znamenalo, že sociální sítě musely mít
zavedený účinný proceduru „notice-takedown", který jim umožní
okamžitě reagovat na oznámení o porušení práv.1 0 8
Tato procedura, však
v případě regulace dezinformací naráží na klíčovou překážku, kterou je
požadavek protiprávnosti obsahu, poněvadž sociální síť může a má
v daném případě odstranit obsah pouze za předpokladu, že je objektivně
protiprávní1 0 9
, a to nemusí nutně platit v případě dezinformací, které
jak již bylo zmíněno v kapitole 1, v sobě mohou nést potenciálně škodlivý
obsah, který však nemusí být protiprávním.
Evropská komise od roku 2010 provedla různá posouzení SEO
a sama v roce 2012 uznala, že navzdory zárukám, které SEO poskytuje,
se poskytovatelé ISP potýkají s právní nejistotou vzhledem
k roztříštěnosti právních norem v EU. Přesto se však vyslovila
pro zachování režimu odpovědnosti podle směrnice o elektronickém
obchodu a zároveň pro podporu samoregulačního úsilí platforem."0
V rámci snahy o samoregulační rámec Komise rovněž v roce 2018
podpořila vypracování již zmíněného Kodexu zásad boje proti
dezinformacím, který dobrovolně podepsaly přední on-line platformy
jako Facebook, Google, Microsoft, Mozilla nebo Twitter, které se tímto
vyslovily ke snaze o vytvoření transparentního samoregulačního rámce.
Navzdory tomu však ve světle krizí uvedených v kapitole 1 byla
samoregulační schopnost online platforem omezit negativní dopad
dezinformací zpochybněna.1 1 1
1 0 8
Senftleben, M., Angelopoulos, C. The Odyssey of the Prohibition on General Monitoring
Obligations on the Way to the Digital Services Act: Between Article 15 of the
E-Commerce Directive and Ar-ticle 17 of the Directive on Copyright in the Digital
Single Market. Centrefor Intellectual Property and Information Law. 2020, s. 6.
1 0 9
Polčák et al. Právo informačních technologií, s. 88
1 1 0
European Parliamentary Research Service. Reform of the EU liability regimefor online
intermediaries. Background on the forthcoming digital services act. Brussels: 2020, s.
7.
1 1 1
Ibid s. 11.
42
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
V reakci na vznikající problém dezinformací začalo několik
členských států navrhovat své vlastní vnitrostátní právní předpisy s
cílem zesílit svůj vlastní regulační rámec v boji proti dezinformacím.
V Německu tak vzniká v roce 2017 Zákon na zlepšení vymáhání práva
v sociálních sítích [Netzwerkdurchsetzungsgesetz, dále v textu jako
„NetzDG"), který mj. ukládá sociálním sítím, jako je Facebook nebo
Twitter, aby bojovaly nejen proti nezákonnému obsahu (hate speech,
teroristický obsah), ale aby rovněž blokovaly přístup k obsahu, který je
„zjevně nezákonný."112
NETzDg se následně stal inspirací
pro francouzského zákonodárce a závěrem roku 2018 tedy francouzští
poslanci podepisují zákon ze dne 20. listopadu 2018, o boji proti
manipulaci s informacemi [Proposition de loi organique relative ä la lutte
contre la manipulation de ľinformation), který se zaměřuje zejména
na dezinformace v období voleb. V tříměsíčním časovém oknu voleb
pak zavadí speciálního arbitra, který by měl do 48 hodin rozhodovat,
zdali je obsah zavádějící či ne.1 1 3
V následujících letech pod vahou kritiky členských států,1 1 4
Evropského parlamentu1 1 5
a ve světle nových hrozeb spojených
1 1 2
Nutno však poznamenat, že daný zákon se již od své účinnosti potýká s velkou vlnou
kritiky od německých i mezinárodních aktérů vzhledem k obavám ze zavedení
cenzury viz Germany: Flawed Social Media Law. NetzDG is Wrong Response
to Online Abuse [online]. Human Rights Watch. [23. 6. 2024].
https://www.hrw.org/news/2018/02/14/germany-flawed-social-media-law
1 1 3
Jaursch, J., Lenoir, T. Disinformation: The German Approach and What to Learn
From It [online]. Institut Montaigne. [23. 6. 2024]. https://www.institutmon-
taigne.org/en/expressions/disinformation-german-approach-and-what-learn-it
1 1 4
Např. francouzský ministr kultury Franck Riester varuje Národní shromáždění
v den hlasování o výše zmíněném zákoně, že „Francie musí jednat a nemůže čekat
na Evropskou unii, ačkoliv se regulace dezinformací musí odehrát na úrovni EU" viz
Blocman, A. [FR] Laws to combat manipulation of information finally adopted [online].
IRIS Merlin. [23. 6. 2024]. https://merlin.obs.coe.int/article/8446
1 1 5
Evropský parlament vyzval k vyjasnění odpovědnosti poskytovatelů ISP a vyzval k
vytvoření nových pokynů, které by jim umožnily lépe dodržovat povinnosti stanovené
SEO. Viz European Parliamentary Research Service. Reform of the EU liability
regime for online intermediaries. Background on the forthcoming digital services act,
s. 8.
43
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
s infodemií dochází Evropská komise postupně k závěru, že legislativní
stav tak, jak jej stanovovala SEO, je pro regulaci dezinformací a celého
internetového prostoru v EU nedostačující a že procedura noticetakedown
neplní požadavky na právní jistotu uživatelů
ani transparentnost procesu, čímž umožňuje výrazné zásahy do práv
uživatelů. Toto následně otevřelo dveře pro jednání, na jehož konci stálo
DSA, které bude předmětem rozsáhlého rozboru v následující kapitole.
Závěrem je však potřeba zmínit, že Evropská Unie již dlouhodobě
investuje prostředky do podpůrného snažení boje proti dezinformacím
jako je např. projekt EUvsDisinfo založený v roce 2015, který směřuje
ke zvýšení mediální gramotnosti a odolnosti vůči dezinformacím
z Ruska. Za zmínku stojí rovněž Systém včasného varování [Rapid Alert
System), který se od svého založení vyvinul v komunitu odborníků, kteří
sdílejí poznatky s cílem zvýšit společné povědomí o negativním dopadu
dezinformací. Tento systém spojuje experty ze všech členských států EU
a příslušných orgánů a struktur EU, kteří se zabývají dezinformacemi,
a v kooperaci s evropskou sítí pro volební spolupráci a interní sítí
Komise proti dezinformacím slouží k výměně varování v případech
zásadních dezinformačních kampaní.1 1 6
3.4 Česká legislativa v souvislosti boje s dezinformacemi
V poslední dekádě začalo téma dezinformací rezonovat českou
společností podobně jako tomu bylo napříč celou EU. Již výroční zpráva
BIS za rok 2017 upozorňovala na aktivity ruských zpravodajských
služeb, které se snažily ovlivňovat veřejné mínění v ČR prostřednictvím
dezinformací a propagandy šířených na internetu a sociálních sítích.1 1 7
Ve svých dalších Výročních zprávách Bezpečnostní informační agentura
ČR označuje dezinformace jako velmi závažnou hrozbu, která vede
k rozsáhlé polarizaci společnosti a která podrývá stabilitu právního státu
116 Parlamentní otázka E-006819/2020(ASW], Odpověď vysokého představitele, místopředsedy
Borrella jménem Evropské komise ze dne 19. 4. 2021.
117 výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017, s. 7-8.
44
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
a jeho institucí.1 1 8
BIS již dlouhodobě hovoří o etablované a poměrně
stabilní dezinformační scéně operující na území ČR, která je složená
z médií, která se tváří jako nezávislá či alternativní, a vyvíjí dlouhodobou
snahu posunout dezinformační kampaně, proruské narativy
a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu.1 1 9
Na nebezpečí dezinformací upozorňovala rovněž Národní centrála proti
organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování
(NCOZ)1 2 0
a Senát Parlamentu Č R . 1 2 1
Prvním problémem je, že v rámci českého právního řádu
neexistuje ucelená definice dezinformací. Nástroje, které by potenciálně
mohly regulovat dezinformace v určitých okolnostech jsou
tak rozmístěny napříč celým právním řádem. Pro přehlednost tedy
v následujících odstavcích autor sumarizuje nej důležitější
soukromoprávní a trestněprávní nástroje boje proti dezinformacím.
Soukromoprávní nástroje slouží pak převážné k ochraně
individuální a k ochraně ex-post. Klíčovou je v tomto směru ochrana
osobnosti, tak jak je definovaná v § 81 OZ. Právo na ochranu osobnosti je
v soukromoprávním významu právem absolutní povahy a osobnost
člověka je tak chráněna komplexně, neoprávněný zásah se však posuzuje
objektivně prismatem běžného člověka.122
Pro ochranu právnické osoby
proti nezákonným zásahům do její pověsti nebo soukromí je pak důležitý
§ 135 OZ. Z hlediska možnosti požadovaných nároků se v případě
lis výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2019 strany 11-12.
119 výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2019 strany 11-12
1 2 0
Zpráva o činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu za rok 2018.
1 2 1
1 0 6 . usnesení Senátu z 6. schůze konané dne 27. února 2019 k Balíčku na boj s dez­
informacemi.
1 2 2
Ryška, M. § 82 [Prostředky ochrany]. In: Petrov, J. et al. Občanský zákoník. Komentář.
2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 5.
45
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
ochrany osobnosti/pověsti a soukromí lze vypíchnout nárok
zdržovací1 2 3
a nárok odstraňovači.1 2 4
Prvním limitem ochrany osobnosti při regulaci dezinformací je
skutečnost, že se aplikuje pouze u dezinformací, které způsobí konkrétní
a objektivně určitelný nezákonný zásah do osobnosti konkrétní fyzické
osoby.1 2 5
Dalším limitem ochrany proti dezinformacím je jednak
samotná povaha soukromoprávních nástrojů jako instrumentů
sloužících ex-post, jednak možná anonymita škůdce. Na sociálních sítí je
zcela možné, ne-li přímo typické, vytvořit si účet pod falešným či zcela
vymyšleným jménem a v moment, kdy takový profil začne šířit
dezinformační tvrzení o konkrétní osobě, vyvstávají oběti dezinformací
překážky k efektivní obraně skrze ochranu osobnosti/pověsti
a soukromí, a to z toho důvodu, že potenciální žalovaný je v daný
moment anonymní a dezinformační příspěvek se již od momentu jeho
zveřejnění až do momentu jeho smazaní šíří internetem a jeho následky
se jen velmi těžce po čase mitigují.
Z hlediska trestněprávních nástrojů pak naráží český právní řád
na problém, že v českém trestním právu není definována skutková
podstata trestného činu „dezinformace". Dezinformace teda budou
trestné, pouze pokud by k nim došlo v rámci jiné skutkové podstaty.
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR
pak uvádí pro příklad následující skutkové podstaty, u kterých je
123
Zdržovací nárokem se rozumí nárok žalobce, aby bylo od neoprávněného zásahu
upuštěno. Primárně tedy slouží k zabránění v pokračování nebo opakování deliktu.
Protiprávní zásah tedy musí trvat, případně musí objektivně hrozit jeho opakování
více viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sen. zn. 23 Cdo 2939/2011.
1 2 4
Odstraňovacím nárok se reaguje na následek nezákonného zásahu, nárok tedy
směřuje především k obnovení původního stavu za pomoci odstranění nepříznivých
následků, resp. protiprávního (závadného] stavu (typicky tedy odstranění
dezinformačního příspěvku] více viz Janošek, V. § 135 [Ochrana názvu, pověsti a
soukromí právnické osoby]. In: Petrov, J. etal. Občanský zákoník. Komentář. 2.
vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
1 2 5
K tomuto více viz Mizerova. Právní nástroje boje proti dezinformacím na internetu,
s. 60.
46
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
potenciál pod ně zahrnout dezinformace: „např. § 181 Poškození cizích
práv, §184 Pomluva, § 345 Křivé obvinění, § 355 Hanobení národa, rasy,
etnické nebojiné skupiny osob, § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině
osob nebo k omezování jejich práv a svobod, § 357 Šíření poplašné zprávy,
§ 365 Schvalování trestného činu, § 364 Podněcování k trestnému činu,
nebo § 404 projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod
člověka podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku."126
Šíření
poplašné zprávy lze pak pro příklad vypíchnout hlavně v kontextu
pandemie COVID-19, kdy i ze statistik Nejvyššího státního zastupitelství
v období vyhlášeného nouzového stavu od 12. 3. do 17. 5. 2020 bylo
zaznamenáno 39 trestných činů šíření poplašné zprávy v přímé
souvislosti se šířením dezinformací o onemocnění či karanténě.1 2 7
Pravděpodobně nejznámější případ šíření poplašné zprávy, kterému
se v souvislosti s pandemií COVID-19 dostalo největší pozornosti médií,
je případ Jany Peterkové. Jana Peterková je nechvalně známou
dezinformátorkou, která na svém profilu na sociálních sítích rozšiřovala
lživé poplašné zprávy. Uživatelé Facebooku se tak na jejím profilu mohli
dočíst např. to, že vojska NATO obsadí ČR a budou střílet na děti.
