Výzkum ekologie společenstev bezobratlých je podmíněn použitím vhodných kvantitativních vzorkovacích metod, které nejlépe odrážejí skutečné zastoupení druhů a jejich početnost. Způsob odběru opaskovců (Clitellata) se liší podle velikosti jedinců zkoumané skupiny a podle charakteru vzorkovaného habitatu. Při výběru metody mohou představovat problém ekotony, habitaly ležící na pomezí ekosystémů akvatických a terestrických. Helokrénní prameništní slatiniště Západních Karpat, zahrnující pramenné stružky, tůňky i podmáčenou vegetaci a půdu představují právě takovéto stanoviště. V rámci grantových projektů byla získána unikátní data umožňující srovnání hydrobiologických a pedobiologických kvantitativních vzorkovacích metod, pomocí nichž byli získáni opaskovci ze stejné sady lokalit. Ve vodních stanovištích byly použity hydrobiologické a pedobiologické metody na plochách stejné velikosti (625 cm2) a opaskovci byli determinováni stejnou metodou – po fixovaní ve formaldehydu. Rozdíl spočíval v extrakci. U hydrobiologické byli jedinci po proprání fixovaného vzorku vybíráni ručně pod binokulární lupou, u pedobiologické byli opaskovci získáni tzv. suchou extrakcí, kdy se odebraná půda nechá vysychat (zpravidla se urychluje zahříváním shora) a využívá se úniková reakce půdních živočichů (tzv. Kempsovovým aparátem). Tato metoda se používá hlavně pro velké druhy žížalovitých, ale lze takto získat i ostatní drobnější druhy kroužkovců, ale jejich zastoupení a počty pravděpodobně nejsou reprezentativní. Vlhkomilné a citlivé druhy mohou během průchodu suchým substrátem uhynout, přesto i tato data někteří autoři prezentují, proto bude srovnána diverzita a denzita opaskovců získaná oběma metodami. Bakalářská práce se bude skládat z rešeršní a praktické části. Rešeršní část se zaměří na sumarizaci a prezentaci existujících poznatků o metodách odběru a extrakce opaskovců, zejména na metodu extrakce Kemsonovým aparátem. V praktické části budou determinovány všechny vzorky opaskovců z velkých půdních sond odebraných na vodních stanovištích a na přechodových stanovištích pedobiologickou metodou. Bude provedeno srovnání mezi hydrobiologickou (vzorky odebrané a již dříve determinované) a pedobiologickou metodou na vodních stanovištích. Budou sledovány rozdíly ve skladbě společenstva: počtu druhů, jedinců a zastoupení jednotlivých čeledí. Z pedobiologických vzorků z vodních a přechodových stanovišť bude navíc vyhodnocena změna druhové diverzity a počtu jedinců se změnou vlhkosti půdy. Literatura Bojková J., Schenková J., Horsák M., Hájek M. 2011. Species richness and composition patterns of clitellate (Annelida) taxocenoses in the treeless spring fens: the effect of water chemistry and substrate. Hydrobiologia, 677, 159–171. Southwood T.R.E. 1973. Ecological methods with particular reference to the study of insect populations. Chapman and Hall, London. Edwards C.A. 1991. Methods for assessing populations of soil-inhabiting invertebrates. The assessment of populations of soil-inhabiting invertebrates. Agriculture, Ecosystems and Environment, 34, 145–176. Čoja T., Zehetner K., Bruckner A., Watzinger A., Meyer E. 2008. Efficacy and side effects of five sampling methods for soil earthworms (Annelida, Lumbricidae). Ecotoxicology and Environmental Safety, 71, 552–565. Plum N., Filser J. 2005. Floods and drought: Response of earthworms and potworms (Oligochaeta: Lumbricidae, Enchytraeidae) to hydrological extremes in wet grassland. Pedobiologia, 49, 443–453.