MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ F A K U L T A Katedra speciální pedagogiky Zadání úkolů k jednotlivým oblastem dílčích funkcí Příloha k diplomové práci: Prevence specifických poruch učeniu dětí s vývojovou dysfázií Brno 2018 Vypracovala: Bc. Jana Tižková SLUCHOVÁ PERCEPCE Sluchová analýza a syntéza 1) Určí počet slabik u slyšených slov (zácvik: márna) [7] nádoba, lano, palec, noc, malina, jahoda, mez 2) Určí, zda se dvě slyšená slova rýmují, či nikoliv (zácvik: kostel-postel; ráno-vana) čaj - syn; lak - rak; zuby - duby; moře - děti; nohy - koně [ 1 ] 3) Z trojice slov najde rýmující se dvojici [1] (zácvik: cesta-vesta-slunce; obrázky viz Příloha 1 diplomové práce) Dítěti jsou postupně předkládány trojice obrázků, společně s dítětem si všechny obrázky nejprve pečlivě pojmenujeme, abychom měli jistotu, že je dítě správně pojmenovává (neříká např. balón místo míč - musíme mít jistotu, že hledá rýmy ke správným tvarům slov). Nejprve dítěti ukážeme tři obrázky ze zácviku a ukážeme mu, že může rýmy hledat i postupně (názvy si zkouší říkat po dvojicích - první obrázek s druhým, poté první se třetím a nakonec i druhý se třetím). mrak - drak - míč; les - klíč - pes; tužka - metr - svetr; hruška - drak - tužka; míč - klíč - les 4) Určí první slabiku ve slyšeném slově (zácvik: táta) [7] ruka, zima, pohár, jazyk, baterka 5) Určí počáteční hlásku slova (zácvik: seno) [7] Obdoba předchozího úkolu, tentokrát však dbáme na to, aby dítě říkalo opravdu jen první hlásku, nikoliv celou slabiku (tu neuznáváme, stejně tak jako u předchozího úkolu neuznáváme pouze hlásku - dítě by mělo již rozumět rozdílu mezi hláskou a slabikou). nos, led, kotě, voda, hodiny 6) Určí slova začínající danou hláskou (zácvik: S - šaty) [1] Před dítě je předložena strana s devíti různými obrázky (viz Příloha 2 diplomové práce). Nejdříve si s dítětem všechny obrázky opět správně pojmenujeme a ujistíme se, že dítě tyto obrázky pojmenovává tak, jak je potřeba (čáp, bota, dům, sova, míč, vana, pes, loď, šaty). Poté je na zácviku dítěti vysvětleno, že má najít obrázek, který začíná na námi řečenou hlásku. Opět můžeme dítěti ukázat, že si smí postupně předříkávat všechna slova, až dokud nenarazí na slovo začínající potřebnou hláskou. M - míč, P - pes, L - loď, B - bota, S - sova, Č - čáp, V- vana 7) Z hlásek složí slovo (zácvik: les; obrázek viz Příloha 1 diplomové práce) [1] Před dítě je předloženo sedm karet s obrázky (včetně toho zácvičného), jednotlivé obrázky si s dítětem opět správně pojmenujeme. Poté mu vysvětlíme, že budeme vyslovovat jednotlivá písmena a jeho úkolem bude si tato písmena v hlavě spojit a odhalit, které slovo spolu vytvoří. Ukážeme na zácviku, hláskujeme: L-E-S. H-Ů-L; M-Y-Š; D-Ů-M; M-í-Č; P-Á-N; P-ES Sluchová paměť 8) Zopakuje jednoduchou větu [6] Toto je můj kamarád z vedlejší ulice.; Donesljsem mamince květinu.; V zimě budeme sáňkovat před naším domem. 9) Zopakuje souvětí [6] Pokud chceme mít zdravé zuby, musíme šije pravidelně čistit. Paní, která bydlí ve druhém patře, nás přišla navštívit. 