MASARYKOVA
U N I V E R Z I T A
FILOZOFICKÁ FAKULTA
ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY
TEORIE INTERAKTIVNÍCH MÉDIÍ
KLARA ŠIMKOVA
Bakalářská diplomová práce
Just Dance jako interaktivní
médium: Tělesnost, estetika,
gamifikace a popularizace tance
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Míčová, Ph.D.
Brno 2026
Cestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma Just Dance jako interaktivní
médium: Tělesnost, estetika, gamifikace a popularizace tance zpracovala sama. Veškeré
prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v textu
a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
Prohlašuji, že jsem nástroje AI využila v souladu s principy akademické integrity a že
na využití těchto nástrojů v práci vhodným způsobem odkazuji.
V Brně 30. dubna 2026
Klára Šimková
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
MUNI
A R T S
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Bibliografický záznam
Autor: Klára Šimková
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Název práce:
Studijní program:
Vedoucí práce:
Rok:
Počet stran:
Klíčová slova:
Just Dance jako interaktivní médium: Tělesnost, estetika,
gamifikace a popularizace tance
Mgr. Pavlína Míčová, Ph.D.
2026
61
Just Dance, interaktivní média, tělesnost, estetika, gamifikace,
rytmické hry, exergaming, digitální kultura, performance, tanec
3
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Bibliographic record
Author:
Title of Thesis:
Degree Programme:
Supervisor:
Year:
Number of Pages:
Keywords:
Klára Šimková
Faculty of Arts
Masaryk University
Just Dance as an Interactive Medium: Embodiment, aesthetics,
gamification and the popularization of dance
Theory of interactive media
Mgr. Pavlína Míčová, Ph.D.
2026
61
Just Dance, interactive media, embodiment, aesthetics,
gamification, rhythm games, exergaming, digital culture,
performance, dance
4
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Poděkování
Děkuji Mgr. Pavlíně Míčové, Ph.D. za odborný dohled, vedení, cenné rady a trpělivost při
psaní této práce. Poděkování patří také mé rodině a přátelům za podporu a motivaci během
studia.
5
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Anotace
Tato bakalářská práce se zaměřuje na videohru Just Dance jako na příklad interaktivního
média, které propojuje tělesnost, estetiku a digitální technologii. Cílem práce je teoreticky
a analyticky zkoumat, jak hra zprostředkovává tělesný prožitek prostřednictvím digitální interakce,
j ak pracuj e s estetikou pohybu a audiovizuální složkou a j ak využívá principy gamifikace
k formování zážitku a zkušenosti z pozice hráče. Text se opírá o teoretické poznatky
mediálních studií, teorie her, estetiky a tanečních studií. Práce se zaměřuje na interpretaci
Just Dance jako kulturního fenoménu na pomezí umění, zábavy a populární digitální kultury
a ukazuje, jak tento typ interaktivního média přispívá k proměně vnímání tance v kontextu
nových médií.
6
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Abstract
This bachelor's thesis focuses on the video game Just Dance as an example of an inter-active
medium that connects embodiment, aesthetics, and digital technology. The aim of the thesis
is to theoretically and analytically examine how the game mediates bodily experience
through digital interaction, how it engages with the aesthetics of movement and audiovisual
design, and how it employs principles of gamification to shape the player's perception and
experience. The text draws on theoretical approaches from media studies, game theory, aesthetics,
and dance studies. The thesis interprets Just Dance as a cultural phenomenon situated
at the intersection of art, entertainment, and popular digital culture, showing how this form
of interactive media contributes to the transformation of how dance is perceived within the
context of new media.
7
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Obsah
Předmluva 10
1 Úvod 11
2 Historický a technologický kontext 13
2.1 Od rituálu k obrazovce 13
2.2 Evoluce rytmických her 15
2.3 Just Dance 18
2.4 Televizní a rozhlasové cvičení 19
3 Tělesnost v digitálním věku 21
3.1 Tělo jako ovladač 21
3.2 Koncept „Performance" 23
3.3 Proměna vnímání těla skrze technologie 24
4 Estetická strategie Just Dance a vizuální styl 26
4.1 Audiovizuální stylizace a popkulturní ikonografie 26
4.2 Analýza choreografie a pi ktogramů 28
4.3 Konstrukce identity: Gender a kulturní vzorce 30
5 Gamifikace tance a její dopady 31
5.1 Motivace pohybem 31
5.2 Mezi zábavou a učením 32
5.3 Demokratizace tance 33
6 Popularizace a medializace tance 35
6.1 Fenomén komunitního sdílení (TikTok, Youtube) 35
6.2 Profesionální scéna: Just Dance World Cup 36
7 Závěr 38
Resumé 40
Summary 41
8
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Seznam pojmů a zkratek 42
Použité zdroje 43
Použité zdroje - obrázky 51
Seznam obrázků 52
Přílohy 53
9
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Předmluva
Tanci se aktivně věnuji již od dětství a v průběhu let jsem měla možnost projít celou řadou
rozmanitých stylů. Nejvěrnější jsem však zůstala valašskému folkloru. Právě zkušenost s lidovým
tancem, jehož podstata tkví v komunitním sdílení, radosti z pohybu a kolektivní paměti,
mi poskytla specifickou perspektivu, skrze kterou nahlížím na současné formy digitální
taneční interakce.
Impulsem k volbě tématu této práce bylo pozorování fenoménu herní série Just
Dance v mém okolí. Navzdory tomu, že jde o komerční digitální produkt, v komunitě mých
přátel a známých plní funkci, která v mnohém zrcadlí tradiční lidovou zábavu - stává se
přirozenou součástí oslav, společenských událostí a volného času. Fascinovalo mě, jakým
způsobem jsou tyto digitální choreografie kolektivně osvojovány; lidé s rozdílnou mírou taneční
zkušenosti si je pamatují a reprodukují je, v našem případě převážně, skrze volně dostupný
obsah na platformě YouTube.
10
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
1 Úvod
Fenomén videoher prošel v posledních dvou dekádách radikální proměnou, přičemž se čím
dál více proplétají hranice mezi virtuálním prostorem a reálným světem. Zatímco tradiční
herní paradigma bylo spojováno s pasivním sezením a drobnými pohyby prstů na ovladači,
nové technologie snímající pohyb vnesly do herního světa nový rozměr - skutečnou fyzickou
interakci. Jedním z nejvýraznějších zástupců tohoto trendu je herní série Just Dance,
která se od svého vzniku v roce 2009 stala celosvětovým kulturním fenoménem. Dlouhodobá
popularita série potvrzuje její schopnost přizpůsobit se technologickým změnám
i vkusu různých věkových skupin. Zatímco v počátcích oslovila především generaci mileniálů
díky novému způsobu ovládání pohybem, dnes si udržuje pozornost generací Z a Alfa
zejména skrze propojení se světem sociálních sítí. Just Dance se tak stalo univerzálním médiem,
které si zachovává svůj význam pro široké publikum i po téměř dvě desetiletí na trhu.
Tato práce se zaměřuje na Just Dance nejen jako na komerční produkt zábavního
průmyslu, ale především jako na specifické interaktivní médium, které redefinuje vztah člověka
k tanci, vlastnímu tělu a estetickému prožitku v digitálním věku. Aktuálnost tématu
spočívá v rostoucím vlivu gamifikace na běžné lidské činnosti. Tanec, který byl historicky
spojen s rituálem, společenským setkáváním či vrcholovým uměním, je v rámci Just Dance
transformován do podoby interaktivní databáze pohybů, která je přístupná široké veřejnosti.
Tato demokratizace tance s sebou však přináší otázky týkající se autenticity pohybu, konstrukce
identity skrze digitální avatary a vlivu algoritmizované estetiky na vnímání tanečního
umění. Práce se proto snaží zasadit Just Dance do širšího historického a technologického
kontextu, od prvních pokusů o rytmické hry až po současnou integraci do ekosystému
sociálních sítí jako TikTok či YouTube.
Cílem práce je teoretická analýza hry Just Dance jako komplexního média. Práce
zkoumá, jakým způsobem hra ovlivňuje tělesnost hráče a j aké estetické strategie využívá
k vytvoření imerzního zážitku. Klíčovým záměrem je rozkrýt mechanismy gamifikace, které
motivují uživatele k pohybu, a zhodnotit, jakým způsobem toto médium přispívá k popularizaci
a medializaci tance v současné kultuře. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda Just
Dance slouží pouze jako nástroj k povrchní zábavě, nebo zda představuje nový druh performativního
prostoru, v němž se formují nové kulturní vzorce a genderové identity.
