MikroRNA (miRNA) představují rozsáhlou skupinu endogenních nekódujících RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genové exprese. Nejnovější verze databáze miRNA miRbase zahrnuje 2656 maturovaných lidských tzv. kanonických molekul. Rozvoj vysokokapacitních metod a zejména sekvenování nové generace (NGS) však odhalil značnou heterogenitu ve smyslu existence sekvenčních variant těchto kanonických miRNA, tzv. izomiRs. Tyto varianty se vyznačují změnou v primární struktuře způsobené například post-transkripčními modifikacemi nebo nedokonalým sestřihem během biogenetické dráhy. Díky tomu mohou vykazovat jiné biologické vlastnosti, zejména změnu repertoáru cílových genů nebo změnu stability řetězce. Přesto, že existence izomiRs je obecně potvrzena a přijata, nebyla tato problematika dosud důkladně zkoumána, a to i navzdory skutečnosti, že některé izoformy miRNA mohou být více abundantní než jejich kanonické formy. Kromě sledování primární struktury a zastoupení jednotlivých izoforem je pozornost třeba věnovat také tomu, jakým způsobem ovlivňuje přítomnost izomiRs efektivitu analýzy miRNA a zda nemůže u konkrétních molekul zavádět do analýz chybovost. Cílem bakalářské práce je vypracovat rešerši shrnující současné poznatky o izoformách miRNA, a to jak z hlediska jejich vzniku, tak vlivu na analýzu miRNA nebo jejich významu v rámci klinického využití.