Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionálni rozvoj a správa XviOECO^0 REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÉ AGENTURY VS KRAJSKÉ ÚŘADY A JEJICH AKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU Regional development agencies vs regional authorities and their activities in tourism Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Be. Andrea HOLEŠINSKÁ, Ph.D. Autor: Be. Ivo RUPRICH MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011 ZADANÍ DIPLOMOVÉ PRACE Pro: R U P R I C H Ivo Obor: Regionálni rozvoj a správa Název tématu: REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÉ AGENTURY VS KRAJSKÉ ÚŘADY A JEJICH AKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU Regional development agencies vs regional authorities and their activities in tourism Zásady pro vypracování Problémová oblast: Regionální rozvojové agentury, krajské úřady, podpora cestovního ruchu Cíl práce: Cílem práce je analýza a hodnocení aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů s ohledem na jejich vliv v cestovním ruchu. Postup práce a použité metody: Práce vychází především z nashromážděných dat regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů. Tyto data jsou analyzované, hodnocené a interpretované v reálném stavu. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptívni lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie. Rozsah grafických prací: dle potřeby Rozsah průvodní zprávy: 60 - 70 stran - diplomová práce Seznam odborné literatury: Vystoupil, J., Sauer, M . , Holešinská, A., Metelková, P.: Management cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2006, (v tisku). Vystoupil, J., Sauer, M . , Holešinská, A., Metelková, P.: Základy cestovního ruchu. Vysokoškolské skriptum. Brno: ESF MU, 2006, 119s. + 13s. příloh. Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR) v turistických regionech. Interní materiál CzechTourism. 2006. Dostupné na: http://www.czechtourism.cz Informace z www stránek: www.czechtourism.cz Vedoucí diplomové práce: Ing. Andrea Holešinská Datum zadání diplomové práce: 12. 3. 2010 vedoucí katedry děkan V Brně dne 12. 3. 2010 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: R e g i o n á l n í r o z v o j o v é agentury vs krajské úřady a jejich aktivity v c e s t o v n í m ruchu B c . Ivo Ruprich Název práce v angličtině: Regional development agencies vs regional Katedra: authorities and their activities in tourism R e g i o n á l n í rozvoj a správa Vedoucí diplomové práce Ing. B c . Andrea H o l e š i n s k á P h . D . Rok obhajoby: 2012 Anotace Diplomová práce „Regionální rozvojové agentury vs krajské úřady a jejich aktivity v cestovním ruchu" se zabývá analýzou dat shromážděných o krajských úřadech a regionálních rozvojových agenturách. V první části práce, která je teoretická, je politika cestovního ruchu definována jako součást hospodářské politiky státu. Dále je zde zkoumána otázka legitimity veřejné podpory politiky cestovního ruchu. Druhá teoretická kapitola vymezuje management regionálního rozvoje a postavení krajských úřadů a regionálních rozvojových aktérů v jeho systému. Třetí část práce je věnovaná identifikaci aktivit krajských úřadů a regionálním rozvojovým agenturám, které působí v oblasti cestovního ruchu. Tyto aktivity jsou následně srovnávány. Diploma thesis "Regional Development Agencies vs. regional offices and their activities in tourism," deals with the analysis of data collected by the regional offices and regional development agencies. In the first part of the work that is theoretical, tourism policy is defined as part of economic policy. There is also examined the question of the legitimacy of public support for tourism policy. The second theoretical chapter defines the management of regional development and the status of regional offices and regional development actors in the system. The third part is devoted to identifying the activities of regional offices and regional development agencies working in the field of tourism. These activities are then compared. Klíčová slova Regionální rozvojové agentury, krajské úřady, politika cestovního ruchu, veřejná podpora, srovnání Annotation Keywords Regional development agencies, regional authorities, tourism policy, public support, comparison Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Regionální rozvojové agentury vs krajské úřady a jejich aktivity v cestovním vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Andrey Holešinské Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu správními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. prosince 2011 v l a s t n o r u č n í podpis autora Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Bc. Andree Holešinské Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji všem pracovnicím a pracovníkům krajských úřadů a regionálních rozvojových agentur, kteří byli ochotni zúčastnit se mého výzkumu. Úvod Význam cestovního ruchu pro ekonomiku a konkurenceschopnost regionů zaznamenal v posledních pár letech významný vývoj. To se projevuje v pozornosti, která mu je věnována v rámci klíčových rozvojových dokumentů ať celostátní nebo regionální úrovně. „Cestovní ruch je jedním z nejpozoruhodnějších ekonomických a sociálních fenoménů našeho století".(Vystoupil, 2006: 55) Tento fenomén je spojen s řadou pozitivních efektů, které jeho rozvoj vyvolává. Proto se politika cestovního ruchu stává nedílnou součástí hospodářské politiky státu, který se jeho pomocí snaží pozitivně stimulovat ekonomický rozvoj. Pozitivní vliv politiky cestovního ruchu na malé a střední podnikání, trh práce, maloobchod, dopravní infrastrukturu, stavebnictví, životní prostředí a mnoho dalších odvětví je nepopiratelný. V dnešní době, kdy probíhá hospodářská a finanční krize, se často mluví o cestovním ruchu a jeho rozvoji jako o možném nástroji, který může pomoci dopady této krize zmírnit. Podobně je cestovní ruch vnímán i v oblastech v strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů, kterým je věnována větší pozornost ze strany veřejné správy. Dostává se jim tím i výraznější podpory z veřejných rozpočtů prostřednictvím zavádění národních podpůrných programů, kde má své pevné místo právě i cestovní ruch.1 Vyvstává zde však otázka legitimity podpory politiky cestovního ruchu. Tato diplomová práce se zabývá především dvěma institucemi, které podporují cestovní ruch v České republice, a to krajským úřadem a regionální rozvojovou agenturou. Hlavní cíle diplomové práce jsou následující: • Identifikace a komparace aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů v cestovním ruchu na území jednotlivých krajů • Hodnocení aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů v cestovním ruchu V souvislosti se stanovenými cíli a jejich naplněním budou potvrzeny nebo vyvráceny následující hypotézy: Program Podpora rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů Ministerstva pro místní rozvoj • Existuje duplicita aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů • Dochází k plýtvání finančních prostředků v souvislosti s duplicitou aktivit Úvodní kapitola je zpracovaná na základě odborné literatury a je věnována vymezení východisek politiky cestovního ruchu z hospodářské politiky státu. Na vymezení politiky cestovního ruchu navazují argumenty pro a proti podpoře politiky cestovního z veřejných zdrojů. Následně jsou v textu představeni její nositelé, cíle a nástroje. V poslední části úvodní kapitoly jsou pak shrnuty možnosti zdrojů finanční podpory této politiky. Další část práce je věnována managementu regionálního rozvoje, jakožto nástroje pro převedení rozvojové politiky cestovního ruchu do praxe. Je zde vymezen regionální management a jeho hlavní nositelé. Tato kapitola obsahuje rozdělení regionálního managementu na liberální a centralistický typ. Stručně jsou zde popsány nositelé centralistického pojetí regionálního managementu, a to krajské úřady a regionální rozvojové agentury. Nej důležitější částí práce je pak analýza a srovnání jednotlivých aktivit krajských úřadů s aktivitami regionálních rozvojových agentur. Toto srovnání probíhá vždy na území jednotlivých krajů a k nim náležících agentur, protože regionální rozvojové agentury se od sebe navzájem liší. Zdrojem analýzy jsou data poskytnutá krajskými úřady, regionálními rozvojovými agenturami a rozhovory se zaměstnanci obou institucí. Závěr pak přináší shrnutí dané problematiky, průzkum naplnění cílů práce, ověření nebo vyvrácení stanovené hypotézy a případné návrhy na zlepšení situace. 1 Politika cestovního ruchu Cestovní ruch představuje stále více důležitou součást regionálního rozvoje. Pro politiku cestovního ruchu je jedním z nej důležitějších nástrojů veřejná podpora. Je však tato podpora oprávněná? Na tuto otázku se pokusím odpovědět v následujícím textu. Ekonomická teorie rozlišuje situace, kdy dochází k selhání trhu, které si oprávněně vyžadují státní zásady do odvětví, v tomto případě cestovního ruchu. V cestovním ruchu patří k tržnímu selhání zejména externality, existence veřejných statků, nedostatečná informovanost a existence přirozených monopolů. I přes negativní vnímání veřejné podpory, jakožto neoprávněného zásahu státu do hospodářské soutěže, bývá tento způsob nejúspěšnější m nástrojem podpory rozvoje hospodářství. Proto existují pravidla pro hospodářskou soutěž, která jsou zakotvena v legislativě České republiky. Nad těmito zákony je primární pramen práva Evropské unie, a to Smlouva o založení Evropského společenství.(Holešinská, Sauer, 2006) 1.1 Východiska z hospodářské politiky Existují dva základní přístupy k politice cestovního ruchu vycházející z obecného pojetí hospodářské politiky státu. Je to tzv. ekonomický liberalismus, který vychází z hypotézy, že pouze nedeformovaný tržní mechanismus zajistí docílení nejlepšího možného rozdělení disponibilních zdrojů. Proto jeho zastánci preferují především důraz na právní prostředí, které by měl stát vytvářet. Jednou z nej důležitějších podmínek je pak existence soukromého vlastnictví. Státní intervenci v tomto modelu předpokládají pouze v případě zajištění veřejných statků. Druhé pojetí je tzv. intervencionistické, které naopak předpokládá deformovanost tržního prostředí, kterou není tržní mechanismus schopen odstranit. Zde nastává prostor pro zásah politicko-hospodářské autority, jakožto regulátora tržního prostředí, který má dokonalé informace a je schopen odstranit tržní selhání, jeho nedokonalost a cenovou rigiditu. V tomto pojetí není tržní mechanismus odmítán, je zde však poukazováno na omezenou samoregulaci trhů.(Wokoun, 2008: 90) Z těchto dvou protichůdných konceptů jsou v praktické podobě formovány hospodářské politiky vyspělých států. Většinou se jedná o směs výše zmíněných přístupů, které se promítají do jednotlivých politik (v tomto případě do politiky cestovního ruchu). 1.2 Argumenty pro podporu cestovního ruchu „Pro aktivní hospodářsko-politické vměšování státu přispívá skutečnost, že cestovní ruch je rostoucí a pracovně intenzivní průmyslové odvětví zmírňující dispartity v příjmech mezi regiony a pozitivně ovlivňující platební bilanci. V cestovním ruchu se projevují selhání trhu, která by měla být koordinována v rámci aktivní, ekonomicky odůvodněné politiky cestovního ruchu."2 Oporu pro veřejnou podporu lze spatřit ve dvou základních pohledech. Prvním je pohled regionální politiky a v ní snaha o konkurenceschopnost jednotlivých regionů. To je makroekonomický pohled. Druhým pohledem na věc je mikroekonomické hledisko rozvoje regionu. 