V úvodu se diplomantka stručně zaměří na vymezení pojmu kyberkriminalita a s tím dále souvisejících pojmů užívaných v dotčených zákonech. Dále budou velmi stručně uvedeny základy dělení kyberkriminality a specifikace základních trestných činů souvisejících s kyberprostorem. Pozornost pak bude v jádru věnována současným trendům v kyberkriminalitě, zejména budou deskribovány činy související s pandemií covid-19, jako například padělání certifikátů a jejich užívání, rozšiřování užívání sociálních sítí do věkové kategorie pod 15 let a důsledky tohoto vývoje, neoprávněné získání přístupu k počítači a zneužití k těžbě kryptoměn, novější podoby phishingu například v souvislosti s vyplácením sociálních dávek. Dalším těžištěm práce bude trestněprocesní část věnovaná rozboru pojmu počítačových dat a zejména jejich zajišťování v trestním řízení. ). Samozřejmostí bude i historická partie věnovaná právní úpravě na našem území, vhodné by bylo i základní srovnání s úpravami jiných států, zejména také s úpravou slovenskou. Na tomto základě autorka celkově zhodnotí danou úpravu, její klady a nedostatky a navrhne případnou novou úpravu de lege ferenda Na to bude navazovat závěrečná část obsahující návrhy na rozšíření současné právní úpravy o některá řešení de lege ferenda. Podle možností bude poukázáno na komparaci se zahraničními právními úpravami, přičemž ovšem celkový rozsah práce by neměl převyšovat 80 stran. Metodikou práce se zaměří na zkoumání zákonné úpravy, jak kriminality, tak počítačových dat, dále doplněné relevantní judikaturou. V neposlední řadě budou konfrontovány také statistiky týkající se trestných činů v kyberprostoru v České republice i zahraničí. Základní studijní podklady – učebnice a komentáře. Vědecké monografie a časopisecké články publikované v ČR, ale podle možnosti i v zahraničí (zejména potřebné pro historické a srovnávací části). Judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu, rozhodnutí uvedená ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek (právní věty uvedené v komentářích, další podklady ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané NS ČR). Internetová literatura, zejména základní právnické servery (např. ASPI, ale i výše uvedená rozhodnutí ze Sbírky). Další podklady praktického charakteru podle možností diplomanta (dotazníky, řízené rozhovory s pracovníky praxe atd.).