Právnická fakulta Masarykovi univerzity Veřejná správa Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Výjimky z ochrany ohrožených druhů živočichů, kteří jsou současně zvěří Bakalářská práce Antonín Košnář Brno 2020 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výjimky z ochrany ohrožených druhů živočichů, kteří jsou současně zvěří zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou ajsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 25. června 2020 Antonín Košnář 2 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Vojtěchovi Vomáčkovi, Ph.D., LL.M. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své manželce Ing. Hedvice Košnářové, která mi byla oporou nejen při psaní této práce, ale po celou dobu mého studia. 3 Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá otázkou právní úpravy výjimek z ochrany ohrožených druhů živočichů, kteří jsou současně zvěří. Významná část práce je věnována relevantním národním i mezinárodním pramenům práva upravujícím ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a výkon práva myslivosti. Zvláštní kapitoly jsou věnovány vlastnímu procesu povolování výjimek z ochrany ohrožených druhů živočichů, respektive stěžejním zákonným předpisům v dané oblasti, zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Cíle práce spočívajícího v identifikaci střetů výše uvedených zákonů je dosaženo zejména na základě dvou případů reálných životních situací. Za účelem odstranění zjištěných nedostatků jsou u každého příkladu navrženy změny de lege ferenda. Klíčová slova: výjimka, ochrana živočichů, zvěř, ochrana přírody, myslivost 4 Abstract The presented bachelor paper deals with the issue of legal regulation of exceptions from the protection of endangered species of animals that are seen also as game. A significant part of the paper is devoted to relevant national and international sources of law which regulate protection of especially protected/endangered animal species as well as the administration of game management rights. Specific chapters are devoted to the actual process of granting exemptions from the protection of endangered animal species, respectively to fundamental legal regulations in that given area, in particular Act No. 114/1992 Coll., on nature and landscape protection and Act No. 449/2001 Coll., on game management. The main goal of the paper is reached by identification of conflicts between the Acts mentioned above using principally two cases of real life situations. In order to eliminate the already identified shortcomings, de lege ferenda changes are proposed for each situation example. Keywords: exception, animal protection, game, nature protection, game management 5 Obsah: Úvod 7 1 Právní rámec ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v mezinárodním právu 9 1. 1 Směrnice o ptácích 11 1. 2 Směrnice o stanovištích 13 1. 3 Soustava zvláště chráněných území evropského významu - Nátura 2000.14 2 Právní rámec ochrany zvláště chráněných druhů v českém právním řádu 16 2. 1. Úprava ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v ZOPK 19 2. 1. 1 Zákonné výjimky z podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů 23 2. 1.2. Výjimky z podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů povolované dle § 56 ZOPK 25 2. 1. 3. Hodnocení veřejných zájmů při povolování výjimek u zvláště chráněných druhů živočichů dle § 56 ZOPK ve světle stávající judikatury.. 28 3 Právní úprava myslivosti v ČR 30 3. 1 Myslivost a výkon práva myslivosti v ZoM 31 3. 2 Zvěř a ochrana zvěře v ZoM 32 4 Problematika střetávání zájmů ochrany přírody a myslivosti 36 4. 1 Příklad první - čí je kadáver? 40 4. 2 Návrh úpravy nabývání vlastnictví ke kadáveru zvláště chráněného druhu živočicha - zvěře de lege ferenda 43 4. 3 Příklad druhý - lov zvláště chráněných druhů odchytem 44 4. 4 Návrh úpravy odchytu (coby techniky lovu) zvláště chráněného druhu živočicha - zvěře de lege ferenda 46 Závěr 47 Seznam použitých zdrojů 49 6 Úvod Ač to nemusí být vždy na první pohled patrné, myslivost a ochranu přírody spojuje minimálně jeden hlavní zájem. Obě skupiny se snaží o udržení co nej vyšší míry biodiverzity a o ochranu životního prostředí druhů žijících volně v naší krajině, byť každá tento cíl naplňuje sobě vlastním, specifickým způsobem. Zásadní rozdíl tkví v přístupu k ochraně životního prostředí mezi výše zmiňovanými zájmovými skupinami. Zatímco ochrana přírody chrání všechny složky životního prostředí bez vidiny ekonomického zisku (nehospodaří s nimi), myslivost primárně chrání zvěř jako myslivci privilegovanou složku přírodního bohatství, která je navíc předmětem mysliveckého hospodaření. Rozdílný přístup k ochraně přírody se následně odráží i v odlišném pohledu obou skupin na řadu celospolečenských otázek. Existují tak témata, na kterých se myslivost a ochrana přírody bez větších potíží shodnou (např. v požadavcích na změnu zemědělského hospodaření v krajině), stejně jako problematické okruhy, kde obě skupiny jen těžko nacházejí společnou řeč (reintrodukce velkých šelem, seznamy invazních druhů). Zdroj častých diskusí a polemik vedených mezi ochranou přírody a mysliveckou veřejností představuje i problematika udělování výjimek ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu § 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK"), kteří jsou zároveň řazeni mezi zvěř dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM"). Hlavním cílem předkládané práce je poskytnutí uceleného pohledu na výše uvedenou problematiku z pohledu práva, poukázat na nedokonalosti současné právní úpravy, respektive na v praxi vznikající potíže s uplatňováním příslušných ustanovení předmětných zákonů a navrhnout jejich řešení. V úvodních kapitolách práce bude vymezen obecný právní rámec druhové ochrany na mezinárodní a národní úrovni. Zvláštní pozornost bude věnována příslušným ustanovením ZOPK upravujícím problematiku zvláštní druhové ochrany a podmínky povolování výjimek u zvláště chráněných druhů živočichů. V částech práce věnující se právní úpravě myslivosti 7 dojde ke shrnutí právních předpisů upravující právní rámec výkonu myslivosti v podmínkách České republiky a k rozboru podmínek výkonu práva myslivosti a s tím úzce související právní úpravou ochrany myslivosti a zvěře. V následujících kapitolách dojde k nastínění konfliktních situací mezi myslivci a ochránci přírody a s tímto tématem související střetávání ZoM a ZOPK. Na dvou příkladech reálných životních situací dojde k demonstraci některých rozporů plynoucí z odlišnosti obou vpředu uvedených zákonů, přičemž autor práce předestře i jejich možná řešení de legeferenda. Poznatky učiněné autorem při tvorbě předkládané práce pak budou uceleně shrnuty v jejím závěru. 8 1 Právní rámec ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v mezinárodním právu V současné době svět zažívá nebývalý rozmach všech komunikačních technologií, které neustále akcelerují pohyb lidských i materiálních zdrojů nejen přes hranice států ale i kontinentů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde 0 úžasný pokrok přinášející lidstvu nebývalou prosperitu, nicméně tzv. globalizace má i své stinné stránky. Neustálý rozvoj světových ekonomik sebou nese 1 zrychlené čerpání přírodních zdrojů a zvyšující se produkci látek znečišťující životní prostředí. V souvislosti s ochranou životního prostředí tak globalizace přináší zcela nové výzvy typu probíhající klimatické změny, kterým nejsou národní státy schopny samostatně čelit. V tomto kontextu je funkce mezinárodního práva v ochraně přírody zcela nezastupitelná. Jeden z nej závažnějších problémů současnosti představuje celosvětově zaznamenaný úbytek živočišných i rostlinných druhů, kdy mnoho druhů vyhyne dřív, než je lidé dokážou náležitě popsat. Vymřením každého jednoho druhu přitom lidstvo navždy přichází o nenahraditelný zdroj cenných genetických informací, které již nebude moci využít. Reakcí na fenomén rychlého vymírání druhuje přirozená snaha ochrany přírody o zachování příznivého stavu biodiverzity, tj. bohatství veškerého života na zemi, milionů rostlinných a živočišných druhů včetně genů, z nichž každý má své nezastupitelné místo v rámci fungujících ekosystémů.1 Jeden z nástrojů, jak současnou míru biodiverzity zachovat představuje přísná ochrana druhů stojících na pokraji vyhynutí, respektive druhů citlivých na antropogenní činnost a jejichž současné populační hustoty nezabezpečují bezpečné přežití druhu v delším časovém horizontu. Řešení výše nastíněného problému na mezinárodní úrovni představují zejména mezinárodní smlouvy, protokoly k těmto mezinárodním úmluvám, různá memoranda o národním porozumění, popřípadě jiné mezinárodní dokumenty. 1 PRIMACK, Richard B., KINDLMAN, Pavel, JERSÁKOVÁ, Jana. Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 2001, s. 19. 9 Bohužel problematika životního prostředí není zpravidla při mezistátních stycích tím hlavním tématem, a ne vždy se daří pro potřebné kroky v ochraně přírody najít mezi státy tolik potřebnou podporu. I z tohoto důvodu je velká část pramenů práva životního prostředí na mezinárodní úrovni řazena mezi tzv. soft law.2 Z hlediska ochrany přírody a biologické rozmanitosti, potažmo ochrany volně žijících živočichů jsou významné zejména následující mezinárodní smlouvy: • Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Rada Evropy, Bern 1979, přistoupení ČR v roce 1998) • Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO), Paříž 1972, přistoupení ČR v roce 1991) • Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Program OSN pro životní prostředí - UNEP, Bonn 1979, přistoupení ČR v roce 1994) • Dohoda o ochraně africko-asij ských stěhovavých vodních ptáků (Program OSN pro životní prostředí - UNEP, Haag 1996, přistoupení ČR v roce 2006) • Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (Londýn 1993, přistoupení ČR v roce 1994) • Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsar 1971, přistoupení ČR v roce 1990) • Úmluva o biologické rozmanitosti (Program OSN pro životní prostředí UNEP, Rio de Janeiro 1992, přistoupení ČR v roce 1994) • Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, (Montreal 2000, přistoupení ČR v roce 2001) 2 ŠTURMA, Pavel et al., Mezinárodní právo životního prostředí: I. Část (obecná), Beroun: IFEC, 2004, s. 58-70. 10 • Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikaci, zejména v Africe (OSN, Paříž 1994, přistoupení ČR v roce 2000) • Evropská úmluva o krajině (Rada Evropy, Florencie 2000, přistoupení ČR v roce 2002) • Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Kyjev 2003, přistoupení ČR v roce 2003) • Úmluva o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (Program OSN pro životní prostředí - UNEP, Washington 1973, přistoupení ČR v roce 1992)3 Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Nagoj 2010, přistoupení ČR v roce 2016) 4 1.1 Směrnice o ptácích Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků představuje jeden z nej důležitějších právních předpisů Evropské unie vydaných v oblasti ochrany přírody, respektive v druhové ochraně. Důvodem pro přijetí této směrnice Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, je dlouhodobý trend snižujících se populačních četností u řady stěhovavých a původních druhů evropských volně žijících ptáků.5 Předmětem vpředu uvedeného právního aktu je tedy ochrana populací všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na území členských států Evropské unie. Ochrana ptáků se přitom vztahuje nejen na jednotlivé exempláře, ale i na jejich vejce, hnízdiště a stanoviště. 3 JANČÁŘOVÁ, Ilona et al., Právo životního prostředí: obecná část, Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 53. 4 Nagojský protokol [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/nagojsky_protokol 5 Ochrana volně žijících ptáků [online]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM%3Aev0024 11 Z článku 3 odst. 2 směrnice vyplývá povinnost členských států přijímat při ochraně, uchování biotopů a stanovišť vhodná opatření zahrnující zejména: zřizování chráněných území, udržování a péči o stanoviště uvnitř chráněných území i mimo ně, obnovu zničených biotopů a vytváření nových. Nedílnou součást směrnice o ptácích představuje její příloha I, která je tvořena taxativním seznamem vybraných druhů ptáků, u nichž musí být v souladu s článkem 4 směrnice přijata zvláštní opatření týkající se ochrany jejich stanovišť s cílem zajistit přežití a rozmnožování těchto druhů v areálech jejich přirozeného výskytu.6 Směrnice rovněž zabezpečuje obecnou ochranu všech ptačích druhů vyskytujících se na území členských států Evropské unie, neboť zakazuje úmyslné usmrcování nebo odchyt volně žijících ptáků, sběrjejich vajec ajejich držení, ničení hnízd, úmyslné vyrušování v případě zvláště chráněných druhů a držení druhů ptáků, jejichž lov je zakázán, nebo obchodování s nimi. 7 Z pohledu myslivosti je důležité, že lov ptáků uvedených v příloze I není směrnicí zcela vyloučen. Druhy jejichž počty jsou na území jednotlivých členských států z pohledu ochrany přírody dostatečné, je možné v souladu s článkem 7 odst. 1 směrnice lovit, za předpokladu, že počet odlovených ptáků nesmí ohrozit uspokojivé úrovně populací, lov se neuskutečňuje během rozmnožování a odchovu mláďat, stěhovavé druhy se neloví při jejich migraci na hnízdiště a lovení ptáci jsou usmrcování pouze v menším počtu selektivními metodami lovu. Seznam druhů ptáků, které je možné na území jednotlivých členských států lovit za vpředu uvedených podmínek, je uveden v příloze II směrnice. Příloha II směrnice je dále tvořena dvěma částmi, kdy druhy uvedené v části A je možné lovit ve všech členských státech evropské unie a druhy uvedené v části B pak pouze v těch členských státech, které jsou u jejich jmen uvedeny. Směrnice dále včl. 10 ukládá členským státům povinnost podporovat 6 článek 3 a 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020] 7 Ochrana volně žijících ptáků [online]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020], Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM%3Aev0024 12 výzkum pro účely nezbytné ochrany všech ptačích populací a pro zajištění jejich ohleduplného využívání (lov nesmí ohrozit existenci populace lovené druhu). 8 1. 2 Směrnice o stanovištích Jelikož směrnice o ptácích zabezpečuje v rámci členských států Evropské unie náležitou ochranu pouze ptačím druhům, bylo přijetí další směrnice zabezpečující ochranu i ostatním druhům živočichů a rostlin velmi žádoucí. Z tohoto důvodu přijala Rada evropských společenství směrnici rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „směrnice o stanovištích"). Cílem směrnice o stanovištích je podpora biodiverzity prostřednictvím cílené ochrany více jak 200 typů přírodních stanovišť a přibližně jednoho tisíce druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (vyjma ptáků - směrnice o ptácích) na území členských států Evropské unie.9 V ochraně stanovišť se promítá ekosystémový přístup ochrany, kdy přes ochranu stanoviště jsou chráněny i živočišná a rostlinná společenstva která jsou na dané stanoviště vázána. Seznam typů přírodních stanovišť v zájmu společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany, je obsažen v příloze I směrnice o stanovištích. Jednotlivá přírodní stanoviště mají v rámci vpředu uvedené přílohy přiřazen příslušný číselný kód (dle klasifikace stanovišť v rámci programu CORINE) a jsou rozdělena do následujících tříd: pobřežní a halofytní stanoviště; pobřežní písečné a vnitrozemské duny; sladkovodní stanoviště; vřesoviště a křoviny mírného pásu; tuholisté křoviny; přirozená a polopřirozená travnatá společenstva; vrchoviště, rašeliniště a močály; skalní stanoviště a jeskyně; lesy. V taxativním výčtu 8 články 2-7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020] 9 Směrnice o stanovištích [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/evropske- smernice/smernice-o-stanovistich/ 13 chráněných přírodních stanovišť jsou přitom zvýrazněna ta stanoviště, která jsou ohrožena vymizením -tzv. prioritní stanoviště.10 Druhy rostlin a živočichů podléhající ochraně dle směrnice o stanovištích jsou uvedeny v jejích přílohách II, III a V. V příloze II směrnice o stanovištích jsou uvedeny druhy živočichů a rostlin chráněných v zájmu evropských společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyznačení zvláštní územní ochrany - obdobně jako u přírodních stanovišť i zde jsou označeny tzv. prioritní druhy, zajejichž zachování má Evropská unie zvláštní odpovědnost [např. vybrané populace vlka obecného (Canis lupus), či populace karety obecné (Caretta caretta)]. Většina druhů zařazených do přílohy II je pak rovněž součástí taxativního seznamu druhů uvedeném v příloze IV směrnice o stanovištích, uvádějící druh živočichů a rostlin vyžadujících přísnou ochranu. Ve vztahu k myslivosti je pak důležitý obsah přílohy V. směrnice o stanovištích, neboť je tvořen seznamem druhů živočichů a rostlin, jejichž odebírání z volné přírody a využívání může být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování. Vdaném seznamu lze totiž najít i druhy, které jsou v podmínkách České republiky myslivecky obhospodařovány - např. kuna lesní (Martes martes). V obecné rovině směrnice zavazuje členské státy k vytvoření systému přísné ochrany u směrnicí předepsaných druhů rostlin a živočichů.1 1 1. 3 Soustava zvláště chráněných území evropského významu - Nátura 2000 Za zcela mimořádný počin v ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze v evropském i celosvětovém měřítku považovat vytvoření soustavy zvláště chráněných území evropského významu, tzv soustavy Nátura 2000. Jedná se o celistvou soustavu zvláště chráněných území nacházejících se na půdorysu 10 Ochrana biologické rozmanitosti Evropy (Nátura 2000) [online]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: https: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?uri=legissum:128076 1 1 přílohy II. - V. Směrnice Rady evropských společenství 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020] 14 států Evropských společenství, umožňující zachování zvláště chráněných druhů, respektive přírodních stanovišť ve stavu příznivém z hlediska ochrany.12 Vytvoření soustavy Nátura 2000 ukládají dva nej důležitější právní předpisy Evropské unie přijaté v oblasti ochrany přírody, o nichž pojednávají předcházející kapitoly: směrnice 2009/147/ES (nahradila směrnici 79/409/EHS), o ochraně volně žijících ptáků - tzv. „směrnice o ptácích" a směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, tzv. „směrnice o stanovištích". Na jejím vytváření se podílejí všechny členské státy Evropské unie. Ty jsou povinny zejména účinně bránit degradaci přírodních stanovišť a snižování populací druhů chráněných podle práva evropského společenství a usilovat o jejich zachování. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že primární odpovědnost za zabezpečení a plnění cílů Nátury 2000 nese státní správa jednotlivých členských států, nikoliv majitelé či uživatelé půdy. Smysl vytvoření soustavy Nátura 2000 lze rovněž spatřovat v pokusu o realizaci ekologické (zelené) sítě zvláště chráněných území umožňující migraci zvláště chráněných druhů.1 3 Hlavním kritériem zařazení druhu, či stanoviště do soustavy Nátura 2000 představuje míra vzácnosti jeho výskytu na území členských států Evropské unie. Z evropského pohledu tedy půjde o druhy či stanoviště, které jsou nej vzácnější, nejvíce ohrožené, či vzácné, eventuálně jde o druhy tzv. endemické, vyskytující se pouze v určité omezené oblasti. V podmínkách ČR jde často o glaciální relikty vyskytující se nad horní hranicí lesa. V ČR zodpovídá za realizaci soustavy Nátury 2000 Ministerstvo životního prostředí, přičemž pověřenou odbornou organizací zajišťující přípravu nezbytných podkladů je Agentura ochrany přírody a krajiny. Vlastní vyhlašování ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které soustavu Nátura 2000 tvoří probíhá formou nařízení vlády.1 4 1 2 TUHACEK, Miloš et al., Právo životního prostředí praktický průvodce, Praha: Grada, 2015, s. 115. 1 3 KREFT, Stefan, GUNGÔROGLU, Cumhur, NÁTURA 2000 - AN OVERVIEW. In GUNGÔROGLU, Cumhur (ed). Practicability of the EU Nátura 2000 Concept in the Forested Areas ofTurkey. Ankara: Turkey Foresters Association, 2018, s. 2-16. ISBN 978-605-68977-2-6 14 Co je Nátura 2000 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 17. 3.2020]. 15 2 Právní rámec ochrany zvláště chráněných druhů v českém právním řádu Prameny české právní úpravy ochrany volně žijících živočichů lze najít v mnoha právních předpisech, přičemž stěžejní právní předpis upravující předmětnou problematiku představuje zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon slouží jako základní prostředek k úspěšnému zajištění jednak obecné ochrany přírody a krajiny jako celku (obecná ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů) a zároveň prostřednictvím institutů územní a druhové ochrany, chrání i její vybrané části. S výjimečným postavením ZOPK v českém právu životního prostředí pak úzce souvisí vyšší četnost jeho prováděcích předpisů a silná provázanost s dalšími právními předpisy upravujícími různé dílčí oblasti ochrany přírody. V této souvislosti považuji za dobré připomenout novelu ZOPK, díky které bylo bez náhrady zrušeno dosavadní ustanovení § 90 odst. 4 ZOPK upravující vztah speciality ZOPK k ostatním předpisům dotýkajících se zájmů ochrany přírody.1 5 Z pohledu ochrany volně žijících živočichů pak nejvýznamnější novelu ZOPK představuje tzv. euronovela. Jedná se o novelizaci provedenou zákonem č. 218/2004 Sb., kterým došlo k implementaci evropské směrnice o ptácích a evropské směrnice o stanovištích do českého právního řádu. Zmiňovaným předpisem dochází rovněž k zakotvení soustavy NÁTURA 2000 v podmínkách České republiky. Novelou došlo k některým dílčím změnám v oblasti obecné ochrany přírody, zejména ve vztahu k ochraně volně žijících ptáků, respektive k podmínkám, za kterých lze v ochraně ptáků aplikovat tzv. odchylný postup.16 Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub text.php?id=2102&akce=&ssHledat= 1 5 Zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 28. 4. 2020] 1 6 TUHACEK, Miloš et al., Právo životního prostředí praktický průvodce, Praha: Grada, 2015, s. 90. 16 Z mnoha prováděcích předpisů kZOPK jsou s ochranou volně žijících živočichů spjaty zejména: • vyhláška MZP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona CNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114//1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NÁTURA 2000 • vyhláška č. 316/2009 S., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších) • nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti • nařízení vlády vyhlašující celkem 41 ptačích oblastí • nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu Z dalších zákonů upravující problematiku zvláště chráněných druhů je třeba zmínit zejména zákon č. 115/ 2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Dle vpředu uvedeného zákona stát hradí škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, konkrétně bobrem evropským (Castorfiber L.), vydrou říční (Lutra lutra L.), losem evropským (Alces alces L.), medvědem hnědým (Ursus arctos L.), rysem ostrovidem (Lynx lynx L.) a vlkem (Canis lupus). 1 7 Hrazeny jsou škody na životě či zdraví osob nebo na majetku, které prokazatelně způsobil některý z vybraných zvláště chráněných živočichů a dále škody na rybách způsobené kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo L.) vletech 2018, 2019 a 2020. Poněkud zvláštní postavení kormorána 1 7 § 3 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 28. 4. 2020] 17 velkého v rámci předmětného zákona souvisí s jeho dlouho diskutovaným vyřazením ze skupiny vybraných zvláště chráněných druhů živočichů prostřednictvím zákona č. 197/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.1 8 Náhradu škod vyplácí stát prostřednictvím krajských úřadů, přičemž výše škody se stanovuje postupy uvedenými ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech. Další neopomenutelný právní předpis úzce související s ochranou zvláště chráněných druhů živočichů představuje zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). Zákon upravuje ochranu ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin prostřednictvím regulace mezinárodního obchodu s těmito organismy (včetně jejich částí a vývojových stádií) v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a právem Evropského společenství o ochraně ohrožených druhů, s cílem zajistit zachování ohrožených druhů.1 9 1 8 ŠEDINA, Petr. Vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů. Ochrana přírody,2013, roč. 2013, č. 3, s. 18-19. ISSN 1210-258X 1 9 § 1 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 5. 2020] 18 Celou skupinu právních norem okrajově se dotýkajících nakládání se zvláště chráněnými druhy představují předpisy upravující oblast hospodářského využití volně žijících živočichů (např. zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, či zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů). Z pohledu ochrany živočišných druhů chráněných tzv. ex situ pak nelze opomenout zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů. 2.1. Úprava ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v ZOPK Základní právní úprava problematiky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů tzv. in situ je v českém právním řádu obsažena v rámci ZOPK, konkrétně v jeho páté části. Každý živočišný druh je v našich podmínkách chráněn prostřednictvím obecné druhové ochrany, a to dle § 5 odst. 1 ZOPK. Výklad vpředu uvedeného ustanovení co do rozsahu poskytované ochrany přitom není zcela jednotný. Zatímco ve starší literatuře se můžeme setkat s názorem, že obecná ochrana je poskytována každému jedinci živočišného či rostlinného druhu.20 V novějších pramenech převládá názor, že obecná ochrana je vztahována k druhu jako takovému, respektive k ochraně jeho populace.21 Existuje však celá řada živočišných a rostlinných druhů, které z důvodu jejich vzácnosti vyžadují vyšší stupeň ochrany. U těchto druhuje přitom nezbytné chránit nejen jejich populace, ale i každého jedince, a to vzhledem k jejich ohrožení, vzácnosti, nebo vědeckému, či kulturnímu významu.2 2 ZOPK pro tuto skupinu organismů používá označení zvláště chráněné rostliny a živočichové, přičemž je dle 2 0 PEKAREK, Milan et al., Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související: komentované znění, Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 33. 2 1 PRCHALOVA, Jana, Zákon o ochraně přírody a krajiny a Nátura 2000. Komentář a prováděcí předpisy, Brno: Linde, 2010, s. 41-42. MIKO, Ladislav et. al., Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář, Brno: C. H. Beck, 2007, s. 102. 2 2 § 48 odst. 1 ZOPK 19 stupně ohrožení dále dělí do tří kategorií - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Úplný seznam zvláště chráněných druhů rostlin členěný dle jednotlivých stupňů ohrožení obsahuje příloha č. II vyhlášky MZP č. 395/1992 Sb., seznam zvláště chráněných druhů živočichů pak tvoří přílohu č. III předmětné vyhlášky. Dlužno říci, že vyhláška a zejména pak v ní obsažený seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů by si již zasloužila rozsáhlejší novelizaci. Hlavním důvodem pro změnu jsou významné pokroky na poli vědeckého poznání naší fauny a flory a měnící se populační trendy jednotlivých druhů. Některé druhy uvedené ve vyhlášce totiž v současnosti dosahují takových populačních četností, že začíná být otázkou, zda nadále vyžadují statut zvláště chráněného živočicha (např. bobr evropský). Na druhé straně stojí celé spektrum druhů, jejichž populace jsou v současnosti na ústupu, popřípadě v naší přírodě nově se objevující druhy jejichž četnost zatím nezabezpečuje dlouhodobé přežití druhu (např. zubr).23 Rozsah zákonem poskytované ochrany zvláště chráněným druhům se v závislosti na jejich zařazení do jednotlivých kategorií významně nemění. Přesto lze v některých ustanoveních ZOPK spatřovat poněkud benevolentnější přístup zákonodárce ve vztahu k druhům spadajících do kategorie ohrožených (např. § 49 odst. 2 a 4 ZOPK, § 50 odst. 3 a. 4 ZOPK). Základní ochranné podmínky zvláště chráněných živočichů upravuje § 50 ZOPK. Zákonodárce ve vztahu k ochraně živočichů zvláště chráněných zvolil značně komplexní přístup, kdy zákonné ochraně podléhají nejen samotní živočichové (chráněni ve všech vývojových stádiích), ale i jejich přirozená, či umělá sídla a jejich biotop. Ochranou zvláště chráněných druhů tak lze účinně chránit i další druhy obývající stejná stanoviště a v praxi tak dochází k naplnění filozofie ochrany tzv. deštníkových druhů. Zároveň je třeba vyzdvihnout, že chráněni jsou i uhynulí jedinci zvláště chráněných druhů ajejich části či výrobky 2 3 ŠÍMA, Jan, ZMEŠKALOVÁ, Jana. Aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů a změny v druhové ochraně. Fórum ochranypřírody,201&, roč. 2018, č. 1, s. 11-13. ISSN 2336-5056 20 z nich, za předpokladu že prokazatelně pochází z části zvláště chráněného živočicha.2 4 V § 50 odst. 2 ZOPK je obsažen výčet dalších zakázaných způsobů nakládání se zvláště chráněnými živočichy, jež lze souhrnně charakterizovat jako zákaz škodlivého zasahování do vývoje zvláště chráněných živočichů. Dle vpředu uvedeného ustanovení je zejména zakázáno tyto živočichy chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat, nebo usmrcovat. Není dovoleno je sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Z takto silného zákazu ovšem ZOPK připouští povolení výjimky. Další způsob ochrany zvláště chráněných živočichů představují tzv. záchranné programy realizované na základě ustanovení § 52 ZOPK. Cílem záchranných programů je posílení populace vybraného druhu zvláště chráněného živočicha zpravidla za využití kombinace postupů ex situ a in situ, respektive zvláštních režimů řízeného vývoje. V rámci záchranných programů zpravidla dochází k souběžnému zlepšování stanovištních podmínek chráněného druhu živočicha posilování jeho volně žijící populace o jedince odchované v zajetí (záchranné chovy). V této souvislosti je třeba upozornit na fakt, že zatímco zlepšení stanovištních podmínek druhu se v drtivé většině případů pozitivně odráží na nárůstu populace chráněného živočicha, posilování stávajících populací o jedince druhu odchované v zajetí je předmětem mnoha diskuzí a ve svém důsledku může jít v ochraně živočicha i o vysloveně kontraproduktivní krok (tetřev hlušec, tetřívek obecný).2 5 2 6 Záchranné programy jako koncepční nástroj e ochrany přírody z tohoto 2 4 DAMOHORSKÝ, Milan et al., Právo životního prostředí, Praha: C. H. Beck, 2010 s. 382-384. 2 5 SKORPÍKOVA, Vlasta. Drop velký letitý problém české ochrany přírody. Ochrana přírody, 2008, roč. 2008, č. 5, s. 16-18. ISSN 1210-258X 2 6 SANIGA, Miroslav. Ecology of the capercaillie (Tetrao urogallus) and forest management in relation to its protection in the West Carpathians, Journal of forest science, 2003, roč. 49, č. 5, s. 229-239. 21 důvodu podléhají přísné kontrole a jsou zpravidla ukončeny v těch případech kdy nedochází k naplnění jejich cíle.2 7 Velmi důležitý prostředek sloužící k zajištění ochrany zvláště chráněných druhů představuje institut prokázání původu upravený v § 54 ZOPK. Dle zmiňovaného ustanovení je každý, kdo drží jedince a nakládá s jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů chráněných dle mezinárodních úmluv a zvláštního zákona povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat způsob jejich nabytí (respektive jejich legální původ) a svoji totožnost.2 8 Důkazní břemeno tedy leží na osobě prokazující legální původ zvláště chráněného jedince.29 V případě že osoba neprokáže nabytí jedince zvláště chráněného druhu zákonným způsobem, je orgán ochrany přírody oprávněn takového jedince odebrat a jeho držiteli uložit pokutu.30 V ustanovení § 54 ZOPK tak lze spatřovat komplexní přístup k ochraně zvláště chráněných druhů, respektive propojení ZOPK s dalším významný právním předpisem - zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). V souvislosti s ochranou zvláště chráněných druhů pak rovněž nelze opomenout § 66 ZOPK, dle kterého je orgán ochrany přírody oprávněn zákazu či ke stanovení podmínek pro výkon takových činností, u nichž hrozí nebezpečí způsobení nedovolených změn obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. 2 7 STEJSKAL, Vojtěch. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 304 2 8 Dle § 54 odst. 1 ZOPK se za zákonný způsob nabytí zvláště chráněného živočicha považuje např. povolený dovoz, povolené odebrání z přírody a povolený odchov z jedinců s prokázaným původem. 2 9 § 18 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 5. 2020] 3 0 § 87 odst. 3 písm. i) ZOPK, resp. § 88 odst. 2 písm. k) ZOPK 22 Nerespektování takto stanovených omezení nebo zákazu je považováno za přestupek.3 1 2.1.1 Zákonné výjimky z podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů Jak vyplývá z předcházejícího textu práce, režim ochrany zvláště chráněných druhů živočichů je velmi přísný co do rozsahu zakázaných činností. Není tedy překvapením, že zákonodárce z takto tvrdě nastavených podmínek ochrany zvláště chráněných druhů připustil výjimky obsažené v textu ZOPK. Poměrně rozsáhlou zákonnou výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů představuje ustanovení § 50 odst. 3 ZOPK, připouštějící nezbytné zásahy do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů činěné v souvislosti s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. Určitý limit využití tohoto zákazu představuje nezbytnost předchozího stanoviska orgánu ochrany přírody v případech, kdy nepůjde o naléhavé zásahy z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku může orgán ochrany přírody uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů. Z textu zákona ovšem nelze jednoznačně usoudit povahu předmětného stanoviska. Je však velmi pravděpodobné, že půjde 0 závazné stanovisko ve smyslu § 145 správního řádu. Pro úplnost je třeba dodat, že ustanovení § 50 odst. 3 ZOPK lze uplatnit pouze u druhů řazených do kategorie ohrožených.3 2 Osobně se domnívám, že určitou formu zákonné výjimky lze spatřovat 1 v ustanovení § 52 odst.2 ZOPK, kde se mimo jiné uvádí, že ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných 3 1 BEDNÁŘOVÁ, Markéta. Prokázání legálního původu zvláště chráněného živočicha, Správní právo, 2019, roč. 2019, č. 1, s. 29-38. 3 2 § 50 odst. 4 ZOPK: ..Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené." 23 okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Je zřejmé, že kdo se takového živočicha ujal, musel jej ve většině případů nejprve odchytit a držet (ve smyslu ZOPK) a teprve poté přepravit buďto na vhodné místo k vypuštění do volné přírody nebo do záchranné stanice. Z citovaného ustanovení nevyplývá, že by taková osoba měla být držitelem výjimky podle § 56 ZOPK. Kromě zvláště chráněných jedinců vykazujících nějakou formu zranění lze dané ustanovení využít i při vyprošťování zdravích zvláště chráněných živočichů uvízlých v lidských obydlích a na oplocených pozemcích popřípadě v jiných život živočicha ohrožujících situacích (viz příloha č. 1), neboť bezesporu půjde o „jiné okolnosti", ve smyslu § 2 vyhlášky MZP č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších). Obdobný smysl má i ustanovení § 4 odst. 2 zákona CNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož zákroky nebo činnosti spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nejsou považovány za týrání zvířat ve smyslu citovaného zákona. Jelikož nelze dopředu předvídat všechny okolnosti, které mohou nastat v případě nalezení uvízlého nebo zraněného zvířete a při jeho záchraně, není ani reálné všechny možné případy pokrýt povolením výjimek ze ZOPK. Ad absurdum by tedy ti, kdož výjimku nemají, nemohli zraněné zvláště chráněné živočichy zachraňovat, což jistě není smyslem citovaného ustanovení ZOPK. Na druhou stranu nezastírám, že odchyt zvláště chráněného živočicha bez odborných znalostí není jednoduchou záležitostí, přičemž důsledky neodborného odchytu mohou být pro zachraňovaného jedince fatální.3 3 33 Úhyn losů u Brna způsobila podle odborníků řada chyb. Chystají manuál, jak divoká zvířata odchytávat [online], ekolist.cz [cit.22. 5. 2020]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodaj stvi/zpravy/uhyn-losu-u-brna-zpusobila-podle- odborniku-rada-chyb-chystaji-manual-jak-divoka-zvirata-odchytavat 24 2.1. 