V souvislosti s pandemií pak odsouzená Peterková šířila příspěvky
o tom, že stát zastřelí každého, kdo se odmítne nechat odvést k očkování
proti koronaviru.1 2 8
Pražský městský soud nakonec potvrdil rozhodnutí
1 2 6
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra České republiky.
Trestněprávní úprava [online]. MVČR. [23. 6. 2024].
https://www.mvcr.cz/chh/clanek/dezinformacni-kampane-trestnepravni-
uprava-trestnepravni-uprava.aspx
1 2 7
Nejvyšší státní zastupitelství. Nejvyšší státní zastupitelství vyhodnotilo vývoj kriminality
během nouzového stavu [online]. Verejnazaloba.cz. [23. 6. 2024].
https://vereinazaloba.cz/nsz/neivyssi-statni-zastupitelstvi-vyhodnotilo-vyvoi-kri-
minality-behem-nouzoveho-stavu/
128 ČTK. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé novinářky Peterkové, dostala podmínku
[online]. Právní prostor. [23. 6. 2024]. https://pravniprostor.cz/aktuality/nejvyssi-
soud-odmitl-dovolani-byvale-novinarky-peterkove-dostala-podminku?strana
do=26
47
PROBLEMATIKA REGULACE DEZINFORMACÍ
prvoinstančního soudu a Peterkové tak uložil dvouletý podmíněný trest
s tříletou zkušební dobou.1 2 9
Z Analýzy připravenosti České republiky čelit závažné
dezinformační vlně ze dne 15. 2. 2023 pak lze konstatovat,
že trestněprávní ochrana je v tomto případě značně roztříštěná,
judikatura je nejednotná a postihuje jen výraznou menšinu
dezinformací.1 3 0
Z hlediska povahy trestního práva jako prostředku
ultima ratio se ale dané závěry dají očekávat, jen těžko by totiž byly
rozsáhlá opatření trestněprávního rázu působící ex-ante v souladu
se elementárními zásadami trestního práva. Trestní právo přirozeně
musí zasahovat až v případech nejvyšší společenské škodlivosti a soudy
při jeho interpretaci musí postupovat s nejvyšší mírou rozvážnosti
a nelze jej proto vztahovat na širokou kavalkádu dezinformačních
kampaní.
Závěrem této části je potřeba konstatovat závěry již zmíněné
Analýzy připravenosti, která provedla výrazně detailnější rozbor
českého právního řádu daleko nad rámec tématu této práce
a z níž vyplývá, že český právní řád obecně nemá zavedený celistvý
a efektivní systém, který by mohl čelit dezinformacím, neboť mnohé z již
existujících právních institutů často naráží na pomalý proces jejich
vymáhaní (délka trestního a civilního řízení). Zavedené instituty českého
právního řádu, ani organizační, personální, procesní, či jiné nástroje
a kapacity tak nejsou dostatečné k tomu, aby bylo jejich prostřednictvím
možné efektivně čelit závažné dezinformační v l n ě . 1 3 1
129 ČTK, Seznam zprávy. Soud potvrdil Peterkové podmínku, její příznivci vylomili u
soudu dveře [online]. Seznam zprávy. [23. 6. 2024]. https://www.se-
znamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-príznivci-peterkove-vylomili-dveredo-jednaci-sine-soud-jednani-prerusil-2
31774
1 3 0
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti.
Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně.
Praha: 2022, s. 42-44.
1 3 1
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti.
Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, s.
61.
48
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
4 DSA a efektivita nástrojů
4.1 DSA obecně
Nařízení o digitálních službách bylo schváleno Radou EU v září 2022
a zveřejněno v Úředním věstníku dne 27. října 2022. Jedná se o přelom
v regulaci odpovědnosti online platforem1 3 2
za posledních dvacet let.
Pro začátek je potřeba stanovit, že DSA neexistuje v legislativním vakuu,
neboť je komplementována dalšími specifickými předpisy a instituty,
které společně vytváří komplexní ochranu proti online hrozbám.1 3 3
Nezákonný online obsah je tak mj. také regulován Nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření
teroristického obsahu online (dále v textu jako „Nařízení o teroristickém
obsahu") a navrhovaným Nařízením Evropského parlamentu a Rady,
kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí
a boj proti němu (dále v textu jako „CSAM"). Tato nařízení stanoví řadu
konkrétních povinností, mezi něž lze zařadit povinnost odstranit
teroristický obsah do jedné hodiny nebo možnost orgánů vydat příkazy
k odstranění.1 3 4
CSAM dále vznáší na poskytovatele požadavek,
aby implementoval technická opatření k odhalování šíření známých
nebo nových materiálů pohlavního zneužívání dětí.1 3 5
Na dezinformace
během politickým kampaní a voleb cílí Komise také v Nařízení
1 3 2
DSA odděluje pojem online platformy od širší kategorie poskytovatelů
hostingových služeb. Online platformy, jako jsou sociální sítě jsou pak definovány
jako: „poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace
poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace na žádost
příjemců služby rovněž veřejně šíří." viz DSA recitál 130.
1 3 3
Church, P., Pehlivan, C. N. The Digital Services Act (DSA]: A New Era for Online
Harms and Intermediary Liability. Global Privacy Law Review. 2023, roč. 4, č. 1, s.
57-59.
1 3 4
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU] 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o
potírání šíření teroristického obsahu online, články 3-5.
135 Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro
předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, článek 10.
49
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024
o transparentnosti a cílení politické reklamy, ve kterém jsou rovněž
stanoveny nové požadavky pro placené politické reklamy.1 3 6
Rovněž
je nesmírně důležité zmínit, že dezinformace nejsou centrem pozornosti
regulace DSA, které ani neobsahuje definici pojmu dezinformace
a zmiňuje jej pouze okrajově.1 3 7
Přesto se však jedná o důležitou právní
úpravu v rámci poskytování online služeb, která bude pro budoucnost
regulace šíření dezinformací důležitá. V této kapitole se tedy autor pokusí
zařadit regulaci dezinformací do komplexnějšího regulatorního rámce
DSA.
Na tomto místě je rovněž potřeba zmínit Posílený kodex proti
dezinformacím. Při jeho vzniku si Komise vzala k srdci kritiku
nezávislého auditu regulátorů sdružených v instituci ERGA (Evropské
skupině regulačních orgánů pro oblast audiovize).1 3 8
Novým klíčovým
aspektem je propojení Kodexu s DSA, čímž Komise lehce rozostřuje
hranice mezi soft-law dokumentem a unijním právním rámcem.
Signatáři kodexu (jejichž počet se navzdory úprku sítě X výrazně rozrostl
od původní verze o např. platformu Tiktok či Twitch) nově musí usilovat
o snížení systémových rizik dle požadavků DSA. Dodržování závazků
1 3 6
Mezi nová pravidla pro transparentnost patří např. to, že politická reklama musí
poskytnout uživatelům určité klíčové informace, včetně zadavatele, vyplacených
částek a jakéhokoli použití technik cílení. Důležitým opatřením proti zahraničnímu
vměšování je rovněž zákaz poskytovat reklamní služby zadavatelům ze třetích
zemí tři měsíce před volbami nebo referendem. Viz Rada Evropské unie. EU zavádí
nová pravidla týkající se transparentnosti a cílení politické reklamy [online]. Consilium.
[23. 6. 2024], https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-rele-
ases/2024/03/ll/eu-introduces-new-rules-on-transparency-and-targeting-of-
political-advertising/
1 3 7
Konkrétně jsou dezinformace zmíněny pouze v recitálech 2,9, 69, 83, 84, 89,104, a
108 DSA a častokrát se jedná pouze o určitou doplňující kategorii k nezákonnému
obsahu.
1 3 8
Ministerstvo vnitra České republiky. Posílení evropského Kodexu zásad boje proti
dezinformacím [online]. MVČR. [23. 6. 2024]. https://www,mvcr. cz/chh/cla-
nek/posileni-evropskeho-kodexu-zasad-boje-proti-dezinformacim.aspx
50
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
z Kodexu má být více kontrolováno a vymáháno, navzdory tomu,
že signatáři stále přistupují ke Kodexu zcela dobrovolně a sankce jsou
spíše reputačního charakteru.1 3 9
Signatáři ale např. musí implementovat
doporučení Kodexu, a pravidelně o dodržování doporučení podávat
zprávy kontrolované ERGA a EDMO, či např. zřídit veřejně přístupnou
webovou stránku s informacemi o implementaci Kodexu.1 4 0
Mezi další klíčové cíle Kodexu lze zařadit snahu o demonetizaci
dezinformačního obsahu na inzertních plochách platformy. Signatáři
se zavázali k přísnějším pravidlům, která omezí šíření reklamy
obsahující dezinformace. Kodex se dále snaží zlepšit postavení uživatelů
v boji proti dezinformacím včetně iniciativ ke zlepšení mediální
gramotnosti. Posílená spolupráce s fact-checkers je další klíčovou oblastí.
Přijetím kodexu tedy platformy rovněž slibují větší využívání fact-
checkingu.141
DSA se v obecné rovině vrací k mechanismu notice-takedown
a systému safe harbour výjimek z odpovědnosti stanovené z SEO.
Novinkou je však čl. 7 DSA, který zavádí tzv. good samaritán klauzuli.
Tato klauzule podporuje online platformy v akceptování aktivnější role
při moderaci nezákonného obsahu svých uživatelů. DSA k good
samaritán klauzuli uvádí: „pouhá skutečnost, že online platformy
vykonávají dobrovolné vyšetřování či zavádí jiná opatření, jejichž cílem je
odhalit a odstranit nezákonný obsah a které vedou k naplnění požadavků
unijního práva, nevede k nedostupnosti safe harbour výjimek
zodpovědnosti."142
V rámci SEO totiž docházelo k paradoxu, kdy pro
platformy mohlo být bezpečnější zaujmout pasivní roli neutrálního
poskytovatele, který je vyňat z odpovědnosti díky safe harbour, než aby
1 3 9
Ministerstvo vnitra České republiky. Posílení evropského Kodexu zásad boje proti
dezinformacím [online]. MVČR. [23. 6. 2024]. https://www.mvcr.cz/chh/cla-
nek/posileni-evropskeho-kodexu-zasad-boie-proti-dezinformacim.aspx
1 4 0
Ibid.
1 4 1
Evropská komise. Kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2022 [online]. Digital-strategy.ec.europa.eu.
[23. 6. 2024].
https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/code-practice-disinformation
1 4 2
DSA recitál 26.
51
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
riskovaly zavedení proaktivních opatření, kterými by o výjimku
z odpovědnosti přišly a efektivně se tím vystavily odpovědnosti za obsah
svých uživatelů.1 4 3
Good samaritán klauzule tedy, společně s rozsáhlými
požadavky na transparentnost online platforem napříč DSA, značí určitý
posun těžiště regulace na režim due dilligence, ve kterém je podporována
snaha online platforem k zavedení proaktivního přístupu vůči moderaci
obsahu.1 4 4
DSA zavádí nové instituce či orgány, jenž mají pomoct
s vnitrostátní a unijní aplikací DSA. První z nich je Koordinátor
digitálních služeb (dále v textu jako „Koordinátor"}. Koordinátor je
vnitrostátní orgán, který musí splnit předpoklady nezávislosti
a odbornosti a odpovídá za veškeré záležitosti související s kontrolou
a vymáháním DSA v daném členském státě.1 4 5
Další z institucí, kterou DSA zavádí, je Evropský sbor pro digitální
služby (dále v textu jako „Sbor). Sbor se skládá z Koordinátorů
jednotlivých členských států a je předsedán Evropskou komisí.1 4 6
Jeho
role pak lpí v pomocném dohledu nad jednotným dodržováním DSA.
Ačkoliv jej DSA uvádí jako nezávislou poradní skupinu, Sbor má několik
funkcí nad rámec poradního orgánu.1 4 7
Mezi jeho hlavní úlohy pak patří
pomocný dohled nad povinnostmi oddílu č. 5 DSA, kdy má klíčovou roli
např. v případě krizového řízení podle čl. 36 DSA, o kterém autor
pojednává v podkapitole 4.4.
Role Evropské komise je v DSA rovněž důležitá, poněvadž si zde
EU vzala k srdci kritiku Evropské ombudsmanky, která souvisela
1 4 3
Posouzení dopadů k DSA ze dne 15.12.2020, druhá část, body 158-159.
1 4 4
Strowel, A., De Meyere, J. The Digital Services Act: Transparency as an Efficient Tool
to Curb the Spread of Disinformation on Online Platforms?. Journal of Intellectual
Property, Information Technology and Electronic Commerce Law. 2023, roč. 14, č. 1,
s. 71.
