Anotace Severní strana Východních Sudet a Vnějších Západních Karpat byly v pleistocénu zasaženy Fenoskandským ledovcovým štítem. Elsterský ledovcový štít dosáhl většího plošného rozsahu a úzkými splazy pronikl do horských sedel a říčních údolí až do nadmořské výšky 545 m (Nývlt et al. 2011). Degradaci ledovcového štítu provázela a následovala intenzivní eroze, příp. pohřbení ledovcových sedimentů. Právě v říčních údolích je fluviální eroze a po stranách údolí pohřbily koluviální a aluviální sedimenty. Z těchto důvodů je maximální rozsah okraje ledovcového štítu v říčních údolích velmi problematické rekonstruovat (Hanáček, Bubík 2021). Velmi diskutabilní je otázka zalednění údolí řeky Opavy v Brantické vrchovině jihozápadně od Krnova. Informací publikovaných o pevninském zalednění této části Nízkého Jeseníku je naprosté minimum, obsahuje je pouze geologická mapa 1:50 000 (list 15–13 Vrbno pod Pradědem, red. J. Otava, 1992). V uvedené mapě je předpokládaná hranice maximálního rozsahu sedimentů pevninského zalednění v údolí Opavy zakreslena do 390 m n. m. po jižní okolí Brantic a do levostranného údolí potoka Krasovka až do 450 m n. m. Archivní letecké snímky ukazují před ústím Krasovky do Opavy několik odkryvů, které patrně odhalovaly sedimentární akumulaci, která vznikla na styku obou údolí. Tato akumulace může prostorově souviset jak s reziduálními štěrky neznámé povahy, tak s akumulacemi sálské hlavní terasy, jejíž relikty jsou vymapovány i na protější straně údolí Opavy. Cíle práce Z uvedeného je zřejmé, že zásah ledovce do údolí Opavy v podobě zakreslené na geologické mapě 1:50 000 lze považovat přinejmenším za nedostatečně prokázaný. Jedná se o jeden z nejspornějších úseků pevninského zalednění celé moravskoslezské glaciální oblasti. Cílem bakalářské práce proto bude revize vymapovaného zásahu ledovcového štítu v této oblasti. Hlavní otázky k řešení, na které se bakalářská práce bude snažit odpovědět, jsou: 1. Je zásah pevninského ledovce v podobě, jak je zakreslen v geologické mapě 1:50 000 list 15–13 Vrbno pod Pradědem v souladu s důkazy zjistitelnými v terénu? 2. Je možné přesněji interpretovat „reziduální štěrky nejisté pozice a stáří“ mezi Radimí a Branticemi? 3. Jsou sedimenty těsně před ústím údolí Krasovky do údolí Opavy opravdu ledovcové v užším či širším smyslu slova nebo se jedná o aluviální kužel související až s mladší akumulací hlavní terasy sálského stáří? 4. Je možné rekonstruovat maximální zásah ledovce do údolí Opavy jihozápadně od Krnova podle přítomnosti eratik ve starší akumulaci hlavní terasy? Základní literatura Hanáček, M., Bubík, M., 2021. Maximální rozšíření pleistocenního ledovcového štítu ve Vnějších Západních Karpatech a Východních Sudetech – současné znalosti a nový důkaz. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 28, 85–92. Macoun, J., Šibrava, V., Tyráček, J., Kneblová-Vodičková, V. 1965: Kvartré Ostravska a Moravské brány. 419 s. Ústřední ústav geologický. Praha. Nývlt D., Engel Z., Tyráček J., 2011. Pleistocene glaciations of Czechia. In: Ehlers J., Gibbard P. L., Hughes P. D. (eds.): Quaternary Glaciations – Extent and Chronology Part IV – a closer look. Developments in Quaternary Science, 37–46, Elsevier. Otava, J., 1992. Geologická mapa ČR. List 15-13 Vrbno pod Pradědem. Český geologický ústav. Praha.