2. Výjimky z podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů povolované dle § 56 ZOPK Vedle zákonných výjimek lze dosáhnout prolomení ochrany zvláště chráněných druhů živočichů i na základě povolení výjimky dle § 56 ZOPK příslušným orgánem ochrany přírody. V této souvislosti je třeba podotknout, že na udělení výjimky podle § 56 ZOPK není právní nárok a esenciální předpoklad pro její povolení představuje existence tzv. jiného veřejného zájmu na vykonávané činnosti převažujícího nad zájmy ochrany přírody, vyjma případů, kdy je sama povolovaná činnost činěna v zájmu ochrany přírody.3 4 U druhů živočichů chráněných podle práva Evropského společenství je navíc povolení výjimky z jejich ochranných podmínek přípustné pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v § 56 odst. 2 ZOPK: „ a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů aplaně rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť, b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku, c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo zjiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí, 3 4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j . 3 As 53/2005-94 ze dne 10. 1 2007 cit.: ..Podle ust. § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. může orgán ochrany přírody povolit výjimky ze zákazů u památných stromů a u zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a nerostů v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochranypřírody. Tento zákon slovem "může " vyjadřuje naprostou (absolutní) volnost rozhodnutí orgánu ochrany přírody; tato volnost je však pouze zdánlivá, protože v případě, kdy správní orgán dospěje k závěru, že jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody, je povinen výjimku udělit (jinak řečeno, slovo "může" se obsahově mění na slovo "musí", jakje ostatně známo i z výkladu a aplikacejiných právních předpisů, které toto slovní pojení obsahují)." 25 d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení vpůvodním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin, e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství. " Zároveň musí dojít k naplnění zákonného předpokladu neexistence jiného uspokojivého řešení, respektive podmínky, že povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.35 Aby mohla být výjimka orgánem ochrany přírody povolena musí být splněna všechna výše uvedená kritéria najednou.36 V drtivé většině dochází k povolení výjimky dle § 56 ZOPK formou rozhodnutí (individuálního správního aktu) po předchozím správním řízení vedeném na žádost. V tomto ohledu je třeba zmínit rozsudek Nej vyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 2 As 49/2013, dle kterého je řízení o výjimce v případech, kdy se na místě plánované činnosti vyskytuje zvláště chráněný živočich, obligatórni. Citovaný rozsudek NSS v době svého vzniku vzbudil silný ohlas u odborné veřejnosti a vedl ke vzniku četných diskuzí o možnosti zahajování řízení o výjimce z moci úřední.3 7 Nutno připomenout, že v době vzniku rozsudku nebyl způsob zahajování řízení o výjimce dle § 56 ZOPK v předmětném právním předpise výslovně zmíněn. Tyto pochybnosti byly zcela odstraněny až novelou ZOPK.3 8 3 5 § 56 odst. 2 ZOPK 3 6 TUHÁČEK, Miloš et al., Právo životního prostředí praktický průvodce, Praha: Grada, 2015, s. 122. 3 7 H A V E L K O V A , Svatava. Povolení druhové výjimky v řízení zahájeném z moci úřední. Ochrana přírody, 2016, roč. 2016, č. 4, s. 24-25. ISSN 1210-258X 3 8 zákon č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 5. 5. 2020] 26 K zahájení řízení o výjimce dle § 56 ZOPK postačuje pouhá eventualita zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha.3 9 Vydaná výjimka by pak měla být co nejvíce určitá a konkrétní ve vztahu k dotčeným zvláště chráněným druhům a povolovaným činnostem, tak aby bylo zabráněno možnosti jejího zneužití. Nicméně existují činnosti (typicky povolení výjimek pro preparátorské potřeby či pro potřeby záchranných stanic), kdy z podstaty jejich výkonu není možné vpředu uvedené požadavky na konkrétnost výjimky striktně dodržet.4 0 V případech, kdy okruh adresátů výjimky nelze blíže specifikovat, je možné povolení výjimky formou opatření obecné povahy.41 Tento způsob vydávání výjimek není zatím v praxi příliš rozšířen. Typické je jeho využití při stanovování podmínek regulace zvláště chráněného kormorána velkého {Phalacrocorax carbo), či silně ohrožené bobra evropského (Castor fiber) v Jihočeském kraji (viz příloha č. 2). Při vydávání opatření obecné povahy se aplikuje postup upravený v § 171 a následujících správního řádu. Proti opatření obecné povahy nelze uplatnit žádný opravný prostředek. Z tohoto důvodu se domnívám, že v případě nesplnění některé z podmínek povolení výjimky je orgán ochrany přírody povinen vydat negativní opatření obecné povahy, tak aby se žadatel mohl bránit proti rozhodnutí orgánu ochrany přírody soudní cestou.42 Další formu udělení výjimky představuje uzavření dohody mezi orgánem ochrany přírody a fyzickými a právnickými osobami k zajišťování činností dle § 56 odst. 2 písm. a) a d) ZOPK. Z praxe referenta ochrany přírody Národního parku Šumava mohu potvrdit, že četnost udělování výjimek pro účely výzkumu a vzdělávání, popřípadě pro činnosti realizované v zájmu ochrany přírody 3 9 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12. 2015, čj. 2 As 49/2013-109. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [5.5. 2020] 40 Povolování záchranných stanic pro handicapované živočichy [online]. Fórum ochrany přírody [cit. 12. 5. 2020]. Dostupné z: https://forumochranyprirody.cz/povolovani-zachrannych-stanic-pro- handicapovane-zivocichy 4 1 § 56 odst. 4 ZOPK 4 2 PRŮCHOVÁ, Ivana et al., Správní procesy v právu životního prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 291. 27 představují pro státní správu v národních parcích nemalou administrativní zátěž. Z tohoto důvodu nahlížím na možnost realizace těchto činností na základě dohody s orgánem ochrany přírody jako na pozitivní krok vedoucí k jejímu významnému snížení. Nicméně je třeba podotknout, že dohodu lze uzavřít jen pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Splnění těchto podmínek pak musí být v dohodě výslovně uvedeno.43 2.1. 3. Hodnocení veřejných zájmů při povolování výjimek u zvláště chráněných druhů živočichů dle § 56 ZOPKve světle stávající judikatury Vzhledem k vysoké četnosti povolování výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin existuje k danému tématu i poměrně bohatá judikatura. Velká část judikátů je pak věnována problematice neurčitého právního pojmu „veřejný zájem", respektive poměřování jiných veřejných zájmů se zájmy ochrany přírody (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j . 8 As 5/2008-93 ze dne 25. 5. 2009).44 Ochrana veřejného zájmu představuje jednu z hlavních zásad správního řízení, kterou se musí řídit každý správní orgán. Správní orgán musí dle této zásady dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.4 5 Jak dovodil Nejvyšší správní soud: „Veřejný zájem (§56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu 4 3 § 56 odst. 5 ZOPK 4 4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.5. 2009, čj. 8 As 5/2008-93. právní věta: Ochrana před povodněmi je „jiným veřejným zájmem" ve smyslu § 56 odst.l zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby bylo možné dovodit, že tento zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a žeje dán důvod k udělení výjimky dle § 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [5. 5. 2020] 4 5 SKULOVA, Soňa. Správní uvážení - základní charakteristika a souvislosti pojmu. Brno: Masarykova Univerzita, 2003, s. 56. 28 soukromého či kolektivního. To ovšem neznamená, že by správní orgány měly veřejný zájem, či zájmy, samy formulovat. Tento úkol náleží zásadně moci zákonodárné. Ve vztahu k hodnocení veřejného zájmu je třeba rovněž podotknout, že na ne každý kolektivní zájem lze nahlížet jako na veřejný zájem. Pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možné označit za obecný, či obecně prospěšný. 4 6 Posuzování intenzity veřejných zájmů správními orgány dále ztěžuje fakt, že jde mnohdy o otázku navýsost politickou.4 7 Jak ostatně uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 1. 2017: „Co je veřejným zájmem, lze v praxi vysledovat zejména z politických a zákonodárných aktů legitimních orgánů, z politického diskurzu či veřejného diskursu k nejrůznějším odborným otázkám. Ochrana životního prostředí je z tohoto pohledu v obecné rovině nepochybně veřejným zájmem. " 4 8 Samotná existence jiného veřejného zájmu rovněž automaticky nezakládá oprávnění subjektu k provedení zásahů do území s výskytem zvláště chráněných druhů. Orgán ochrany přírody by měl vždy zvážit, zda nelze jiný veřejný zájem naplnit bez zásahu do prostředí a života zvláště chráněných druhů, respektive s menšími zásahy. V rámci řízení o výjimce dle § 56 ZOPK pak orgán ochrany přírody samozřejmě nesmí vybočit ze zákonných limitů pro udělení výjimky a po prvotní identifikaci veřejného zájmu na záměru, či činnosti, pro které je výjimka požadována, je povinen posoudit převahu tohoto veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody. Bez prokázání této převahy nelze výjimku udělit.4 9 4 6 Nález Ústavního soudu ze dne 28.3. 1996, čj. I. ÚS 198/95. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [2. 6. 2020] 4 7 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12. 2014, čj. 5 As 10/2013-38. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [2. 6. 2020] 4 8 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.1. 2017, čj. 2 As 207/2016-46. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [2. 6. 2020] 4 9 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9. 2014, čj. 1 As 100/2014-36. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [2. 6. 2020] 29 v 3 Právní úprava myslivosti v CR Stěžejní právní předpis upravující problematiku výkonu práva myslivosti v podmínkách CR představuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM"), který je doplněn celou řadou prováděcích předpisů. Z těch nej důležitějších je třeba zmínit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o myslivosti, vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Z hlediska mysliveckého hospodaření je velmi významná vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Z dalších právních předpisů mající úzkou vazbu na výkon práva myslivosti samozřejmě nelze opomenout právní předpisy na úseku zbraní a střeliva, zejména zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. Díky obecně známé hospodářské propojenosti myslivosti a lesnictví nelze zapomenout na zákon. č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoL"). Na tomto místě upozorňuji na kontroverzní novelizaci ZoL zákonem č. 314/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zmiňovanou poslaneckou novelou došlo k výrazné novelizaci ZoM ve vztahu k stanovování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě a tím k znovuoživení vášnivé diskuze mezi mysliveckou veřejností a ochránci přírody o budoucí podobě české myslivosti.50 5 0 STRAKA, Bohumil. Paskvilní přílepek zničí myslivecké hospodaření. Myslivost, 2019, roč. 67, č. 11, s. 86-87. ISSN 0323-214X 30 S ochranou zvěře a s nakládáním se zvěří po jejím ulovení pak souvisí zákon. CNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Odpovědnost za trestné činy na úseku myslivosti upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, odpovědnost za přestupky je upravena ZoM.5 1 3.1 Myslivost a výkon práva myslivosti v ZoM V současné době je myslivost vnímána jako kompletní činnost vedoucí k zajišťování mnoha celospolečenských funkcí. Myslivost má svůj národohospodářský význam spočívající nejen v produkci velmi kvalitního masa zvěřiny, ale zejména v udržování zvěře na přijatelných stavech tak aby nedocházelo k nadměrným škodám především na lesních a polních kulturách. Zároveň myslivost představuje důležitou zájmovou činnost vedoucí k prohlubování znalostí o přírodě (uplatňuje se zejména při výchově mládeže) a k udržování kulturního života na venkově. V neposlední řadě lze pak na myslivost nahlížet i jako na obor spojený s moderní vědou, přinášející mnohé poznatky o jednotlivých živočišných druzích a jejich funkci v rámci složitých ekosystémových vazeb.52 ZoM pak definuje myslivost jako soubor činností prováděných ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.5 3 K obecnému významu myslivosti se vyjádřil i ústavní soud, který považuje její realizaci za oprávněný veřejný zájem, na základě čehož lze přistoupit i k omezení vlastnických práv cit.: „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji 5 1 § 304 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 63 an. ZoM 5 2 HROMAS, Josef et al. Myslivost. Písek: Matice lesnická, 2008, s. 25-30. 5 3 § 2 písm. a) Z o M 31 jedné ze složek životního prostředí-zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivostijako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva ajejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy. "54 Jak vyplývá zvýše uvedeného je myslivost realizována prostřednictvím výkonu tzv. práva myslivosti. Právem myslivosti se rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.5 5 Jde o subjektivní právo osob, které splňují všechny zákonné podmínky pro jeho výkon. Právo myslivosti lze provozovat pouze ve státem uznané honitbě, kterou se rozumí soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.56 V této souvislosti považuji za nutné podotknout, že v podmínkách ČR není právo myslivosti přímo spojeno s vlastnictvím honebních pozemků, tak jak je tomu např. ve Francii či Itálii. Toto řešení má výrazně pozitivní dopad na ochranu zvěře, která je tímto ušetřena před obtížně kontrolovatelným loveckým tlakem ze strany vlastníků pozemků.5 7 3. 2 Zvěř a ochrana zvěře v ZoM Již v § 1 ZoM vymezující předmět a účel úpravy se opakovaně objevuje pojem zvěř. Tento pojem je dále vymezen v ustanovení § 2 písm. b) ZoM, dle kterého se zvěří rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d). Z této definice tak 5 4 Nález Ústavního soudu ze dne 13.12. 2006, čj. Pl. ÚS 34/03. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [2. 6. 2020] 5 5 § 2 písm. h) Z o M 5 6 § 2 písm. i) Z o M 5 7 Dvořák, Petr, Myslivost-platná právní úprava [online]. Právní prostor [cit.2. 6. 2020] Dostupné z: https://, www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/myslivost-platna-pravni-uprava 32 lze dojít k závěru, že pojem zvěř představuje pouhou subkategorii pojmu živočich. Jinými slovy vždy bude platit, že každý druh zvěřeje zároveň živočichem, nicméně ne každý živočich je zvěří. Pomineme-li pro účely této práce zvěř chovanou v uzavřených oborách, polodivokých chovech, či zvěř jinak drženou v zajetí, je možné zaměnit pojem zvěř s pojmem volně žijících živočich. ZoM rozlišuje druhy zvěře na druhy, které lze obhospodařovat lovem a na druhy které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, respektive druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů.5 8 Seznam druhů zvěře, které jsou zároveň zvláště chráněny podle ZOPK a práva E U je uveden 5 8 § 2 písm. c) ZoM: druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: - savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra), - ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo), d) § 2 písm. d) ZoM: druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem: - savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meleš meleš), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martesfoina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus), - ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythyafuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), 33 v příloze č. 4. Problematika ochrany zvěře, respektive ochrany myslivosti a zlepšování životních podmínek zvěře je obsažena v první hlavě ZoM. Ze znění § 8 odst. 2 ZoM vyplývá obecná povinnost každého, kdo vykonává svou činnost přírody uzpůsobit své počínání tak aby nedocházelo k ohrožování či zraňování zvěře a k poškozování jejich životního prostředí.5 9 Ochranou myslivosti je zvěři poskytována ochrana před nepříznivými vlivy prostředí (např. povodně, doba nouze, či požáry), před nakažlivými nemocemi, škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty. Chráněno je rovněž životní prostředí zvěře a myslivecká zařízení.6 0 Dobré životní podmínky zvěře jsou neodmyslitelně spjaty s dostatkem možností úkrytu, dobrou potravní nabídkou a nezbytného klidu v honitbě. Zlepšování těchto podmínek je pak nedílnou součástí myslivecké činnosti. V praxi jde zejména o realizaci povinného přikrmování zvěře v době nouze.61 Význam ochrany zvěře před nadměrným stresem odráží ustanovení § 9 odst. 1 ZoM, dle kterého je zakázáno zvěř plašit jakýmkoliv způsobem s výjimkou způsobů souvisejících s prevencí škod či povoleným způsobem lovu. Obzvláště důležité je účinné zamezení rušení zvěře v době hnízdění a kladení mláďat, kdy hrozí zastydnutí snůšek či trvalé opuštění mláděte matkou.62 Pokud není uživatel honitby schopen zejména po čas hnízdění, kladení a odchovu mláďat zajistit zvěři potřebný klid vlastními silami, může požádat orgán státní správy myslivosti o vydání nařízení omezující rušivé činnosti, popřípadě zakazující vstup do honitby nebo jejích částí. Přijatá opatření se ovšem nesmí vztahovat na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.6 3 Výčet důvodů, pro které lze zakázat vstup do honitby či přijmout omezující opatření uvedený v § 9 odst. 3 ZoM je pouze příkladný, přičemž vlastní nařízení omezení 5 9 § 8 odst. 2 Z o M 6 0 § 8 odst. 1 Z o M 6 1 § 11 ods. 4 Z o M 6 2 WEGGE, Petr, KASTDALEN, Leif. Pattern and causes of natural mortality of capercaille, Tetrao urogallus, chicks in a fragmented boreal forest. Annales Zoologici Fennici, 2007, roč. 44, č.2, s. 141- 151. ISSN 0003-455X 6 3 § 9 odst. 3 Z o M 34 nebo zákazu vstupu do honitby je realizováno prostřednictvím opatření obecné povahy.64 Uživatelé honiteb jsou v zájmu ochrany zvěře povinni pečovat o zakládání remízků a vhodných úkrytů pro zvěř, popřípadě o zakládání tzv. zvěřních políček.6 5 Po předchozím ohlášení vlastníků honebních pozemků o provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, jsou uživatelé honiteb rovněž povinni přistoupit k provedení potřebných opatření k záchraně zvěře 6 6 6 4 RozsudekNejvyššího správního soudu ze dne 22.7. 2016, čj. 2 As 78/2016-72. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas consulting [5. 6. 