1 4 5
Č1. 49 DSA.
1 4 6
DSA recital 131.
1 4 7
např. Sbor vyhodnocuje výsledky společného vyšetřování podle čl. 60 a může
v případě nespokojenosti s výsledkem vyšetřování postupovat věci Komisi viz Čl.
59-60 DSA.
52
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
s rozdílným přístupem k vymáhání GDPR mezi členskými státy.1 4 8
Jednalo se o kritiku převážně mířenou na Irskou komisi pro ochranu dat,
jejíž pasivní přístup k vymáhaní dodržování GDPR mezi technologickými
giganty sídlícími na jejím území vedl k nedodržování rovnocenných
GDPR standardů napříč E U . 1 4 9
V kontextu této debaty se tedy v režimu
DSA stává Komise centrální institucí, která je nadána výlučnou
pravomoci dohlížet a vymáhat dodržování povinností u těch největších
online platforem.1 5 0
Pluralita orgánů zodpovědných za dohled a dodržování
povinností vyplývajících z DSA je pak relevantní hlavně z toho důvodu,
že DSA v sobě zavádí určitou „odstupňovanou" strukturu povinností,
podle níž se na online platformy vztahují různé úrovně povinností v
závislosti na jejich významu a velikosti v internetovém prostoru EU. DSA
definuje několik tříd subjektů: největší a nejvýznamnější jak pro regulaci
dezinformací, tak pro účely této práce jsou velké online platformy [Věry
large online platforms zkráceně VLOP)151
, které jsou zatíženy nej větším
katalogem povinnosti vzhledem k jejich potenciálnímu vlivu na šíření
dezinformací a podkopávání důvěry v demokratické instituce.1 5 2
DSA
v oddíle č. 5 stanovuje speciální povinnosti týkající se řízení systémových
rizik pro VLOP spolu s velmi velkými internetovými vyhledávači [Věry
1 4 8
EU Ombudsman is not satisfied with EU Commission answers to ICCL's complaint
about enforcement of data rights [online]. Irish Councilfor Civil Liberties. [23. 6.
2024]. https://www.iccl.ie/2022/eu-ombudsman-is-not-satisfied-with-eu-
commission-answers-to-iccls-complaint-about-enforcement-of-data-rights/
1 4 9
Buri, I. A Regulator Caught Between Conflicting Policy Objectives. Reflections on
the European Commission's Role as DSA Enforcer [online]. Verfassungsblog. [23. 6.
2024]. https://verfassungsblog.de/dsa-conflicts-commission/
1 5 0
Článek 56 odst. 2 DSA.
1 5 1
Online platformy se budou řadit pod VLOP v moment kdy překročí provozní
prahovou hodnotu uživatelů, která činí 10 % obyvatelstva Unie. V České republice
bude vyhodnocovat toto kritérium Český telekomunikační úřad (ČTU] z pozice
Koordinátora viz DSA recital 76.
1 5 2
Strowel, De Meyere. The Digital Services Act: Transparency as an Efficient Tool to
Curb the Spread of Disinformation on Online Platforms?, s. 74.
53
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
large online search engines zkráceně VLOSE).153
Dostát těmto
povinnostem bude nákladné a malé platformy proto nejsou zatíženy
povinností implementovat opatření, která by byla excesivní či přímo
likvidační. Díky tomu pak nedochází k vytváření dalších překážek
pro vstup na t r h . 1 5 4
V obecné části autor poukázal na to, že problém online
dezinformací je umocněn významem největších sociálních sítí ve veřejné
diskusi.1 5 5
Proto se nyní autor zaměří na povinnosti ukládané DSA
optikou VLOP.
4.2 Požadavky na transparentnost a ustanovení
vztahující se na všechny poskytovatele
zprostředkovatelských služeb (analýza kapitoly III.
oddílu 1-2)
První oddíl DSA začíná v čl. 11 a 12 povinnostmi poskytovatelů zavést
jednotné kontaktní místo pro komunikaci s uživateli, s orgány členských
států a s Komisí. Dále v č l . 13 vyslovuje DSA požadavek,
aby poskytovatelé, kteří nemají provozovnu v EU si určili právního
zástupce v jednom z členských států. Pro VLOP se nejedná o nic
převratného, koneckonců podobný požadavek již stanovila např. SEO
ve svém čl. 5. V praxi to tak znamená zavedení e-mailové adresy
či chatovací místnosti, skrze kterou bude moct online platformu
kontaktovat veřejnost či orgány členských států případně Unie. Jedná
se o podpůrná ustanovení, která mají ulehčit komunikaci s online
platformou a pro regulaci škodlivého efektu dezinformací mají proto
dle autorova mínění minimální efekt, a to také z toho důvodu, že většina
1 5 3
DSA, Oddíl 5.
1 5 4
Leiser, M. R. Analysing the European Union's Digital Services Act Provisions for the
Curtailment of Fake News, Disinformation, & Online Manipulation. Amsterdam Law
and Technology Institute. 2023, s. 4-5.
1 5 5
K tomuto závěru dochází i samotné DSA viz Recital 75 DSA.
54
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
VL0P má již dlouhodobě zavedené rozsáhlé systémy kontaktů podpory
a mají několik provozoven napříč členskými státy.1 5 6
DSA dále ve svém čl. 14 stanovuje specifické povinnosti
související s transparentností a srozumitelností smluvních podmínek,
v nichž mají VLOP v úředním jazyce jednotlivých členských států uvést
detailní informace týkající se procedury moderace obsahu, údaje
o procesech, jenž jsou automatizovány. Velmi podobným článkem je pak
čl. 15, jenž stanovuje VLOP povinnost zveřejnit alespoň jednou ročně
zprávy o veškerém moderování obsahu.1 5 7
Oba články opět míří na snahu vytvořit kooperační systém
regulace platforem a EU a na snahu lépe nahlédnout pod pokličku
samoregulačního rámce VLOP uvedený v podkapitole 3.1 této práce.
DSA dále rozpracovává požadavky na zlepšení mechanismu
notice-and-takedown, který byl předmětem rozsáhlé kritiky při
evaluacích SEO, jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.3 této práce.
Ve svém čl. 16 směřuje DSA k zavedení rozpracovanějších
procedurálních mechanismů k oznamování a přijímání opatření vůči
nezákonnému obsahu tak směřuje k jasnějšímu vymezení povinností
online platforem. DSA zde ukládá povinnost, aby online platformy
zavedly mechanismus notice-and-action, který umožní uživatelům
nahlašovat nezákonný obsah. V podstatě se tak jedná o povinnost
platforem zavést flagging. Po následném nahlášení ze strany uživatelů
či třetích osob vyžaduje DSA aktivitu ze strany platforem, které musí
bez zbytečných odkladů oznamovateli oznámit obdržení oznámení,
156 příkladem k autorovu tvrzení může sloužit společnost Meta, která má provozovny
ve více než desítce členských států a sídlí rovněž v Praze viz Our Locations
[online]. Meta Careers. [23. 6. 2024].
https://www.metacareers.com/locations/7job region=Europe%20%26%20Middl
e%20East
1 5 7
Zejména se pak jedná o údaje o počtu příkazů k přijetí opatření, příkazů
k poskytnutí informací, počtu oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli,
počtu stížností obdržených prostřednictvím interních systémů pro vyřizování
stížností a rozhodnutí učiněných na základě těchto stížností a v neposlední řadě
informace o využití algoritmů při moderaci obsahu, viz článek 15 DSA.
55
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
své rozhodnutí, možnosti nápravy, či použití automatizovaných postupů
při přijímaní oznámení. U oznámení naplňujícím podmínky v čl. 16 odst.
3 ze strany platformy je následně naplněna podmínka, že o nezákonném
obsahu „věděla nebo měla vědět," uvedená v č l . 6 DSA a platforma
se v případě její pasivity nemůže zaštítit safe harbour. Jak již bylo
uvedeno v podkapitole 3.1., flagging pro VLOP není novým procesem.
Přesto výslovný požadavek na jeho zavedení v DSA je dle autorova
mínění důležitým krokem k většímu vyjasnění odpovědnosti online
platforem a jejich povinností, na což mj. apeloval i Evropský
parlament.1 5 8
Čl. 17 pomáhá vyrovnávat informační asymetrii uživatelplatforma
požadavkem na online platformy k poskytnutí detailního
odůvodnění v situaci, kdy je obsah ze strany platformy jakkoliv
moderován. Nejedná se proto, dle mínění autora, o článek,
jenž by směřoval k regulaci obsahu, nýbrž jde o protiváhu vůči excesivní
samoregulaci platforem, jež mají ze své povahy definičních autorit159
rozsáhlé možnosti mazat obsah uživatelů, a tím potenciálně výrazně
zasahovat do jejich svobody projevu. Uživatel se tedy v odůvodnění má
dozvědět o veškerých omezeních viditelnosti (ať už se jedná o přímé
odstranění obsahu nebo skryté omezení viditelnosti tzv. shadow
banning), o demonetizaci jeho obsahu, případně v krajním případě
o pozastavení nebo zrušení účtu uživatele. Odůvodnění rovněž musí
obsahovat další relevantní skutečnosti, které vedly platformu k realizaci
daného rozhodnutí.1 6 0
Odůvodnění bude následně mít klíčovou roli
European Parliamentary Research Service. Reform of the EU liability regime for
online intermediaries. Background on the forthcoming digital services act
Definiční autority jsou nadány technickou kompetencí zcela ovládat user-generated
obsah ve svém prostoru např. mazáním příspěvků či přímo zablokováním určitých
uživatelů více viz Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium,
2012, s. 137-140.
Jedná se zejména o informace, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení, informace
o použití automatizovaných postupů, dále o odkazy na příslušný právní
nebo smluvní základ, z kterého online platforma vyvozuje neslučitelnost uživatelova
obsahu a příp. možnosti obrany proti rozhodnutí VLOP. Více viz čl. 17 DSA.
56
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
při posuzování legitimity zásahu do svobody projevu uživatele
v nápravných opatřeních podle čl. 20 a 21.
4.3 Obranné prostředky, důvěryhodní oznamovatelé a
požadavky na transparentnost reklamy a algoritmů
(analýza kapitoly III. oddílu 3)
Čl. 20 ukládá platformě povinnost zavést interní systém pro vyřizování
stížností, který umožňuje oznamovatelům nebo uživatelům zasaženým
rozhodnutím o moderaci obsahu bránit se v minimálně šestiměsíční
lhůtě1 6 1
proti rozhodnutí ze strany platformy. Za použití lehké právní
akrobatiky a správněprávní analogie by autor přirovnal stížnost
k určitému „rozkladu" proti rozhodnutí platformy. O stížnosti tedy opět
rozhoduje sama platforma, která se s ní musí včas, nediskriminačně a s
náležitou péčí vypořádat.1 6 2
Zajímavější v tomto ohledu je následující čl. 21, který uživatelům
již dává možnost svůj potenciální spor s platformou postoupit
k nezávislé třetí straně1 6 3
na posouzení. Finální výsledek tohoto
mimosoudního řešení však není závazný a ani nijak nezabraňuje
uživatelům v zahájení případného soudního řízení. Oba čl. 20 a 21 tedy
zavádí protiváhy chránící svobodu projevu uživatele proti samoregulaci
ze strany platformy a jako takové reagují na již zmíněnou kritiku vůči
systému notice-takedown.164
Lhůta nejméně šesti měsíců začíná běžet dnem, kdy je uživatel informován o
rozhodnutí Online platformou. Viz článek 20 odst. 2 DSA.
Platforma musí rovněž zajistit, že celý proces bude pod dohledem adekvátně
kvalifikovaných zaměstnanců, a nikoli výhradně na základě automatizovaných
postupů. Mechanismus stížností tedy nemůže být zcela automatizován. Viz článek
20 odst. 6.
Stanovení certifikovaných subjekty pro mimosoudní řešení sporů je pak v gesci
Koordinátora tedy např. Českého telekomunikačního úřadu.
Evropský parlament kritizoval absenci obranných prostředků, které by umožnily
uživatelům se bránit proti rozhodnutí platforem, v systému Notice-takedown
zavedený SEO více viz European Parliamentary Research Service. Reform ofthe EU
57
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
Pokud by však měl autor vybrat nejdůležitější článek v prvních
třech oddílech DSA, co do dopadu na regulace dezinformací, byl by jím
čl. 22 zavádějící institut důvěryhodných oznamovatelů [trustedflaggers).
