Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management EKOLOGICKÁ DIMENZE PODNIKANÍ Ecological dimension of business Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Bc. Ing. Viktor KULHAVÝ, MSLS Brno, 2010 Autor: Lukáš ŘEZÁČ Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010 ZADANÍ BAKALÁRSKE PRACE Pro: ŘEZÁČ Lukáš Obor: Management Název tématu: EKOLOGICKÁ DIMENZE PODNIKANÍ - APLIKACE NÁSTROJŮ ČISTŠÍ PRODUKCE Ecological dimension of business - an application of Cleaner Production tools Zásady pro vypracování Problémová oblast: Zvyšování konkurenceschopnosti výrobního podniku může být v podniku prováděno zaváděním energeticky úspornějších technologií a zlepšením odpadového hospodářství . Z ekonomického pohledu realizovaná opatření vyžadují zajištění financování, efektivnosti investice a požadované doby návratnosti prostředků vynaložených na investice spojené se zaváděním těchto technologií. Cíl práce: Analyzovat výrobní proces v konkrétním podniku z pohledu energetické náročnosti a navrhnout opatření, která umožní spotřebu energie snížit. Postup práce a použité metody: 1) Studium literatury. 2) Stanovení hypotézy a určení metodického postupu. 3) Teoretický popis sledovaného problému a nástrojů Čistší produkce. 4) Vypracování praktické části: Popis prostředí vybraného podniku s důrazem na situaci v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s energiemi. Vyhledání a analýza podnikové dokumentace. Analýza příčin vzniku odpadů a využívání energií. Rozbor výsledků a diskuse. Hodnocení variant řešení. Financování a efektivita investic navrhované varianty. Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: 35 - 40 stran Seznam odborné literatury: • Slesinger, J - Kozielová, Z. Čistší produkce: Příručka pro podniky a veřejnou správu. Praha : Cenia, 2007. ISBN 80-85087-59-6. • Ekologické aspekty podnikání. Edited by Alena Hadrabová. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. 118 s. ISBN 80-7079-415-1. • Omezování vzniku odpadů - čistší produkce. Edited by Audun Amundsen. Praha : ENZO, 1995. 163 s. ISBN 80-901732-2-5. • Rozvoj trvale neudržitelný. Edited by Lubomír Nátr. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005. 102 s. ISBN 80-246-0987-8. Vedoucí bakalářské práce: Bc. Ing. Viktor Kulhavý, MSLS Datum zadání bakalářské práce: 23.11. 2009 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 23. 11. 2009 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby: Lukáš Řezáč Ekologická dimenze podnikání Ecological dimension of business Podnikové hospodářství Bc. Ing. Viktor Kulhavý, MSLS 2010 Anotace Bakalářská práce se zabývá metodou čistší produkce jako jedním z nástrojů trvalé udržitelné spotřeby a výroby. Popisuje historický vývoj ve světě i v České republice a její ekologické i ekonomické přínosy. Dále popisuje strukturu plánu i procesu zavádění této metody v podniku. Praktická část demonstruje aplikaci metody na výrobní podnik včetně kvantifikace ekologických i ekonomickým výsledků. Annotation The thesis deals with the cleaner production as one of tools of production and consumption sustainable development. It describes its history and development in the World as well as in the Czech Republic and also its environmental and economical benefits. There are planning and implementing procedures described herein. The practical part shows implementing of the method into a production company including final ecological and economical results. Klíčová slova Čistší produkce, omezování vzniku odpadů, výroba, environmentálni hodnocení, ekonomické hodnocení Key words Cleaner production, production waste preventiv, production, environmental rating, economical rating Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekologická dimenze podnikání vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viktora Kulhavého a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2010 podpis autora Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením ing. Viktora Kulhavého a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. května 2010 podpis autora OBSAH ÚVOD 11 I. TEORETICKÁ ČÁST 12 1. Čistší produkce 12 1.1. Vymezení pojmu Čistší produkce 12 1.1.1. Definice a vymezení oproti ostatním nástrojům 12 1.1.2. Oblasti zájmu čistší produkce 14 1.2. Vznik a vývoj 15 1.3. Vývoj a současná situace v České Republice 17 1.4. Role státu 18 1.5. Přínosy čistší produkce 19 1.5.1. Environmentálni přínosy 19 1.5.2. Ekonomické přínosy 20 2. Struktura projektu čistší produkce 22 2.1. Příprava projektu 22 2.2. Předběžné hodnocení 22 2.3. Plánování a organizace projektu 23 2.4. Fáze analýzy 23 2.5. Fáze návrhu variant 24 2.6. Analýza proveditelnosti 24 2.6.1. Technické a environmentálni vyhodnocení 24 2.6.2. Ekonomické hodnocení 25 2.6.3. Výběr opatření k realizaci 26 2.7. Fáze realizace 27 2.8. Vyhodnocení výsledků projektu 28 II. APLIKAČNÍ ČÁST 30 3. Podnik 30 3.1. Oblast činnosti podniku 30 3.2. Ekonomické zdraví podniku 31 3.3. Energetická bilance a odpady podniku 32 4. Vymezení aplikační části projektu čistší produkce 35 4.1. Stanovení priorit 35 4.2. Stanovení cílů projektu 35 4.3. Výběr indikátorů 36 4.4. Sběr dat pro materiálové bilance 36 5. Zjištěné energetické ztráty 37 6. Návrh variant řešení a způsoby financování 39 6.1. Snížení energetické spotřeby budovy elektroúdržby 39 6.2. Instalace plynové teplovodní kotelny v objektu jídelny 41 6.3. Instalace sálového systému vytápění středisek odd. A 42 6.4. Racionalizace provozu kotelen 44 6.5. Instalace topných plynových systémů pro vytápění provozních budov odd. D 46 6.6. Instalace nové parní plynové kotelny pro oddělení C 48 6.7. Modernizace vytápění objektu staré přípravny a kotelny 49 7. Návrh posloupnosti realizace navrhovaných variant 52 ZÁVĚR 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ 55 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT 56 Příloha 1:Stručný popis současné kotelny a rozvodů tepla 58 Příloha 2: Kompletní tabulka hodnocení navrhovaných variant řešení 60 ÚVOD Vyrábět a spotřebovávat do nekonečna jednoduše není možné. Množství suroviny na planetě je omezené. Růstem výroby a spotřeby dochází nejen ke zmenšování objemu a kvality surovin, ale také k ničení přírodních celků a struktur, jejichž plnou hloubku, funkci a význam člověk zdaleka ještě nepochopil. Obecně v dnešní společnosti je hodnota růstu výroby a spotřeby považována za nej důležitější faktor kvality života. Hodnota růstu HDP jakožto nej významnějšího faktoru ekonomie je toho důkazem. Definice podnikání, jako činnosti za účelem dosažení a udržení zisku, degraduje výsledek lidské činnosti do hodnoty peněžně vyjadřovaných zisků. Přibližně od 50. let 20. století začíná být otázka ničení životního prostředí vnímána jako problém. V následujících období dochází k postupnému vývoji různých technologií snižujícím intenzitu tohoto poškozování. Metoda čistší produkce poprvé definovaná v 80. letech se snaží zmírnit tento trend předcházením vzniku odpadů. Tedy jejich eliminací již ve fázi vzniku, nikoliv kjejich následné likvidaci, jako činily metody předchozí. V současné době tak podniky mohou aplikací této metody vyhovět zpřísňujícím se environmentálním normám, zmírnit tvorbu odpadů, a zároveň dosáhnout kladných ekonomických výsledků plynoucích z realizace projektů čistší produkce. Cílem této práce je analyzovat výrobní proces v konkrétním podniku z hlediska energetické náročnosti a navrhnout opatření pomocí nástrojů čistší produkce, které spotřebu energie sníží a na tomto příkladě prokázat, že aplikace metody je přínosná jak environmentálne tak ekonomicky zároveň. K prokázání této hypotézy je použito základních ekonomických hodnocení Cash flow, Payback, či Net present value. 11 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Čistší produkce 1.1. Vymezení pojmu Čistší produkce 1.1.1. Definice a vymezení oproti ostatním nástrojům Definice Čistší produkce UNEP1 : „Čistší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie ochrany životního prostředí na procesy, výrobky, a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak vůči životnímu prostředí. U výrobních procesů Čistší produkce zahrnuje efektivnější využívání surovin a energií, vyloučení toxických a nebezpečných materiálů a prevenci vzniku odpadů a emisí u zdroje. U produktů (výrobků a služeb) se strategie Čistší produkce zaměřuje na snížení jejich dopadu na životní prostředí, a to v rámci jejich celého životního cyklu, od vývoje až po jejich využití2 . Tato definice byla přijata UNEP (United nations environment programe) při 15. zasedání v květnu 1989 v Paříži, jako sjednocení více definic postupně vzniklých v jednotlivých zemích během vývoje čistší produkce v 80. letech. V různých zemích může být též označována jako „Waste minimization", „clean technology", „waste reduction", „pollution prevention", atd. Čistší produkce dle A. Amundsena zahrnuje různé formy a postupy, jejichž cíly jsou především snížení vzniku škodlivin a zdroje, nebo recyklačních technik, které vedou buď [AMUNDSEN, A., 1995:49]: Ke zmenšování celkového objemu odpadů Ke snížení nebezpečnosti odpadů K oběma efektům, pokud takové snížení je slučitelné s cílem, který spočívá ve snížení budoucího ohrožení zdraví a ZP United nations environment programe 2 COWI CONSULTING ENGINEERS AND PLANNERS AS.: Cleaner Production Assessment in Dairy Processing, l.vyd, Paříž, UNEP, 2000. ISBN: 9280718444 12 Základním cílem je tedy předcházet vzniku odpadů, což je z hlediska mikroekonomického i makroekonomického mnohem méně nákladným řešením nežli následné odstraňování těchto odpadů. Snížením vyprodukovaných odpadů klesnou náklady na koncová zařízení pro čištění, na recyklaci a skládkování odpadů a platby za vypouštění a emise odpadů do životního prostředí. „Opatření jsou tím efektivnější, čím blíže ke zdrojijsou prováděna" [AMUNDSEN, A., 1995:82]. Čistší produkce znamená optimální využití surovin a snížení úniku škodlivin i tvorby odpadů u zdroje při jejich vzniku. Při aplikaci nástrojů čistší produkce dochází ke zjištění a redukci výrobních ztrát energií i surovin způsobených nedokonalým výrobním procesem, technologiemi a výrobními zařízeními. Redukcí odpadů v průběhu výrobního procesu dochází také k omezování spotřeby surovin, energií a práce, které má pozitivní efekt jak v rovině environmentálni tak ekonomické. Právě pro toto spojení pozitivních přínosů jak v rovině environmentálni tak i ekonomické zároveň je čistší produkce nazývána jako strategie dvojího zisku (win-win stratégy, eko- efektivnost)1 . Tento efekt je zásadní pro motivaci podniků přistupovat k aplikaci nástrojů čistší produkce jako formě zvýšení konkurenceschopnosti, snížení nákladů a tedy dosažení lepších hospodářských výsledků. Právě díky této motivaci došlo k rychlému rozšíření mezi podniky. Dle Dobeše má čistší produkce stejně jako i další přístupy k omezování průmyslového znečištění za cíl snížit rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Od ostatních nástrojů je odlišují dvě základní charakteristiky: 1) Čistší produkce se programově omezuje na prevenční techniky (změny ve výrobě, změny technologie, změny vstupů i výstupů ekonomiky). Čistší produkce tedy nezahrnuje koncové technologie ani recyklaci odpadu mimo místo vzniku. Je totiž vhodnější nejprve využít všech možností vzniku odpadu předejít, než následně odpad recyklovat, což ovšem nesnižuje přínos této recyklace (\ samotná recyklace potřebuje energetické vstupy ve formě dopravy, samotného procesu a užití recyklátu - pozn. autoraj. Často se prostor kpředcházení vzniku odpadů nachází ve změnách současného výrobního procesu. 