1.2.1 Makroekonomické důvody podpory cestovního ruchu Cestovní ruch je z makroekonomického hlediska díky svému multiplikačnímu efektu velmi významnou součástí ekonomiky. Jeho vliv se projevuje v celé řadě dalších odvětví. Je například jedním ze základních pilířů regionálního rozvoje. Argumenty pro jeho podporu nalezneme samozřejmě převážně v argumentační linii blízké keynesiánské teorii, která podporuje zásahy státu. Výše zmíněný multiplikační efekt a vazby na další odvětví jsou velmi silné argumenty pro podporu cestovního ruchu. Jakým způsobem dochází k multiplikaci vládních výdajů, popisují např. Fuchs a Tuleja (2005). Tento princip dobře vystihl Holman (2004: 245): „Přírůstek vládních výdajů vyvolává několikanásobně větší přírůstek domácího produktu. " Potom tedy podpora cestovního ruchu vede nepřímo ke stimulaci na něj napojeného odvětví a může přispět k jeho rozvoji. S multiplikačním efektem navíc úzce souvisí i role cestovního ruchu jako faktoru ovlivňujícím rozvoj konkrétního regionu. Jedním ze specifik cestovního ruchu jsou totiž silnější vnitro-regionální vazby aktérů, které vedou k relativně nižším unikům finančních prostředků z regionu. Důvodem je provázanost a komplexita produktu cestovního ruchu. V takovémto případě se může cestovní ruch stát hnací silou pro rozvoj regionu. Aby k tomu však mohlo dojít, musí daný region splňovat určité předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Právě existence těchto předpokladů by měla mimo jiné být jedním z hlavních kriterií pro rozhodování do kterých regionů případnou podporu nasměrovat. (Sauer 2008: 32) 2 VIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Str. 280 Dalším velmi silným makroekonomickým argumentem pro podporu cestovního ruchu je jeho vliv na tvorbu pracovních míst. Jak uvádí Sauer (2008: 34): „Cestovní ruch je pracovně intenzivním odvětvím s vysokým podílem lidské práce a je charakteristický nadprůměrným multiplikátorem zaměstnanosti. " Přitom je však potřeba myslet i na to, že s vlivem cestovního ruchu na zaměstnanost se pojí i určitá negativita. Podle stejného autora (2008: 21) „cestovní ruch generuje především sezónní zaměstnanost odvislou od cyklické povahy poptávky. Dalším problémem je kvalita pracovních sil. Cestovní ruch je charakteristický vysokým zastoupením měně kvalifikovaně práce a podprůměrnými mzdami." Jako další argumenty pro podporu cestovního ruchu ještě Sauer (2008) uvádí „aktivaci přírodního a kulturního dědictví" a i možnost podpory cestovního ruchu jako „prostředku patriotismu a národní image". 1.2.2 Mikroekonomické důvody podpory cestovního ruchu Pro ospravedlnění zásahů do cestovního ruchu Sauer (2008) ve své práci rozlišuje tři argumentační teorie: teorie tržních selhání, teorie transakčních nákladů a nová teorie růstu. Do teorie tržních selhání patří externality, veřejné statky a nedokonalá konkurence. Všechny uvedené druhy tržních selhaní se vyskytují v odvětví cestovního ruchu a mohou být argumentem pro státní intervenci. Existence externalit, což jsou externí náklady (negativní externality) nebo užitky (pozitivní externality), vyplývající z neexistence trhů pro získání některých užitků nebo uvalení některých nákladů. Z toho vyplývá absence přesného vymezení vlastnických práv, potažmo absence plateb příjemců vedlejších efektů (ať už za užitek získaný nebo ztracený). Mikroekonomická politika státu by se měla soustředit především na přesnější vymezení vlastnických práv, internalizaci externalit fúzemi (např. fúze subjektů mající mezi sebou externaliu), uplatnění pokut (např. za znečištění ovzduší) a dotací (u pozitivních externalit) (Kliková, Kotlán, 2003). Další tržní selhání jsou veřejné statky, které mají dvě základní vlastnosti. Je to nevylučitelnost (není v silách poskytovatele někoho vyloučit ze spotřeby) a nerivalita (spotřebou jednoho jedince se služba stává dostupná i ostatním), která s sebou nese problematiku černého pasažéra.3 Jako příklad zde můžou sloužit národní parky, vodní plochy a podobně. U takovýchto turistických míst se velmi často zapomene, že na údržbu jsou vynakládány značné prostředky. Také je nutné zajistit ochranu před nadužívaním a devastací. Tento problém 3 Příjemce statku nenese za statek náklady. v sobě nese značné riziko z důvodu neexistence informací o preferencích návštěvníků (Kliková - Kotlán 2003). Nedokonalá konkurence je další z řady tržních selhání. Je to stav, kdy není splněn některý z předpokladů dokonalé konkurence. Tyto předpoklady jsou: homogenní produkt, velký počet kupujících a prodávajících, neexistence bariér vstupu do odvětví, dokonalé informace pro všechny. V cestovním ruchu se s takovou situací setkáváme poměrně často. Destinace bývají specifické a jejich exkluzivita může způsobit i monopolní sílu. Také v přepravě osob, která s cestovním ruchem souvisí, se objevuje nedokonale konkurenční trh. V tomto případě to bývají především oligopolní tržní struktury. Stát se pak svou mikroekonomicky orientovanou politikou pokouší eliminovat tržní selhání. Nej používanější nástroje jsou: cenová regulace, zestátnění monopolu a legislativa na ochranu hospodářské soutěže. Problémem však je, že se velmi těžko stanovuje optimální míra regulace.(Kliková, Kotlán 2003) Sauer (2008: 32) zmiňuje ještě další dva argumenty pro státní intervenci: asymetrické informace a Novou teorii růstu. Doslova uvádí: „Zdrojem růstu jsou endogenní faktory, jež jsou stimulovány podporou investic do veřejné infrastruktury a kultivace lidského potenciálu. Významnou roli zde hraje podpora vzdělávání, výzkumu a vývoje. Stát tak přispívá k šíření vědomostní základny jednotlivých subjektů, které pak svou informovanější činností přispívají k všeobecnému rozvoji." 1.3 Argumenty proti podpoře cestovního ruchu Jak vyplývá z ekonomické teorie, argumenty proti zásahům a vůbec proti aktivní účasti veřejného sektoru na rozvoji cestovního ruchu, zastávají liberální ekonomové. Tento názor je však slyšet jen málo. Základem tohoto postoje je poněkud rezervovaný pohled na pozitivní vliv státních zásahů do ekonomiky obecně. V problematice cestovního ruchu není názor liberálních ekonomů rozdílný. Největší argumentační silou jsou tzv. vládní selhání, kam podle Sauera (2008: 39) řadíme zejména: • omezené informace, • omezená kontrola byrokratického aparátu, • časové zpoždění v hospodářské politice, • nevyužití politického kapitálu, • omezená kontrola reakcí soukromého sektoru, • sledování vlastních zájmů, • problém souvislosti politického a hospodářského cyklu, • profesní a odborná připravenost pracovníků veřejné správy. Na těchto důvodech se shoduje většina ekonomických učebnic. Tyto důvody jsou úzce spjaty s dalším důsledkem intervence, kterým je deformace tržního mechanismu (narušení hospodářské soutěže). Podpora bývá nejčastěji poskytována soukromým subjektům. Tato skutečnost tak způsobuje nerovnost jednotlivých podnikatelů. Na jedné straně jsou ti, kteří podporu obdrželi a na druhé ti, kteří na ni nedosáhli. Způsob přidělování podpory, kterým jednotlivé projekty procházejí je poměrně přísný systém hodnocení na základě předem daných kritérií, stále se ale jedná o selektivní podporu zvýhodňující pouze některé subjekty. Tato podpora je realizována na základě pravidel E U . 4 Na narušení hospodářské soutěže úzce navazuje problém ztráty motivace, a to jak na straně podporovaných subjektů, tak na i straně těch, kteří na ni nedosáhli. Tržní prostředí motivuje nabízející subjekty k inovacím a zlepšovaní produktů cestovního ruchu, proto deformace tohoto prostředí vede ke ztrátě těchto impulsů. Veřejná podpora tak může zcela potlačit rozvoj cestovního ruchu. Sauer (2008: 39) vidí ještě další významné negativum, jedná se o přecenění významu cestovního ruchu jako nejvhodnějšího nástroje regionálního rozvoje. Při rozvoji zaostávajících či strukturálně postižených regionů jsou často vkládány nemalé naděje do cestovního ruchu. Jeho rozvojem však mnohdy není řešeno jádro socio-ekonomických problémů a ty jsou jen odsunuty do budoucnosti. Hlavním argumentem zde může být, že destinace nemusí být na rozvoj cestovního ruchu vnitřně připravena. Změny v destinaci se následně mohou promítnout do hodnot a způsobu chování domácího obyvatelstva a tím ohrozit původní způsob života. Nekoordinovaný rozvoj cestovního ruchu může způsobit řadu 4 Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu a Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. dalších negativních efektů jako je: znehodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, nárůst kriminality, negativní dopady na životní prostředí, negativní ekonomické vlivy (růst inflace), nárůst doprovodných výdajů souvisejících např. se zajištěním veřejných služeb a statků díky zvyšující se návštěvnosti destinace (úklid odpadků, bezpečnost, oprava více využívaných komunikací,...). Důvody selhávání politiky cestovního ruchu můžeme shrnout do několika bodů: • politika CRje účelová záležitost, • část selhává při definování si přiměřených a správně orientovaných cílů, • mnohdyje založena na předpokladu, že CRje všelékem v regionální politice, • nedostatečné zohlednění zájmů místních obyvatel v procesu plánování politiky CR, • principy udržitelného CRjsou v praxi velmi často přehlíženy. (Sauer 2008: 40) 1.4 Cíle politiky cestovního ruchu Jedním z nej důležitějších kroků při procesu formování politiky CR je definice cílů politiky CR. Sauer (2009) uvádí, že cíle vymezují povahu budoucí politiky CR a vystihují konečnou podobu, které chtějí nositelé politiky CR dosáhnout. Cíle politiky CR jsou v zásadě určovány charakterem hospodářské politiky a je rozhodující jakou roly zastává stát v národním hospodářství. Je tedy zřejmé, že při změně vládní politiky (z levicově orientované na pravicovou) se změní i cíle politiky CR. Stát je tedy významným aktérem politiky cestovního ruchu. Sauer (2009) cíle člení dle několika faktorů. Jedním ze základních faktorů je čas, podle kterého se cíle obvykle člení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Dále se cíle mohou dělit na makroekonomické a mikroekonomické. Podle charakteru na: • mezinárodní na (WTO nebo OECD), • národní (ministerstvo), • regionální (regiony), • profesní (svaz hoteliérů). Jako další faktor uvádí Metelková (2006) dopad. Vychází z předpokladu, že politika CR by měla při tvorbě cílů zohlednit všechny oblasti, na které politika CR dopadá. Tento faktor nám poskytuje členění na ekonomické, sociální a ekologické cíle, jež právě tyto oblasti postihují. Ve většině strategických a programových dokumentech převažují ekonomické cíle. Tento fakt vyplývá ze schopnosti CR přispívat k tvorbě produktu a zaměstnanosti. Sauer (2009) udává jako základní ekonomický cíl zvyšování konkurenceschopnosti destinace. Na tento cíl je navázáno hned několik dalších, jako: růst příjmů z cestovního ruchu, tvorba pracovních míst, růst devizových příjmů, atd. Jako cíl regionální politiky je snižování regionálních disparít. Na ekonomické cíle navazují cíle ekologické, které v dnešní době nabírají na významu. Zde se prosazuje princip udržitelnosti, který zohledňuje potřebu budoucích generací před maximalizací užitku současné spotřeby. Jen zřídka bývají ve strategických a programových dokumentech zaneseny cíle sociální. Tyto cíle jsou zaměřeny především proti negativním změnám v socio-kulturním prostředí regionu, které nastávají z důvodu zvýšení cestovního ruchu. To znamená ovlivnění chování místních obyvatel vzájemným působením s návštěvníky regionu. Tyto jevy jsou těžko identifikovatelné a měřitelné. To ztěžuje definování těchto cílů (Holešinská 2007). 1.5 Nositelé politiky cestovního ruchu Nositeli politiky CR jsou subjekty, které participují na procesu jejího formování, provádění, kontrole a hodnocení úspěšnosti. Tato politika je institucionálně zajištěna na základě širších hodnot hospodářsko-politického uspořádání daného státu. V literatuře není převládající uspořádání této problematiky. Každý autor člení nositele politiky cestovního ruchu odlišně. Wokoun (2006: 42) člení nositele politiky cestovního ruchu na: • veřejnoprávní instituce (stát, regiony, obce, úřady), • soukromoprávní instituce (profesní svazy, zájmová sdružení, podnikatelská sdružení), • dobrovolné zájmové skupiny a akční sdružení (místní hoteliéři, účelová sdružení). Důležitou vlastnost spatřuje v míře participace na rozhodování, z toho vychází dělení na nositele rozhodování (decizní sféra) a nositeli vlivu na rozhodování (vlivová sféra) bez rozhodovací a výkonné pravomoci. Ty v dnešní době reprezentují především různá sdružení a asociace, které lobují za své zájmy. Další výčet nositelů politiky CR Wokoun (2006: 43) přiřadil k jednotlivým cílům CR, jedná se o: • nositelé mezinárodní politiky CR (OECD, WTO, E K EU), • nositelé národní politiky CR (veřejnoprávní instituce pro CR, národní centrály CR, obchodní komory), • nositelé regionální politiky CR (regionální veřejnoprávní instituce, destinační managementy). 1.6 Nástroje politiky cestovního ruchu Volba konkrétních nástrojů politiky CR je ovlivněna ideologickým základem hospodářské politiky. V odborné literatuře se přístupy jednotlivých autorů na dělení nástrojů politiky CR vzájemně liší. Sauer (2008: 44) použil pro členění nástrojů politiky CR rešerši strategických dokumentů rozvoje cestovního ruchu v CR a rozlišil tyto nástroje: • ekonomické (daňové zvýhodnění, subvence, ručení), • legislativní (zákony, vyhlášky), • informační (informační brožury, internetové portály), • institucionální a administrativní (institucionální zajištění), • nástroje strategického plánovaní (strategické a programové dokumenty), • výzkum a vývoj, • vzdělávání a osvěta, • mezinárodní spolupráce. Jiné členění nabídl kolektiv pod vedením R. Wokouna (2008:36), který rozdělil nástroje do dvou skupin, a to na finanční a nefinanční. Přitom mezi finanční zařadili: Neinvestiční a investiční pobídky (granty, úvěry a půjčky, nevratné dotace, úroková zvýhodnění), kapitálové podílnictví a daňová zvýhodnění (slevy na daních, slevy na sociálním a jiném pojištění), rozpočtová zvýhodnění (mimořádné dotace rozpočtů). Mezi nefinanční potom zařadili: administrativní nástroje (zákazy, restriktivní a administrativní opatření), institucionální nástroje (instituce realizující projekty a programy rozvoje regionu), věcné a jiné nefinanční nástroje (např. poskytování poradenských služeb, propagace regionu). 