Jedním z hlavních témat vegetační ekologie je zkoumání vztahů mezi druhovou bohatostí vegetace a environmentálními podmínkami. Každá taková studie se však odehrává v určitém prostorovém měřítku, které v sobě zahrnuje jednak rozsah studie (např. jedna louka, rezervace nebo třeba celý stát) a jednak rozlišení (velikost vzorkovacích ploch). Abychom zjistili, jak je druhová bohatost vegetace ovlivněna prostředím, a které environmentální faktory jsou nejdůležitější, měříme ve vzorkovacích plochách různé proměnné (nadmořskou výšku, teplotu, pH apod.) a následně je korelujeme se zjištěným počtem druhů. Počet druhů ve vzorkovací ploše však může být ovlivněn i krajinným kontextem v okolí každého vegetačního snímku (např. podílem lesů v okolí 5 km) a také tím v jak velkém okolí environmentální faktory měříme. Cílem této práce je prozkoumat jak se liší relativní významnost vztahů mezi druhovou bohatostí vegetace a environmentálními faktory v různých prostorových měřítcích, tj. při různém prostorovém rozlišení. Pro tuto studii budou použity vegetační snímky z České národní fytocenologické databáze, pro které budou v prostředí GIS zjištěny hodnoty vybraných environmentálních faktorů. Tyto hodnoty budou zjišťovány v různých prostorových měřítcích a následně vztaženy ke druhové bohatosti vegetačních snímků. Bude porovnána jejich relativní významnost a zjištěné výsledky budou diskutovány. Pokyny pro vypracování: 1) Zpracujte podrobnou literární rešerši o vztazích mezi druhovou bohatostí vegetace a environmentálními faktory na různých prostorových škálách. 2) Využijte data z České národní fytocenologické databáze a/nebo z kvadrátového mapování ČR a pomocí statistických metod zjistěte, jak se mění relativní vliv environmentálních faktorů na druhovou bohatost vegetace při změně prostorové škály. 3) Výsledky popište a doplňte mapami, tabulkami, grafy atp. 4) Výsledky porovnejte s domácí i zahraniční literaturou a diskutujte. Doporučená literatura: Gaston, K.J. & Spicer, J.I. (2004): Biodiversity : an introduction. Blackwell, Malden, Mass. Storch, D., Marquet, P.A. & Brown, J.H. eds. (2007): Scaling biodiversity. Cambridge University Press, Cambridge. Magurran, A.E. & McGill, B.J. eds. (2011): Biological diversity : frontiers in measurement and assessment. Oxford University Press. Fortin,M.-J. & Dale, M. 2005. Spatial analysis: a guide for ecologists. Cambridge University Press, Cambridge, UK. Siefert, A., Ravenscroft, C., Althoff, D., Alvarez-Yépiz, J.C., Carter, B.E., Glennon, K.L., Heberling, J.M., Su Jo, I., Pontes, A., Sauer, A., Willis, A. & Fridley, J.D. (2013): Scale dependence of vegetation–environment relationships: ameta-analysis of multivariate data. Journal of Vegetation Science. Doi: 10.1111/j.1654-1103.2012.01401.x Field, R., Hawkins, B.A., Cornell, H.V., Currie, D.J., Diniz-Filho, A.F., Guegan, J.-F., Kaufmann, D.M., Kerr, J.T., Mittelbach, G.G., Oberdorff, T., O’Brien, E.M. & Turner, J.R.G. 2009. Spatial species-richness gradients across scales: a metaanalysis. Journal of Biogeography 36: 132–147. Palmer, M. 1990. Spatial scale and patterns of species–environment relationships in hardwood forest of North Carolina Piedmont. Coenoses 5: 79–87. Reed, R., Peet, R.K. & Palmer,M. 1993. Scale dependence of vegetation–environment correlations: a case study of a North Carolina piedmont woodland. Journal of Vegetation Science 4: 329–340. Vetaas, O.R. & Chaudhary, R.P. (1998): Scale and species-environment relationships in a central Himalayan oak forest, Nepal. Plant Ecology 134 (1): 67–76.