Důvěryhodní oznamovatelé jsou dle DSA odborníci, jimž byl udělen tento
status Koordinátorem, a jejichž oznámením ve smyslu čl. 16 DSA musí
dávat online platforma přednost. Čl. staví na dlouhodobě fungující
dobrovolné spolupráci mezi online platformami a jejími partnery
a zavádí harmonizovaná kritéria.1 6 5
Lze si tak, dle autorova mínění,
představit, že tento institut dovede pomoci s personálním a časovým
vytížením při zmíněné manuální detekci v rámci samoregulačních snah
VLOP. Povinnost věnovat se oznámením trusted flaggers přednostně
tak může vést k zamezení dosahu dezinformace před jejím ještě větším
rozšířením mezi uživatele. Efektivitu trusted flaggers však ukáže čas
a v rámci regulace dezinformací bude rovněž záležet, zdali se objeví
důvěryhodní oznamovatelé, kteří si je stanoví jako expertízu. Tyto
faktory je však pro autora obtížné posoudit vzhledem k datu psaní této
práce a stavu implementace tohoto článku do praxe.1 6 6
V reakci na často kritizované zneužívání flaggingu jako nástroje
pomsty, šikany či obtěžování tvůrců obsahu existuje v DSA čl. 23, neboť
umožňuje online platformám pozastavit flagging či mechanismus
stížností těm uživatelům, kteří jej zneužívají a podávají častá, zjevně
neodůvodněná oznámení. Dle autorova mínění je velmi pravděpodobné,
že se nově vzniklý systém stížností velmi rychle ocitne pod náplavou
liability regimefor online intermediaries. Background on the forthcoming digital
services act, s. 6.
Sídlo v EU, odbornost [trustedflaggers prokazují zvláštní odborné znalosti], nezávislost
[trustedflaggers fungují nezávisle na online platformě, pečlivost a objektivita:
(kritérium svědomitosti a objektivnosti stanovených norem a postupů] viz čl.
16 odst. 2 DSA.
Za současného stavu během psaní této práce obsahuje seznam důvěryhodných
oznamovatelů pouze jeden subjekt: finské Centrum pro informace o autorských
právech a boj proti pirátství (CIAPC], jehož expertízou je copyright. Viz Evropská
komise. Důvěryhodní oznamovatelé podle aktu o digitálních službách [online]. Digital-strategy.ec.europa.eu.
[23. 6. 2024]. https://digital-strategy.ec.eu-
ropa.eu/cs/policies/trusted-flaggers-under-dsa
58
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
trollích farem a botů. Tento článek má tak sloužit k zabránění takového
zahlcení tím, že dává platformě možnost zablokovat nejproblematičtější
účty. Jeho efektivitu však autor nehodnotí ve světle obrovského množství
obsahu generovaného denně na VLOP příliš optimisticky. Koneckonců
založit si falešný účet je prokazatelně snazší než naplnit všechna kritéria
čl. 23 pro pozastavení přístupu takového účtu ze strany platformy.
4.4 Speciální požadavky řízení systémových rizik
vztahující se pouze na Velmi velké online platformy
(analýza kapitoly III. oddílu 5)
VLOP hrají klíčovou roli v regulaci šíření dezinformací kvůli jejich
významu, dosahu a vlivu na to, jak uživatelé získávají a sdělují informace
na internetu.1 6 7
U VLOP a VLOSE je existence možnosti způsobit rozsáhlá
společenská rizika výrazně větší než u menších subjektů, a proto jim DSA
ukládá nejvyšší úroveň povinností náležité p é č e . 1 6 8
Lze
tak předpokládat, že povinnosti uvedené v oddílu 5 budou mít
dalekosáhlé dopady z hlediska transparentnosti a „antidezinformační"
aktivity VLOP.
Čl. 34 DSA uvozuje tyto povinnosti tím, že ukládá VLOP
zpracovávat minimálně jednou ročně posouzení systémových rizik,1 6 9
které dělí do 4 kategorií, z nichž bude na dezinformace nejčastěji
dopadat ta poslední, která vyplývá z:
„obav týkajících se koncepce, fungování nebo používání VLOP
se skutečným nebo předvídatelným nepříznivým dopadem
na ochranu veřejného zdraví či, nezletilých osob a se závažnými
negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu některé osoby
1 6 7
DSA recitál 75.
1 6 8
DSA recitál 76.
1 6 9
VLOP mají posuzovat systémová rizika ve všech svých systémech, včetně všech relevantní
algoritmů a reklamních systémů, se zaměřením na proces sběru a využívání
dat. Dále posuzují své smluvní podmínky a jejich vymáhání, postupy moderování
obsahu, technické nástroje a přidělené zdroje. Více viz DSA článek 34.
59
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
nebo s genderově podmíněným násilím. Tato rizika mohou rovněž
vyplývat z koordinovaných dezinformačních kampaní týkajících
se veřejného zdraví nebo z koncepce online rozhraní, které může
stimulovat behaviorálnízávislost příjemců služby. "170
DSA zde vyzdvihuje, že by se VLOP měly zaměřit i na obsah, který
sice není nezákonný, ale rovněž může přispívat k systémovým rizikům.
Mezi takový obsah DSA řadí i dezinformace, a proto by v posouzení podle
čl. 34 mělo být uvedeno, jak jsou VLOP využívány k šíření
dezinformací.1 7 1
Ruku v ruce s posuzováním rizik jde jejich zmírňování a čl. 35,
který VLOP ukládá povinnost provést rozumná, přiměřená a účinná
zmírňující opatření vůči konkrétním systémovým rizikům.1 7 2
Čl. 35 tedy
po vzoru techniky performativní regulace1 7 3
stanovuje VLOP své
mantinely ve stylu „výsledek musí vypadat dobře, jinak bude zle."
Performativní technika regulace je pro právo informačních technologií
v posledních letech využívána čím dál častěji.1 7 4
Její slabinou pak je
značná nejistota regulovaného subjektu (VLOP), neboť ten nemůže
s jistotou vědět, že pravidla, která dotváří dosáhnou kýženého efektu
a on tak nebude vystaven sankčnímu mechanismu.
1 7 0
DSA recitál 83.
1 7 1
DSA recitál 84.
1 7 2
Mezi ony opatření lze zařadit např. upravení smluvních podmínek, testování a
úpravu algoritmických systémů nebo přijetí cílených opatření na ochranu práv
dítěte, včetně nástrojů ověřování věku a rodičovské kontroly. Více viz článek 35
DSA.
1 7 3
Tento model regulace pracuje s tím, že na rozdíl od zákonodárce, je to právě
regulovaný subjekt, který má ve svém odvětví rozsáhlejší odborné znalosti a díky
své snaze o maximální ziskovost a dosah je v jeho zájmu dojít k cíli co nej efektivnější
cestou. Pozitivní právo tak pouze vymezí cíle, kterých je potřeba dosáhnout
a sankce, které hrozí v případě pasivity a nedostatečných samoregulačních
opatření. Více viz Polčák, R. et al. Virtualizace právních vztahů a nové regulatorní
metody v pozitivním právu. Právník. 2019, roč. 158, č. 1, s. 86-88.
1 7 4
Ibid.
60
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
V praxi to tedy čl. 35 nechává na VL0P, která si z řady možných
opatření uvedených v demonstrativním výčtu vybere. Komise
a Koordinátoři se pak následně dosazují do funkce arbitra, který posoudí
efektivitu daných opatření a v případě pasivity či nesplnění povinností
uvaluje sankce. V podstatě tak DSA ukládá VLOP povinnost zavést
efektivní samoregulaci, jejíž výsledek následně kontroluje. Koneckonců
na podobném principu funguje rovněž regulace potíraní teroristického
obsahu v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne
29. dubna 2021, o potírání šíření teroristického obsahu online (dále
v textu jako „Nařízení o potírání teroristického obsahu online"), v němž
čl. 5 stanovuje poskytovatelům hostingových služeb vystavených
takovému obsahu povinnost přijmou zvláštní opatření na ochranu svých
služeb proti veřejnému šíření teroristického obsahu.1 7 5
Čl. 5 Nařízení
o potírání teroristického obsahu online a čl. 35 DSA si jsou velmi
podobné, a to navzdory tomu, že se opatření proti teroristickému obsahu
budou diametrálně lišit od opatření proti dezinformacím vzhledem
k tomu, že je bezodkladné odstraňování teroristického obsahu
podpořeno veřejným zájmem na státní bezpečnosti a není zde prostor
pro rozsáhlejší protiváhy na ochranu svobody projevu vzhledem
k závažnému riziku terorismu. Naproti tomu vůči dezinformacím, které
často balancují na hraně nezákonnosti v šedé zóně „zavádějícího obsahu"
a jejichž hrozba lpí hlavně v potenciálním riziku agresivní diseminace
k obrovskému množství uživatelů, není možné použít opatření
drakonického charakteru, jež by vedlo k nepřípustnému zásahu
do svobody projevu uživatelů.1 7 6
Čl. 35 je dále postavený na principu zmírňování rizik. Tento
přístup je typický pro novou regulaci digitálních služeb v EU, kdy EU
akceptovala, že určité technologie v sobě endemický nesou potenciální
riziko zneužití, kterému nejde zcela zabránit a které je však vyváženo
Forma a způsob přijetí opatření je opět na poskytovateli, viz Článek 5 Nařízení o
potírání teroristického obsahu online.
Jako příklad regulace, která by pro dezinformace byla nepoužitelná může sloužit
příkaz k odstranění dle čl. 3 Nařízení o potírání teroristického obsahu online, který
zavazuje poskytovatele hostingových služeb, aby obsah do 1 hodiny odstranil.
61
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
přínosem inovace těchto technologií.1 7 7
Režim kontrolovaných
samoregulačních opatření se tak snaží reagovat na příčinu amplifikace
dosahu dezinformací související s vnitřním systémovým rozhraním
VLOP a jeho slabinou může být přehlížení externích faktorů, které mohou
ovlivnit efektivitu samoregulačních opatření platformy (jako např.
inovace dezinformačních kampaní, implementace nových strategií při
zahraničním ovlivňování v rámci hybridní války).1 7 8
Poněkud na poslední chvíli byl do DSA dodán čl. 36 v březnu 2022
jako reakce na ruskou invazi na Ukrajině a v souvislosti s již zmíněným
zablokováním Sputniku a Russia Today.1 7 9
Čl. 36 stanovuje speciální
postup v případě významných krizí (ozbrojené konflikty, přírodní
katastrofy, pandemie atd.), při kterých dochází k výše zmíněným jevům
jako je infodemie či informační vakuum. V dobách této krize hrají VLOP
ještě významnější roli v rámci veřejné debaty a čl. 36 proto uvádí
možnost Komise požadovat od VLOP na základě doporučení Sboru
urychlenou reakci a přijetí speciálních opatření nad rámec běžných
povinností V L O P . 1 8 0
Volba konkrétních speciálních opatřením je opět
na poskytovateli, ale Komise v rámci krizového řízení monitoruje přijatá
opatření a v krajním případě, kdy je shledá jako neefektivní, může dát
VLOP příkaz k přezkumu či zrušení přijatého opatření.1 8 1
Dalším stavebním kamenem k lepší transparentnosti platforem
a k jejich větší odolnosti je čl. 37, který stanovuje pro VLOP povinnost
1 7 7
Mantelero, A. Fundamental rights impact assessments in the DSA. Human rights
and the risk-based approach of the new EU regulations on the digital society
[online]. Verfassungsblog. [23. 6. 2024], https://verfassungsblog.de/dsa-impact-
assessment/
1 7 8
Mantelero, A. Fundamental rights impact assessments in the DSA. Human rights and
the risk-based approach of the new EU regulations on the digital society
1 7 9
Buijs, D., Buri, I. The DSA's crisis approach: crisis response mechanism and crisis
protocols [online]. DSA Observatory. [23. 6. 2024]. https://dsa-observatory.eu/2
02 3/02/21/the-dsas-crisis-approach-crisis-response-mechanism-and-
crisis-protocols/
1 8 0
Recital 91 DSA.
1 8 1
Článek 36 DSA.
62
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
podrobit se aspoň jednou ročně auditu od nezávislých organizací.
Auditoři musí mít prokázanou objektivitu a profesní etiku, musí být
nezávislí na VLOP a mít odborné znalosti v oblasti řízení rizik. ČI. 37 však
nezabíhá do detailů, co se týče procesních otázek auditu, a místo toho
tyto otázky nechává na přenesené pravomoci Komise. Prováděcím
předpisem k auditům se tak stává Nařízení Komise v přenesené
pravomoci 2024/436 ze dne 20. října 2023, kterým se doplňuje nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 stanovením pravidel
provádění auditů pro velmi velké online platformy a velmi velké
internetové vyhledávače (dále v textu jako „Nařízení pro provádění
auditů"). Auditem dochází k posouzení široké škály faktorů, včetně
výsledků vyhodnocení rizik podle čl. 34 a je jím zkoumána taktéž
efektivita přijatých opatření podle čl. 35. Za předpokladu, že zpráva
o auditu není kladná, musí VLOP zhodnotit operativní doporučení
Auditorů a provést přijetí potřebných opatření. Toto ustanovení tedy
přináší další úhel transparentnosti, kdy se k dohledu ze strany unijních
orgánu a členských států přidává třetí strana tvořená nezávislými
odbornými organizacemi.
