ÚVOD Beletrie tvoří velkou část knihovního fondu a výpůjček v českých veřejných knihovnách. Pravidlům věcného zpracování této skupiny dokumentů je však v České republice zatím na teoretické i metodické úrovni věnována minimální pozornost, přestože jde o velmi podstatnou problematiku jak z hlediska kvality, tak i konzistence indexace. Předložená diplomová práce se proto vymezenou oblast pokouší uchopit po teoretické stránce a doplnit tento obecný pohled sondou do současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách. Předkládá tedy základní teoretické poznatky doplněné informacemi o řešení předmětné oblasti v zahraničí a na podkladě tohoto východiska rámcově zjišťuje situaci v českých knihovnách. Cíle mé diplomové práce byly následující: 1. analyzovat a zdůvodnit obecné postupy při věcném zpracování beletrie 2. zjistit, jaká pravidla věcného zpracování beletrie v současné době existují 3. prozkoumat současný stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách 4. na základě předchozích dvou bodů zformulovat stručné doporučení pro české knihovny, jak zlepšit věcné zpracování beletrie. Na počátku teoretické části své diplomové práce jsem nastínila specifické aspekty věcného zpracování beletrie včetně jeho historického pozadí a všeobecný postup při tvorbě a uplatňování pravidel věcného zpracování beletrie (kapitola 1), pokračovala jsem výčtem a popisem existujících systémů 1 klasifikace beletrie (DDC, GSAFD, DBCSH, „Problém Child" System, AMP, tezaury pro klasifikaci beletrie) včetně upozornění na problémy při jejich používání (kapitola 2). V praktické části (kapitola 3) jsem zjišťovala současný stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, a to dvěma způsoby: • analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven (kapitola 3.1) a • dotazníkovým šetřením v českých knihovnách (kapitola 3.2). Tato diplomová práce je pouze dílčím příspěvkem k problematice věcného zpracování beletrie a její autorka si nečiní nároky na komplexnost ani úplnost zpracování této problematiky. Nicméně práce předkládá některá podstatná zjištění, která se mohou stát východiskem pro další průzkumy či analýzy týkající se věcného zpracování beletrie. 2 1. SPECIFICKÉ ASPEKTY VECNÉHO ZPRACOVÁNÍ KRÁSNÉ LITERATURY 1.1 Historické pozadí věcného zpracování krásné literatury Podle Judith A. Rantové byla systemizace přístupu k informacím pomocí předmětových hesel zavedena v 19. století, proto se v ní odráží hodnoty a postoje tohoto století (viz kapitola 2.2.1). Mezi tyto hodnoty patří pohled na lidskou znalost jako na něco přímého a pokračujícího, složeného z jednotlivých polí studia, která byla snadno odlišena a hierarchicky srovnána. Beletrie se snadno odlišila od odborné literatury a předpokládalo se, že předmětná informace v odborné literatuře je nadřazena té v beletrii. Tato myšlenka se objevila v díle dvou původců předmětových hesel, Dr. Andrey Crestadorové (1808-1879) a Charlese A. Cuttera (1837-1903).1 Jay E. Daily tvrdí, že první předmětová hesla byla termíny vytvořenými pro odbornou literaturu, aby umožnila uživateli katalogu „vyhledat knihy, jejichž autoři a názvy mu byly neznámé"1 Charles Cutter dokonce obhajoval umožňování předmětového přístupu k beletristickým dílům. Doporučil, aby „se beletristická, dramatická a poetická díla zaznamenávala pod subjekty, které popisujt. Nicméně, toto doporučení upřesnil poznámkou, že „mnoho románů 1 Volně podle: RANT A, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8. ISSN 0163-9374 (tento i ostatní uvedené prameny přeložila z angličtiny do češtiny Lenka Pešková) 2 DAILY, Jay E. Subject headings. Encyclopedia of Library and Information Science. 1980, vol. 29, p. 178. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8. ISSN 0163-9374 3 nemá dostatečnou hodnotu" pro realizaci tohoto přístupu. Předmětový přístup v knihovnách pomocí předmětových hesel byl tedy určen primárně pro dokumenty z oblasti odborné literatury. Mnoho britských a amerických vědců a literárních kritiků kritizovalo historickou zaujatost vůči krásné literatuře v naší kultuře. Michael Davitt Bell uvádí, že: „... bylo konsenzem amerických ministrů, moralistů a kritiků, že psaní nebo čtení beletrie je nanejvýš povrchní a samozřejmě nebezpečné. "4 Podle Judith A. Rantové mají tyto názory původ v angloamerickém puritanismu. Ačkoliv v 18. století román v Anglii a v Americe zaznamenal rozvoj, mnoho kulturních vůdců na něj pohlíželo jako na něco nemorálního a nebezpečného jak pro jedince, tak pro společnost. Pro knihovníky 19. století představovala beletrie problémovou součást knihovních sbírek. Nejvíce problémová byla levná beletrie a mnoho titulů považovaných dnes za klasické a často uznávaných již v 19. století bylo zdrojem sporů. Knihovníci váhali s poskytnutím volného přístupu ke všem klasickým dílům, neboť přestože se na tyto tituly pohlíželo jako na zajímavé a hodnotné, často obsahovaly to, co bylo považováno za neslušnost a podvratné myšlenky. Knihovníci měli mnoho potíží při slaďování svého původního poslání poskytovat morálně povznášející knihy se svým stejně důležitým posláním sloužit svým uživatelům, z nichž někteří nacházeli silnou zálibu 3 CUTTER, Charles Ammi. Rules for a dictionary catalog. Washington, DC: Government Printing Office, 1951, p. 78. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8. ISSN 0163-9374 4 BELL, Michael Davitt. The development of American romance: the sacrifice of relation. Chicago: University of Chicago Press, 1980, p. 11. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8. ISSN 0163-9374 4 v beletrii, která byla v 19. století považována za morálně spornou.5 Jeden z prvních prezidentů American Library Association Arthur E. Bostwick trefně vystihl postoj tehdejších knihovníků k beletrii: „Pro knihovníky je zármutkem, že jejich knihovnami obíhá tak vysoké procento beletrie."6 Přestože se podle Judith A. Rantové knihovníci 19. století lišili ve svém vnímání nebezpečí beletrie, mnoho z nich se pokusilo řídit a redukovat počet beletrie čtené uživateli knihoven. Dvě nejběžnější metody představoval „dvouknižní systém" a „pásovité uspořádání beletrie".7 Esther Jane Carrierová popisuje: „Dvouknižní systém se stal oblíbeným v četných knihovnách [v 90. letech 19. století - pozn. LP]... Dovoloval čtenáři vybrat si dvě knihy najednou, ale druhá kniha nemohl být román"* Jiným pokusem o redukci četby beletrie a podporu četby odborné literatury bylo „pásovité uspořádání beletrie". Podle Bostwicka toto uspořádání, které bylo používáno v některých veřejných knihovnách, spočívalo v umístění beletrie „v jednom regále kolem místnosti, s odbornou literaturou nad beletrií a pod beletrií, očekávalo se, že mnoho uživatelů, kteří četli jen beletrii, bude tímto způsobem přilákáno k odborné literatuře a začne siji půjčovat a číst_/'/'".9 5 Volne podle: RANT A, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8-9. ISSN 0163-9374 6 BOSTWICK, Arthur E. The American public library, New York: D. Appleton & Co., 1910, p. 126. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374 7 RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374 8 CARRIER, Esther Jane. Fiction in public libraries, 1876-1900. New York: Scarecrow Press, 1965, p. 172. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374 9 BOSTWICK, Arthur E. The American public library, New York: D. Appleton & Co., 1910, p. 167. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374 5 Rune Ericsson uvádí, že některé knihovny beletrii nepůjčovaly vůbec, pokud nebyla stará alespoň rok nebo dva roky, a že právě v 19. století začali první knihovníci Library of Congress vyvíjet předmětové katalogy. Není tedy překvapující, že beletrii bylo věnováno mnohem méně pozornosti než odborné literatuře. Patrně první vážný článek na téma klasifikace a indexace krásné literatury byl publikován roku 1898 britským knihovníkem Ernestem Bakerem v časopise Library World. Na počátku 20. století pak probíhala v American Library Association diskuse týkající se tohoto problému poté, co John Thomson zahájil hlavní projekt věcného zpracování beletrie na Wagnerové institutu ve Veřejné knihovně v Philadelphii. Ve 20., 30. a 40. letech publikoval Skot Robert S. Walker v časopise British Library Journal své názory na tuto problematiku, inspirované Ranganathanovými klasifikačními systémy. Jeho snahy měly však na tehdejší knihovnictví jen velmi malý vliv. Obyčejně tyto více či méně rozvinuté systémy bývaly uváděny do praxe v knihovně, v níž byl zaměstnán jejich tvůrce, ale velmi zřídka nalezly uplatnění mimo ni. Lze se domnívat, že knihovníci buď jednoduše nevěřili novým klasifikačním systémům nebo neměli zájem o nástroj, který by mohl zvýšit cirkulaci beletrie. Již při samotném vzniku veřejných knihoven uprostřed 19. století se objevila jedna z nej základnějších otázek: měly by veřejné knihovny vůbec půjčovat beletrii a jestliže ano, beletrii jakého typu?1 0 Robert Snape tvrdí, že tohle byl „nejožehavější problém v rozvoji veřejných knihoven před první Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkMnaries/The%20Cl^ %20Literature.doc 6 světovou válkou" , ale druhá část otázky zůstala stále velmi palčivým problémem po dalších 50 let, obzvláště pokud se týká „lehké" beletrie. Snad diskuse o volbě knih, které by se měly půjčovat, byla tak vytrvalá a plamenná, že další témata spojená s beletrií byla prakticky přehlušena. Nicméně, během posledních 25 let se problém věcného zpracování beletrie stal jednou z nej důležitějších otázek oboru a Pejtersenová, Beghtolová, Saarti a mnoho dalších publikovalo významné články i knihy o této problematice.11 Jarmo Saarti zdůrazňuje, že články o všeobecných principech věcného zpracování beletrie byly napsány nejen v anglo-amerických oblastech, ale též ve Skandinávii, obzvláště v Dánsku, kde se stalo nejvýznamnějším dílo Annelise Mark Pejtersenové. Tyto studie se mj. zabývají zvládáním složitosti věcného zpracování beletrie, stejně jako koncepcí vyhledávání beletrie. S nimi velmi úzce souvisejí možnosti tvorby systémů umělé inteligence (AI, artificial intelligence) pro beletrii, postavených na věcném zpracování.1 2 SNAPE, Robert. Leisure and the rise of the public library. London: Library Association, 1995. Citace podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://www.db.dkMnaries/The%20Classifi^ %20Literature.doc 1 1 Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dk^inaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%2 %20Literature.doc 1 2 Volně podle: SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232 7 1.2 Současné pohledy na věcné zpracování krásné literatury Jak uvádí Judith A. Rantová, problém nedostatku přístupu k beletrii přes předmětový katalog dlouho pociťovaly veřejné knihovny. Po desetiletí knihovníci ve veřejných knihovnách zdůrazňovali, že jejich dospělí uživatelé pravděpodobně hledají jistý druh románu nebo román o jistém tématu, např. mysteriózní nebo gotický román, spíše než konkrétní titul nebo autora. Mnoho knihovníků ve veřejných knihovnách si tedy bylo vědomo, že tradiční katalogový přístup k autorovi a názvu je pro individuální díla beletrie nedostačující. Absence přímého přístupu k beletrii pomocí předmětového katalogu komplikuje práci knihovníků ve veřejných knihovnách a zkušenost s užíváním knihovny je pro mnoho jejích návštěvníků frustrující. Přestože uživatelé veřejných knihoven si beletrii půjčují za jiným účelem než uživatelé odborných knihoven, jisté aspekty jsou jim společné. Ani uživatelé veřejných knihoven, ani uživatelé odborných knihoven nezastávají názor, že beletrie se hledá nebo musí hledat jen podle autora a názvu. Oba druhy uživatelů potřebují a chtějí lepší předmětový přístup k beletrii, přestože z různých důvodů. Proto by odborné knihovny určitě uvítaly komplexnější systém předmětového přístupu k beletrii.13 Judith A. Rantová upozorňuje, že před tvorbou předmětových hesel pro beletrii je nutno se podrobně zamyslet nad způsoby, jakými beletristické texty pojednávají o tématech a jak se vtom odlišují od odborných textů. Např. na odbornou literaturu bývá nahlíženo jako na více objektivní a méně ovlivněnou pocity a předsudky tvůrce. U beletrie se předpokládá, že je více 1 3 Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literatuře. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 7. ISSN 0163-9374 8 odvozena z nadsmyslových oblastí, mezi něž patří např. inspirace. Vedle těchto hlubokých teoretických problémů, které vyvolávají plamenné diskuse a vyžadují podrobné empirické analýzy, existují též níže uvedené praktické problémy. Při provádění prvotní předmětové katalogizace odborných textů mají katalogizátoři málokdy čas přečíst celý text a proto se při určování předmětových hesel spoléhají na jisté charakteristiky vlastního dokumentu, stejně jako na recenze knih a jiné vnější zdroje. Název, obsah, rejstříky v zadní části knihy, informace na obalu knihy, předmluva a úvod představují hodnotné indikátory předmětového obsahu. U beletristických textů obyčejně názvy nedávají přesnou indikaci předmětového obsahu a obsahy a rejstříky jsou zřídkakdy k dispozici. Informace na obalu knihy, předmluvy a úvody jsou k dispozici pouze někdy a recenze knih mohou být dostupné, pokud bylo dílo literárními kritiky shledáno významným. Náš přetrvávající kulturní předsudek vůči beletrii je zřejmě důvodem, proč se s románovými texty zachází určitým způsobem, bez rejstříků na zadní straně knihy a jiných náznaků seriózního zacházení s věcným obsahem. Lze namítnout, že takováto věcná katalogizace příliš směřuje k literární vzdělanosti a kritice, tedy k oblastem, pro které je většina katalogizátorů nekvalifikována. Nicméně, katalogizátoři vždy museli činit vědeckokritické soudy i při určování předmětových hesel pro odbornou literaturu. Předmětná informace v beletrii je opomíjena nejen kvůli nedostatečnému přístupu. Jsou opomíjeny i ostatní druhy informace, tj. emocionální obsah, témata, úhel pohledu, žánr a forma beletristického díla. Někteří knihovníci, obzvláště z veřejných knihoven, se snažili prosadit lepší předmětový přístup k beletrii postavený na požadavcích a potřebách uživatelů. Několik realizovaných výzkumů zabývajících se tímto tématem dokazuje, že 9 lepší předmětový prístup k beletrii je využíván s nadšením a setkává se s úspěchem u uživatelů veřejných i školních knihoven. L. A. Burgess obhajuje věcné zpracování beletrie: „Připustíme-li oprávněnost principu klasifikace v knihovnách, neexistuje logická překážka zahrnutí beletrie do rozsahu této operace: vlastně pokudje klasifikace skutečně „dobrou věcí", proč byjejí výhody neměl sdílet čtenář beletrie?"15 Podle Claře Beghtolové se klasifikační teoretici nesoustředili na problémy tvorby bibliografických klasifikačních systémů pro umění a klasickou literaturu. Věda a technika fakticky ovládly pozornost klasifikátorů v teorii i při rozvoji systémů. Přitažlivost vědy vychází z moderní zaujatosti vědeckým myšlením; zvýšená důvěra ve vědecký výzkum způsobila silné vnímání potřeby přístupu k odborným dokumentům. Z toho vyplývá docela jasný úkol studovat vědeckou literaturu, zjistit její předpoklady a trendy a rozvinout klasifikační systém odpovídající struktuře literatury a shodě jejích autorů a uživatelů. Např. Klasifikační výzkumná skupina CRG (Classification Research Group) pracovala na rozvoji všeobecného systému pro odbornou literaturu, ale nezabývala se uměním a klasickou literaturou. Při promýšlení problémů bibliografických klasifikačních systémů pro neodborné oblasti se vyskytnou nejméně dvě potíže. Za prvé, lze argumentovat, že počáteční rozdělení světa znalostí do tří tradičních akademických oblastí přírodních věd, společenských věd a humanitních věd porušuje jeden ze základních principů moderní klasifikační teorie. Fasetová 1 4 Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literatuře. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. l,p. 10-11. ISSN 0163-9374 1 3 BURGESS, L. A. A systém for the Classification and evaluation of fiction. Library World. 1936, vol. 38, p. 179-182. Citace podle: BEGHTOL, Claře. Access to fiction: a problém in Classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134. ISSN 0340-0050 10 analýza nefungovala na úrovni rozdělení celého světa znalostí do tří disciplinárních oblastí, neboť jedna od druhé se vzájemně liší více než jednou charakteristikou. Např. nelze argumentovat tím, že hlavní rozdíl mezi přírodními a společenskými vědami spočívá v tom, že přírodní vědy se zabývají fyzikálními jevy a společenské vědy studiem chování, protože mj. fyzikální chemie ovlivňuje lidské chování. Absence původního konzistentního principu dělení brání klasifikačnímu výzkumu ve všech třech hlavních disciplinárních oblastech, protože přítomnost vzájemné naprosté výlučnosti není možno předpokládat ani na nejvyšších hierarchických úrovních. Pojmové překrývání se mezi třídami na jedné úrovni nevyhnutelně ovlivňuje třídy v hierarchii nižší. Za druhé, jasná dohoda ohledně toho, které akademické disciplíny patří do „humanitních věd", neexistuje. Např. historie může být zařazena jak do věd společenských, tak do věd humanitních. Tento nedostatek shody je patrný jako jeden z přetrvávajících následků rozdělení světa znalostí na základě více než jedné počáteční charakteristiky. Nicméně, všeobecně se má vzato, že humanitní vědy zahrnují umění - tradičně vizuální umění, hudbu a literaturu. Díla týkající se umění se dělí na dva různé typy dokumentů: primární díla - zdroje disciplíny a sekundární díla - historie, interpretace, komentáře, kritiky. Výše zmíněné primární zdroje představují jevy zkoumané humanitními vědami, stejně jako přírodní jevy jsou zkoumány přírodními vědami: „knihovna je (pro humanitního vědce) to, co je laboratoř pro přírodního vědce". Různorodé formy primárních děl začínají vyžadovat jedinečný přístup ke každé formě stejným způsobem, jakým každá věda vyžaduje svou vlastní taxonomii. Beletristická díla užívají prozaický jazyk jako nositele výrazu a tato 11 charakteristika přibližuje beletrii dokumentům, pro které již předmětové analytické techniky byly vyvinuty a otestovány. V souvislosti s věcným zpracováním beletrie se objevuje též otázka, které beletristické žánry je vlastně žádoucí věcně zpracovávat? Házel K. Bellová předpokládá, že indexace „únikové", jednoduché beletrie je snadná, ale nestojí „za námahu".1 7 Podobného názoru je též Philip Bradley, podle něhož není „indexacehodná" lehká fikce pomíjivého charakteru, která se čte pouze za rekreačním účelem nebo jednoduše pro ukrácení času, přestože připouští, že tyto literární žánry zaujímají v životě čtenářů důležité místo. Podle něho by se měla věcně zpracovávat pouze vážnější, tj. klasická a moderní, beletristická díla.1 8 Je však třeba uvědomit si, že beletrie slouží nejen studijním a vědeckým účelům jako odborná literatura (nakonec i vědecké zkoumání trendů v odpočinkové literatuře považované obecně za „pokleslou" může být zajímavé), ale zejména účelům odpočinkovým, a že knihovny existují za účelem poskytování služeb uživatelům, nikoliv proto, aby se v nich literatura třídila na „kvalitní" a „pokleslou". Protože literárních žánrů je velké množství, existuje také velké množství individuálních čtenářských potřeb, které by měly být knihovníkem uspokojeny, přestože se s jeho osobním čtenářským vkusem shodovat nemusí. Proto by podle mého názoru měla být věcně zpracovávána všechna beletristická díla bez rozdílu. Volně podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134. ISSN 0340-0050 1 7 BELL, Hazel K. Should fiction be indexed?: the indexabiliry of text. The Indexer. 1992, vol. 18, no. 2, s. 83-86. ISSN 0019-4131 [online document] dostupný z: http://www.aidanbell.com/html/hkbell/SFBI.htm 1 8 BRADLEY, Philip. Indexes to works of fiction: the views of producers and users on the need for them. The Indexer. 1989, vol. 16, no. 4, p. 240. ISSN 0019-4131 12 Jarmo Saarti uvádí, že vyhledávání beletrie se stalo během minulých několika let zajímavým speciálním problémem informační vědy, a to v důsledku několika skutečností. Tou nej důležitější z nich je rostoucí potřeba vyhledávání beletrie a za druhé, možnosti tvorby vyhledávacích systémů se rozšířily díky rozvoji výpočetních technologií pro vyhledávání informací. Na druhé straně se při automatizaci prostředí knihoven zjistilo, že velké části materiálu uvnitř knihoven zůstaly během let existence lístkových katalogů nekatalogizovány, a většina tohoto nekatalogizovaného materiálu byla a stále ještě je právě beletrie. Postupný přechod na digitální šíření informací tedy vyžaduje nové nástroje analýzy obsahu beletristického materiálu. Tak to je v důsledku skutečnosti, že texty a jiné materiály, které nebyly analyzovány a klasifikovány a/nebo indexovány v plnotextových databázích, je těžké vyhledat. Tudíž se stává šíření tohoto druhu informací velmi komplikovaným, ne-li naprosto nemožným. Dalším důvodem zdůrazňování potřeby obsahové analýzy beletristických materiálů je fakt, že plnotextové vyhledávání nemůže být efektivně využito při hledání beletristického materiálu. Tato skutečnost se projeví, jestliže porovnáme vyhledávání beletrie např. s vyhledáváním literatury z oborů přírodních věd, u níž je text obvykle velmi jednoznačný.1 9 SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 85. ISSN 0022-2232 13 1.3 Obecné zásady tvorby klasifikačního systému pro krásnou literaturu Judith A. Rantová shledává obzvláště přínosným pro rozmýšlení druhů subjektů beletristického díla dílo Sary Shatfordové o předmětové katalogizaci obrazů. Protože obrazy sdílejí s beletrií některé společné znaky, její zjištění jsou částečně použitelná i pro předmětový přístup k beletrii. Při určování subjektů obrazu Shatfordová vychází z teorie Erwina Panofského o třech úrovních významu uměleckého díla. Jedná se o následující tři úrovně: 1. preikonografie či popis, která obsahuje primární předmětové téma; 2. ikonografie či analýza a 3. ikonologie či interpretace, která je postavena na integraci preikongrafické a ikonografické informace. První dvě úrovně významu mají dva aspekty, of a about, přičemž of zahrnuje konkrétní pojmy a aspekt about reprezentuje nedefinovatelné, např. nálady, emoce a koncepce. Třetí úroveň významu je nejvíce subjektivní a nikdy nemůže být klasifikována s velkou konzistencí. Tento model je použitelný obzvláště pro beletrii, protože vychází vstříc jak literární, tak i přenesené úrovni. Nicméně, je důležité zapamatovat si, že nikdy nemůže být poskytnut přístup ke všem subjektům literárního díla, a protože umělecké dílo je stále otevřeno dalším interpretacím, objeví se nové interpretace, pro které bude třeba doplnit nová předmětová hesla.20 2 0 Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literatuře. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. l,p. 13. ISSN 0163-9374 14 Na základě tohoto modelu dospívá Jarmo Saarti k závěru, že klasifikovatelné prvky beletristických děl je možno rozdělit na denotační akonotační. Mezi denotační neboli konkrétní prvky patří fakta v beletristických dílech jako např. umístění, osoby a konkrétní prvky děje. Konotační neboli imaginatívni prvky zahrnují prvky ztvárněné v beletristických dílech, např. téma a jeho interpretaci a otázky výrazových aspektů uměleckého díla.2 1 SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232 15 2. DRUHY SYSTÉMU KLASIFIKACE KRÁSNE LITERATURY 2.1 Základní rozdělení systémů klasifikace krásné literatury V současnosti existující systémy klasifikace, pomocí nichž je možno klasifikovat beletrii, velmi přehledně kategorizuje Claře Beghtolová2 2 , jejíž původní třídění jsem mírně upravila: I. běžně používané klasifikační systémy určené primárně pro klasifikaci odborné literatury • Dewey Decimal Classification (DDC) • Mezinárodní desetinné třídění (MDT) • Předmětová hesla • Klíčová slova II. klasifikační systémy určené přímo pro klasifikaci beletrie 1/ úpravy klasifikačních systémů určených pro klasifikaci odborné literatury • DDC3 - modifikace DDC • Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. (GSAFD) - modifikace Library of Congress Subject Headings (LCSH) • Danish Bibliographie Centre Subject Headings (DBCSH) modifikace dánského DK5 BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 137. ISSN 0340-0050 16 21 speciální klasifikační systémy pro beletrii a) klasifikační systémy určené pro všechna beletristická díla • „Problem Child" System • Analysis and Mediation of Publications (AMP) • Andersonova a Holstova modifikace A M P • Tezaury pro klasifikaci beletrie (finský Kaunokki, švédský Tezaurus pro indexaci beletrie) b) klasifikační systémy určené pro identifikaci žánru • Jsou tvořeny volně definovanými skupinami knih jako napf. „detektivky", „romance", „historické romány", „westerny" nebo „dobrodružné romány". Jedná se o metody třídění beletrie do skupin, které ovšem pro celkový vývoj věcného zpracování beletrie příliš významné nejsou. c) klasifikační systémy určené pouze pro určitý žánr • Fantasy Classification System (FCS) • Classification for Science Fiction (CSF) Všechny klasifikační systémy uvedené ve skupině II a podskupinách 1/ a 21z) budou blíže popsány v následujících kapitolách. 2.2 Dostupné systémy klasifikace krásné literatury 2.2.1 Dewey Decimal Classification (DDC) V předmluvě k prvnímu vydání DDC jeho autor Melvil Dewey uvádí, že „klasifikace je uspořádána zejména podle subjektů či obsahu bez ohledu 17 naformu". Rune Ericsson upozorňuje, že toto tvrzení se nevztahuje na beletrii a další druhy krásné literatury, u nichž má hlavní klasifikační princip původ v jazyce (např. anglická literatura) následovaném samozřejmě formou (např. anglická poezie). V dalších vydáních DDC byly tyto principy doplněny původem díla v čase (např. „konec 18. století, 1745-1800") a jistí důležití spisovatelé měli své vlastní číslo třídy, ale skutečný obsah knihy - narativní struktura, subjekt, žánr, literární styl atd. - byl ignorován, tj. klasifikace byla čistě vnější či povrchní: krásná literatura byla tříděna podle toho, kdo knihu napsal a jakou literární formou, kdy a v jakém jazyce byla původně publikována. Tento typ klasifikace snad může sloužit statistickým účelům, ale ve vztahu k praktickému vyhledávání informací příliš použitelný není. Požaduj e-li čtenář např. francouzský román napsaný v první polovině 19. století, pak samozřejmě lze pomocí tohoto klasifikačního systému vhodné tituly vyhledat. Vyhledaných titulů však bude příliš mnoho a čtenář mívá jen zřídkakdy na knihu požadavky tak všeobecného charakteru. Obvyklejší je situace, kdy čtenáře nezajímá, kde nebo kdy byla kniha napsána, ale požaduje prostě román o jistém tématu, např. napoleonských válkách, spojeném s jinými tématy, např. láska a smrt, a preferuje jistý literární styl nebo žánr. Pro tyto případy je tedy systém DDC nepoužitelný. Rune Ericsson uvádí, že Dewey byl při preferenci vnějších faktů pravděpodobně inspirován některými tehdejšími nejběžnějšími „klasifikacemi" v literární historii a literární kritice. V Evropě literární kritika existovala od Aristotelovy doby a antičtí Rekové sice rozlišovali hlavní literární formy, 2 3 DEWEY, Melvil. Classification and subject index fior a library. Amherst, 1876. Citace podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing ofi imaginative literatuře. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkMnaries/The%20Class %20Literature.doc 18 ale řádnou literární historií se nezabývali. Ta byla v moderním slova smyslu převážně neznámá až do období romantismu, tj. do prvních dekád 19. století. Mnoho literárních historiků tohoto období a 19. století celkově vůbec bylo hodně ovlivněno německým filozofem, teologem, kritikem a vůdcem preromantického literárního hnutí Sturm und Drang, Johannem Gottfriedem Herderem (1744-1803). Herder tvrdil mj. následující: • že člověk j e v podstatě historickou bytostí; • že lidé jsou předurčeni specifickým národním duchem (v němčině Volksgeist); • že elementárním vyj ádřením člověka j e j azyk; • a že nej pokročilejším vyjádřením člověka je literární dílo. Proto bylo velmi obvyklé zabývat se výlučně určitým autorem či autory patřícími do určité jazykové oblasti, geografické oblasti či historické periody, nebo, podle Aristotela, ke specifické literární formě - a obsáhlejší díla bývala obvykle rozdělena do svazků nebo kapitol v souladu s výše uvedenou klasifikací. DDC Herderovým myšlenkám odpovídá, neboť původ v čase, jazyk a tedy i „duch" díla jsou v klasifikaci zahrnuty. Ale pokud těmto myšlenkám nevěříme a nevěříme-li, že nej důležitější charakteristikou Hamleta je fakt, že byl napsán v angličtině na počátku 17. století, pak je klasifikace krásné literatury v DDC nevyhovující. Pozitivem klasifikace krásné literatury v DDC je, že alespoň ve velké většině případů je dosti objektivní. Naopak, klasifikace např. podle nej důležitějšího tématu by mohla způsobit nárůst vážných sporů s množstvím individuálních a subjektivních úhlů pohledu. Ale jak již bylo 19 zmíněno: velkou nevýhodou tohoto klasifikačního systému je, že není příliš použitelný při praktickém vyhledávání jednoduše proto, že většinu čtenářů krásné literatury nejvíce zajímá obsah knihy.2 4 Claře Beghtolová se zmiňuje o F. Haighovi, který klasifikoval ve 30. letech 20. století kolem 500 románů v Central Public Library, Halifax, U.K. podle 401etého „vydání DDC z roku 1889". DDC3 (3. vydání DDC) bylo vydáno roku 1888, předpokládá se tedy, že Haigh použil právě toto vydání, přestože bylo k dispozici DDC 13.25 Annelise Mark Pejtersenová, autorka jiného klasifikačního systému pro beletrii (viz kapitola 2.2.5), kritizovala spolu s Juttou Austinovou Haighovu práci jako „nesouvislou směs obyčejných žánrových záhlaví a nově zavedených předmětových kategorií, promíchaných s některými původními podtřídami"26 . Podle Claře Beghtolové však Haigh „v žádném případě neměnil základní význam jména třídy, jeho odchylky se tedy nezdají více nesouvislé než DDC3 samo. Je užitečné připomenout, že schéma z roku 1888 bylo problematické i pro odbornou literaturu... Nicméně, některé znaky Haighovy adaptace DDC3 jsou sporné... Jedním z nich je vytvoření speciální třídy „Biografie ", která obsahovala biografie fiktivních i skutečných postav. Tato třída se zdá nadbytečná, protože třída 800 obsahovala některé romány o „klasických postavách" (např. „Soukromý život Heleny Trojské")." Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkfoinaries/The%20 %20Literature.doc 2 3 BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 137. ISSN 0340-0050 2 6 PEJTERSEN, Annelise Mark; AUSTIN, Jutta. Fiction retrieval: experimental design and evaluation of a search system based on users' value kriteria. Journal of documentation. 1983, vol. 39, no. 4, p. 231. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 137. ISSN 0340-0050 20 Naneštěstí se nedochovala žádná zpráva o tom, jak byl systém vytvořen nebo jak dlouho byl používán.2 7 2.2.2 Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. (GSAFD) Rune Ericsson uvádí, že v USA první vážný pokus o klasifikaci krásné literatury na národní úrovni začal probíhat roku 1986, když American Library Association jmenovala Subcommittee on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. Práce této komise byla poprvé publikována roku 1990 j ako Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. a byla následována druhým vydáním v roce 2000.28 Poslání je uvedeno v úvodu: jedná se o „doporučení pro mezinárodní standardní praxi při poskytování žánrového a předmětového přístupu kjednotlivým dílům z oblasti beletrie, dramatu, poezie, humoru a folklóru ve všech formátech (knihy, audiokazety, filmy atd.J"29 Jak uvádí Judith A. Rantová, Library of Congress poskytuje u velké většiny individuálních beletristických děl přístupové body jen k autorovi a názvu, proto se Subject Analysis Committee pokouší zlepšit předmětový přístup doporučením přístupu k formě/žánru, literárním postavám a skupinám postav, umístění a tématu. BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 137. ISSN 0340-0050 2 8 ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupny z: http://www.db.dl^inaries/The%20Classifi^ %20Literature.doc 29 Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, p. 37. ISBN 0-8389-3503-6 3 0 RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 15-16. ISSN 0163-9374 21 Rune Ericsson se zmiňuje o tom, že vletech 1992-1999 se Library of Congress spolu s dalšími osmi americkými vědeckými knihovnami zúčastnila projektu, který měl za cíl implementaci směrnice American Library Association. Výsledkem tohoto projektu je, že předmětová hesla ve vztahu ke krásné literatuře mají v Library of Congress tři zdroje: • předmětová hesla ze směrnic American Library Association (zaznamenané se zkratkou „gsafd"); • obecná předmětová hesla z Library of Congress Subject Headings (zaznamenané se zkratkou „lcsh") • a jiná předmětová hesla, z nichž mnoho pochází také z Library of Congress Subject Headings, ale obsahují doplněk „beletrie"(„fiction"). Zejména první dva zvýše zmíněných typů odrážejí formu nebo žánr/subžánr, zatímco ten třetí většinou vyjadřuje téma.3 1 Podle GSAFD lze žánr definovat jako druh či kategorii smyšleného díla, které je snadno identifikovatelné pomocí stylu, plánu děje, nálady či tónu, typů postav a tématu. Forma/žánr označuje spíše, jaké konkrétní dílo je, než o čem pojednává. Jinak řečeno, v beletrii žánr označuje typ románu tak, aby romány patřící k jistému žánru sdílely jisté typické charakteristiky v rámci umístění (např. westerny), tématu (např. záhadné příběhy), formy (např. romány v dopisech), děje atd. Podmínky žánru jsou určeny konvencí, která je stanovena komunitami nakladatelů, knihkupců, knihovníků a čtenářů. 3 1 Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkMnaries/The%20Classffi^ %20Literature.doc 22 Seznam předmětových hesel pro beletrii v Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. (GSAFD) je sestaven převážně podle Library of Congress Subject Headings. Pravidly aplikace Library of Congress se však přesně neřídí; obzvláště pro individuální beletristická díla a pro neknižní materiály se v seznamu vyskytují speciální předmětová hesla.32 Předmětová hesla pro skutečné či smyšlené postavy v individuálních dílech beletrie, dramatu, poezie, humoru, folklóru a hudby se podle GSAFD zaznamenávají v případě, že se postavy objeví větrech nebo více individuálních dílech, a pokud nejsou pouze epizodické nebo zmíněné pouze „jen tak mimochodem".33 Je-li to pro vyhledávání důležité, zaznamenávají se vedle tematických předmětových hesel též předmětová hesla pro lokaci a/nebo časovou periodu (umístění). Jako reprezentativní příklad klasifikace románů v Library of Congress si uveďme selekční obraz románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby, převzatý z elektronického katalogu Library of Congress i okomentovaný Rune Erikssonem34 : Volně podle: Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, p. 4-5. ISBN 0-8389-3503-6 33 Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, p. 1. ISBN 0-8389-3503-6 3 4 ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkMnaries/The%20C^^ %20Literature.doc 23 Fitzgerald, F. Scott (Francis Scott), 1896-1940) Velký Gatsby. Long Island (New York) - Beletrie Dopravní nehody - Beletrie Vdané ženy - Beletrie První lásky - Beletrie Bohatí lidé - Beletrie Milenky - Beletrie Pomsta - Beletrie Psychologická beletrie, lcsh Milostné příběhy. Gsafd Přestože vypravěč Nick Carraway a samozřejmě Jay Gatsby jsou dosti slavnými literárními postavami, žádné z těchto jmen není klasifikováno. Co se týče tématu, hlavní část vyprávění se sice odehrává na Long Islandu, kde se vyskytuje hodně bohatých lidí a dokonce ve vyprávění dojde k dopravní nehodě, ale skutečně jsou to nej důležitější témata románu? Mnoho kritiků tvrdilo, že nej důležitějším tématem románu Velký Gatsby je americký sen; tento závěr je však postaven na subjektivní interpretaci a protože klasifikace krásné literatury v Library of Congress se interpretací příliš nezabývá, toto téma v selekčním obrazu dokumentu chybí. Klasifikace podle Library of Congress spíše nabízí více či méně náhodnou volbu toho, co je velmi zřejmě v knize přítomno bez interpretace. Tato klasifikace není vedena subjektivní interpretací, ale objektivistickými či pozitivistickými ideály podle tradice Melvila Deweyho, přičemž nelze popřít, že zvolená předmětová hesla skutečně odrážejí prvky obsahu knihy. Problematickou otázkou zůstává, zda je podle nich možno poznat, o čem román „skutečně" pojednává. Výše uvedený selekční obraz románu Velký Gatsby nám tedy nesporně poskytuje alespoň mlhavou představu o tom, jaký tento román je. Některé Autor: Název: Témata: 24 základní otázky však zůstávají: skutečně většina uživatelů hledá romány, řekněme, o vdaných ženách nebo dopravních nehodách? A požaduj e-li čtenář knihu od Francise Scotta Fitzgeralda, je pak podlejejího selekčního obrazu schopen posoudit, zdaje tohle titul, který mu vyhovuje?35 2.2.3 Danish Bibliographic Centre Subject Headings (DBCSH) V Dánsku se podle Rune Erikssona začalo s předmětovým zpracováním krásné literatury roku 1981, kdy katalogizační záznamy románů začaly obsahovat anotaci s krátkým popisem vyprávění. Od roku 1982 se v těchto záznamech začala objevovat také předmětová hesla. Do roku 1990 tato předmětová hesla většinou označovala žánr (např. historické romány), případně umístění děje v prostoru a čase (např. historické romány, 1600-1800, Francie), ale od roku 1990 se počet předmětových hesel v průměrném záznamu zvýšil. Jako reprezentativní příklad klasifikace románů v D K 5 (adaptace DDC navržená pro dánské veřejné knihovny) si opět uveďme selekční obraz románu Velký Gatsby (selekční obrazy některých románů však mohou obsahovat až dvojnásobné množství předmětových hesel), rovněž převzatý i okomentovaný Rune Erikssonem: 3 Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z: http://ww.db.dkMnaries/The%20Clas^ %20Literature.doc 25 Název: Autor: Fitzgerald, Francis Scott Den store Gatsby (Velký Gatsby) Témata Muži Bohatství USA 1920-1929 Danish Bibliographic Centre Subject Headings na rozdíl od Library of Congress Subject Headings zahrnuje časové určení. V Danish Bibliographic Centre Subject Headings je vždy určeno dekádou (dekádami) nebo stoletím (stoletími), je-li to možné a pokud klasifikátor usoudí, že časové určení je důležité. Co se týče Velkého Gatsbyho, prostorové určení je méně specifické než v Library of Congress a téma „muži" je téměř bezvýznamné, protože existuje mnoho románů o mužích (a ženách). Téma „bohatství" hrubě odpovídá tématu „bohatí lidé" v Library of Congress, zatímco skutečnost, že v základu je román milostným příběhem, je opomíjena. Stejně jako u Library of Congress se jednotlivá hesla evidentně vztahují ke knize a klasifikace se i zde zdá být postavena na objektivistickém či pozitivistickém ideálu. Ale přestože obě zpracování jsou postavena na „of aspektech knihy (viz kapitola 1.3) a všeobecně odpovídají obsahu románu, je také zřejmé, že klasifikace nikdy nemůže být skutečně objektivní. Volba předmětových hesel je nevyhnutelně subjektivní a je postavena na subjektivní interpretaci toho, co je v určité knize nej důležitější. Zpracování krásné literatury v Danish Bibliographic Centre Subject Headings také obsahuje anotaci. Tyto anotace naznačují, že klasifikátoři dobře vědí, že čtení krásné literatury je velmi úzce propojeno s interpretací. Toto je anotace doprovázející selekční obraz románu Velký Gatsby: „Úmysl velmi bohatého a záhadného Gatsbyho koupit si lásku své milované odhaluje sílu i bezmocnost bohatství, přičemž je zobrazen šílený jazzový věk v USA 26 ve 20. letech 20. století." Není tedy zaznamenána pouze skutečnost, že se jedná o milostný příběh; je zřejmé, že se jedná o milostný příběh speciálního druhu („koupit si lásku"), a je zahrnut přesný termín pro vyhledávání informací („jazzový věk"). Klasifikátor se jasně snažil o interpretaci románu, aby uvedl jeho nej významnější téma, „sílu i bezmocnost bohatství". Je pravda, že každý se s touto interpretací nemusí ztotožnit a že anotace by teoreticky mohla obsahovat i jiné informace. Tato anotace však nesporně dokazuje, že nalezení skutečně podstatného tématu knihy není nemožnou věcí.3 6 2.2.4 „Problém Child" System Claře Beghtolová se zmiňuje o R. S. Walkerovi, který svůj klasifikační systém nepojmenoval; název „Problém Child" byl převzat z jeho článku z roku 1958, v němž definoval beletrii jako , formu umění spojenou s vyprávěním imaginárních událostí a popisem imaginárních postav v próze"31 . Systém je určen pro katalogizaci, ale je možno jej také použít na uspořádání knih v regálech. Má nehierarchickou smíšenou notaci. Písmena A - H jsou používána jako indikátory faset a písmena J-Z jsou používána na dělení nižší úrovně uvnitř fasety. ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupny z: http://ww.db.dkfoinaries/The%20C^^ %20Literature.doc 3 7 WALKER, R. S. The library and the novel: the treatment of the novel in libraries: proposals for its fuller exploitation and an outline of a new schneme of classification. University of Strathclyde, 1970, p. 100. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21. ISSN 0340-0050 27 Walker rozdělil beletristická díla do tří faset: Autor, Narace a Subjekt. Tyto tři všeobecné fasety byly pak rozšířeny tak, aby odpovídaly původním Ranganathanovým pěti základním kategoriím. Pravidlo je podle Claře Beghtolové možno formulovat následovně, přestože Walker jej neprezentoval tímto způsobem: PM(P M EST)E(ST), kde P = Autor/Titul M(PMEST) = Subj ekt románu P = Postavy v románu, jejich sociální, profesionální a psychologické charakteristiky M = Zobrazení života, subjektivní prostředí E = Téma(ta) nebo hlavní myšlenka, nálada, příběh oddělený od děje S = Geografické umístění T = Umístění v ěase, historické umístění E = Narativní typ románu (ST) = Jazyk a časová perioda autora Walker předpokládal Čas jako rozptýlenou fasetu. Prostor a Čas jsou tedy navzájem svázány tak, že Prostor ( = Jazyk) je rozdělen podle literárních period. Tato modifikace je vyjádřena pro účely této analýzy jako PME(ST), kde (ST) vyjadřuje složenou fasetu specifikující jazyk a literární periodu. Walkerův systém je silně zaměřen na Británii, AJ Angličtinu tedy není třeba specifikovat u děl psaných v angličtině a pocházejících z Anglie. Beletrie v anglickém jazyce pocházející odjinud z Britských ostrovů obdrží písmennou notaci, např. AJN Wales, a ostatní anglicky psané subliteratury obdrží notaci MDT, např. AJZ(71). Literární periody uvnitř každé jazykové skupiny jsou označeny pomocí časových znaků MDT. Energie ( = Narace) obsahuje tři podfasety: B Formu (např. BJ Adaptace, verze); C Děj (např. CJ Alegorie, fantasy, legenda); a D Styl (např. DJ Cizojazyčné texty). Walker nedefinuje výlučně pojmy a tři výše 28 uvedené podfasety nevyčerpávaj! možné formy, děje nebo styly. Např. ve fasetě B Forma jsou dostupné podfasety B N Krátky román a BS Povídka, ale neexistuje notace pro „dlouhý" román nebo román „normální" délky. Hmota ( = Subjekt) je nejvíce teoreticky zajímavá faseta. Subjekt se „mění tak rozmanitě jako pole znalostí samo a může být osvětlen jen pomocí podobného multifasetového přístupu"3S , celá základní fasetová formule je tedy opětovně použita ke specifikaci obsahu románu. Toto rozšíření fasety Subjekt lze vyjádřit jako PM(P M EST)E(ST), kde M(P M E ST) vyjadřuje opětovné použití základní formule uvnitř fasety Hmota ( = Předmět). „Objektivní téma" ve fasetě Energie je použito, když je „hlavní myšlenka zahrnuta v celé stavbě". Naproti tomu „subjektivní téma" je určeno pro díla „psaná pod vlivem dominantní emoce vzdálené od myšlenky nebo ji způsobující"39 . Osobnost ( = Postavy) v M (PMEST) obsahuje subfasety pro rasu, sociální skupinu, věk, pohlaví a rodinné vztahy. Tento počet není vyčerpávající. Např. Rodina obsahuje: HT Otec, manžel; H U Matka, manželka, vdova; H V Bratr; HVP Sestra; H V U Jiný rodinný vztah. Vynechán je např. Syn, Dcera. Přestože Walker připustil, že s pomocí jeho systému může být udržen vysoký stupeň přesnosti, doporučil, aby byly zaznamenány u každého díla jen WALKER, R. S. The library and the novel: the treatment of the novel in libraries: proposals for its fuller exploitation and an outline of a new schneme of classification. University of Strathclyde, 1970, p. 102. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21. ISSN 0340-0050 3 9 WALKER, R. S. The library and the novel: the treatment of the novel in libraries: proposals for its fuller exploitation and an outline of a new schneme of classification. University of Strathclyde, 1970, p. 114. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21. ISSN 0340-0050 29 ty nej důležitější fasety. Klasifikátor by měl cele analyzovat každé dílo podle pravidla PM(P M EST)E(ST) a poté rozhodnout, co není důležité a může být vynecháno. Walker sám např. rozhodl, že když se geografická faseta shoduje s fasetou jazyka, geografickou specifikaci je možno vynechat. Podle Walkera by přímá rozhodnutí o vynechávkách měla být postavena na čtyřech úvahách: a) zvláštní úmysly autora týkající se jeho díla; b) převládající veřejný vkus či uznání; c) místo nebo postavení díla uvnitř kontextu všeobecné literární tradice; d) postup konkrétní knihovny. Walkerův systém je zajímavý svou přímou aplikací práce Ranganathana. Zvláštní je použití metody (PMEST) při specifikaci prvků umístění a obsahu, které jsou nezávislé na romanopiscově vlastním čase a místě a na ostatních charakteristikách románu (např. stylu). Zdálo by se rozumné požadovat, aby svázaná faseta (ST) byla specifikována pro všechny romány, ale aby ST v M (PMEST) byla zaznamenána pouze v případě, že by se lišila od některého specifického prvku v základní formuli (ST). Při zavedení tohoto pravidla by bylo možné najít např. všechny romány napsané v určitém čase na určitém místě, které by pojednávaly o jiném čase a jiném místě. Systém však nebyl vyzkoušen jinde kromě knihovny ve skotském Lanarkshiru. Důvodem, proč se nerozšířil, je zřejmě absence jasného pokynu, jak rozhodovat, které prvky knihy jsou „nejdůležitější". Přesto tento klasifikační systém nabízí potenciálně plodné nápady použitelné při klasifikaci beletrie.40 Volne podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21-22. ISSN 0340- 0050 30 2.2.5 Analysis and Mediation of Publications (AMP) Annelise Mark Pejtersenová, autorka klasifikačního systému Analysis and Mediation of Publications (AMP), si v 70. letech 20. století povšimla, že každý knihovník je nucen řešit dva základní problémy: problém identifikace potřeb uživatelů a problém nalezení relevantní vyhledávací strategie, který může být vyřešen pouze pomocí klasifikačního systému postaveného na formulaci několika aspektů skutečně charakterizujících knihy ve vztahu k potřebám uživatele.4 1 Pro tradiční klasifikační systémy bylo také typické, že přistupovaly k beletrii velmi teoretickým způsobem. Protože byly postaveny zejména na historické lingvistice z období romantismu a na tehdejší ideologii, nebraly vůbec v úvahu uživatelské potřeby.4 2 Pejtersenová se proto rozhodla vytvořit zcela nový klasifikační systém. Protože měl být především uživatelsky orientovaný, bylo potřeba před započetím jeho tvorby důkladně prostudovat interakce mezi knihovníkem a uživatelem. Vletech 1973-1974 bylo tedy v dánských veřejných knihovnách zaznamenáno 160 skutečných rozhovorů mezi uživateli a knihovníky o beletrii. Výsledky této analýzy byly potvrzeny jiným výzkumem zahrnujícím 134 konverzací zaznamenaných v roce 1976. Z analýzy frekvence ve formulacích a potřebách uživatelů bylo zjištěno, že podvědomá klasifikace beletrie provedená skoro 300 uživateli může být charakterizována pomocí čtyř dominantních dimenzí.4 3 Volne podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 7. ISSN 0036-5602 4 2 SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232 4 3 Volne podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 7. ISSN 0036-5602 31 Tabulka 1: Pravidla pro klasifikaci beletrie Annelise Mark Pejtersenové (podle Jarma Saartiho)44 1. Předmět Věcný obsah románu: o čem příběh je • Děj a průběh událostí • Psychologický vývoj a popis • Sociální vztahy 2. Rámec Umístění v čase a prostoru zvoleném autorem jako prostředí díla • Doba, čas • Místo - hledisko geografické, sociální, profesionální 3. Autorův záměr Autorovo stanovisko k předmětu, soubor idejí a emocí, které chce autor sdělit svým čtenářům • Citový zážitek • Poznání a informace 4. Přístupnost Úroveň prostředků, které usnadňují komunikaci nebo jí brání, jako např. obtížnost obsahu ajazyka, stavba, typografie atd. • Čtivost • Fyzická charakteristika • Literární forma Během kontaktu s knihovníkem uživatelé buď popisují svá přání přímo v rámci výše zmíněných kategorií anebo rozhovor s knihovníkem nepřímo zařadí jejich přání do rámce těchto kategorií. Do tohoto schématu lze podle Pejtersenové zařadit všechny uživatelské požadavky. Tabulka ve své původní podobě obsahovala též pátou kategorii „Jiná vyjádření" zahrnující všechny druhy výroků uživatelů jako např. „dobré knihy", které se nevyskytují vjejích čtyřech hlavních dimenzích: Předmět, Rámec, Autorův záměr, Přístupnost. Širší analýza výroků uživatelů klasifikovaná jako „Jiná vyjádření" tuto kategorii značně redukuje, protože např. výrazy jako „dobré knihy" pokrývají zájem o specifická témata. SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232 32 Klasifikační systém Analysis and Mediation of Publications tedy dělí uživatelské požadavky do čtyř základních skupin: 1. Předmět vztahující se k jednoznačné a konkrétní látce a situaci použité spisovatelem k dosažení určitého účelu pomocí knihy. Tato kategorie také úzce souvisí s autorovým záměrem vzhledem k poznání/informaci, protože jeho myšlenky jsou zhmotněny v podmínkách specifického předmětu. Existujících i potenciálních předmětů beletrie existuje nespočetné množství... 2. Rámec je definován jako rámec času nebo místa/prostředí, které autor zvolil pro děj svého díla. 3. Autorův záměr má dvě charakteristiky důležité pro uživatele: citový zážitek a poznání/informaci, tj. jednak stanovisko spisovatele k předmětu a jednak soubor myšlenek a emocí, které autor zamýšlí předat svým čtenářům. Autorův záměr, pokud jde o aspekt „Poznání a informace", je identický s tématem knihy, definovaným jako hlavní myšlenka, která nepřímo řídí volbu a strukturu předmětu. Klasifikace „Poznání a informace" je odvozena od interpretace tématu a vede ke kategorizaci více abstraktních a vnitřních témat beletrie. 4. Přístupnost je definována jako komunikační potenciál knihy a posuzuje se podle vlastností, které všeobecně usnadňují komunikaci nebo jí brání. Akvizice knihy vnímaná z uživatelova úhlu pohledu je ovlivněna lingvistickou mírou čtivosti a fyzickými charakteristikami, které jsou důležité pro proces čtení a mezi které patří např. typografie. Klasifikace čtivosti je prováděna pomocí metod analýzy lingvistických faktorů, které jsou pro přístupnost knihy důležité, např. pomocí indexů čtivosti. 33 Toto klasifikační schéma je nevýlučné, protože všechny výše uvedené charakteristiky mohou být nalezeny v jedné knize, ale v různých stupních dominance. Výhoda nevýlučné klasifikace je zřejmá, pokud si představíme knihu, která je např. zároveň love story, historický román a vzrušující a romantický příběh. V tomto případě není nutné tyto charakteristiky řadit, protože všechny musí být klasifikovány. Annelise Mark Pejtersenová uvádí, že v zavedených třídách AMP neexistuje logické pořadí; jedna hlavní třída není logicky závislá na ostatních hlavních třídách, a že u hlavních tříd tedy neexistuje hierarchie47 (Claře Beghtolová však upozorňuje, že ve skutečnosti existují v AMP čtyři hierarchie, protože každá hlavní třída působí jako nadřazená ke svým podtřídám, např. hlavní třída „Předmět" je nadřazená k podtřídám: „Děj a průběh událostí", „Psychologický vývoj a popis" a „Sociální vztahy"45 ). Třídy jsou koordinované a nezahrnují uniformní subjekty ani nepatří k jedné definovatelné skupině. Tato skutečnost usnadňuje uspokojení těch potřeb uživatelů, které nejsou soustředěny kolem jednoho jediného aspektu knihy. Hierarchickému vztahu z tradiční klasifikace se lze vyhnout převzetím výhody kombinace některých funkcí a aspektů beletrie. Knihovník může vstoupit do systému kdekoliv beztoho, aby nejprve musel umístit subjekt do nadřazené třídy a pak vyhledávat podřazenou třídu. Klasifikační systém je charakterizován skutečností, že zavedené třídy nejsou pevně svázány uvnitř hierarchie v systému. Volne podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 9-10. ISSN 0036-5602 4 3 BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 23. ISSN 0340-0050 34 Uživatel formuluje své potřeby na základě své zkušenosti. Jeho otázky na knihovníka jsou tedy často méně přesné, jsou-li viděny ve vztahu k jeho skutečným potřebám. Jestliže si uživatel vyžádá „válečný román", knihovník musí prostřednictvím doplňujících otázek zjistit, zda uživatel míní: knihu o válce, napínavou knihu, polemickou knihu nebo odpočinkovou knihu. Musí nutně pokládat doplňující otázky. Umístil-li knihovník informaci „válečný román" do svého odkazového systému, může pokládat relevantní otázky hledáním tříd - možná ve formě doporučení knih identifikovaných systémem. Tato dotazovací technika je nutná pro zjištění, zda uživatel formuluje svou potřebu v širším slova smyslu. Klasifikační schéma lze také použít, j sou-li otázky uživatelů příliš specifické ve vztahu k jejich skutečným potřebám, které mohou být více nebo méně rozdílné. Po určení uživatelova požadavku, např. dvou aspektů, je nutné nabídnout knihu, která tomuto požadavku vyhovuje, ale doplňkové aspekty mohou být zvoleny vědomě knihovníkem za účelem pozvednutí úrovně četby uživatele. Knihovník má možnost a svobodu experimentovat s dalšími vlastnostmi knihy, o kterých podává informaci víceúrovňové vyhledávání, a tím pomoci čtenáři rozšířit obzory a čtenářské zájmy. Toto nemůže být dodrženo při tradiční klasifikaci žánrů, která neinformuje knihovníka o více než jednom aspektu knihy a tedy často vylučuje knihy vyšší literární hodnoty. Udržování dimenzí klasifikačního schématu v mysli při čtení knihy podporuje pozornost knihovníků a obohacuje pozdější paměť na uživatelsky 35 relevantní aspekty knihy. Systém také umožňuje získat tuto informaci metodami rychlého čtení jako např. skimming - zběžné prolistování knihy. Jarmo Saarti se zmiňuje o modifikaci Analysis and Mediation of Publications, vytvořené v 90. letech 20. století švédskými výzkumníky Rolfem Anderssonem a Erikem Hol stem, postavené na rozhovorech se 100 uživateli ve dvou švédských veřejných knihovnách. Tabulka 2: Anderssonovy a Holstovy kategorie pro klasifikaci beletrie (podle Jarma Saartiho) 1. Fenomén 1A. Průběh událostí 1B. City 1C. Vztahy ID. Objekty 1E. Abstraktní fenomén 2. Rámec 2A. Doba 2B. Geografické místo 2C. Všeobecné místo 3. Autorův záměr 3A. Sdělení 3B. Čtenářova zkušenost 3C. Literární forma 3D. Vypůjčený motiv 3E. Žánr Volne podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 10-11. ISSN 0036-5602 4 7 SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 87. ISSN 0022-2232 36 2.2.6 Tezaury pro klasifikaci beletrie (Švédsko a Finsko) Podle Jarma Saartiho se tezaury a seznamy předmětových hesel pro beletrii vyvinuly zejména z potřeb jednotlivých knihoven a/nebo jako výsledek iniciativy jedné osoby. Nejprve se jednalo ojednoduché seznamy slov nebo všeobecné tezaury/seznamy předmětových hesel, které byly doplněny o lexikální jednotky pro beletrii. Tyto seznamy se dále vyvíjely, aby umožnily jednotnost klasifikace a centralizované katalogizační služby. Ve Švédsku je nej rozsáhlejším tezaurem Tesaurus fór indexering av skônlitteratur (Tezaurus pro indexaci beletrie), který byl vydán roku 1987. Je rozdělen do dvou částí - systematické a abecední - z nichž druhá je uspořádána jako tezaurus. V systematické části jsou lexikální jednotky rozděleny do tří hlavních faset, kterými jsou umístění (ram), osoby (person) a předmět (ámne). Tyto jsou rozděleny do podfaset tak, že umístění je rozděleno nádobu (tid) a místo (rum); osoby jsou rozděleny na vývoj (utveckling), sociální vztahy (sociála relationer) a profese/povolání (yrke/verksamhet) a předměty jsou rozděleny na ideologii (ideologi), aktivity (aktivitet), povahu (nátur) a lidské tělo (mánniskokropp), přičemž hranice mezi jednotlivými fasetami nejsou pevně stanoveny. Pokusy o klasifikaci beletrie finskými knihovníky a knihkupci byly taktéž v pozadí Finského tezauru pro beletrii. Všeobecně byl používán Finský všeobecný tezaurus, který však postrádal správné lexikální jednotky pro klasifikaci beletrie. Proto velmi brzy vyvstala otázka centrální klasifikace beletrie. Knihovna Helsinské univerzity - také finská národní knihovna odstartovala na podzim 1993 projekt tvorby seznamu předmětových hesel pro beletrii. Tento seznam byl brzy změněn na podobu tezauru, aby doplnil jiné 37 tezaury vydávané Knihovnou Helsinské univerzity. První rukopis byl testován ve finských veřejných knihovnách a první vydání Kaunokki bylo uveřejněno roku 1996. Prvním problémem při tvorbě seznamu předmětových hesel pro beletrii byla struktura, podle níž měla být předmětová hesla vybírána a organizována. Redakční kruh Kaunokki rozhodl, že místo seznamu předmětových hesel by se měl vytvořit tezaurus, jehož organizace by měla vyplývat z předchozích studií klasifikace a indexace beletrie. Na konec tezauru byl přidán abecední seznam všech lexikálních jednotek. Použité fasety byly následující: • lexikální jednotky popisující beletristické žánry a jejich vysvětlení; • lexikální jednotky popisující události, motivy a témata; • lexikální jednotky popisující aktéry; • lexikální jednotky popisující umístění; • lexikální jednotky popisující další, většinou technické a typografické aspekty. Stojí za zdůraznění, že zvýše zmíněných faset čtyři - události, aktéři, místo a doba - jsou zmíněny téměř ve všech předchozích koncepcích jako hlavní kategorie klasifikace beletrie. Ve skupině „ostatní" byly zahrnuty zejména lexikální jednotky popisující aspekty mimo konkrétní text díla, které se ovšem také pravidelně vyskytují v uživatelských požadavcích; např. Pejtersenová je ve svém systému zařadila do kategorie „Přístupnost". 38 Již při výběru lexikálních jednotek pro tezaurus bylo zřejmé, že kontext, v němž je tezaurus používán, hraje důležitou roli při volbě správných lexikálních jednotek a správné hloubky zvolených lexikálních jednotek. Konkrétním případem byly lexikální jednotky určené pro klasifikaci literatury pro mládež. Byly zahrnuty vKaunokki, přestože mohly být stejně dobře vydány v odděleném speciálním tezauru. Dalším problémem bylo prostředí, v němž by měl být tezaurus užíván. Na úplném začátku bylo rozhodnuto, že Kaunokki je určen pro veřejné knihovny. Jako výsledek tohoto rozhodnutí byla z tezauru vypuštěna velká část lexikálních jednotek, která však literární věda považuje za důležité aspekty beletristické práce. Tabulka 3: Některé příklady románů klasifikovaných v knihovně v Kajaani ve Finsku (podle Jarma Saartiho) Duff, Alan: Once Were Warriors (Byli jednou válečníci) Sociální romány: Maorové: domorodci: Nový Zéland: 90. léta 20. století: chudoba: slumy (chudinské čtvrti): mladí lidé: gangy Herriot, James: Cat Stories (Kočičí příběhy) Humor: povídky: knihy o zvířatech: kočky: Anglie: 20. století: veterináři Hietamies, Laila: Myrskypilvet (Bouřkové mraky) Historické romány: romance: královská rodina: šlechta: St. Petersburg: 19. století: doba válek o nezávislost: Japonsko: Rusko K prvnímu významnějšímu využití Kaunokki došlo v Městské knihovně v Kajaani ve Finsku. Řetězce lexikálních jednotek byly tvořeny následovně: • lexikální jednotky pro žánr: lexikální jednotky pro hlavní témata: lexikální jednotky pro aktéry: lexikální jednotky pro umístění: lexikální jednotky pro dobu událostí; • v případě potřeby byly také klasifikovány další důležité fasety knihy, např. fakta o čtivosti knihy. 