2) Čistší produkce využívá programové techniky systémově. Aplikace této metody se nevztahuje pouze na část výrobního procesu, či pouze suroviny, ale na celý proces 13 včetně podoby výsledného produktu. Tímto způsobem je metoda čistší produkce schopna odhalit veškerý potenciál podniku [AMUNDSEN, A., 1995:147]. 1.1.2. Oblasti zájmu čistší produkce Systematičností se rozumí sledování všech částí výrobního procesu i výrobku samotného: Výroba a výrobky bez škodlivin Změna výrobku: Může zásadně ovlivnit environmentálni dopad produkce jako celku. Cílem je stanovit soulad mezi požadavky zákazníků na produkt a míru zatěžování životního prostředí v průběhu celého životního cyklu. Amundsen ve své publikaci uvádí jako příklad kávové filtry, které se do roku 1989 vždy vyráběly v bílé barvě. Průzkum mezi zákazníky ale ukázal, že jiné zabarvení filtru, v tomto případě hnědé, které příliš neevokuje čistotu a hygienu, je pro zákazníky přijatelné, pokud je jim vysvětlen ekologický přínos hnědého filtru oproti bílému. Jednoduchou změnou výrobku tak bylo dosaženo snížení zatížení životního prostředí, protože výroba bílých filtrů vyžadovala použití chloru [AMUNDSEN, A., 1995:50]. Změna surovin: Podmínkou je úzká spolupráce s vedoucími výroby a technology. Změna surovin si totiž zpravidla vyžaduje zásah do výrobního procesu. Zahrnuje také pomocné suroviny, jako např. čisticí prostředky, obaly atd., které nevstupují do výrobku přímo. U tohoto druhu je změna snadněji prosaditelná, ale výsledky nedosahují takového rozsahu jako u surovin vstupujících do výrobku přímo. Dobrá provozní praxe: Zahrnuje hospodaření s energiemi, vodou a surovinami. Cílem je stlačit spotřebu na nutné minimum. Nutným předpokladem a často i prvním krokem je instalace měřících zařízení v jednotlivých částech provozu tak aby bylo možné hospodaření vyhodnocovat. Jednoduchým nástrojem pro zlepšení provozní praxe jsou kvalitně zpracované provozní instrukce, které poskytují zaměstnancům dostatek informací pro optimální provoz výrobních zařízení. Vpraxi se ukazuje, že v oblasti provozní praxe je mnoho co zlepšovat [AMUNDSEN, A., 1995:52]. - Recyklace surovin: metody čistší produkce zahrnují pouze vnitropodnikovou recyklaci surovin. Ta zpravidla probíhá ve formě třídění vzniklých odpadů a navracení použitelných látek a surovin zpět do výrobního procesu. Primárním krokem je samozřejmě vzniku odpadů 14 předcházet, to však není možné zcela. Opětovné využití části odpadů je další následnou cestou ke snížení jejich celkového objemu a tedy i nákladů na recyklaci či likvidaci a samozřejmě snižuje potřebu surovin na vstupu. Environmentálni stránka věci je analogická. Do tohoto bodu je možné zahrnout v dnešní době velmi se rozšiřující rekuperaci energií. Ve své podstatě se jedná též o recyklaci, tedy o opětovné využití odpadní energie. Vývoj současných technologií umožňuje využívání zejména tepelných čerpadel, tepelných výměníků, zásobníků tepla, či lokálních biologických čističek vody v provozech s potřebou užitkové vody. Vedlejší produkty: Zejména odpady (i po drobné úpravě) mohou být surovinou pro jinou výrobu. Při analýze výrobního procesu je třeba zvážit, zda vznikající odpady jsou použitelné pro jinou výrobu. Menší úprava, tzn. v rozsahu kdy ekonomické a environmentálni náklady změny nepřevýší užitek z této změny, může vést k odpadům s možností dalšího využití. Tyto je možné buď vnitropodnikově využít, nebo prodat. Aplikace nástrojů vyžaduje zapojení všech úrovní i nej širšího počtu zaměstnanců právě proto, že je aplikována v celé šíři výrobního procesu. Realizační týmy zahrnují vedle managementu i vedoucí výroby včetně dělníků. Ti jsou nejčastěji vystaveni problémům v procesní fázi a také jsou prvním zdrojem informací i nápadů Tato míra zapojení zaměstnanců podniku je dalším charakteristickým rysem, který čistší produkci odděluje od ostatních environmentálni ch přístupů, které se většinou zaměřují na určitou část výrobního procesu (např. koncové technologie, nakládání s odpady). 1.2. Vznik a vývoj čistší produkce S rozvojem průmyslu v době průmyslové revoluce je spojena i tvorba odpadů. V této době převládalo všeobecné přesvědčení, že příroda je sama schopna absorbovat odpady pomocí vlastních samočisticích funkcí. Poválečný růst průmyslové produkce ovšem vytváří adekvátní růst průmyslových odpadů, a objevuje se myšlenka odpadu, jako problému se kterým si příroda již sama neporadí. Začalo docházet k poškozování životního prostředí, a objevují se snahy tomuto bránit. 15 Odpovědí je první strategie na zmírňování dopadů na životní prostředí praktikovaná v 50. a 60. letech - strategie zřeďování a skladování. Její princip je založen na jednoduchém rozptylování koncentrovaného odpadu do větší plochy (zřeďování, stále založeno na samočisticí funkci přírody), nebo naopak koncentrací odpadů na jednotlivá místa (skládkování, např. doprava odpadů do moře ve větších vzdálenostech od pobřeží, nebo vznik vnitrozemských skládek). Tento přístup však nebyl schopen zajistit likvidaci neustále narůstajícího objemu odpadů. V 70. letech vzniká strategie filtrování. Vzniká tak nový průmyslový obor založený na koncových technologiích „end-of-pipe technology": filtrování na komínech či spalování pevného odpadu [VITURKA, A., 2005:54]. I státní politiky ochrany životního prostředí té doby byly postaveny na tomto přístupu, politika prakticky spočívala na regulaci vytvářených odpadů. Tyto technologie jsou finančně náročné a mají svou hranici účinnosti danou dostupnými technologiemi. I přesto, že přispívají ke zmírnění poškozování životního prostředí, mají své nevýhody. K výrobě těchto technologií jsou zapotřebí vstupy, sama tvorba, která spotřebovává energie a suroviny, vytváří odpady. Ve své podstatě tyto technologie odpady "jen" přesouvají z jednoho místa na druhé a koncentrují je. Mají neoddiskutovatelný přínos, ale nejsou aplikovatelné na všechny procesy, nepřispívají ke snížení spotřeby vstupů ani ke skutečné likvidaci odpadů (je třeba s nimi dále nakládat). Přístup praktikovaný v 80. letech již obrací svoji pozornost i na omezování vstupních surovin zavedením opakovaného používání a recyklace. Motivací byly zvyšující se ceny surovin a jejich omezené množství. Redukce spotřeby surovin formou recyklace vede i k omezení tvorby odpadů na jednotku produkce. Ale ani tento přístup není aplikovatelný na všechna odvětví a výrobky, recyklační technologie jsou nákladné a samy potřebují k provozu nemalé energetické vstupy. Strategie preventivní ochrany životního prostředí 90. let se již dostává ke kořenu problému snaze vzniku odpadů předejít, nikoli řešit jeho využití, likvidaci či rozptýlení. Snahou je v co největší míře zabránit vzniku odpadů již ve výrobě, což je také nosná myšlenka čistší produkce. 16 Za impuls vzniku čistší produkce je považováno zpřísnění některých zákonů v USA a zvýšení poplatků za produkci odpadů v 80. letech [DOBEŠ, V., 2008:35]. Byla to právě ekonomická stimulace, která vedla podniky chovat se ekologičtěji. 1.3. Vývoj a současná situace v České Republice Vývoj čistší produkce v České Republice, potažmo v Československu, byl započat po roce 1989. Vladimír Dobeš uvádí v českém překladu publikace Omezování vzniku opadu - čistší produkce jako počátek zahájení spolupráce s norskou organizací Norweigian Society of Chartered Engineers (NSCE) a World Environment Center (WEC) na první případové studii čistší produkce provedené v podniku Chemopetrol Litvínov na přelomu let 1993/1994. Na české straně se o organizaci starala nově vzniklá organizace České ekologické manažerské centrum, jako vůbec první česká nevládní a nezisková organizace vůbec. Orientuje se na širší environmentálni management. Do portfolia činnosti nyní patří organizace autorizovaných osob EIA/SEA, technická normalizace pro oblast norem spadající pod ISO 14001, poradenství a vzdělávání v oblasti [AMUNDSEN, A., 195:149]. Zajímavé je i vydávání časopisu Alternativní energie (www.alen.cz). Technická podpora WEC pokračuje i na dalších následných projektech. Silnou roli v budování českého know-how sehrála česko-norská spolupráce. Ve spolupráci s Fakultou technologickou VUT Zlín proběhly postgraduální kurzy, ve kterých byli školeni odborníci pod vedením NSCE. Tito vyškolení odborníci založili Asociaci manažerů čistší produkce, která dnes působí pod názvem Asociace manažerů udržitelné spotřeby a výroby. Asociace působí především jako sdružení odborníků. V současné době je zapojeno do uskupení organizací v Národním programu čistší produkce. Současnými pilíři čistší produkce jsou v ČR zejména tyto dvě organizace: České centrum čistší produkce Založeno v roce 1994. Vzešlo jako poslední cíl česko-norského projektu. V roce 2004 přešlo centrum pod organizaci CENIA zřizované Ministerstvem životního prostředí České republiky a začlenilo se do Národního programu čistší produkce. Hlavní činností centra je vzdělávání a příprava projektů čistší produkce v komerčních podnicích i ve veřejné správě. Má své zastoupení v Praze a v Brně CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vznikla v roce 2007, navázala ovšem na předchozí činnost Českého ekologického ústavu založeného v roce 1992. „Její logo v podobě pampelišky vystihuje hlavní poslání agentury: Být centrem informací, které mají pevný základ, ale snadno se 17 rozšiřují. Hlavním úkolem agentury CENIA je poskytování informací z oblasti životního prostředí"3 . Zaštiťuje Národní program čistší produkce (NPCP). „Úkolem NPCP je změnit přístup podniků, samosprávy, státní správy i veřejnosti k volbě opatření zajišťujících ochranu životního prostředí při průmyslové a jiné činnosti, včetně poskytování služeb tak, že budou dávat přednost preventivním opatřenímííA '. 1.4. Role státu Podpora státu v rovině legislativní: 1) Usnesení Vlády České republiky č. 165 ze dne 9.února 2000 k Národnímu programu čistší produkce ukládá ministerstvu životního prostředí ČR pravidelně Vládu informovat o vyhodnocení přínosů programu5 . Dochází tak k formálnímu vzniku výše zmíněného programu Národní čistší produkce. Původním impulsem tohoto usnesení je Mezinárodní deklarace o čistší produkci, kterou Česká republika podepsala v roce 1999. 