10) Postupně rozšiřuje větu přidáváním dalších slov [6] Dítěti vysvětlíme, že po nás bude opět pouze opakovat, co slyší, ale že tentokrát to bude jednodušší, jelikož začátek věty se bude vždy opakovat, pouze pokaždé přibyde jedno další nové slovo. Maminka koupila chleba. Maminka koupila chleba a máslo. Maminka koupila chleba, máslo a rohlíky. Maminka koupila chleba, máslo, rohlíky a nanuk. Maminka koupila chleba, máslo, rohlíky, nanuk a čokoládu. 11) Přesně zopakuje více pojmů současně [6] Dítěti vysvětlíme, ať si nejdříve vyslechne všechna slova a až poté se je snaží zopakovat (aby se nestalo, že dítě mluví zároveň s námi). Nejdříve předříkáváme prvních pět slov a až poté, co je dítě zopakuje, dalších pět. Panenka, kočárek, autíčko, míč, kostky. Televize, písek, sýr, kolo, papuče. Sluchová diferenciace 12) Rozliší slova - změna hlásky (zácvik: tráva - kráva, mech - mech) [1] Dítěti říkáme dvojice slov a jeho úkolem je určit, zda jsou slova zcela stejná, nebo trochu jiná (dítě říká stejný/jiný, ano/ne atd. podle toho, jak se předem domluvíme). Ve všech zbývajících úkolech na sluchovou diferenciaci postupujeme stejně. most - kost; hrady - brady; kniha - kniha; udice - ulice; vločka - vločka; konec - kopec 13) Rozliší slova - změna samohlásky [1] plot-plat; sud - sad; drak - drak; slavit - slevit; kus - kos; les - les 14) Rozliší slova - znělé a neznělé hlásky, sykavky [1] hrad - hrad; tělo - dělo; zem - sem; myš - myš; ples -pleš; noc - nos; vozy - vosy 15) Rozliší slova - změna délky [1] dráha - drahá; kára - kárá; mává - mává; žila - žíla; lak - lák; síla - síla; pára párá; vila - víla 16) Rozliší slova - změna měkčení [1] čistí - čistý; dýky - díky; lety - letí; mladý - mladý; hrady - hradí; psaní psaní; tyká - tiká 17) Rozliší bezvýznamové slabiky [1] tam - dam; dyn - din; dlo - plo; zni - zny; tam - tam; tyl - tyl; čil - žil; kni - kny; don - don; díl - dýl; fal - val; pny -pny; hal - chal; del - děl; hro - bro; těk - tek ZRAKOVÁ PERCEPCE Vnímání barev 18) Na pokyn ukáže požadovanou barvu [1] Před dítě jsou vyloženy různě barevné kartičky - my říkáme barvu, dítě ukazuje. zelená, červená, žlutá, modrá, oranžová, červená, hnědá, fialová, růžová 19) Pojmenuje barvu [1] Použijeme kartičky jako v předchozím cvičení, tentokrát my ukazujeme a dítě samo pojmenovává. zelená, červená, žlutá, modrá, hnědá 20) Přiřadí odstíny barev [1] Barevných kartiček je nyní mnohem více, od každé barvy vždy dva odstíny (světlejší a tmavší), každý odstín na dvou kartičkách. Dítěti ukážeme na kartičce požadovaný odstín, který má za úkol mezi ostatními vyhledat a přiřadit (ukázat). světle modrá, tmavě fialová, světle hnědá, tmavě modrá, tmavě hnědá, světle zelená, tmavě červená, světle růžová, tmavě zelená, tmavě oranžová Rozlišení figury a pozadí 21) Vyhledá předměty na obrázku [4] Dítěti je předložen obrázek, ve kterém má za úkol vyhledat všechny předměty vyobrazené na spodní straně obrázku 4x ponožka, 4x kniha, 2x hřeben, lx tričko, 3x puntíkatý hrnek, lx fialový hrnek 22) Vyhledá osm rozdílů mezi dvěma obrázky [4] Dítěti ukážeme dva podobné obrázky a povíme mu, že jeho úkolem je mezi nimi najít celkem osm rozdílů. V průběhu dítě povzbuzujeme a počítáme, kolik rozdílů již našlo a kolik mu ještě zbývá. Rozdíly: kytka, pták, mašle, rohlík, barva hrnku, konvice, hruška, jablko 23) Odliší dva překrývající se obrázky [1] Na straně je celkem šest dvojic