V souladu s čl. 38 musí VLOP implementovat pro uživatele opt-out
systém z hlediska svých doporučených systémů. Uživatelé by tedy měli
mít možnost rozhodnout, do jaké míry chtějí nebo nechtějí, aby jejich
údaje byly cílem profilování.1 8 2
Tento článek může být zajímavý
z hlediska určitého omezení algoritmického navrhování obsahu,
na kterém závisí již fungování prakticky všech větších sociálních sítí.
Autor se však domnívá, že možnost úplného opt-out z profilování
pravděpodobně využije minimum uživatelů vzhledem k tomu,
že recommendation algoritmy jsou často ta věc, která činí platformu
1 8 2
Profilováním se rozumí jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních
údajů (např. tedy algoritmy sociálních sítí nabízející obsah uživatelům na základě
jejich osobních preferencí, zájmů, místa, kde se nachází, atd...] viz článek 4 odst. 4)
GDPR.
63
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
a obsah na ní pro uživatele tak atraktivní.1 8 3
ČI. 38 a 3 9 1 8 4
nebudou mít
dle autorova mínění samy o sobě na šíření dezinformací velký dopad.
Jsou však relevantní vzhledem k tomu, že se staly centrem sporu mezi
VLOP Amazon Services a Komisí. Tento spor se dostal až před SDEU,
který dal Komisi za pravdu v rozhodnutí Amazon Services v. European
Commission (C-639/23). Společnost Amazon se pokoušela pozastavit své
povinnosti vyplývající z čl. 38 a 39 DSA, neboť by dle Amazonu plněním
těchto povinností došlo k nevyvratitelné škodě a poškození konkurenční
výhody, jakož i k zveřejnění důvěrných informací. V rámci posuzování
případu SDEU dospěl k závěru, že veřejný zájem na transparentnosti
a odpovědnosti převažuje nad soukromými zájmy Amazonu. Soud
zdůraznil, že DSA sleduje důležité veřejné zájmy jako např. řešení
společenských rizik vytvářených sociálními médii a jejich obchodním
modelem. Povinnost podrobit reklamní praktiky VLOP zvýšené kontrole
a transparentnosti je ústřední součástí tohoto úsilí.1 8 5
Toto rozhodnutí
lze brát jako určitou první jarní vlaštovku, která může dodat kontext
k tomu, jak bude soud rozhodovat v podobných případech v budoucnu.
Následující články pak ukládají VLOP povinnost dát přístup
k údajům Komisi či dalším externím o s o b á m 1 8 6
pro účel kontroly
a vědeckého výzkumu a zřídit útvar pro zajišťování souladu, který bude
sloužit jako nezávislý interní útvar uvnitř VLOP, jenž bude kooperovat
183 Typickým úkazem je v tomto případě Tiktok, jehož recommendation algoritmus je
natolik propracovaný v navrhování obsahu, že určité odborné zdroje již hovoří o
vybudování závislosti uživatelů na dané platformě. Viz Beerda, J. The behavioral
science behind tiktok addiction [online]. The Octalysis Group. [23. 6. 2024].
https://octalysisgroup.com/2023/01/the-behavioral-science-behind-tiktok-ad-
diction/
1 8 4
Tento článek míří na transparentnost reklam na VLOP vybudováním určitého archivu
reklam (včetně informací jakým způsobem jsou reklamy zobrazovány uživatelům
VLOP] použitých na dané platformě, který bude dostupný pro všechny uživatele.
1 8 5
Usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 27. března 2024 ve věci C-639/23
Amazon Services v. European Commission body 155-164.
1 8 6
Jedná se o členy výzkumné organizaci, jímž byl Koordinátorem udělen statut prověřených
výzkumných pracovníků viz čl. 40 odst. 8 DSA.
64
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
s unijními orgány a zajišťovat interní monitoring povinností
vyplývajících z DSA.1 8 7
ČI. 42 stanovuje speciální požadavky
pro náležitosti zpráv o veškerém moderování obsahu podávaných
v režimu čl. 15 a 24. Nad rámec těchto článků je pro VLOP stanovena další
řada informací, které musí jejich zprávy obsahovat. VLOP rovněž musí
uveřejňovat tyto zprávy každých 6 měsíců oproti obecnému požadavku
1 roku stanoveného čl. 15 a 24. Komise těmito články dle autora míří
nato, aby existoval dostatek podkladů k objektivnímu vyhodnocení
efektivity posouzení rizik a přijatých opatření v režimu čl. 34-35 a aby
Komise a další orgány měly dostatečné množství informací k učinění
informovaného závěru o tom, zdali došlo k naplnění compliance režimu
DSA a zdali jsou VLOP úspěšné ve snaze zlepšit své interní fungování
a zmírnit svá potenciální rizika. Na základě těchto podkladů by měla být
Unie schopna vyhodnotit mj.to, jak jsou VLOP používány k šíření
dezinformací a jaká opatření byla danou VLOP aplikována k zamezení
škodlivému šíření dezinformací. Po vzoru výše zmíněných
performativních pravidel pak v případě vyhodnocení, že VLOP porušuje
povinnosti stanovené DSA, dojde k aktivaci sankčního mechanismu.
4.5 Sankční mechanismy v DSA
Aby legislativa mohla dostát svého kýženého účinku, je zapotřebí sankcí,
a to platí obzvláště v situaci, kdy je nařízení primárně cíleno na jedny
znejvětších korporací na světě. Výše pokut je již několik let
diskutovaným tématem na poli EU, neboť nízká pokuta je pro tech-giants
spíše nákladem na podnikání než účinným sankčním opatřením, protože
výše zisku těchto společností je natolik obrovská, že se jim vyplatí spíše
zisk generovaný ignorováním legislativy.1 8 8
1 8 7
Článek 41 DSA.
188 Deyl, D. EU sází pokuty, ale big tech se jen směje. Google, Apple a spol. si ze sankcí
nic nedělají [online]. Hrot 24. [23. 6. 2024]. https://www.hrot24.cz/clanek/proc-
pokuty-v-technosektoru-nefunguji-firmy-si-z-nich-nic-nedelaji
65
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
Unijní zákonodárce měl na čem stavět a inspirace sankčním
systémem v GDPR je zřejmá. Ačkoliv GDPR pomohlo značně zvýšit výši
finančních sankcí ukládaných technologickým obrům ze Silicon Valley
napříč členskými státy Unie, neobešlo se to bez komplikací a odporu
ze strany korporací.1 8 9
Centrální institucí pro vymáhání povinností je
pro případy porušování ze strany VLOP Komise.1 9 0
Tímto se snaží DSA
vyhnout již zmíněnému problému s účelovým usazováním ze strany
VLOP v členských státech s větší pasivitou při vymáhání povinností.1 9 1
Komise je tedy ve věci VLOP nadána vyšetřovací pravomocí.
K shromažďování důkazu jí DSA dává řadu nástrojů jako např. žádost
o informace, možnost provádět výslechy či další požadavky na
monitoring V L O P . 1 9 2
Dle autorova názoru bude nej významnějším
vyšetřovacím nástrojem kontrola v prostorách VLOP podle čl. 69 DSA.
Tento článek dává Komisi poměrně rozsáhlé pravomoce k inspekci1 9 3
dané VLOP. Jedná se však o prostředek poměrně invazivní a nákladný,
takže lze předpokládat, že k němu bude Komise přistupovat v případě
závažnějších podezření. Pro účely efektivity a snížení nákladů bude dále
stejnojmenný článek umožňovat kontrolu prostřednictvím Auditorů
či Koordinátora.
1 8 9
Voss, W. G., Bouthinon-Dumas, H. EU General Data Protection Regulation Sanctions
in Theory and in Practice. Santa Clara High Technology Law Journal. 2021, roč. 37,
č. 1, s. 63-66.
1 9 0
Články 65-66 DSA.
1 9 1
Zejména lze hovořit o selhání Irska a Lucemburska ve vymáhaní sankcí od amerických
tech-giants sídlících na jejich území. Viz Voss, Bouthinon-Dumas. EU General
Data Protection Regulation Sanctions in Theory and in Practice, s. 73.
192
„Komise může VLOP nařídit, aby umožnili přístup ke svým databázím a algoritmům
a aby podali příslušná vysvětlení. Tato opatření mohou zahrnovat uložení povinnosti
poskytovateli VLOP chovávat všechny dokumenty, které jsou považovány za nezbytné
k posouzení toho, zda tento poskytovatel toto nařízení provádí a dodržuje povinnosti
v něm stanovené." Viz článek 72 DSA.
1 9 3
Osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly mohou např. kontrolovat účetní
knihy, požadovat podání vysvětlení od zaměstnanců VLOP, požádat k udělení přístupu
do IT systémů nebo algoritmů VLOP. Viz čl. 69 odst. 2 DSA.
66
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
Po nashromáždění důkazu může komise vydat tzv. rozhodnutí
o nesouladu. Jedná se o rozhodnutí, které má povahu ultima ratio, jelikož
mu předchází předběžná zjištění, v nichž dostane VLOP určitou poslední
šanci k n á p r a v ě , 1 9 4
a DSA pak udává možnost v tomto rozhodnutí udělit
dotčené VLOP p o k u t y 1 9 5
a p e n á l e 1 9 6
podle čl. 74 a 76 DSA.
DSA tedy v sobě obsahuje poměrně komplexní vymáhací systém
pracující s podklady, jenž bude mít Komise k dispozici na základě
povinností v kapitole III oddílu 5 DSA. Efektivitu tohoto systému
a potažmo celého DSA pravděpodobně naplno ukážou až analýzy
s odstupem času. Přesto lze již pozorovat první případy, kdy preventivní
funkce sankčního systému DSA a povinnosti cílené na VLOP účinně
donutily i ty největší aktéry k ú s t u p k ů m . 1 9 7
' 1 9 8
1 9 4
V předběžném zjištění Komise navrhuje opatření, o nichž se domnívá, že mohou
vést k účinnému řešení nesouladného stavu. Viz článek 73 DSA.
1 9 5
Největší pokuty dosahují částek rovnajícím se 6 % celkového celosvětového ročního
obratu v předchozím účetním roce VLOP/VLOSE. Viz článek 74 DSA.
1 9 6
Penále jsou pak ukládány za každý den, kdy trvá nesouladný stav a mohou dosahovat
až 5 % průměrného denního příjmu. Penále se rovněž mohou použít jako donucovací
prostředek např. u kontrol (čl. 69] či žádosti o informace (čl. 67] viz čl. 76
DSA.
1 9 7
Společnost Linkedln zcela deaktivovala funkci umožňující inzerentům cílit reklamy
na uživatele podle jejich členství ve skupinách. Komise začala celou věc zkoumat na
základě podezření z personalizace pomocí rasového původu, politických názorů či
náboženského přesvědčení etc. Taková personalizace by potenciálně mohla
znamenat porušení zákazu prezentace cílené reklamy založené na zvláštních
kategoriích osobních údajů. Linkedln oznámil, že na základě zaslané žádosti o
informace od Komise dobrovolně deaktivuje tuto funkci na jednotném trhu EU. Viz
Prohlášení komisařky Bretonové o krocích, které společnost Linkedln oznámila s
cílem splnit ustanovení aktu o digitálních službách týkající se cílené reklamy
[online]. Digital-strategy.ec.europa.eu. [23. 6. 2024].
https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/news/statement-commissioner-breton-
steps-announced-linkedin-comply-dsa-provisions-targeted-advertisement
1 9 8
Platforma TikTok se rozhodla dobrovolně pozastavit funkci "Reward to Watch" u níž
se Komise vyjádřila své podezření z rizika vybudování návykovosti u nezletilých
uživatelů platformy. Viz O'Carroll, L. TikTok reward-to-watch feature suspended
after EU threats to block it [online]. The Guardian. [23. 6. 2024].
67
D S A A EFEKTIVITA NÁSTROJŮ
V době psaní této práce rovněž probíhá rozsáhlé vyšetřování
společnosti Meta. Komise prošetřuje podezření, že Meta nedostatečně
bojuje proti šíření klamavých reklam a dezinformačních kampaní.1 9 9
Komise dále Metu vyšetřuje pro nesoulad mechanismu notice-action
s požadavky D S A . 2 0 0
Dle autora bude potřeba pozorovat dané výsledky
vyšetřování a případná nápravná opatření, neboť výsledné závěry
Komise budou nepochybně důležité pro další směřování v regulaci
dezinformací u VLOP.
https://www.theguardian.com/technology/2024/apr/24/tiktok-reward-to-
watch-feature-suspended-after-eu-threats-to-block-it
1 9 9
European Comission. Commission opens formal proceedings against Facebook and
Instagram under the Digital Services Act [online]. European Comission. [23. 6.
2024]. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip 24 2373
2 0 0
Ibid.