Hlavní výzkumná otázka zní: Jakým způsobem transformuje Just Dance vnímání tělesnosti
a estetiky pohybu v kontextu digitálních her? v návaznosti na to se práce pokusí
zodpovědět, jak ovlivňují principy gamifikace - konkrétně bodování, piktogramy a vizuální
zpětná vazba - estetický prožitek z tance v prostředí interaktivního média, v poslední řadě
bude zkoumáno, do jaké míry přispívá herní design Just Dance k formování současné digitální
taneční kultury na platformách typu TikTok a jakým způsobem se herní performance
prolíná s performancí sociální.
11
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Práce tedy vychází z teze, že Just Dance redefinuje tanec jako interaktivní médium, v němž
se tělo hráče stává primárním lokusem estetické zkušenosti i herního výkonu. Přestože principy
gamifikace a technologická omezení tanec do jisté míry formalizují a redukují na soustavu
hodnotitelných pohybů, zároveň skrze specifický vizuální jazyk a přístupnost demokratizují
taneční umění. Tím hra vytváří nový typ digitální choreografie, která se stala základním
estetickým i strukturálním stavebním kamenem pro současnou taneční kulturu
v prostředí sociálních sítí.
Z hlediska výzkumné metody se jedná o teoretickou práci, která vychází z kritické
rešerše a analýzy literatury a internetových zdrojů z oblastí mediálních a herních studií, estetiky
a studií o tělesnosti (somaestetiky). Hlavní metodou je kvalitativní obsahová analýza
a komparace tance mimo a v rámci digitálního prostředí, pomocí nížj sou zkoumány vizuální
stylizace, choreografické postupy a narativní prvky hry. Práce využívá případové studie
konkrétních prvků herní série k ilustraci širších teoretických konceptů.
Výběr použité literatury práce vychází z multidisciplinárního souboru zdrojů, které
propojují mediální studia, teorii her, estetiku a taneční studia. Teoretickým pilířem pro analýzu
vztahu člověka a technologií jsou zejména práce Marshalla McLuhana a fenomenologický
přístup Maurice Merleau-Pontyho k vnímání tělesnosti. Klíčovou roli v textu hraje
disciplína somaestetiky Richarda Shustermana, která slouží k interpretaci těla jako primárního
místa estetické zkušenosti. Analýza specifických herních mechanismů a prožitku
imerze se opírá o poznatky Brendana Keogha a teorii optimálního prožitku (flow) Mihalyho
Csikszentmihalyiho. Sociální a performativní rozměr hry je nahlížen skrze koncepty Ervinga
Goffmana. Kromě těchto klasických teoretických děl práce reflektuje široké spektrum
současných odborných studií, digitálních archivů a audiovizuálních materiálů, které mapují
dynamický vývoj rytmických her a proměnu taneční kultury v prostředí sociálních sítí.
V rámci jednotlivých kapitol se práce věnuje evoluci rytmických her a specifickému
postavení Just Dance na trhu. Následně se zaměřuje na ontológii těla v digitálním prostředí
a zkoumá, jak technologie mění naše vnímání fyzického výkonu. Důležitá část je věnována
estetické strategii, kde je analyzována audiovizuální stylizace a konstrukce identity prostřednictvím
piktogramů a avatarů. Závěrečné oddíly práce reflektují sociální přesah hry, konkrétně
její roli v rámci profesionální e-sportové scény a vliv na komunitní sdílení obsahu na
digitálních platformách. Výzkumem těchto aspektů práce usiluje o komplexní vhled do toho,
jak interaktivní média transformují tradiční umělecké formy do nových, digitálně zprostředkovaných
podob.
12
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
2 Historický a technologický kontext
Tanec představuje elementární projev, který prostupuje celými dějinami lidské kultury a nachází
své kořeny již v biologických základech přírody. Zatímco v živočišné říši slouží tanec
primárně jako nástroj rituálního dvoření, v lidské společnosti se jeho funkce v průběhu
epoch proměňovala v závislosti na sociálním, náboženském a technologickém kontextu,
od pravěkých rituálů zajišťujících soudržnost kmene prošel tanec komplexním vývojem,
který jej formoval až do podoby institucionalizovaného umění či volnočasové aktivity, s nástupem
digitální éry však dochází k další zásadní transformaci - tanec opouští výhradně fyzický
prostor a skrze obrazovku se stává součástí interaktivního média, čímž získává zcela
nové funkční i významové rozměry.
2.1 Od rituálu k obrazovce
Nej starší taneční tradice sahá až do doby paleolitu, o které svědčí jeskynní malby znázorňující
postavy v pohybu, v této době měl tanec především magický, rituální význam, v případě
úspěšného lovu zvířat šlo o co nej dokonalejší napodobení zvířecích pohybů, kterými tak lidé
měli dané zvíře „ovládnout". U tance nechyběly ani doplňky - kožešiny, lebky, kosti; pomocí
kterých se pravěcí lidé se zvířaty ztotožňovali o to více.1
U žen se pak jednalo o břišní
tance, které měly napodobit pohyby břicha těhotných žen. Břišní tance praktikovaly s přesvědčením,
že samy otěhotní.2
Mimo jiné také například tanec deště nebo tanec na počest
slunce měl pro člověka svůj důležitý význam.
Ve vztahu pravěku a tance šlo především o prožívání životních situací, kdy lidé vyjadřovali
radost (narození, výhra, uzdravení), smutek (smrt), autoritu (lov, bitva, zahánění démonů)
či víru (Bůh).3
K posunu od rituálu k estetickému a divadelnímu pojetí tance došlo ve starověku,
kdy velkou roli hrál Egypt a s ním antické Řecko, v Egyptě byl tanec součástí náboženských
obřadů a představoval tak médium, pomocí kterého se vyprávěly příběhy bohů. Egypt byl
zároveň první v kontextu tanečních nácviků. Jednalo se zejména o otroky, kteří trénovali
vystoupení pro svého vládce. Rekové tanec vnímali jako dar od svých bohů a integrovali jej
do běžného života, olympijských her i divadla, kde tanec doprovázel samotné dějství. Dalším
milníkem pak byla i pantomima, jejíž původ sahá jak do Řecka, tak do Říma, kde se
1
HUYGHE, René. Encyklopedie umění pravěku a starověku. Praha: Odeon, 1967. str. 12-13.
2
DOSEDLOVÁ, Jaroslava. TERAPIE TANCEM: Role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii.
l.vyd. Praha: GradaPublishing, a.s., 2012. str. 19.
3
BURIAN, Karel Vladimír. Hvězdy baletu. Praha: Panton, 1971. 35-842-71. str. 11.
13
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
z divadelní podoby tance výrazně rozvinula a byla využívána pro samotná divadelní představení.4
5
Ve středověku došlo k utlumení tanečního projevu, jelikož křesťanská církev, která
v tomto období zažívala vzestup, tanec označovala za „nástroj ďábla" a aktivitu pohanského
původu zbavující člověka svého rozumu.6
Tanec pomalu ztrácel své obsazení na náboženských
obřadech, nicméně stále byl součástí lidových oslav, svateb a neupadl k zapomnění
taktéž díky kejklířům a trubadúrům. Tehdy také došlo k rozdělení tance na lidový a panský
- lidový tanec se činil svou živostí, nespoutaností a přirozeností, zatímco panský tanec kladl
důraz na vznešenost, poklidnější pohyby a bohaté šaty.
Temnou stránkou středověku a tance pak nese tzv. „taneční mor" nebo „tanec smrti". Tento
koncept vznikl jako reakce na morové epidemie ve 14. století a docházelo k nekontrolovanému
tanci (v jakémsi v transu) nakažených až do úplného vyčerpání - údajně z důvodu,
aby zahnali strach z černé smrti.7
Renesance byla pro tanec epochou znovuzrození a chápání tance jako skutečné
umění, a to především umění baletu. Ve Francii za vlády Kateřiny Medicej ské vznikly první
dvorní balety, které spojovaly hudbu, tanec a recitaci -Ballet Comique de laReine (1581).
