Práce nejprve stručně popíše historii a důvody, jež vedly k zavedení tzv. programu shovívavosti nejprve v americkém, a potom v evropském soutěžním právu. Zaměří se na právně filozofickou otázku beztrestnosti porušitele práva, který svoji chybu napravuje přiznáním. Stručně bude popsán obsah příslušného oznámení Evropské komise a diplomantka bude komentovat podmínky soutěžněprávní imunity. Prozkoumá judikaturu Evropské komise a evropskou judikaturu soudní a vyvodí závěry vzhledem k účelnost programu shovívavosti. Rozebere dále dokumentaci českého ÚOHS v této oblasti a posoudí použitelnost programu v praxi a příčiny současného stavu. Porovná tyto výsledky s výsledky ve vybrané členské zemi EU, která tento program aplikuje a posoudí příčiny rozdílů nebo shod; zaměří se přitom na možnost přímého použití evropských pravidel i na dohody bez komunitárního dopadu. Práce vyústí v kvalifikované stanovisko k dalšímu vývoji programu shovívavosti a v návrhy legislativní, resp. interpretačně aplikační.