1.7 Stručný přehled finančních zdrojů podpory cestovního ruchu Již před vstupem České republiky do E U proudily finanční zdroje z E U do podpory českého cestovního ruchu. Tyto prostředky však byly ve srovnání s dnešním stavem pouhým zlomkem. Peníze proudily především díky strukturální politice EU, a to v návaznosti na přípravu a realizaci operačních programů pro jednotlivá programovací období. Pro období 2004-2006 byl rozvoj cestovního ruchu jednou z priorit Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP). Pro jeho potřeby bylo vyčleněno ze strukturálních fondů více než 108 mil. EUR. Nyní běží programovací období 2007-2013. V tomto období je kladen větší důraz na samotné regiony (NUTS 2, NUTS 3- kraje), které sami formulují priority, na které jsou finanční prostředky z E U a národních zdrojů cíleny. Další změnou je zvýšení jejich počtů. Výsledkem těchto změn bylo ustavení sedmi Regionálních operačních programů (dále jen ROP) na úrovni regionů NUTS 2. Jako jejich řídící orgány byly ustaveny regionální rady regionů soudržnosti. NUTS 2 regiony jsou sice uměle vytvořené, ale mají těsnou souvislost s krajským členěním, protože se skládají z jednoho až tří krajů. Předsedou Výboru regionálních rad je jeden z hejtmanů a ostatní členové jsou z řad zastupitelstev kraje. Co se týká finanční podpory cestovního ruchu, je z ROP vyčleněno přibližně 831 mil. EUR (což je zhruba 21 mld. Kč). Tato částka představuje 20% z celkového rozpočtu ROP. Tím se ROP stává největším hráčem na poli podpory cestovního ruchu z veřejných rozpočtů. Není však hráčem jediným. Jako další se dá uvést Integrovaný operační program, který je z části také zaměřen na podporu v oblasti cestovního ruchu a řešení problémů, „které je nezbytné řešit systematicky na národní úrovni tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost České republiky jako destinace cestovního ruchu. "5 Regiony v blízkosti státních hranic pak rozvíjejí různé programy přeshraniční spolupráce, z kterých rovněž financují podporu cestovního ruchu. Při výčtu možností nelze opomenout Integrovaný operační program, Programový dokument, str. 38 ani Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen EAFRD), ze kterého je také možné čerpat finanční podporu, a to pomocí Programu rozvoje venkova. Další možností je čerpat národní zdroje a finance z rozpočtů územních samosprávných celků (krajů a obcí). Tento druh podpory je sice co se týče objemu malý, ale místo v tomto textu, který se zabývá i krajskými úřady a jejich aktivitami v podpoře cestovního ruchu, rozhodně má. Cestovní ruch je navázaný na mnoho oborů, které se na první pohled tak netváří. Avšak například aktivity jako rozvoj dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výstavba volnočasové infrastruktury a i rekonstrukce kin a divadel jsou s rozvojem cestovního ruchu velmi pevně svázány. Všechny tyto činnosti, které se týkají zlepšení infrastruktury měst a obcí, podpory podnikání a podnikatelského prostředí vytvářejí nezbytné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a jsou vyjádřením komplexního pojetí rozvoje daného území. 2 Management regionálního rozvoje Regionální politika a její problémy se v dnešní době již nedají řešit běžnými administrativními přístupy. Proto se začíná stále více prosazovat myšlenka regionálního managementu (dále jen RM), jakožto kreativní metoda řešení problémů, při dosažení širšího konsensu mezi občany, podnikateli, neziskovými organizacemi a orgány veřejné správy. Hledání dohody o efektivní správě a řízení rozvoje regionu je těžký úkol, který by měl vyřešit právě R M . E U začala tento typ řízení prosazovat i v souvislosti s naplňováním principu partnerství, který je obzvlášť důležitý v problematice cestovního ruchu. Například Ježek (2008: 10) definuje R M takto: „Regionální management představuje institucionalizovanou spolupráci regionálních aktérů, která umožňuje prosazení rozvojových koncepcí, generuje nové projektové myšlenky a vytváří úspěšnou pozici podnikajícího regionu ajeho produktů v meziregionální konkurenci. " Nejvíce rozvinutou tradici R M mají především německy mluvící země jako je Rakousko nebo Švýcarsko. V těchto zemích se na R M nahlíží především jako na kvalitativní přístup, který umožňuje přizpůsobovat struktury, kompetence a složení arény regionálních aktérů. Tento přístup se pak snaží i zakomponovat do regionální legislativy daného území. Za důležitý předpoklad Ježek (2008: 11) pokládá správné nastavení z procesního hlediska a vhodné organizační uspořádání R M . R M je otevřenou institucí a je zcela nezbytné zapojovat do regionálního rozvoje i další aktéry, kteří se mohou ve stále se měnící regionální aréně profilovat. Nutností je zde vytvořit základní legislativní rámec vymezující hranice této regionální arény a zároveň tuto arénu zatraktivnit pro co nejvíce relevantních aktérů, kteří mohou být při vytváření rozvojových strategií nápomocní. Následně se dá dle míry zásahů a regulací shora rozlišit dva základní typy RM: centralistický a liberální typ.6 2.1 Liberální typ R M Liberální typ R M převládá ve většině zemí EU. Pojetí tohoto typu je založeno na názoru, že rozhodnutí by mělo vycházet od místních nositelů RM, kteří zajistí takový model, který bude V poslední době se stále častěji hovoří i o tzv. smíšeném typu R M , ten ale není pro tuto práci klíčoví, tak ho vynechám. funkční a účinný při řešeních místních problémů. Tento typ tak tíhne k větší míře decentralizace, kterou mohou reprezentovat například různé sítě mikroregionů, klastrových iniciativ a podobně.(Ježek, 2008: 12) Tyto svazky vznikají na základě vlastní iniciativy (nikoli působením shora) za účelem společného úsilí o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj jejich území. Právo na sdružování a vytváření mikroregionů je obsažen v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb. Vytváření mikroregionů pomáhá obcím při získávání finančních prostředků z různých fondů. Na tyto prostředky by obce často nedosáhly, kdyby nebyly sdruženy do mikroregionů a jejich prostřednictvím nerozvíjely různé mikroregionální programy, aktivity a projekty. Tato skutečnost se znatelně projevila v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy se mnoho obcí začalo účelně sdružovat z důvodu možnosti dosáhnout na finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. (Ježek, 2008: 13) Není tedy divu, že liberální R M bývá někdy označován také jako mikroregionální management (hlavně v české odborné literatuře). Tento systém však v prostředí České republiky není realizovatelný. Je těžké si představit svazky obcí, které by vytvářely místní rozvojové koncepce, z kterých by následně vyšší územně-správní celky vycházely při tvorbě svých koncepcí. Na tvorbu takových koncepcí nemají svazky obcí kapacity (ať lidské nebo finanční). 2.2 Centralistický typ R M Tento typ předpokládá vysokou míru zasahování a regulace shora, která se v regionální aréně projevuje. Hlavní rámec R M zde poskytují regionální vlády, které jsou rozhodujícím hráčem na poli tvorby zásadních regionálních rozvojových projektů (strategií). K tomuto typu vede především existence velkého počtu rozmanitých aktérů v aréně, které je třeba řídit a usměrňovat z jednoho místa. V našem případě probíhá vytváření strategií rozvoje na úrovni regionu (kraje). Zde by se dalo zavést rozdělení těchto řídících aktérů na veřejné, polo-veřejné a soukromé. Pro náš text však postačí rozdělení jen na veřejné, které v České republice reprezentuje krajská samospráva a polo-veřejné, které zastupují jednotlivé regionální rozvojové agentury.(Ježek, 2008:14) V následujícím textu se pokusím jednotlivé aktéry blíže představit. 2.2.1 Krajské samosprávy- krajské úřady V předešlém textu již bylo naznačeno, že jedním z řídících aktérů R M v České republice je krajská samospráva, tedy krajský úřad. Tento stav naznačuje i příslušná legislativa. Podle zákona o krajích č. 129/2000 Sb. mají kraje prostřednictvím svých zastupitelstev výhradní právo v rámci své samostatné působnosti koordinovat rozvoj územního obvodu, koordinovat vzdělávací, sociální, zdravotnické a jiné veřejné služby, schvalovat programy rozvoje území kraje, spravovat silnice a rozhodovat o dopravní politice, vytvářet politiku v oblasti životního prostředí, cestovního ruchu, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat následně jejich plnění. Tento fakt staví krajskou samosprávu do vůdčí role celého R M . 7 Kraje se mohou vyjadřovat v rámci své působnosti i k návrhům státních orgánů a státní orgány j sou povinny konzultovat s kraji opatření, která souvisí s výkonem jejich funkcí.8 Ve prospěch krajských samospráv hovoří i jejich vysoká politická legitimita, kterou krajská samospráva získává přímou volbou vedoucích představitelů kraje. Tato politická legitimita ovšem přináší i řadu problematických aspektů, které její roli mohou oslabit. Kraje vykonávají činnosti v oblasti cestovního ruchu v samostatné působnosti. Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení § 5, písmeno e) je zastupitelstvu vyhrazeno schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění. Kraj také může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje (§ 14). Problematika cestovního ruchu je zastoupena v rámci organizační struktury krajských úřadů, kde vznikají odbory nebo oddělení, které se cestovním ruchem zabývají. Nejčastěji agendu cestovního ruchu obsahují odbory regionálního rozvoje a odbory kultury. Agendu cestovního ruchu nalezneme na každém krajském úřadě. Další využívanou možností řízení této problematiky je zřizování příspěvkových nebo jiných organizací pro podporu cestovního ruchu. Tato aktivita je většinou spojena s nalezením příslušného regionálního partnera, který se na vzniku takové organizace podílí. Na takto vzniklé organizace pak kraj deleguje větší či menší část agendy, nebo jen podporuje tyto organizace bez přímé účasti. (Tittelbachová, 2011: 82) Aktivity oddělení cestovního ruchu na krajských úřadech pak Tittelbachová (2011: 82) vymezuje takto: • zpracování a implementace strategie rozvoje CR na území kraje • prezentaci nabídky CR na webových portálech • spolupráci s agenturou CzechTourism a MMR 1 Zákon o krajích č. 129/2000 sb. §35 8 Zákon o krajích č. 129/2000 sb. §14 • návrhy dotačních programu pro podporu rozvoje CR • přípravu projektových záměrů dle grantových schémat • řízení organizací zřizovaných kraji v oblasti CR (informační centra, destinační management) 2.2.2 Regionální rozvojové agentury Regionální rozvojové agentury (dále jen RRA) jsou institucemi, které existují v západní Evropě, USA a Kanadě již přibližně od poloviny 50. let 20. století. Jejich rozmach bych však datoval až do 80. a 90. let 20. století. Hlavním znakem těchto agentur je jejich naprostá různorodost, takže jakákoliv typologizace je velmi obtížná. Ježek (2007: 129) vidí hlavní charakteristické rysi takto: • regionální zaměřeni, podpora endogenního rozvoje (preference nadmístních zájmů a cílů) • orientace na spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a snaha o poskytování služeb a realizaci projektů ve spolupráci s oběma skupinami aktérů • sledování veřejného zajmu na rozdíl od soukromých aktérů, jejichž cílem je především dosahování zisku • postaveni mimo oblasti veřejné správy (statni správy a samosprávy), z čehož plyne větší flexibilita jejich jednání • organizační uspořádání a způsob řízení je bližší organizacím v soukromém sektoru. Tyto hlavní rysi jsou společné pro všechny RRA, další charakteristika je však ovlivněna podmínkami vzniku jednotlivých agentur. Do jejich podstaty se promítá mnoho dalších faktorů (např. zdroje financování, forma založení, veřejno-správní prostředí jednotlivých regionů, ale i politické cíle a klíčové problémy regionu). A právě různé podmínky v jednotlivých regionech j sou asi nej větším důsledkem velké variability těchto agentur. V České republice jsou RRA považovány za důležitého aktéra v rozvoji regionu, pro který byly zřízeny. Jedná se o poloautonomní organizace s určitou vazbou na veřejný sektor, která je u každé agentury jiná. RRA byly v České republice zřizovány od počátku 90. let 20. Století. Předlohou jim byly agentury zemí Evropské unie. Tím se dá datovat jejich vzestup, jakožto důležitých aktérů regionálního rozvoje. Významnou roli sehrály zejména v situaci neexistence regionální úrovně veřejné správy v České republice (před rokem 2000), kdy bylo zapotřebí vytvořit řadu programových dokumentů, v souvislosti s přípravami vstupu České republiky do EU. První RRA byly v České republice založeny v