překrývajících se obrázků (pouze černé obrysy), dítě sena ně dívá postupně. Jeho úkolem je odhalit, jaké dva obrázky jsou přes sebe překryty (dítě buď jmenuje, co je na obrázku, nebo alespoň ukazuje linie každého z nich). kočka-šálek, medvěd-had, klíč-tužka, slunce-ryba, měsíc-hvězda, tulipán-myš 24) Sleduje linii mezi ostatními liniemi [1] Těžší varianta předchozího úkolu; nyní jsou přes sebe již překryty tři obrázky/linie, pro zjednodušení je každá z nich vyznačena jinou čarou (tečkované, čárkovaně atd.). Dítě tyto linie opět ukazuje a pojmenovává jednotlivé obrázky. jablko-hruška-list, lžíce-nůž-vidlička, kytka-motýl-slunce, strom-čáp-želva Zraková diferenciace 25) Odliší (ne)shodné obrázky lišící se detailem [8] Podobně jako u sluchové diferenciace dítě určuje, zda jsou dva obrázky úplně stejné, nebo trochu jiné. Shodné: jitrnice, hodinky, sekyra, deštník, muchomůrka Neshodné: dům, loď, hruška, třešně, list 26) Odliší (ne)shodné tvary lišící se detailem [8] Obdoba předchozího úkolu, tentokrát však dítě posuzuje (ne)shodnost různých tvarů. 27) Odliší obrázek lišící se vertikální polohou [1] Dítě v jednotlivých řádcích hledá takový obrázek, který se od ostatních z téhož řádku liší (je vertikálně otočený), tento obrázek zakroužkuje. 28) Vyhledá dva shodné obrázky v řadě [1] Podobně jako v předchozím úkolu se dítě soustředí na jednotlivé řádky plné obrázků, tentokrát mezi nimi však vyhledává dva zcela stejné, ty opět kroužkuje. Zraková analýza a syntéza 29) Složí tvar z několika částí na předlohu [1] Před dítě postupně předkládáme barevný kruh, čtverec a trojúhelník. Každý tvar dítě dostane v celku i rozstříhaný na části. Nejprve je jeho úkolem poskládat tyto části na předlohu tak, aby vytvořily požadovaný obrazec (žádný ústřižek nepřečnívá přes předlohu). Pokud se úkol dítěti daří, tvary skládá následně i vedle předlohy. 30) Vyhledá chybějící části obrázků [4] Dítě postupně sleduje šest obrázků zvířat, které jsou mřížkou rozděleny na devět políček; v každém obrázku vždy některé políčko chybí (jedno až čtyři). Úkolem dítěte je z nabídky všech chybějících dílků vybrat právě ten, který patří na dané místo/místa v obrázku. 31) Doplní chybějící části v obrazci [1] Na každém řádku v pracovním listě je jako první zobrazen nějaký obrazec, ve zbytku řádku je tento obrazec neúplný - některé jeho linie chybí; dítě je má za úkol dokreslit tak, aby vždy všechny obrazce na řádku odpovídaly vzorovému obrazci. V tomto cvičení sledujeme i úroveň grafomotoriky dítěte (úchop, plynulost pohybu apod.). Zraková paměť 32) Zapamatuje si tři obrázky - pozná, který chybí [1] Dítěti ukážeme trojici obrázků a dáme mu nějaký čas na to si je zapamatovat. Poté jeden z nich odebereme (tak, aby dítě nevidělo který) a ptáme se, který obrázek chybí. tulipán-motýl-lokomotiva; drak-jablko-buben 33) Pozná viděné obrázky mezi ostatními [1] Dítě se snaží zapamatovat pět obrázků na listu; po nějakém čase tento list odebereme a dáme dítěti osm kartiček s obrázky, mezi kterými se nachází i původních pět obrázků. Z daných osmi kartiček má dítě vybrat pouze těch pět, které předtím vidělo. Viděné obrázky: klobouk, padák, deštník, vidlička, žárovka INTERMODÁLNÍ SPOJENÍ Intermodální opticko-akustické