Práce se zabývá problematikou používání reverzních položek v
Likertových škálách. Historický přehled používání reverzních
položek, jejich vliv na konstruktovou validitu a kognitivní
procesy odpovídání je kontrastována s logickou a lingvistickou
perspektivou. Vzorek 957 respondentů rekrutovaný přes sociální
sítě se zúčastnil experimentální dotazníkové procedury.
Technické potíže v odhadu strukturního modelu vedou k
předběžnému zamítnutí stanovených hypotéz. Výsledky analýz
reakčních časů odpovědí jsou konzistentní s existující
literaturou. Limity zvoleného modelu, další směřování a
teoretická významnost lingvistiky pro zkoumání odpovědí jsou
dále diskutovány.