2) Zákon č.76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů. Stanoví podmínky vydání integrovaného povolení provozu. „Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) sleduje dosažení účinnějšího postupu při omezování znečištění životního prostředí ve všech jeho složkách. Prostředkem jsou opatření, která umožní znečištění předcházet nebo alespoň toto znečištění do ovzduší, půdy i vody omezit" [SLESINGER, 2007: 87]. Postupy čistší produkce jsou pro podniky vhodným nástrojem právě při plnění požadavků daných tímto zákonem. 3) Deklarace mezinárodních smluv. Z nich nejvýznamnější jsou Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, konaná v Rio de Janeiru v roce 1992, výše zmíněná Mezinárodní deklarace o čistší produkci a Basilejská deklarace. Další významná role státu je v rovině nelegislativní. Spočívá v osvětě, vzdělávání a podpoře podnikům při zavádění čistší produkce. V případě ČR je Ministerstvo životního prostředí zakladatelem a garantem Národního programu čistší produkce a státní příspěvkové organizace CENIA, české informační agentury životního prostředí. 3 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT 4 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHOFIAR 5 http://kormoran.vlada.ez/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3FFC944D5C763127C12571B600703314 18 Pro rozšíření metody by bylo vhodné podporovat podniky i materiálově např. ve formě zvýhodněných úvěrů poskytovaných CMZRB, a.s. Metoda není v případě komerčních bank vůbec známá. V případě státu by se vynaložené prostředky mohly vrátit nejen ve zvýšení konkurenceschopnosti domácích podniků, ale také ve snížení následné potřeby obnovovat poškození životní prostředí. 1.5. Přínosy čistší produkce Přínosy lze rozdělit do dvou rovin: environmentálni a ekonomické. 1.5.1. Environmentálni přínosy Základní environmentálni přínos a smysl tohoto přístupu je snížení produkce odpadů. Z tohoto snížení plyne i snížení rizik pro životní prostředí. Snížení rizik je ve dvou rovinách: snížení produkovaných odpadů co do objemu omezení produkce nebezpečných odpadů a jejich nahrazení méně nebezpečnými (snížení nebezpečnosti) Přínosem, který ovšem není zmíněn ve studované literatuře, je i omezení spotřeby zdrojů. Efektivnějším hospodařením a omezením vzniku odpadů dochází i k poklesu spotřeby surovin na jednotku produkce. I tento přínos je důležitý. Přístup k environmentálním přínosům, který není ve studované literatuře zmíněn, je environmentálni náklad výroby a pořízení nových technologií v porovnání s environmentálním přínosem vzešlým ze snížení energetických ztrát působených současnou technologií. Jinými slovy, zda energetické a surovinové náklady na novou technologii nepřevýší přínos z úspor po realizaci. V takovém případě je vhodné počkat je možné počkat do konce technologické životnosti stávající technologie a později ji nahradit za novější, která bude dosahovat lepších parametrů než současná nabízená technologie. Jako vhodnou metodou porovnávání se jeví ekvivalent vyjádřený v emisích CO2, nebo použití metody plných nákladů. Tyto metody nejsou ovšem v současné době dostatečně vžity a rozšířeny. 19 Následující tabulka uvádí souhrnný přínos 46 demonstračních projektů realizovaných v ČR v letech 1992 - 1996: Graf č.l: Environmentálni přínosy 9222 • emise těkavých látek (t/rok) Okamžitá Do 0,5 roku Nad 0,5 roku Pramen: Dobeš, V.: Čistší produkce: Prevence odpadu a znečištění: Metodická příručka pro průmyslové podniky, upraveno autorem. 1.5.2. Ekonomické přínosy Ekonomické přínosy jsou zejména v úspoře výrobních nákladů. Úspora vzniká snížením vzniku odpadů, tedy snížením nákladů na suroviny, energie, mzdy a ostatní náklady, které vstupují do výrobního procesu a vystupují jako odpad. Další ekonomické přínosy můžeme rozdělit do následujících skupin [DOBEŠ, V., 1998:25]: Snížení náročnosti odpadového hospodaření: snížení nákladů spojených s uskladněním, manipulací, přepravou a likvidací odpadů Úspory nákladů na nakládání s odpady: snížení investic a nákladů nutných k provozu koncových technologií a poplatků - Možné zlepšení kvality výrobků Zlepšení postavení podniku při jednání s veřejnou správou Zlepšení celkového působení podniku na veřejnost Zjednodušení při zavádění EMS a ekonomická návratnost zavedení EMS postaveného na čistší produkci Zajímavým údajem vysledovaným na 46 demonstračních projektech realizovaných v ČR, je poměr ekonomických přínosů mezi úsporami na odpadech a úsporami ve výrobním procesu. Tento poměr činí 1:12, „tedy pokud podnik sníží produkci odpadů metodou čistší produkce a 20 uspoří na nakládání s nimi (skladování, přeprava, zneškodňování nebo náklady na provoz podnikové koncové technologie) určitou částku, na procesu (tj. na surovinách, energiích, mzdách atd.) uspoří nejméně 12x více " [DOBEŠ, V., 1998:27], Následující tabulka uvádí ekonomické přínosy zjištěné na týchž 46 projektech uvedených i v grafu 1: Graf č.2: Ekonomické přínosy (mil.Kč) 118 Okamžitá Do 0,5 roku Nad 0,5 roku Pramen: Dobeš, V.: Čistší produkce: Prevence odpadu a znečištění: Metodická příručka pro průmyslové podniky, upraveno autorem. Okamžité přínosy vyvolané změnami bez potřeby investic (např. organizační změnou) představují úsporu téměř 1 mil. Kč na podnik. Tabulka zobrazuje ekonomické přínosy pouze pro sledované podniky. Snížení budoucích nákladů spojených s odstraněním negativních vlivů odpadů jako externalit v této tabulce není zahrnuto. Ekonomické přínosy nevyplývají ovšem pouze z racionalizace samotného výrobního procesu ale i procesů obslužných jako např. ze zlepšení logistiky a dopravních procesů. 21 2. Struktura projektu čistší produkce 2.1. Příprava projektu V přípravné fázi projektu je nezbytné získat podporu vedení podniku. Bez této podpory není možné provést realizaci projektu. Následným krokem je získání co nejvíce dostupných informací o podniku (pre-screening) před místním šetřením. Tato příprava pomůže provést efektivnější místní šetření v podniku - screening. Při místním šetřením se zpravidla dotazují vedoucí pracovníci podniku a pracovníci odpovědní za materiálové a energetické toky. Právě jejich informace j sou cenným zdrojem při hledání ztrát. Dalším krokem přípravné fáze je zjištění finančního zdraví podniku. Informačním zdrojem jsou zejména Výkaz zisku a ztrát a Rozvaha za několik předchozích účetní/hospodářských období. Z těchto údajů je možné získat nejen současný stav, ale i tendenci dalšího vývoje. Součástí příprav může být i stanovení environmentálni politiky podniku, pokud se tak již nestalo. „Environmentálni politika je písemný závazek podniku, v němž jsou stanoveny důležité směry ochrany životního prostředí, které podnik hodlá realizovat. Je výhodné ji připravit v návaznosti na předběžné hodnocení. V tomto prohlášení jsou zmiňovány i řídící strategie, jako je např. čistší produkce. Vyhlášení environmentálni politiky bývá často podceňováno a postaveno na úroveň formality, její vyhlášení je nezbytnou náležitostí zavedení normy ISO 14 001 Vyhlášení je směřováno interně i externě. Interně působí na vztah zaměstnancům k podniku a jejich motivaci. Externě je působí na zákazníky a jejich vztah k podniku i produkci. Tento vztahje často podceňován [Dobeš, V., 1998:41]. 2.2. Předběžné hodnocení Cílem této části je určení oblastí v podniku s nej větším potenciálem pro zlepšení prostřednictvím nástrojů čistší produkce. Jako nástroj k určení klíčových oblastí může sloužit mapa energetických a materiálových toků zobrazující i jejich ztráty, dále je vhodné analyzovat systém řízení v podniku a produkt, jeho životní cyklus a požadované parametry z hlediska spotřeby. Stanovení priorit/cílů je zpravidla zaměřeno na rovinu environmentálni (omezení množství a nebezpečnosti odpadů) a ekonomickou (snížení nákladů, návratnost investic, výše nutných investic k realizaci jednotlivých opatření atd.). „Cíle projektu jsou stanoveny tak, aby bylo 22 dosaženo procesu neustálého zlepšování environmentálni chování podniku a zároveň ekonomické situace podniku".[SLESINGER, J. 2007:5], Výběr zaměření projektu určuje rozsah zkoumání v podniku. Je možné zaměřit se jen na určitou část či na celý podnik. Rozhodující bude kapacita řešitelského týmu. 2.3. Plánování a organizace projektu Ustavení řídící a pracovní skupiny. Úkolem řídící skupiny je stanovení priorit a kontrola průběhu projektu, úkolem pracovní skupiny je projekt připravit i realizovat. V přípravě plánu projektu je důležité definování cíle v konkrétní podobě (např. úspora el. energie o 15%). Pro měření dosažení cílů slouží ukazatele, které je nutné definovat (např. spotřeba el. energie měřená v KWh). Organizační část projektu sestává kromě ustavení týmů i z časového harmonogramu. 2.4. Fáze analýzy „V tomto kroku je třeba získat maximum informací o dané části výroby a materiálových tocích' [Dobeš, V., 1998:55]. Je třeba důsledně analyzovat rozdíl mezi objemem energií a materiálu na vstupu a na výstupu podrobným sledováním materiálových a energetických toků. Rozdílem je ztráta. Postup analýzy [Dobeš, V., 1998:55-56]: Identifikace všech materiálových a energetických toků zvoleným prostorem 6 včetně pomocných látek Určení velikosti těchto toků Identifikace všech procesů, které jsou součástí toků Sestavení bilančního schéma Provedení samotné bilance, tj. porovnání vstupů a výstupů u jednotlivých operací/částí procesu Je třeba stanovit bilanční prostor (rozsah zkoumané výroby) a bilanční období (v ideálním případě jeden rok, často se sledují ijednotlivé výrobní dávky [Dobeš, V., 1998:55]). Cílem této fáze projektu je „ odpověď na otázky jaké odpady vznikají, vjakém množství, ve kterém místě a zajakých okolností [Dobeš, V., 1998:59]. 6 Tím je celý podnik, nebo jen sledovaná část - pozn. autora 23 2.5. Fáze návrhu variant Po sběru informací a poznání sledovaného procesu nastává kreativní část návrhu nástrojů, nebo též návrhu variant řešení vedoucích k zamezení ztrát v klíčových oblastech sledovaného podniku. Obvykle tento proces probíhá ve dvou případně třech částech. Důležité je, aby tato činnost byla provedena v co nej širším spektru členů řešitelské týmu. Navrhované varianty závisí na zkušenostech, znalostech a motivaci členů. Forma může být týmová (např. brainstorming), nebo individuální (formou tzv. zápisníku, což je autonomní tvorba nápadů, při které jsou jednotlivě problémy sděleny členům týmu a ti potě vytváření individuální návrhy. Na konci období dojde k výběru nejvhodnějších návrhů již za účasti celého kolektivu [Dobeš, V., 1998:62]). V této části dojde i k separaci zjevně nevýhodných variant od ostatních. Ostatní varianty podléhají analýze proveditelnosti. 