2020] 6 5 § 11 odst.lZoM 6 6 §11 odst. 4 Z o M ve spojení s § 10 odst. 3 Z o M 35 4 Problematika střetávání zájmů ochrany přírody a myslivosti Přestože myslivost i ochrana přírody mají společné cíle spočívající v ochraně prostředí a zachování biodiverzity, prostředky vedoucí k jejich dosažení jsou velmi odlišné. Z tohoto důvodu dochází mezi myslivci a ochránci přírody k častým názorovým sporům, prohlubující nevraživost mezi oběma tábory.6 7 ZOPK obsahuje i velmi významná omezení výkonu práva myslivosti. Příkladem může být ustanovení § 5 ZOPK týkající se obecné ochrany rostlin a živočichů, dle které jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.6 8 Zvěř je sice z režimu obecné ochrany na základě § 5 odst. 2 vyňata, nicméně je třeba mít na paměti, že jeden z významných aspektů obecné ochrany přírody představuje zákaz rozšiřování geograficky nepůvodních druhů živočichů a rostlin do krajiny. Za nepůvodní druh se přitom považuje ten, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.69 Rada z pohledu ochrany přírody nepůvodních druhů přitom představuje velmi významné druhy z hlediska mysliveckého hospodaření. Ze savců jde především o daňka evropského (Dáma dáma), siku japonského (Cervus nippon nippon), kamzíka horského (Rupicapra rupicapra), či muflona (Ovis musimon). Z ptáků je třeba zmínit bažanta obecného (Phasianus colchicus), krocana divokého (Meleargris gallopavo), orebici horskou (Alectoris graeca), či lysku černou (Fulica atra). Rozhodující slovo ochrany přírody v problematice geograficky nepůvodních druhů reflektuje i ustanovení § 4 odst. 2 ZoM.7 0 O jak citlivé téma jde ukázala mimo 6 7 ČERVENÝ, Jaroslav et al. Encyklopedie myslivost. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003, s. 76. 6 8 §5 odst. 1 ZOPK 6 9 § 5 odst. 4 ZOPK 7 0 § 4 odst. 2 ZoM: „Dovoz a vývoz živé zvěře ijejích vývojových stadií lze provádětjen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, orgánu státní 36 jiné i vzrušená diskuze ohledně tvorby tzv. národního seznamu nepůvodních druhů chystaného v souvislosti s přijetím Nařízení Evropské unie č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření nepůvodních druhů zavádějící seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (unijní seznam) a jeho implementaci do českého právního řádu. Ministerstvo životního prostředí nakonec podlehlo tlaku subjektů hospodařících v krajině a od tvorby národního seznamu nepůvodních invazních druhů upustilo.71 ' 7 2 Na druhou stranu je nutno dodat, že v přístupu k některým invazním druhům nachází ochrana přírody a myslivost společnou řeč. Jde zejména o druhy, které myslivci považují z hlediska hospodaření za škodlivé např. mýval severní (Procyor lotor), norek americký (Neovision vison), či psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). V myslivecké veřejnosti v posledních letech stále více rezonují kritické názory k chovu některých myslivecky významných druhů nepůvodní zvěře, vycházející se současných vědeckých poznatků.7 3 '7 4 Další významné omezení pro myslivost může představovat územní ochrana realizovaná dle ZOPK. Typickým příkladem je možnost omezení či vyloučení výkonu práva na části či celém území národních parků.7 5 K vyloučení výkonu práva myslivosti na významné části území v poslední době přistoupil např. Národní park Šumava z důvodů přítomnosti vlčích smeček.7 6 Ustanovení § 21 ZOPK kromě stanovení obecné povinnosti postupovat při mysliveckém hospodaření tak aby se správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů. 5) Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle tohoto zákona." 7 1 STRAKA, Bohumil. Velenovela. Myslivost, 2019, roč. 67, č. 6, s. 22-24. ISSN 0323-214X 72 Národní seznam nepůvodních druhů se zavádět nebude, o počtech vlka, čápa černého, vydrách a bobrech se diskutuje [online]. Ekolist [cit.6. 6. 2020]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-narodni-seznam-nepuvodnich-invazivnich-druhu- zavadet-nebude 7 3 KŘIVÁNEK, Jiří. Jelen sika japonský - plíživé nebezpečí genofondu jelena evropského. Myslivost, 2010, roč. 58, č. 8, s. 10-11. ISSN 0323-214X 7 4 SENN, Helen V., PEMBERTON, Josephine M . Variable extent of hybridization between invasive sika (Cervus nippon) and native red deer (C. elaphus) in a small geographical area. Molecular ekology, 2009, roč. 18, č. 5, s. 862-876. ISSN 1365-294X 7 5 §21 odst. 3 ZOPK 76 Šumavský park zakáže na části svého území lov jelenů [online]. Ekolist [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sumavsky-park-zakaze-na- casti-sveho-uzemi-lov-jelenu 37 udržoval a zlepšoval stav ekosystémů národního parku a aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce, rovněž umožňuje v zónách přírodních a přírodě blízkých odklon od povinnosti přikrmování zvěře obecně stanovené § 11 odst. 4 ZoM.7 7 K obdobnému omezení či vyloučení práva myslivosti lze přistoupit i v případě kategorie národních přírodních rezervací, kde je výkon mysliveckého a rybářského práva vázán na souhlas orgánu ochrany přírody.7 8 Primárně jsou tedy obě vpředu zmiňované činnosti na území národních přírodních rezervací vyloučeny, pokud k jej ich realizaci nedá orgán ochrany přírody souhlas ve formě správního rozhodnutí.7 9 K omezení výkonu práva myslivosti lze rovněž přistoupit u přírodních rezervací, a to v případě kdy by se výkon práva myslivosti dostával do rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.80 V souvislosti s úplným vyloučením práva myslivosti ve zvláště chráněných územích panují i mezi ochranářskou veřejností časté dohady plynoucí z rozdílnosti konzervativního a managementového přístupu ochrany přírody.8 1 Lov na území zvláště chráněných území představuje jeden z nej důležitějších managementových nástrojů ochrany přírody v regulaci často zvýšených stavů spárkaté zvěře.8 2 Jeho úplné vyloučení ve zvláště chráněných územích, je v době kdy lze zastoupení vrcholových predátorů v přírodě považovat stále za nedostatečné, vždy diskutabilní. Kromě výše uvedených omezení jsou myslivci při výkonu práva ve zvláště chráněných území omezování i formou zákazů stěžující jim jeho praktický výkon. Příkladem může být i zákaz vjezdu a setrvání motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, uplatňovaný na území národních parků mimo zastavěná území obcí a jejich 7 7 §21 odst. l a 2 Z O P K 7 8 § 30 ZOPK 7 9 HAVELKOVÁ, Svatava, ŠEDINA Petr. Právo myslivosti a rybářství ve zvláště chráněných územích. Ochrana přírody, 2013, roč. 2013, č. 5, s. 15-16. ISSN 1210-258X 8 0 § 34 odst. 2 ZOPK 8 1 MACKOVCIN, Peter. Management chráněných území v České republice. Životné prostredie,2005, roč. 39, č. 2. s. 67-75. ISSN 0044-4863 8 2 NUGENT, Graham et al., Policies and management of overabundant deer (native or exotic) in protected areas. Animal production science, 2011, roč. 51, č. 4, s. 384-389. ISSN 18360939 38 zastavitelné plochy.83 Vzhledem k tomu, že výkon práva myslivosti a rybářství není obhospodařováním pozemků, neuplatní se v těchto případech zákonná výjimka z předmětného zákazu adresovaná vlastníkům pozemků.8 4 Pomineme-li letité spory ochrany přírody a myslivců o četnosti spárkaté zvěře na území České republiky, představuje zdaleka nej častější předmět názorových střetů problematika reintrodukcí a ochrany velkých druhů šelem.8 5 V této oblasti se naplno projevuje stále ještě převládající hospodářský zájem myslivců na chovu zvěře a jejím trofejovém lovu, kteří tak vnímají velké šelmy jako ohrožení jejich chovatelské práce.8 6 Oproti tomu ochrana přírody hodnotí přítomnost velkých šelem v české krajině až přehnaně optimisticky.87 Smutný důsledek naprostého nepochopení funkce vrcholových predátorů pak představuje jejich ilegální lov.8 8 Ten je tolerován velkou částí myslivecké veřejnosti, i přes snahu vedení mysliveckých organizací tento jev zvrátit.8 9 Jako jeden z účinných nástrojů omezení míry ilegálního lovu představuje funkční systém evidence uhynulých jedinců těchto konfliktních druhů a sankcionování jejich držitelů při neprokázání legálního nabytí.9 0 Myslivci oproti tomu volají po legalizaci lovu velkých šelem v dohodnutých kvótách tak jak je tomu na příklad na sousedním Slovensku.91 8 3 § 16 odst. 2 písm 1) ZOPK 8 4 HAVELKOVÁ, Svatava, ŠEDINA Petr. Právo myslivosti a rybářství ve zvláště chráněných územích. Ochrana přírody, 2013, roč. 2013, č. 5, s. 15-16. ISSN 1210-258X 8 5 JIRÁT, Josef. Jak dále s rysem ostrovidem? Opravdu se nedohodneme?. Myslivost, 1999, roč. 47, č. 10, s. 15-16. ISSN 0323-214X 86 Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů [online]. Novinky.cz [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vlci-zdecimovali-unikatni-stado-muflonu- 40273195 87 Vlci odvedli s muflony dobrou práci, kam se hrabe člověk, tvrdí ochranáři [online]. Novinky.cz [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vlci-zdecimovali-unikatni- stado-muflonu-40273195 8 8 POLÁKOVÁ, Simona. Zamířeno na rysa. Fórum ochranypřírody,2018, roč. 2018, č. 3, s. 39-41. ISSN 2336-5056 8 9 ŠILHÁ, Jan. Záchrana velkých šelem. Myslivost, 2005, roč.53, č. 3, s. 6-8. ISSN 0323-214X 9 0 Program starostlivosti o vlka dravého (Canis lupus) na Slovensku [online]. Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky [cit. 5. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.minzp.sk/ochrana- prirody/druhova-ochrana/programy-starostlivosti/ 9 1 ANTAL, Vladimír, DÓCZY, Jozef, RYBANIČ, Rastislav. Legislatívna ochrana veľkých šeliem v Eúropea na Slovensku. In: LEŠOVÁ, Andrea, ANTAL, Vladimír (Eds.) Ochrana a manažment 39 S ohledem na fakt, že lov a vlastnění této specifické skupiny zvláště chráněných živočichů je v podmínkách ČR možný jen na základě výjimky ze ZOPK, je logické že se výše nastíněné postoje myslivců a ochránců přírody promítnou i do této oblasti. Na následujících dvou příkladech se pokusím poukázat na zjištěné nedokonalosti právní úpravy dané problematiky. 4.1 Příklad první - čije kadáver? V posledních desetiletích se stáváme svědky postupného nárůstu populačních hustot řady zoologických druhů, které byly na našem území v minulosti zcela vyhubeny, či se ocitly na samotné hraně existence. V obecné rovině jde o potěšující zprávu, ukazující na dobrý stav naší krajiny a postupné názorové změny v celospolečenském vnímání některých tzv. konfliktních druhů. Se vzrůstajícími populačními četnostmi zvláště chráněných druhů však logicky souvisí i adekvátní nárůst nálezů jejich z různých příčin uhynulých těl - kadáverů. V mnohých případech půjde jistě o těla v pokročilé fázi rozkladu, jejichž smysluplné využití kromě případného získání specifických informací pro vědecké účely bude diskutabilní. Na druhé straně nelze pominout situace, kdy bude tělesná schránka uhynulého, zvláště chráněného živočicha, zachována ve stavu umožňujícím její následné zhodnocení například ve formě cenného, nevšedního preparátu. A právě v takovém momentě nabývá řešení otázky vlastnictví nalezeného uhynulého zvláště chráněného živočicha na důležitosti. V našem právním řádu je živá zvěř obecně vnímána jako res nullius (věc ničí), přičemž toto poj etí j e známé již z římského práva. Tento princip j e všeobecně platný za předpokladu, že zvěř se pohybuje volně bez ohledu na hranice pozemků a nelze tudíž její vlastnictví spojovat s vlastnickým právem k pozemku. Římané nikterak myslivost neupravovali a vlastnictví ke zvěři a mořským plodům se nabývalo tzv. okupací tedy pouhým uchopením věci s úmyslem si ji přivlastnit veľkých šeliem na Slovensku. Bánská Bystrica: Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, 2015, s. 106-107. 40 (res nullius naturrraliter fit primi occupantis - věc nikoho, přirozeně, stává se vlastnictvím toho, kdo ji první uchopil).92 S postupným vývojem společnosti však vyvstala potřeba státu jakožto suveréna na svém území práva ke zvěři účinným způsobem regulovat, tak aby nedocházelo k nekontrolovanému lovu zvěře.9 3 Dle ZoM se stává vlastníkem nalezené uhynulé zvěře držitel honitby, ve které byla zvěř nalezena, popřípadě osoba, které byl výkon práva myslivosti v dané honitbě postoupen, a to na základě výkonu práva myslivosti, kterým se rozumí „souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. " 94 Originární způsob nabytí zvěře výkonem práva myslivosti připouští i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ"), který však bohužel výslovně nedefinuje honební právo a právo myslivosti.95 Osobně se domnívám, že u těl nalezených zvláště chráněných druhů živočichů - zvěře, ovšem k nabytí jejich vlastnictví uživatelem honitby na základě ZoM nedochází. Z dikce výše uvedeného ustanovení § 2 písm. h) ZoM vyplývá, že právo myslivosti jako takové vlastnictví ke zvěři nezakládá, neboť to vzniká až jeho vlastním výkonem. Vlastnické právo k nalezené uhynulé zvěři tedy vzniká osobě oprávněné k výkonu práva myslivosti v dané honitbě, až v okamžiku jejího legálního přivlastnění. Podle § 1045 OZ si každý může přivlastnit věc, která nikomu nepatří, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. V daném případě však přivlastnění věci - kadáveru zvláště chráněného druhu zvěře zákon brání, a to prostřednictvím ustanovení § 50 odst. 1 ZOPK, dle kterého jsou zvláště chránění živočichové chráněni i uhynulí, přičemž je s nimi v souladu s § 50 odst. 2 ZOPK zakázána jakákoliv manipulace. Pro legální přivlastnění zvláště chráněného 9 2 KINCL, Jaromír, URFUS, Valentin, SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 90. 9 3 Nález Ústavního soudu ze dne 13.12. 2006, čj. Pl. ÚS 34/03. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [2. 6. 2020] 9 4 § 2 písm. h), i), n) Z o M 9 5 PETR, Bohuslav et. al. Zákon o myslivosti. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, s. 8-10 41 druhu zvěře osobou oprávněnou k přivlastňování zvěře dle Z O M tak představuje předchozí vlastnictví příslušné výjimky dle § 56 ZOPK condicio sine qua non. Komplikovanější situace může nastat v případě, kdy si o výjimku k držení nalezeného zvláště chráněného jedince zvěře zažádá osoba odlišná od osoby oprávněné k výkonu práva myslivosti dle ZoM. V praxi jde často o zástupce vědeckých organizací či muzeí (viz příloha č. 3). Zde k legálnímu přivlastnění jedince zvláště chráněného druhu zvěře brání právo jiného na přivlastnění věci, potažmo ZoM. Osobně se však domnívám, že v daném případě udělení výjimky dle § 56 ZOPK coby veřejného subjektivního práva implicitně omezuje výkon jiných veřejných subjektivních práv, takže dochází ke zúžení práva myslivosti v rozsahu, ve kterém umožňuje přivlastňovat si nalezenou zvěř. V zájmu objektivity považuji za nutné zmínit i odlišný názor představitele ministerstva zemědělství, byť se s ním ze shora uvedených důvodů zcela neztotožňuji. Dle tohoto výkladu vlastnictví nalezeného jedince zvláště chráněného živočicha - zvěře, vždy svědčí uživateli honitby dle ZoM. Držba je v daném případě povýšena nad vlastnictví, které má povahu „nuda proprieta", kdy vlastník nedisponuje právem věc držet, požívat její plody a užitky. Držba nalezeného kadáveru je v takovém případě možná pouze na základě výjimky ze ZOPK. V případě že držitel výjimky je osoba odlišná od vlastníka zvěře, měla by tato osoba vlastníka zvěře kontaktovat a dohodnout se s ním na kompenzaci (např. kupní ceně).9 6 9 6 Dvořák, Petr, Výjimky pro zvláště chráněné živočichy [online]. Českomoravská myslivecká jednota [cit.8. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.cmmj.cz/vyjimky-pro-zvlaste-chranene- zivocichy/ 42 4. 2 Návrh úpravy nabývání vlastnictví ke kadáveru zvláště chráněného druhu živočicha - zvěře de legeferenda Již ze samotného povolovacího procesu výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů dle § 56 ZOPK, kdy pro její udělení je mimo jiné nezbytné posouzení veřejných zájmů, lze vytušit zvýšený zájem státu, potažmo Evropské Unie na účinné ochranně a regulaci nakládání se zvláště chráněnými živočichy. Z tohoto důvodu považuji za žádoucí, aby stát přednostně svěřoval vlastnictví uhynulých těl zvláště chráněných živočichů do rukou organizací zabývajících se výzkumnou či osvětovou činností. Proti vlastnictví kadáverů zvláště chráněných druhů živočichů-zvěře uživateli honiteb, pak svědčí oprávněné riziko nepřímé podpory ilegálního lovu těchto jedinců.9 7 Z těchto důvodů a svědomím, že vdaném případě nejde toliko o omezení vlastnického práva, ale o omezení „pouhého" oprávnění k přivlastnění uhynulé zvěře, jsem dospěl k názoru, že o otázce vlastnictví uhynulého zvláště chráněného živočicha by mělo být rozhodováno v rámci řízení o udělení výjimky ze ZOPK. Uvedeného by šlo jednoznačně docílit novelizací příslušných ustanovení ZoM a ZOPK. Jednu z možných cest představuje změna ustanovení § 2 písm. h) ZoM kdy by současné znění bylo doplněno o větu: „o vlastnictví nalezeného uhynulého druhu zvěře uvedeného v § 2 písm. c) je rozhodováno v řízení o výjimce vedeném dle zvláštních právních předpisů." 9 7 TLAPÁK, Václav. Nález chráněného zvířete, aneb co najdeš, to si nenecháš. Myslivost, 2007, roč.55, č. 8, s. 26. ISSN 0323-214X 43 4. 3 Příklad druhý - lov zvláště chráněných druhů odchytem Na podzim roku 2018 přinesla media zprávu o pohybu údajně nebezpečného medvěda na Vsetínsku. Po neúspěšném odlovu medvěda narkotizační puškou, přistoupili odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR k výrobě a instalaci odchytových klecí s cílem medvěda chytit a po odchytu jej nabídnout některé ze zoologických zahrad.98 Medvěda se přes veškerou snahu odchytit nepodařilo a nedošlo ani k realizaci jeho navrhovaného odstřelení." K vlastnímu odchytu medvěda tak došlo až v dubnu roku 2019 kdy byla do nastražené pasti chycena medvědice vážicí 106 kilogramů při výšce 87 centimetrů, která byla následně pro výzkumné účely vybavena telemetrickým obojkem a znovu vypuštěna do přírody.1 0 0 Učiněná opatření byla realizována na základě udělené výjimky dle § 56 ZOPK stejně jako v méně známém případě z května roku 2000.1 0 1 V žádných médiích jsem ovšem nezaznamenal informaci, že by odchytové týmy byly rovněž oprávněnými osobami k lovu dle ZoM. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole právo myslivosti přísluší výhradně uživateli honitby, který je smí vykonávat v rámci státem uznané honitby. Jedním z projevů práva myslivosti je státem přiznané oprávnění k lovu zvěře.1 0 2 98 Kodchycení medvěda jsou třeba další klece [online]. Novinky.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/k-odchyceni-medveda-jsou-treba-dalsi-klece- 40255150 99 Povolte nám medvěda odstřelit, žádá hejtman Cunek. Nemáme ho kam umístit, tvrdí [online]. Aktuálně.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/regiony/zlinsky/medved-zabil-na-vsetinsku-dalsi-ovce- veleni-nad-akci-ma-prev/r~686a09fed5ddlle899900cc47ab5fl22/ 100 Odchyt medvěda byl úspěšný, dostal obojek s vysílačkou [online]. Svět myslivosti.