letech 1993-1994 na základě vládní iniciativy v regionech s nej palčivější hospodářskou situací (Ostravsko a v severních Cechách). Měli zde pomoci řešit problémy restrukturalizace tradičního průmyslu a zvýšené nezaměstnanosti prostřednictvím speciálních projektů a podpory podnikání. Začátky však nebyly bez problémů. Především zde vyvstal problém nedostatku projektů a kontraktů. Stát jejich činnost nikterak nepodpořil a zaujal vůči nim nejednoznačný postoj i přesto, že se podílel na jejich založení. (Ježek, 2007: 130) Další RRA vznikly vletech 1996-1997. Tentokrát však iniciativa vzešla od regionálních a místních aktérů, které stimuloval i narůstající vliv Evropské unie. Začaly se sdružovat města a obce a začaly vyvíjet společné úsilí pro rozvoj regionu. Chybějící regionální samosprávu zde víceméně nahradily právě RRA. Jak už jsem zmínil v předešlém textu, v rámci České republiky neexistuje jednotný model RRA. Ty se liší jak činností a způsobem financování, tak i z pohledu právní formy a struktury jejich zakladatelů. Jednotlivé formy RRA budou uvedeny na praktickém příkladu agentur v praktické části této práce. Obrázek 1: Regionální rozvojové agentury v České republice A R R E u r o r e g i o n u L a b e ^fe A R R - A g e n t u r a r e g i o n á l n í h o r o z v o j e I c k é h o k r a j e | C e n t r u m e v r o p s k é h o p r o j e k t o v á n í I l 1 k ^ - J J 1 . . , - . • R e g i o n a l D e v e l o p m e n t A g e n c y I R R A Sti-edni C e c h y r ^ ^ i ^ ^ j r XJ l l m. ' X A R R A P a r d u b i c k é h o k r a j e j V ^ V * ^ A R R O s t r a v a R A R S t ř e d n í M o r a v y W^J R R A V y s o č i n a R R A V ý c h o d n í M o r a v y i R R A J i ž n í M o r a v y ~* ^R R A Bílé K a r p a t y ( Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky 3 Identifikace a komparace aktivit v cestovním ruchu V následující kapitole se pokusím o identifikaci a následnou komparaci aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů. Toto srovnání bude probíhat postupně ve všech krajích. Prvním krokem bude poznání vnitřní struktury krajského úřadu s důrazem na identifikaci nositele agendy cestovního ruchu. Bude zjištěno, zda má cestovní ruch vlastní odbor nebo je včleněn pod nějaký zastřešující odbor, jakým je například odbor regionálního rozvoje. Následovat bude analýza koncepčního rozvojového dokumentu, ve kterém budou identifikovány aktivity krajského úřadu v oblasti cestovního ruchu. Tyto zjištěné skutečnosti budou porovnány s aktivitami z výročních zpráv krajského úřadu. Aktivity, které se budou vyskytovat v obou dokumentech (to znamená, že byly naplánovány a realizovány), budou zapsány jako aktivity krajské organizace na daném území. Druhým krokem bude vymezení právní normy regionální rozvojové agentury a představení její vlastnické struktury.9 Následovat bude identifikace aktivit v oblasti CR z výročních zpráv a jej ich vypsání. Třetím krokem bude vyhodnocení aktivit ve shrnutí kapitoly a identifikace duplicit. 3.1 Liberecký kraj 3.1.1 Krajský úřad Oblast cestovního ruchu spadá pod Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, který se dále člení na tři oddělení, z nichž jedno - Oddělení cestovního ruchu - má jako hlavní náplň práce pouze oblast cestovního ruchu. Oddělení by se mělo aktivně podílet na realizaci opatření z Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 2008-2013, zajišťovat koordinaci činnosti subjektů CR v kraji a celkovou propagaci cestovního ruchu.10 Aktivity k realizaci tohoto programu by se daly shrnout: 9 Tento proces je velmi důležitý z hlediska pozdější interpretace společných aktivit obou organizací. V ČR jsou regionální rozvojové agentury často vlastnicky svázané s krajskými samosprávami. To může vysvětlit společné aktivity, které jsou často zapříčiněné partnerskými vztahy obou institucí. 1 0 Program rozvoje cestovního ruchu L K 2008-2013, dostupný na: http://kultura.kraj-lbc.cz/pagel31 • zpracování a realizace komplexních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s regionálními organizacemi CR k využití možností evropských a domácích zdrojů (Regionální operační program, Rozvoj lidských zdrojů, ...) • zajištění organizačních, personálních a ekonomických podmínek pro činnost Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji • intenzivní komunikace s Úřadem Regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod pro maximální využití možností získat dotace z E U • spolupráce s ostatními kraji a příslušnými celostátními institucemi (MMR, CzechTourism apod.) při vytváření celostátních koncepcí rozvoje a organizace cestovního ruchu • koordinace činností se sousedními kraji, do jejichž území zasahuje působnost regionálních organizací CR Libereckého kraje • Regionální certifikace ubytovacích služeb • Sběr informací z CR do společného datového skladu • pravidelná podpora sezónní turistické dopravy v turistických regionech a oblastech (zvýšení počtu spojů a komfortu veřejné dopravy, turistické dopravní služby) • spolupráce se strategickými partnery (sousední kraje, regionální organizace CR v LK, incomingové CK, ARR Liberec, CzechTourism, M M R , Euroregion NISA, Asociace Ještěd, atd.,) • koordinace aktivit obcí, mikroregionů a dalších subjektů činných v cestovním ruchu • koordinace rozvoje cykloturistiky • příprava a vydání propagačních materiálů představujících kraj jako celek • reprezentace kraje na výstavách a veletrzích cestovního ruchu 3.1.2 Agentura regionálního rozvoje (ARR) ARR, spol. s r.o. byla založena v roce 1996 z rozhodnutí Euroregionu Nisa - komunálního sdružení měst, obcí a okresů Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Česká Lípa a Děčín. Toto komunální sdružení bylo do počátku roku 2003 jejím 100% zřizovatelem a vlastníkem. V roce 2007 se 100% vlastníkem stal Liberecký kraj. V současné podobě je společnost ARR, společností zaměřenou na poradenskou, konzultační a zprostředkovatelskou činnost v několika oblastech. Jako podnikatelský subjekt - společnost s ručením omezením - vlastněný subjektem samosprávy je Agentura zaměřena především na poskytování služeb správním institucím, městům, obcím a Libereckému kraji při naplňování cílů strategie regionálního hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje. Agentura tak zprostředkovaně působí jako jeden z nástrojů regionální rozvojové politiky v Libereckém kraji. Její aktivity v oblasti CR se dají vymezit takto: • tvorba koncepcí rozvoje v oblasti cestovního ruchu • zpracování marketingového plánu pro komerční i nekomerční produkty a služby vč. provedení případného výzkumu u cílové skupiny (skupin); • realizaci přijatého marketingového plánu či propagační kampaně; • zajištění a organizace odborných seminářů, konferencí a pracovních setkání (workshopů) • zajištění organizace významných regionálních výstav, konferencí a slavností; • zpracování grafických návrhů propagačních materiálů, zajištění propagačních materiálů (tiskoviny, panely, prezentace, reklamní předměty, reklamní či dokumentární šoty a filmy, inzerce) včetně distribuce; zpracování internetových stránek a webovských prezentací. 3.1.3 Shrnutí Při analýze aktivit obou výše uvedených institucí, jsem nenarazil na žádný náznak duplicity aktivit cestovního ruchu. Jelikož je Agentura regionálního rozvoje 100% vlastněna Libereckým krajem, je zcela na místě předpokládat, že nebude docházet ke zdvojování aktivit v CR. Liberecký kraj využívá ARR jako svůj nástroj pro podporu CR. 3.2 Královéhradecký kraj 3.2.1 Krajský úřad Agendu CR na krajském úřadě Královéhradeckého kraje má v kompetenci odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury. Ten je dále členěn na oddělení regionálního rozvoje, oddělení kultury a památkové péče a oddělení cestovního ruchu, které je pro tento text klíčové. Toto oddělení vychází při procesu podpory CR ze dvou základních strategických dokumentů kraje, a to sice ze Strategie rozvoje kraje 2006-2015 a Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013. Jeho aktivity v CR, které jsem identifikoval na základě analýzy Těchto dokumentů a výročních zpráv kraje, se dají vyjmenovat takto: "Organizace společnosti, In Agentura regionálního rozvoje, dostupné na: http://www.arr-nisa.cz/iware_cz/ • příprava a realizace projektů CR podporovaných z evropských, národních a krajských zdrojů • analýza rozvoje odvětví CR v kraji • zpracování koncepcí rozvoje CR na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu • prezentace a propagace turistických území, komplexní prezentace nabídky kraje CR • poskytování odborné a metodické pomoci a informační podpory subjektům kraje v oblasti cestovního ruchu • spolupráce s CzechTourism, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji • rozvoj zahraničních vztahů kraje • koordinace územních dopadů koncepce rozvoje cestovního ruchu, • příprava a monitoring proj ektů CR v kraji • podpora a koordinace komunikace mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu, budování a udržování informačního systému v oblasti cestovního ruchu v kraji 3.2.2 Centrum evropského projektování (CEP) CEP je regionální rozvojová agentura, která byla založena roku 2000 podle vzoru regionálních rozvojových agentur, které již úspěšně působí v zemích EU. Agentura byla založena s cílem podporovat hospodářský, sociální a kulturní rozvoj Královéhradeckého kraje. Byla zřízena krajem jako jeho příspěvková organizace. Aktivity prováděné agenturou v CR se dají vymezit takto: • administrace a provoz stránek Regionálního informačního servisu (RIS), využití geografických informačních systémů k analytické činnosti • Příprava a podpora programů pro zajištění propagace cestovního ruchu kraje • zajišťování a získávání tuzemských i zahraničních finančních zdrojů pro realizaci vybraných projektů podle zásad EU, regionální politiky a strukturálních fondů, • spolupráce a zajištění odborné pomoci při zpracování strategických a rozvojových plánů CR mikroregionů • zajištění spolupráce s dalšími agenturami, nadacemi, neziskovými organizacemi, hospodářskými komorami, fondy na území kraje zabývajícími se tvorbou a realizací projektů CR v regionu 3.2.3 Shrnutí Na území Královéhradeckého kraje působí regionální rozvojová agentura s názvem Centrum evropského projektování. Je to příspěvková organizace kraje, a tak je její činnost pod kontrolou krajského úřadu. Aktivity, které vykonává v odvětví CR, jsou buď přímo krajským úřadem vyžadovány, nebo zde krajský úřad vystupuje jako její partner. Z tohoto důvodu je tedy nemožné, aby docházelo k duplicitě těchto aktivit v cestovním ruchu. 3.3 Pardubický kraj 3.3.1 Krajský úřad Na úřadě pardubického kraje spadá problematika CR pod odbor strategického rozvoje kraje a evropských fondů, a to přímo do jeho oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Strategický dokument, který je klíčový pro rozvoj kraje, se nazývá Program rozvoje Pardubického kraje. V roce 2009 byl tento program více konkretizován a začala vznikat Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Ta byla dokončena v roce 2010 a stala se nej důležitějším dokumentem pro rozvoj CR v tomto kraji.1 2 Aktivity prováděné Pardubickým krajem v oblasti CR vyplívající ze strategických dokumentů a výročních zpráv kraje jsou tyto: • tvorba analytických a koncepčních materiálů v oblasti cestovního ruchu na celostátní, regionální i krajské úrovni, včetně metodické podpory pro jednotlivé turistické oblasti a významné aktéry, • zajištění fungování a činnosti Destinační společnosti Východní Cechy, koordinuje její aktivity se zájmy Pk, • administrace grantů a individuálních dotací v oblasti CR, • zabezpečení příprav, realizace a udržitelnosti projektů Pk v oblasti CR spolufinancovaných z prostředků EU, včetně zajištění fungování sítě turistických informačních center a provozu turistického portálu, 1 2 Program rozvoje Pardubického kraje dostupný na: http://www.pardubickykraj.cz/document. asp?thema=2987&category=&item=37774 • zvyšování absorpční kapacity území Pk programů spolufinancovaných z evropských fondů v oblasti cestovního ruchu a účastí při formulování podmínek a při hodnocení projektů se podílí na realizaci programů EU, • zajišťuje činnosti související se zastoupením kraje v Euroregionu Glacensis včetně Řídícího výboru Fondu mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 - 2013, • organizuje Dny Pardubického kraje • Realizace projektů rozšíření, propojení a integrace lokálních informačních systémů CR do kraj ského informačního systému • realizace projektů budování a rozšiřování činnosti informačních center • realizace projektů značení turistických cílů • realizace napojení informačních systémů v kraji na státní a mezinárodní informační sítě CR • podpora činnosti organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) • propagace CR, vytvoření efektivnějšího systému tvorby propagačních materiálů • Standardizace a certifikace zařízení cestovního ruchu (ubytovacích, stravovacích) • Realizace projektů meziregionální a mezinárodní spolupráce v oblasti CR s možností využití stávajících partnerských měst a regionů Pardubického kraje • tvorba a zlepšení sítě certifikovaných turistických informačních center (TIC) 3.3.2 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRA PK) RRA PK je zájmové sdružení právnických osob, které nyní již 11 rokem podporuje rozvoj Pardubického kraje. K dosažení tohoto cíle úzce spolupracuje s veřejnou správou regionu, zejména s místními samosprávami měst a obcí. Jejím úkolem je zastupovat zájmy místní správy v regionálních institucích, koordinovat problémy spojené s rozvojem měst a obcí a spolupracovat s centrálními orgány státu a krajskou správou. Své aktivity zaměřuje zejména na oblast rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání, dopravní infrastruktury, životního prostředí, cestovního ruchu a obnovy kulturních památek. Pro potřeby tohoto textu nám postačí jeho aktivity v cestovním ruchu. Cleny RRA PK v současnosti jsou: Pardubický kraj, města Pardubice, Česká Třebová, Hlinsko, Choceň, Chrudim, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Svitavy a Zamberk. RRA PK úzce spolupracuje s orgány regionální správy, představiteli měst a obcí, Krajskou hospodářskou komorou Pardubického kraje a podnikatelskými subjekty, vzdělávacími institucemi v čele s Univerzitou Pardubice, Úřady práce, ČSÚ a ostatními významnými regionálními institucemi. Významná je spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, Centrem pro regionální rozvoj CR, Českou centrálou cestovního ruchu, Euroregionem Glacensis a ostatními regionálními rozvojovými agenturami CR. Velmi významně spolupracuje také s Odborem strategického rozvoje kraje, který jsem zmínil v předešlém textu. Sním spolupracovala na vytvoření Programu rozvoje Pardubického kraje, jehož součástí byla i kapitola týkající se CR.1 3 Aktivity týkající se CR se dají vyjmenovat následovně: • podílení se na řešení strategie rozvoje kraje a vybraných regionálních projektů a Programu rozvoje Pardubického kraje; • správa Regionálního informačního servisu Pardubického kraje (RIS PK) • tvorba strategických plánů rozvoje měst a mikroregionů • příprava a administrace projektů financovaných ze strukturálních fondů E U • příprava projektů pro agroturištiku • zajišťování propagace kraje v tuzemsku i zahraničí jako přitažlivé turistické destinace a působení na rozvoj této oblasti; • spoluvytváření kraj ské koncepce cestovního ruchu Shrnutí V Pardubickém kraji se odehrává velké množství aktivit spojených s podporou cestovního ruchu. Je velmi obtížné přiřadit jednotlivé aktivity k výše zmiňovaným institucím. Po důkladné analýze rozvojových dokumentů a výročních zpráv obou organizací, jsem přiřadil jednotlivé aktivity podporující rozvoj cestovního ruchu k těmto institucím. Zaznamenal jsem velké množství projektů, na kterých se obě instituce podílely. Jejich vztah je podle slov pracovníků obou institucí dobrý a jejich spolupráce je velmi plodná. Neobjevil jsem v jejich činnostech žádné duplicity. 1 3 Základní informace, In pardubický kraj, dostupné na http://www.rrapk.cz/o-agenture/zakladni-informace-o- agenture.htm 3.4 Jihočeský kraj 3.4.1 Krajský úřad Agendu CR v Jihočeském kraji zabezpečuje odbor marketingu a vnějších vztahů. Ten je dále členěn na oddělení informací a styku s veřejností, oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce a oddělení marketingu a cestovního ruchu. Posledně jmenované oddělení je nositelem agendy CR. Hlavním dokumentem je Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013. Z tohoto dokumentu j sem získal aktivity, které jsem porovnal s výroční zprávou za rok 2009 a 2010. Tak jsem získal výčet následujících aktivit krajského úřadu: • analýza rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji • zhotovení koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, koordinace územních dopadů a vymezení hlavních územních problémů a priorit • zabezpečuje úkoly související s funkcí zřizovatele příspěvkové organizace v oblasti cestovního ruchu (JCCR) - metodické vedení Jihočeské centrály cestovního ruchu • distribuce propagačních materiálů pro infocentra • vypisuje a administruje granty na podporu cestovního ruchu v JK • spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, s Českou centrálou cestovního ruchu agentura CzechTourism, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami, s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji • příprava a realizace prezentací kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu • příprava návrhu ročního plánu marketingové podpory cestovního ruchu pro hejtmana • vydávání tištěných propagační materiálů • koordinace činností při certifikaci výrobků a služeb pod značkou „Jihočeská kvalita" • sledování úrovně webu pro cestovní ruch • zpracování marketingové koncepce kraje, její aktualizace a implementace • průzkum přání, potřeb, požadavků a očekávání občanů, podnikatelů, zaměstnavatelů a dalších cílových skupin ve vztahu k činnostem zajišťovaných krajem ke zlepšování kvality poskytovaných produktů CR • správa a aktualizace image brožur JK • pořizování propagačních předmětů Jihočeského kraje, pro oblast cestovního ruchu tištěné propagační materiály • metodické vedení a koordinace agendy marketingu zřizovaných a zakládaných organizací • provádění mediálních marketingových kampaní dle pokynů hejtmana nebo schválených ročních plánů marketingových opatření JK 3.4.2 Regionální rozvojová agentura RERA Regionální rozvojová agentura jižních Cech RERA a.s. byla založena a koncipována na principu partnerství jednotlivých regionálních subjektů působících v oblasti jižních Cech. Svou činnost společnost zahájila 22. ledna 1999 s cílem podporovat a koordinovat hospodářský, sociální a kulturní rozvoj jihočeského regionu. Společnost složením svých zakladatelů a akcionářů reprezentuje samosprávnou a podnikatelskou sféru Jihočeského kraje. Akcionáři agentury jsou Svaz měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) - vlastnící 30% akcií, Jihočeský kraj (JčK) - vlastníci 30% akcií, Jihočeská hospodářská komora (JHK) - vlastnící 20% akcií a Regionální agrární komora (RAK) vlastnící 20% akcií. Základní jmění společnosti činí 2 mil. Kč. 1 4 • příprava programových dokumentů na území regionu jižní Cechy • administraci prostředků E U a dotačních titulů ČR, • tvorba strategických plánů a rozvojových koncepcí, • asistence či zajištění prací spojených s přípravou a realizací strategických dokumentů na území kraje (Regionální operační program pro NUTS II Jihozápad -Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje aj.) a zpracování dílčích strategií měst, obcí a mikroregionů; • aktivní propagace a medializace regionu, jeho potenciálu a kapacit domácím i zahraničním partnerům a investorům; • vybudování informačního centra a provoz Regionálního informačního servisu (RIS), propojení informačních center ČR a EU; O Agentuře, In RERA, dostupné na: http://www.rera.cz/index.php?documentID=60 3.4.3 Regionální rozvojová agentura Šumava Tato rozvojová agentura je obecně prospěšná společnost, která vykonává svou činnost na území dvou krajů, a to Plzeňského a Jihočeského. Vlastní založení RRA Šumava proběhlo na velkém workshopu ve Stachách za účasti zhruba 50 aktérů z regionu. Zde bylo jednohlasně rozhodnuto o založení RRA Šumava jako potřebného nástroje rozvoje regionu a servisní složky Regionálního sdružení Šumava. • Certifikace výrobků, stravovacích a ubytovacích zařízení • Zpracování marketingového plánu a jeho plnění pro oblast Šumavy • Destinační management, rozvoj nabídek v cestovním ruchu, regionální a místní marketing, průzkum trhu, tvorba informačních databází 3.4.4 Shrnutí V Jihočeském kraji působí dvě regionální rozvojové agentury, a to Regionální rozvojová agentura Šumava a Regionální rozvojová agentura jižních Cech. Krajský úřad i RRA Šumava provádějí certifikaci, je tu však rozdíl v certifikátu. Zatímco krajský úřad vydává certifikát „Jihočeská kvalita", RRA Šumava udílí certifikát „ŠUMAVA originální produkt®" Oba aktéři se podle mého vymezují územně, a tak se o duplicitu nejedná. Jinak jsem při rozhovorech a zkoumání aktivit ve výročních zprávách nenarazil jinou na známku duplicity aktivit v CR. 3.5 Plzeňský kraj 3.5.1 Krajský úřad Agendu cestovního ruchu Plzeňského kraje zajišťuje odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Tento odbor se dále dělí na oddělení památkové péče, oddělení kultury a oddělení cestovního ruchu. Z výročních zpráv a z rozhovoru s pracovnicí oddělení cestovního ruchu, jsem vypsal aktivity, které byly během posledních pěti let tímto oddělením použity. Jsou to následující aktivity: • provádí analýzy rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji; • zpracovává koncepci rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupracuje na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, koordinuje její územní dopady a vymezuje hlavní územní problémy a priority; • pro rozhodování orgánů kraje koordinuje vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji; • vykonává poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu, spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zahraničních věcí a Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji; • vydává informační multimediální a tiskové materiály; • předkládá žádosti dotačních programů kraje - grantová schémata, pokud je předkladatelem kraj; • zajišťuje aktualizaci a rozvoj turistických webových stránek kraje po obsahové stránce; • připravuje famtripy a presstripy pro zahraniční novináře publikující o cestovním ruchu a volnočasových aktivitách; • zajišťuje prezentace PK v zahraničí, zejména na zastupitelských úřadech České republiky ve spolupráci s MZV, MMR; • zajišťuje přípravu a realizaci veletrhu PK International Tourism Expo Of The Pilsen Region (ITEP) včetně doprovodných programů a propagace; • zajišťuje pro potřeby PK a KUPK propagační předměty kraje; • prezentuje PK na společenských akcích partnerů PK dle uzavřených smluv a deklarací o spolupráci; • prezentuje PK na veletrzích cestovního ruchu v České republice a zahraničí; • zajišťuje v rámci partnerství regionů E C N (Edge Counties network) spolupráci s regiony turistické skupiny; • spolupráce s externími organizacemi při zajištění marketingových aktivit • spolupráce s institucemi, podniky, univerzitami a subjekty v kraji operujícími v cestovním ruchu • pořádá odborné konference, kongresy a semináře na podporu a rozvoj CR • iniciuje přeshraniční spolupráci v oblasti CR • navrhuje variabilní propagační nabídky návštěv atraktivit cestovního ruchu kraje pro oficiální návštěvy a akce PK a jeho reprezentantů • zajišťuje funkci destinačního managementu a koordinátora pro cestovní ruch na území PK 3.5.2 Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje (RRA PK) RRA PK je nezisková, obecně prospěšná společnost, která vznikla v roce 2000. Posláním organizace je poskytovat odborné poradenské služby územní samosprávě v Plzeňském kraji a podporovat ekonomický a sociální rozvoj regionu. Vedle Plzeňského kraje a měst a obcí patří k významným klientům RRAPK také ministerstva, vysoké školy i soukromé subjekty. Pracovní úkoly mají především charakter tvorby analýz, koncepcí a programů a přípravy a řízení rozvojových projektů. Ty jsou realizovány převážně v území Plzeňského kraje i v rámci mezinárodních programů spolupráce.1 5 Aktivity v oblasti cestovního ruchu: • spolupráce při tvorbě a realizaci rozvojové strategie regionu • informační, poradenské a koordinační činnosti při iniciování, přípravě a realizaci projektů rozvoje regionu včetně činností zaměřených k získávání dotací, grantů a jiných zdrojů pro financování těchto projektů • budování a rozvoj regionálního informačního systému • rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek 3.5.3 Regionální rozvojová agentura Šumava Tato rozvojová agentura je obecně prospěšná společnost, která vykonává svou činnost na území dvou krajů, a to Plzeňského a Jihočeského. Vlastní založení RRA Šumava proběhlo na velkém workshopu ve Stachách za účasti zhruba 50 aktérů z regionu. Zde bylo jednohlasně rozhodnuto o založení R R A Šumava jako potřebného nástroje rozvoje regionu a servisní složky Regionálního sdružení Šumava. • Certifikace výrobků, stravovacích a ubytovacích zařízení • Zpracování marketingového plánu a jeho plnění • Destinační management, rozvoj nabídek v cestovním ruchu, regionální a místní marketing, průzkum trhu, tvorba informačních databází 3.5.4 Shrnutí V Plzeňském kraji je koncepce rozvoje cestovního ruchu v rukou krajského úřadu. Jedinou aktivitou, která je realizována regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje v oblasti 1 5 O nás, In Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, dostupné na: http://www.rra-pk.cz/130-o_nas cestovního ruchu, je rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek. Druhá regionální agentura se cestovním ruchem zabývá více. Z rozhovoru s jejím zástupcem a zástupcem krajského úřadu vyplynulo, že k duplicitám aktivit nedochází, protože jsou při většině těchto aktivit partnery. 