2.6. Analýza proveditelnosti „Analýza proveditelnosti má vyhodnotit opatření, vybrat realizovatelná, zjistit jejich důsledky a nejvhodnější opatření navrhnout k realizaci. Analýza proveditelnosti se provádí u námětů, u kterých není realizovatelnost či výhodnost v lokálních podmínkách provozu přímo zřejmá. Ekonomické hodnocení je třeba provádět ve všech případech. " [Dobeš, V., 1998:65]). Analýza se dělí na 3 části. Technické a environmentálni vyhodnocení variant a ekonomické hodnocení jsou prováděny paralelně. Výstupy z těchto hodnocení jsou data vstupující do třetí části - Výběr opatření k realizaci. 2.6.1. Technické a environmentálni vyhodnocení V této části analýzy proveditelnosti jsou zkoumána a hodnocena následující kritéria [Dobeš, V., 1998:65]: Z technického hlediska: • Bezpečnost z hlediska zaměstnanců • Možné změny v kvalitě výrobku • Nároky naprostor, kompatibilita nových zařízení se současnými • Technické nároky na energetické a materiálové vstupy Z hlediska životního prostředí: • Omezení odpadních proudů, znečištění 24 • Vliv na pracovní prostředí uvnitř podniku • Vliv na životní prostředí v okolí podniku • Nové dopady na životní prostředí 2.6.2. Ekonomické hodnocení Je důležité při rozhodování vedoucích pracovníků o realizaci projektu. Provádí se standardními ekonomickými metodami hodnocení investic: 1) Cashflow(CF) Sledování toků peněz v rámci projektů je snadným způsobem jak zjistit ekonomickou bilanci po ukončení projektu i v jeho průběhu. Při této metodě jsou extrahovány celopodnikové ekonomické vlivy jako např. daň z příjmu a je sledován ekonomický průběh samotného projektu odděleně od podnikových financí a ekonomiky. Modely CF jsou sestavovány projeden projekt ve více variantách. Sestavení variantního CF projektu zobrazuje peněžní průběh projektu při různých způsobech financování [Dobeš, V., 2008:61]: a) Financování z vlastních zdrojů podniku bez použití EPC Zdroje investičních prostředků pro projekt jsou vlastní. Byť někteří autoři uvádějí tento zdroj jako nejvýhodnější, nelze toto tvrzení zobecňovat. Je otázkou dalšího zkoumání, zdaje tento zdroj skutečně výhodnější než použití cizích zdrojů. b) Financování z cizích zdrojů bez EPC K nákladům projektu je třeba přičíst i náklady financování v podobě úroku [Dobeš, V., 2008:61]. Při tomto způsobu financování mají náklady na projekt a tedy i celková ekonomická bilance vyšší vypovídací schopnost. I finance z vlastních zdrojů mají svou cenu, ta ovšem není na nákladové straně projektu zohledněna z důvodu obtížné kvantifikovatelnosti (např. náklady alternativní příležitosti). c) Financování z vlastních zdrojů s použitím EPC (Energy Performance Contracting) Stejně jako u bodu a), ale ke každoročním nákladům je třeba připočíst náklady za poskytnuté garance [Dobeš, V., 2008:61]. Těmito garancemi se rozumí záruka dodavatele technologie za dosažené úspory plynoucí z provozu technologií. „Na modelu CF se vliv ceny za poskytnuté garance projeví tehdy, pokud je hodnota dodavatelem garantované úspory menší, než očekávaná. Pokud je garantovaná hodnota úspory stejná jako očekávaná hodnota úspory dle modelu a), je cena za garance rovna nule. Nejnižší hodnota garantované úspory by měla být taková, aby právě při jejím dosažení bylo NPVCF projektu v okamžiku vypršení smlouvy rovno 0. Výše nákladů je v rozmezí 30-50% z překročených úspor nad garantovanou hodnotu. 25 V případě nedosažení garantovaných úspor jde rozdíl na vrub dodavatele. Jedná se tedy ojakési pojištění ekonomických rizik projektu" [Dobeš, V., 2008:61]. d) Financování z cizích zdrojů s použitím EPC Kombinace bodů b) a c) 2) Payback(PB) Jak již anglický název napovídá, tento ukazatel uvádí časovou hodnotu návratu vložené investice. Ukazatel nepracuje se změnou hodnoty peněz v čase. I investic do projektu n r > . . . : — : — , K . \ r c = PB roky průměrné rocni CF (žádoucí hodnota v rozmezí >0 až cca 30) [Kalouda, F., 20068:63]. 3) Net present value (NPV) Dynamická metoda, která uvažuje změnu hodnoty peněz v čase. V zásadě jde o součet diskontovaných hodnot CF (zde označovaných jako PV): NPV-1 PVn (PVn= diskontované CF= r c k ! n f C F ) d+r)n (požadovaná hodnota >0) [Kalouda, F., 20068:64] 4) Internal rate of return (IRR) IRR neboli vnitřní výnosové procento udává maximální možnou cenu kapitálu (vyjádřenou procentem placeného úroku) za který je investice pořízena a není ztrátová (její NPV je rovno 0). Úrok, za který je investice pořízena při použití cizích zdrojů nesmí tedy být vyšší než IRR, jinak bude investice ztrátová. Tento ukazatel je také používán pro srovnání výnosnosti jednotlivých projektů. r^NPV=0 [Kalouda, F., 20068:65] Důležité je zahrnout všechny možnosti snížení nákladů jako např. náklady na mzdy, na dopravu, náklady spojené se snížením spotřeby všech energií. Všechny tyto faktory přispívají ke zvýšení výhodnosti projektu [AMUNDSEN, A., 1995:82] 2.6.3. Výběr opatření k realizaci Po hodnocení jednotlivých variant získáme údaje, které slouží k dalšímu rozhodování. Rozhodování je v kompetenci vedení podniku. Prvním krokem bude vyloučení variant s negativním hodnocením ekonomickým, technickým či environmentálním. 26 V dalším kroku následuje uspořádání variant a návrh posloupnosti jejich realizace. Toto uspořádání je možné formou expertního výběru nebo pomocí rozhodovacího procesu s použitím váhových kriterií jako je tomu v kapitole 7. Expertní výběr variant je založen na subjektivním hodnocení členů kolektivum, konečné rozhodnutí bude ale v rukou managementu podniku. Ten se bude pravděpodobně opírat o rozhodovací analýzu s použitím váhových kriterií. Je též úkolem managementu určit váhu kriterií, které bude zřejmě vycházet z finančních možností podniku a investiční strategie. Mezi rozhodovací kriteria se řadí: Materiálová efektivnost Energetická efektivnost Snížení produkce odpadů Investiční nárost Ostatní ekonomická kriteria (zmíněna v bodě 2.6.2.) 2.7. Fáze realizace Po ukončení hodnocení variant a výběru opatření k realizaci je nutné vytvořit plán realizace ve formě dokumentu. Tento slouží nejenom ke schvalování vedením společnosti, ale také ke kontrole průběhu realizace, k porovnávání skutečných údajů s plánovanými a řízení zjištění odchylek. Sestavení tohoto dokumentuje závěrečným krokem ustavené pracovní skupiny. Následují realizace opatření bez potřeby investic - tzv. okamžité realizace. Zpravidla se k těmto krokům přistupuje již ve fázi příprav projektu. Nyní je nezbytné takto realizované kroky zdokumentovat. Výsledky těchto opatření budou součástí závěrečného hodnocení a přispějí ke kladnému výsledku právě proto, že s žádnými nebo minimálními náklady je dosahováno úspor. Poslednímu kroku fáze realizace (opatřením vyžadující investice) předchází zajištění financování. Pro výběr zdroje financování může sloužit ekonomické hodnocení z bodu 2.6.2. Pokud se podnik rozhodne pro externí zdroje, bude dokument sloužit jako podklad pro vyjednávání s bankami [Dobeš, V., 1998:70]. Zejména ekonomické hodnocení z bodu 2.6.2. a výběr opatření k realizaci z bodu 2.6.3. V průběhu realizace opatření je nutná pečlivá dokumentace. 27 2.8. Vyhodnocení výsledku projektu „ V každém zlepšovacím procesuje nezbytné měřit a vyhodnocovat výsledky zavedených změn. To napomáhá kvantifikovat úspěch, porozumět chybám a stanovit nové cíle" Dobeš, V., 1998:71]. Vyhodnocení výsledků projektu probíhá ve stejných oblastech jako hodnocení. Tedy hodnocení technické, ekonomické a environmentálni. V. Dobeš ve své publikaci7 uvádí i čtvrtou oblast hodnocení a to sociální. Součástí vyhodnocení projektu mohou být tedy i parametry zaměstnanosti, pracovně právních vztahů, zdraví a bezpečnosti, školení a vzdělávání, atd. Skutečně dosahované údaje se porovnávají s plánovanými. Důležité je zahrnout všechny náklady i přínosy projektu, podobně jako je zdůrazněno v závěru kapitoly 2.6.2. Výsledky vyhodnocení se předávají vedení podniku a slouží jako podklad pro další rozhodování o pokračování čistší produkce v podniku. V případě souhlasu vedení podniku mohou být pozitivní výsledky zveřejněny jako demonstrační projekt. 7 v DOBEŠ, V. et. alr.Vstupní hodnocení možností inovací udržitelné spotřeby a výroby a návrh inovačního projektu: Podklady pro kurz Manažer udržitelné spotřeby a výroby. 2008: 58 28 Schéma 1: Struktura projektu čistší produkce 1 Příprava projektu Získání podpory vedení podniku Vyhlášení environmentálni politiky i Předběžné hodnocení Analýza vstupů a výstupů (celý podnik) Stanovení priorit Výběr zaměření projektu Plánování a organizace projektů Ustavení řídící pracovní skupiny Příprava plánu projektu: o Stanovení cílů o Stanovení ukazatelů o Identifikace překážek o Sestavení časového plánu Fáze analýzy Sběr dat o materiálových tocích (ve vybraném úseku) Podrobné sledování vybraných materiálovýchPodrobné sledování vybraných materiálových toků Pokračování programu Identifikace příčin vzniku odpadů čistší produkce Fáze návrhu variant - Navrhování variant možných opatření Výběr variant pro další analýzu Analýza proveditelnosti Technické a environmentálni vyhodnocení variant Ekonomické hodnocení Výběr opatření k realizaci i Fáze realizace - Návrh a schválení plánu realizace opatření Realizace neinvestičních opatření Získání prostředků pro investiční opatření 1 Vyhodnocení výsledků projektu Zdroj Dobeš, V.: Čistší produkce: Prevence odpadu a znečištění: Metodická příručka pro průmyslové podniky, upraveno autorem. 29 II. APLIKAČNÍ ČÁST 3. Cíl a popis použitých metod Cílem v aplikační části práci je prokázat hypotézu, zda aplikace nástrojů čistší produkce dosáhne v tomto konkrétním případě pozitivních environmentálních i ekonomických výsledků současně. K prokázání bude použito metody analýzy energetické náročnosti provozu podniku na výrobu keramických výrobků a návrhu nápravných opatření směřujících k efektivnějšímu využívání energií. Environmentálni vyhodnocení navrhovaných opatření bude prokázáno v podobě očekávaných energetických úspor získaných po realizace navrhovaných opatření vyjádřených v jednotkách MJ. Ekonomické vyhodnocení bude provedeno pomocí zákl. ekonomických nástrojů hodnocení investic uvedených v bodě 2.6.2. této práce. Závěrem budou navrhovaná opatření seřazena podle přínosu s použitím kriterií. Váhu jednotlivých kriterií stanovilo vedení podniku. Informace a data o spotřebách energií v podniku byla čerpána z firemního informačního systému, který eviduje spotřebu jednotlivých středisek. Místa s nej vyššími energetickými ztrátami byla určena při rozhovoru s podnikovým energetikem. 