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/odchyt-medveda- byl-uspesny-dostal-obojek-s-vysilackou 1 0 1 KUNC, Ludvík. Řádění vsetínského medvěda. Myslivost, 2000, roč.48, č. 10, s. 23-24. ISSN 0323-214X 1 0 2 § 2 písm h) Z o M 44 Trestněprávní teorie i soudní praxe ustálila, že lovem se rozumí jakákoliv činnost směřující ke skolení nebo chycení zvěře nebo ryb.1 0 3 Z vpředu uvedeného tedy vyplývá, že na odchyt zvláště chráněného druhu zvěře je třeba nahlížet jako na lov zvěře odchytem.104 Lov zvěře musí být prováděn způsobem odpovídajícím mysliveckým zásadám, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.1 0 5 K lovu druhů zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, pak lze přistoupit pouze na základě udělené výjimky dle § 56 ZOPK, představující výjimku z doby hájení a kterou se zároveň stanovuje doba lovu ve smyslu § 42 odst. 1 ZoM. Dle § 42 odst. 1 ZoM pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku). Prostřednictvím argumentu a minori ad maius, lze tedy usuzovat, že k lovu zvěře, povoleném na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody (výjimka dle § 56 ZOPK), může přistoupit pouze osoba oprávněná klovu dle ZoM. V této souvislosti je třeba připomenout, že každý, kdo loví zvěř, musí mít u sebe vždy lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění.1 0 6 Vzhledem k odpovědnosti uživatele honitby za stavy zvěře v honitbě a jeho další povinnostem ve vztahu k ochraně myslivosti je nutné předpokládat nezbytnost jeho souhlasu s odchytem zvláště chráněných druhů zvěře.1 0 7 S tímto faktem souvisí možnost vzniku konfliktních situací, kdy uživatel honitby vysloví nesouhlas s odchytem zvláště chráněných druhů živočichů povolený a činěný v zájmu ochrany přírody. Dle mého názoru se lze důvodně domnívat, že pokud by v tomto případě došlo k odchytu zvláště chráněného živočicha i přes vyslovený nesouhlas uživatele honitby, jednalo by se minimálně o neoprávněný lov.1 0 8 103 VANTUCH, Pavel. Trestní zákoník s komentářem. Olomouc: ANAG, 2011, s. 1094. 1 0 4 ŘEHÁK, Libor, STANEK, Jiří, KŘIŽ, Pavel. Zákon o myslivosti s komentářem. Praha: Venator, 2002, s. 235. 1 0 5 §45 odst. 1 Z o M 1 0 6 § 46 odst. 1 Z o M 1 0 7 § 11 Z o M los p ř e s m p e k dle § 48a ZoM, popřípadě trestný čin pytláctví dle § 304 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 45 4. 4 Návrh úpravy odchytu (coby techniky lovu) zvláště chráněného druhu živočicha - zvěře de legeferenda Řešení výše nastíněné situace de lege ferenda spatřuji v novelizaci příslušných ustanovení ZoM a ZOPK. Osobně se domnívám, že v obecné rovině by měl být vlastní odchyt přednostně realizován uživatelem honitby, jakožto osobou oprávněnou k výkonu práva myslivosti dle ZoM. Teprve v momentě, kdy uživatel honitby odmítne z různých důvodů (např. nemá potřebné vybavení a prostředky pro odchyt) odchyt provést, je vhodné, aby odchyt provedla jiná oprávněná osoba dle ZoM na základě pověření orgánu státní správy. Z těchto důvodů navrhuji provedení následujících legislativních změn. V ustanovení § 56 ZOPK navrhuji doplnění odst. 8 následujícího znění: „V případě povolení odchytů zvláště chráněných druhů živočichů, kteří zároveň požívají ochrany na základě jiných právních předpisů orgán ochrany přírody stanoví podmínky odchytu a uloží jeho provedení uživateli honitby nebo rybářského revíru. Neprovede-li odchyt uživatel honitby nebo rybářského revíru v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení odchytu zajistit nebo nelze-li to na něm spravedlivě požadovat, může provedení odchytu zajistit orgán ochrany přírody, popřípadě jím pověřená oprávněná osoba." Z důvodu jednoznačného stanovení požadavků na míru oprávnění osob k odchytům považuji za účelnou novelizaci § 42 odst. 1 ZoM kdy za slova ...kteří nejsou zvěří navrhuji vložit slova „nebo jsou zvěří hájenou dle § 2 písm. c)." 46 Závěr Myslivci a ochránci přírody jsou v současné době bohužel vnímáni jako dva znepřátelené tábory, vedoucí nikým nevyhlášenou válku v mediálním prostoru. Přitom myslivost i ochrana přírody mají ve skutečnosti mnoho společných zájmů a vyvolávání sporů tak do jisté míry škodí oběma stranám. Názorové rozpory často nepanují v cílech (např. cíl zachování, či zvyšování míry biodiverzity), ale ve způsobech, jakými lze daných cílů dosáhnout. Jednu z oblastí, kde jsou spory myslivců s ochranou přírody nejčastější, představuje oblast ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, kteří jsou ZoM zároveň řazeni mezi zvěř a stávají se tak v jistém ohledu předmětem mysliveckého hospodaření. Podle vlivu na myslivecké hospodaření lze obecně zvláště chráněné druhy zvěře rozdělit do dvou pomyslných skupin, a to na druhy nekonfliktní - typicky tetřevovití (Tetraonidae) a do jisté míry i bobr evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra) a druhy konfliktní, působící negativně na stavy zvěře, které jsou hlavními lovnými druhy - rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos). Odlišnosti více hospodářsky zaměřeného mysliveckého přístupu k volně žijícím živočichům a přístupu ochrany přírody v obecné rovině omezující nakládání s volně žijícími živočichy z důvodů jejich ochrany, se pochopitelně promítají i do právních úprav těchto oborů lidské činnosti. Není tedy překvapující, že ke vzniku mnoha kolizních situací mezi ZoM a ZOPK dochází v procesu povolování výjimek u zvláště chráněných druhů zvěře, a to zejména v případech kdy je výjimkou zasahováno do zákonného práva uživatelů honiteb lovit a přivlastňovat si ulovenou či uhynulou zvěř. V práci uvedené případy představují situace, za kterých může dojít ke sporům o vlastnictví kadáveru uhynulého zvláště chráněného druhu zvěře mezi držitelem výjimky a uživatelem honitby, popřípadě o právo k provedení odchytu (odlovu) zvláště chráněného druhu zvěře. Vzhledem k tomu, že konkrétní navrhovaný postup de lege ferenda vedoucí k odstranění kolizí plynoucí ze současného znění ZOPK a ZoM je navržen v kapitolách věnující se uvedeným případům, omezím se v závěru práce pouze na krátké zhodnocení navrhovaného 47 řešení. Cílem navrhovaných úprav de lege ferenda je umožnit řádné posouzení otázky vlastnictví a provedení odchytu zvláště chráněného druhu živočicha - zvěře, v rámci správního řízení. Domnívám se totiž, že pouze posouzením každého konkrétního případu ve správním řízení bude dostatečně zabezpečena ochrana veřejných zájmů a zájmů účastníků řízení. S ohledem na fakt, že ochrana zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin je primárně upravena v ZOPK, považuji za logické, aby výše nastíněná správní řízení byla vedena před orgánem ochrany přírody, respektive aby k rozhodování v daných věcech docházelo v rámci procesu povolování výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. 48 Seznam použitých zdrojů Monografie, publikace sborníky: ANTAL, Vladimír, DÓCZY, Jozef, RYBANIČ, Rastislav. Legislatívna ochrana veľkých šeliem v Eúropea na Slovensku. In: LESOVÁ, Andrea, ANTAL, Vladimír (Eds.). Ochrana a manažment veľkých šeliem na Slovensku. Bánská Bystrica: Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, 2015, s. 106-107. ISBN 978-80-8184- 028-9. ČERVENY, Jaroslav et al. Encyklopedie myslivost. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003, 592 s. ISBN 80-7181-901-8. DAMOHORSKÝ, Milan et al. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 680 s. ISBN 9788074003387. HROMAS, Josef et al. Myslivost. 1. vyd. Písek: Matice lesnická, 2008, 560 s. ISBN 978-80-86271-00-2. JANČAROVÁ, Ilona et al. Právo životního prostředí: obecná část. l.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016, 716 s. ISBN 978-80-210-8366-0. KINCL, Jaromír, URFUS, Valentin, SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, 386 s. ISBN 80-7179-031-1. KREFT, Stefan, GÚNGÔROGLU, Cumhur. NÁTURA 2000-AN OVERVIEW. In: GÚNGÔROGLU, Cumhur (ed.). Practicability of the EU Nátura 2000 Concept in the Forested Areas of Turkey. Ankara: Turkey Foresters Association, 2018, s. 2-16. ISBN 978-605-68977-2-6. 49 MIKO, Ladislav et. al. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2.vyd. Brno: C. H. Beck, 2007, 590 s. ISBN 978-80-7179-585-8. PEKAREK, Milan et al. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související: komentované znění, l.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 320 s. ISBN 80-210-2376-7. PETR, Bohuslav et. al. Zákon o myslivosti. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 300 s. ISBN 978-80-7478-781-2. PRCHALOVA, Jana. Zákon o ochraně přírody a krajiny a Nátura 2000. Komentář a prováděcí předpisy. 2.vyd. Brno: Linde, 2010, 432 s. ISBN 978-80-7201-806-2. PRIMACK, Richard B., KINDLMAN, Pavel, JERSÁKOVÁ, Jana. Biologické principy ochranypřírody, l.vyd. Praha: Portál, 2001, 349 s. ISBN 80-7178-552-0. O r PRŮCHOVA, Ivana et al. Správní procesy v právu životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 411 s. ISBN 978-80-210-5362-5. ŘEHÁK, Libor, STANEK, Jiří, KŘIŽ, Pavel. Zákon o myslivosti s komentářem. 1. vyd. Praha: Venator, 2002, 448 s. ISBN 80-902-849-3-0. SKULOVÁ, Soňa. Správní uvážení - základní charakteristika a souvislosti pojmu. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2003, 241 s. ISBN 80-210-3237-5. STEJSKAL, Vojtěch. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2016, 532 s. ISBN 978-80-7552-229-0. STURMA, Pavel et al. Mezinárodní právo životního prostředí: I. Část (obecná), 1. vyd. Beroun: IFEC, 2004, 193 s. ISBN 80-903409-2-X. 50 TUHÁČEK, Miloš et al., Právo životního prostředí praktický průvodce, 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 288 s. ISBN 978-80-247-5464-2. VANTUCH, Pavel. Trestní zákoník s komentářem. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 1368 s. ISBN 978-80-7263-677-8. Odborné články: BEDNÁŘOVA, Markéta. Prokázání legálního původu zvláště chráněného živočicha. Správní právo, 2019, roč. 2019, č. 1, s. 29-38. ISSN 0139-6005. HAVELKOVA, Svatava. Povolení druhové výjimky v řízení zahájeném zmoci úřední. Ochrana přírody, 2016, roč. 2016, č. 4, s. 24-25. ISSN 1210-258X. HAVELKOVA, Svatava, ŠEDINA, Petr. Právo myslivosti a rybářství ve zvláště chráněných územích. Ochrana přírody, 2013, roč. 2013, č. 5, s. 15-16. ISSN 1210-258X. JIRAT, Josef. Jak dále s rysem ostrovidem? Opravdu se nedohodneme? Myslivost, 1999, roč. 47, č. 10, s. 15-16. ISSN 0323-214X. KŘIVÁNEK, Jiří. Jelen sika japonský - plíživé nebezpečí genofondu jelena evropského. Myslivost, 2010, roč. 58, č. 8, s. 10-11. ISSN 0323-214X. KUNC, Ludvík. Řádění vsetínského medvěda. Myslivost, 2000, roč. 48, č. 10, s. 23-24. ISSN 0323-214X. M A C K O VČIN, Peter. Management chráněných území v České republice. Životné prostredie, 2005, roč. 39, č. 2. s. 67-75. ISSN 0044-4863. 51 NUGENT, Graham et al. Policies and management of overabundant deer (native or exotic) in protected areas. Animal production science, 2011, roč. 51, č. 4, s. 384-389. ISSN 18360939. POLÁKOVA, Simona. Zamířeno na rysa. Fórum ochranypřírody, 2018, roč. 2018, č. 3, s. 39-41. ISSN 2336-5056. SANIGA, Miroslav. Ecology of the capercaillie (Tetrao urogallus) and forest management in relation to its protection in the West Carpathians. Journal of forest science, 2003, roč. 49, č. 5, s. 229-239. ISSN 1805-935X. SENN, Helen V., PEMBERTON, Josephine M . Variable extent of hybridization between invasive sika (Cervus nippon) and native red deer (C. elaphus) in a small geographical area. Molecular ekology, 2009, roč. 18, č. 5, s. 862-876. ISSN 1365-294X. STRAKA, Bohumil. Velenovela. Myslivost, 2019, roč. 67, č. 6, s. 22-24. ISSN 0323-214X. STRAKA, Bohumil. Paskvilní přílepek zničí myslivecké hospodaření. Myslivost, 2019, roč. 67, č. 11, s. 86-87. ISSN 0323-214X. ŠEDINA, Petr. Vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů. Ochrana přírody, 2013, roč. 2013, č. 3, s. 18-19. ISSN 1210-258X. SILHA, Jan. Záchrana velkých šelem. Myslivost, 2005, roč. 53, č. 3, s. 6-8. ISSN 0323-214X. 52 ŠÍMA, Jan, ZMEŠKALOVÁ, Jana. Aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů a změny v druhové ochraně. Fórum ochrany přírody, 2018, roč. 2018, č. 1, s. 11-13. ISSN 2336-5056. ŠKORPIKOVA, Vlasta. Drop velký letitý problém české ochrany přírody. Ochrana přírody, 2008, roč. 2008, č. 5, s. 16-18. ISSN 1210-258X. TLAPAK, Václav. Nález chráněného zvířete, aneb co najdeš, to si nenecháš. Myslivost, 2007, roč.55, č. 8, s. 26. ISSN 0323-214X. WEGGE, Petr, KASTDALEN, Leif. Pattern and causes of natural mortality of capercaille, Tetrao urogallus, chicks in a fragmented boreal forest. Annales Zoologici Fennici, 2007, roč. 44, č.2, s. 141-151. ISSN 0003-455X. Právní předpisy: Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 26. 10. 2016]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A31992L0043 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 26. 10. 2016]. Dostupné z: http://eurlex. europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1489784678210&uri=CELEX:32009L014 7 53 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 4.2020]. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 15. 4.2020]. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonu (lesní zákon). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 1. 6.2020]. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonu (veterinárni zákon). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 3. 6.2020]. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 28.4.2020]. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 4.2020]. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 8. 5.2020]. 54 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonu (zákon o zoologických zahradách). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 20. 5.2020]. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 20. 5.2020]. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 2. 5.2020]. Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky ajejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 3.5.2020], Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 20. 5.2020]. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 3. 6.2020]. 55 Zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 28. 4. 2020] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. Zákon č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 5. 5. 2020] Zákon č. 197/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 15. 4.2020]. Zákon č. 314/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 6. 5.2020]. Nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. 56 Nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NÁTURA 2000, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 360/2000 kterou se stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 6.2020]. 57 Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č. 244/2002 kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 6. 6.2020]. Vyhláška č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 6. 6.2020]. Judikatura: Nález Ústavního soudu ČR ze dne 28.3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [2. 6. 2020]. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 34/03. In CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS Consulting [2. 6. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 8 As 5/2008. In CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS Consulting [5.5. 2020]. 58 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 19.12. 2014, sp. zn. 5 As 10/2013-38. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [2. 6. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23.9. 2014, sp. zn. 1 As 100/2014-36. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [2. 6. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 2 As 49/2013. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [5.5. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 22.7. 2016, sp. zn. 2 As 78/2016-72. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [5. 6. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10.1.2017, sp. zn. 3 As 53/2005-94. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém], ATLAS consulting [2. 6. 2020]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 13.1. 2017, čj. 2 As 207/2016- 46. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [2. 6. 2020]. Elektronické prameny: Co je Nátura 2000 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 17. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102 59 Článek 3 a 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020], Články 2-7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020] Dvořák, Petr, Myslivost-platnáprávní úprava [online]. Právní prostor [cit.2. 6. 2020]. Dostupné z: https://,www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/myslivost-platna-pravni- uprava Dvořák, Petr, Výjimky pro zvláště chráněné živočichy [online]. Českomoravská myslivecká jednota [cit.8. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.cmmj.cz/vyjimky-pro-zvlaste-chranene-zivocichy/ K odchycení medvěda jsou třeba další klece, [online]. Novinky.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/k-odchyceni-medveda-jsou-treba-dalsi- klece-40255150 Nagojský protokol\ovúme\. Ministerstvo životního prostředí [cit. 15. 3. 2020], Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/nagojsky_protokol Národní seznam nepůvodních druhů se zavádět nebude, o počtech vlka, čápa černého, vydrách a bobrech se diskutuje, [online]. Ekolist [cit.6. 6. 2020]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-narodni-seznam-nepuvodnich- invazivnich-druhu-zavadet-nebude 60 Odchyt medvěda byl úspěšný, dostal obojek s vysílačkou [online]. Svět myslivosti.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/odchyt-medveda-byl- uspesny-dostal-obojek-s-vysilackou Ochrana biologické rozmanitosti Evropy (Nátura 2000) [online]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: https: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=legissum:128076 Ochrana volně žijících ptáků [online]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM%3Aev0024 Opatření obecné povahy - Bobr evropský [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2014 [cit. 20.6.2020]. Dostupné z: https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/opatreni-obecne-povahy/ Povolování záchranných stanic pro handicapované živočichy [online]. Fórum ochrany přírody [cit. 12. 5. 