Za vlády Ludvíka XIV. v období baroka došlo k založení Královské taneční akademii
a umožnění tak tanečníkům se na veřejnosti prezentovat profesionálně.8
V 19. století v romantismu balet vzkvétal ve spojení tance a příběhu, nadpřirozených
bytostí a jemnosti (Labutí jezero, Louskáček). Mezitím však v Evropě dominovaly kolové
tance - valčík a polka, které nově zavedly bližší tělesný kontakt tanečních partnerů.
Dnes se v kontextu tance již nebavíme pouze o baletu či lidovém a panském tanci.
Každý styl má spoustu svých vlastních technik a pravidel, ale v rámci jednotlivých stylů již
může docházet k jej ich propojování a taktéž k rozmanitému propojování více různých odvětví
- tanec, divadlo a technologie. Postmoderní tanec se v dnešní době odehrává nejen na
4
FRANCOVÁ, Tereza. Dějiny tance a baletu ajejich interpretace pro žáky ZUŠ. Online, Bakalářská práce,
vedoucí Mgr. Ivana Kloubková. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2021. Dostupné
z: https://is.jamu.cz/tlťesnoO/Dejiny_tanc
cova.pdf. str. 10-11.
5
Česká televize. Wifina — Volný čas: Pantomima [audiovizuální záznam]. ČT :D. Dostupné z:
https://decko.ceskatelevize.cz/video/i969703.
6
HARRIS, Typhani R. a VERY Brief Overview of Dance History. Online. Dostupné z: https://artsintegration.com/wp-content/uploads/2014/08/A-
VERY-Brief-Overview-of-Dance-Historv.pdf.
7
Historie tance. Taneční magazín [online]. Dostupné z: https://www.tanecnimagazin.cz/2009/02/06/historie-
tance/.
8
BURIAN, op. cit., str. 45-46.
14
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
jevišti nebo tanečním parketu, nicméně má své místo i na alternativních místech (site-speci­
fic)9
a v digitálním prostředí (sociální sítě a internetové trendy). Moderní digitální doba,
např. tedy hra Just Dance, vyzdvihuje tanec v jeho participativní povaze, kdy dochází k propojení
tělesna s virtualitou a technologií, čímž vznikají nové estetiky a hybridní formy.10
2.2 Evoluce rytmických her
Rytmická hra představuje pod-žánr hry akční, která testuje hráče v jeho smyslu pro rytmus,
načasování a jeho rychlé koordinaci celého těla. Principem těchto her je interakce s hudební
stopou, kdy hráč mačká tlačítka nebo provádí pohyby, čímž potvrzuje v přesně danou dobu
a určeném pořadí vizuální pokyny na obrazovce. Rytmická hra může být taneční nebo čistě
hudební. U tanečních her se hráč řídí komplexnějšími tanečními úkroky (ovladače, senzory)
či podle šipek, na které musí na herní podložce včas došlápnout. U hudebních her se klade
velký důraz na reflexy - často dochází k postupnému zrychlování písně, do jejíž ho rytmu
hráč musí včas zareagovat a odkliknout tlačítko na herním zařízení (mobilní telefon, tab­
let).11
Ačkoli k velkému vývoji rytmických her došlo až v 90. letech, základní princip
těchto her se vyskytuje u elektronické hračky Simon z roku 1978. Hračka využívala mechaniku
„výzvy a odpovědi" a hráči tak měli za úkol opakovat sekvence barevných signálů,
které postupně gradovaly ve složitosti.12
Jednalo se tedy o takovou technologickou verzi hry
Simon says.
Dance Aerobics (Japonsko, 1987)
Konkrétně prvním videoherním předchůdcem Just Dance byla hra Dance Aerobics od společnosti
Nintendo z roku 1987. Marketingový slogan zněl „Hop, skip andjump your way
into shape ", což mělo hráče donutit věnovat čas fyzické aktivitě.1 3
9
ŠALOUNOVÁ, Kateřina. Jevištní taneční dílo jako předmět výzkumu. Brno, 2016. Diplomová práce. Janáčkova
akademie múzických umění v Brně. Str. 24-26. Dostupné z: https://is.jamu.cz/th/zlni6/diplomova
prace pkpuddsa.pdf.
1 0
K A R A M P A M P A S , Panas. Dance. The Open Encyclopedia of Anthropology [online]. 2025. Dostupné z:
https://www.anthroencvclopedia.com/entrv/dance.
11
Rhythm game. Wikipedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhythm_game.
12
Simon. Ultimate Pop Culture Wiki. Dostupné z: https://ultimatepopculture.fandom.com/wiki/Si-
mon_(game).
1 3
GREELEY, Shakeil. The fantastic history of rhythm games. Online. 2019. Dostupné z:
https://splice.com/blog/history-rhythm-games/.
15
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Herní podložkou byla Power Pad - podložka s 12 senzory citlivými na tlak, a hráči tak čelili
výzvě k rychlé koordinaci těla s postavou na obrazovce.14
Hra nabízela celkem 3 herní módy
- Normál Mode, kdy hráče čekaly různé lekce aerobiku, jimiž hráč procházel od nuly
do vyšších levelů a úspěšným ukončením a na základě svého skóre mohl odemykat další
lekce. Principem bylo napodobování pohybu postavy na obrazovce, hráč mohl používat
nohy i ruce, v některých levelech použití rukou bylo i vyžadováno, a nesměl chybovat natolik,
aby se z počátečního skóre 100 dostal na nulu, která znamenala konec hry.
Pad Antics Mode nabízel 3 varianty - „Tune Up", kde dva prostřední senzory podložky
byly deaktivovány pro hráčovo neutrální postavení. Zbylých 10 senzorů mělo přiřazené
konkrétní tóny, pomocí kterých hráč mohl skládat a hrát své melodie, v případě varianty
„Mat Melodies" už bylo hráčovým úkolem zopakovat po ukázce krátkou melodii pomocí
10 zaktivovaných senzorů, jako tomu bylo v předchozí variantě. „Ditto" je pak komplexnější
varianta Mat Melodies, kdy hráči bylo řečeno, zda má k určitému tónu použít ruku
či nohu (můžeme přirovnat ke hře Twister).
V Aerobics Mode jsou k dispozici totožné herní písně jako v Normál Mode, avšak
zde se hráč nemusí bát ukončení hry při dosažení bodového hodnocení 0, jelikož hra pokračuje
i v případě ztráty veškerého skóre. Jde tedy o takový cvičný mód, jelikož zde není ani
možné postupovat do vyšších levelů či díky výkonu odemykat nové písně a možnosti.
PaRappa the Rapper (Japonsko, 1996)
Hra PaRappa the Rapper přinesla velký průlom v žánru rytmických her. Ačkoli se principiálně
odrážela od již existující hry Dance Aerobics, je považována za první významnou rytmickou
hru, jejíž šablona definovala podstatu celého žánru a v budoucnu nově vznikající
hry - hráč je sice pevně vázán na vizuální symboly a v rytmu hudby mačká jim příslušná
tlačítka, v rámci hry má však dovoleno do určité míry improvizovat, díky čemuž může získat
body a hodnocení navíc.
Průběhem hry hráče provází příběh rapujícího štěněte PaRappy (postava, za kterou
hráč hraje), jenž se snaží zaujmout dívku, která se mu líbí - Sunny Funny. Ta se ale líbí
i jeho rivalovi, Joe Chinovi. PaRappa se chce stát lepším štěnětem, atak se naučí karate,
splní zkoušky a získá řidičský průkaz, vydělá na bleším trhu, upeče Sunny Funny dort k narozeninám,
a nakonec vystupuje na koncertě v Club Fun, kde na pódiu rapuje s ostatními
i sólově a vyjádří tam tak svou náklonnost k Sunny Funny.
HORSFALL, Mathew. 25 years of Dance Dance Revolution. Online. 2023. Dostupné z: https://blog.scien-
ceandmediamuseum.org.uk/25-vears-dance-dance-revolution/#:~:text=Nintendo%20rele-
ased%20the%20Power%20Pad.World%20and%20Super%20Team%20Games
16
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Hráč je během hry hodnocen slovně ve čtyřech úrovních „ U RAPPIN'... ":
COOL
GOOD
BAĽ
AWFUL
V případě konzistentní hry a úderech do rytmu je hráč ohodnocen úrovní GOOD. Po dvou
chybách za sebou hodnocení klesá o jednu úroveň, naopak po dvou správných úderech se
hodnocení opět zvedá. Pokud hráč dohraje hru na úrovni B AD a níž, hru prohrává. Hráč se
může však pokusit o hodnocení COOL, kterého dosáhne svou improvizací mimo vyznačené
symboly, které musí splnit. Jestliže je hráčova improvizace úspěšná a dosáhne COOL módu,
jeho „učitel" odchází ze scény a nechá PaRappu rapovat po svém, v případě dvou za sebou
jdoucích chyb se „učitel" vrací zpět a hráč pokračuje v hodnocení GOOD. Úspěšné ukončení
kola v COOL módu pak umožňuje odemčení bonusových módů s dalšími postavami.
