Anotace
Předmětem zájmu této diplomové práce jsou psychické jevy řidičů
automobilů. Hlavním tématem je pozornost řidičů v situaci
sekundárního zatížení. Sekundární zatížení způsobuje
rozptylující podnět, tzv. distraktor. Může se jednat např. o
„smskování“ za jízdy. V práci jsme uvedli podrobný přehled
českých i zahraničních výzkumů na téma pozornosti, osobnosti
řidičů, zátěže na pozornost (obecně) a sekundární zátěže při
řízení automobilu (angl. „distracted driving“). Téma spadá do
obecné psychologie a do oblasti dopravní psychologie. Psychika
řidiče má vliv na chování za volantem a ovlivňuje například
styl jízdy. Podle nehodovosti a výzkumů je podle nás
nejproblematičtější zhoršení pozornostních schopností,
osobnostní problémy a věk. Problematický je nízký věk u
začínajících řidičů, stejně tak vysoký věk seniorů. Nápad na
prozkoumání vlivu zátěže na pozornost v obou rizikových
skupinách vznikl z aktuální dopravní situace. Nepozornost za
jízdy patří mezi nejčastější příčiny chyb, omylů a dopravních
nehod. Zkoumání řidičů je předpokladem pro prevenci nehodovosti
a zlepšování bezpečnosti na silnicích. Kvantitativní výzkum byl
proveden za účasti 54 respondentů. Sekundární zatížení jsme
vytvořili experimentálně a nově pro účely diplomové práce.
Vybrali jsme test, který se v praxi pro měření pozornosti běžně
využívá – Test pozornosti d2 (D2, Brickenkamp, & Zillmer, 2000)
a sledovali jsme vliv sekundární zátěže, vliv distraktoru na
výsledek v tomto testu. Distraktor jsme zvolili částečně podle
předchozích výzkumů a testu mentální zátěže NQ-S (Brichcín,
Klose, Vacíř, 2002). Pro zachycení věku, řidičských zkušeností,
osobnosti řidičů a demografických údajů jsme zvolili krátký
subjektivně posuzovaný dotazník (viz příloha) a NEO
pětifaktorový osobnostní inventář (NEO-FFI, Hřebíčková, &
Urbánek, 2003). Klíčové proměnné v experimentu byly nezávislá
proměnná se dvěma úrovněmi a několik závislých proměnných,
pomocí kterých byl zachycován výsledný efekt. Měřili jsme tyto
závislé proměnné experimentu, vypovídající o selektivní
pozornosti, ve stavu bez zátěže i v podmínkách zatížení.
Sledovali jsme tak vliv nezávislé proměnné a hledali vztahy
mezi proměnnými. Ověřovali jsme následující hypotézu: Existují
rozdíly ve výsledcích Testu pozornosti d2 (celkovém výkonu,
celkovém počtu položek a procentu chyb) dané věkem a délkou
řidičské praxe v situaci sekundárního zatížení pozornosti.
Předchozí výzkumy prokázaly vliv sekundární zátěže na
bezpečnost při řízení a upozorňovaly na skupinu mladých
začínajících řidičů, která by se zatížením měla mít větší
problém – náš výzkum toto zjištění nepotvrdil. Bohužel se nám v
této oblasti nepodařilo hlavním výzkumným cílem přispět tak,
jak jsme plánovali. Neodpověděli jsme na otázky, jestli se
efekty sekundární zátěže nějak významně liší (zraková/
sluchová) a čím je tento jiný účinek daný. Pro ověření vlivu
zátěže bychom doporučili zopakovat výzkum s větším počet osob
ve skupinách. Pokud by se statisticky významně potvrdil efekt
zátěže, doporučujeme zohlednit výsledky výzkumu vzhledem k
teoriím z kognitivní psychologie – teorii podobnosti J. Duncana
a G. Humphreyse (1989, 1992), teorii výběrové pozornosti
založené na zdrojích a teorii duálního kódování (Sternberg,
2002). Protože pomocí těchto teorií můžeme podle nás lépe
interpretovat rozdíly v situacích různého typu zatížení. Naše
výsledky replikovaly zjištění minulých výzkumů týkající se
věku, řidičské zkušenosti a osobnosti řidičů. Je jisté, že s
rostoucím věkem klesá kognitivní kapacita. Výzkum upozornil na
riziko zhoršení pozornosti, přizpůsobivosti a kognitivních
funkcí s věkem, na riziko chyb způsobených neuroticismem, na
riziko rozptýlení při jízdě se spolujezdcem u mladých
začínajících řidičů, na častost autonehod z nepozornosti ve
stáří, na rychlou jízdu, kterou uvedlo přes 80% osob, riziko
při velmi častém „smskování“ za volantem, ovládání autorádia a
mluvení se spolujezdcem za jízdy u mladých řidičů, a také
riziko ohlížení se za jízdy a oční vady u seniorů. Je nutné
počítat s tím, že riziko za jízdy a vyšší pravděpodobnost
dopravní nehody mohou vzniknout, když některé psychologické
charakteristiky negativně ovlivní pozornost potřebnou při
řízení (nebo dokonce mnohem negativněji ovlivní pozornost při
řízení v kombinaci) – jsou to vysoký věk a neuroticismus
(pozitivní vztah % chyb a neuroticismu, středně silná korelace
r = 0,41; p < 0,01). Podle naší analýzy má věk negativní
determinující tendenci (p<0,000). S přibývajícím věkem se
výsledky pozornosti zhoršují. Ačkoli se věk ukázal jako
významný prediktor, výsledky se zcela neshodují s předchozími
zjištěními, kde byly obě skupiny – senioři i mladí kvůli
pozornostním problémům při řízení považováni za rizikové. Pro
seniory ano, je pro ně rizikem kognitivní zátěž a vysoký věk.
