Předkládaná bakalářská práce se zabývá často opomíjeným tématem
kriminality žen. Na základě 20 článků Lidových novin, které
informovaly o vraždě dětí spáchané Romanou Z. v září 2011,
zkoumá mediální obraz ženy, která spáchala násilný trestný čin
– vraždu, a následně byla odsouzena na doživotí. Cílem práce je
pokusit se identifikovat v mediálních výpovědích dominantní
diskurz, odhalit disciplinační a normalizační praktiky, a také
rozklíčovat způsob, jakým je v tomto případě reprodukována
genderová struktura společnosti. Teoretický rámec práce tvoří
pojetí moci Michela Foucaulta, koncepty normalizace,
disciplinace, vědění a pravda, a koncept genderového univerza
Sandry Harding. Články jsou analyzovány pomocí kvalitativní
metody, kritické diskurzivní analýzy (CDA), která je tradičně
užívána k analýze mediálních výpovědí. Konkrétně využívá metodu
„sedmi komponent“ Jamese Paula Geeho, dle kterého lze v každé
mediální výpovědi identifikovat sedm aspektů reality –
zvýznamňování, praktiky, identity, vztahy, sociální statky,
spojení a legitimní vědění. Při jejich dekonstrukci získáme
užitečné informace o kontextu výpovědi, které dále
interpretujeme.