Beatmania (Japonsko, 1997)
Zatímco hra PaRrapa the Rapper byl dostupný pro domácí využití na Play Stationu, v arkádových
hernách měla velký rozmach hra Beatmania.
Hra Beatmania simulovala práci DJ, a to pomocí pěti kláves a otočného talíře pro tzv. „scratching".
Díky oblíbenosti došlo k vývoji herního rozšíření, kde hráč pracoval s větší herní
konzolí - sedmi klávesami, pedálem pro efekty a měl možnost si uložit svůj nahrávku i na
disketu.
Principem hry bylo ovládání konzole na základě padajících ikon k vodorovné linii,
čímž hráč doplňoval nahrávku a dotvářel skladbu v reálném čase. Podle každého správného
či chybného stisku klávesy na konzoli byl pak hodnocen škálou „Perfect Great - Poor" a snažil
se udržet spokojené publikum.
Míra satisfakce publika byla ukázána na tzv. „audience bar", přičemž v případě jejího
vyprázdnění došlo k prohře. Konečným výsledkem po dokončení skladby pak bylo hodnocení
v podobě známky A-H na základě přesnosti zásahů.
Dance Dance Revolution (Japonsko, 1998)
Asi nej významnějším a nejvíce průlomovým předchůdcem hry Just Dance se stala hra
Dance Dance Revolution (DDR). DDR přeneslo ovládání z rukou na nohy, herním ovladačem
byla v tomto případě podložka se šipkami do 4 (nebo 8 směrů)1 5
. Úkol hráče je šlapat
na šipkové panely na podložce v daném pořadí a rytmu podle jezdících ikon šipek na obrazovce
před ním.
1 5
Více směrů šipek nabízí měkké podložky pro domácí využití s připojením přes USB konektor k počítači
nebo notebooku s nainstalovanou hrou. Klasická arkáda disponuje pouze čtyřmi směry šipek - dopředu,
dozadu, doprava a doleva.
17
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Přesnost, načasování a délka sešlápnutí panelu jsou slovně hodnoceny na obrazovce
na škále „Perfect - Great - Good - Boo - Miss" a následně po dohrání skladby hráč dostane
i výslednou známku (AA, absolutní AA A).
Stejně jak u hry Beatmania, i u DDR hráč vidí svou životnost v podobě „Dance Gauge",
která se plní či vyprazdňuje podle správnosti kroků hráče, v případě jejího úplného vyprázdnění
může opět dojít k předčasnému ukončení hry a prohře.
DDR nabízí škálu obtížností, ze kterých hráč může vybírat - Beginner, Basic, Difficult, Expert,
Challenge.
Kromě základních obtížností může hráč využít i speciálního režimu a hrát na dvou
plošinách zároveň (Double), nebo si zahrát hru ve dvou hráčích a soupeřit proti sobě (Versus).
Dance Dance Revolution odstartovalo celosvětový fenomén, kdy videohry přestaly být
vnímány jako čistě sedavá aktivita, ale došlo k zpopulárnění tohoto média a využití ve fitness
světě (viz kapitola Motivace pohybem).
Začátkem roku 2000 vznikaly další rytmické hry, především hudební, které využívaly
j ako ovladač repliku reálného hudebního nástroj e - např. Guitar Hero. Ovladač ve tvaru
kytary a hudba zaměřená na západní rockovou hudbu tak zpřístupnila zážitek (i když nepřesně
srovnatelný s realitou) ze hry na hudební nástroj pro širokou veřejnost hráčů anehudebníků.
Vrcholem této éry byla hra Rock Band (2007), která představovala komplexní
kooperaci hudební skupiny - kytara, baskytara, bicí a zpěv.
2.3 Just Dance
Herní série Just Dance byla vytvořena jako reakce na velký úspěch minihry „Dancing with
Dweebs" z titulu Rayman Raving Rabbids TV Party z roku 2006, která využívala pohybové
ovládání konzole Nintendo Wii. Tato popularita přiměla společnost Ubisoft (Francie) k vývoji
samostatné hry, která byla poprvé vydána v listopadu 2009. od té doby se série výrazně
technologicky i formátově vyvinula - zatímco první díly se spoléhaly výhradně na ovladače
Wiimote, pozdější verze pro Xbox 360 přizpůsobily technologii Kinect, která sledovala pohyby
celého těla pomocí kamer.16
Moderní verze hry již umožňují používat chytrý telefon
jako pohybový ovladač prostřednictvím doprovodné aplikace a v roce 2024 hra nabídla možnost
využití virtuálního prostředí - Just Dance VR.
Základní herní princip Just Dance spočívá v napodobování pohybů tanečníka (kouče) na
obrazovce, přičemž hráčům pomáhají piktogramy v pravém dolním rohu, které naznačují
nadcházející kroky choreografie. Hodnocení hráče probíhá v reálném čase na základě přesnosti
a načasování jeho pohybů ve srovnání s definovanou předlohou. Za jednotlivé kroky
jsou hráči udělovány známky „Perfect - Good - OK" nebo v případě úplně chybného kroku
LUKSEN, Vera. Just Dance performance evaluation with skeletal data. Online. 2023. Dostupne z:
https://amo.uvtnl/show.cgi?fid=169724. str. 8.
18
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
X. Specifickým mechanismem jsou tzv. „Gold Moves", což jsou nej obtížnější části tance
nebo klíčové pózy, za které hráč získává bonusové body a speciální hodnocení „Yeah". Na
konci každé skladby je výkon shrnut do celkového skóre a výsledné hodnosti (rank), která
odráží hráčovu taneční úroveň a rytmickou přesnost.
V průběhu let od vzniku hry se Just Dance rozrostlo z jediné hry na rozsáhlou globální
franšízu svíce než 135 miliony hráčů1 7
, která expandovala prostřednictvím mnoha spin-
offů18
, jako byly edice zaměřené pro dětské publikum (Just Dance Kids), tematické tituly
(Disney Party) či hry věnované konkrétním hudebním idolům a ikonám (Michael Jackson:
The Experience, ABBA: You Can Dance). Klíčovým momentem v rozvoji byl přechod na
model digitálního předplatného se službou Just Dance Unlimited (později jako Just Dance+),
která hráčům poskytla přístup k rozsáhlé knihovně skladeb, od vydání edice Just Dance 2023
se série definitivně změnila z každoročních fyzických vydání na jednotnou platformu živé
služby, kde je obsah přidáván a zpřístupňován prostřednictvím výročních balíčků. Posledním
významným milníkem byla integrace do virtuální reality s titulem Just Dance VR: Welcome
to Dancity (2024J, která hráčům umožňuje tančit v plně 3D prostředí a interagovat
s ostatními v digitálním prostoru, čímž posouvá hranice sociální gamifikace tance.19
2.4 Televizní a rozhlasové cvičení
Rozhlasové cvičení v československém kontextu představuje nej ranější formu mediálně
zprostředkované (ne)interaktivity, která proměnila domácí prostor v místo organizovaného
pohybu. Tento fenomén se datuje od 1. května 1932, kdy tehdejší Radiojournal zahájil vysílání
ranního tělocviku spojeného s hudbou pod vedením učitele sportu Otakara Havla. Absence
vizuální složky vyžadovala od posluchačů specifickou formu tělesné imaginace, kdy
se museli orientovat pouze podle rytmického hudebního doprovodu a přesných slovních pokynů
cvičitelů, mezi něž později patřily i významné sportovní osobnosti jako olympijská
gymnastka Eva Bosákova.2 0
Rozhlasová rozcvička, která se stala ikonickou kulisou doboDance
Dance Revolution: The Game That Changed Arcades Forever! Must-Watch DDR History. Online.
Youtube. 2024. Dostupné z: https://www.voutube.com/watch?v=HvKGUxmncWk&t=ls.
Spin off= samostatné dílo, které vzniklo vyčleněním či odvozením zjiž existujícího úspěšného základu.
