Ačkoli hrají biotické vztahy mezi meiofaunou a makrozoobentosem důležitou roli v potravních řetězcích tekoucích vod, jsou studovány jen vzácně. O predátorech lasturnatek (Ostracoda) je toho známo jen velmi málo. Výsledky pilotní korelační studie z prameništního slatiniště (bakalářská práce) ukázaly možnou limitaci početnosti lasturnatek při vysokých početnostech bezobratlých predátorů, což by naznačovalo vztah predátor-kořist. Kvůli nízkému počtu vzorků, možnému překryvu s vlivem abiotických podmínek prostředí a neznámé míře zranitelnosti lasturnatek vůči daným predátorům se to však zatím nepodařilo prokázat. O to by se měla pokusit tato práce, založená na terénní studii s dostatečným počtem vzorků a laboratorním experimentu. V terénní studii by zvláštní pozornost měla být věnována rozlišení plných a prázdných lastur, jelikož kumulace prázdných schránek by mohla výrazně zkreslit výsledky analýz. Cílem práce je 1) na základě zpracování celkem zhruba 50 vzorků, pocházejících z prameništního slatiniště Rakša, testovat čistý a sdílený vliv bezobratlých predátorů a dostupných abiotických proměnných na početnost a druhové složení společenstva lasturnatek, 2) zhodnotit vliv rozlišení lasturnatek živých v čase odběru od prázdných schránek na tyto analýzy, 3) uskutečnit jednoduchý doprovodný laboratorní experiment, který by mohl podpořit existenci vztahu predátor-kořist mezi některými zástupci početných bezobratlých predátorů (např. Gammarus, Odonata) a lasturnatkami. V tomto experimentu se počítá s využitím běžných druhů z daných taxonomických skupin predátorů (tj. podobný tělní typ), ne nutně přímo prameništních druhů.