spojení 34) Spojí viděný obrazec se slyšeným vjemem [8] Dítěti vysvětlíme, že se zvířátka snažila kreslit, ale protože to moc neumí, nakreslila takovéto zvláštní tvary. S dítětem sledujeme list s pěti obrazci, postupně mu pomalým tempem říkáme a prstem ukazujeme, kdo nakreslil který obrazec. „To nakreslil(a): 1) slepice, 2) kůň, 3) medvěd, 4) husa, 5) opice." Vše opakujeme (až dvakrát), poté se ptáme na obrázky („Kdo to nakreslil? ") v tomto pořadí: 4., 3., 1., 5., 2. (na obrázky ukazujeme). 35) Zapamatuje si obrázky ve správném pořadí a vyjádří je slovy [8] Dítěti vysvětlíme, že mu ukážeme několik kartiček s obrázky, které se bude snažit zapamatovat. Poté před dítě zleva doprava vyskládáme čtyři kartičky, které po chvíli opět sebereme a ptáme se ho, co na obrázcích vidělo. Hodnotí se také správné pořadí. pytel, sněhulák, tuba, třešně Intermodální akusticko-optické spojení 36) Spojí si slyšený vjem s viděným obrazcem [8] Postupujeme obdobně jako u 34. úkolu. „To nakreslil(a): 1) koza, 2) osel, 3) ovečka, 4) kachna, 5) prasátko." Dvakrát opakujeme, poté se postupně ptáme, „který obrázek nakreslil(a): ovečka, koza, kachna, osel, prasátko? " Dítě obrázky ukazuje. 37) Zapamatuje si slova ve správném pořadí a vyhledá k nim obrázky [8] Obdoba 35. úkolu; tentokrát my říkáme čtyři slova (opakujeme je), dítě podle nich poté ve stejném pořadí vyskládá na stůl obrázky. hlemýžď, klobouk, kašpárek, konvice VIZUOMOTORICKÁ KOORDINACE A POHYBY OČÍ NA ŘÁDKU Vizuomotorika 38) koordinace ruky a oka [8] Dítě obdrží pracovní list, na kterém je znázorněno autíčko jedoucí po silnici, kde je úkolem dítěte vést tah tužkou mezi dvěma liniemi tak, aby se žádné z nich čára nedotkla, neboje dokonce neprotnula. Opět sledujeme i úroveň grafomotoriky. Pohyby očí na řádku 39) Jmenuje objekty zleva doprava [1] Dítě pojmenovává po řádcích postupně všechny obrázky na listu (tak, jako by četlo). Ujistíme se, že obrázek vlevo vnímá jako první a že poté pokračuje správným směrem. Sledujeme fixaci očí na řádku, zda obrázky nevynechává, nepřeskakuje řádky. 40) Vyhledá, kde je daný objekt ve skupině první [1] První řádek zde poslouží pro zácvik. Dítěti vysvětlíme, že má na řádku vždy najít všechny takové skupiny (trojice), kde je zadaný prvek umístěn na prvním místě (nikoliv ty skupiny, kde je prvek uprostřed či na konci). PŘEDMATEMATICKÉ SCHOPNOSTI Porovnávání, pojmy, vztahy 41) Rozumí pojmům úzký x široký, nízký x vysoký, nižší x vyšší, prázdný x plný [1] Ukážeme dítěti obrázek, na kterém je úzký a široký hrnec. Nejdříve se ptáme, který hrnec je úzký, poté který široký (dítě pouze ukazuje). Následně prohodíme pořadí hrnců, ukážeme najeden z nich a ptáme se: „Jaký je to hrnec?"; dítě samo odpovídá. Ostatní pojmy ověřujeme pomocí dalších obrázků stejným způsobem. 42) Při aktivní manipulaci s kostkami chápe pojmy stejně, některý, žádný (nic) [1] Na stůl před sebe vyložíme tři kostky a vyzveme dítě, aby před sebe vyložilo stejně kostek. Dále dáme na stůl všechny kostky a poprosíme dítě, aby dalo některé do krabice. Nakonec nachystáme tři misky - do jedné dáme dvě kostky, do druhé jednu kostku a do třetí žádnou] posléze se ptáme, kolik kostek je v každé misce. 