4. Podnik 4.1. Oblast činnosti podniku Podnik, ve kterém je aplikován příklad projektu čistší produkce si nepřeje být v této práci jmenován. Je podnikem s více než lOOletou tradicí ve výrobě keramických výrobků. V současné době je výrobcem speciální chemické a potravinářské kameniny. Sortiment výrobního podniku tvoří tyto skupiny produktů: tažené dlažby, obklady, kameninová krytina kanalizační kamenina, hospodářská kamenina zahradní a užitková keramika speciální chemická kamenina komínové vložky, tvarovky a základové kondenzátní jímky umyvadla pro vestavění do koupelnového nábytku stavební keramika (bobrovky, cihly, tvarovky, ...) Více než polovina této produkce je vyvážena do mnoha zemí Evropy, přičemž největšími odběrateli jsou firmy z Německa, Rakouska, Itálie a Švýcarska. Cílovým tržním odvětvím je tedy stavebnictví, které v posledních dvou letech prožívá pokles. Tato tendence se projevila i v tržbách (viz kap 3.2.). 30 Jedním z největších problémů technologie výroby je její energetická náročnost. Spotřeba energií značně zatěžuje region po stránce environmentálni, přičemž negativně ovlivňuje výši provozních ekonomických nákladů. Svou velikostí se řadí mezi středně velké firmy co do počtu zaměstnanců (v rozsahu 100-500 zaměstnanců). Kvůli historické tradici podniku je technologické vybavení a nemovitosti velmi různého stáří a technického stavu. I přes průběžně probíhající investice jsou některé provozy v podniku zastaralé s nízkou energetickou účinností a drahým provozem. 4.2. Ekonomické zdraví podniku Tab.1: Vybrané ekonomické parametry společnosti vtis.Kč Struktura majetku a zdrojů 2009* 2008 2007 A Aktiva celkem 50 816 52 918 58 106 A I Dlouhodobý majetek 10 025 11 016 12 771 A II Oběžná aktiva 40695 41864 45289 A II Časové rozlišení 96 38 46 B Pasiva celkem 50 816 52 918 58 106 B I Vlastní zdroje 11 551 5 890 11 235 B II Cizí zdroje 37 680 44 558 46 790 B II 1. - Bankovní úvěry dlouhodobé 15 095 19 700 0 B II 2. - Krátkodobé bankovní úvěry 6 500 0 891 B III Časové rozlišení 1 585 2 471 81 Hospodářský výsledek A Tržby A Výkony 71 746 83 970 94 460 A I Tržby z prodeje vlastních výrobků 73 702 80 872 94 490 A II Tržby z prodeje dlouhodobého majetl 10 011 39 110 B Náklady B I Spotřeba materiálu a energie 35 178 44 047 40 734 B II Osobní náklady 22 916 25 385 24 665 C Provozní výsledek hospodaření 6 967 -3 646 7 897 Zdroj: Účetnictví sledovaného podniku, upraveno autorem Jak je zřejmé z tabulky 1 podnik v současné době nedosahuje výborných ekonomických výsledků. Vlivem poklesu poptávky ve stavebnictví klesají od roku 2007 tržby společnosti. Do roku 2007 firma dosahovala růstu tržeb i provozního zisku. Zisk v roce 2009 byl dosažen prodejem vlastního majetku, nelze jej tedy považovat za signál zlepšení situace. Dle názoru vedení podniku by situace na trhu měl již stagnovat a poté se jen pozvolna zlepšovat. 31 I struktura majetku a zdrojů společnosti nabízí hodnoty spíše horší. Podíl cizího majetku se v rozmezí sledovaných let pohybuje v rozmezí 77 až 88%. Tyto hodnoty ale i nárůst zadluženosti vůči bankám bude podniku stěžovat vyjednávání s bankami a zdražovat financování investic nutných pro aplikaci čistší produkce. Ekonomická situace se promítla i do rozhodování vedení podniku o váze kritérií při výběru opatření určených k realizaci. Nejvyšší váhu dostalo kriterium finanční náročnosti. Sledovaný podnik je v současné době v natolik nesnadné vlastní ekonomické situaci, že banky nejsou ochotny financovat projekt čistší produkce, či jeho část, byť paradoxně vedení podniku preferuje financování z cizích zdrojů namísto vlastních. Ve sledovaném podniku je nejprve nutné stabilizovat ekonomickou situaci a až poté bude možné přistoupit k aplikaci čistší produkce. 4.3. Energetická bilance a odpady podniku Výrobní podnik je rozdělen na 4 výrobní části, které mají svoje vlastní spotřeby a výkony (dále jen provozy A, B, C, nebo D). Vstupy nejvýznamnějších paliv a energií: 1) Zemní plyn Nakupován dodavatelsky. Roční úhrnná spotřeba činí v roce 2009 2386tis m3 . Jedná se o nejvýznamnější nákladovou položku. Ze suroviny je vyráběno teplo v centrální kotelně ve formě přehřáté páry, která je distribuována do jednotlivých provozoven a administrativních budov. Na distribučních cestách tepla nejsou instalovány měřicí zařízení. Celková spotřeba (80 742 GJ) je stanovena pomocí koeficientu výhřevnosti zemního plnu 33,84 GJ/tis m3 . Využití tepla: a) pro vytápění výrobních a administrativních prostor a také k ohřevu TUV Celková spotřeba tepla pro vytápění a ohřev TUV je stanovena výpočtem podílem vytápěných ploch na úhrnnou hodnotu 46034GJ (stanovena jako rozdíl celkové spotřeby tepla a spotřeby technologického tepla). Podíl na celkové spotřebě plynu tvoří 57%. b) technologické teplo j e určeno k sušení keramických výrobků 32 Celková spotřeba byla stanovena výpočtem jako násobek celkového objemu produkce (t) a měrné spotřeby tepla na jednotku produkce (GJ/t). Celková spotřeba činí 34728GJ, tedy 43% celkové spotřeby tepla. 2) Elektrická energie Nakupována dodavatelsky. Používá se pro provoz elektromotorů, osvětlení a v minimální míře pro vytápění. Spotřeba v roce 2009 tvořila 2164MWh. Při přepočtu na GJ pomocí koeficientu výhřevnosti (7790) lze konstatovat, že el. energie tvoří podstatně menší část vstupních energií (8,8%). Dominantní energie ve spotřebě podniku je vytvářena ze zemního plynu (91,2%). 3) Voda Zdrojem vody pro podnik je vlastní studna poskytující vodu o kvalitě pitné vody. Voda z tohoto zdroje je využívána především pro technologické účely. Druhým zdrojem je veřejný vodovod, na který je podnik napojen. Spotřeba vody z vlastního zdroje činila 18993m3 , z veřejného zdroje 4755m3 . Ze studny je dána k jakostní kontrole jedenkrát za 6 měsíců. 4) Ostatní energie a suroviny Do této části spadají zejména suroviny pro výrobu samotné keramiky. Tvoří je kameninové a žáruvzdorné jíly, surový kaolin, lupky, živice, a střepy, a křemičitý písek. Sledování spotřeb a ztrát těchto surovin není sledováno. Odpad vzniklý při technických poruchách, při výrobě zmetků či jinak nevyhovujících výrobků je skladován ve skladu surovin a následně přepracován mletím na ostřivo. Tento odpad je tedy recyklován uvnitř podniku. Dalším zkoumání ve smyslu snížení spotřeby na jednotku výstupu u těchto surovin se nepředpokládá. Z ostatních energií lze zmínit i spotřebu nafty či technických plynů. Jejich spotřeby jsou vzhledem k celkovému objemu energií minimální. Vytvářené odpady v rámci celého podniku: a) Emise do ovzduší Jedná se o emise z tepelných zdrojů na výrobu tepla pro sušen a vytápění (parní a teplovodní kotelna) a dále komorové a tunelové vypalovací pece. Pro všechny tyto zdroje je palivem zemní plyn z dálkovodu. Spalováním vznikají emise tuhých látek, 33 oxidů uhlíku, dusíku a síry, dále u výpalu v pecích ještě emise fluoru. Tyto emise jsou pravidelně měřeny a splňují zákonné normy. b) Pevné odpady Jedná se především o betonovou suť z vyzdívky tunelových vozů, vyřazené sádrové formy a netříděný odpad charakteru komunálního odpadu. Tento odpad je likvidován skládkováním externí firmou. Část betonové sutě je odvážena k recyklaci. Odprašky ze všech filtrů jsou míchány do polohmoty, nutné pro výrobu keramických hmot. Tento odpad je recyklován uvnitř podniku. c) Splaškové vody Část odpadních vod je odváděna do veřejné kanalizace a část do řeky. V současné době je nápravné opatření ve fázi příprav stavebního projektu napojení zbytku podniku na veřejnou kanalizaci ústící do čističky odpadních vod. Dojde tak k zastavení znečišťování vodního toku. 34 5. Vymezení aplikační části projektu čistší produkce 5.1. Stanovení priorit Při analýze spotřeby energií a produkci odpadů a rozhovoru s vedením a energetikem podniku bylo zjištěno celkové množství spotřeby/produkce a tedy i významnost pro podnik i ekologickou zátěž. Dopady na životní prostředí vznikající v souvislosti s provozovanou výrobou podnik vytváří především vysokou spotřebou energií (zejména zemního plynu). Hodnocením z hlediska ekonomických ztrát spojených se vznikem odpadu při výrobě je zdůrazněna priorita nezbytnosti snížení ztrát energií. Srovnáním finančních nákladů způsobených ztrátami ve využití jednotlivých vstupů nej významnějších surovin a energií byla tato skutečnost opět potvrzena. Prioritním směrem řešení je tedy otázka spotřeb energií v podniku. Aby bylo docíleno koordinace aktivit směřujících k případné realizaci navržených opatření čistší produkce, je nutno vzít i úvahu i postup modernizace podniku. V rámci rozsahu této práce nebude naplněna kompletní varieta veškerých možných návrhů a řešení. Bude stanoven jen omezený počet návrhů. Při případné realizace návrhů je třeba brát v úvahu i změny trhu, požadavky odběratelů, ekonomickou situaci podniku, případné změny cen energií, legislativní vlivy, atd. 5.2. Stanovení cílů projektu Cíle návrhu projektu jsou stanoveny tak, aby bylo dosaženo procesu neustálého zlepšování environmentálního chování podniku a zároveň ekonomické situace podniku. Dle rozsahu jejich časového plnění jsou stanoveny následovně: 1) cíl, jenž bude plněn v krátkém časovém úseku - snížení spotřeby tepelné energie 2) cíl dlouhodobý - průběžné snižování energetické náročnosti provozu. Cíle se odvíjejí z uvedených priorit, jsou reálné pro podmínky podniku. Návazně na snižování spotřeby tepelné energie bude klesat i emisní zatížení ovzduší v regionu způsobené provozem tepelného zdroje. 35 5.3. Výběr indikátorů Pro objektivní posouzení splnění cílů projektu i této práce byly stanoveny následující hodnotící ukazatele: 1) snížení finančních energetických nákladů vynaložených na výrobu jednotky zboží, (ekonomické hledisko). Přínos bude kvantifikován v Kč. 2) snížení emisních látek odcházejících do ovzduší ve srovnání s uplynulým sledovaným obdobím (ekologické hledisko). Přínos bude kvantifikován v tunách, GJ, či m3 uspořených surovin či omezení odpadů. 