Práce se zaměří na problematiku demokratického deficitu v rámci Evropské unie a v kontextu takzvané Lisabonské smlouvy. V textu budou postupně definovány pojmy demokracie a jejích jednotlivých dimenzí (konstitucionální, participační, rovnosti) a také demokratického deficitu (institucionálního, sociálního), následovat bude analýza jednotlivých forem demokratického deficitu v kontextu Lisabonské smlouvy. Cílem práce je na základě dosavadních poznatků prozkoumat potenciál Lisabonské smlouvy k řešení otázky (institucionálního) demokratického deficitu a také zintenzívnit debatu o jiných formách demokratického deficitu, případně o jejich možných řešeních. Práce bude kombinovat zejména analýzy sekundární literatury a dostupných pramenů. Práce vychází z hypotézy, že implementace lisabonské smlouvy povede ke snížení míry institucionálního demokratického deficitu. Ve vztahu k sociálním formám demokratického deficitu je pak hypotézou předpoklad, že institucionální reforma, zahájená Lisabonskou smlouvou, je nezbytnou, nikoliv však dostačující podmínkou k jeho zásadnímu snížení.

Literatura:
Primární:
1) Amsterodamská smlouva
2) Nicejská smlouva
3) Lisabonská smlouva

Sekundární:
1) Fiala, P. (2003): Evropská ústava a evropská demokracie, in: Balík, S., Fiala, P., Mikš, F.: Perspektivy Evropské unie. Brno: CDK.
2) Fiala, P. (2007): Evropský mezičas: nové otázky evropské integrace. Brno: Barrister a Principal.
3) Fiala, P., Pitrová, M. (2003): Evropská unie. Brno: CDK.
4) Lane, J.-E.; Ersson, S. (2003): Democracy: A comparative Approach. London and New York:Routledge.
5) Moravcsik, A. (2004): Is there a ‘Democratic Deficit’ in World Politics? A Framework for Analysis. online text (http://www.princeton.edu/%7Eamoravcs/library/framework.pdf).
6) Weiler, J. H. H. (1995): European Democracy and Its Critique. online text (http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/95/9501ind.html)