3.6 Karlovarský kraj 3.6.1 Krajský úřad Agendu CR na krajském úřadě Karlovarského kraje najdeme na odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu, potažmo na oddělení cestovního ruchu. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 - 2013 je základním programovým dokumentem kraje, který slouží k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje a specifikuje strategické cíle, priority, opatření a rozvojové aktivity Karlovarského kraje.16 Tento program rozvoje tvoří širší rámec pro Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji 2007-2013, který vytváří koncepci pro budoucí veřejné a soukromé investice v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Jedná se o nástroj, který umožňuje efektivně koordinovat a optimalizovat finanční prostředky vydávané na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v celém zájmovém území. Z programu rozvoje CR a výročních zpráv krajského úřadu jsem vymezil aktivity krajského úřadu v oblasti CR: • zadává zpracování analýz rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji, • zpracovává koncepci rozvoje CR na území kraje a spolupracuje na tvorbě celostátní koncepce CR, koordinuje její územní dopady a vymezuje hlavní územní problémy a priority, • vykonává poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti CR, • spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje CR v kraji, • spolupráce na realizaci projektů v rámci partnerských regionů, aktivní rozvoj vzájemné spolupráce s jednotlivými partnerskými regiony, tyto aktivity realizuje ve spolupráci s kanceláří hejtmana, 1 6 Program rozvoje Karlovarského kraje, In karlovarský kraj, dostupné na: http://www.kr- karlovarsky.cz/kraj_cz/karlov_kraj/dokumenty/koncepce/seznam/PRKK2007_2013.htm • spolupracuje na produktech CR a navrhuje možnosti jejich využití v kraji - kongresová turistika, odborné semináře, výstavnictví atd., • připravuje koncepci propagace a prezentace kraje v oblasti cestovního ruchu, aktivně se účastní veletrhů cestovního ruchu v tuzemsku i zahraničí, zpracovává podklady pro tvorbu propagačních materiálů, • monitoruje možnosti získávání finančních prostředků na rozvoj aktivit v CR a zároveň je zpracováním žádostí využívá pro krajské projekty. 3.6.2 Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje (APDM) Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, vznikla v roce 2006 jako příspěvková organizace kraje, jejíž hlavní náplní činností je příprava, realizace a monitorování projektů Karlovarského kraje financovaných ze zdrojů E U v plánovacím období 2007-2013. 3.6.3 Karlovarská agentura rozvoje podnikání Tato agentura je příspěvkovou organizací kraje. Její činnost se zaměřuje výhradně na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji. Je hlavním nositelem realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji. 3.6.4 Shrnutí Karlovarský kraj má velký potenciál v CR, který rozvíjí převážně jen krajský úřad. Jeho aktivity jsou zaměřeny na celkový rozvoj CR v kraji a k tomu využívá širokou škálu nástrojů podpory CR. V tomto kraji jsou hned dvě rozvojové agentury a obě jsou příspěvkovými organizacemi kraje. Jedna slouží pro podporu konkurenceschopnosti regionu, takže nevyvíjí žádné aktivity v cestovním ruchu. Druhá je agenturou projektového a dotačního managementu. Funguje převážně jako zpracovatel projektů, který si účel projektu nevybírá. Jedinou aktivitou v oblasti CR je tak administrace projektu. 3.7 Ústecký kraj 3.7.1 Krajský úřad V Ústeckém kraji je agenda cestovního ruchu v kompetenci Odboru regionálního rozvoje. Ten se pak dále člení na oddělení fondů a programů a oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Základním zdrojovým dokumentem pro koncepci rozvoje cestovního ruchu je Program rozvoje Ústeckého kraje. Z něho pak vychází Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 2010-2015. Po pročtení této strategie a výročních zpráv krajského úřadu, jsem vyčlenil následující aktivity pro podporu CR: • zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, koordinace územních dopadů a vymezení hlavních problémů a priorit • analýza rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji • poradní činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu • spolupráce s orgány a organizacemi působícími v oblasti cestovního ruchu na národní úrovni, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji • propagace potenciálu kraje v oblasti cestovního ruchu (příprava prezentace kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu, příprava a realizace vydání propagačních materiálů představujících kraj jako celek, spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu v kraji, apod.) • koordinace aktivit obcí, mikroregionů a dalších subjektů činných v cestovním ruchu při propagaci turistických možností kraje směrem k domácímu i zahraničnímu trhu • zpracovává a zajišťuje realizaci Programu obnovy venkova Ústeckého kraje • realizuje projekty financované s účastí strukturálních fondů 3.7.2 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje (RRA ÚK) RRA U K je akciovou společností. Vlastníky společnosti byly v roce 2008 instituce, které mají zákonnou odpovědnost k hospodářskému a společenskému rozvoji (Ústecký kraj, obce) a organizace, které chtěly svojí činností k němu přispět (hospodářské a agrární komory, odborové svazy). Hlavní činnost R R A ÚK spočívá v poskytování služeb dotačního poradenství, poskytování informačních a vzdělávacích služeb, vypracovávání rozvojových dokumentu, zabezpečování rozvojových programu, poradenství v oblasti rozvoje podnikání. Při realizaci svých činností spolupracuje společnost s veřejnou správou na všech úrovních, hospodářskými a neziskovými organizacemi, institucemi Evropské komise a s dalšími zahraničními organizacemi. Aktivity týkajících se CR by se daly vymezit takto: • sběr, zpracování a distribuce dat a informací z Regionálního informačního systému Ústeckého kraje a následná marketingová a propagační činnost zaměřené především na turisty z CR • Vypracovávání rozvojových dokumentů - analýz, strategií, koncepcí, programů, plánů. • tvorba předpokladů pro rozvoj turistické infrastruktury 3.7.3 Shrnutí V tomto kraji je hlavním aktérem rozvoje cestovního ruchu krajský úřad. Regionální rozvojová agentura zde slouží spíše jako firma, zajišťující dotační poradenství, poskytování informačních a vzdělávacích služeb, zpracovávání rozvojových dokumentů, zabezpečování rozvojových programů a hlavně poradenství v oblasti rozvoje podnikání. Její aktivity v cestovním ruchu jsou spíše náhodné, a proto zde nedochází k žádnému zdvojování aktivit v cestovním ruchu. 3.8 Středočeský kraj 3.8.1 Krajský úřad Středočeský kraj jako jediný kraj v republice nemá ve své organizační struktuře oddělení cestovního ruchu. Jeho agendu CR zpracovává Odbor regionálního rozvoje, konkrétně oddělení řízení rozvoje kraje. Absence tohoto názvu však neznamená, že by byl kraj nějak neaktivní v rozvoji CR. Základním koncepčním dokumentem v oblasti CR je Program rozvoje kraje. Z výročních zpráv krajského úřadu a z Programu rozvoje kraje jsem identifikoval následující aktivity krajského úřadu v CR: • příprava konkrétních propagačních materiálů a turistických produktů úzce • příprava konkrétních projektů a dlouhodobých strategií v oblasti dopravy (rozvoj cyklostezek, splavnost řek, podpora vzniku turistických přístavišť, klastry apod.), • příprava všech tištěných materiálů a výroba prezentačních materiálů, zahraniční spolupráce na prezentaci v zahraničí, • aktualizace koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, koordinace jejich územních dopadů a vymezení hlavních problémů a priorit, • administrace programů podporující projekty regionálního rozvoje z oblasti cestovního ruchu v kraji (dotační výběrové řízení cestovního ruchu), • příprava, monitoring, organizace a kontrola projektů cestovního ruchu v kraji (cykloturistika, agroturistika, ekoturistika, atd.), • vytváření dlouhodobé strategie, zajištění tvorby a aktualizace koncepcí, rozvoj cyklistické dopravy, cykloturistiky, terénní cyklistiky a dalších navazujících aktivit, rekreační plavby a vodní turistiky. 3.8.2 Regionální rozvojová agentura Střední Cechy Regionální rozvojová agentura Střední Cechy se sídlem v Kladně vznikla na jaře roku 1999 jako sdružení právnických osob. Jejími zakladateli se staly více něž čtyři desítky subjektů z řad okresních hospodářských a agrárních komor, měst, obcí a sdružení měst a obcí. Tato agentura se věnuje převážně těmto aktivitám: • sběru, analýze a umisťování dat do Regionálního informačního systému střední Cechy -RIS • distribuce a přeprava propagačních materiálů po výstavách cestovního ruchu • koordinace České centrály cestovního ruchu pro turistický region Okolí Prahy, Střední Čechy - oblast západ 3.8.3 Shrnutí Ve středočeském kraji působí jedna regionální agentura. Podle výročních zpráv této agentury, jsou její aktivity v cestovním ruchu omezeny na sběr dat a distribuci propagačních letáků. K duplicitě žádné aktivity spojené s cestovním ruchem nedošlo, což jsem si ověřil tak, že jsem zkontroloval všechny projekty na podporu CR, na kterých se agentura podílela. Nebylo jich mnoho, protože je zaměřena spíše na podporu konkurenceschopnosti regionu. 3.9 Moravskoslezký kraj 3.9.1 Krajský úřad Agenda cestovního ruchu na Moravskoslezkém kraji patří do působnosti odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu, konkrétně na oddělení cestovního ruchu. Hlavním koncepčním dokumentem je zde „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu". Je to souhrnný materiál, který slouží jako obecně akceptovaná koncepce rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu včetně návrhů organizace a realizace marketingových aktivit. Je dlouhodobým nástrojem koordinace aktivit, prezentace potřeb regionu pro využívání potenciálu cestovního ruchu a inspirací pro jednotlivé spolupracující subjekty. Tento dokument vymezil odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu následující aktivity: • Tvorba strategických dokumentů, strategická rozhodnutí v oblasti cestovního ruchu; • Spolupráce se subjekty v kraji (turistické oblasti, zájmová sdružení, Poradní sbor CR, subjekty cestovního ruchu atd.); • Spolupráce s CzechTourism a Ministerstvem pro místní rozvoj, současně je členem skupiny koordinátoři cestovního ruchu v rámci České republiky; • Poskytování dotací j ednotlivým subj ektům v kraj i • Spolupráce s turistickými informačními centry v kraji, jednak na tvorbě internetových stránek a jejich aktualizaci, současně jim poskytuje dotace a spolupracuje v oblasti propagace; • Tvorba a aktualizace oficiálních webových stránek Moravskoslezského kraje, sekce s informacemi v oblasti cestovního ruchu; • Tvorba a řízení projektů z fondů Evropské unie s celokrajskou a přeshraniční spoluprací; • Realizace značení kulturních a turistických cílů na silnicích I., II., III. třídy, rychlostních silnicích a dálnicích v Moravskoslezském kraji. Poskytování dotací KČT na údržbu a obnovu značení pěších turistických tras, cyklotras a běžeckých lyžařských tratí; • Administrace dotačních programů v oblasti cestovního ruchu; • Realizace marketingových aktivit, které většinou vyplývají z projektů (komplexní marketing kraje a zvyšování návštěvnosti, prezentace na veletrzích cestovního ruchu, tvorba propagačních materiálů, realizace domácích a zahraničních prezentací kraje, pořádání a realizace konferencí cestovního ruchu, realizace inzertních a mediálních kampaní atd.); • Od roku 2009 částečná realizace aktivit dřívějšího destinačního managementu ve spolupráci s partnery v regionu (turistické oblasti, KLACR, o.s., DMMS o.p.s., subjekty cestovního ruchu apod.). Tzn. realizace famtripů, presstripů, statistických šetření spokojenosti návštěvníků ve spolupráci s CzechTourism, jednání poradního sboru v Moravskoslezském kraji, koordinace přípravy produktových nabídek pro návštěvníky; • Spolupráce a koordinace činností s KLACR, o.s., od něhož se očekávají především aktivity zaměřené na přípravu a realizaci konkrétní nabídky pro návštěvníky kraje, aktivity vzdělávací a konferenční;1 7 3.9.2 Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (ARR) Tato agentura byla založena v roce 1993 regionálními subjekty a tehdejším Ministerstvem hospodářství CR jako pilotní projekt Evropské unie v rámci programu Phare.18 Sídlí v Ostravě. Na přelomu let 2001 a 2002 došlo k významnému bezúplatnému převodu akcií