43) Určí, na kterém obrázku je méně, více či stejně předmětů při odlišné velikosti a uspořádání prvků [1] Dítě dostane vždy dvě kartičky, na kterých jsou stejné obrázky. Obrázky znázorněné na obou kartičkách se však liší svojí velikostí, uspořádáním a mohou se lišit i počtem. Úkolem dítěte je určit, zdaje na některé kartičce obrázků méně/více než na druhé nebo zda jich je na obou kartičkách stejně. 44) Při aktivní manipulaci s kostkami chápe pojmy: o jednu více, o jednu méně [1] Nejdříve před sebe na stůl dáme dvě, posléze tři kostky a žádáme dítě, aby před sebe na stůl dalo nejprve o jednu kostku více, poté i o jednu méně, než máme my. Třídění, tvoření skupin 45) Vytvoří skupiny podle dvou kritérií [1] Na stůl rozmístíme všechny vystříhané tvary z přílohy (kruhy a čtverce různých barev a velikostí), dítěti dáváme postupně pokyny, aby před sebe dalo: všechny žluté kruhy, všechny červené čtverce, všechny žluté čtverce, všechny červené kruhy (zadání vždy víckrát zopakujeme). 46) Vytvoří skupiny podle tří kritérií [1] Podobně jako v předchozím cvičení dítě tentokrát tvoří skupiny: všech velkých žlutých čtverců, malých červených kruhů, malých žlutých kruhů, velkých červených čtverců. Razení dle velikosti 47) Seřadí tři prvky podle velikosti a poté pojmenuje nej menší a největší z nich [1] Použijeme obrázky tří různě velkých trpaslíků z přílohy (největšího, středního a nejmenšího). Dítě obrázky nejdříve seřadí podle velikosti, poté se jej ptáme, který z nich je největší a který nejmenší (dítě ukazuje). Nakonec my ukazujeme a dítě samo pojmenovává (po následném zamíchání pořadí). 48) Seřadí a poté pojmenuje prvky na obrázku pomocí pojmů: malý-střední-velký, vysoký-vyšší-nejvyšší, málo-méně-nejméně [1] Postupujeme stejně jako v předchozím úkolu s tím rozdílem, že nyní kromě obrázků trpaslíků použijeme i obrázky různě vysokých topolů a různě plných talířů. 49) Seřadí pět prvků dle velikosti a pojmenuje nejmenší, střední a největší z nich [1] Pracujeme s obrázky všech trpaslíků a postupujeme opět jako v úloze 47. Množství 50) Nejprve předměty spočítá, poté sám vyloží daný počet předmětů [1] Na stůl dáme nejdříve pět, poté sedm kostek a dítě vyzveme, aby je spočítalo. Pokud se úkol daří, poprosíme dítě, aby na stůl samo vyložilo šest a následně pět kostek. 51) Na obrázku vyhledá a spočítá určité předměty mezi ostatními [5] Dítěti dáme pracovní list plný obrázků s vánočním motivem. Na spodní straně listu jsou v rámečku zakresleny obrázky, které má dítě mezi ostatními vyhledat a spočítat. Dítě pouze počítá, my zapisujeme toto množství do příslušných kolonek. 52) Schopnost abstrakce: spočítá předměty a zaznamená jejich počet pomocí puntíků [5] V pracovním listu jsou v pěti řádcích nakresleny různé obrázky. Na konci každého řádkuje rámeček, do kterého dítě kreslí puntíky podle toho, kolik napočítalo obrázků. Logické myšlení 53) Dětské sudoku: do obrázku doplní předměty dle zadaných kritérií [5] Dítě dostane mřížku 4x4 políčka, ve kterých jsou zakresleny čtyři druhy obrázků. V celé mřížce jsou čtyři volná políčka, kam má dítě z nabídky doplnit jediný správný obrázek tak, aby platila pravidla jako v sudoku (každý obrázek se v každém řádku, sloupci a malém čtverci musí vyskytovat právě jednou). První řádek a levý horní