2020]. Dostupné z: https://forumochranyprirody.cz/povolovani-zachrannych-stanic-pro- handicapovane-zivocichy Povolte nám medvěda odstřelit, žádá hejtman Cunek Nemáme ho kam umístit, tvrdí [online]. Aktuálně.cz [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/regiony/zlinsky/medved-zabil-na-vsetinsku-dalsi-ovce- veleni-nad-akci-ma-prev/r~686a09fed5ddlle899900cc47ab5fl22/ 61 Program starostlivosti o vlka dravého (Canis lupus) na Slovensku [online]. Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky [cit. 5. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.minzp.sk/ochrana-prirody/druhova-ochrana/programy- starostlivosti/ Přílohy II. - V. Směrnice Rady evropských společenství 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 3. 2020] Rozhodnutí krajského úřadu Olomouckého kraje o povolení výjimky [online]. Obec Dubčany: Obecní úřad Dubčany, 2014 [cit. 20.6.2020]. Dostupné z: http://www.dubcany.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah85_l.pdf& original=Krajsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+01omouck%C3%A9ho+kraje +-r-povolen%C3%AD+v%C3%BDjimky.pdf Směrnice o stanovištích [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 15. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/evropske- smernice/smernice-o-stanovištích/ Šumavský park zakáže na části svého území lov jelenů [online]. Ekolist [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https:https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sumavsky-park-zakaze-na- casti-svého-uzemi-lov-jelenu Úhyn losů u Brna způsobila podle odborníků řada chyb. Chystají manuál, jak divoká zvířata odchytávat[on\me]. ekolist.cz [cit.22. 5. 2020]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhyn-losu-u-brna-zpusobila-podle- odborniku-rada-chyb-chystaji-manual-jak-divoka-zvirata-odchytavat 62 Vlci odvedli s muflony dobrou práci, kam se hrabe člověk, tvrdí ochranáři [online]. Novinky.cz [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanekyvlci-zdecimovali-unikatni-stado-muflonu- 40273195 Vlci zdecimovali unikátní stádo muflonů [online]. Novinky.cz [cit.7. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vlci-zdecimovali-unikatni- stado-muflonu-40273195 63 Přílohy Příloha č. 1 Dne 10. 6. 2011 autor bakalářské práce při terénním sběru dat pro potřeby Národního parku Šumava nalezl v lesích v okolí obce Modravá slepici tetřeva Mušce (Tetrao urogalus), uvízlou v zemní prohlubni, ze které se nedokázala sama vyprostit. Slepice jevila známky vyčerpání a neposkytnutí pomoci by bezpochyby vedlo k jejímu úhynu. Autor práce je přesvědčen, že jejím vyproštěním nedošlo k porušení zákazů uvedených v § 56 ZOPK, neboť jednal v souladu s § 52 odst. 2 ZOPK. Rychlá pomoc v tomto případě znamenala nejen záchranu slepice, ale i jejích sedmi kuřat, které slepice po nabrání sil odvedla do bezpečí. Obr. 1 Uvízlá slepice tetřeva Mušce (Košnář 2011) Obr. 2 Slepice bezprostředně po vyproštění (Košnář 2011) Příloha č. 2 Opatření obecné povahy - výjimka ze základních podmínek ochrany bobra evropského {Castorfiber) K R A J S K Ý Ú Ř A D iiiiiiiitiiiiieiii KUCBX00HL75A J I H O Č E S K Ý K R A J O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í , Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Č.j: K U J C K 42688/2015/OZZL datum: 3. 6. 2015 vyřizuje: Mgr. Petr Lhotka telefon: 386 720 802 Sp.zn : O Z Z L 67458/2014/pelh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2015 Krajský úřad Jihočeský kraj jako příslušný správní orgán podle ustanoveni § 77a odst. 5 plsm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), v souladu s ustanovením § 56 odst. 4 zákona a § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správni řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád") vydává výjimku ze základních podmínek ochrany bobra evropského (Castor fiber) Článek 1 Předmět úpravy Krajský úřad Jihočeský kraj tímto opatřením obecné povahy č. 1/2015 vydaným pod sp. zn. OZZL 67458/2014/pelh a oznámeným veřejnou vyhláškou (dále jen „opatřeni obecné povahy") povoluje podle ustanoveni § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a c) zákona v zájmu prevence závažných škod na rybolovu, vodách (vodních dilech), lesích a ostatních typech majetku a v zájmu veřejné bezpečnosti výjimku ze základních podmínek ochrany dle § 50 odst. 2 zákona zvláště chráněného bobra evropského {Castor fiber) zařazeného dle § 14 odst.1 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., ve zněni pozdějších předpisů, a přílohy č. III této vyhlášky do kategorie silně ohrožený, konkrétně výjimku ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje všech jedinců tohoto druhu jejich usmrcováním, chytáním a odstraňováním hrázi a dále ze zákazu dopravovat odchycené jedince, zákazu ničit jejich sídla a ze zákazů držet nebo dopravovat usmrcené jedince či jejich části. Článek 2 Vymezení území Toto opatření obecné povahy se vztahuje na území v působnosti Krajského úřadu Jihočeský kraj, odboru ochrany životního prostředí, zemédělstvi a lesnictví, v rozsahu katastrálních území podle Přílohy č. 1. Článek 3 Podmínky uplatňováni výjimky 3.1. Usmrcování jedinců bobra evropského či jejich chytání za účelem usmrcení Postup podle tohoto opatření obecné povahy při odchytu a usmrcování jedinců bobra evropského mohou uplatňovat osoby oprávněné podle zvláštních předpisů', které jej provedou a) odchytem do živochytných pasti a následným humánním usmrcením v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání a veterinárními předpisy nebo b) lovem loveckou střelnou zbrani, nebo ' zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti, ve zněni pozdějších předpisů: zákon č 246/1992 Sb. na ochranu zviřat proto týráni, ve zněni pozdějších předpisů U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, email: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr. www.kraj-jihocesky.cz Stránka 1 c) humánním usmrcením nalezených, zraněných nebo jinak handicapovaných jedinců v souladu s výše uvedenými předpisy, a které vedou přehled o každém provedeném odchytu a usmrceni dle vzoru uvedeného v přiloze č. 2, oznámi odchyt a usmrcení každého jedince Krajskému úřadu, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví a A O P K ČR, Správě C H K O Blanský les a Krajské středisko České Budějovice do 5ti kalendářních dnů ode dne provedení a zajisti po nezbytnou dobu uchování celého neporušeného jedince za účelem jeho prohlídky a získáni údajů a vzorků k vědeckému využití, které A O P K ČR, Správě C H K O Blanský les a Krajské středisko České Budějovice provede nejpozději do 5ti kalendářních dnů ode dne oznámení, nedohodne-li s držitelem jedince jiný postup. Usmrcené jedince nebo jejich části může držet a/nebo dopravovat pouze osoba, která usmrcení dle písm. a) až c) provedla. Usmrcené jedince či jejich části pak může využívat pouze pro vlastni nekomerční účely nebo je může poskytnout pro účely výzkumu a vzdělávání subjektu, který disponuje příslušným povolením ve smyslu § 56 zákona. V případě zájmu na využiti živých jedinců pro účely uvedené v § 56 odst. 2 písm. d) zákona (tj. pro účely výzkumu, vzdělávání, případně repatriaci mimo území vymezené v č l 2 tohoto opatření) je možné, na místo usmrcení odchycených či nalezených jedinců, je po dohodě s Krajským úřadem Jihočeský kraj, odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví předat subjektům, které disponují příslušným povolením k drženi a dalšimu nakládáni s jedinci bobra evropského ve smyslu § 56 zákona. V takovém připadě se toto opatření vztahuje přiměřené také na dopravu těchto jedinců z a účelem jejich předání k dalšimu využiti. 3.2. Odstraňováni hrázi vytvořených bobrem evropským a ničeni jeho sídel Postupu podle tohoto opatřeni obecné povahy při odstraňování hrází a ničení sídel bobra evropského (nor, hradu či polohradú) mohou uplatňovat vlastnici či správci pozemků, vodních toků, děl a jiných staveb a jimi pověřené osoby v případech, kdy: hráz nebo vzniklé vzduti ohrožuje bezpečnost a zdraví osob, ohrožuje bezpečnost a stabilitu staveb, znemožňuje plynulý odtok vody při povodni2 nebo omezuje hospodářské využiti okolnich pozemků takovým způsobem, že je nelze užívat v souladu s druhem pozemku a jeho způsobem využití; sídlo (nora) ohrožuje bezpečnost a stabilitu staveb nebo znemožňuje či omezuje hospodářské využití okolních pozemků takovým způsobem, že je nelze užívat v souladu s druhem pozemku a jeho způsobem využiti, pokud oznámi záměr odstraněni hráze či ničeni sídel bobra evropského Krajskému úřadu Jihočeský kraj, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví nejméně 15 kalendářních dnů před datem provedeni oznámí Krajskému úřadu Jihočeský kraj, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví provedení zásahu do 15 dnů od jeho ukončení, vedou přehled a dokumentaci o každém provedeném odstranění hráze či ničeni sídel dle vzoru uvedeného v příloze č. 3, a zajisti při ničení sídel (nor) jejich zasypáváním používáni pouze přírodních, inertnich materiálů (zemina místního původu, štěrk atp.) tak, aby nedošlo k ohroženi přírodního prostředí. V případě bezprostředního ohroženi veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či jiného převažujícího veřejného zájmu nebo v případe bezprostřední hrozby vzniku závažné škody na majetku je možné provést odstraněni hrázi či ničeni sídel bez předchozího oznámeni. Z a bezprostřední hrozbu s e pro účely tohoto opatření považuje taková, jejíž následky by zjevně nastaly dříve než za 15 dnů. 3.3. Přehled vedený podle bodu 3.1. (přílohy č. 2) a 3.2. (přílohy č. 3) zašle (při opakovaném provádění v jednom kalendářním roce souhrnné), každý kdo postupoval podle tohoto opatření obecné povahy Krajskému úřadu Jihočeský kraj, odboru životniho prostředí, zemědělství nejpozději do 31. 12. kalendářního roku, kdy byly činnosti prováděny. Článek 4 Odůvodnění 2 § 47 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů U Zimního stadionu 1952/2. 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 2 Ustanoveni § 56 zákona č. 114/1992 S b . , o ochraně přírody a krajiny, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen zákon) zakládá možnost povoleni výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů uvedených v § 49 odst. 1 a § 50 odst. 2 zákona a stanovuje podmínky a důvody, z a nichž je možné povolení vydat. Týká-li s e výjimka blíže neurčeného okruhu osob, může ji orgán ochrany přírody povolit při splnění stanovených podmínek též opatřením obecné povahy dle § 171 a nasl. správního řádu. Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví jako příslušný správní orgán dle § 77 odst. 5 pism. h) zákona přistoupil k povolení výjimky z e základních podmínek ochrany (ze zákazů všechny jedince tohoto druhu chytat a usmrcovat, rušit, ničit jejich sídla, škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje v rámci odstraňováni jimi vytvořených hrází a dále zákazu držet a dopravovat odchycené a/či usmrcené jedince nebo jejich části) zvláště chráněného, silně ohroženého bobra evropského (Castor fiber) z následujících důvodů. Bobr je zařazen mezi druhy vyžadující zajištění přísné ochrany dle čl. 12 Směrnice R a d y 9 2 / 4 3 / E H S o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále též Směrnice o stanovištích), i u z e m n i ochrany vybraných lokalit /evropsky významné lokality soustavy Nátura 2000/ dle čl. 3 a násl. této Směrnice. V České republice je zařazen mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii silně ohrožených a pro jeho ochranu je podle Směrnice o stanovištích v y m e z e n o 7 evropsky významných lokalit. V současné době je trvalé osídlení bobrem evropským monitorováno na severní Moravě, od středního toku řeky Moravy až po soutok s Dyjí, v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny, v západních Čechách a n a dolním toku řeky Labe. Aktuální početnost bobří populace na území ČR je odhadována na 3,5 tisíce jedinců (viz např. Vorel A, Šimůnkové K, Šafář J (2013) Distribution of Eurasian beavers (Castor fiber) in tne Czech Republic. Säugetierkundliche Informationen 9: 58-61). V krajině střední Evropy byl a stále častěji opět je bobr evropský přirozeným a v ý z n a m n ý m přírodním činitelem. V e d l e pozitivních efektů však v hustě osídlených či intenzivně člověkem využívaných oblastech nastávají střety mezi přirozenou s n a h o u bobrů přizpůsobit si podmínky lokality pro svou existenci a užíváni ú z e m ! lidmi. Z hlavních střetů mezi činnosti bobra a člověkem lze jmenovat stavby hrází a vzdutí vodní hladiny na drobných tocích v rovinaté krajině nebo zahrazení stavidel, požeráků i bezpečnostních přepadů vodních nádrží s následným zaplavením zemědělsky či lesnicky obhospodařované půdy, případně staveb a komunikaci, dále hrabání nor a narušování stability umělých břehů obtočných kanálů, rybníků a protipovodňových hrází a samozřejmě také káceni břehových porostů v hospodářských lesích a jiných kulturách. Z uvedených negativně působících bobřích aktivit patři mezi nejrizikovější a z hlediska dopadů nejzávažnějšl narušování hrází rybníků aj. vodních děl s rizikem jejich protržení a z a p l a v e n i níže ležících území, včetně sídel a tím riziko ztrát nejen majetkových, ale i ztrát na životech. Ministerstvo životního prostředí přijalo d n e 3. 10. 2 0 1 3 (oznámeno sdělením ve Věstníku MŽP č. 3/2014) koncepci m a n a g e m e n t u populace bobra evropského pod názvem „Program péče o bobra evropského v ČR" (dále jen „Program péče"). Program péče zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odborníky z Fakulty životního prostředí ČZU Praha a Přírodovědecké fakulty U P O l o m o u c . Hlavním cílem je zabezpečit n a území České republiky dlouhodobou a trvale udržitelnou (i z e socioekonomického hlediska) populaci bobra evropského a to ve všech hlavních povodích a v rámci nížinného i podhorského typu biotopu. N a základě historických zkušeností, je však zřejmé, že pro naplnění uvedeného cíle je nezbytné c o nejvíce omezit předpokládaný nárůst negativních dopadů výskytu druhu, zejména vzniku závažných ekonomických škod a dalších rizik, způsobených aktivitou bobrů. Z tohoto důvodu obsahuje P r o g r a m péče koncept diferencované ochrany bobra na území republiky, v rámci něhož s e rozlišuje míra z á j m u na ochraně druhu dle potřeby zajistit stabilitu a ochranu populace (zejména v rámci evropsky významných lokalit ve vazbě na požadavky Směrnice o stanovištích) na jedné straně a dle míry a koncentrace rizika vzniku závažných škod na straně druhé. V rámci přípravy Programu péče byla mj. provedena analýza rizikových faktorů. J a k o nejrizikovější byla v y h o d n o c e n a oblast jihočeských rybničních soustav (Třeboňská, Českobudéjovicko-hlubocká, Vodňanská, Lnářsko-blatenská), kde s e nachází více než 3 tisíce rybníků a vodních nádrží o celkové plošné výměře téměř 20 tisíc ha, přičemž u velké části z nich jde o historické stavby s nedostatečnou odolností proti narušeni aktivitami bobra evropského. Bobří aktivitou (tj. hrabáním úkrytových nebo sídelních nor) v jejich hrázích může dojít k absolutnímu narušení jejich funkčnosti. Kromě rybníků a vodních nádrží by aktivitou bobrů mohla být ohrožena také funkčnost a bezpečnost kanálů a přítoků, které rybníky napájejí. Nejvice ohroženy jsou části napájecích kanálů či náhonů, jež jsou vedeny nad úrovní terénu (narušení břehů norovánim s rizikem protržení), při rozvoji silné populace by však nezanedbatelným problémem byla i stavba bobřích hrází a narušení distribuce vody v rámci rybničních soustav. Pro účinné zamezení vzniku závažných škod v této oblasti, je nejvhodnější zajistit eliminaci vzniku trvalého osídlení bobrem na ploše celé dotčené oblasti (vzhledem k migračním schopnostem druhu - až 80 km během týdne) vymezené přirozenými migračními bariérami, které představují rozvodí toků protékajících jihočeskými rybničními oblastmi s e závěrným profilem k hrázi vodního díla Orlík (z důvodů jednoznačnosti, realizovatelnosti a kontrolovatelnosti tohoto opatřeni obecné povahy je popsané území podrobně v y m e z e n o na katastrální území v Příloze č. 1). V takto v y m e z e n é m území je potřebné regulovat, resp. eliminovat pronikání jedinců z okolních oblasti a především zamezit vzniku trvalého osídlení tohoto území bobrem evropským nebo jej co nejvíce oddálit U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 3 (optimálně d o k u d n e b u d o u přijata vhodná opatření k ochraně hrázi rybníků atp.). Spolu s eliminaci je nezbytné napravovat a o m e z o v a t i případné škody, které v důsledku osídlení bobry (pokud n e b u d e p o d c h y c e n o hned v počátcích) vzniknou, tedy zejména narušení hrází rybníků a jiných vodních děl vytvářením úkrytů a sídel (nor), případně narušeni f u n k c e kanálů či náhonů a z a p l a v e n i hospodářsky využívaných p o z e m k ů v důsledku výstavby bobřích hrází. P o v o l e n o je proto také odstraňování hrází či zasypávání nor, kterými škoda vznikla. Musí být respektovány požadavky zákona č. 246/1992 S b . , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zejména zasypávání nor by tedy mělo být prováděno až po té, co byli přítomní jedinci v souladu s b o d e m 3.1. odchyceni či odloveni n e b o by měla být přijata opatření, která sníží možnost, že nedojde k zranění či úhynu jedinců, jenž by byl v rozporu s uvedeným z á k o n e m na ochranu zvířat proti týrání. Při zasypávání a ničeni nor, polohradů a hradů v rámci oprav hrází rybníků, náspů dopravních staveb, protipovodňových hrází atp., je proto vhodné aplikovat níže uvedené postupy. Při opravě hráze rybníka lze riziko usmrcení či n e h u m á n n í h o zasypání jedinců omezit tím, že nejméně 24 hodin před zahájením opravy dojde k vypuštěni vody (anebo t a k o v é m u snížení hladiny, aby 24 hodin před z a h á j e n í m opravy byla o d h a l e n a patřičná opravovaná část hráze a okolní vstupy do nor). Z d ů v o d u a b s e n c e vody bobři svoji noru či polohrad opusti a je zároveň možné lépe provést jejich odchyt či odlov. Při opravě protipovodňových hrázi a náspů dopravních staveb je žádoucí, aby stavební práce začaly v nejzazšim bodě proti proudu toku a pokračovaly po proudu toku. Předvídatelný s m ě r rušeni umožní b o b r ů m bez zraněni opustit sídlo jednodušší migrací po směru proudu toku. Při odstraňováni polohradů je nutné začít s jeho likvidaci z e strany odvrácené o d toku a odstraňování provádět po malých částech. T í m bude b o b r ů m dána možnost uniknout z polohradů d o toku. Přičemž je ještě nutné zvážit polohu