z původních vlastníků na Moravskoslezský kraj, který se tímto stal majoritním vlastníkem společnosti. V roce 2008 došlo na základě Smlouvy o bezúplatném převodu cenných papíru k převodu 30% akcií Ministerstvem pro místní rozvoj na Moravskoslezský kraj, který se tímto stal 100% vlastníkem. ARR částečně zajišťuje aktivity v oblasti cestovního ruchu na základě dotací kraje a naplňuje roli hlavní servisní organizace Moravskoslezského kraje v oblasti regionálního rozvoje, zejména ve vztahu k E U na základě dlouhodobých vztahů. Veškerou svou činnost zaměřuje ve prospěch kraje, jeho obyvatel, ekonomických subjektů a institucí.1 9 V letech 2008-9 realizovala monitoring aktérů v cestovním ruchu prostřednictvím B2B (business-to-business) databáze TourData. Důležitou aktivitou je rozvoj projektu 3D model ortofotomapy Moravskoslezského kraje, díky kterému jsou na oficiálním internetovém portálu prezentovány atraktivity cestovního ruchu na 3D modelu ortofotomapy. V roce 2010 ARR 1 7 Aktivity Krajského úřadu In. Marketingová strategie Moravskoslezkého kraje pro léta 2009- 2013 online dostupná na: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cr_odborne_info.html 1 8 Byla to první regionální rozvojová agentura v ČR 1 9 Vlastnictví a účel agentury, In Agentura pro regionální rozvoj dostupné na http://www.arr.cz/ zintenzívnila své aktivity v oblasti cestovního ruchu a postupně se zapojuje do řízení CR a následného vybudování destinačního managementu. Aktivity společnosti v oblasti cestovního ruchu: • Realizace workshopů a konferencí • Tvorba produktových balíčků CR • Spolupráce s Moravskoslezským krajem na propagaci regionu • Realizace famtripů a presstripů • Spolupráce a koordinace aktivit s KLACR, a.s.20 a MSK • Spolupráce s agenturou Czechtourism • Spolupracuje s podnikatelskými subjekty CR • Zpracování žádostí na podporu CR • Kontrola turistických informačních center 3.9.3 HRAT, s. r. o. V roce 1995 byla založena Hospodářská rozvojová agentura Třinecká dnes známá jako HRAT, s.r.o. Byla založena institucemi veřejné i soukromé sféry. Primární spádovou oblastí je příhraniční region Těšínské Slezsko a širší oblastí region Moravskoslezského kraje. Posláním společnosti je přispívat k udržitelnému rozvoji regionu Těšínského-Slezska ve všech klíčových oblastech regionálního rozvoje. Hlavní činností od roku 2004 je dotační poradenství a příprava žádostí o dotace. Aktivity společnosti v oblasti cestovního ruchu • zpracování strategických rozvojových dokumentů na úrovni obcí • provozování městského informačního centra • tvorba publikací podporujících Euroregion Těšínské Slezsko (cyklistická mapa, průvodce a letáček) • Administrace projektů podpory cestovního ruchu z ROP • Technické zajištění provozu česko-polského informačního systému INFOREG 2000 • dotazníkové šetření v oblasti turistického ruchu pro Moravskoslezský kraj Klastr cestovního ruchu 3.9.4 Shrnutí V Moravskoslezkém kraji se nacházejí dvě rozvojové agentury. Jedna z nich (ARR) je plně vlastněná krajem a plní roli servisní organizace kraje. Naplňuje její rozvojové strategie a je s krajským úřadem velmi provázaná. Dalo by se zde říct, že je dokonce jedním z nástrojů podpory cestovního ruchu tohoto kraje. Krajský úřad ji vlastnicky kontroluje, a tak nemůže docházet k žádným duplicitám při podpoře CR. Ve valné většině aktivit vystupují jako partneři. Co se týče druhé regionální rozvojové agentury (HRAT), která je menší, krajský úřad si od ní nechává zpracovávat dotazníkové šetření o cestovním ruchu, je s ní v partnerském vztahu při tvorbě publikací podporujících Euroregion Těšínské Slezsko. Jinak tato agentura pracuje na úrovni obcí, kterým pomáhá získávat finanční prostředky z fondů EU. Žádnou známku duplicity aktivit jsem zde tedy neobjevil. 3.10 Olomoucký kraj 3.10.1 Krajský úřad Agenda cestovního ruchu na krajském úřadě Olomouckého kraje je v působnosti přímo kanceláře hejtmana, a to na oddělení cestovního ruchu.2 1 Hlavním koncepčním dokumentem je Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje 2011-2013. Dalším neméně důležitým dokumentem je Marketingová studie Olomouckého kraje 2011-2013. Tyto dva dokumenty určují směřování rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Aktivity v cestovním ruchu: • na základě strategických dokumentů iniciuje regionální projekty v oblasti cestovního ruchu, • podílí se spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj CR (dále jen M M R CR) a CzechTourism Praha na vypracování celostátní strategie CR a státních programů podpory cestovního ruchu (vyjadřuje se k jejich struktuře i náplni), • v návaznosti na státní program podpory cestovního ruchu shromažďuje, sleduje a podporuje žádosti o poskytnutí dotací z jednotlivých podprogramů M M R CR, 2 1 Organizační struktura, In Olomoucký kraj, dostupný na: http://www.kr-olomoucky.cz/3-organizacni-struktura- cl-302.html zajišťuje a koordinuje vypracování Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje a dalších strategií zvyšování povědomí o turistických oblastech Střední Moravy a Jeseníku, podílí se na koordinaci turistické veřejné a podnikatelské sféry, implementuje centrální celostátní programy na oživení CR na podmínky kraje a přebírá aktivity jednotlivých obecních úřadů, zajišťuje poradenství obcím a obecním úřadům v oblasti cestovního ruchu, spolupracuje s M M R CR, s CzechTourism Praha, s Klubem českých turistů, s Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy, Olomoucí, se sdruženími cestovního ruchu Jeseníky, s informačními centry a dalšími subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu, spolupracuje s okolními kraji na nadregionálních projektech z oblasti tvorby propagačních materiálů turistických atraktivit, podporuje konkrétními akcemi za spoluúčasti dalších partnerů rozvoj cestovního ruchu v přeshraniční spolupráci s Polskem, ve spolupráci s oddělením projektového řízení odboru investic a evropských programů shromažďuje a aktualizuje informace z oblasti cestovního ruchu (seznam turistických center, přehledy ubytovacích kapacit, sportovních center a zařízení, turistických cílů a atraktivit, kalendář akcí cestovního ruchu kraje apod.), ve spolupráci s oddělením projektového řízení odboru investic a evropských programů sleduje a zpracovává statistiku z oblasti cestovního ruchu, zpracovává podklady pro prezentaci kraje v odborných časopisech cestovního ruchu a publikacích a provádí jejich korektury, zodpovídá za přípravu tiskových a multimediálních propagačních a informačních materiálů Olomouckého kraje v oblasti CR, následně je využije pro propagaci a prezentaci Olomouckého kraje v rámci CR a v zahraničí zabezpečuje přípravu i prezentaci Olomouckého kraje na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v tuzemsku i zahraničí, zabezpečuje propagaci a reklamu Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu a tvorbu jednotného systému propagace kraje, 3.10.2 Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy (RARSM) Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy vznikla v roce 1996 na základě potřeby řešení regionálních problémů a koordinování strategií rozvoje regionu. Jejími zakladateli jsou Sdružení obcí střední Moravy a město Olomouc, kteří vytvořili toto zájmové sdružení právnických osob. Agentura působí především na území Olomouckého kraje, tj. okresů Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Jeseník, v některých oblastech se její činnost dotýká i Zlínského kraje, tj. okresů - Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Její aktivity jsem identifikoval takto: • Příprava a zpracování regionálních (i meziregionálních či nadregionálních) rozvojových projektů pro jednotlivé subjekty a zástupce veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru za účelem získání dotace z fondů E U a ČR. • Poradenská a konzultační činnost pro municipality a subjekty působících na jejich území • Tvorba a aktualizace rozvojové koncepce cestovního ruchu • Organizace, pořádání a zabezpečení workshopů cestovního ruchu • Sběr, analýza a prezentace dat a informací v rámci Regionálního informačního servisu (RIS), postupné doplňování databáze RIS, její aktualizace za celý Olomoucký kraj a propagace aplikace • Spolupráce se sdružením „Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu" v oblasti podpory a rozvoje cestovního ruchu v regionu • Regionální marketing - prezentace a propagace regionu na území ČR i za jeho hranicemi • Činnost v oblasti dotačního managementu 3.10.3 Shrnutí V olomouckém kraji je podpora cestovního ruchu na vysoké úrovni. Krajský úřad i RARSM jsou velice aktivní. Situace je dost nepřehledná a velké množství aktivit (především propagace regionu) je společná oběma institucím. Ani přes důkladné zkoumání výročních zpráv jsem nebyl schopen potvrdit ani vyvrátit duplicitu v aktivitě propagace regionu. Podle mého názoru je právě propagace regionu jediná aktivita, která by mohla být zdvojena. Tím by marketingová strategie nabyla na síle a její účinek by postihl širší vzorek obyvatel. 3.11 Kraj Vysočina 3.11.1 Krajský úřad V kraji Vysočina zabezpečuje agendu cestovního ruchu Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Je zde vytvořeno i oddělení cestovního ruchu. Hlavním koncepčním dokumentem je Program rozvoje Kraje Vysočina. Na základě tohoto programu byla utvořena Strategie cestovního ruchu v kraji vysočina na období 2008-2013,2 2 která je klíčovým dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Je v ní navržen soubor cílů a řešení konkrétních problémů CR. Společně tyto dva dokumenty určují směřování rozvoje cestovního ruchu v kraji. Na základě tohoto programu pak krajský úřad vykonává tyto aktivity: • tvorba krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji • příprava právních předpisů kraje na úseku CR • kompletace dokumentace o stavu a vývoji kulturních aktivit v kraji • poskytování příspěvků vlastníkům kulturních památek (obnova a zachování kulturní památky) • provádí analýzy rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji • provádí konzultační a poradenskou činnosti a poskytuje informační podporu subjektům kraje v oblasti cestovního ruchu • realizace projektů na podporu cestovního ruchu, vyhledávání a administraci finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu v kraji • spolupráce na zajištění obsahové náplně internetových stránek kraje na úseku cestovního ruchu • zajištění a koordinace agendy příslušných grantových programů Fondu Vysočiny na úseku CR • zajišťuje finanční management pro oblast čerpání prostředků ze strukturálních fondů a dalších dotačních programů Evropské unie • zajišťuje komunikaci odboru CR s podnikatelskou veřejností působící v oblasti služeb a cestovního ruchu kraje • zajišťuje tvorbu koncepčních a strategických materiálů v oblasti CR 2 2 Koncepční materiály kraje Vysočina, In Kraj Vysočina, dostupné na: http://www.kr-vysocina.cz/program- rozvoje-kraje-vysocina/ds-300352/pl=4786 • vykonává úkoly při plnění funkce zřizovatele k příspěvkové organizaci Vysočina Tourism • zpracování koncepcí rozvoje CR na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, kde vymezuje hlavní územní problémy a priority • provozuje internetový portál cestovního ruchu „Vítejte na Vysočině" • příprava a provoz geoaplikace pro cestovní ruch • tvorba a aktualizace databáze subjektů působících v CR • tvorba sítě partnerů aktivně se podílejících na řízení a podpoře aktivit CR 3.11.2 Regionální rozvojová agentura Vysočina (RRAV) RRAV vznikla v roce 1998 jako akciová společnost. Charakter činností RRA V, a. s. nenaplňoval zcela podmínky stanovené zákonem pro obchodní společnosti, a proto bylo akcionáři rozhodnuto o změně právní formy a veškeré činnosti agentury byly převedeny na nově vzniklou RRAV, zájmové sdružení právnických osob. Tato agentura je od té doby koncipovaná v souladu s modely regionálních rozvojových organizací v zemích E U . 