5.4. Sběr dat pro materiálové bilance Při výpočtech energetických bilancí je nutno zdůraznit že podnik nevede vnitropodnikové účetnictví, které by podnik dělilo na jednotlivé celky, např. ve formě středisek. Spotřeby jednotlivých technologií jsou stanoveny jiným způsobem, který nemusí přesně vyjadřovat skutečné hodnoty. V případě že návrh opatření bude vykazovat nejednoznačne kladné ekonomické či environmentálni hodnoty je třeba dobře zvážit případnou aplikaci, popř. provést měření, které by poskytlo přesnější hodnoty. Zdrojem dat vstupující do následujících výpočtů byl energetický úsek podniku. Přesná data poskytují pohyby surovin. Bilanční prostor Hlavním energetickým zdrojem podniku je zemní plyn, který je přeměňován v centrální kotelně na horkou páru. Vzhledem ke stáří tohoto zařízení se dá předpokládat, že zde budou vznikat nej větší energetické ztráty. Bilanční prostor bude omezen na tyto části: 1) technologická pára určená pro sušení výrobků 2) pára určená pro vytápění provozních budov 3) pára určená pro vytápění administrativních budov 4) ohřev teplé užitkové vody (TUV) Bilanční období Vzhledem k tomu, že podnik realizuje svoji produkci ve stavebnictví, na které působí sezónnost a dále vzhledem k tomu že účetnictví je uzavíráno v intervalu jednoho roku, bude bilančním obdobím právě jeden rok. 36 6. Zjištěné energetické ztráty Při rozhovoru s energetikem firmy a studiem podkladů o energetické bilanci byly zjištěny hlavní příčiny ztrát tepelné energie. Identifikované důvody ztrát nespočívají ve výrobcích nebo používaných surovinách a pomocných materiálech (ty se téměř 100% vnitropodnikově recyklují). Jejich příčiny spočívají především v nízké účinnosti využití přehřáté páry vyráběné na centrální kotelně, dále pak v technicky zastaralých agregátech na výpal keramického zboží, kde je využíván jako palivo zemní plyn. Příčiny ztrát páry: a) rozvod páry - dlouhé rozvody páry, jejich nedostatečná izolace, rozvody jsou vzhledem k jejich současné spotřebě předimenzované b) sušárny výrobků - nízká účinnost využití páry pro sušení, provoz sušáren není zajišťován regulační a měřicí technikou c) vytápění výrobních budov - je realizováno přímou párou, rozvody jsou zastaralejšou vybaveny vadnými kondenzačními nádobami, jsou nedostatečně izolované, návratnost kondenzátu je velmi nízká, provoz probíhá bez regulační a měřící techniky, vytápění probíhá nepřetržitě bez regulace v mimopracovní době d) vytápění administrativních budov, sociálních objektů, ohřev TUV - způsob realizace vytápění částečně přímo párou, částečně přes výměníky, situace je obdobná jako u výrobních objektů e) vlastní centrální kotelna - je pro současnou i výhledovou spotřebu páry předimenzována (2 x 8 t / hod), ztráty vznikají zvláště při letním provozu (minimální výkon = nižší účinnost páry), při provozuje obtížné limity pro ochranu ovzduší f) vlastní stavebně technický stav vytápěných objektů - nedostatečná tepelná izolace zdí, jednoduchá okna, množství vstupních vchodů bez tepelných clon, celkově neudržovaný stav budov Technicky zastaralé agregáty na výpal keramického zboží: 37 1) tunelové pece - provoz bez plného nasazení regulační a měřící techniky, nepřesné nastavení spalovacích poměrů zemního plynu a vzduchu, nedostatečné využití odpadního tepla z chlazení a vlastního výdechu 2) komorové pece - vozokomorové a periodické, stav podstatně horší než u tunelových pecí, po stránce technické na konci své životnosti 38 7. Návrh variant řešení a způsoby financování Při hodnocení efektivnosti investic jsou použity následující parametry: 1. Míra inflace: 2%8 2. Úroková míra9 : 2.1. pro investice v rozmezí 0-lmil. Kč při spoluúčasti podniku 70%: 5,4% p.a. 2.2. pro investice v rozmezí 0-1 mil Kč při spoluúčasti podniku 30%: 5,9% p.a. 2.3. pro investice vyšší jak lmil. Kč při spoluúčasti podniku 70%: 6,1% p.a. 2.4. pro investice vyšší jak lmil Kč při spoluúčasti podniku 30%: 6,5% p.a. Při uvedení „nákladů celkem" nejsou zahrnuty náklady na pořízení kapitálu. Tyto náklady jsou zahrnuty v hodnocení investic při různých způsobech financování. Ekonomické výsledky jsou zaokrouhlovány na celé Kč. Splácení poskytnutých úvěruje lineární, úročení jednoduché, doba splácení je 5 let. Limitní časová hranice pro návratnost projektu byla stanovena na 5 let. Výpočty neuvažují případné zdražení energií během kalkulované doby, které by ale přispělo ve prospěch hodnocení projektů. 7.1. Snížení energetické spotřeby budovy elektroúdržby a) Krátký popis opatření: Opatření řeší vysoké ztráty energie v objektu. Tyto vznikají především na dlouhém přívodu tepla, v menší míře pak i ve zbytečné spotřebě energie při vytápění skladu. Nápravu lze řešit instalací: a. samostatné teplovodní plynové kotelny dílny elektroúdržby b. instalací elektrického vytápění skladu elektroúdržby b) Energetická bilance: Současné náklady: 42.920Kč/rok (výtápění údržby 33.900Kč/rok, vytápění skladu 9.020Kč/rok) Předpokládané náklady po modernizaci: 21.460Kč/rok (vytápění údržby 16.950Kč/rok, vytápění skladu 4.510Kč/rok) c) Environmentálni vyhodnocení: snížení spotřeby energie o 128,5 GJ. 8 Vzhledem k obtížnosti předpovědět míru inflace na delší časové období byla zvolena předpověď ČNB na 1.čtvrtletí 2011. Zdroj: http://www.cnb.ez/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace 9 Zdroj: osobní konzultace v ČSOB, a.s. 39 Snížení vstupních surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 2.857 m 3 . Vliv na kvalitu produkce: není. d) Ekonomická bilance: Náklady celkem: 80 000 Kč c. Instalace plynové teplovodní kotelny: 75 000 Kč (náklady strojní 60 000 Kč, náklady stavební 15 000 Kč) d. Instalace vytápění skladu: 5 000 Kč (náklady strojní 5 000 Kč) Výnosy ve formě úspor: 21 460Kč Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů: Finanční náročnost pro podnik: 80 000Kč Tab. 2: Cash Flow varianty 6.1.1. (Kč) Roky 1 2 3 4 5 Náklady 80000 0 0 0 0 Výnosy 21460 21460 21460 21460 21460 CF -58540 21460 21460 21460 21460 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 80 000 / 21460 = 3,73 roku NPV= 23 174Kč 2) Financování z cizích zdrojů • Se spoluúčastí podniku ve výši 30% Finanční náročnost pro podnik: 24 000Kč Tab. 3: Cash Flow varianty 6.1.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 24000 Splátka půjčky 11200 11200 11200 11200 11200 Úrok 3304 2643,2 1982,4 1321,6 660,8 Výnosy 21460 21460 21460 21460 21460 Náklady 38504 13843,2 13182,4 12521,6 11860,8 CF -17044 7616,8 8277,6 8938,4 9599,2 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 89 912 / 21460 = 4,19 roku NPV=15 671Kč • Se spoluúčastí podniku ve výši 70% 40 Finanční náročnost pro podnik: 56 000Kč Tab. 4: Cash Flow varianty 6.1.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 56000 Splátka půjčky 4800 4800 4800 4800 4800 Úrok 1296 1036,8 777,6 518,4 259,2 Výnosy 21460 21460 21460 21460 21460 Náklady 62096 5836,8 5577,6 5318,4 5059,2 CF -40636 15623,2 15882,4 16141,6 16400,8 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 82880 / 21460 = 3,91 roku NPV: 20 309Kč 7.2. Instalace plynové teplovodní kotelny v objektu jídelny. a) Krátký popis opatření. Opatření řeší energetické ztráty vzniklé vytápěním budovy jídelny pomocí centrálního zdroje tepla. Tepelné ztráty vznikají zejména na dlouhém přívodu tepla z centrálního zdroje, jehož izolace vlivem stáří neplní svou funkci v plné míře. Nápravu lze řešit: instalací vlastní plynové teplovodní kotelny v objektu, s možností regulace výtopného systému. b) Energetická bilance Současné náklady na vytápění: 75.950Kč Předpokládaná úspora realizací opatření: 37.970Kč c) Environmentálni vyhodnocení Snížení spotřeby energie o 227 GJ/rok Snížení vstupních surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 8.126 m3 Vliv na kvalitu produkce: není d) Ekonomická bilance Náklady celkem: 250 tis. Kč (náklady strojní 190 000 Kč, náklady stavební 60 000 Kč) Výnosy ve formě úspor: 37 970Kč/rok Způsoby financování: 41 1) Financování z vlastních zdrojů Tab. 5:Cash Flow varianty 6.2.1. (Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 250000 Výnosy 37970 37970 37970 37970 37970 CF -212 030 37 970 37 970 37 970 37 970 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 250000 / 37 970Kč = 6,58 roku NPV= -67 450Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 6:Cash flow varianty 6.2.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 75000 Splátka půjčky 35000 35000 35000 35000 35000 Úrok 10325 8260 6195 4130 2065 Výnosy 37970 37970 37970 37970 37970 CF -82355 -5290 -3225 -1160 905 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 280 975 / 37 970 = 7,4 roku NPV: -90 898Kč • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 7:Cash flow varianty 6.2.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 175000 Splátka půjčky 15000 15000 15000 15000 15000 Úrok 4050 3240 2430 1620 810 Výnosy 37970 37970 37970 37970 37970 CF -156080 19730 20540 21350 22160 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 262 150/37 970 = 6,9 roku NPV: -76 404Kč 7.3. Instalace sálového systému vytápění středisek odd. A. a) Krátký popis opatření Opatření řeší provozní ztráty tepla sálovým systémem dle skutečných provozních potřeb jednotlivých dílen oddělení A. 42 Nápravu lze řešit: instalací výtopného sálového systému odpojení od centrálního zdroje tepla. Sálový systém bude regulován operativně podle provozu jednotlivých dílen (současný systém neumožňuje regulaci vytápění). b) Energetická bilance Současné energetické náklady: 1.660 000. Kč Předpokládaná úspora vzniklá realizací opatření: 830 270Kč Tab. 8: Energetická bilance vytápění středisek oddělení A Současné náklady (Kč) Předpokládaná úspora (Kč) Brusírna (3 haly) 370200 185100 Sklad hotových výrobků 72 340 36 170 Úpravna hmot a glazur 347 270 173 600 Sádrovna 377 940 189 000 Nalévárna 307 760 153 900 Glazování 185 090 92 500 Součet 1 660 600 830 270 Zdroj: interní dokumentace podniku c) Environmentálni vyhodnocení Snížení spotřeby energie o 4971 GJ Snížení spotřeby surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 177 961 m3 Vliv na kvalitu produkce: optimalizací technologické teploty dojde ke zlepšení kvality výroby d) Ekonomická bilance Náklady celkem: 3 420 tis.Kč (z toho náklady strojní 3 120 tis.Kč, náklady stavební 200 tis. Kč) Výnosy ve formě úspor: 830 270Kč/rok Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů Tab. 9:Cash Flow varianty 6.3.1. (Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 3 420000 Výnosy 830 270 830 270 830 270 830 270 830 270 CF -2 589 730 830 270 830 270 830 270 830 270 Zdroj: vlastní výpočet 43 Payback: 3 420 000 / 830 270 = 4,12 roku NPV: 571 713Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 10:Cash flow varianty 6.3.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 1026000 Splátka půjčky 478 800 478 800 478 800 478 800 478 800 Úrok 155610 124488 93366 62244 31122 Výnosy 830 270 830 270 830 270 830 270 830 270 CF -830140 226982 258104 289226 320348 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 3 886 830 / 830 270 = 4,68 roku NPV: 208 969Kč • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 1 l:Cash flow varianty 6.3.