39 Průměrný počet předmětových hesel používaných u jedné knihy se na počátku pohyboval kolem čísla deset. Později se zvýšil na 20 na jednu knihu, průměr se pak ustálil na čísle 15. V důsledku snížení počtu lexikálních jednotek byli tedy klasifikátoři nuceni soustředit se na skutečná hlavní témata knihy. Dalším problémem, který se při klasifikaci beletrie objevil, byla nemožnost vyhnout se vlivu osobní interpretace díla. Klasifikátor musel být schopen rozlišovat mezi tím, čím je román zajímavý na obecné úrovni a na osobní úrovni, přičemž problematické případy byly vždy diskutovány mezi dvěma nebo třemi klasifikátory. Databáze hodně usnadnila každodenní knihovnickou práci. Především zvýšila schopnost knihovníků najít knihy různých žánrů v knihovním fondu a přejít od pouhého vyhledávání titulů a autorů k vyhledávání románů na základě jejich různých vlastností. Po adaptaci na elektronické prostředí začali systém aktivně využívat také uživatelé, a to zejména dvě kategorie - vyhledávání děl podle beletristických žánrů a vyhledávání beletristických děl, která se zabývají speciálními tématy (např. alkoholismus). Na počátku bylo největším problémem při vyhledávání oddělení beletrie od odborné literatury. Pro zaměstnance se jednalo o docela snadnou záležitost, protože mohli kombinovat booleovskou logiku s notací třídění, ale pro uživatele to bylo obtížnější. Situace se vyřešila přidáním booleovského vyhledávání do menu databáze a pak byla volba mezi beletrií a odbornou literaturou prováděna automaticky. 40 První vydání Kaunokki se již několik let používá ve finských veřejných knihovnách. Byl také přeložen do švédštiny pod titulem Bella (1997). Centralizovaná klasifikace beletrie je ve Finsku dostupná od začátku roku 1998.48 2.3 Problémy při používání systémů klasifikace krásné literatury - shrnutí Krásnou literaturu lze klasifikovat buď pomocí běžně používaného klasifikačního systému určeného primárně pro klasifikaci odborné literatury nebo pomocí některého z existujících klasifikačních systémů určených přímo pro klasifikaci beletrie (viz kapitola 2.1). V současnosti zřejmě nejběžnější systematické selekční jazyky, DDC a MDT, mají pro krásnou literaturu vyhrazenou speciální třídu. U DDC se jedná o třídu 800 - Literatura a rétorika, která se dále dělí na podtřídy podle literární formy díla či jazyka, jímž je dílo napsáno (viz kapitola 2.2). Podobnou úlohu plní u MDT třída 82 - Literatura, která se dále dělí podle literární formy, přičemž filologické a lingvistické aspekty díla jsou vyjádřeny pomocnými znaky.49 U obou těchto systémů je však opomíjeno to, co čtenáře nejvíce zajímá (pokud nehledá konkrétní dílo či dílo konkrétního autora), tj. tematický obsah knihy. Proto se podle nich v praxi v podstatě vyhledávat nedá a tento fakt je také důvodem, proč byly vytvořeny speciální klasifikační systémy určené přímo pro klasifikaci beletrie. Volně podle: SAARTI, Jařmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 89-91. ISSN 0022-2232 49 Mezinárodní desetinné třídění: páté vydání databáze Národní knihovny České republiky, [cit. 8.4.2007]. [online document] dostupný z: http://aip.nkp.cz/mdt/ 41 Velmi propracovanou a přehlednou strukturou se vyznačují „Problém Child" System a AMP. Třídění základních rysů literárního díla do jednotlivých kategorií je však u těchto systémů silně problematické a nejednoznačné. U „Problém Child" Systému může být např. faseta „M = Zobrazení života, subjektivní prostředí" zároveň hlavní myšlenkou díla a proto totožná s fasetou „E = Téma(ta) nebo hlavní myšlenka, nálada, příběh oddělený od děje" (viz kapitola 2.2.4). Ještě více podobných problémů se objevuje u AMP (viz kapitola 2.2.5): např. u psychologického románu mohou být totožné kategorie „Děj a průběh událostí" a „Psychologický vývoj a popis", zatímco některá díla psychologii postav naopak vůbec nebo skoro vůbec nezobrazují. Obzvláště problematickou shledávám fasetu „Autorův záměr", která je vlastně založená na subjektivním vnímání jak čtenáře, tak autora. Jak uvádí Jarmo Saarti: je obtížné, ne-li naprosto nemožné, zjistit, jaký autorův záměr skutečně byl. A René Wellek aAustin Warren doplňují, že autor může svůj vlastní záměr chybně interpretovat: „Všem z nás se stává, že chybně interpretujeme nebo úplně neporozumíme tomu, co jsme napsali před nějakým časem."50 Kromě toho, abychom přesně definovali autorův záměr, museli bychom se dotázat přímo autora, což by bylo velmi obtížné, náročné na čas a v mnoha případech již nemožné. Faseta „Autorův záměr" je, z úhlu pohledu klasifikátora, postavena na interpretaci, obzvláště v případě citového zážitku, který nesouvisí se samotným dílem, ale se čtenářem (této skutečnosti si všimla sama Pejtersenová a na základě toho svou teorii později upravila).51 Vzhledem 5 0 WELLEK, René; WARREN, Austin. Theory of literatuře. Harmondsworth: Penguin, 1980. Citace podle: SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and Information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 87. ISSN 0022-2232 5 1 Volně podle: SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal o f librarianship and Information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 87. ISSN 0022-2232 42 k odlišným čtenářským preferencím vnímá určité dílo každý čtenář jinak (a také tentýž čtenář může stejné dílo vnímat po nějakém čase jinak), proto nemůže klasifikátor přesně odhadnout „Citový zážitek". U čtivosti je situace obdobná. Jako relativně bezproblémovou shledávám klasifikaci krásné literatury pomocí předmětových selekčních jazyků GSAFD a DBCSH, předmětových hesel, klíčových slov a s použitím finského a švédského tezauru pro indexaci beletrie, neboť u těchto systémů klasifikátor není striktně vázán kategoriemi, do nichž musí pojmy zařadit. Všem výše zmíněným klasifikačním systémům je však společná nevyhnutelná subjektivita při volbě jak vedlejších, tak i hlavních témat dokumentu (s tímto fenoménem se setkáme i při klasifikaci odborné literatury), a u „Problém Child" Systému a A M P též absence jednoznačných pokynů, jak klasifikaci provádět. 43 3. VĚCNÉ ZPRACOVÁNÍ KRÁSNÉ LITERATURY V ČESKÝCH KNIHOVNÁCH Současný stav věcného zpracování krásné literatury v českých knihovnách j sem zjišťovala dvěma způsoby: • analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven (viz kapitola 3.1) a • dotazníkovým šetřením v českých knihovnách (viz kapitola 3.2). 3.1 Selekční obrazy děl krásné literatury v elektronických katalozích českých knihoven 3.1.1 Výběr záznamů a kritéria jejich hodnocení Při své analýze selekčních obrazů děl krásné literatury j sem vycházela z elektronických katalogů těchto pěti náhodně zvolených větších českých veřejných knihoven: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz 44 V uvedených katalozích jsem porovnávala selekční obrazy následujících 13 obecně známých děl krásné literatury: 1. Mitchellová, Margaret. Jih proti Severu 1. 2. Hunter, Evan. Džungle před tabulí. 3. Viewegh, Michal. Báječná léta pod psa. 4. London, Jack. Bílý Tesák. 5. Goethe, Johann Wolfgang. Utrpení mladého Werthera. 6. Jirásek, Alois. Staré pověsti české. 7. Erben, Karel Jaromír. Zlatovláska ajiné pohádky. 8. Shakespeare, William. Othello. 9. Čapek, Karel. VěcMakropulos. 10. Karafiát, Jan. Broučci. 11. Říha, Bohumil. Honzíkova cesta. 12. Alighieri, Dante. Božská komedie. 13. Neumann, Stanislav Kostka. Kniha lesů, vod a strání. Záznamy jsem vybírala tak, aby byly zastoupeny různé žánry: • romány rozdílných typů (záznamy 1-5), • pohádky a pověsti (záznamy 6 a 7), • divadelní hry (záznamy 8 a 9), • dětské příběhy (záznamy 10 a 11), • poezie (záznamy 12 a 13). U jednotlivých selekčních obrazů dokumentů jsem hodnotila celkové zpracování literární formy i tématu díla. Zkoumala jsem, zda selekční obrazy dokumentů vystihují všechny podstatné charakteristiky díla tak, aby z nich uživatel mohl o díle získat správnou představu, zda v selekčním obrazu 45 dokumentu uvedená klíčová slova či deskriptory nejsou nadbytečné a zda skutečně odpovídají obsahu i formě díla. U selekčních obrazů jednotlivých děl jsem si všímala zejména přesnosti a podrobnosti zpracování, případně absence či zdůraznění těchto aspektů: • žánrového zařazení, • doby a místa vzniku, • tematického zařazení, • časové lokace, • geografické lokace, • zasazení do určitého prostředí. 3.1.2 Komentované selekční obrazy dokumentů Bibliografický záznam č. 1 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Jih proti Severu ; [Díl] 1. V bouři / Margaret Mitchell ; [z angl. orig.] přel. Jarmila Fastrová. - [Praha]: BB art, asi 2001. - 468 s. ; 18 cm. - Orig.: Gone withthe wind. ISBN 80-7257-306-3 : Kč 99,00 46 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory beletrie 2000 klasika (hodnocení beletrie MK) americká literatura (literatura USA) 1. pol. 20. stol. 2. pol. 19. stol. (doba děje-beletrie MK) historické romány (beletrie MK) literatura pro ženy (beletrie MK) MILENCI (piktogram) válka Severu proti Jihu 1861-1865 Komentář Selekční obraz dokumentu vystihuje všechny hlavní aspekty díla. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz romány pro ženy - milostné romány - americké romány - USA - 19. století 47 Komentář Silně zdůrazněn fakt, že se jedná o milostný román, ale ze selekčního obrazu dokumentu nevyplývá, že se tento román odehrává během americké občanské války Severu proti Jihu. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pamerická literatura - romány - USA - PObčanská válka - Scarlett Komentář Velmi stručný selekční obraz dokumentu, ze kterého však naopak nevyplývá, že jde nejen o historický, ale též o milostný román. Mezi klíčovými slovy se vyskytuje křestní jméno hlavní hrdinky knihy („Scarlett"). d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: romány Klíčová slova: americký Jih - 19.stol. - otrokářství - Konfederace - Unie občanské války - milostné příběhy - historické příběhy Komentář Opět silně zdůrazněna historická tematika, dokonce jsou zmíněny názvy dvou hlavních znepřátelených stran v americké občanské válce („Konfederace", 48 „Unie"). Fakt, že se jedná o milostný román, je zde taktéž zmíněn, avšak pouze jedním klíčovým slovem („milostné příběhy"). e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz romány historické - romány milostné - 19. stol. - občanská válka - konflikty láska - muži - vztahy - ženy - Spojené státy americké Komentář Všechny hlavní aspekty díla vystiženy, ale selekční obraz dokumentu obsahuje podle mého názoru nadbytečná, příliš obecná klíčová slova „konflikty", „láska", „muži", „vztahy", „ženy", neboť o všech těchto tématech nějakým způsobem pojednávají skoro všechny romány. Bibliografický záznam č. 2 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Džungle před tabulí / Evan Hunter ; [z angl. orig.] přel. Vladimír Svoboda. - 5. vyd. v čes. jaz. - Praha : BB art, 2001. - 275 s. ; 22 cm. - Orig.: The blackboard jungle. ISBN 80-7257-579-1 : Kč 179,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: 49 a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory beletrie 2002 dobrá (hodnocení beletrie MK) americká literatura (literatura USA) americké školství školní výchova 60. léta 20. stol. (doba děje-beletrie M K ) sociální romány (beletrie MK) společensko-kritické romány (beletrie M K ) Komentář Selekční obraz dokumentu vystihuje všechny hlavní aspekty díla. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz psychologické romány - společenské romány - americké romány - školy - násilí Komentář Selekční obraz dokumentu je primárně zaměřen na žánrový typ románu, jeho hlavní téma je však vystiženo pouze jediným klíčovým slovem „školy". U tohoto poměrně stručného selekčního obrazu dokumentu se mi jeví klíčové slovo „násilí" nevhodným, neboť násilí se vyskytuje pouze v jedné epizodě románu a je tedy tématem okrajovým. 50 c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pamerická literatura - psychologické romány - školy - studenti Komentář Chybí zařazení mezi společenskokritické romány, zdůrazněno školní prostředí. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: romány Klíčová slova: americká tvorba - školní výchova - problémová mládež - učitelé Komentář Není zmíněn žánrový typ románu, ale téma románu je klíčovými slovy vystiženo dostatečně. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz New York - školy - učitelé - mládež - násilí - romány společenské 51 Komentář Výstižný selekční obraz dokumentu (též zde se vyskytuje klíčové slovo „násilí" označující, jak již bylo výše zmíněno, pouze okrajové téma), dokonce obsahuje klíčové slovo označující lokaci děje („New York"). Bibliografický záznam č. 3 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Báječná léta pod psa / Michal Viewegh. - Vyd. 5., v Petrově 1. V Brně : Petrov, 1997. - 244 s. ; 20 cm. ISBN 80-85247-89-3 : Kč 185,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz 52 Deskriptory beletrie 2000 dobrá (hodnocení beletrie MK) česká literatura 2. pol. 20. stol. normalizace 60. léta 20. stol. (doba děje-beletrie M K ) totalitarismus společensko-kritické romány (beletrie M K ) satirické romány (beletrie MK) Komentář Selekční obraz dokumentu vystihuje všechny hlavní aspekty díla. Doporučila bych však použití obecně známějšího a používanejšího výrazu „totalita" či „totalitní režim" namísto uvedeného výrazu „totalitarismus", který podle mého názoru patří spíše do politických věd. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz české romány - autobiografické romány - společenské romány Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu vyčteme pouze žánrové zařazení románu, přičemž není zmíněno jednak jeho humoristické ladění, jednak časová lokace. 53 c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pčeská literatura - autobiografické romány - Phumor Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu opět není patrná časová lokace. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: romány Klíčová slova: Československo - komunismus - socialismus - politický vývoj společenský vývoj Komentář Selekční obraz dokumentuje soustředěn na časovou lokaci a historický aspekt románu, ovšem zmínka o humoristickém ladění opět chybí. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz zfilmováno - dětství - dospívání - Československo - 60. -90. léta 20. stol. humor - autobiografie - romány 54 Komentář V tomto selekčním obrazu dokumentu jsou zmíněny všechny jeho důležité aspekty, dokonce z něj vyčteme i zobrazená období života hlavního hrdiny („dětství", „dospívání") a skutečnost, že román byl zfilmován. Bibliografický záznam č. 4 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Bílý Tesák / Jack London ; z angl. orig. přel. a dosl. naps. Vladimír Svoboda; ilustr. Mirko Hanák. - 12. vyd., 5. přeprac., v Albatrosu 9. - Praha : Albatros, 1995. - 235 s. ; 21 cm. - (Klub mladých čtenářů, Pro čtenáře od 9 let). - Orig.: White fang. ISBN 80-00-00189-6 : Kč 89,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz 55 Deskriptory dobrodružná literatura (beletrie MK) KOVBOJ (piktogram) příběhy o zvířatech (beletristický námět) beletrie do roku 1996 klasika (hodnocení beletrie MK) americká literatura (literatura USA) poč. 20. stol. pro děti London Jack Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu vyčteme nej důležitější informace: jedná se o americký dobrodružný román o zvířatech. Doporučila bych však upřesnit, že se jedná o román o psu, přesněji o vlčákovi, vždyť hlavním hrdinou románu o zvířatech může být také např. kůň, medvěd atd. Nadbytečnými shledávám deskriptory „pro děti", neboť román je určen dětem i dospělým, a „Jack London" vzhledem k tomu, že romány napsané Jackem Londonem lze vyhledávat podle autora. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz dobrodružné romány 56 Komentář Jediné klíčové slovo označuje žánr, žádné další informace selekční obraz dokumentu neobsahuje. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pamerická literatura - dobrodružné romány - zvířata psi vlčáci - PKanada - USA Komentář Kvalitní selekční obraz dokumentu, který obsahuje všechny podstatné informace včetně přesné specifikace druhu zvířat „vlčáci". d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: romány Klíčová slova: dobrodružná literatura - nebezpečí - vlci - Aljaška Komentář Selekční obraz dokumentu uvádí přesné geografické určení místa děje („Aljaška"). Označení druhu zvířete „vlci" je méně přesné, neboť hlavní zvířecí hrdina je vlčák - kříženec vlka a psa. Dobrodružný charakter románu je zdůrazněn klíčovým slovem „nebezpečí". 57 e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz vlci - psi - příroda - Indiáni - zlatokopové - dobrodružství - romány dobrodružné Komentář Selekční obraz dokumentu dobře vystihuje téma i žánr, chybí pouze geografická lokace příběhu. Klíčová slova „příroda", „Indiáni", „zlatokopové" upřesňují charakter prostředí, v němž se román odehrává. Bibliografický záznam č. 5 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Utrpení mladého Werthera / Johann Wolfgang von Goethe ; z něm. orig. přel. Erik Adolf Saudek. - Vyd. 12., tohoto překl. 6., v nakl. Aurora 2. - Praha : Aurora, 1999. - 141 s. ; 22 cm. - Orig.: Die Leiden des jungen Werthers. ISBN 80-85974-61-4 : Kč 129,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz 58 Deskriptory beletrie 99 klasika (hodnocení beletrie MK) německá literatura milostná literatura (texty a beletrie MK) psychologické romány (beletrie M K ) 2. pol. 18. stol. Komentář Selekční obraz dokumentu dobře vystihuje žánrové zařazení románu; chybí pouze fakt, že je psán deníkovou formou. Hlavní téma románu (nešťastná láska končící sebevraždou hlavního hrdiny) však z tohoto selekčního obrazu dokumentu nevyčteme. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz německé romány - milostné romány - dramata - německá dramata - deníky - tragédie Komentář Selekční obraz dokumentu je zaměřen na žánrové zařazení románu; téma dokumentu lze odvodit z klíčových slov „milostné romány" a „tragédie". Za chybně zvolená považuji klíčová slova „dramata" a „německá dramata", neboť se jedná formálně o román. 59 c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pněmecká literatura - milostné romány Komentář Selekční obraz dokumentu je zaměřen na žánrové zařazení románu, bližší specifikace tématu však chybí. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: romány Klíčová slova: sebevraždy - deníkové zápisky Komentář Není specifikován konkrétní druh románu a téma pouze částečně, neboť není zmíněn fakt, že se jedná o sebevraždu z nešťastné lásky. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz láska - romantika - sebevraždy - romány milostné 60 Komentář Selekční obraz dokumentu dobře vystihuje téma i hlavní formu románu; chybí pouze fakt, že se jedná o deníkové zápisky. Bibliografický záznam č. 6 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Staré pověsti české / Alois Jirásek ; il. Mikoláš Aleš. - 12. vyd. V Albatrosu. - Praha : Albatros, 1995. - 283 s. ; 25 cm. - (Klub mladých čtenářů, Pro děti od 9 let) ISBN 80-00-00284-1 : Kč 98,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz 61 Deskriptory PEGAS (piktogram) beletrie do roku 1996 pro děti česká literatura česká literatura pro děti pověsti české pověsti pražské pověsti klasika (hodnocení beletrie MK) 80. léta 19. stol. Horymír Krok Libuše Přemysl Oráč Václav IV. Žižka z Trocnova Jan Jánošík Juraj Dalibor z Kozojed Šárka Komentář Téma i forma dokumentu je výstižně vyjádřeno deskriptory „české pověsti" a „pražské pověsti". Jako sporný se mi jeví deskriptor „pro děti", neboť kniha byla psána pro dospělé a až postupem času se stala povinnou četbou pro základní školy, což vede k jejímu běžnému řazení do literatury pro děti 62 a mládež. Zajímavým jevem je výskyt jmen některých hrdinů jednotlivých pověstí v selekčním obrazu dokumentu. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz české pověsti Komentář Jediné klíčové slovo výstižně vyjadřuje téma i formu dokumentu. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: česká literatura pro děti - české pověsti Komentář Téma i forma dokumentu jsou stručně a výstižně vyjádřeny klíčovým slovem „české pověsti", čtenářské určení „pro děti" se mi však jeví sporným (viz selekční obraz dokumentu v Městské knihovně v Praze). d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz 63 Deskriptory: 1: pověsti Klíčová slova: pověsti - legendy - české pověsti - pražské pověsti - starobylá proroctví - česká tvorba Komentář Rozvinutější selekční obraz dokumentu, který obsahuje vedle základního klíčového slova „pověsti" též jeho synonymum „legendy", a je zmíněno, že kniha obsahuje nejen pověsti, ale i proroctví. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz Cechy - Praha - dějiny - legendy - pověsti Komentář Selekční obraz dokumentu se skládá z několika klíčových slov zaměřených na literární formu a geografickou lokaci děje knihy, přičemž klíčové slovo „dějiny" zdůrazňuje charakter tématu. Bibliografický záznam č. 7 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Zlatovláska a jiné pohádky / Karel Jaromír Erben ; il. Artuš Scheiner ; upr. Erika Vavřichová. - Praha : Ottovo nakladatelství, 1999. - 64 s. ; 24 cm. ISBN 80-7181-252-8 : Kč 99,00 64 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory české pohádky klasika (hodnocení beletrie MK) pro děti pohádky (texty) PRINCEZNA (piktogram) česká literatura pro děti 19. stol. pěkná grafika/ilustrace (hodnocení beletrie MK) beletrie pro děti 2000 Komentář Selekční obraz dokumentu přesně vystihuje hlavní aspekty díla: jedná se o klasické české pohádky (tj. ne pohádky moderní nebo umělé). b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz pohádky - české pohádky 65 Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu vyčteme pouze to nejpodstatnější: o české pohádky. že se j edná c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: česká literatura pro děti - Ppohádky Komentář Selekční obraz dokumentu obsahuje všechna podstatná fakta. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: pohádky Klíčová slova: česká tvorba - klasické pohádky Komentář Je zdůrazněno, že se jedná o pohádky klasické, nikoliv tedy např. moderní. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz pohádky - české - lidové - láska - moudrost - hrdinství 66 Komentář Selekční obraz dokumentu naznačuje i hlavní témata jednotlivých pohádek („láska", „moudrost", „hrdinství"). Bibliografický záznam č. 8 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Othello / William Shakespeare ; dosl. naps. Zdeněk Stříbrný ; z angl. krit. vyd. přel. Erik Adolf Saudek. - Vyd. v SNKLU 2. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964. - 139 s. ; 18 cm. - (Klub čtenářů; sv. 186) Kč 90,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory anglické divadlo drama alžbětinské drama alžbětinská tragédie 67 Komentář Selekční obraz dokumentu velmi přesně specifikuje druh dramatu („alžbětinská tragédie"), ale téma díla z něj nevyčteme. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz divadelní hry - dramata - tragédie - anglická dramata - anglické tragédie Komentář Selekční obraz dokumentuje rovněž zaměřen na formu, avšak nevyčteme z něj ani dobu vzniku ani téma díla. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Panglická literatura - Pdivadelní hry - tragédie Komentář Selekční obraz dokumentuje rovněž zaměřen na formu, avšak nevyčteme z něj ani dobu vzniku ani téma díla. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz 68 Deskriptory: 1: divadelní hry Klíčová slova: anglická tvorba - divadelní hry - tragédie - dramata - Othello - žárlivost Komentář Selekční obraz dokumentu obsahuje všechna podstatná klíčová slova týkající se formy díla, klíčové slovo označující hlavního hrdinu díla („Othello") a též klíčové slovo označující hlavní téma díla („žárlivost"). e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz divadelní hry - tragédie - Benátky - láska - Desdemona - černoši Komentář Forma díla je stručně vystižena dvěma klíčovými slovy. Chybí fakt, že se jedná o anglickou literární tvorbu. Tento selekční obraz dokumentu je na rozdíl od předchozích zaměřen spíše na téma díla, obsahuje i geografickou lokaci děje („Benátky"). Chybí však podle mého názoru nej podstatnější tematický aspekt díla - žárlivost. Bibliografický záznam č. 9 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Věc Makropulos : komedie o třech dějstvích s přeměnou / Karel Čapek. - Praha : Dilia, asi 1981. - 99 s. ; 29 cm. Kč 50,00 69 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory divadelní hry české drama komedie Komentář Selekční obraz dokumentu je zaměřen výhradně na formu díla. Sporným shledávám žánrové určení „komedie" (přestože tuto divadelní hru označuje jako komedii sám autor); podle mého názoru se nejedná o komedii ani o tragédii v pravém slova smyslu. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz hry - divadelní hry - české hry - dramata - česká dramata Komentář Selekční obraz dokumentuje zaměřen výhradně na formu díla. 70 c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pčeská literatura - Pdivadelní hry - dramata Komentář Selekční obraz dokumentuje zaměřen výhradně na formu díla. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: divadelní hry Klíčová slova: česká tvorba - science fiction - komedie Komentář Selekční obraz dokumentu je opět zaměřen pouze na formu díla a obsahuje podle mého názoru sporné žánrové určení „komedie". Klíčové slovo „science fiction" mlhavě naznačuje téma díla. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz divadelní hry - komedie Komentář Selekční obraz dokumentu je opět zaměřen pouze na formu díla a obsahuje podle mého názoru sporné žánrové určení „komedie". 71 Bibliografický záznam č. 10 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Broučci : pro malé i velké děti / Jan Karafiát ; ilustr. Jiří Trnka. - 85. vyd. - Praha : Albatros, 1995. - 91 s. ; 30 cm. - (Klub mladých čtenářů, Pro děti od 5 let) ISBN 80-00-00434-8 : Kč 95,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory česká literatura pro děti pro děti 2. pol. 19. stol. pěkná grafika/ilustrace (hodnocení beletrie MK) klasika (hodnocení beletrie MK) příběhy o zvířatech (beletristický námět) Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu lze vyčíst všechny jeho podstatné charakteristiky, co se týče formy díla. Pouze bych pro přesnější specifikaci tématu doporučila přidat deskriptor konkrétně označující druh „zvířat", tj. např. „hmyz" nebo „brouci". 72 b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz pohádkové příběhy - české příběhy - příroda - brouci Komentář Stručný selekční obraz dokumentu zachycující téma i formu díla. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: česká literatura pro děti - pohádkové romány - svatojánští broučci Komentář Výstižný selekční obraz dokumentu, který blíže specifikuje formu díla („pohádkové romány"). Příliš úzce zaměřeným shledávám klíčové slovo „svatojánští broučci"; místo něj bych volila obecnější termín „brouci". d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: vyprávění Klíčová slova: česká tvorba - pohádkové alegorie - pohádkové příběhy - lidské vztahy - vyprávění pro děti - dobro a zlo - příběhy o broučcích 73 Komentář Velmi podrobný selekční obraz dokumentu, který přesně vystihuje formu i téma díla. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz světlušky - Broučci - život - pohádky - brouci Komentář Selekční obraz dokumentu je zaměřen primárně na téma díla; formu vyjadřuje pouze jediné klíčové slovo („pohádky"). Nadbytečnými klíčovými slovy jsou podle mého názoru „Broučci" vzhledem k možnosti vyhledávat podle názvu díla a „život", neboť v podstatě všechna beletristická díla pojednávají o životě, i když různými způsoby. Bibliografický záznam č. 11 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Honzíkova cesta / Bohumil Říha ; il. Helena Zmatlíková. - 20. vyd., v Albatrosu 13. - Praha : Albatros, 1985. - 106 s. ; 22 cm. Kč 18,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz 74 Deskriptory pro děti česká literatura pro děti beletrie pro děti (beletrie MK) Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu lze vyčíst pouze fakt, že se jedná o beletrii pro děti. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz příběhy - české příběhy - děti - vesnice - prázdniny - od 5 let Komentář Selekční obraz dokumentu zachycuje nejen formu dokumentu, ale též hlavní tematické prvky a přesné čtenářské určení („od 5 let"). c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: česká literatura pro děti - vyprávění - děti - venkov 75 Komentář Selekční obraz dokumentu zachycuje formu i hlavní téma díla. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: příběhy Klíčová slova: klukovská dobrodružství - venkovské příběhy - příběhy pro děti Komentář Selekční obraz dokumentu je zaměřen na formu a téma díla, přesto poskytuje přesnou představu o charakteru díla. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz vyprávění - děti - vesnice - rodina - příroda Komentář Selekční obraz dokumentuje soustředěn na téma díla, jeho forma je vyjádřena jediným klíčovým slovem („vyprávění"). U stručnějšího selekčního obrazu dokumentu shledávám sporným klíčové slovo „příroda", neboť ta se v knize objevuje pouze okrajově. 