2 3 Aktivity RRAV v cestovním ruchu se dají vymezit takto: • návrhy a realizace cyklotras včetně značení a jejich správa • tvorba marketingových studií CR mikroregionů • provoz webové prezentace a aktualizace obsahu portálu Regionálních informačních servisů (RIS) v území pro kraj Vysočina • grafické zpracování publikací, propagačních materiálů a webových stránek • Realizace značení turistických cílů a informačních systémů obcí • Tvorba strategických a koncepčních dokumentů pro obce, ale i pro kraj Vysočina • Zpracování projektových žádostí pro dotační a grantové programy 3.11.3 Shrnutí V kraji Vysočina je situace na poli podpory cestovního ruchu značně nepřehledná. Analýzou rozvojových dokumentů kraje a výročních zpráv jsem byl schopen vymezit okruh aktivit kraje v cestovním ruchu. Ty jsem následně porovnával s činností RRAV a našel jsem několik shod. O duplicitu se ale nejednalo, protože při bližší analýze aktivity, jsem zjistil, že byla součástí Činnost R R A V dostupné na: http://www.rrav.cz/agentura/cinnost.html projektu, na kterém spolu tyto organizace spolupracovaly. Můžu tedy konstatovat, že jsem v kraji Vysočina nenalezl žádnou duplicitu v aktivitách CR. 3.12 Jihomoravský kraj (JMK) 3.12.1 Krajský úřad Na JMK je cestovní ruch v kompetenci odboru regionálního rozvoje. Pro tento účel je zde vytvořeno oddělení cestovního ruchu. Hlavním koncepčním dokumentem je Program rozvoje kraje, který je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Na základě tohoto dokumentu je zpracován Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. Tento dokument konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity v CR ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace.24 Podle tohoto programu pak krajský úřad vykonává tyto aktivity: • analýza rozvoje odvětví cestovního ruchu v JMK, • zpracovávání programu rozvoje CR na území JMK a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce CR, koordinuje její územní dopady a vymezuje hlavní územní problémy a priority, • vypracovává podklady pro tvorbu organizační struktury cestovního ruchu a pro vymezení turistického regionu a turistických oblastí JMK, • zpracovává, předkládá a realizuje projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu spolufinancované státními a zejména evropskými fondy, • koordinace tvorby krajských zdrojů a podkladů pro financování rozvojových projektů cestovního ruchu v JMK, • zpracování podkladů pro podporu turistických informačních center jako základních jednotek cestovního ruchu v JMK a administruje tento dotační program podpory, • tvorba podmínek pro jednotný systém propagace turistického potenciálu JMK, • připravuje a sumarizuje programy a projekty na podporu cestovního ruchu, • příprava podkladů pro realizaci přeshraniční spolupráce, zahraniční spolupráce a spolupráce mezi kraji CR a zejména Moravy v oblasti cestovního ruchu, 2 4 Rozvojové dokumenty. In Jihomoravský kraj dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=1744í&TypeID=l • zpracovává dílčí analýzy, koncepční a realizační dokumenty v oblasti dopravní obslužnosti ve vztahu k cestovnímu ruchu, pěší turistice, cykloturištice, lázeňství, vodní turistice atd., • vykonává poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu, • spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, agenturou Czechtourism, destinačními organizacemi turistických oblastí, a zejména s Centrálou cestovního ruchu Jižní Morava, turistickými informačními centry, s podnikatelskou a neziskovou sféru, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v JMK, • propagace turistického potenciálu JMK (spravuje turistický webový portál, sdělovací prostředky, marketing, veletrhy, prospekty, mapy, katalogy a další). 3.12.2 Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM) RRAJM byla založena 10. září 1997 za účelem zabezpečení administrace programu PHARE. Tato agentura je zájmovým sdružením právnických osob, jejími členy jsou: Jihomoravský kraj, Sdružení obcí a měst jižní Moravy a Krajská hospodářská komora jižní Moravy. V současné době RRAJM aktivně působí zejména ve sféře přípravy projektů do Strukturálních fondů EU, podpory investic do regionu, vybraných informačních služeb, administrace Fondu Malých Projektů v regionu jižní Morava/Dolní Rakousko v rámci cíle Evropské územní spolupráce (nástupce Dispozičního fondu INTERREG IIIA). R R A J M funguje na neziskovém principu - získané prostředky j sou reinvestovány do dalších aktivit a projektů ve prospěch regionu.25 Její aktivity v oblasti cestovního ruchu bych vyjmenoval takto: • Rámcové grantové poradenství na podporu CR • Služby a zpracování strategických a programových dokumentů regionálního rozvoje (např. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013) • zpracování strategických rozvojových dokumentů na úrovni obcí • Poradenství v oblasti sdružování firem, mapování potenciálních subjektů pro vytváření klastrů (Vinařský klastr) Činnosti RRAJM, In O nás, online: dostupné na: http://rrajm.cz/o-nas • Spolupráce s agenturou Czechtourism • Spolupracuje s podnikatelskými subjekty CR • zajišťuje pravidelné vydávání Bulletinu kulturních a společenských akcí konaných na území Jihomoravského kraje • Administrace projektů podpory cestovního ruchu z ROP • Sběr, analýza a prezentace dat a informací v rámci Regionálního informačního servisu (RIS), postupné doplňování databáze RIS a propagace aplikace • Implementuje koncepce rozvoje vinařství a ochrany památkové péče 3.12.3 Shrnutí V Jihomoravském kraji se regionální rozvojová agentura velmi zapojuje do cestovního ruchu. Bylo tedy celkem složité porovnávat její aktivity s aktivitami krajského úřadu. Při rozhovoru s pracovnicí regionální agentury, mi bylo řečeno, že k duplicitě by nemělo docházet. Při porovnání aktivit jednotlivých let ve výročních zprávách, jsem našel jen společné projekty s partnerským vztahem těchto institucí. Mohu tedy jen konstatovat, že se mi nepodařilo prokázat existenci duplicit v aktivitách podporujících cestovní ruch. 3.13 Zlínský kraj 3.13.1 Krajský úřad Agendu cestovního ruchu na Zlínském krajském úřadě má na starost odbor cestovního ruchu. Hlavním strategickým dokumentem je Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 - 2015. Na základě tohoto dokumentu a výročních zpráv Zlínského kraje jsem vymezil následující aktivity cestovního ruchu: • provádí analýzy rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji • zajišťuje komunikaci odboru CR s podnikatelskou veřejností působící v oblasti služeb a cestovního ruchu kraje • zajišťuje tvorbu koncepčních a strategických materiálů v oblasti CR • tvorba a aktualizace databáze subjektů působících v CR • zpracování koncepcí rozvoje CR na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, kde vymezuje hlavní územní problémy a priority • realizace projektů na podporu cestovního ruchu, vyhledávání a administraci finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu v kraji • zajišťuje komunikaci odboru CR s podnikatelskou veřejností působící v oblasti služeb a cestovního ruchu kraje • zajišťuje tvorbu koncepčních a strategických materiálů v oblasti CR 3.13.2 Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Regionální rozvojová agentura Východní Moravy byla založena 9.2.1998 Ministerstvem pro místní rozvoj CR, Krajskou hospodářskou komorou a Sdružením měst a obcí Východní Moravy jako zájmové sdružení právnických osob. Činnost agentury byla od počátku zaměřena především na systematický rozvoj Zlínského kraje společně s rozvojem měst a obcí, podporu zahraničních investic, rozvoj příhraniční spolupráce. Aktivity agentury v oblasti cestovního ruchu by se dali vymezit takto: • administrace a provoz stránek Regionálního informačního servisu (RIS), využití geografických informačních systémů k analytické činnosti • Příprava a podpora programů pro zajištění propagace cestovního ruchu kraje • spolupráce a zajištění odborné pomoci při zpracování strategických a rozvojových plánů CR mikroregionů • zajištění spolupráce s dalšími agenturami, nadacemi, neziskovými organizacemi, hospodářskými komorami, fondy na území kraje zabývajícími se tvorbou a realizací projektů CR v regionu 3.13.3 Shrnutí Ve Zlínském kraji je hlavním iniciátorem rozvoje cestovního ruchu krajský úřad. Regionální rozvojová agentura je sice taky aktivní v oblasti cestovního ruchu, ale většinou se spíš orientuje na rozvoj podnikání a příhraniční spolupráce. Není tedy divu, že se jejich aktivity neshodují. ZÁVĚR V první kapitola je věnovaná politice cestovního, jejímu vymezení k pojetí hospodářské politiky. Zdaje lepší zaujmout liberální přístup nebo intervencionistický přístup. V dnešní době už asi nikdo nemůže popřít ekonomický přínos politiky cestovního ruchu. Vyvstává tu však otázka její veřejné podpory. Je zde vedena polemika nad oprávněností zásahu státu a jsou zde nadneseny argumenty, které se přiklání k oběma variantám hospodářské politiky. Následuje vymezení nositelů, cílů a nástrojů politiky cestovního ruchu. Ve druhé kapitole se text zabývá možností neadministrativního řešení problémů regionální rozvojové politiky, které se v dnešní době začíná prosazovat. Tímto řešením je management regionálního rozvoje, který je založený na širším konsensu mezi občany, podnikateli, neziskovými organizacemi a orgány veřejné správy. Tento přístup začíná stále častěji prosazovat i Evropská unie v souvislosti s naplňováním principu partnerství, který je v problematice cestovního ruchu obzvlášť důležitý. Následuje charakteristika managementu regionálního rozvoje a jeho rozdělení na liberální a centralistický. Z centralistického pojetí nám vyvstávají dva typy řídících aktérů regionálního managementu. Veřejnými aktéry jsou zde krajské samosprávy a jako polo-veřejní aktéři zde vystupují regionální rozvojové agentury. Ve třetí a klíčové kapitole této práce se zabývám konkrétními krajskými úřady, jejich institucionálním zabezpečením agendy cestovního ruchu a na základě rozvojových dokumentů a výročních zpráv identifikuji jejich aktivity v podpoře cestovního ruchu. U regionálních rozvojových agentur mě zajímá především jejich právní forma a vlastnická struktura společnosti. Jejich aktivity identifikuji pomocí jejich stanov a výročních zpráv. Následuje porovnání jejich aktivit. Tato práce si kladla za cíl identifikovat a srovnat aktivity na podporu cestovního ruchu používané řídícími aktéry managementu regionálního rozvoje, kterými jsou krajské samosprávy a regionální rozvojové agentury. Stanovené hypotézy práce byly tyto: Existuje duplicita aktivit regionálních rozvojových agentur a krajských úřadů a dochází k plýtvání finančních prostředků v souvislosti s duplicitou aktivit. V průběhu zkoumání aktivit CR obou organizací jsem neodhalil duplicity, a tak jsem nezjistil žádné plýtvání peněžními prostředky. Byly zde však případy, kdy to na duplicitu aktivit vypadalo. Velice špatně se odhaluje duplicita aktivit v případě marketingových aktivit, kdy jsem nevěděl o přesném zacílení této strategie, a tak jsem nemohl posoudit jejich dopad. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografická citace • KLIKOVÁ, Christiana; KOTLÁN, Igor. Hospodářská politika. Vyd. 1. Ostrava : Institut vzdělávání SOKRATES, 2003. 275 s. ISBN 8086572048. • HOLMAN, Robert. Makroekonomie : středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 8071797642. • VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 350 s. ISBN 8021038888. • JEŽEK, J. Regionální rozvojové agentury: okolnostijejich vzniku, faktory úspěšnosti a budoucí vývoj (2007), v X . Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách • METELKOVA, P. (2006): Pragmatická politika cestovního ruchu na příkladu Švýcarska. In IX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: ESF M U , od s. 221-228, 8 s. ISBN 80-210-4155-2 • SAUER, M . - HOLESINSKA, A.: Veřejná podpora cestovního ruchu jako jeden z nástrojů politiky cestovního ruchu. In 1. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu na téma "Evropská unie a cestovní ruch". Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2006, ods. 5-5, 6 s. • VITURKA, Milan. Regionální ekonomie a politika II. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 131 s. ISBN 9788021044784. • VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M . , HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVA, P.: Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: M U 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6 • TITTELBACHOVÁ, S.): Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing, 2011., 1. vydání, 196 stran, ISBN 978-80-247-3868-0 • WOKOUN, René. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 9788072016990. • WOKOUN, René. Regionální rozvoj a jeho management v České republice. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2007. 244 s. ISBN 9788024513010. • JEŽEK, J. (2008): Regionální management jako cesta k udržitelnému rozvoji venkovských regionů. Infobanka výzkumu Ministerstva pro místní rozvoj, online dostupný na: http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA. • ŠAUER, M . (2008): Podpora cestovního ruchu z veřejných financí, M U , doktorská disertační práce Webové stránky http://kraj-lbc.cz http://arr-nisa.cz http://www.cep-rra.cz http://www.euro-glacensis.cz http://www. pardubickykraj.cz http://www.rrapk.cz/ http://www .rera.cz http://www.kraj-jihocesky.cz/ http://www.kr-plzensky.cz/ http://www.rra-pk.cz/ http://www.apdm.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/ http://www.rra.cz http://www.kr-stredocesky.cz http://rra-strednicechy.cz http://www.arr.cz http://www.cara.cz http://www.hrat.org http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ http://www.rarsm.cz http://www.rrav.cz http://www.kr-vysocina.cz/ http://www.rrajm.cz/