68
ZÁVĚR
5 Závěr
V této práci se autor zabývá škodlivým efektem dezinformací šířených
převážně skrze velmi velké online platformy, tak, jak je definuje DSA.
Nejprve se autor zaměřuje na definici dezinformací podle Evropského
akčního plánu pro demokracii ze dne 3. 12. 2020. Dezinformace jsou
proto v práci definovány jako: „falešný nebo zavádějící obsah, který je
šířen s úmyslem klamat nebo zajistit hospodářský či politický prospěch
a který může způsobit újmu veřejnosti". Klíčovými prvky této definice jsou
úmysl dezinformátora a škodlivá (avšak ne nutně nelegální) povaha
dezinformace. Autor dále rozebírá aspekty dezinformací jakožto
specifických narativů, kterými je rozostřována hranice mezi pravdou
a lží. K určení toho, co je pravdivé a co ne, je následně často potřeba
pomoci oficiální autority (typicky orgánu veřejné správy), která ale sama
o sobě může být jak uživateli, tak dezinformacemi, zpochybňována.2 0 1
Dále jsou v práci diskutovány aspekty, díky kterým došlo
k bezprecedentnímu nárůstu šíření dezinformací na sociálních sítích
spadajících pod definici VLOP dle DSA. Prvním z faktorů je výrazný
pokles finančních překážek pro generování obsahu na těchto
platformách. Tento pokles spolu s obrovským nárůstem uživatelů
sociálních sítí znamenal, že se extremistickým stranám, hnutím
a dezinformátorům obecně naskytla možnost dostat svůj obsah
k doposud nevídanému počtu uživatelů. Dalším faktorem, kterým
se práce zabývá, je samotný charakter dezinformace jakožto sdělení
s výrazným citovým zabarvením a šokujícím charakterem. Tento
charakter dezinformace pak dle průzkumů způsobuje, že se šíří výrazně
rychleji než zprávy z ověřených zdrojů. Mezi další aspekty pak autor
zařazuje tendence uživatelů sdružovat se v tzv. echo chambers, které
následně spolu s dalšími jevy psychologického rázu, jako je
např. confirmation bias, způsobují názorovou segregaci a polarizaci.
Autor tak dochází k závěru, že ke škodlivému šíření dezinformací
Viz podkapitola 2.1. této práce.
69
ZÁVĚR
napomáhá mj. emociální charakter dezinformace a inherentní
psychologické chování uživatelů na sociálních sítích.2 0 2
Dále jsou v práci probírány prezidentské volby v USA z roku 2016,
které dostaly téma dezinformací do popředí mediálního zájmu. Tyto
volby se do dezinformační historie zapsaly především díky kampani
vedenou IRA, která dokázala kombinací kybernetických útoku, krádeží
citlivých informací a selektivního šířením dezinformací zviklat veřejné
mínění i politickou debatu v USA. Role sociálních sítí v šíření
dezinformací se následně stala předmětem rozsáhlých debat, které jsou
podrobněji rozebírány např. v podkapitole 3.2. Dále je uveden případ
společnosti Cambridge Analytica a jejího neoprávněného využití dat
milionů uživatelů Facebooku k vedení personalizované kampaně, která
umožnila ovlivnit veřejné mínění u nerozhodných voličů. V dané
podkapitole autor poukazuje na to, jak škodlivý efekt na demokratický
proces voleb a veřejné mínění může šíření dezinformací mít.2 0 3
Práce rovněž pojednává o pandemii COVID-19, během které došlo
k rozsáhlému šíření dezinformací napříč mediálním prostorem. Autor
zde na příkladech často šířených dezinformací demonstruje, jak dobře
cílená dezinformace dokáže skrze soc. sítě způsobit citelné poškození
efektivity zdravotního systému, či dokonce ztráty na životech.2 0 4
Následující podkapitola 2.4 je zaměřena na invazi Ruské federace
na území Ukrajiny. Jsou zde rozebírány strategie, jimiž Rusko
dlouhodobě používá dezinformace k ovlivňování mezinárodního
veřejného mínění. Mezi nástroje, které jsou používány k šíření
dezinformačního obsahu, autor řadí: oficiální aktéry napojené přímo
na ruský státní aparát, neoficiální aktéry, trollí farmy a sítě botů. Vliv
oficiálních aktérů byl do velké míry omezen poté, co v reakci na invazi
došlo k zablokování významných ruských médií (jmenovitě Sputnik
či RussiaToday) ze strany Unie a k zablokování několika největších
dezinformačních webů (jako např. Aeronet.cz nebo Protiproud.cz)
ze strany ČR. Přesto skrze neoficiální aktéry stále dochází k rozsáhlé
2 0 2
Viz podkapitola 2.1. této práce.
2 0 3
Více viz podkapitola 2.2 této práce.
2 0 4
Více viz podkapitola 2.3 této práce.
70
ZÁVĚR
dezinformační kampani, neboť je jejich regulace (či přímo zablokování)
vzhledem k jejich povaze výrazně složitější. Dále je autorem diskutována
role trollích farem a botů jakožto nástrojů, které dokáží účinně
manipulovat názory publika skrze masivní sdílení manipulativního
obsahu.
Další kapitola je věnována legislativnímu stavu regulace
dezinformací z pohledu českého a unijního práva. Na úvod je
vyjmenována řada problémů, se kterými se regulace dezinformací
potýká: např. rapidní rychlost vývoje online prostředí a sociálních sítí,
přeshraniční rozměr dezinformací, či rozdělení pravomocí mezi EU
a členské státy.
Dále je rozváděn problém jurisdikce vzhledem ke globální povaze
internetu a bezhraniční povaze aktivit jeho uživatelů. Usazením
nejrelevantnějších VLOP (X, Facebook etc.) v USA často dochází ke střetu
kontinentálního a angloamerického systému, a zároveň ke kolizi
přístupu k regulaci mezi EU a USA. Nadto je rozebírána relevantní
judikatura (jmenovitě LICRA vs. Yahoo, Equustek Solutions Inc. vs. Google
a Eva Glawischnig-Piesczek vs. Facebook). Na těchto případech autor
poukazuje na posun, který v posledních dvou dekádách nastal
v problematice teritorialita rozhodnutí vs. globální povaha internetu.
Případy rovněž autor uvádí jako úkaz toho, že rozhodnutí národních
soudů mohou efektivně donutit VLOP k ústupkům a k přijetí opatření,
které mohou mít celosvětový dosah díky rozšíření a významu VLOP
v internetovém prostředí.
Práce se následně zabývá efektivitou regulační činnosti, kterou
provádějí VLOP v rámci své dobrovolné samoregulace. Autor
zde vyjmenovává nej důležitější mechanismy, které VLOP na svých
platformách aplikují za účelem účinnějšího podchycení dezinformací.
Prvně je rozebírán flagging. Nahlašování obsahu uživateli dodává VLOP
větší legitimitu k případnému odstranění závadného flagged obsahu
a uživatelům napomáhá aktivně se zapojit do regulace obsahu. Rovněž
jsou rozebírány problémy flaggingu jako nástroje pomsty či šikany.
Dalším samoregulačním mechanismem je fact-checking. Autor
zde pracuje s kritikou v odborné literatuře pojednávající o časové
náročnosti a rozporuplných výsledcích daného mechanismu. Obecně zde
71
ZÁVĚR
autor uvádí, že se fact-checking nachází ve strategické nevýhodě oproti
dezinformátorům vzhledem k obrovskému množství user-generated
obsahu na relevantních VLOP. Práce se dále zaměřuje na roli algoritmů v
odhalování dezinformačních zpráv a na základě odborných studií
dochází k závěru, že automatizované nástroje jsou dosud stále
nespolehlivé na to, aby zcela bez jakéhokoliv lidského dohledu prováděly
detekci a následné odebrání dezinformace z platformy.2 0 5
Jako hlavní problém samoregulace autor uvádí kolizi s primární
motivem těchto platforem, kterým je generování zisku. Hlavním účelem
celého obchodního modelu sociálních sítí je zvyšovat interakci uživatelů
s příspěvky. Striktnější samoregulace by však mohla vést ke snížení
interakce uživatelů na platformě, čímž se tak dostává do rozporu
s ekonomickými zájmy platformy. Interní algoritmy platforem jsou
navrženy tak, aby uživatelům navrhovaly příspěvky vyvolávající silnou
reakci, jako např. právě dezinformace. Algoritmus je následně vyhodnotí
jakožto obsah mající výrazně vyšší user engagement, a doporučí je dalším
uživatelům. Do toho všeho následně vstupují sítě botů a trollích farem,
jimiž je dezinformace ještě více amplifikována a dochází k jejímu
škodlivému šíření. Samotné algoritmy, které uživatelům doporučují
obsah, považují VLOP za své obchodní tajemství, což následně ztěžuje
roli zákonodárce v pochopení jejich fungování, které by mohlo vést
k účinnější regulaci.
Podkapitola 3.2 rozebírá klíčové problémy, s kterými se potýká
regulace velkých platforem v USA. Prvním problémem je extenzivní
pojetí svobody slova, které vede k tomu, že je v USA šíření dezinformací
či dokonce v krajních případech nelegálního obsahu ústavně chráněnou
svobodou projevu podle prvního dodatku ústavy. Kvůli extenzivně
pojaté svobodě projevu tak byli zákonodárci v USA nuceni dojít k závěru,
že možnost platforem odstraňovat obsah uživatelů a cenzurovat jej
spadá do práva na ochranu projevu těch platforem (podobně, jak tomu
je u editorů médií klasičtějšího charakteru). Tento závěr je však poněkud
problematický, jelikož dle některých soudů se platformy na jednu stranu
označují za pouhé zprostředkovatele neodpovědné za obsah svých
2 0 5
Více viz podkapitola 3.1 této práce
72
ZÁVĚR
uživatelů, ale následně se domáhají práva na editaci user-generated
obsahu jakožto práva na svobodu projevu, které patří fyzickým osobám
a editorům tisku, kteří ale jsou však za svůj obsah odpovědní.
Autor se dále zabýval posunem v unijním přístupu
k dezinformacím. Je zde rozebírána otázka odpovědnosti sociálních sítí
podle čl. 14 SEO. Autor pracuje s teorií bezpečného přístavu,
a s procedurou notice-takedown. Konstatuje však, že daná regulace SEO
v případě dezinformací naráží na klíčovou překážku, kterou je
požadavek objektivního protiprávní obsahu. SEO tak příliš neřeší
dezinformace, které v sobě mnohdy nesou sic možná legální, avšak
škodlivý obsah. Tento stav se tak některé členské státy snažily vyřešit
svými vnitrostátní právní předpisy. Autor proto stručně rozebírá úpravu
německého NetzDG, který mj. ukládá sociálním sítím, aby bojovaly proti
obsahu, který může být „zjevně nezákonný." Druhým
„antidezinformačním" zákonem uvedeným v práci je pak francouzský
zákon o boji proti manipulaci s informacemi, který se zaměřuje zejména
na dezinformace v období voleb.2 0 6
Práce dále souhrnně analyzuje problematiku dezinformací
v českém právním řádu. Prvně je pozornost věnována
soukromoprávnímu pohledu a zaměřuje se na ochranu osobnosti a její
limity. Limitaci ochrany spatřuje v několika aspektech, z nichž prvním je
požadavek na konkrétní a objektivně určitelný nezákonný zásah
do osobnosti určité fyzické osoby. Dalšími limity je pak samotná povaha
soukromoprávních nástrojů jako instrumentů sloužících ex-post a častá
anonymita škůdce na platformě.
Z pohledu trestněprávního si autor vybral z demonstrativního
výčtu možných trestných činů, které by na dezinformace mohly spadat,
na detailnější rozbor trestný čin šíření poplašné zprávy podle § 357 TZ,
jakož i jeden z nejznámějších případu odsouzené dezinformátorky Jany
Peterkové, která na své profilu na sociálních sítích rozšiřovala poplašné
zprávy. Trestní právo však, dle autorova mínění, nemůže obsahovat
rozsáhlé účinné prostředky k regulaci dezinformací, neboť jako
prostředek ultima ratio musí zasahovat až v případech nejvyšší
2 0 6
Více viz podkapitola 3.3
73
ZÁVĚR
společenské škodlivosti a nelze jej vztahovat na širokou škálu
dezinformačních kampaní, vůči kterým je nej efektivnější zakročit
v moment jejich zveřejnění.
Dále byly v práci rozebrány závěry Analýzy připravenosti České
republiky čelit závažné dezinformační vlně ze dne 15. 2. 2023, z nichž
vyplynulo, že český právní řád obecně nemá efektivní systém, který
by mohl bojovat proti dezinformacím. Z toho důvodu bude pro Českou
republikou a potažmo celou EU důležitá regulace zavedená DSA, která
byla předmětem detailnější analýzy v následující části práce.