Mladí ale ne, nemají problémy v pozornosti a jejích
determinantech, např. v důsledku nezralosti CNS nebo problémy s
tím, že je snazší narušit jejich pozornost a paměť
rozptylujícími podněty, jak bylo upozorněno ve výsledcích
minulých výzkumů (Buckley, Chapman, & Sheenan, 2014,
Hamerníková, 2008). Mladší řidiči v porovnání s těmi staršími a
zkušenějšími zaměřovali a rozdělovali pozornost lépe –
reagovali rychleji, přizpůsobili se a dovedli vykonat dvě úlohy
najednou. Nezaznamenali jsme, že by byli výrazně ovlivnění
rušivými podněty, a pokud by byl vliv zatížení signifikantní,
jistě by na tom byli lépe také v zátěži. …víceméně
Abstract
The subject of this thesis are psychic phenomens of car
drivers. The main theme is the attention of drivers in a
situation of secondary distraction. Secondary distraction is
caused by a distraction stimulus, ie. distractor. It can be eg.
a "SMS messaging" while driving. In this study, we introduced a
detailed overview of Czech and foreign research on the topic of
attention, personality of the driver, the distraction to the
attention (generally) and a secondary distraction while driving
(eng. "distracted driving"). The topic falls within the
cognitive psychology and in traffic psychology. Driver’s psyche
has an influence on driving behavior and affects as driving
style. According to accidents and research, according to us,
the most problematic is deterioration of attentional abilities,
personality problems and age. Problematic is a young age for
novice drivers, as well as old age for seniors. The idea to
investigate the influence of distraction on attention in both
risk groups arose from the current traffic situation.
Inattention while driving is among the most common causes of
errors, mistakes (lapses) and accidents. Exploration of drivers
is a prerequisite for preventing accidents and improving road
safety. Quantitative research included 54 respondents.
Secondary distraction was created experimentally with a new
purpose for the thesis. We chose the test, which is often used
in practice for the measurement of attention – Test of
Attention d2 (D2, Brickenkamp, & Zillmer, 2000), and we watched
the effect of secondary distraction on the outcome of this
test. We chose distractor in part by previous research and
partially by test of the mental load (burden, distraction) NQ-S
(Brichcín, Klose, Vacíř, 2002). We have chosen subjectively
judged short questionnaire (see Annex) to decribe age, driving
experience, personality of the driver and the demographic data
and standardized questionnaire NEO Five-factor Personality
Inventory (NEO-FFI, clove, & Urbanek, 2003) focused on
personality traits of the respondents. Key variables in the
experiment were: the independent variable with two levels and
several dependent variables, through which was explored
resulting effect. We measured these dependent variables of the
experiment, indicative of selective attention in a state of
no-load (no-distraction) and load conditions (while
distracted). We watched the influence of the independent
variable and looked for relationships between variables. We
tested the following hypothesis: There are differences in the
results in Test of Attention d2 (total output, the total number
of items and the percentage of errors) due to age and length of
driving practice in a situation of the secondary distraction to
the attention. Previous studies found the effect of secondary
distraction on road safety and discused about a group of young
novice drivers, which would have a bigger problem with
distraction - our research has not confirmed this finding.
Unfortunately, we failed in this area, we did not answer the
question of whether the effects of secondary distraction differ
significantly (visual / auditory) and what is the effect caused
by. To verify the influence of distraction, we would recommend
to repeat research with a larger number of people in groups. If
confirmed statistically significant effect of the distraction,
it is recommended to explore the results of research in
relation to theories of cognitive psychology – Theory of
Similarities by J. Duncan G. Humphreys (1989, 1992), The Theory
of Selective Attention Based on Resources and Dual Coding
Theory (Sternberg, 2002). According to these theories we can
better interpret the differences in the situations of different
type of load (visual secondary distraction / auditory secondary
distraction). Our results replicated previous research findings
regarding age, driving experience and driver’s personality. It
is certain that cognitive capacity decreases while increasing
age. The research highlighted the risk of a deterioration in
attention, decrease of adaptability and cognitive functioning
in old age, at the risk of errors caused by neuroticism, at the
risk of distraction while driving with a passenger on board in
young novice drivers, on the frequency of car accidents from
inattention in elderly, for speeding (it said over 80% of
people), risk at very frequent "SMS messaging" behind the
steering wheel, controlling the radio and talking to a
passenger while driving for young drivers, as well as the risk
of looking back while driving and eye disorders in the elderly.
We must highlight the fact, that a risk of driving and a higher
probability of accidents can arise when certain psychological
characteristics negatively affect attention needed when driving
(or even much more negatively affects attention while driving
in combination) - old age and neuroticism (positive
relationship “% of errors” and “neuroticism”, medium strong
correlation of r = 0.41; p <0.01). Our analysis showed that the
age is a general predictor (negative trend, p <0.000). With
age, the results of attention worsen. Although the age emerged
as a significant predictor, the results do not entirely concur
with previous findings, where both groups - seniors and young
were considered risky due to problems in attention. For
seniors, yes, in this area it is risky for them to be
distracted while driving. Young, not, they do not have problems
with attention and it’s determinants, eg. due to the immaturity
of the CNS or problems with the fact that it is easier to
distract their attention and memory by a distracting stimuli
(distractor), as was noted in the results of previous research
(Buckley, Chapman, & Sheenan, 2014 , Hamerníková, 2008).
Younger drivers compared to elderly more experienced drivers –
young focused and divided their attention better, responded
quickly, adaptively and were able to perform two tasks at once.
We did not notice that they would be significantly affected by
the disturbing stimuli (distractor), and if there was a
significant effect of the distraction, they would certainly
have had better results also in the situation while distracted. …víceméně
čeština
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.