Rašelinotvorná vegetace po tisíce let archivuje záznam o jejím druhovém složení, ale i o druhovém složení mikrorganismů, které jsou na ni navázáni. K nim patří zejména krytenky, polyfyletická skupina heterotrofních i mixotrofních mikroorganismů tvořící schránku, jejichž společenstva dobře indikují vlhkostní změny v mechovém patře rašelinišť. Na ombrotrofních vrchovištích, která jsou sycena výhradně srážkovou vodou, může zahrnutí krytenek do paleobotanického výzkumu zásadně zpřesnit rekonstrukci sukcesního vývoje vrchovišť i rekonstrukci vývoje místního klimatu. Bakalářská práce se zaměří na oblast Karpat, kde jsou ombrotrofní rašeliniště vzácná. V úvodu shrne dosavadní publikované paleoekologické práce z ombrotrofních vrchovišť Západních i Východních Karpat, které zahrnuly do výzkumu buď rostlinné makrozbytky (mechorosty, cévnaté rostliny), krytenky nebo obojí. Přehledně shrne jejich hlavní atributy a výsledky a posoudí vypovídací schopnost těchto studií s ohledem na rekonstrukci sukcese rašeliništní vegetace a rekonstrukci vývoje regionálního klimatu. Ve vlastní práci bude analyzovat subfosilní společenstva krytenek v horních ca 100 cm rašelinného profilu (ca 30 vzorků), odebraného na vrchovišti Tăul lui Dumitru ve Východních Karpatech v Rumunsku. Stručně představí přírodní podmínky zkoumaného vrchoviště a bude prezentovat zjištěné změny druhového složení krytenek pomocí standardních paleokologických metod. Podle toho, které další souběžně získávané výsledky analýz ostatních proxy budou k dispozici (pylová analýza, analýza makrozbytků, paleoklimatologický model), a podle případně identifikovaných změn (např. recentní antropogenní a klimatické změny), použije základní statistické metody (vyučované v bakalářském studijním programu) k otestování formulovaných hypotéz. Výsledky bude interpretovat v kontextu ostatních proxy (pokud budou k dispozici) a v kontextu ostatních studií z Karpat (případně ze světa); rešerše provedená v úvodu práce přitom poslouží k výběru relevantních diskutovaných studií.