čtverec (oba vyplněné) slouží k zácviku. Tvary 54) Dítě ukáže a poté pojmenuje základní geometrické tvary [1] Před dítě předložíme kruh, čtverec, trojúhelník a obdélník; střídavě říkáme jejich názvy, dítě ukazuje. Poté my ukazujeme a dítě pojmenovává. ORIENTACE V PROSTORU 55) Pojmy nahoře, dole [1] Dítě má za úkol nejprve ukázat, které hračky jsou na obrázku v policích nahoře a které dole. Později se ptáme, kde se nachází: autíčko, panenka, kuželka, kašpárek, žlutozelený míč a žlutočervený míč a dítě samo odpovídá, zda nahoře, nebo dole. 56) Pojmy níže, výše [1] Tentokrát podle stejného obrázku dítě ukazuje (nebo samo říká), jaké hračky jsou níže než kočárek, autíčko a kostky; a výše než panenka, kostky a náklaďák. 57) Předložky na, v [1] Stále používáme obrázek z předchozích dvou cvičení; dítě odpovídá, kde sedí medvídek, kam se dívá pejsek, kde leží kočička. Sledujeme správné používání předložek v řeči dítěte. 58) Pojmy vpředu, vzadu (zepředu, zezadu) [2] Postupně dítěti ukazujeme osm dvojic obrázků, kde je znázorněn vždy jeden kus oblečení zepředu a na druhé kartičce zezadu. Dítě pomocí pojmů zepředu, zezadu, nebo vpředu, vzadu samo označuje jednotlivé strany oblečení na kartičkách. 59) Předložky nad, pod, před, za, vedle [2] Na pracovním listuje kostka a míč vzájemně v šesti různých polohách. Dítě nejdříve ukazuje, na kterém obrázku je kostka postupně nad/pod/před/za míčem/ vedle míče. Poté dítě samo odpovídá, kde se kostka na jednotlivých obrázcích nachází. (Pojmy „napravo/nalevo od míče "jsou navíc, zde postačí pouze označení „vedle míče ".) 60) Pojmy první, poslední [1] Dítě na obrázku nejdříve ukáže, kdo stojí v řadě první a kdo poslední, poté samo pojmenovává, kolikátý v řadě stojí pes a kolikátá veverka. 61) Pojmy uprostřed/prostřední, druhý, předposlední [1] Obdoba předchozího úkolu; dítě nejdříve ukáže, kdo stojí v řadě uprostřed, druhý, prostřední a předposlední, poté odpovídá, kolikátý v řadě stojí medvěd, kočka a myš. 62) Pojmy hned před, hned za [1] Postup opět stejný, dítě ukazuje, kdo stojí hned za myškou, pejskem, kočkou a hned před medvědem, veverkou a myškou, poté samo řekne, hnedpřed kým a hned za kým stojí medvěd, myška a kočka. 63) Plošné vnímání prostoru [2] Dítě dostane několik kartiček se dvěma mřížkami - v první jsou různě zakreslené puntíky, druhá je prázdná. Dítě doplňuje puntíky do mřížky dle vzoru (první mřížky). 64) Pojmy nejdelší, nejkratší [3] Dítě na obrázku nejdříve ukáže, která ze tří cest je nejdelší a která nejkratší, poté ukážeme postupně na nejdelší a nejkratší cestu a dítě samo pojmenovává. 65) Vpravo, vlevo na vlastním těle [1] Dítě na svém těle nejdříve ukazuje, kde má: pravou ruku, levé oko, pravé ucho a levou nohu, poté mu na jeho těle ukážeme pravé oko, pravou nohu, levou ruku a levé ucho a dítě pojmenovává. 66) Orientace v ploše pomocí dvou kritérií [1] Na obrázku hracího plánu z „Člověče, nezlob se" dítě nejdříve ukáže, která figurka je: vpravo nahoře, vlevo nahoře, vpravo dole a vlevo dole, poté samo řekne (pomocí stejných dvou kritérií), kde je umístěna modrá, zelená, žlutá a červená figurka. 