Just Dance (video game series). Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Just
Dance (video game series).
Rozhlas oprášil ranní rozcvičky. Poslechněte si ukázku. Online. In: IDNES. 2008. Dostupné
z: https://www.idnes.cz/zpravv/domaci/rozhlas-oprasil-ranni-rozcvickv-poslechnete-si-
ukazku.A080915_122043_media_pei.
19
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
vého života i mnoha filmových děl, ustavila základní rituál „cvičení s médiem", kde je jedinec
veden autoritou bez možnosti okamžité zpětné vazby, což je princip analogický modernímu
následování tanečních instrukcí z YouTube videí.2 1
S nástupem televize se těžiště přesunulo k přímé vizuální nápodobě, což umožnilo
vznik formátuj ako Buď fit s Drahou Horákovou nebo legendární Cvičme v rytme.22
Zejména
v 80. letech došlo k výrazné estetizaci cvičení; využití sexy vykrojených trikotů, pletených
návleků a čelenek v doprovodu moderní hudby vytvořilo specifický vizuální kód, pro který
se vžil lidový název „Večerníček pro tatínky", v podmínkách nedostatku veřejných fitness
center se obývací pokoj stal improvizovaným studiem, kde diváci imitovali pohyby na obrazovce,
což přímo předznamenává vizuální stylizaci a princip „zrcadlení" typický pro herní
avatary v Just Dance. Tato éra transformovala tělesné cvičení v audiovizuální podívanou,
kde estetický pohybový projev a koordinace hrály stejně důležitou roli jako samotná fyzická
zdatnost a zdravotní přínos.
Kromě individuálního cvičení v soukromí existoval i silný kolektivní a ideologický
rozměr reprezentovaný masovými spartakiádami, které měly demonstrovat vyspělost socialistické
tělovýchovy skrze hromadnou synchronizaci těl a „přípravu obránce socialistické
společnosti". Paralelně s oficiální linií se však rozvíjela i neformální kultura tzv. džezgymnastiky,
kdy se lidé v tělocvičnách pokoušeli o vlastní pojetí aerobiku na hudbu tehdejších
hvězd, jako byla Madonna, což bylo režimem tolerováno jako náhrada za „kapitalistický"
aerobik.23
Tento historický vývoj od rozhlasových pokynů přes televizní show až po moderní
vzdělávací programy typu UčíTelka nebo Cvičíme se Sportíkem ukazuj e na kontinuální
snahu o popularizaci pohybu skrze masmédia.
2 1
Ranní rozcvička nemohla chybět... Český rozhlas Dvojka. 8. prosince 2008. Online. Dostupné z:
https://dvoika.rozhlas.cz/ranni-rozcvicka-nemohla-chybet-7517876.
22
RETRO: Jak se cvičilo za socialismu. Televizní hopsání i spartakiády. Online. In: IDNES. 2018. Dostupné
z: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/retro-serial-a-cviceni-za-socialismu.A181112 135419 dieta pet.
23
Rozhlas oprášil ranní rozcvičky. Poslechněte si ukázku. 2008, op. cit.
20
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
3 Tělesnost v digitálním věku
Tato kapitola se věnuje proměně vnímání a zapojení lidského těla v rámci interakce s digitálními
technologiemi, konkrétně skrze fenomén exergamingu. Just Dance zde nepředstavuje
pouze herní software, ale stává se rozhraním, které redefinuje vztah mezi fyzickým „já"
a virtuálním prostorem. Jak uvádí Marshall McLuhan, každá nová technologie je extenzí
(rozšířením) našeho těla nebo smyslů.2 4
v případě Just Dance dochází k extenzi celého pohybového
aparátu a nervové soustavy do sítě digitálních zpětných vazeb. Z pohledu somaestetiky
se zde tělo stává primárním lokusem25
smyslového a estetického vnímání (aisthesis)
i kreativního sebeurváření. Hra tak přestává být pouhou simulací a stává se prostorem pro
hlubší somatickou reflexi, kde hráč skrze pohyb zkoumá možnosti své vlastní tělesnosti jako
nástroje estetického prožitku.2 6
3.1 Tělo j ako ovladač
V tradičním herním paradigmatu bylo tělo hráče často redukováno na pasivní subjekt, jehož
interakce s digitálním světem byla omezena na minimální pohyby prstů na klávesnici, myši
nebo gamepadu. Tento stav vytvářel ontologickou propast mezi „sedícím tělem" v reálném
prostoru a „pohybujícím se avatarem" ve virtuálním prostoru, zatímco fyzická schránka uživatele
sloužila pouze jako statický nosič kognitivních procesů. Just Dance tento koncept
radikálně proměňuje tím, že transformuje celé tělo v primární ovládací rozhraní. Dochází
zde k přechodu od haptické interakce k interakci kinestetické, kde je pohybový kód identity
hráče přímo přenášen do herního systému, čímž se realizuj e koncept tzv. přirozeného uživatelského
rozhraní (NUI).2 7
Tento posun lze v intencích somaestetiky chápat jako přechod
k disciplíně, která vyžaduje vědomou práci s tělem. Hráč se zde nezaměřuje pouze na vnější
vizuální reprezentaci, ale skrze tzv. „zkušenostní somaestetiku" se soustředí na vnitřní kvalitu
a prožitek pohybu.
Tento proces lze hlouběji interpretovat skrze fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho,
pro něhož tělo není pouhým objektem v prostoru či souborem izolovaných
částí (partes extra partes), ale představuje základní „pouto se světem" a primární nástroj naší
existence, v kontextu Just Dance přestává být hardware, ať už se jedná o akcelerometr
v ovladači Joy-Con, kameru Kinect či senzory chytrého telefonu, vnímán jako cizí předmět.
M C L U H A N , Marshall. Jak rozumět médiím. 1991.
Lokus = místo, střed; v kontextu středobod herního prostředí.
SHUSTERMAN, Richard. Somaesthetics: a Disciplinary Proposal. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/269453835_Somaesthetics_A_Disciplinary_Proposal.
str. 299.
EGENFELDT-NIELSEN, Simon; HEIDE SMITH, Jonas aPAJARES TOSCA, Susana. UNDERSTANDING
VIDEO GAMES. 3. Routledge, 2016. str. 113.
21
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
v souladu s teorií Marshalla McLuhana se tato technologie stává „extenzí člověka", která
rozšiřuje kapacitu lidského těla do nových médií, v momentě tance se zařízení plně integruje
do tělesného schématu hráče; hardware se stává transparentním prostředníkem, který rozšiřuje
motorické možnosti těla přímo do digitální domény. Brendan Keogh v této souvislosti
hovoří o „kybernetickém zapojení", kde hraní videohry není jen vizuální, ale bytostně tělesnou
událostí. Somaestetický rozměr této integrace spočívá v tom, že technologie umožňuje
to, co asijské filozofické tradice nazývají „tělesným uskutečněním" (tainin či taitoku) - tedy
stav, kdy pravé poznání a dovednost nejsou získány teoretickým myšlením, nýbrž přímo
skrze somatickou zkušenost
Klíčovým prvkem této transformace je naplnění Merleau-Pontyho konceptu „praktognosie
"2 8
, tedy schopnosti těla rozumět světu a jednat v něm bez nutnosti explicitního intelektuálního
zpracování. Zatímco klasické hry vyžadují, aby se hráč naučil abstraktní mapování
ovládacích prvků (např. stisk tlačítka vyvolá skok), v Just Dance je pohyb intuitivní
a tělo „ví", jak opsat kruh paží, aniž by k tomu potřebovalo vědomý mentální překlad do digitálního
kódu. Interakce se tak přesouvá z roviny kognitivní do roviny předreflexivní. Tělo
se zde stává, slovy Merleau-Pontyho, „účinným zákonem" svých vlastních změn. Z hlediska
somaestetiky tak hráč přistupuje k vlastnímu tělu jako k „uměleckému dílu", v němž je estetický
výraz neoddělitelný od samotného aktu pohybu. Tím dochází k překonání racionalistického
pohledu na tělo jako na pouhý „stroj" a k jeho povýšení na lokus vědomé kulti-
29
vace.