pracujícího stroje v z h l e d e m k polohradů tak, aby přítomnost techniky neznemožňovala b o b r ů m opuštění jejich sídla. O b d o b n á pravidla je nutné dodržovat i při odstraňování hradů. T z n . odstraňování provádět po malých částech a v toku začít s odstraňováním hradu z e strany odvrácené od proudnice. Správní orgán je při povolování výjimky vázán p o d m í n k a m i a důvody stanovenými § 56 odst. 1 a 2 zákona výjimku lze v případě zvláště chráněných druhů, které jsou zároveň p ř e d m ě t e m ochrany dle práva Evropských společenství (tedy i v případě bobra evropského), povolit pokud jiný zájem převažuje n a d z á j m e m ochrany přírody (v tomto případě z á j m e m na ochraně bobra evropského), je dán některý z d ů v o d ů uvedených v § 56 odst. 2 zákona (zde tedy důvod prevence závažných škod n a rybolovu a vodách, resp. rybnících aj. vodních dílech, lesích a ostatních typech majetku ve s m y s l u § 56 odst. 2 p l s m . b) zákona a v z á j m u veřejné bezpečnosti v e s m y s l u § 56 odst. 2 p(sm.c) zákona), neexistuje jiné uspokojivé řešení a zároveň povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. J a k již bylo popsáno výše, bylo na základě odborné analýzy v y h o d n o c e n o v rámci ČR nejvyšši riziko v z n i k u závažných škod na vodních dílech i jiném majetku, včetně rizika ohroženi bezpečnosti obyvatel v případě narušení stability vodních děl, při rozšířeni bobra evropského v oblasti jihočeských rybničních soustav. Z a m e z e n í či alespoň redukce rozsáhlých škod n a vodních dílech a dalším majetku a zjištěni bezpečnosti obyvatel jsou důvody, jež odpovídají § 56 odst. 2 zákona a v z h l e d e m k míře rizika a r o z s a h u m o ž n ý c h škod v d o t č e n é m území je jejich z a b e z p e č e n i j e d n o z n a č n ě veřejným z á j m e m . S o h l e d e m na o m e z e n é d o p a d y n a stav druhu (viz dále) a míru rizika vzniku závažných škod s e jedná o veřejný z á j e m převažující v d a n é m případě nad z á j m e m ochrany přírody, tedy konkrétně z á j m e m na ochraně jedinců bobra evropského osidlujících v y m e z e n é území. Možnost jiného uspokojivého řešení byla prověřována v rámci zpracování P r o g r a m u péče - na základě provedených analýz rizika a expertního posouzení možnosti řešení byl odchyt/odlov bobra evropského n a celém výše p o p s a n é m území navazujícím na jihočeské rybniční soustavy stanoven j a k o nejvhodnější řešeni k z a m e z e n i vzniku závažných škod (či alespoň oddálení a umožnění přijetí preventivních opatření) i k sníženi celkové e s k a l a c e konfliktu m e z i přítomností druhu a hospodářskými zájmy v celostátním měřítku. Ostatní m o ž n é přistupy (ponechání volného průběhu šíření bobra evropského nebo jeho jen bodová regulace v místech vzniku škody) nejsou adekvátní míře rizika, které narušení hrází vodních děl při jejich extrémní kumulaci (v kombinaci s nabídkou pro bobry atraktivních biotopů) v této oblasti představuje - v případě vzniku trvalého osídlení v rybničních oblastech jižních Čech by bylo prakticky n e m o ž n é zajistit účinnou kontrolu dalšího šíření jedinců i sledovaní stavu hrázových objektů vodních děl. Z hlediska způsobu provedení je předpokládáno u s m r c e n i jedinců, a to s o h l e d e m na skutečnost, že v současnosti jsou možnosti jiného využiti živých jedinců (zejména jejich odchyt a v y s a z e n i n a jiném v h o d n é m místě či využití v c h o v e c h v rámci Z O O apod.) velice limitované. Přesto je tato eventualita v opaření zahrnuta, a pokud bude možnost živé jedince využít v oblastech, které jsou ve veřejném z á j m u ( v ý z k u m , vzděláváni popř repatriace, včetně vysazení v areálu druhu m i m o území ČR), měl by mlt takový postup přednost. Stav p o p u l a c e bobra evropského v ČR je při s o u č a s n é m počtu 3.5 tisíce jedinců a kladném růstovém trendu h o d n o c e n celkové jako příznivý (viz w e b A O P K ČR - h t t p : / / w w w . b i o m o n i t o r i n g . c z ). avšak v z h l e d e m k stávající geografické distribuci výskytu druhu ve třech hlavních, vzájemně oddělených oblastech, je nutné pohlížet na každou z těchto dílčích populaci samostatné a jejich stav je pak m o ž n é označit z a příznivý jen v oblasti M o r a v y a U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 4 Českého lesa, nikoli již v oblasti „dolního" Labe. Hlavní zdroje případného osídlení oblasti vymezené v návaznosti na jihočeské rybniční pánve bobrem evropským jsou však v povodí Dunaje v B a v o r s k u nebo na horních částech toků Lužnice a Malše v R a k o u s k u , na našem území hraničí tato oblast (přes dílčí rozvodí Vltavy a Berounky, resp. Úhlavy) pouze s oblasti výskytu bobra evropského v Č e s k é m lese a z části v oblasti Českomoravské vysočiny (v oblasti středních Č e c h na severní straně zatím ž á d n é trvalé osídleni bobrem evropským není). V z h l e d e m ke skutečnosti, že celá výše vymezená oblast navazující na jihočeské rybniční pánve neni bobrem evropským d o s u d trvale osídlena a její vymezení bylo cíleně konstruováno tak, aby její hranice dle možnosti odpovídaly přirozeným geomorfologickým barierám (rozvodí) bude s e odchyt/odlov dle tohoto opatření obecné povahy týkat p o u z e nově zjištěných jedinců migrujících do této oblasti. Odchyt/odlov by s e měl týkat všech těchto jedinců, jejich počet bude však relativně nízký, odpovídající pouze intenzitě imigrace přes většinou náročně překonatelné přirozené migrační bariéry. N a základě údajů z probíhajícího monitoringu lze konstatovat, že počet takto imigrujicích jedinců s e bude pohybovat v řádu jednotlivých kusů, spolu s nasycováním okolních oblastí však bude postupně narůstat. Z uvedeného je tedy zřejmé, že povolovaná výjimka neovlivni příznivý stav druhu z hlediska ochrany - nijak n e o m e z i stávající stav populaci, ani v nich nevyvolá stav „propadových populací", pouze zastaví případný vznik a nárůst populace ve v y m e z e n é oblasti jižnich Čech. Stejně tak nedojde k nepříznivému ovlivnění evropsky významných lokalit, v nichž je bobr evropský předmětem ochrany a to v z h l e d e m ke skutečnosti, že se žádná taková ve v y m e z e n é oblasti nenachází (nejblíže ležící E V L Kateřinský a Nivnl potok v Č e s k é m lese je vzdálena natolik, že lze jakékoli ovlivněni populace vyloučit a toto opatření obecné povahy s e vztahuje p o u z e na jedince, kteří by z oblasti Č e s k é h o lesa migrovali přes rozvodí, a tedy z principu n e z a s a h u j e do populace uvnitř zdrojové oblasti). V e vztahu k ostatním E V L (s jinými předměty ochrany) a ptačím oblastem je povolovaná výjimka indiferentní v z h l e d e m k d o s u d ojedinělému výskytu bobra evropského ve v y m e z e n é oblasti (v oblasti jižnich Č e c h zatím nebyla z a z n a m e n á n a žádná pozitivní či negativní interakce mezi jednotlivými migranty bobra evropského a předměty ochrany E V L či P O ) . Odlov jednotlivých migrujících nebo nově s e usazujících kusů nebude představovat ani závažný zdroj rušeni předmětů ochrany E V L či P O . Podmínky pro provádění tohoto opatřeni obecné povahy jsou rozděleny na 2 hlavni okruhy - eliminaci bobřího osídleni a řešení případných škod v důsledku existence vzniklých sídel (především nor) či výstavby hrázi. Podmínky stanovené v čl. 3 tohoto opatřeni obecné povahy v souladu s požadavky § 56 odst. 6 zákona (ve vazbě na § 5b odst. 3 zákona) upřesňuji způsob možného odchytu/odlovu a usmrceni i postupu při nezbytném ničeni sídel (zasypávání nor) či hrází. Časové okolnosti uplatňování opatření obecné povahy nejsou v z h l e d e m k účelu, tj. zamezení nebo oddáleni vzniku osídleni ohrožujícího rybniční soustavy jižních Č e c h o m e z e n y - postup lze tedy využít celoročně po dobu platnosti opatřeni. D o b a platnosti tohoto opatřeni obecné povahy je dle 61. 5 o m e z e n a na 5 let s o h l e d e m na skutečnost, že s e jedná o nově uplatněný nástroj, jehož účinnost bude nutné řádně vyhodnotit. Místní okolnosti jsou dány vymezením územi v č l . 2 a v případě ničení sidel, včetně odstraňování bobřích hrází jsou dále o m e z e n y v a z b o u na p o z e m k y či stavby (vodní díla) u nichž prokazatelně dochází k vzniku š k o d . Vymezení způsobu provedeni (jak odchytu/odlovu, tak rušení nor či hrází) je stanoveno s o h l e d e m n a existujici úpravu jinými předpisy (zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 S b . , v platném zněni a zákon o myslivosti č. 449/2001 S b . , v platném znění). Ničení sidel (nor) a hrází je v z h l e d e m k pozitivním aspektům (možnost využití nor, hrázi a vodních ploch jinými druhy a případné dalši pozitívni vlivy na přírodní podmínky vodních toků a jejich okoli) o m e z e n o pouze na případy, kdy je závažným z p ů s o b e m o m e z e n a možnost hospodářského využiti pozemků nebo ohrožena bezpečnost staveb (např. podhrabání k o m u n i k a c e a poničeni náspu silnic a železnic, narušeni stability rybničních a protipovodňových hrází, zatopeni prvků infrastruktury a znemožnění jejich funkce), resp. v případě vodních toků, kdy je z n e m o ž n ě n plynulý odtok vody při povodni ve s m y s l u § 4 7 odst. 2 pism. b) zákona č. 254/2001 S b . , o v o d á c h , v platném zněni (dále jen zákon o vodách). V případě vodního díla je nutné zvolit vhodný materiál s e stanovenou nepropustnosti, aby nebyl narušen těsnící prvek hráze, aby byly splněny požadavky na bezpečnost vodnich děl podle zákona o vodách a souvisejících předpisů. Vedení přehledu o provedených činnostech, oznámení jejich realizace a v případě usmrcování jedinců bobra evropského jejich uchování z a účelem prohlídky jsou stanoveny jako nástroje nezbytné kontroly. Umožnění prohlídky usmrcených jedinců či jejich částí a poskytnuti biologických vzorků k v ě d e c k ý m účelům přispěje zároveň k efektivnímu využiti jedinců a k zvýšeni znalosti o biologii druhu i demografické a genetické struktuře populace. Povolení výjimky stanovené timto opatřením obecné povahy nenahrazuje povoleni či rozhodnutí potřebná podle zákona (např. povolení výjimky z e zákazů vstupovat a vjíždět mimo cesty ve zvláště chráněných územích) n e b o jiných právních předpisů (např. povoleni dle § 39 zákona o myslivosti). Toto opatření obecné povahy nenahrazuje závazná stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody podle usl § 66 zákona o myslivosti. Jiné zásahy n e b o činnosti zakázané dle § 50 odst. 2 z á k o n a a tímto opatřením obecné povahy neupravené, lze provádět p o u z e na základě výjimky z e zákazu udělené dle zákona v rámci samostatného řizeni. Návrh opatřeni obecné povahy byl zveřejněn a doručen z p ů s o b e m podle ust. § 172 odst. 1 a odst. 2 správního řádu. U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 5 Připomínku k návrhu uplatnil z oslovených orgánů státní správy Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení vodního hospodářství a integrované prevence písemností č.j. K U J C K 12669/2015/OZZL/1 ze dne 12. 2. 2015, kdy do kapitoly 3.2 článku 3 tohoto opatření obecné povahy, když navrhl doplnit z a text větu: „V případě poškození vodního díla je nutno materiál přizpůsobit konkrétnímu vodnímu dílu (např. při porušení sypané hráze v místě těsnění návodního límce, musí být sanace provedena materiálem se stanovenou nepropustností tak, aby nebyl narušen těsnící prvek hráze)." Zdejší správní orgán odkazuje na odůvodnění rozhodnutí, podle kterého je v případě vodního díla nutné zvolit vhodný materiál se stanovenou nepropustností, aby nebyl narušen těsnicí prvek hráze, aby byly splněny požadavky na bezpečnost vodních děl podle zákona o vodách a souvisejících předpisů. Správni orgán má z a to, že bezpečnost vodních děl je dostatečné ošetřena ve vodním zákoně. Provedeni opravy v souladu s požadavky na bezpečnost vodního díla je samozřejmou povinnosti vlastníků vodních děl. Orgán ochrany přírody může nastavit pouze takové podmínky, které vyplývají ze zákona. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy nebyly uplatněny žádné. Článek 5 Toto opatřeni obecné povahy nabývá účinnosti v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu patnáctým dnem po dni vyvěšení této veřejné vyhlášky a pozbývá platností dnem 1.1. 2020. Článek 6 Poučení Do opatření obecné povahy a jeho odůvodněni může podle § 173 odst. 1 správního řádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Proti opatřeni obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek. Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ K R A J odoot ... '„.iiiho prostředí » m Í L ú ! « M a Issnletvf U Zlrrmfho jt3Cfionu 1 9 5 2 Í 2 370 ts Coské Budějovice, (Q Seznam příloh, které jsou nedílnou'součásti tohoto opatření obecné povahy: 1) Seznam dotčených katastrálních území a přehledová mapa - Příloha č. 1 2) Vzor záznamů o odchytu/odlovu a usmrceni: Příloha č. 2: Přehled záznamů o odlovených/odchycených bobrech v roce ... 1. Údaje o místu provedení (nejlépe souřadnice G P S nebo zákres do mapy M 1:50 000 nebo většího měřítka, včetně slovního popisu místa provedeni) 2. Datum a čas provedeni 3. Způsob a prostředek provedeni (odlov střelnou zbraní nebo odchyt do pasti, v případě odchytu a následného usmrceni jedinců je nutné uvést způsob jejich usmrcení) 4. Popis uloveného jedince: a) délka jedince (včetně délky ocasu) b) váha jedince c) pohlaví jedince d) u samic uvedeni březosti 5. Popis způsobu využití usmrceného jedince, včetně uvedení místa deponování jedince či jeho částí (např. kůže, lebky) U Zimního stadionu 1952/2, 3 7 0 76 Č e s k é Budějovice, tel.: 3 8 6 720 1 1 1 , e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, I D D S : kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 6 6. V případě předání odchyceného živého jedince subjektu - uvedeni údajů o tomto subjektu, č.j. rozhodnutí a vydávajícího orgánu, které přijímací subjekt opravňuje k držení a dalšímu nakládání s živým jedincem 3) V z o r záznamu o ničeni sídel (nor) a hrází: Příloha č. 3: Přehled z á z n a m ů o ničeni nor, polohradů, hradů a hrází v roce 1. Údaje o místu provedení (nejlépe souřadnice G P S nebo zákres do mapy M 1:50 000 nebo většího měřítka, včetně slovního popisu místa provedení) 2. Datum a čas provedeni 3. Způsob a prostředek provedení (zda byla použita technika, jakým způsobem byly zasypány nory, z d a byl dodržen v opatřeni doporučovaný postup při ničení sídel zabraňující zranění či usmrceni jedinců) 4. Zdůvodnění odstraňování sídel a hrázi (např. škoda na p o z e m k u , odstraněni z důvodu zajištění plynulého odtoku vody) 5. F o t o d o k u m e n t a c e stavu před a po zásahu Vyvěšeno dne Sejmuto dne... Razitko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí. Občanská sdružení (veřejná vyhláška): 1) Hnuti Duha, místní skupina Č.Budějovice, Dlouhá 134, 382 41 Kaplice 2) Calla - Sdruženi pro záchranu prostředí, Fr. Šrámka 35, 370 04 České Budějovice 3) Občanské sdružení Pohoří, Linecká 277, 381 01 Český Krumlov 4) Český svaz ochránců přírody - Z O 19/01, Bohumil Dort, Z a Baštou 349, 3 8 3 01 Prachatice 5) Občanské sdružení „ Zlatý potok", Karel Novotný, H u s o v a 105, 383 01 Prachatice Obce a kraj (veřejná vyhláška): Ž á d á m e podle ust. § 172 odst. 1 zákona č.500/2004 sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů o vyvěšení na úřední d e s c e obce nejméně po dobu 15 dni, vyznačeni data vyvěšení a sejmuti, vrácení zpět a současně o zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obdrží účastníci řízení na doručenku: 1. Město Bavorov, náměstí Míru 1, 387 73 Bavorov - D S 2. Město Bechyně, nám. T. G . M a s a r y k a 2, 391 65 Bechyně - D S 3. Město Blatná, tř. T. G . M a s a r y k a 322, 388 01 Blatná - D S 4. Město Borovany, Žižkovo náměsti 107, 373 12 Borovany - D S 5. Město České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II 1/1, 370 92 České Budějovice - D S U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111, e-mail: lhotka@kraj-jihocesky.cz, IDDS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 7 Příloha č. 3 Rozhodnutí o povolení výjimky dle § 56 ZOPK k zásahu do ochranných podmínek vydry říční a tchoře stepního (uživatelé honiteb nejsou zařazeni mezi účastníky řízení) 0 3 E C D U B C Ä N V " •tr. C I M K H K 11 *2(M Krajský úřad Olomouckého krak Odbor životního prostředí a zemědělství ř i • J e r e m e n k o v a 40a, 779 11 O l o m o u c C . J - K U O K 7 4 3 5 3 / 2 0 1 4 un, S p . Z n . . K U O K / 5 2 5 2 4 / 2 0 1 4 / O Ž P Z / 4 3 1 V O l o m o u c i d n e 7 . 8 . 2 0 1 4 Skart. z n a k . 2 4 6 . 2 A / 5 Vyřizuje. R N D r . M i r o s l a v a K u d ý n o v á l e l - 5 8 5 5 0 8 6 3 1 , fax: 5 8 5 5 0 8 4 2 4 e " m a ' ' m.kudvnQvaiakr-olQmmirky ry ROZHODNUTÍ Ú č a s t n í c i ř í z e n i (žadatel): A L K A Wildlife, o.p.s., L i d é ř o v i c e 6 2 , 3 8 0 01 D a č i c e , IČ: 2 8 0 6 4 9 3 3 Krajský ú ř a d O l o m o u c k é h o kraje, o d b o r ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í a z e m ě d ě l s t v í j a k o m í s t n ě l T ^ n n n ^ f ^ p f e n e s e n é P o s o b n o s t i p o d l e § 2 9 odst. 1 a § 6 7 z á k o n a C. 1 2 9 / 2 0 0 0 S b . , o krajích (krajské zřízeni), v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , a o r g á n o c h r a n y prírody p o d l e § 7 7 a odst. 5 p i s m . h/ z á k o n a č. 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě přírody a krajiny ve z n ě m p o z d ě j š í c h p ř e d p i s u , v e věci p o v o l e n i výjimky z e z á k a z ů u zvláště c h r á n ě n ý c h ž i v o č i c h u n a z a k l a d e žádosti, kterou p o d a l a s p o l e č n o s t A L K A Wildlife o p s Lidéřovice 6 2 . 3 8 0 01 D a č i c e . IČ. 2 8 0 6 4 9 3 3 (dále j e n „žadatel"), r o z h o d l v s o u l a d u s § 6 7 z á k o n a č 5 0 0 / 2 0 0 4 S b . , s p r á v n í ř á d , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , takto: Krajský úřad O l o m o u c k é h o kraje, o d b o r ž i v o t n í h o prostředí a z e m ě d ě l s t v í žadateli povoluje v ý j i m k u p o d l e § 5 6 odst. 1 z á k o n a č. 