V rámci zvláštní části nejprve autor pojednává obecně o zasazení
DSA do unijního regulačního rámce a analyzuje mechanismus noticetakedown,
safe harbour výjimku z odpovědnosti platforem a novou good
samaritán klauzuli.2 0 7
Dále se autor věnuje postavení orgánů, které zavádí DSA
u Koordinátorů, Sboru a Komise. Zatímco Koordinátor odpovídá
za veškeré záležitosti související s kontrolou a vymáháním DSA v daném
členském státě, role Sboru lpí spíše v pomocném dohledu nad jednotným
dodržováním DSA. Komise se v režimu DSA stává centrální institucí,
která je nadána výlučnou pravomocí dohlížet a vymáhat dodržování
povinností u VLOP. Tato struktura orgánu je důležitá zejména z důvodu,
že DSA zavádí „odstupňovanou" strukturu povinností, podle
níž se na online platformy vztahují různé úrovně povinností v závislosti
na jejich významu a velikosti v internetovém prostoru EU. Ty nej větší
platformy jsou zatíženy největším katalogem povinností, jejíž
implementace bude nákladná, proto s nimi DSA nezatěžuje menší
platformy, pro které by dané povinnosti byly excesivní, ne-li přímo
likvidační.
V následující podkapitole 4.2 je proveden rozbor prvních dvou
oddílů kapitoly III. DSA, které v sobě obsahují převážně podpůrná
ustanovení mající ulehčit komunikaci s online platformou, přičemž
pro regulaci škodlivého efektu dezinformací mají minimální efekt, neboť
pro fungování většiny větších platforem se nejedná o nové povinnosti.
DSA si obecně dává za cíl vytvořit kooperační systém regulace
2 0 7
Více viz podkapitola 4.1 této práce.
74
ZÁVĚR
dezinformací a snaží se pomocí požadavků na transparentnost
nahlédnout pod pokličku vnitřního fungování platformy. Článkem 16
dochází k určité aktualizaci mechanismu notice-and-takedown
na mechanismus notice-and-action, který v podstatě ukládá platformám
povinnost zavést funkční flagging.
DSA v sobě obsahuje rovněž řadu ustanovení zaměřující
se na ochranu svobodu projevu uživatelů platforem. Platformy jakožto
definiční autority mají rozsáhlé možnosti moderovat obsah uživatelů,
a tím potenciálně výrazně zasahovat do jejich svobody projevu. DSA tedy
zavadí požadavek, aby platformy dodaly dotčenému uživateli
odůvodnění všech opatření (např. smazaní příspěvku, demonetizace
reklamy), které na něj byly uvaleny. Následující čl. 20 a 21 dávají
uživatelům možnost obrany proti zmíněným opatřením: platformy
tak musí vytvořit interní systém pro vyřizování stížností a možnost
mimosoudního řešení sporu, který by uživatelům umožňoval bránit
se proti rozhodnutí platformy.
Jednou z hlavních změn, které s sebou DSA přináší, je institut
důvěryhodných oznamovatelů, jejichž nahlašováním obsahu se musí
platforma zabývat přednostně. DSA tedy navazuje na dlouhodobě
fungující dobrovolnou spolupráci mezi online platformami a jejími
partnery a zavádí pro ni harmonizovaná kritéria. V případě
dezinformace může nahlášení důvěryhodným oznamovatelem vést
k zamezení jejího dosahu předtím, než se rozšíří mezi uživatele. Autor
však dodává, že posoudit efektivitu je obtížné vzhledem k novosti DSA
a nedostatku implementace trusted-flaggers do praxe. DSA rovněž zavádí
prostředky, které mají zabránit zneužívání flaggingu, neboť umožňuje
online platformám pozastavit flagging těm uživatelům, kteří podávají
častá, zjevně neodůvodněná oznámení.
Hlavní povinnosti dle autora zakotvuje oddíl č. 5 kapitoly III DSA,
která stanovuje povinnosti specificky mířené na VLOP. Čl. 34 začíná
posouzením rizik, kdy DSA výslovně myslí také na dezinformace.
V posouzení VLOP by tedy nemělo chybět, jak jsou využívány k šíření
dezinformací. DSA následně zavadí pro VLOP povinnost provést
rozumná, přiměřená a účinná zmírňující opatření. Regulace DSA
pro VLOP je tak postavená na principu zmírňování rizik. Pomocí
75
ZÁVĚR
performativní techniky regulace se DSA snaží přimět VLOP k efektivní
optimalizaci svých vnitřních systémových rozhraní a k řešení příčiny
amplifikace škodlivého dosahu dezinformací. EU tak de facto přenáší
normotvornou činnost na VLOP, která si musí konkrétní pravidla
dotvořit. VLOP tím ale stojí před herkulovským úkolem vytvořit účinná
opatření proti komplexnímu problému dezinformací.
Přijatá opatření budou následně kontrolována jak unijními
orgány, tak nezávislými odbornými organizacemi v rámci nezávislých
auditů. Autor dále rozebírá tzv. krizové řízení podle čl. 36 DSA,
kdy Komise může požadovat po VLOP přijetí speciálních opatření
nad rámec těch, které implementovaly podle čl. 35.
Poslední část práce pojednává o sankčním mechanismu
zakotveném v DSA. Komise je dle DSA nadána vyšetřovací pravomocí
a v případě podezření, že VLOP porušuje povinnosti stanovené DSA,
může začít shromažďovat důkazy např. pomocí žádostí o informace,
možností provádět výslechy či dalších požadavků na monitoring VLOP.
Po nashromáždění důkazu může komise vydat tzv. rozhodnutí
0 nesouladu, v němž může rovněž VLOP uložit rozsáhlé pokuty a penále
odvíjející se např. od celosvětového ročního obratu.
V dovětku zvláštní části autor dodává, že pro detailnější
posouzení toho, jaký efekt bude mít DSA na dezinformace, bude potřeba
vícero analýz s odstupem času. Přesto autor DSA považuje za důležitý
první krok směrem k lepší regulaci dezinformací, který byl důležitý
1 vzhledem k tomu, že se jedná o aktualizaci víc jak dvacet let staré SEO.
76
POUŽITÉ ZDROJE
Použité zdroje
Knižní prameny
1. Giusti, S., Piras, E. Democracy and Fake News: Information Manipulation
and Post-Truth Politics. Oxon, New York: Routledge,
2021.
2. Gregor, M. et al. Challenging Online Propaganda and Disinformation
in the 21st Century. Cham: Palgrave Macmillan, 2021.
3. Helmus, T. C. et al. Russian Social Media Influence. Understanding
Russian Propaganda in Eastern Europe. Santa Monica:
RAND Corporation, 2018.
4. Janošek, V. § 135 [Ochrana názvu, pověsti a soukromí právnické
osoby]. In: Petrov, J. et al. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2023.
5. Kudrna, J. Právní aspekty zajišťování bezpečnosti státu: (rizika,
výzvy a možnosti řešení). Právní monografie. Praha: Wolters
Kluwer, 2023.
6. Polčák, R. et al. Právo informačních technologií. Praha: Wolters
Kluwer, 2018.
7. Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012.
8. Popovic, D. V. Freedom of Expression on Social Networks: An International
Perspective In: Wielec, M. (ed.). The Impact of Digital
Platforms and Social Media on the Freedom of Expression and Pluralism.
Budapest-Miscolc: Ferenc Mádl Institute of Comparative
Law-Central European Academic Publishing, 2021, s. 277-278.
9. Psychogiopoulou, E., de la Sierra, S. (Eds.). Digital Media Governance
and Supranational Courts. Cheltenham: Edward Elgar Publishing
2022.
10. Polčák, R. Zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody
projevu internetových platforem. In: Šimíček, V. (ed.).
Právo svobodně podnikat. Praha: Leges, 2023.
11. Ryška, M. § 82 [Prostředky ochrany]. In: Petrov, J. et al. Občanský
zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
12. Řehka, K. Informační válka. Praha: Academia, 2017.
77
POUŽITÉ ZDROJE
13. Vrbová, Z. Stačí právo držet krok? Dynamika společnosti a vědy na
začátku 21. století. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2019.
Články
1. Allcot, H., Gentzkow, M. Social Media and Fake News in the 2016
Election. Journal of Economic Perspectives. 2017, roč. 31, č. 2, s.
214.
2. Bateman, J. Jackson, D. Countering Disinformation Effectively: An
Evidence-Based Policy Guide. Washington, DC: Carnegie Endowment
for International Peace, 2024.
3. Bruno, F. et al. Validation and psychometric properties of the Italian
Vaccination Attitudes Examination (VAX-I) scale. Current
Psychology. 2022, roč. 42, č. 12.
4. Casero-Ripollés, A. et al. The European approach to online disinformation:
geopolitical and regulatory dissonance. Humanities
and Social Sciences Communications. 2023, roč. 10.
5. Crawford, K., Gillespie, T. What is a flag for? Social media reporting
tools and the vocabulary of complaint. New Media & Society.
2016, roč. 18, č. 3, s. 410-428.
6. Del Vicario, M. et al. The spreading of misinformation online.
Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States.
2016, roč. 113, č. 3, s. 554-559.
7. Dowling, M. E. Cyber information operations: Cambridge Analytica's
challenge to democratic legitimacy. Journal of Cyber Policy.
2022, roč. 7, č. 2, s. 230-248.
8. Geist, M. The Equustek Effect: A Canadian Perspective on Global
Takedown Orders in the Age of the Internet. In: Frosio, G. (ed.).
Oxford Handbook of Online Intermediary Liability. Oxford: Oxford
University Press, 2020.
9. Haných, M., Pivoda, M. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti
svobodného projevu? Kritika současného systému notice-and-takedown.
Revue pro právo a technologie. 2017, roč. 8, č. 16, s.
177-220.
10. Church, P., Pehlivan, C. N. The Digital Services Act (DSA): A New
Era for Online Harms and Intermediary Liability. Global Privacy
Law Review. 2023, roč. 4, č. 1, s. 53-59.
78
POUŽITÉ ZDROJE
11. Islam, M. S. et al. C0VID-19-Related Infodemic and Its Impact on
Public Health: A Global Social Media Analysis. The American Journal
of Tropical Medicine and Hygiene. 2020, roč. 103, č. 4, s.
1621-1629.
12. Jacobs, L. G. Freedom of Speech and Regulation of Fake News.
The American Journal of Comparative Law. 2022, roč. 70, č.
Supplements, s. 278-311.
13. Karisen, R. et al. Echo chamber and trench warfare dynamics in
online debates. European Journal of Communication. 2017, roč.
32, č. 3, s. 257-273.
14. Leiser, M. R. Analysing the European Union's Digital Services Act
Provisions for the Curtailment of Fake News, Disinformation, &
Online Manipulation. Amsterdam Law and Technology Institute.
2023.
15. Nagasako, T. Global disinformation campaigns and legal challenges.
International Cybersecurity Law Review. 2020, roč. 1, s. 125-
136.
16. Nickerson, R. S. Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in
Many Guises. Review of General Psychology. 1998, roč. 2, č. 2, s.
175-220.
17. Nicolas, A. C. Taming the Trolls: The Need for an International
Legal Framework to Regulate State Use of Disinformation on Social
Media. Georgetown Law Journal Online. 2018, roč. 107, s. 3 6 -
62.
18. Polčák, R. et al. Virtualizace právních vztahů a nové regulatorní
metody v pozitivním právu. Právník. 2019, roč. 158, č. 1, s. 8 6 -
89.
19. Prior, H. Digital populism and disinformation in «post-truth» times.
Communication & Society. 2021, roč. 34, č. 4, s. 49-64.
20. Rodriguez, M. Disinformation Operations Aimed at (Democratic)
Elections in the Context of Public International Law: The Conduct
of the Internet Research Agency During the 2016 US Presidential
Election. International Journal of Legal Information. 2019,
roč. 47, č. 3, s. 149-197.
21. Senftieben, M., Angelopoulos, C. The Odyssey of the Prohibition
on General Monitoring Obligations on the Way to the Digital Services
Act: Between Article 15 of the E-Commerce Directive and
79
POUŽITÉ ZDROJE
Ar-ticle 17 of the Directive on Copyright in the Digital Single
Market. Centre for Intellectual Property and Information Law.
2020.
22. Schmitt, M. N. Virtual Disenfranchisement: Cyber Election Meddling
in the Grey Zones of International Law. Chicago Journal of
International Law. 2018, roč. 19, č. 1.
23. Strowel, A., De Meyere, J. The Digital Services Act: Transparency
as an Efficient Tool to Curb the Spread of Disinformation on Online
Platforms?. Journal of Intellectual Property, Information
Technology and Electronic Commerce Law. 2023, roč. 14, č. 1.
24. Sun, H. Regulating Algorithmic Disinformation. Columbia Journal
Of Law & The Arts. 2023, roč. 46, č. 4, s. 369-417.
25. Tan, C. Regulating disinformation on Twitter and Facebook.
Griffith Law Review. 2022, roč. 31, č. 4, s. 513-536
26. Ulrich, P. Informační strategie boje proti dezinformaci: Přehledová
studie vlivných technologických společností po prezidentských
volbách v USA v roce 2016. Prolnflow. 2018, roč. 10, č. 2, s.
