Práce se bude zabývat tranzičními teoriemi, zkoumat, do jaké míry "národní" typ komunismu predestinuje vývoj a následnou evropeizaci politického systému v postkomunistické éře. Aby bylo odstíněno co možná nejvíce ostatních faktorů, byly zvoleny dvě země s velmi podobným profilem: Estonsko a Slovinsko (než se stihly etablovat jako národní státy, byly pohlceny větším "panslovanizujícím" státním celkem", komunismem s kultem osobnosti, jejich demokratizace byla spojena s rozpadem tohoto většího státního celku, ve stejnou dobu vstoupily do EU i do NATO, jsou podobně velké a lidnaté a v rámci regionu nejvyspělejší...). Základní hypotéza práce zní: „Vývoj politického systému v obou zemích by měl být velmi podobný (podobně nastavené demokratické instituce a dělba moci, podobný systém politických stran, stejný charakter zastupitelské demokracie). Také příznaky evropeizace politických aktérů, institucí a sítí obou zemí by měly totožné nebo podobné.” Hlavní použitou metodou bude srovnávací analýza.