76 Bibliografický záznam č. 12 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Božská komedie : komentovaný výběr / Dante Alighieri ; z ital. orig. vybr. a přel., spojovací komentáře, esej a kalendárium naps., vysvětí., bibliogr. přehledem a obr. dokumenty dopl. Vladimír Mikeš ; il. Vladimír Tesař. - 1. vyd. výboru. - Praha : Československý spisovatel, 1984. - 245 s. - (Klub přátel poezie; roč. 24, sv. 1. Zlatý fond poezie) Kč 27,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory středověká poezie latinská poezie Komentář Deskriptor „středověká poezie" rámcově vystihuje charakter díla, ale deskriptor „latinská poezie" shledávám nevhodným vzhledem k tomu, že originál díla je psán v italštině, nikoliv v latině. Chybí dva důležité údaje: že se jedná o básnickou skladbu či epos a že dílo pochází z období renesance. Téma díla ze selekčního obrazu dokumentu nevyčteme. 77 b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz poezie - italská poezie - renesance Komentář Selekční obraz dokumentu vystihuje jak charakter díla, tak i místo a dobu jeho vzniku, avšak přesnější určení formy, tj. fakt, že se jedná o básnickou skladbu či epos, chybí. Téma díla ze selekčního obrazu dokumentu nevyčteme. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz Klíčová slova: Pitalská literatura - Ppoezie - Peposy - renesance Komentář Selekční obraz dokumentu přesně vystihuje všechny aspekty formy díla, jeho téma však ze selekčního obrazu dokumentu nevyčteme. d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: básně Klíčová slova: poezie - italská tvorba - básně - italská poezie 78 Komentář V selekčním obrazu dokumentu chybí dva důležité údaje: že se jedná o básnickou skladbu či epos a že dílo pochází z období renesance. Téma díla ze selekčního obrazu dokumentu nevyčteme. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz poezie - středověk - renesance - Itálie - náboženství - symbolika Komentář Selekční obraz dokumentu zachycuje všechny jeho důležité charakteristiky kromě bližšího určení konkrétního druhu poezie (básnická skladba, epos), dokonce rámcově vyjadřuje i jeho téma („náboženství", „symbolika"). Bibliografický záznam č. 13 (dle online katalogu Městské knihovny v Praze) Kniha lesů, vod a strání / Stanislav Kostka Neumann ; autor doslovu Jiří Taufer ; kres. Josef Čapek. - Vyd. 12. - Praha : Odeon, 1972. - 135 s. ; 17 cm. - (Klub čtenářů; sv. 321) Kč 20,00 Selekční obraz dokumentu v jednotlivých katalozích: 79 a) Městská knihovna v Praze: http://www.mlp.cz Deskriptory básně česká poezie čeští básníci klasika (hodnocení beletrie MK) lyrika sbírky 1. pol. 20. stol. Komentář Ze selekčního obrazu dokumentu vyčteme pouze fakt, že se jedná o českou lyrickou poezii. b) Knihovna města Plzně: http://lanius.kmp.plzen-city.cz poezie - česká poezie Komentář Selekční obraz dokumentu obsahuje pouze fakt, že se jedná o českou poezii. c) Knihovna Jiřího Mahena v Brně: http://www.kjm.cz 80 Klíčová slova: Fčeská literatura - Ppoezie - přírodní lyrika Komentář Selekční obraz dokumentu obsahuje podle mého názoru vše podstatné, dokonce i téma poezie („přírodní lyrika"). d) Knihovna města Ostravy: http://www.kmo.cz Deskriptory: 1: básně Klíčová slova: poezie - česká tvorba - česká poezie Komentář Selekční obraz dokumentu obsahuje pouze fakt, že se jedná o českou poezii. e) Knihovna města Olomouc: http://www.ok-olomouc.cz poezie - básně - láska - příroda - život Komentář Zachycena základní forma díla i jeho téma. Nadbytečným se mi jeví klíčové slovo „život", neboť v podstatě všechna beletristická díla pojednávají o životě, i když různými způsoby. 81 3.1.3 Celkové hodnocení věcného zpracování krásné literatury v českých knihovnách podle selekčních obrazů dokumentů Nej podrobnější selekční obrazy románů, co se týče jak literární formy, tak tematiky jednotlivých děl, najdeme v elektronických katalozích Městské knihovny v Praze a Knihovny města Olomouc. Selekční obrazy románů v katalozích ostatních knihoven jsou středně podrobné; některé důležité aspekty zpracovaných děl v nich buď zcela chybí nebojsou pouze naznačeny. Pouze na literární formu díla se omezují selekční obrazy Jiráskových českých pověstí a Erbenových pohádek. Výjimku představuje jen selekční obraz Starých pověstí českých v katalogu Městské knihovny v Praze, v němž jsou uvedena jména některých hrdinů jednotlivých pověstí, a selekční obraz knihy Zlatovláska ajiné pohádky v katalogu Knihovny města Olomouce, který obsahuje i klíčová slova označující hlavní témata jednotlivých pohádek. Kvalitně jsou ve všech vybraných katalozích zpracovány dětské příběhy, překvapivě s výjimkou Městské knihovny v Praze, která uvádí pouze základní údaje o literární formě díla. Ve všech selekčních obrazech dokumentů u divadelních her a poezie se objevuje literární forma díla, ale téma buď zcela chybí nebo je pouze naznačeno. Vzhledem k velmi malému počtu analyzovaných záznamů (13) by bylo potřeba pro potvrzení všech výše zmíněných závěrů provést podrobnější a rozsáhlejší analýzu, která však přesahuje rámec této práce. 82 Stojí za zmínku, že v katalozích některých knihoven se setkáme sjistými zvláštnostmi, jejichž účelem je usnadnit uživatelům orientaci. V katalogu Městské knihovny v Praze můžeme najít hodnocení „dobrá" nebo „klasika", jedná-li se o všeobecně uznávané literární dílo, a u dětské literatury „pěkná grafika/ilustrace", pokud jsou ilustrace nedílnou součástí knihy. V selekčních obrazech dokumentů v katalogu Knihovny Jiřího Mahena v Brně najdeme u některých klíčových slov odkaz (v podobě obrázku lupy) na jejich odborný výklad v elektronické encyklopedii Wikipedia. V katalogu Knihovny města Ostravy jsou zase rozděleny pojmy v jednotlivých selekčních obrazech dokumentů na „deskriptory" a „klíčová slova", přičemž deskriptor je vždy jeden a označuje nej základnější literární formu dokumentu („romány", „divadelní hry", „básně"...), zatímco ostatní pojmy - včetně těch, které podrobněji specifikují literární formu - jsou zařazeny do kategorie „klíčová slova". Celková úroveň jak úplnosti, tak kvality věcného zpracování krásné literatury v elektronických katalozích českých knihoven (podle zpracovávaných aspektů, a to zejména podle žánrového a tematického zařazení - viz kapitola 3.1.1) se liší nejen mezi jednotlivými katalogy knihoven, ale i v rámci jednoho katalogu. Značně nízká je konzistence záznamů, a to i s ohledem na nej základnější žánrové určení. Tato skutečnost se však dala předpokládat vzhledem k tomu, že každá knihovna používá jiný řízený slovník a zřejmě i jiná pravidla věcného zpracování, a také vzhledem k uplatnění subjektivního pohledu katalogizátora. Možnosti vyhledávání krásné literatury v elektronických katalozích českých knihoven tedy nejsou stejné, ale závisí zejména na: 83 • obecném způsobu věcného zpracování používaným konkrétní knihovnou, • žánru zpracovávaného díla (vzhledem ktomu, že některým žánrům, např. poezii, je při věcném zpracování věnována pouze minimální pozornost), • celkové přesnosti, úplnosti a hloubce věcného zpracování, • subjektivitě katalogizátorů. 3.2 Dotazníkové šetření současného stavu věcného zpracování krásné literatury v českých knihovnách 3.2.1 Cíl dotazníkového šetření Dotazník o šesti otázkách5 2 , jehož cílem bylo zjištění současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, jsem zaslala v elektronické podobě do „Diskusní skupiny knihoven a automatizace knihoven" na e-mailovou adresu knihovna@cesnet.cz (průvodní e-mail i dotazník viz přílohy č. 1 a 2). ' 2 Postup při přípravě dotazníkového šetření a zpracování získaných údajů podle: PREŠOVA, Silvie. Metoda Konspektu a její vztah k selekčním jazykům: současný stav a trendy se zaměřením na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 134-150. ISBN 80-210-3685-0 84 Zjišťovala jsem: • stav a způsoby věcného zpracování beletrie v knihovnách (otázky č. 1-3), • povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních/indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie (otázka č. 5) a • osobní názory respondentů na věcné zpracování beletrie (otázky č. 4 a 6, které byly na rozdíl od ostatních otevřené). 3.2.2 Výzkumný vzorek Vyplněné dotazníky mi zaslalo 33 knihoven: 1. anonymní městská knihovna 2. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti 3. Knihovna Jiřího Mahena v Brně 4. Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově 5. Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou 6. Knihovna města Hradce Králové 7. Knihovna města Plzně 8. Knihovna Národního muzea 9. Knihovna Památníku národního písemnictví 10. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci 11. Kraj ská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně 12. Krajská knihovna Karlovy Vaty 13. Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě 14. Městská knihovna Česká Lípa 85 15. Městská knihovna Děčín 16. Městská knihovna Hlinsko 17. Městská knihovna Louny 18. Městská knihovna Prachatice 19. Městská knihovna Sedlčany 20. Městská knihovna Velvary 21. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě 22. Středisko vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 23. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje 24. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové 25. Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni 26. Ústřední knihovna Fakulty filozoficko-přírodovědecké Slezské univerzity v Opavě 27. Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně 28. Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 29. Ústřední knihovna Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 30. Ústřední knihovna Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy 31. Univerzitní knihovna Univerzity Hradec Králové 32. Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 33. Vědecká knihovna v Olomouci 86 Tabulka 4: Zastoupení typů knihoven v dotazníkovém šetření TVP knihovny Počet Zastoupení (%) Krajské knihovny (KK) 13 40% Městské knihovny (MK) 8 24% Specializované knihovny (SK) 2 6% Vysokoškolské knihovny (VK) 10 30% Celkový součet 33 100% Graf 1: Celkové procentuální vyjádření zastoupení typů knihoven v dotazníkovém šetření • Krajské knihovny (40%) • Městské knihovny (24%) • Specializované knihovny (6%) • Vysokoškolské knihovny (30%) 3.2.3 Tabulky, grafy a zjištění kjednotlivým otázkám Pozn.: Na otázky č. 2 a 3 odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 1 odpověděli kladně. U otázek č. 4 a 6 je uvedeno pouze zjištění, neboť se jedná o otázky otevřené. 87 1. Jsou ve Vaší knihovně věcně zpracovávána beletristická díla? Tabulka 5: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 1) Odpověď/Tw knihovny KK MK SK VK Celkem Ano, všechna 12 6 1 5 24 Ano, ale pouze některá 1 1 0 0 2 Ne 0 1 1 5 7 Celkem 13 8 2 10 33 Graf 2: Celkové procentuální vyjádření věcného zpracování beletristických děl • Ano, všechna (73%) • Ano, ale pouze některá (6%) • Ne (21%) Graf 3: Věcné zpracování beletristických děl podle typu knihoven VK SK MK KK 0% 3= • Ano,všechna • Ano, ale pouze některá • Ne 50% 100% 88 Zjištění V krajských a městských knihovnách je beletrie věcně zpracovávána z velké většiny, a to veškerá, tj. věcné zpracování se neomezuje jen na určité vybrané žánry. Jediné dvě knihovny, které zvolily odpověď „Ano, ale pouze některá", v komentáři uvedly jiné důvody. V jednom případě „část beletrie z retrokatalogizace není zkatalogizována věcně" a v jednom případě výběr beletrie, která je věcně zpracovávána, žádná kritéria nemá, záleží spíše na dostatku času vymezeného pro věcné zpracování. Tři krajské knihovny, které odpověděly „Ano, všechna", však uvedly rozdíl v podrobnosti věcného zpracování některých beletristických žánrů. V jedné knihovně platí, že „na rozdíl od české a světové literatury je tzv. oddychová literatura charakterizována maximálně dvěma hesly", v jedné knihovně se při věcném zpracování nakládá s beletrií stejně jako s odbornou literaturou pouze v případě, že je předmětem uměleckého zpracování skutečná osoba či událost, a jedna knihovna dokonce užívá od 1.1.2007 pro věcné zpracování beletrie neformalizovaný systém, přičemž podrobněji věcně zpracovávána je beletrie pro děti a mládež a z beletrie pro dospělé historická a životopisná beletrie a beletrie „o žádaných tématech, např. drogy, autismus, protikomunistický odboj, druhá světová válka atp." Jedna krajská knihovna se zmiňuje o tom, že beletrii zpracovává (zřejmě na rozdíl od odborné literatury) pouze systematicky (tj. přiděluje znaky MDT-MRF a znaky Konspektu), nikoliv předmětově (tj. nepoužívá předmětová hesla ani klíčová slova). Situace ve dvou specializovaných knihovnách vzhledem k jej ich charakteru není překvapující: zatímco v jedné je věcně zpracovávána veškerá beletrie, druhá beletrii ve fondu vůbec nemá. Co se týče vysokoškolských knihoven, beletrie je věcně zpracovávána pouze v jedné polovině vybraného vzorku; jak uvedly některé knihovny v komentáři, důvodem této skutečnosti je jejich primární zaměření na odbornou 89 literaturu, přičemž některé z nich beletrii ve fondu ani nemají. V jedné vysokoškolské knihovně, která odpověděla „Ne", je beletrie ,j?ři studiu využívána sice hojně, ale vyhledává se obvykle podleformálních kritérií (autor, název f. 2. Používáte ve Vaší knihovně při věcném zpracování beletrie řízený slovník / klasifikační systém? Tabulka 6: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 2) Odpověď/Tw knihovnv KK MK SK VK Celkem Ano 11 3 1 4 19 Ne 2 4 0 1 7 Celkem 13 7 1 5 26 Graf 4: Celkové procentuální vyjádření používání řízených slovníků / klasifikačních systémů při věcném zpracování beletrie • Ano (73%) • Ne (27%) 90 Graf 5: Používání řízených slovníků / klasifikačních systémů při věcném zpracování beletrie • Ano • Ne Zjištění Celkem 73% knihoven, které věcně zpracovávají beletrii, používá řízený slovník či klasifikační systém; odpověď „Ne" se častěji vyskytla pouze u městských knihoven. Používají se tyto řízené slovníky / klasifikační systémy: autority Národní knihovny, předmětové skupiny Konspektu, tabulky MDT, předmětový heslář, formální deskriptory. Jedna krajská knihovna uvedla, že používá vlastní heslář. 3. Řídí se ve Vaší knihovně věcné zpracování beletrie formalizovanými, písemně danými pravidly? Tabulka 7: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka ě. 3) Odpověď/Tw knihovny KK MK SK VK Celkem Ano 8 2 1 3 14 Ne 5 5 0 2 12 Celkem 13 1 1 5 26 91 Graf 6: Celkové procentuální vyjádření používání formalizovaných, písemně daných pravidel při věcném zpracování beletrie • Ano (54%) • Ne (46%) Graf 7: Používání formalizovaných, písemně daných pravidel při věcném zpracování beletrie VK SK MK KK A _ | I VK SK MK KK / / AVK SK MK KK i 0VK SK MK KK I VK SK MK KK VK SK MK KK t VK SK MK KK I • Ann VK SK MK KK VK SK MK KK I VI • Ne VK SK MK KK '—' . VK SK MK KK I \) 0% 50% 100% Zjištění Mezi knihovnami, které věcně zpracovávají beletrii, převládá používání formalizovaných pravidel, a sice metodika věcného zpracování podle Národní knihovny. Čtyři knihovny - tři vysokoškolské a jedna krajská - popsaly shodný základní princip katalogizace beletrie: jeden pořadači znak v selekčním obraze dokumentu označuje národní příslušnost literatury, do které dokument patří (např. „anglická literatura"), další označuje literární formu dokumentu (např. „román pro ženy", „drama" ...) a dvě vysokoškolské knihovny připouštějí i případné jiné pořadači znaky označující další údaje o dokumentu, jejichž 92 použití závisí jednak na charakteru dokumentu, jednak na postoji katalogizátora. 