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 2394000 Splátka půjčky 205200 205200 205200 205200 205200 Úrok 62586 50068,8 37551,6 25034,4 12517,2 Výnosy 830 270 830 270 830 270 830 270 830 270 CF -1831516 575001,2 587518,4 600035,6 612552,8 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 3 607 758 / 830 270 = 4,35 roku NPV: 428 246Kč 7.4. Racionalizace provozu kotelen a) Krátký popis opatření Provoz plynové kotelny se stávajícím typem hořáku je možný jen při nominálním výkonu 8t páry za hodinu. Technický popis samotné kotelny i hořáku je uveden v příloze 1. Nápravu lze řešit racionalizací výkonu kotelny při nízké spotřebě tepla instalací hořáku PHZ280 s výkonem pouze 4 t/h. Dále pak instalovat samostatnou parní kotelnu pro sušárny, zřízení samostatných kotelen pro sociální a administrativní budovy včetně ohřevu TUV. Jedná se zde o decentralizaci výtopného systému, 44 odstranění ztrát na rozvodech a odstranění nadprodukce vyráběného tepla v letním období a v případě omezeného provozu podniku. b) Energetická bilance Současné náklady na provoz centrálního kotle: 4 961 780Kč Předpokládaná úspora vzniklá realizací opatření: 1 588 300Kč c) Environmentálni vyhodnocení Snížení spotřeby energie o 9510 GJ Snížení spotřeby surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 340.458 m3 Vliv na kvalitu produkce: není d) Ekonomická bilance Náklady celkem: 2 407 tis. Kč Tab. 12: Náklady varianty 6.4. Náklady strojní Náklady stavební Výměna hořáku na kotli K1, výměna za typ PZH280 150 000 Instalace malé parní kotelny pro sušárnu odd. A (do 1t/h) 953 000 350 000 Instalace teplovodní kotelny pro admin.budovu odd.A 350 000 54 000 Instalace teplovodní kotelny pro admin.budovu odd. D 300 000 50 000 Instalace plynového vytápění laboratoře vč. Přípravy teplé užitkové vody 150 000 50 000 Součet 1 903 000 504 000 Zdroj: interní dokumenty podniku Výnosy ve formě úspor: 1 588 300Kč/rok Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů Tab. 13:Cash Flow varianty 6.4.1.(Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 2 407000 Výnosy 1588300 1588 300 1588 300 1588300 1588300 CF -818700 1588 300 1588 300 1588300 1588300 Zdroj: vlastní výpočet 45 Payback: 2 407 000 / 1 588 300 = 1,52 roku NPV: 5 229 115Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 14:Cash flow varianty 6.4.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 722100 Splátka půjčky 336 980 336 980 336 980 336 980 336 980 Úrok 109518,5 87614,8 65711,1 43807,4 21903,7 Výnosy 1588 300 1588 300 1588 300 1588 300 1588 300 CF 419701,5 1163705,2 1185609 1207513 1229416 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 735 555 / 1 588 300 = 1,72 roku NPV: 4 973 816Kč • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 15:Cash flow varianty 6.4.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 1684900 Splátka půjčky 144420 144420 144420 144420 144420 Úrok 44048,1 35238,48 26428,86 17619,24 8809,62 Výnosy 1588 300 1588 300 1588 300 1588 300 1588 300 CF -285068,1 1408641,5 1417451 1426261 1435070 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 539 144 / 1 588 300 = 1,6 roku NPV: 5 128 143Kč 7.5. Instalace topných plynových systémů pro vytápění provozních budov odd. D a) Krátký popis opatření V rámci decentralizace vytápění budou výrobní úseky vybaveny samostatnými tepelnými zdroji vytápěnými zemním plynem. b) Energetická bilance Současné náklady na provoz vytápění provozních budov odd. D: 1 081 900Kč Předpokládaná úspora po zavedení opatření: 540 500Kč c) Environmentálni vyhodnocení: Snížení spotřeby energie o 3 236GJ 46 Snížení spotřeby surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 96 902 m3 Vliv na kvalitu produkce: zavedením opatření bude stabilizována technologická teplota - dojde ke zvýšení kvality produkce d) Ekonomická bilance Náklady celkem: 2 688 000Kč (z toho náklady strojní 2 442 000Kč, náklady stavební 246 000Kč) Výnosy ve formě úspor: 540 500Kč Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů Tab. 16:Cash Flow varianty 6.5.1. (Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 2 688 000 Výnosy 540 500 540500 540 500 540500 540500 CF -2 147 500 540500 540 500 540500 540500 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 688 000 / 540 500 = 4,97 roku NPV: -89 423Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 17:Cash flow varianty 6.5.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 806 400 Splátka půjčky 376 320 376 320 376 320 376 320 376 320 Úrok 122304 97843,2 73382,4 48921,6 24460,8 Výnosy 540 500 540 500 540 500 540 500 540 500 CF -764524 66336,8 90797,6 115258,4 139719,2 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 3 054 912 / 540 500 = 5,65 roku NPV: -374 527Kč 47 • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 18:Cash flow varianty 6.5.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 1881600 Splátka půjčky 161280 161280 161280 161280 161280 Úrok 43545,6 34836,48 26127,36 17418,24 8709,12 Výnosy 540 500 540 500 540 500 540 500 540 500 CF -1545926 344383,52 353092,6 361801,8 370510,9 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 818 636 / 540 500 = 5,21 roku NPV:-185 684Kč 7.6. Instalace nové parní plynové kotelny pro oddělení C a) Krátký popis opatření V rámci modernizace vytápění oddělení C bude instalována nová parní plynová kotelna s odpovídajícím výkonem 1 - 1,5MW včetně nové chemické úpravy vody. Provoz kotelny bude plně automatický, bezobslužný, jen s pravidelným dozorem. b) Energetická bilance Současné náklady na vytápění provozních budov odd. C: 3 516 600Kč Předpokládaná úspora po zavedení opatření: 1 109 700Kč c) Environmentálni vyhodnocení: Zavedením opatření klesne spotřeba energie o 6 445 GJ Snížení spotřeby surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 230 731 m3 Vliv na kvalitu produkce: zavedením opatření bude stabilizována technologická teplota - dojde ke zvýšení kvality produkce d) Ekonomická bilance Náklady celkem: 2 670 000Kč (z toho náklady strojní 2 200 000Kč, náklady stavební 470 000Kč) Výnosy ve formě úspor: 1 109 700Kč Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů 48 Tab. 19:Cash Flow varianty 6.6.1. (Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 2 670000 Výnosy 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 CF -1560300 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 670 000 / 1 109 700 = 2,41 roku NPV: 2 665 136Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 20:Cash flow varianty 6.6.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 801000 Splátka půjčky 373 800 373 800 373 800 373 800 373 800 Úrok 121485 97188 72891 48594 24297 Výnosy 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 CF -186585 638712 663009 687306 711603 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 3 034 455 / 1 109 700 = 2,73 roku NPV: 2 381 942Kč • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 21:Cash flow varianty 6.6.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 1869000 Splátka půjčky 160200 160200 160200 160200 160200 Úrok 43254 34603,2 25952,4 17301,6 8650,8 Výnosy 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 1109 700 CF -962754 914896,8 923547,6 932198,4 940849,2 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 2 799 762 / 1 109 700 = 2,52 roku NPV: 2 569 519Kč 7.7. Modernizace vytápění objektu staré přípravny a kotelny a) Krátký popis opatření Vytápění objektů bude řešeno samostatnými malými zdroji tepla, odpadne závislost na provozu primárního zdroje centrální kotelny o velké kapacitě. Přínos opatření je v zamezení tepelných ztrát při distribuci tepla od zdroje k místům spotřeby. 49 b) Energetická bilance Současné náklady na vytápění provozních budov: 236 300Kč Předpokládaná úspora po zavedení opatření: 86 900Kč c) Environmentálni vyhodnocení: Zavedením opatření klesne spotřeba energie o 520 GJ Snížení spotřeby surovin: snížení spotřeby zemního plynu o 18 616 m3 Vliv na kvalitu produkce: není e) Ekonomická bilance Náklady celkem: 210 00Kč (z toho náklady strojní 170 000Kč, náklady stavební 40 000Kč) Výnosy ve formě úspor: 86 900Kč Způsoby financování: 1) Financování z vlastních zdrojů Tab. 22:Cash Flow varianty 6.7.1.(Kč) Rok 1 2 3 4 5 Náklady 210000 Výnosy 86 900 86 900 86 900 86 900 86 900 CF -123 100 86 900 86 900 86 900 86 900 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 210 000 / 86 900 = 2,42 roku NPV: 207 792Kč 2) Financování z cizích zdrojů • se spoluúčastí podniku ve výši 30% Tab. 23:Cash flow varianty 6.7.2. A (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 63 000 Splátka půjčky 29400 29400 29400 29400 29 400 Úrok 7350 5880 4410 2940 1470 Výnosy 86 900 86 900 86 900 86 900 86 900 CF -12850 51620 53090 54560 56030 Zdroj: vlastní výpočet 50 Payback: 236 019 / 86 900 = 2,72 roku NPV: 188 095Kč • se spoluúčastí podniku ve výši 70% Tab. 24:Cash flow varianty 6.7.2. B (Kč) Roky 1 2 3 4 5 VI. investice 147000 Splátka půjčky 12600 12600 12600 12600 12600 Úrok 2520 2016 1512 1008 504 Výnosy 86 900 86 900 86 900 86 900 86 900 CF -75220 72284 72788 73292 73796 Zdroj: vlastní výpočet Payback: 220 206 / 86 900 = 2,53 roku NPV: 200 271Kč Pro další hodnocení návrhů řešení nebude použit návrh 6.2. a 6.5., které nesplnily podmínku doby návratu do 51et a kladné hodnoty NPV. Nelze o nich říci, že by byly ekonomicky nevýhodnými, jen nesplnili limitní hodnoty stanovené vedením podniku. U návrhu 6.5. jsou hodnoty návratnosti těsně nad hranicí 5 let, u návrhu 6.2. se pohybují okolo 7 let. 51 Návrh posloupnosti realizace navrhovaných variant Současná ekonomická situace neumožňuje realizovat navrhovaná opatření současně. Navrhované varianty budou proto seřazeny podle 3 kritérií, jejichž váhu zvolilo vedení podniku. Toto hodnocení by mělo pomoci vedení podniku při rozhodování. Zvolená kriteria: - finanční náročnost pro podnik, váha 50% - ekonomický přínos pro podnik, váha 30% (váha PB a NPV je v poměru 50:50) - environmentálni přínos, váha 20% V následující tabulce jsou jednotlivé parametry převedeny na bodové hodnocení, které je násobeno váhou daného kritéria. Součet bodů jednoho parametru je vždy roven 100, tak je dosaženo toho, že jednotlivým parametrům všech variant je rozdělen stejný počet bodů. Hodnota PB je oproti ostatním hodnotám bodována záporně. Rostoucí hodnota PB se do ekonomického hodnocení projevuje negativně. Jednotlivé návrhy opatření jsou rozděleny písmeny podle způsobů financování (A-financování zvláštních zdrojů, B financování bankovním úvěrem se spoluúčastí podniku 30%, C-financování bankovním úvěrem se spoluúčastí podniku ve výši 70%). Při výběru jedné varianty je nutné vypustit tutéž variantu financovanou jinými způsoby. Kompletní tabulka je v příloze této práce. Tab. 25:Návrh posloupnosti realizace navrhovaných variant Opatření Finanční náročnost Ekonomický přínos Environmentálni přínos Součet PoziceOpatření Kč Váha 50% Úspora/rok (Kč) PB NPV Váha 30% Úspora energie (GJ) Váha 20% Součet Pozice 6.1.A 80000 -2,28 21460 3,73 23173,86 -8,01 128,5 0,40 -9,89 10. 6.1. B 24000 -0,68 21460 4,12 15670,65 -8,91 128,5 0,40 -9,19 8. 6.1.C 56000 -1,59 21460 3,86 20308,92 -8,31 128,5 0,40 -9,51 9. 6.3.A 3420000 -97,30 830 270 4,12 571712,9 0,75 4971 15,36 -81,20 15. 6.3. B 1026000 -29,19 830 270 4,64 208969 -1,87 4971 15,36 -15,70 12. 6.3. C 2394000 -68,11 830 270 4,34 428246,1 -0,32 4971 15,36 -53,07 14. 6.4.A 2407000 -68,48 1 588 300 1,52 5229115 32,25 9510 29,39 -6,84 7. 6.4. B 722100 -20,54 1 588 300 1,74 4973816 30,73 9510 29,39 39,57 1. 6.4. C 1684900 -47,94 1 588 300 1,6 5128143 31,67 9510 29,39 13,12 2. 6.6. A 2670000 -75,96 1109 700 2,41 2665137 15,55 6445 19,92 -40,50 13. 6.6. B 801000 -22,79 1109 700 2,78 2381942 13,59 6445 19,92 10,71 3. 6.6. C 1869000 -53,18 1109 700 2,49 2569519 14,99 6445 19,92 -18,27 11. 