23-51.
27. Vosoughi, S. et al. The spread of true and false news online.
Science. 2018, roč. 359, č. 6380, s. 1146-1151.
28. Voss, W. G., Bouthinon-Dumas, H. EU General Data Protection Regulation
Sanctions in Theory and in Practice. Santa Clara High
Technology Law Journal. 2021, roč. 37, č. 1, s. 63-66.
29. Warnke, L. et al. Social media platforms' responses to COVID-19related
mis- and disinformation: the insufficiency of self-governance.
Journal of Management Governance. 2024, roč. 28.
30. Wu, Y., Wang, D., Ma, F. A Study on the Competitive Dissemination
of Disinformation and Knowledge on Social Media. Aslib
Journal of Information Management. 2024, roč. 76, č. 1, s. 1 5 3 -
169.
31. Yang S. K. Regulating Disinformation on Social Media Platforms:
A Defence of the Meta-regulatory Framework. Singapore Academy
of Law Journal. 2022, roč. 34, s. 834-863.
32. Zhuravskaya, E. et al. Political Effects of the Internet and Social
Media. Annual Review of Economics. 2020, roč. 12, s. 415-438.
80
POUŽITÉ ZDROJE
Legislativa
1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne
29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online.
2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne
19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně
směrnice 2000/31/ES.
3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se stanoví
pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti
němu.
4. Nařízení Rady (EU) 2022/350 ze dne 1. března 2022, kterým se
mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních
vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na
Ukrajině.
5. Směrnice č. 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb
informační společnosti, zejména elektronického obchodu na
vnitřním trhu.
Judikatura
1. Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited, rozsudek
Soudního dvora Evropské Unie (třetího senátu), 3.10. 2019, věc
C-18/18.
2. Google Inc. proti Equustek Solutions Inc., rozhodnutí Kanadského
nejvyššího soudu, 28. 6. 2017 SCC 34 (CanLII), [2017] 1 SCR 824.
3. Rozhodnutí United States District Court, N.D. California, San Jose
Division ze dne 2.11. 2017 ve věci Google Inc. proti Equustek Solutions
Inc., věc5:17-cv-04207-EJD.
4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sen. zn. 23 Cdo
2939/2011.
5. Usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 27. března 2024
ve věci C-639/23 Amazon Services v. European Commission body
155-164.
81
POUŽITÉ ZDROJE
Elektronické zdroje
1. Beerda, J. The behavioral science behind tiktok addiction
[online]. The Octalysis Group. [23. 6. 2024].
https://octalysisgroup.com/2023/01/the-behavioral-science-
behind-tiktok-addiction/
2. Blocman, A. [FR] Laws to combat manipulation of information
finally adopted [online]. IRIS Merlin. [23. 6. 2024].
https://merlin.obs.coe.int/article/8446
3. Buijs, D., Buri, I. The DSA's crisis approach: crisis response
mechanism and crisis protocols [online]. DSA Observatory. [23.
6. 2024]. https://dsa-observatorv.eu/2023/02/21/the-dsas-
crisis-approach-crisis-response-mechanism-and-crisis-
protocols/
4. Buri, I. A Regulator Caught Between Conflicting Policy
Objectives. Reflections on the European Commission's Role as
DSA Enforcer [online]. Verfassungsblog. [23. 6. 2024].
https://verfassungsblog.de/dsa-conflicts-commission/
5. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva
vnitra České republiky. Trestněprávní úprava [online]. MVČR.
[23. 6. 2024]. https://www.mvcr.cz/chh/clanek/dezinformacni-
kampane-trestnepravni-uprava-trestnepravni-uprava.aspx
6. Ciroková, K. Zjistili jsme, kam zmizel ruský nástroj propagandy
v Česku [online]. Seznam zprávy. [23. 6. 2024].
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-video-
patrali-jsme-po-tom-kam-zmizela-ruska-agentura-sputnik-
227349
7. ČTK, Seznam zprávy. Soud potvrdil Peterkové podmínku, její
příznivci vylomili u soudu dveře [online]. Seznam zprávy. [23. 6.
2024]. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-
cesku-priznivci-peterkove-vylomili-dvere-do-jednaci-sine-soud-
jednani-prerusil-231774
8. ČTK. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé novinářky Peterkové,
dostala podmínku [online]. Právní prostor. [23. 6. 2024].
https://pravniprostor.cz/aktuality/nejvyssi-soud-odmitl-
dovolani-byvale-novinarky-peterkove-dostalapodminku?strana
do=26
82
POUŽITÉ ZDROJE
9. Deyl, D. EU sází pokuty, ale big tech se jen směje. Google, Apple a
spol. si ze sankcí nic nedělají [online]. Hrot 24. [23. 6. 2024].
https://www.hrot24.cz/clanek/proc-pokuty-v-technosektoru-
nefunguji-firmy-si-z-nich-nic-nedelaji
10. EU Ombudsman is not satisfied with EU Commission answers to
ICCL's complaint about enforcement of data rights [online]. Irish
Council for Civil Liberties. [23. 6. 2024].
https://www.iccl.ie/2022/eu-ombudsman-is-not-satisfied-with-
eu-commission-answers-to-iccls-complaint-about-enforcement-
of-data-rights/
11. European Comission. Commission opens formal proceedings
against Facebook and Instagram under the Digital Services Act
[online]. European Comission. [23. 6. 2024].
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip 24
2373
12. European Regulators Group for Audiovisual Media Services.
Notions of Disinformation and Related Concepts (ERGA report)
[online]. Erga-online.eu. [cit. 23. 6. 2024]. https://erga-
online.eu/wp-content/uploads/2021/01/ERGA-SG2-Report-
2020-Notions-of-disinformation-and-related-concepts.pdf
13. Evropská komise. Důvěryhodní oznamovatelé podle aktu o
digitálních službách [online]. Digital-strategy.ec.europa.eu. [23. 6.
2024]. https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/trusted-
flaggers-under-dsa
14. Evropská komise. Kodex zásad boje proti dezinformacím z roku
2022 [online]. Digital-strategy.ec.europa.eu. [23. 6. 2024].
https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/code-practice-
disinformation
15. Joint Research Centre [online]. European Comission. [23. 6.
2024]. https://commission.europa.eu/about-europeancommission
/departments-and-executive-agencies/j ointresearch-centre
en
83
POUŽITÉ ZDROJE
16. Legucka, A. Russia's Long-Term Campaign of Disinformation in
Europe [online]. Carnegie Europe, [cit. 23. 6. 2024].
https://carnegieendowment.org/europe/strategic-
europe/2020/03/russias-long-term-campaign-of-
disinformation-in-europe?lang=en&center=europe
17. Mantelero, A. Fundamental rights impact assessments in the
DSA. Human rights and the risk-based approach of the new EU
regulations on the digital society [online]. Verfassungsblog. [23.
6. 2024]. https://verfassungsblog.de/dsa-impact-assessment/
18. Ministerstvo vnitra České republiky. Definice dezinformací a
propagandy [online]. MVČR. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.mvcr.cz/chh/clanek/definice-dezinformaci-a-
propagandy.aspx
19. Ministerstvo vnitra České republiky. Koronavirus: Přehled
hlavních dezinformačních sdělení [online]. MVČR. [cit. 23. 6.
2024]. https://www.mvcr.cz/chh/clanek/koronavirus-prehled-
hlavnich-dezinformacnich-sdeleni.aspx
20. Ministerstvo vnitra České republiky. Posílení evropského
Kodexu zásad boje proti dezinformacím [online]. MVČR. [23. 6.
2024]. https://www.mvcr.cz/chh/clanek/posileni-evropskeho-
kodexu-zasad-boje-proti-dezinformacim.aspx
21. Nečekaně přesvědčivý podvod. Video s Pavlem se na sítích
„utrhlo". A bude hůř [online]. Hospodářské noviny, [cit. 23. 6.
2024]. https://domaci.hn.cz/cl-67285590-necekane-
presvedcivy-podvod-video-s-pavlem-se-na-sitich-utrhlo-a-bude-
hur
22. Nejvyšší státní zastupitelství. Nejvyšší státní zastupitelství
vyhodnotilo vývoj kriminality během nouzového stavu [online].
Verejnazaloba.cz. [23. 6. 2024].
https://verejnazaloba.cz/nsz/nejvyssi-statni-zastupitelstvi-
vyhodnotilo-vyvoj-kriminality-behem-nouzoveho-stavu/
23. O'Carroľl, L. TikTok reward-to-watch feature suspended after EU
threats to block it [online]. The Guardian. [23. 6. 2024].
https://www.theguardian.com/technology/2024/apr/24/tiktok
-reward-to-watch-feature-suspended-after-eu-threats-to-block-
it
84
POUŽITÉ ZDROJE
24. Olson, W. The Origins of a Warning from Voltaire [online]. CATO
Institute. 20.12. 2020. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.cato.org/publications/commentary/origins-
warning-from-voltaire
25. Our Locations [online]. Meta Careers. [23. 6. 2024].
https://www.metacareers.com/locations/7job region=Europe%
20%26%20Middle%20East
26. Prohlášení komisařky Bretonové o krocích, které společnost
Linkedln oznámila s cílem splnit ustanovení aktu o digitálních
službách týkající se cílené reklamy [online]. Digitalstrategy.ec.europa.eu.
[23. 6. 2024]. https://digitalstrategy.ec.europa.eu/cs/news/
statement-commissioner-
breton-steps-announced-linkedin-comply-dsa-provisions-
targeted-advertisement
27. Rada Evropské unie. EU zavádí nová pravidla týkající se
transparentnosti a cílení politické reklamy [online]. Consilium.
[23.6.2024].
https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-
releases/2024/03/ll/eu-introduces-new-rules-on-
transparency-and-targeting-of-political-advertising/
28. Soil, J. The Long and Brutal History of Fake News [online].
Politico Magazine. 18.12. 2016. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.politico.com/magazine/story/2016/12/fake-
news-history-long-violent-214535/
29. Thoumyre, L. An international discussion of the implications of
the Yahoo! Inc. nazi memorabilia dispute [online]. Juriscom.net.
[23.6.2024].
http://lthoumyre.chez.com/en/uni/doc/20010131.htm
30. Timberg C, Dwoskin, E. Twitter is sweeping out fake accounts
like never before, putting user growth at risk [online]. The
Washington Post. [cit. 23. 6. 2024].
https://www.washingtonpost.com/technology/2018/07/06/tw
itter-is-sweeping-out-fake-accounts-like-never-before-putting-
user-growth-risk/
31. World Health Organization. Managing the COVID-19 infodemic:
Promoting healthy behaviours and mitigating the harm from
misinformation and disinformation [online]. WHO. [23. 6. 2024].
https://www.who.int/news/item/23-09-2020-managing-the-
85
POUŽITÉ ZDROJE
covid-19-infodemic-promoting-healthy-behaviours-and-
mitigating-the-harm-from-misinformation-and-disinform
32. Yee, A. The country inoculating against disinformation [online].
BBC. [cit 23.6.2024].
https://www.bbc.com/future/article/20220128-the-country-
inoculating-against-disinformation
Ostatní
1. 106. usnesení Senátu z 6. schůze konané dne 27. února 2019
k Balíčku na boj s dezinformacemi.
2. Audit národní bezpečnosti č. 1125 ze dne 14. prosince 2016.
3. European Commission. A multi-dimensional approach to
disinformation - Report of the independent High level Group on
fake news and online disinformation. Luxembourg: Publications
Office of the European Union, 2018.
4. European Parliamentary Research Service. Reform of the EU
liability regime for online intermediaries. Background on the
forthcoming digital services act. Brussels: 2020, s. 7.
5. Evropská komise. Posílený kodex zásad boje proti dezinformacím.
2022
6. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem obrany a
Ministerstvem spravedlnosti. Analýza připravenosti České
republiky čelit závažné dezinformační vlně. Praha: 2022.
7. Mizerova, T. Právní nástroje boje proti dezinformacím na
internetu. 2023, diplomová práce, Masarykova univerzita,
Právnická fakulta.
8. NATO Parliamentary Assembly. Countering Russia's Hybrid
Threads: an Update. Social report. 2018, s. 7, bod 31.
9. Parlamentní otázka E-006819/2020(ASW), Odpověď vysokého
představitele, místopředsedy Borrella jménem Evropské komise
ze dne 19.4.2021.
10. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
86
POUŽITÉ ZDROJE
COM/2020/790 ze dne 3.12. 2020 o Evropském akčním plánu
pro demokracii.
11. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017.
12. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2019.
13. World Health Organization. Coronavirus Disease 2019 (COVID-
19) Situation Report - 13. Geneva: WHO, 2020.
14. Zpráva o činnosti Národní centrály proti organizovanému
zločinu za rok 2018.
87