4. Jaký je Váš osobní názor na věcné zpracování beletrie? Zjištění Všichni pracovníci knihoven z výzkumného vzorku se shodli na tom, že beletrie by měla být nějakým způsobem věcně zpracována, tj. obecně se k věcnému zpracování beletrie stavějí kladně. Jeden pracovník městské a jeden pracovník krajské knihovny dokonce vyslovili názor, že věcné zpracování beletrie by mělo být ve všech knihovnách jednotné. Pracovník krajské knihovny tento názor i odůvodnil: „Jednotná aplikace knihovnických standardů v českých knihovnách umožňuje zapojení do různých portálů (např. Souborný katalog ČR). Pak je lepší informovanost, přehlednost i vyhledáteInost, možnost využití sdílené katalogizace." Pracovník jiné krajské knihovna uvedla, že věcné zpracování beletrie je Jedna z metod, jak zjistit složení fondu ajeho určení pro skupiny čtenářů a tím umožnit kvalitnější akvizici". Dále byl jako argument pro věcné zpracování beletrie použit fakt, že se usnadní orientace v knihovním fondu jak uživatelům, tak pracovníkům knihovny. Co se však týče podrobnosti věcného zpracování beletrie, nejsou všichni pracovníci knihoven téhož názoru. Jeden pracovník krajské knihovny zastává názor, že pokud se uživatel orientuje jen podle formálních deskriptorů, Je toho tolik, že je to dost nepřehledné", zatímco jiný uvádí, že Jde o minimální popis, který umožní uživateli katalogu jen hrubou orientaci vefondu beletrie, nezná-li údaje identifikační (autora, název)". Asi polovina pracovníků knihoven se domnívá, že u věcného zpracování beletrie je dostačující pouze uvedení národní příslušnosti a literární formy (žánru) dokumentu. U jednoho pracovníka krajské knihovny a jednoho 93 pracovníka vysokoškolské knihovny se objevil názor, že uživatelé volí dokumenty zejména podle autorů. 5. Znáte nějaké specializované klasifikační / indexační systémy pro věcné zpracování beletrie? Tabulka 8: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 5) Odvověď/Tw knihovny KK MK SK VK Celkem Ano 2 4 0 1 7 Ano, ale názvy neznám 1 0 0 3 4 Ne 10 4 2 6 22 Celkem 13 8 2 10 33 Graf 8: Celkové procentuální vyjádření povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních / indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie • Ano (21%) • Ano, ale názvy neznám (12%) • Ne (67%) 94 Graf 9: Povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních / indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie VK SK MK KK SI JU - ! - < T ť i 0% 50% • Ano • Ano, ale názvy neznám • Ne 100% Zjištění Projevila se naprostá neinformovanost o specializovaných klasifikačních / indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie (viz kapitola 2). Jako názvy konkrétních systémů byly uváděny pouze systémy určené primárně pro odbornou literaturu: metoda Konspektu, MDT, předmětová hesla. 6. Vyjmenujte alespoň tři vlastnosti, které by podle Vás měl mít specializovaný systém pro věcné zpracování beletrie. Zjištění Deset pracovníků knihoven na tuto otázku neodpovědělo, někdy s komentářem, že nevědí či nemohou posoudit. Jeden pracovník krajské knihovny pouze zdůraznil, že „hlavní funkcí věcného zpracování beletrie je plnění požadavků uživatelů. Jeho vlastnosti musí vycházet z jejich zájmů." Dva pracovníci krajských knihoven se zmínili, že zavedení samostatného věcného zpracování beletrie pomocí specializovaného systému neshledávají smysluplným. Jeden z nich se vyjádřil, že „současné věcné 95 zpracování je schopno splnit všechna kritéria pro hodnocení fondu, každý další byjen více zatěžoval katalogizátory". Byly uváděny následující vlastnosti, které by podle respondentů měl mít specializovaný systém pro věcné zpracování beletrie: • vybavenost slovníky: o řízeným slovníkem o slovníkem autorů a jejich děl nebo seznamem webových stránek, které informují o autorech a jejich dílech • propracovaný hierarchicky strukturovaný systém jednoznačně definovaných fazet (hledisek); • založení na formálních deskriptorech označujících: o typ národní literatury podle národnosti autora a jazyka originálu o literární formu (žánr) o věcný obsah (téma) včetně „nálady", popisu děje, postav atd. • vzájemná provázanost autorů, témat a literárních směrů; • jasně daná pravidla věcného zpracování literatury pro děti a mládež včetně rozlišení věkových kategorií (odůvodnění: tato věková skupina podle respondentova názoru nejčastěji vyhledává beletrii podle věcných termínů); • dostatečná obecnost (odůvodnění: možnost pokrytí různorodých témat); • výstižnost; • založení na přirozeném jazyce (odůvodnění: srozumitelnost pro uživatele); • snadná orientace (intuitivnost, srozumitelnost, přehlednost, jasnost); • adaptabilita; • kompatibilita s věcným zpracováním odborné literatury (odůvodnění: možnost vyhledávání v celém knihovním fondu); • jednoznačné zařazení beletristických děl do beletrie (odůvodnění: jasné rozlišení beletrie a odborné literatury o beletrii). 96 3.2.4 Celkové hodnocení dotazníkového šetření současného stavu věcného zpracování krásné literatury v českých knihovnách V krajských a městských knihovnách je veškerá beletrie věcně zpracovávána z velké většiny, přičemž v některých knihovnách se vyskytují rozdíly v podrobnosti věcného zpracování jednotlivých žánrů. U specializovaných a vysokoškolských knihoven závisí přístup k věcnému zpracování beletrie na jejich odborném zaměření. Celkem 73% knihoven, které věcně zpracovávají beletrii, z velké většiny také používá řízené slovníky či klasifikační systémy, a to následující: autority Národní knihovny, předmětové skupiny Konspektu, tabulky MDT, předmětový heslář, formální deskriptory, případně vlastní heslář. Co se týče formalizovaných pravidel, používá se metodika věcného zpracování podle Národní knihovny. Obecně se všichni pracovníci zkoumaných knihoven domnívají, že by beletrie měla být věcně zpracovávána. Jako pádný argument byl uveden fakt usnadnění orientace v knihovním fondu uživatelům i pracovníkům knihovny. Byl vysloven dokonce názor, že věcné zpracování beletrie by mělo být ve všech knihovnách jednotné, aby se zajistila lepší informovanost a využití sdílené katalogizace. V otázce podrobnosti věcného zpracování beletrie se však názory jednotlivých pracovníků knihoven liší: asi polovině výzkumného vzorku připadá dostačující pouze uvedení národní příslušnosti a literární formy (žánru) dokumentu. 97 Ukázalo se, že specializované klasifikační / indexační systémy pro věcné zpracování beletrie (viz kapitola 2) pracovníci českých knihoven vůbec neznají. V českých knihovnách se používají pouze systémy určené primárně pro odbornou literaturu: metoda Konspektu, MDT, předmětová hesla. Přestože třetina výzkumného vzorku vůbec neodpověděla na otázku týkající se vlastností specializovaného systému pro věcné zpracování beletrie, vyplynuly z výzkumu jasně definované požadavky, jaké pracovníci českých knihoven na takový systém mají. 98 ZÁVĚR Věcné zpracování beletrie představuje specifickou oblast popisu dokumentů, která klade ve srovnání s odbornou literaturou odlišné nároky na užívané řízené slovníky, obsahovou analýzu a pravidla věcného zpracování. V teoretické části své diplomové práce jsem se tedy pokusila o základní souhrn existujících systémů a pravidel věcného zpracování beletrie. S ohledem na řízené slovníky klasifikace v současnosti zřejmě nejběžnější systematické selekční jazyky určené primárně pro odbornou literaturu, DDC a navazující MDT, disponují speciální třídou určenou pro beletrii, která však umožňuje věcně zpracovat pouze literární formu a národnostní původ literárního díla. Podrobnější věcné zpracování beletristických děl nebylo v rámci těchto systémů zamýšleno a proto byly vytvořeny speciální klasifikační systémy přímo pro beletrii. Z těchto systémů se jako velmi přehledné a podrobné jeví „Problém Child" System a AMP. Při jejich bližším zkoumání však zjistíme, že třídění aspektů díla do jednotlivých striktně vymezených kategorií podle nich je problematické a nejednoznačné. Vhodnější pro praktické použití jsou tedy systémy, u nichž katalogizátor nemusí zařazovat pojmy do pevně stanovených kategorií: GSAFD, DBCSH, tezaury pro indexaci beletrie. Problémem všech výše uvedených systémů je subjektivita při věcném zpracování, která se však vyskytuje i u věcného zpracování odborné literatury. Jestliže vyjdeme z teoretických poznatků a zahraničních zkušeností a pokusíme se zjistit stav věcného zpracování beletrie v českém prostředí, můžeme i přes omezenost provedených průzkumů konstatovat, že ve většině 99 zejména krajských a městských knihoven je beletrie věcně zpracovávána a obecně se většina pracovníků českých knihoven domnívá, že by beletrie měla být věcně zpracovávána. Vyskytují se však značné rozdíly v úplnosti, hloubce i kvalitě věcného zpracování beletrie v elektronických katalozích českých knihoven, a to nejen mezi jednotlivými katalogy, ale i v rámci jednoho katalogu, přičemž konzistence záznamů je značně nízká i s ohledem na základní žánrové určení. Proto jsou možnosti vyhledávání krásné literatury v elektronických katalozích českých knihoven značně odlišné z hlediska kvality i rozsahu. Pro věcné zpracování beletrie se v českých knihovnách používají stejné řízené slovníky a klasifikační systémy jako pro odbornou literaturu (autority Národní knihovny, předmětové skupiny Konspektu, tabulky MDT, předmětový heslář), které jsou však pro praktické vyhledávání nevyhovující vzhledem k tomu, že jsou primárně určeny pro věcné zpracování odborné literatury, nikoliv pro věcné zpracování beletrie. Přestože jsou specializované klasifikační systémy pro beletrii, které v této práci popisuji, v českém prostředí naprosto neznámé, pracovníci českých knihoven představu o tom, jak by takový systém měl vypadat, mají. Absence jednoznačně definovaných pravidel věcného zpracování beletrie způsobuje spolu se subjektivitou katalogizátorů rozdílnou, nejednotnou úroveň úplnosti, hloubky a kvality věcného zpracování beletrie v českých knihovnách a klasifikační systémy, které české knihovny v současnosti používají, podrobnější věcné zpracování beletrie, zejména tematického obsahu beletristických děl, neumožňují. Inkonsistence v používaných pravidlech věcného zpracování beletrie a podobě záznamů souvisí částečně se skutečností, že v České republice není 100 věcnému zpracování beletrie věnována dostatečná pozornost. S ohledem na tato a další zjištění tedy za účelem zlepšení věcného zpracování beletrie v českých knihovnách doporučuji stanovení jasných specifických pravidel věcného zpracování beletrie, která by měla být optimálně zavedena ve všech českých knihovnách, aby byla umožněna jejich lepší kooperace. K tomu je nutno realizovat následující kroky: 1. hlubší analýza současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách; 2. seznámení českých knihovníků se specializovanými klasifikačními systémy a pravidly pro věcné zpracování beletrie; 3. provedení průzkumu mezi uživateli českých knihoven, podle jakých kritérií nejčastěji vyhledávají beletristická díla; 4. zjištění požadavků a potřeb českých knihoven ohledně věcného zpracování beletrie; 5. a v závislosti na výsledcích předchozích kroků buď: a) zavedení některého již existujícího klasifikačního systému pro věcné zpracování beletrie či jeho modifikace (nejlépe GSAFD, DBCSH, tezaury pro indexaci beletrie); b) vytvoření a zavedení zcela nového klasifikačního systému pro věcné zpracování beletrie. 101 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Pravidla pro klasifikaci beletrie Annelise Mark Pejtersenové (podle Jařma Saartiho) Tabulka 2: Anderssonovy a Holstovy kategorie pro klasifikaci beletrie (podle Jařma Saartiho) Tabulka 3: Některé příklady románů klasifikovaných v knihovně vKajaani ve Finsku (podle Jařma Saartiho) Tabulka 4: Zastoupení typů knihoven v dotazníkovém šetření Tabulka 5: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 1) Tabulka 6: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 2) Tabulka 7: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 3) Tabulka 8: Odpovědi uspořádané podle typů knihoven (otázka č. 5) Graf 1: Celkové procentuální vyjádření zastoupení typů knihoven v dotazníkovém šetření Graf 2: Celkové procentuální vyjádření věcného zpracování beletristických děl Graf 3: Věcné zpracování beletristických děl podle typu knihoven Graf 4: Celkové procentuální vyjádření používání řízených slovníků / klasifikačních systémů při věcném zpracování beletrie Graf 5: Používání řízených slovníků / klasifikačních systémů při věcném zpracování beletrie Graf 6: Celkové procentuální vyjádření používání formalizovaných, písemně daných pravidel při věcném zpracování beletrie Graf 7: Používání formalizovaných, písemně daných pravidel při věcném zpracování beletrie Graf 8: Celkové procentuální vyjádření povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních / indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie Graf 9: Povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních / indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie 102 POUŽITÁ LITERATURA 1. BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134-140. ISSN 0340-0050 2. BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21-27. ISSN 0340-0050 3. BELL, Hazel K. Should fiction be indexed?: the indexability of text. The Indexer. 1992, vol. 18, no. 2, s. 83-86. ISSN 0019-4131 [online document] dostupný z: http://www.aidanbell.com/html/hkbell/SFBI.htm 4. BRADLEY, Philip. Indexes to works of fiction: the views of producers and users on the need for them. The Indexer. 1989, vol. 16, no. 4, p. 239-248. ISSN 0019-4131 5. ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007], [online document] dostupný z: http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing %20of%20Imaginative%20Literature.doc 6. Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, 67 p. ISBN 0-8389-3503-6 103 7. Mezinárodní desetinné třídění: páté vydání databáze Národní knihovny České republiky, [cit. 8.4.2007]. [online document] dostupný z: http ://aip.nkp.cz/mdt/ 8. PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 5-12. ISSN 0036-5602 9. PREŠOVA, Silvie. Metoda Konspektu ajejí vztah k selekčním jazykům: současný stav a trendy se zaměřením na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 152 s. ISBN 80-210-3685-0 10. RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 3-26. ISSN 0163-9374 11. SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 85-92. ISSN 0022-2232 104 PŘÍLOHY Příloha č. 1: E-mail do „Diskusní skupiny knihoven a automatizace knihoven" (text) Příloha č. 2: Dotazník „Věcné zpracování beletrie v českých knihovnách" (text) 105