Jakožto představitel žánru exergaming vyžaduje Just Dance fyzické úsilí, které překračuje
úroveň sedavé aktivity, a herní výsledek je tak přímo determinován fyzickou investicí
a energií hráče. Tělo zde funguje jako živý uzel v kybernetické smyčce, který okamžitě
reaguje na audiovizuální podněty a transformuje je v motorickou akci. Systém následně tuto
akci reflektuje ve formě bodového ohodnocení či vizuálních efektů, což posiluje hráčovo
vnímání vlastní tělesné kompetence.30
Tato zpětná vazba je z pohledu somaestetiky klíčová
pro nápravu našich smyslů. Shusterman upozorňuje, že somaestetická praxe nám umožňuje
odhalit a korigovat dříve nepovšimnuté somatické dysfunkce či špatné návyky (např. v dýchání
či držení těla), které otupují naši estetickou citlivost.31
v tomto smyslu hra redefinuje
digitální médium z objektu, na který se pouze díváme, v prostor, který aktivně obýváme
a spoluvytváříme svou vlastní vědomě kultivovanou tělesností.
2 8
Praktognosie = filozofický a fenomenologický pojem, který označuje úzké propojení mezi konáním a poznáním.
Tento koncept zdůrazňuje, že tělo není pouze pasivním pozorovatelem světa, ale aktivním účastníkem,
který poznává svět skrze své vlastní akce.
2 9
SHUSTERMAN, op. cit. str. 301.
3 0
KARI, Tuomas. Exergaming Usage: Hedonic and Utilitarian Aspects, Disertační práce. 2017. str. 15.
3 1
SHUSTERMAN, op. cit. str. 303.
22
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
3.2 Koncept „Performance"
Transformace těla v ovladač s sebou přináší zásadní ontologickou změnu: hráč v Just Dance
přestává být pouhým operátorem systému a stává se performerem. v tradičních videohrách
je výkon (performance) chápán primárně jako efektivita v rámci herních mechanik, tedy
schopnost dosáhnout cíle s minimem chyb. Just Dance však tuto definici rozšiřuje o rozměr
teatrálnosti a estetiky, kde se interakce s médiem stává imerzním zážitkem.3 2
Hráč se zde
ocitá v dvojí roli, kterou Brendan Keogh (2018) popisuje jako kybernetické zapojení,
v němž hraní není pouze vizuální, ale fyzickou událostí vyžadující neustálé vyjednávání
mezi tělesným prožitkem a digitální reprezentací. Na jedné straně musí hráč dodržovat technickou
přesnost pohybů, aby vyhověl algoritmickému hodnocení hry, na druhé straně je
skrze choreografii a hudbu nucen k performanci, která má svou vlastní vnitřní estetickou
hodnotu, nezávislou na dosaženém skóre.
Tento proces lze analyzovat skrze teorii Ervinga Goffmana, který vnímá sociální interakci
jako divadelní představení.3 3
v kontextu Just Dance se herní prostor stává „jevištěm"
(front region), na němž hráč konstruuje svou identitu skrze pohyb. Goffmanův koncept
„osobní fasády" (personál front), zahrnující vzhled a vystupování, je zde realizován skrze
imitaci digitálního kouče na obrazovce. Hráč nepřebírá pouze pohyby, ale celou stylizaci
a afekt dané choreografie. Dochází tak k performativnímu splynutí: hráčovo fyzické tělo
v obývacím pokoji se snaží synchronizovat s ideálním „digitálním tělem" na obrazovce.
Tělo se zde stává, slovy Maurice Merleau-Pontyho, „uměleckým dílem" - uzlem živoucích
významů, v němž je výraz neoddělitelný od věci vyjadřované.3 4
i v případě, že hráč hraje
o samotě, je jeho performance směřována k imaginárnímu publiku - ať už jde o hru samotnou,
která jeho pohyb validuje, nebo o sociální sítě, kam jsou výsledky tance často sdíleny.
Performativita v Just Dance je dále umocněna rozostřením hranic tzv. magického
kruhu. Jak uvádí Montola, Stenros a Waern moderní herní zážitky často expandují ze sféry
čisté fikce do fyzické a sociální reality.35
Performance v Just Dance není uzavřena v softwaru.
Je to fyzický akt, který vyžaduje prostor, kostým (byť symbolický v podobě sportovního
oblečení) a diváky (spoluhráče), což potvrzuje sociální povahu exergamingu. Tato aktivita
představuje formu „praktické somaestetiky", tedy inteligentně disciplinovanou tělesnou
práci zaměřenou na somatické sebezdokonalování.36
Hra tak gamifikuje samotný proces
učení se tanci a jeho následné předvádění. Tato proměna z „uživatele" v „performera" je
3 2
EGENFELDT-NIELSEN, HEIDE SMITH, PAJARES TOSCA, op. cit. str. 44.
3 3
GOFFMAN, Erving. THE PRESENTATION OF SELF IN EVERYDAY LIFE. 1956. str. 14-15.
3 4
MERLEAU-PONTY, Maurice. Phenomenology of Perception. Routledge, 2005. str. 174.
3 5
MONTOLA, Markus; STENROS, Jaakko a WAERN, Annika. Pervasive Games. CRC Press, 2009. str. 14.
3 6
SHUSTERMAN, op. cit. str. 302.
23
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
klíčová pro pochopení popularity titulu; Just Dance nenabízí pouze hru, ale bezpečné prostředí
pro tělesnou expresi, která by v běžném sociálním kontextu mohla být vnímána jako
stigmatizující nebo příliš náročná.
3.3 Proměna vnímání těla skrze technologie
Během hry dochází k procesu, kterým technologické zprostředkování v Just Dance redefinuje
subjektivní prožitek vlastního těla a jeho schopností. Interakce s hrou totiž nekončí
pouhým přenosem pohybu do systému, ale pokračuje skrze zpětnou vazbu, která zpětně formuje
hráčovo vědomí a vnímání sebe sama. v tomto kontextu dochází k fenoménu, který lze
na základě teorie Marshalla McLuhana označit za specifickou formu „narcisovské narkózy".
Hráč na obrazovce nesleduje své reálné tělo, ale jeho idealizovanou a estetizovanou extenzi
v podobě tanečního kouče. Tato vizuální reprezentace, postrádající detailní obličejové rysy,
funguje jako univerzální projekční plocha, do níž hráč promítá své vlastní tělesné schéma.3 7
Z hlediska somaestetiky Richarda Shustermana lze tento proces označit za formu „reprezentativní
somaestetiky", která se zaměřuje na vnější podobu a stylizaci těla v souladu s určitým
estetickým ideálem.3 8
Podle Brendana Keogha se vnímání videohry distribuuje mezi smysly
a technologické rozhraní, což vede k nové formě tělesné reflexivity: hráč se vidí nikoliv
v zrcadle, ale skrze úspěšnost svých gest v digitálním prostoru.
Klíčovým faktorem této proměny je „datafikace" těla. Just Dance neustále převádí
organický a plynulý pohyb na diskrétní datové body, které následně podrobuje algoritmickému
hodnocení. Subjektivní pocit z tance je tak konfrontován s objektivizuj ícím měřítkem
systému, který v reálném čase generuje hodnocení jako „Perfect", „Super" nebo „OK". Jak
uvádí Tuomas Kari, tato okamžitá kvantifikace výkonu a zpětná vazba zásadně ovlivňují
„vnímání vlastní tělesné kompetence" (perceived physical competence). v intencích somaestetiky
je tato zpětná vazba klíčová pro proces „výchovy smyslů"; umožňuje hráči odhalit
a korigovat dříve nepovšimnuté somatické dysfunkce či špatné pohybové návyky, které
by v běžném životě zůstaly nepovšimnuly. Pro hráče, kteří se v reálném světě mohou cítit
pohybově neobratní, představuje Just Dance bezpečné simulační prostředí, kde je každý náznak
správného pohybu odměněn audiovizuální stimulací a nárůstem skóre. Tělo je zde vnímáno
skrze svou efektivitu v herním systému, což může vést k posílení sebevědomí a změně
vztahu k vlastnímu fyzickému „já" (tzv. body image).39
Zásadní roli v tomto procesu hraje dosažení stavu „flow" neboli optimálního prožitku,
který Mihaly Csikszentmihalyi definuje jako stav naprostého soustředění a zapojení,
kde dochází k harmonickému uspořádání vědomí a aktivita se stává cílem sama o sobě. ProM
C L U H A N , op. cit. str. 50.
SHUSTERMAN, op. cit. 305.
KARI, op. cit. str. 24-25.