6.7. A 210000 -5,97 86900 2,42 207791,6 -3,75 520 1,61 -8,12 6. 6.7. B 63000 -1,79 86 900 2,67 188095,7 -4,39 520 1,61 -4,57 4. 6.7. C 147000 -4,18 86900 2,5 200271,2 -3,96 520 1,61 -6,53 5. Zdroj: vlastní výpočet Nej lepšího hodnocení tímto způsobem výpočtu dosáhlo navrhované opatření č.4 financované cizími zdroji (1. a 2. pozice). Stalo se tak navzdory tomu, že nedosahuje nejnižší finanční náročnosti (toto kriterium má velmi vysokou váhu 50%). Důvodem jsou 52 nej lepší dosažené hodnoty ekonomické i environmentálni. Tento návrh dosáhl nej lepších hodnocení ve všech sledovaných ekonomických i environmentálních parametrech. Je tedy rozhodně vhodné tento návrh doporučit k realizaci jako první. Samotný fakt že vložené investice by se měly vrátit v období 1,6-1,74 roku je dosti výmluvný. Na variantě č.6.6, v pořadí na 3.pozici, je patrné, jak silně se v hodnocení projevuje váha finanční náročnosti. Mezi variantou 6.6.B a 6.6.C je rozdíl 8 míst, byť jediným rozdílem v parametrech je pouze finanční náročnost ( malý rozdíl je i v ekonomickém prínosu, které je ovlivněno rozdílným úrokovým zatížením, tento rozdíl je však nepatrný). Obecně bude podniku doporučeno realizovat všechna navrhovaná opatření v tabulce 25 postupně podle finančních možností podniku. Všechny varianty, které jsou v tabulce 25, dosahují příznivých ekonomických parametrů. 53 ZÁVĚR Je možné zcela jednoznačně konstatovat, že aplikace nástrojů čistší produkce v tomto konkrétním případě je přínosná environmentálni i ekonomicky zároveň. Tato symbióza je jedním ze základních znaků čistší produkce, což se podařilo prokázat i v aplikační části. Zlepšení stavu životního prostředí v okolí podniku bude mít i pozitivní dopady v sociální oblasti a při komunikaci podniku V případě sledovaného podniku se o energetických ztrátách vědělo. Postupem času by došlo k přirozené technologické obnově vyvolané ukončením technické životnosti stávajících technologií. Aplikací metody čistší produkce bude do tohoto procesu vnesen environmentálni aspekt, často též i netradiční pohled a systematičnost. Podnik splňuje zákonné normy pro provoz zařízení. V roce 2008 bylo podniku uděleno Integrované povolení. Navrhovaná opatření jsou proto nad rámec legislativních povinností. Dá se obecně předpokládat, že většina podniků nebude schopna financovat projekt čistší produkce v celém rozsahu naráz. Pokud ten bude detailně zpracován, může se dotknout potřeby obnovit technologie prakticky celé firmy, což je finančně velmi náročné. Je proto vhodné projekt doplnit o návrh posloupnosti realizace opatření, tak jak tomu je v kapitole 7 této práce. 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ MONOGRAFIE 1) AMUNDSEN, A.: Omezování vzniku odpadů - čistší produkce, l.vyd. Praha, ENZO, 1995. ISBN 80-901732-2-5 2) COWI CONSULTING ENGINEERS AND PLANNERS AS.: Cleaner Production Assessment in Dairy Processing, l.vyd, Paříž, UNEP, 2000. ISBN: 9280718444 3) DOBEŠ, V. et zl.:Cistšíprodukce: Prevence odpadu a znečištění: Metodická příručka pro průmyslové podniky, l.vyd. Praha, České centrum čistší produkce. 1998. 4) DOBEŠ, V. et ú ..Manuál udržitelné spotřeby a výroby: výběr nástrojů vedoucích ke zvyšování hodnoty podniku s efekty pro společnost a pro životní prostředí: manuál pro malé a střední podniky a podnikatele, l.vyd. Praha, CENIA, 2008. ISBN: 978-80- 85087-64-2 5) DOBEŠ, V. et. al..Vstupní hodnocení možností inovací udržitelné spotřeby a výroby a návrh inovačního projektu: Podklady pro kurz Manažer udržitelné spotřeby a výroby. 2008 6) KALOUDA, E : Základy firemních financí: Distanční studijní opora, l.vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4106-4 7) ŠLESINGER, J., Snížení emisí do ovzduší v průmyslové výrobě s ekonomickými efekty. In EIA - IPPC - SEA, 2007, ročník XII, číslo 4 8) ŠLESINGER, J. et al ..Čistší produkce - příručka pro podniky a veřejnou správu. l.vyd., Praha, CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 2007. ISBN: 80- 85087-59-6 9) VITURKA, M . Environmentálni ekonomie. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2005.116 s. ISBN 80-210-3654-0 INTERNETOVÉ ZDROJE: 1) CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Profil organizace [online], [cit. 2010-05-04]. Dostupné na WWW: http://www.cenia.cz/web/www/web- pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT 2) Vláda ČR. Usnesení vlády VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 9. února 2000 č. 165 k Národnímu programu čistší produkce [online], [cit. 2010-05-10]. Dostupné na WWW: htttp://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3FFC944D5C763127C125 71B600703314 3) Aktuální prognóza ČNB [online], [cit. 2010-05-10]. Dostupné na WWW: http://www.cnb.ez/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace 55 SEZNAM TABULEK, GRAFU A SCHÉMAT 1. Seznam tabulek: 1.1.Tabulka 1: Vybrané ekonomické parametry společnosti v tis. Kč 1.2.Tabulka 2:Cash Flow varianty 6.1.1. (Kč) 1.3.Tabulka 3: Cash Flow varianty 6.1.2. A (Kč) 1 ATabulka 4: Cash Flow varianty 6.1.2. B (Kč) 1.5.Tabulka 5: Cash Flow varianty 6.2.1. (Kč) l.ó.Tabulka 6: Cash Flow varianty 6.2.2. A (Kč) 1.7.Tabulka 7: Cash Flow varianty 6.2.2. B (Kč) 1.8.Tabulka 8: Energetická bilance vytápění středisek oddělení A 1.9.Tabulka 9: Cash Flow varianty 6.3.1. (Kč) 1.10. Tabulka 10: Cash Flow varianty 6.3.2. A (Kč) 1.11. Tabulka 11: Cash Flow varianty 6.3.2. B (Kč) 1.12. Tabulka 12: Náklady varianty 6.4. 1.13. Tabulka 13: Cash Flow varianty 6.4.1. (Kč) 1.14. Tabulka 14: Cash Flow varianty 6.4.2. A (Kč) 1.15. Tabulka 15: Cash Flow varianty 6.4.2. B (Kč) 1.16. Tabulka 16: Cash Flow varianty 6.5.1. Kč) 1.17. Tabulka 17: Cash Flow varianty 6.5.2. A (Kč) 1.18. Tabulka 18: Cash Flow varianty 6.5.2. B (Kč) 1.19. Tabulka 19: Cash Flow varianty 6.6.1. (Kč) 1.20. Tabulka 20: Cash Flow varianty 6.6.2. A (Kč) 1.21. Tabulka 21: Cash Flow varianty 6.6.2. B (Kč) 1.22. Tabulka 22: Cash Flow varianty 6.7.1. (Kč) 1.23. Tabulka 23: Cash Flow varianty 6.7.2. A (Kč) 1.24. Tabulka 24: Cash Flow varianty 6.7.2. B (Kč) 1.25. Tabulka 25: Návrh posloupnosti realizace navrhovaných variant 2. Seznam grafů 2.1.Graf č. 1: Environmentálni přínosy 2.2. Graf č. 2: Ekonomické přínosy 3. Seznam schémat 3.1.Schéma č. 1: Struktura projektu čistší produkce 56 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Stručný popis kotelny a současných rozvodů tepla Příloha 2: Kompletní tabulka hodnocení navrhovaných variant 57 Příloha 1: Stručný popis současné kotelny a rozvodů tepla Kotelna je vybavena dvěma kotly B K - 1,32 Mpa / 220 s přehřívačem páry. Kotle jsou plamenožárotrubné s přítlakovým topeništěm. Tlaková část je válcové těleso s plamencem a dvěma tahy žárových trubek. Těleso kotle je usazeno na tuhém rámu, společně s elektronapáječkou a dalším příslušenstvím tvoří kotelní jednotku. Na čelní stěně kotle je umístněn hořák typu PHZ 560 na spalování zemního plynu. Garantované hodnoty kotle: a.) jmenovitý výkon kotle 8,0 t/h."1 b.) jmenovitá hodnota páry 220 0 C s možným kolísáním v rozsahu 20° C c.) účinnost při jmenovitém výkonu 88,5 % Výše uvedené hodnoty platí při dodržování následujících podmínek: a.) čisté výhřevné plochy na straně paliv i vody b.) spalování záručního paliva c.) teplota nasávaného vzduchu 20 0 C d.) dodržování kvality napájení i vody kotle dle ESN 07 7401 e.) jmenovitá teplota napájení vody 105 0 C f.) dodržení podmínek míšení dle ČSN 07 0302 Stručný popis rozvodu tepla. Teplo je rozváděno z kotelny od kotlů přes rozdělovač páry kotelny. Zde je rozvod řešen následovně: 4% vyrobené energie činí vlastní spotřeba kotelny. Tato je určena pro ohřev napájecí vody, vytápění kotelny a ohřev TUV. Spotřeba činí 2.639 GJ/rok. Další tepelná energie je v rozdělovači směrována na tyto rozvody: • DN 125 100 m oddělení C, rozdělovač úseku rozvádí teplo na: sušárnu č. 1: 7.891 GJ sušárnu č. 2: 7.891 GJ - ohřev TUV (boiler 630 1): 353 GJ - vytápění kanceláří a šaten: 642 GJ - vytápění výrobních prostor: 2.725 GJ • DN 200 150 m odd. A, rozdělovač úseku rozvádí teplo na: - vytápění provozních prostor: 1.026 GJ - vytápění přípravny: 1. 925 GJ 58 4 komorové sušárny: 23.010 GJ nalévárna: 1.706 GJ sádrovnu: 2.095 GJ - brusírnu: 2.052 GJ sklad a balení výrobku: 401 GJ - vytápění kanceláří a šaten: 264 GJ - ohřev TUV (boiler 1 600 1): 333 GJ • D N 125 200 m odd. D, rozdělovač páry rozvádí teplo na: - vytápění TR, laboratoří + TUV (boiler 1601): 750 GJ - ohřev TUV (boiler 2 000 1): 379 GJ - vytápění provozních prostor: 1.962 GJ ruční vytváření: 2.781 GJ - vytápění dílny na lité spoje: 696 GJ - vytápění administrativní budovy: D130GJ • rozdělovač páry správy podniku, rozvádí tepelnou energii na: vytápění j ídelny a prodej ny + ohřev TUV: 313 GJ - vytápění bílý dům + ohřev TUV: 306 GJ - vytápění vrátnice a expedice: 108 GJ - vytápění staré přípravny odd. A: 562 GJ 59 Opatření Finanční náročnost Ekonomický přínos Environmentálni přínos Součet PoziceOpatření Kč body Váha 50% Úspora/rok (Kč) body PB body NPV ocdy průměr Váha 30% Úspora energie (GJ) body Váha 20% Součet Pozice 6.1.A 80000 -0,46 -2,27609 21460 0,20 3,73 -8,30 23173,86 0,093 -2,670 -8,010 128,5 0,19853685 0,397074 -9,88887 10. 6.1.B 24000 -0,14 -0,68283 21460 0,20 4,12 -9,17 15670,65 0,063 -2,969 -8,908 128,5 0,19853685 0,397074 -9,19 8. 6.1.C 56000 -0,32 -1,59326 21460 0,20 3,86 -8,59 20308,92 0,082 -2,770 -8,311 128,5 0,19853685 0,397074 -9,51 9. 6.3.A 3 420 000 -19,46 -97,3028 830 270 7,61 4,12 -9,17 571712,9 2,304 0,249 0,747 4971 7,68036339 15,36073 -81,20 15. 6.3.B X026000 -5,84 -29,1909 830 270 7,61 4,64 -10,32 208969 0,842 -0,624 -1,872 4971 7,68036339 15,36073 -15,70 12. 6.3.C 2394000 -13,62 -68,112 830 270 7,61 4,34 -9,66 428246,1 1,726 -0,107 -0,321 4971 7,68036339 15,36073 -53,07 14. 6.4.A 2 407 000 -13,70 -68,4818 1 588 300 14,56 1,52 -3,38 5229115 21,075 10,750 32,251 9510 14,6932721 29,38654 -6,84 7. 6.4.B 7221CC -4,11 -20,5446 1 588 300 14,56 1 74 -3 S7 -973S16 20,046 10,244 30 733 9510 14,6932721 29,38654 39,57 1. 6.4.C 1684900 -9,59 -47.9373 1588 300 14,56 1,6 -3,56 5128143 2C 6'5 S 10,555 31 666 9510 14,6932721 29,38654 13,12 2. 6.6.A 2 670 000 -15,19 -75,9645 1109 700 10,17 2,41 -5,36 2665137 10,741 5,183 15,550 6445 9,95774332 19,91549 -40,50 13. 6.6.B 801 000 -4,56 -22,7893 1109 700 10,17 2,78 -6,19 2381942 9,600 4,528 13,585 6445 9,95774332 19,91549 10,71 3. 6.6.C 1869000 -10,64 -53,1751 1109 700 10,17 2,49 -5,54 2569519 10,356 4,996 14,987 6445 9,95774332 19,91549 -18,27 11. 6.7.A 210 000 -1,19 -5,97474 86 900 0,80 2,42 -5,38 207791,6 0,837 -1,250 -3,751 520 0,80341761 1,606835 -8,12 6. 6.7.B 63 000 -0,36 -1,79242 86 900 0,80 2,67 -5,94 188095,7 0,758 -1,462 -4,387 520 0,80341761 1,606835 -4,57 4. 6.7.C 147000 -0,84 -4,18231 86 900 0,80 2,5 -5,56 200271,2 0,807 -1,320 -3,959 520 0,80341761 1,606835 -6,53 5. Bodů celkem -ICC,CO ICC cc -1CCCC ICO ICC