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě přírody a krajiny, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů (dále jen „zákona") z e z á k a z ů u zvláště c h r á n ě n é h o d r u h u živočicha vydry řični (Lutra lutra), z a ř a z e n é h o v kategorii silně o h r o ž e n ý c h (§ 4 8 odst. 2 p í s m . b/ z á k o n a ) a t c h o ř e s t e p n í h o (Mustela eversmanii) z a ř a z e n é h o v kategorii kriticky o h r o ž e n ý c h (§ 4 8 odst. 2 p i s m . a / z á k o n a ) . V ý j i m k a s e povoluje z d ů v o d u p o d l e § 5 6 odst. 2 p í s m . dl z á k o n a p r o účely v ý z k u m u a v z d ě l á v á n í v e spojitosti s § 5 6 odst. 2 p í s m . a / z á k o n a v z á j m u o c h r a n y v o l n ě žijicich ž i v o č i c h ů , a to z e z á k a z u škodlivě z a s a h o v a t d o p ř i r o z e n é h o vývoje zvláště c h r á n ě n ý c h d r u h ů ž i v o č i c h ů p o d l e § 5 0 odst, 2 z á k o n a , k o n k r é t n ě z e z á k a z u sbirat m r t v é ( u h y n u l é ) j e d i n c e , p ř e m i s ť o v a t je a d o p r a v o v a t k realizaci m o n i t o r i n g u a opatření z „ P r o g r a m u p é č e o v y d r u říční" a „ M o n i t o r i n g u a c e l o p l o š n é h o m a p o v á n í e v r o p s k y v ý z n a m n ý c h d r u h ů j a k o p o d k l a d u p r o d o k o n č e n i n á v r h u s o u s t a v y N á t u r a 2 0 0 0 v Č R " . V ý j i m k a s e povoluje v ú z e m i , k d e Krajský úřad O l o m o u c k é h o kraje, O d b o r životního Z s t f e d i a z e m ě d ě l s t v í , v y k o n á v á statni s p r á v u v o c h r a n ě přírody a krajiny p o d l e § 7 7 a o d s t 4 z á k o n a z a p o d m í n k y , ž e ž a d a t e l předloží z p r á v y o lokalitách n a l e z u , t e r m i n e c h n á l e z ů a p o č t e c h n a l e z e n ý c h ( s e b r a n ý c h ) j e d i n c ů p ř e d m ě t n ý c h ž i v o č i c h u ( p r u b e z n e dílci z p r á v y v ž d y k e k o n c i k a l e n d á ř n í h o roku p o d o b u platnosti p o v o l e n i výjimky). V ý j i m k a platí d o 31 1 2 . 2 0 1 9 . O d ů v o d n ě n í Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody obdržel dne 2. 6. 2014 žádost společnosti A L K A Wildlife, o.p.s., Lidéřovice 62, 380 01 Dačice, IČ: 28064933 (dále „žadatel"). V žádosti ze dne 28. 5. 2014, č.j. K U O K 52524/2014, je požadována výjimka podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákona"), v souvislosti s monitoringem vydry řiční v rámci Programu péče o vydru řični a monitoringem tchoře stepního v rámci projektu „Monitoring a celoplošné mapování evropsky významných druhů jako podklad k dokončení návrhu soustavy Nátura 2000 v ČR". Důvodem k povolení výjimky je zájem ochrany přírody a výzkum, podle § 56 odst. 2 pism. a/ a dl zákona. Předmětem povoleni je sběr mrtvých jedinců vydry řični a tchoře stepního, jejich přemísťování a dopravování. Žadatel uvádi, že realizuje sběr mrtvých jedinců vydry řični od r. 2008 ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR jako opatření z Programu péče o vydru říční. Nalezení mrtví jedinci jsou analyzováni. Zjištění příčin úhynu nalezených jedinců a další shromážděná data poskytují velmi cenný zdroj informaci o faktorech ovlivňujících populaci vyder na území ČR a má tak dopad na plánování konkrétních opatřeni pro ochranu vydry řiční. Průběžné výsledky byly publikovány, např. v časopise Ochrana přírody (v příloze žádosti je článek „Databáze údajů o uhynulých jedincích vydry řični v ČR. Ochrana přírody 4/2011. str. 15-19). Od r. 2013 je žadatel garantem celorepublikového monitoringu tchoře stepního. U tohoto vzácného druhu jsou nálezy cenným zdrojem informaci, které bude možné později využit k ochraně druhu. Navrhovaná činnost se dotýká ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů, zařazených v kategorii silně ohrožených (vydra řiční) a kriticky ohrožených (tchoř stepni). Podle § 48 odst. 4 zákona jsou chráněni i mrtví jedinci zvláště chráněných druhů. Podle § 50 odst. 1 a 2 zákona jsou zvláště chráněni živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajeti, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet z a účelem prodeje nebo výměny. Podle ustanovení § 56 citovaného zákona může orgán ochrany přírody povolit výjimku ze zákazů v připadech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství, lze výjimku povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodu uvedených v § 56 odst. 2 zákona, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivni dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Dnem podání žádosti bylo zahájeno správni řízení o povoleni výjimky podle § 56 odst. 1 zákona ze zákazů u zvláště chráněných živočichů. Orgán ochrany přírody uvědomil o zahájeni řízeni známé účastníky a informoval občanská sdruženi v souladu s § 70 odst. 2 zákona. V oznámení o zahájení řízeni uvedl zároveň návrh podmínky pro povoleni výjimky. K účasti v řízeni se podle § 70 odst. 3 zákona nepřihlásilo žádné občanské sdružení. Účastníci řízení nezaslali žádné připomínky ani návrhy k předmětu řízení. Při vydáni rozhodnutí vycházel orgán ochrany přirody z těchto skutečností a úvah: K návrhu činnosti žadatele ve vztahu k existenci veřejného zájmu. resp. v tomto případě zájmu ochrany přirody. je možno konstatovat, že monitoring má přinos jak vědecký, tak praktický, neboť získané poznatky lze využit i v praktické ochraně předmětných druhů živočichu. Takto je naplněn zákonný důvod pro povolení výjimky. V d a n é m připadě jde 2. strana rozhodnuti t j . K U O K 74353/2014 K U O L X 0 0 R X I F B o s p e c i f i c k o u č i n n o s t , n e b o ť j e d i n c i b u d o u z í s k á v á n i u h y n u l í (v z á j m u m o n i t o r i n g u n e b u d o u ž i v o č i c h o v é o d l o v o v á n i a n i u s m r c o v á n í ) . T a k o v ý s b ě r m a t e r i á l u k v ý z k u m u n e b u d e mit n e g a t i v n í vliv n a p o p u l a c e p ř e d m ě t n ý c h d r u h u ž i v o č i c h ů . J i n é u s p o k o j i v é ř e š e n í , k t e r é u m o ž n í z í s k á v á n i ú d a j u n a z á k l a d ě d e t a i l n í a n a l ý z y j e d i n c ů , n e e x i s t u j e . V r á m c i a n a l ý z s e p r o v á d í např. d e t a i l n í p i t v a , D N A a n a l ý z y , r e n t g e n o v á n i , ř e z y z u b ů . O r g á n o c h r a n y p ř í r o d y p o v a ž u j e z á k o n n é p o d m í n k y p r o p o v o l e n i v ý j i m k y z a s p l n ě n é ( z á j e m o c h r a n y p ř í r o d y , n e e x i s t e n c e j i n é h o u s p o k o j i v é h o ř e š e n í a z a c h o v á n í d o s a v a d n í h o s t a v u p o p u l a c e d r u h u ) i z h l e d i s k a p ř e d m ě t ů o c h r a n y p o d l e p r á v a E v r o p s k ý c h s p o l e č e n s t v í . Ž a d a t e l d o l o ž i l , ž e s e d a n o u č i n n o s t í d l o u h o d o b ě z a b ý v á a v ý s l e d k y č i n n o s t i j s o u z a ř a z e n y v N á l e z o v é d a t a b á z i o c h r a n y p ř í r o d y , k t e r o u v e d e A g e n t u r a o c h r a n y p ř í r o d y a krajiny Č R . P o d m í n k u u v e d e n o u v e v ý r o k u r o z h o d n u t í o r g á n o c h r a n y p ř í r o d y s t a n o v i l z k o n t r o l n í c h d ů v o d ů a z d ů v o d u o z n a m o v a c í p o v i n n o s t i d a n é z á k o n e m ( § 5 6 o d s t . 6 z á k o n a ) , p ř í p a d n ě , u k á ž e - l i s e to n u t n ý m , i p r o ú č e l y z á s a h ů k z a j i š t ě n í o c h r a n y t ě c h t o z v l á š t ě c h r á n ě n ý c h ž i v o č i c h ů . T o t o r o z h o d n u t i n e n a h r a z u j e s o u h l a s k e v s t u p u d o z v l á š t ě c h r á n ě n ý c h ú z e m i , tj. s o u h l a s k č i n n o s t e m p o d l e b l i ž š í c h o c h r a n n ý c h p o d m í n e k z v l á š t ě c h r á n ě n ý c h ú z e m í (§ 4 4 o d s t . 3 z á k o n a ) , p o k u d je t a k o v ý s o u h l a s t ř e b a , a n i v ý j i m k u k e s b ě r u ž i v o č i c h ů v p ř í r o d n í c h r e z e r v a c í c h (§ 3 4 o d s t . 1 p í s m . e / z á k o n a ) . P ř e d m ě t n é d r u h y z v l á š t ě c h r á n ě n ý c h ž i v o č i c h ů j s o u z á r o v e ň z v ě ř i v e s m y s l u z á k o n a č. 4 4 9 / 2 0 0 1 S b . . o m y s l i v o s t i , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů V z h l e d e m k t o m u , ž e č i n n o s t ž a d a t e l e s e t ý k á v ý k o n u p r á v a m y s l i v o s t i , je t ř e b a i n f o r m o v a t o n á l e z u ( s b ě r u ) t ě c h t o ž i v o č i c h ů u ž i v a t e l e h o n i t b y Při o p ě t o v n é m n e d o d r ž o v á n í p o d m í n e k t o h o t o r o z h o d n u t i m ů ž e dojit p o d l e § 8 4 o d s t . 1 z á k o n a k e z m ě n ě n e b o z r u š e n í p o v o l e n i . P o k u d s e t ý k á v s t u p u n a p o z e m k y jejich v l a s t n í k u , platí u s t a n o v e n i § 6 3 o d s t . 2 z á k o n a . T o t o r o z h o d n u t í n e n a h r a z u j e p o v o l e n í pro p ř í p a d n ý v s t u p n a p o z e m k y v e v l a s t n i c t v í f y z i c k ý c h o s o b , c o ž je u p r a v e n o o b č a n s k ý m z á k o n í k e m . P o v o l e n é č i n n o s t i l z e p r o v á d ě t o d n a b y t i p r á v n í m o c i t o h o t o r o z h o d n u t í p o d o b u j e h o p l a t n o s t i . P o u č e n í ú č a s t n í k ů Proti t o m u t o r o z h o d n u t i s e l z e p o d l e § 8 3 o d s t . 1 s p r á v n í h o ř á d u o d v o l a t d o 15 d n ů o d e d n e j e h o d o r u č e n i k M i n i s t e r s t v u ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í p o d á n í m u č i n ě n ý m p r o s t ř e d n i c t v í m K r a j s k é h o ú ř a d u O l o m o u c k é h o kraje. V p o d a n é m o d v o l á n i s e u v e d e , v j a k é m r o z s a h u s e r o z h o d n u t í n a p a d á a d á l e n a m í t a n ý r o z p o r s p r á v n í m i p ř e d p i s y n e b o n e s p r á v n o s t r o z h o d n u t í či ř í z e n í , j e ž m u p ř e d c h á z e l o . P o d a n é o d v o l á n í m á v s o u l a d u s u s t a n o v e n í m § 8 5 o d s t , 1 s p r á v n í h o ř á d u o d k l a d n ý ú č i n e k . O d v o l á n i j e n proti o d ů v o d n ě n í r o z h o d n u t i je n e p ř í p u s t n é otisk úředního razítka B c . Ing. R e n a t a H o n z á k o v á v e d o u c í o d d ě l e n í o c h r a n y p ř í r o d y K r a j s k é h o ú ř a d u O l o m o u c k é h o kraje 3 strana rozhodnuti č.j. K U O K 74353/2014 K U O L X 0 0 R X I F B Z a s p r á v n o s t e l . v y h o t o v e n i o d p o v í d á R N D r . M i r o s l a v a K u d ý n o v á R o z d ě l o v n i k : - účastnici řízení - doporučene a prostřednictvím datově schránky A L K A W i l d l i f e . o . p . s . , L i d é ř o v i c e 6 2 , 3 8 0 01 D a č i c e O b c e O l o m o u c k é h o kraje - m i m o o b c e , j e j i c h ž c e l é u z e m n i o b v o d y leží v C h r á n ě n é k r a j i n n é o b l a s t i L i t o v e l s k é P o m o r a v í a v C h r á n ě n é k r a j i n n é o b l a s t i J e s e n í k y - na vědomí (DS) - ORP Olomouckého kraje - SSM. M a g i s t r á t m ě s t a O l o m o u c e , O d b o r Ž P M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a , O d b o r Ž P M a g i s t r á t m ě s t a P ř e r o v a , O d b o r S Ú a Ž P M ě s t s k ý ú ř a d H r a n i c e , O d b o r S Ů Ž P D M ě s t s k ý ú ř a d J e s e n í k , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d K o n i c e . O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d Lipník n a d B e č v o u , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d L i t o v e l , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d M o h e l n i c e . O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d Š t e r n b e r k , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d Š u m p e r k , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d U n i č o v , O d b o r Ž P M ě s t s k ý ú ř a d Z á b ř e h . O d b o r s p r á v n i - o d d . Ž P - na vědomi (DS): A g e n t u r a o c h r a n y p ř í r o d y a krajiny Č R , S p r á v a C H K O L i t o v e l s k é P o m o r a v í a K S O l o m o u c . H u s o v a 9 0 6 / 5 , 7 8 4 01 L i t o v e l A g e n t u r a o c h r a n y p ř í r o d y a krajiny Č R , S p r á v a C H K O J e s e n í k y , Š u m p e r s k á 9 3 , 7 9 0 01 J e s e n í k - B u k o v i c e - na vědomi v právni moci (DS). Č e s k á i n s p e k c e ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í . O l O l o m o u c - o d d . O P , T o v á r n í 4 1 , 7 7 2 11 O l o m o u c S p i s i strana rozhodnuti č.|, K U O K 74353/2014 K U O L X 0 0 R X I F B Příloha č. 4 Přehled srstnaté zvěře s vyznačením stupně ochrany stanovení doby kategorie ohrožení zařazení do Druh lovu dle vyhlášky 245/2002 Sb. dle vyhlášky 395/1992 Sb. přílohy 92/43/EHS * bobr evropský ne silně ohrožený II. IV. daněk evropský ano jelen evropský ano jelenec běloocasý ano jezevec lesní ano kamzík horský ano V. kočka divoká ne kriticky ohrožený IV. koza bezoárová ano II. IV. králík divoký ano kuna lesní ano v . kuna skalní ano liška obecná ano los evropský ne silně ohrožený medvěd hnědý ne kriticky ohrožený II.(P) IV. muflon ano ondatra pižmová ano prase divoké ano rys ostrovid ne silně ohrožený II. IV. sika Dybowského ano sika japonský ano srnec obecný ano tchoř stepní ne kriticky ohrožený II. IV. tchoř tmavý ne v . vlk obecný ne kriticky ohrožený II.(P) IV. vydra říční ne silně ohrožený II. IV. zajíc polní ano * II - druh savce v zájmu EU, jehož ochrana vyžaduje zvláštní územní ochranu (P - prioritní druh) IV - druh savce v zájmu EU, vyžadující přísnou ochranu V - druh savce v zájmu EU, jehož odchyt a odebírání ve volné přírodě a využívání může být předmětem určitých opatření na jeho obhospodařování Přehled pernaté zvěře s vyznačením stupně ochrany stanovení doby kategorie ohrožení zařazení do Druh lovu dle vyhlášky 245/2002 Sb. dle vyhlášky 395/1992 Sb. přílohy 2009/147/ES * bažant královský ano bažant obecný ano II. A, III. A čírka modrá ne II. A čírka obecná ne ohrožený II. A, III. B havran polní ne II. B holub doupňák ne silně ohrožený II. B holub hřivnáč ano II. A, III. A hrdlička zahradní ano II. B husa běločelá ano L, III. B husa polní ano II. A husa velká ano II. A, III. B jeřábek lesní ne silně ohrožený I. jestřáb lesní ne ohrožený kachna divoká ano II. A, III. A káně lesní ne káně rousná ne kopřivka obecná ne ohrožený II. A kormorán velký ne koroptev polní ne ohrožený II. A, III. A krahujec obecný ne silně ohrožený krkavec velký ne ohrožený krocan divoký ano II. B křepelka polní ne silně ohrožený II. B lyska černá ano II. A, III. B lžičák pestrý ne silně ohrožený II. A, III. B moták pochop ne ohrožený I. orebice horská ne II. A perlička obecná ano polák chocholačka ano II. A, III. B polák velký ano II. A, III. B poštolka obecná ne racek chechtavý ne II. B raroh velký ne I. sluka lesní ne ohrožený II. A, III. B sojka obecná ne II. B sokol stěhovavý ne kriticky ohrožený I. straka obecná ano II. B špaček obecný ne II. B Druh stanovení doby lovu dle vyhlášky 245/2002 Sb. kategorie ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb. zařazení do přílohy 2009/147/ES tetřev hlušec ne kriticky ohrožený L, III. B tetřívek obecný ne silně ohrožený I. volavka popelavá ne vrána obecná ano II. B výr velký ne ohrožený I. * Druhy uvedené v příloze I musí být předmětem zvláštních opatření týkajících se ochrany jejich stanovišť s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Druhy uvedené v příloze II části A mohou být loveny na moři i na pevnině v zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje tato směrnice. Druhy uvedené v příloze II části B mohou být loveny pouze v členských státech, které jsou u jejich jmen uvedeny. Druhy uvedené v příloze III části A, lze prodávat, přepravovat za účelem prodeje, držet za účelem prodeje a nabízet za účelem prodeje, za předpokladu, že ptáci byli legálně usmrceni či odchyceni nebo získáni jiným zákonným způsobem. U druhů uvedených v příloze III části B mohou členské státy povolit jejich prodej, přepravu za účelem prodeje, držení za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí těchto ptáků nebo odvozenin. Pro tyto povolované činnosti přitom členské státy stanovit určitá omezení. MUNI LAW M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A P R Á V N I C K Á F A K U L T A V E V E Ř Í 7 0 , 6 1 1 8 0 B R N O I C : 0 0 2 1 6 2 2 4 D I Č : C Z 0 0 2 1 6 2 2 4 Z A D A N Í BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2019/2020 Student: Ing. Antonín Košnář, Ph.D., UČO: 468781 Obor: Veřejná správa Na základě příslušných ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a Statutu Právnické fakulty Masarykovy univerzity Vám určuji téma a zásady pro vypracování bakalářské práce v bakalářském studijním programu: Název práce: Výjimky z ochrany ohrožených druhů živočichů, kteří jsou současně zvěří Název práce anglicky: Derogations from the Prohibitions of Protected Species Subject to the Game Management Act Vedoucí práce: JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. Pracoviště vedoucího práce: Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Datum zadání práce: 31.10. 2019 Termíny odevzdání práce: • v případě přihlášky ke státní zkoušce konané v jarním semestru je nutno odevzdat bakalářskou práci do 15. dubna 2020 • v případě přihlášky ke státn í zkoušce konané v prodlouženém zkouškovém období jarního semestru je nutno bakalářskou práci odevzdat do 30. června 2020 • v případě přihlášky ke státní zkoušce konané ve zkouškovém období podzimního semestru Je nutno bakalářskou práci odevzdat do 31. října 2020 • neodevzdá-li student bakalářskou práci ve výše uvedených termínech, ztrácí právo konat všechny součásti státní zkoušky v příslušném období Zadání: Cílem práce je vymezit vztah mezi zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to na půdorysu povolování výjimek z ochrany ohrožených druhů živočichů, kteří zároveň představují zvěř ve smyslu zákona o myslivosti. V úvodu práce autor vymezí relevantní prameny právní úpravy na české i unijní úrovni a následně identifikuje a popíše konkrétní cíle, kterých má být touto právní úpravou dosaženo. Mělo by být zřejmé, jakým způsobem se střetává výkon práva myslivosti s ochranou ohrožených druhů, za jakým účelem mohou být výjimky udělovány, případně též v jakém rozsahu a ke kterým druhům k jejich udělování dochází. K tomuto účelu může autor využít příklady z praxe nebo vlastní případovou studii. V závěru práce by měl autor identifikovat problémy uplatňování stávající úpravy a v návaznosti na to navrhnout změny de lege ferenda. Po formální stránce bude práce zpracována v souladu s citačníml směrnicemi Právnické fakulty. S T R A N A 1 Z 2 Souhlasím se zadáním (podpis, datum): 71 JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. doc. JUDr. Petr Havlan, CSc. vedoucí práce garant programu doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D. vedoucí katedry doc. JUDr. Mgr. Martin Škcip, Ph.D. děkan V Brně dne: 18.12.2019 S T R A N A 2 Z 2