24
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
žitek flow v Just Dance vzniká v momentě, kdy jsou nároky choreografie (výzvy) v rovnováze
s pohybovými schopnostmi hráče (dovednosti); tato dynamika brání vzniku nudy při
příliš snadném tanci i úzkosti z nezvládnutých kroků. Během tance dochází k „prolnutí akce
a vědomí", kdy hráč přestává vnímat sám sebe jako entitu oddělenou od prováděné čin­
nosti.40
Na tento stav navazuje role tzv. kinestetické empatie, kdy se hráč nepokouší pouze
o mechanickou kopii pohybu, ale skrze technologii se napojuje na rytmický a estetický záměr
choreografie. Tento zánik sebeuvědomění je doprovázen pocitem kontroly nad vlastním
tělem a virtuálním prostorem, což Csikszentmihalyi označuje jako paradox kontroly - v bezpečném
rámci hry je totiž taneční dokonalost, na rozdíl od reality, v principu dosažitelná.41
Z pohledu „zkušenostní somaestetiky" tento stav přináší hluboké hedonistické potěšení a pocit
kontroly nad vlastním tělem, který Shusterman přirovnává k opojné radosti z plného dýchání
a uvědomělého fungování organismu.42
Maurice Merleau-Ponty definuje tělo jako subjekt, který „obývá" prostor skrze své
možnosti jednat; v Just Dance se tyto možnosti rozšiřují o virtuální dimenzi.43
Hráčovo tělo
se v jeho vlastním vnímání stává lehčím a obratnějším, protože je doprovázeno efekty, jako
jsou „Gold Moves" nebo světelné stopy, které jeho fyzické úsilí doplňují a estetizují. Každá
taková úspěšná interakce, vyvolávající stav flow, vede k růstu složitosti hráčova „já" skrze
diferenciaci nových dovedností a následnou integraci tohoto prožitku do vědomí. Tento proces
kybernetické zpětné vazby stírá hranici mezi biologickým organismem a digitálním médiem.
Tělo již není vnímáno jako izolovaná entita, ale jako dynamický uzel v interaktivní
síti, kde se fyzická námaha mění v estetický zážitek a měřitelný herní progres. Technologie
zde tedy nepůsobí jako bariéra, ale jako filtr, který umožňuje novou formu sebepoznání
skrze pohyb.
4 0
CSIKSZENTMIHALYI, Míhaly. Flow, 1990. str. 72-75.
4 1
CSIKSZENTMIHALYI, op. cit. str. 59-62.
4 2
SHUSTERMAN, op. cit. str. 299.
4 3
MERLEAU-PONTY, op. cit. str. 335.
25
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
4 Estetická strategie Just Dance a vizuální styl
Vizuální identita herní série Just Dance nepředstavuje pouze dekorativní kulisu, ale funguje
jako komplexní komunikační aparát, který zprostředkovává vztah mezi digitálním kódem
a lidským tělem, v kontextu této kapitoly nahlížíme na hru skrze optiku remediace (Bolter
a Grusin, 1999), tedy proces, v němž jedno médium (videohra) přebírá a transformuje vlastnosti
jiného média (hudební videoklip, živá choreografie) a následně je samo remediováno
do podoby lineárního videozáznamu na platformách jako YouTube. Pro diváka, který nesvírá
ovladač, ale pouze sleduje performanci jiných či sám tančí podle zaznamenaného výkonu
jiného hráče, se herní rozhraní (interface) stává primárním narativním prvkem. Jak
uvádí Lev Manovich (2001), rozhraní není neutrálním oknem, ale „kulturním rozhraním",
které organizuje naši zkušenost s daty. v Just Dance je tělesný pohyb transformován do vizuálního
spektáklu, kde obrazovka neplní roli pouhé zdi, nýbrž aktivního aktéra, který skrze
barvy, rytmus a grafické symboly vede oko diváka a konstruuje specifickou estetickou zkušenost,
v níž se stírá hranice mezi fyzickou přítomností a digitální reprezentací.
V následujících podkapitolách jsou k případové studii a analýze využity tři konkrétní
video záznamy Just Dance choreografií z platformy Youtube - Rasputin, Waka Waka, How
farľllgou
4.1 Audiovizuální stylizace a popkulturní ikonografie
Vizuální strategie Just Dance je založena na vysoké míře abstrakce, saturované barevnosti
a ikonografické zkratce, které slouží k maximální efektivitě přenosu a srozumitelnosti informací
v rychlém tempu taneční performance. Vizuální stimulace (střídání barev do rytmu,
pulzující pozadí) zabraňuje vizuální únavě a udržuje diváka v neustálém stavu senzorického
vzrušení. Vysoká saturace barev navíc pomáhá oddělit postavu od pozadí v digitálním šumu
videa (zejména při nižší kvalitě streamování), což je klíčové pro srozumitelnost choreografického
sdělení. Barva zde funguje jako navigační systém: informuje o náladě skladby, intenzitě
pohybu i blížících se změnách v rytmu. Just Dance tak vytváří specifický typ synestezie,
kde divák „vidí" hudbu skrze pohyb barev a tvarů na obrazovce.
44
Just Dance 2017 PC Unlimited Rasputin 4K. Online. In: Youtube.2017. Dostupne z:
https://www.youtube.conVwatch?v=NJh5idlanrc&list=RDNJh5idlanrc&start_radio=l.
Just Dance 2018: How Far I'll Go from Disney's Moana. Online. In: Youtube. 2020. Dostupne z:
https://www.voutube.com/watch?v=EDSHLtb57Hk.
Just Dance 2018: Waka Waka (This Time For Africa) - 4 players. Online. In: Youtube. 2017. Dostupne z:
https://www.youtube.com/watch?v=OobR681KUTo.
26
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Teorie maskování a identifikace
Základním kamenem vizuální strategie hry je koncept, který Scott McCloud (1993) ve své
teorii komiksu nazývá efektem maskování (masking effect). Postavy trenérů (koučů) v Just
Dance postrádají detailní obličejové rysy; mají často bílou kůži s neonovými konturami
nebojsou zcela stylizováni do podoby barevných siluet. Podle McClouda umožňuje zjednodušení
(abstrakce) vizuálních rysů hlubší identifikaci diváka s postavou. Čím méně je postava
specifická v detailech obličeje, tím více se stává „prázdnou nádobou", do které si divák
může promítnout vlastní identitu.
V původním prostředí hry i v remediovaném videu na YouTube tedy tento efekt funguje
jako most mezi divákem a virtuálním tělem. Divák nesleduje konkrétního cizího člověka,
ale archetypální entitu. Tato estetika „vymazání identity" paradoxně posiluje přítomnost
pohybu samotného. Pozornost není rozptylována mimikou, ale soustředí se na gestickou
expresivitu a dynamiku těla. Kouč se stává ikonou, která nereprezentuje individuum, ale
samotnou esenci dané písně.
Analýza jednotlivých choreografií
Skladba Rasputin odBoney M . v herním prostředí představuje ukázku práce s národními
a historickými stereotypy transformovanými do digitálního pop-artu. Barevná paleta dominuje
tmavými odstíny modré a na postavě kouče sytou zelenou, červenou, fialovou a zlatou
barvou, což evokuje sovětskou ikonografii prolnutou s carským luxusem. Postava kouče je
oblečena ve stylizovaném ruském oděvu, který v pohybu zdůrazňuje dynamiku a maskulinitu.
Pozadí tvoří dynamické geometrické tvary připomínající chrám Vasila Blaženého
v Moskvě v neonovém provedení a doplňuje jej pohybující se motiv padajícího sněhu. Vysoký
kontrast mezi rudou postavou a tmavým pozadím s jasnými akcenty slouží k jasné čitelnosti
prudkých, silových pohybů (kopy, široká gesta paží). Rasputin se díky této agresivní,
až plakátové stylizaci stal vizuálním memem, který na YouTube (a na jiných platformách)
funguje i bez kontextu hry právě pro svou vizuální čitelnost a komediální nadsázku.
Stejně tak jako původní videoklip Waka Waka (This Time for Africa, Shakira), je
Just Dance verze stylizovaná do prostředí fotbalového stadionu, j sou však vynechány prvky
africké tématiky. Místo jednoho kouče jsou na obrazovce postavy čtyři, hraje tudíž přizpůsobená
jednotlivci i komplexní skupinové choreografii. Všechny postavy jsou oblečeny
do fotbalových dresů, které svítí výraznými odstíny modré, žluté a červené barvy. Pozadí
videa září barvami a evokuje živý zážitek z fotbalového zápasu. Ikonografie fotbalu - jako
jsou dresy, tribuny a světlomety - je využita jako kognitivní zkratka pro globální sounáležitost
a kolektivní energii. Tím, že hra zasazuje tanec do prostředí stadionu, remediuje zážitek
z mistrovství světa ve fotbale (2010) do interaktivní popkulturní formy.