67) Upevňování pojmů z prostorové orientace [3] Na obrázku domečku se zvířátky dítě nejprve ukazuje, které zvíře se nachází: dole uprostřed, vlevo dole, vpravo uprostřed, vlevo nahoře, zcela uprostřed, mezi pejskem a kočičkou, hned pod medvídkem, hned nad veverkou, hned vedle kočičky. Poté dítě samo určuje, kde se nachází sluníčko, medvídek, bílá kočka, hnědý pejsek, veverka, papoušek (zvířata ukazujeme prstem). ORIENTACE V ČASE 68) Ráno, poledne, večer - činnosti [1] Postupně jmenujeme různé denní činnosti a dítě určuje, zda se dělají ráno, v poledne nebo večer. oblékání pyžama, snídání, obědvání, připravování se do skolky, večeření 69) Pojmy dříve, později [2] S dítětem si krátce povídáme, co je znázorněno na obrázcích; poté dítě popisuje, co měl popletený medvídek udělat dříve a co později. 70) Posloupnost ročních období [3] Nejdříve si s dítětem na pásu obrázků ukážeme, jak se střídají jednotlivá roční období, o každém z nich si krátce popovídáme. Poté dítě samo seřadí a pojmenuje, jak na sebe jednotlivá roční období navazují (každé roční období je zde záměrně dvakrát, aby dítě rozumělo celému cyklu a například vědělo, že po zimě následuje opět jaro). 71) Jaro, léto, podzim, zima - činnosti [1] Obdoba úkolu 68; tentokrát však dítě určuje roční období, ve kterém činnosti děláme. koupání v moři nebo na koupališti, stavění sněhuláka, pouštění draka, rozkvětání luk a stromů, sáňkování, padání listí ze stromů 72) Dějová posloupnost [3] Dítě má za úkol správně seřadit dějovou posloupnost o šesti obrázcích; poté podle nich popovídá, co všechno medvídek ráno dělá. 73) Odhad trvání jednotlivých činností [2] Z dvojice obrázků má dítě určit, která ze znázorněných činností trvá déle a která zase kratší dobu. Nejprve se však ujistíme, že dítě rozumí tomu, co jednotlivé obrázky znázorňují. Činnosti: obouvání bot X skládánípuzzle; koupel ve vaně X umývání rukou; loupání pomeranče X malování obrázku Použité metodické materiály [1] BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 2. Brno: Edika, 2015. ISBN 978-80-266-0658-1. [2] BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Orientace v prostoru a v čase pro děti od 4 do 6 let: kdy to bylo, kde se stalo, medvídě se zatoulalo. Brno: Edika, 2012a. Dětská naučná edice. Předškoláci. ISBN 978-80-266-0022-0. [3] BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let: kdy to bylo, kde se stalo, medvídě již nebloudilo. Brno: Edika, 2012b. Dětská naučná edice. Předškoláci. ISBN 978-80-266-0078-7. [4] BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 5 do 7 let: jak krtek Barbora pomohl objevit poklad, 3. díl. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2891- 6. [5] FOŘTIKOVÁ, Jitka. Rozvoj rozumových schopností u dětí v MS: pracovní listy pro předškolní děti. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0717-7. [6] KLENKOVÁ, Jiřina a Helena KOLBÁBKOVÁ. Diagnostika předškoláka: správný vývoj řeči dítěte. Brno: M C nakladatelství, 2003, 125 s. [7] MIKULAJOVÁ, Marína a Anna DOSTÁLOVÁ. V krajině slov a hlásek: trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina. Metodická příručka. Vyd. 1. Bratislava: Dialog, 2004. ISBN 80-968502-2-9. [8] ŠINDELÁŘ, Brigitte. Předcházíme poruchám učení: soubor cvičení pro děti v předškolním roce a vprvní třídě. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-85282-70-4.