Oponentský posudek
Školní rok 2017/2018
Faktory ovlivňující postoje sociálních pracovníků k Romům jako uživatelům sociální
služby
Autorka práce: Kristýna Turanová
Oponent: Roman Baláž
Autorka si ve své práci klade otázku „Jaké faktory ovlivňují postoje sociálních pracovníků k Romům
jako uživatelům sociální služby?" Poznávací cíl je formulován jasně a srozumitelně aje plně v souladu
se studiem autorky. Dle mého názoru si autorka zvolila ambiciózní a velmi těžké téma. Za určitý
nedostatek považuji, že autorka výzkumný problém staví na předpokladu, že sociální pracovníci (SPR)
by měli Romům „pomáhat a zpřístupňovat přístup k příležitostem" a zcela pomíjí, že sociální
pracovníci jsou také významným nástrojem sociální kontroly.
Logika poznávacího procesuje srozumitelná, jen mi není jasný záměr konceptualizace pojmů
souvisejících s etikou a dilematy (Má čtenář chápat etické principy jako hodnoty, které automaticky
utvářejí postoje SPR? Pokud ano, nejde pak o odbornou komunitou vyžadované normy, které
konkrétní SPR přijímá, odmítá nebo mu jsou lhostejné?) Autorka ne vždy pracuje s relevantní
literaturou. Například pro vymezení SPR ajejich rolí užívá okrajovou literaturu (ne zcela adekvátní
odborníky nebo publicistickou část časopisu SP/SP).
Vysoká náročnost výzkumného úkolu se podle mě projevuje v konceptualizaci „faktorů ovlivňujících
postoje SPR". Domnívám se, že určitý faktor (jev, skutečnost či představa), může působit jak na
„poznávací aparát" (kognice) jedince, tak i najím prožívané pocity (emoce) i jednání (konace). Proto
je velmi důležité pečlivě možné faktory (či skupiny faktorů) definovat dle dostupné teorie, což autorka
udělala jen částečně. Nesouhlasím např. s tím, že sociální interakce nebo komunikace s Romy jsou
faktory, které ovlivňují jen emocionální složku postojů. Prožitá zkušenost a s ní spojené emoce se
podle mě stávají významnou součástí kognitivní složky postojů, čímž formují „poznávací aparát"
jedince. Pro definici „změn postojů" (s. 30) se mi jako vhodnější zdroj jeví práce Herberta C. Kelmana
(Compliance, identification, and internalization three processes of attitude change). Jím popsané
koncepty kompliance, identifikace a internalizace mohou nabídnout vhodnější teoretické zázemí pro
výzkum postojových změn. Kapitola 2.3.6 by se asi měla jmenovat „Co ohrožuje utváření pozitivních
postojů k Romům" a ne „Co ohrožuje utváření postoje".
Metodická část je napsána standardně. Autorka vysvětlila zvolenou výzkumnou metodu a techniky
sběru dat, jakož i výběr respondentů. Operacionalizace byla provedena srozumitelně, jen bych
z hlediska procesu utváření postoje zaměnil pořadí D V O l a DV02. Oceňuji autorčino zamyšlení se
nad etickými aspekty výzkumu (s. 44) i reflexi jeho limitů (s. 75).
V interpretační části autorka prezentuje získaná data zejména deskriptívne, ale v jednotlivých dílčích
závěrech i analyticky a se snahou propojit zjištěné s teorií. Za problematické považuji autorčiny
formulace, že její výzkum něco potvrdil či vyvrátil (s. 57, 65, 73, 74, 104, 105) - cílem její práce bylo
porozumět. Přes mnou pociťované nedostatky v konceptualizaci „faktorů ovlivňujících postoje SPR"
se domnívám, že autorka naplnila poznávací cíl práce.
Po formální stránce je práce v pořádku. V textu se ojediněle vyskytují chyby, které lze chápat jako
překlepy či přehlédnutí. Práce se zdroji je adekvátní.
Navrhuji hodnocení C až D, dle výkonu u obhajoby.
Otázky k obhajobě:
K čemu Vám sloužily pojmy související s etikou a dilematy?
Jak chápete proces utváření postoje?
V Brně dne 21. 5. 2018 Roman Baláž, v. r.