V kontrastu k agresivní dynamice stadionu a chladného prostředí Ruska stojí skladba
How far ľll go z dětského animovaného filmu Moana (Vaiana) od Disney. Zde je proces
remediace zaměřen na přenos filmového zážitku do herního prostoru. Barevná paleta postavená
na odstínech tyrkysové a modré simuluje vodu, což je podpořeno i „lehkostí" stylizace
postavy. Pozadí má v tomto případě dvě podoby - realistické (původní filmové) prostředí
27
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
pláže nebo dřevěného voru plujícího po oceánu a živě pohybující se vzory připomínající
polynéskou tématiku, na jejímž základě byla samotná postava v příběhu postavena. Na rozdíl
od předešlých koučů má postava Moany zachovanou svou tvář. Hráč či divák se tudíž
neprojektuje do postavy, ale identifikuje se s postavou.
4.2 Analýza choreografie a piktogramů
Sémiotický systém Just Dance je unikátní v tom, jakým způsobem převádí časoprostorovou
komplexitu lidského pohybu do statických, lineárně řazených znaků - piktogramů. Piktogramy
v pravém dolním rohu obrazovky fungují jako indexy, které ukazují na budoucí akci.
v pravém dolním rohu obrazovky je mimo jiné i čára, právě po které se zprava doleva objevují
nové piktogramy a končí ve zvýrazněné, do rytmu pulzující, části, díky čemuž hráč
dokáže zrealizování pohybu bez problému načasovat. Pro hráče/diváka tyto znaky nepředstavují
konkrétní instrukce k pohybu, ale vizuální partituru, která mu umožňuje „číst" tanec
ještě předtím, než nastane. Dochází zde k radikální redukci: komplexní lidská motorika, zahrnující
svalové napětí, rotaci kloubů a prostorovou hloubku, je ořezána na dvourozměrnou
siluetu zachycující pouze „klíčovou pózu".
Zatímco vizuální stylizace koučů a prostředí definuje estetický rámec, samotné jádro
komunikace v Just Dance spočívá v transformaci trojrozměrného tělesného pohybu do srozumitelného
systému vizuálních znaků.
Z hlediska didaktiky pohybu je choreografie strukturována s důrazem na repetici
a předpověditelnost. Jednotlivé figury j sou navrženy tak, aby byly pro hráče snadno čitelné
a umožňovaly rychlou motorickou adaptaci. Opakování sekvencí v každém refrénu napomáhá
procesu učení a umožňuje hráčům postupně přejít od pouhého napodobování (imitace)
k plynulejšímu tanečnímu projevu. Nejčastěji tedy dochází k opakování za sebou jdoucích
figur během sloky, následně nastane změna v refrénu a na další sloku se kouč vrátí k původní
již odtančené choreografii, v pasáži „bridge"4 5
nicméně stejně jako v hudební složce
dochází ke změně i taneční, často se jedná o náročnější figuru, než je zbytek choreografie.
Choreografie Rasputin je v rámci Just Dance komunity považována za jednu z nejvíce
ikonických. Představuje dynamickou syntézu ruského folklorního tance a moderního
projevu, která zrcadlí charakter samotné skladby. Dominantním prvkem celé choreografie
j e práce s nízkým těžištěm, která vychází z tradičních prvků, j ako j e kazačok (kozáček) nebo
prisyadka. Sestávaje systematicky prokládána silovými prvky, zejména sériemi hlubokých
podřepů doprovázených údernými rytmickými výkopy a rozmáchlými pažemi. Tato kombinace
tak evokuje atmosféru bujaré lidové slavnosti a maskulinity.
Vizuální navigace v podobě piktogramů je u této skladby specifická svou grafickou
„ostrostí" a důrazem na statické zachycení klíčových póz. Pouze ve vybraných pasážích, kde
Bridge = část písně, která se odlišuje od zbytku skladby, a to jak hudebně, tak textově, v písni se obvykle
vyskytuje pouze jednou v druhé polovině skladby mezi dvěma refrény (nahrazuje tak sloku).
28
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
je kladen důraz na kontinuitu pohybu, je základní póza doplněna o sekundární grafické
značky, jako jsou šipky indikující obloukovou trajektorii paží nebo drobné vlnovky naznačující
izolované pohyby v bocích a hlavou. Nejvíce atypickým piktogramem této choreografie
je „hra na housle", který se objevuje v mezihře. Tento piktogram vybočuje z jinak atletického
a silového schématu choreografie, přičemž na moment mění dynamiku tance směrem
k jemnější rytmické stylizaci a hravosti, což slouží jako funkční kontrast k vysoce intenzivním
pasážím refrénu.
Choreografie ke skladbě Waka Waka ve verzi pro čtyři hráče představuje v rámci
série Just Dance jednu z nejvýraznějších kolektivních sestav, která svou estetikou i pohybovou
sestavou oslavuje komunitního ducha a atmosféru fotbalového šampionátu. Skladba je
koncipována j ako dynamická syntéza afrických prvků a moderního tance, přičemž vizuální
pozadí fotbalového stadionu umocňuje narativ jednoty a sportovního nadšení. Dominantním
prvkem celé choreografie je důraz na rytmickou izolaci pánve a boků, což přímo odkazuje
na africké taneční kořeny a pohybovou identitu zpěvačky Shakiry. Sestava systematicky
střídá pasáže individuálního projevu s momenty vysoké synchronizace celého kvartetu, kde
jsou rozmáchlá gesta paží kombinována s energickým přešlapováním. Zároveň jsou do choreografie
zakomponovány i pohyby fotbalové tématiky - konkrétně pohyby brankáře ze
strany na stranu a odrážení míče v bráně. Na rozdíl od jiné verze pro tři hráče a od původního
videoklipu zde v rámci taneční sestavy není zařazen ikonický prvek sepnutých dlaní
během refrénu. Choreografie je bohatá i na více Gold Moves, které v tomto případě zaujímají
skupinové pózy.
Piktogramová navigace je v této skladbě specifická především svým barevným kódováním,
které je striktně rozděleno mezi čtyři tanečníky pro zachování co největší přehlednosti
v pohybu, a svou plynulostí. Oproti skladbě Rasputin jsou všechny piktogramy doplněny
o navigační trajektorie, jelikož jde o komplexnější pohyb v prostoru, nohou i paží dohromady.
Hráč, který choreografii vidí poprvé, dokáže do určité míry na základě piktogramů
předvídat následující akci, musí však věnovat větší pozornost i dění na obrazovce, aby byl
schopný pohyb co nejdokonaleji replikovat. Zatímco sestava Rasputin vyžaduje větší fyzickou
aktivitu, Waka Waka klade důraz spíše na pozornost, detail a komplexní figury.
Choreografie How far ľ 11 go je velice atmosférická a esteticky líbivá. Představuje
harmonickou syntézu polynéského tance hula a moderního výrazového tance, která zrcadlí
příběh samotné skladby o hledání identity a touze po dálkách. Dominantním prvkem celé
choreografie je plynulost a expresivní práce s pažemi, která na rozdíl od přízemní síly Rasputina
využívá vertikální prostor a evokuje neustálý pohyb mořské hladiny. Sestávaje systematicky
prokládána symbolickými gesty, jako jsou široká, odevzdaná rozpažení nebo
jemné krouživé pohyby dlaní, což evokuje sepětí s přírodou a hluboký emocionální prožitek.
Tato kombinace tak vytváří náladu vnitřní odhodlanosti a harmonie.
Piktogramy j sou u této skladby specifické svou grafickou „měkkostí" a důrazem na
plynulé přechody mezi fázemi pohybu. Téměř každá základní póza je doprovázena sekundárními
grafickými značkami, zejména šipkami indikujícími obloukovité a vlnité trajektorie
paží, které jsou klíčové pro správné vystižení charakteru tance. Gold Moves této skladby
29
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
jsou pouze vybrané základní figury choreografie, které jsou zvýrazněné a doplňují tak taneční
důraz a hudební gradaci.
4.3 Konstrukce identity: Gender a kulturní vzorce
Zatímco předchozí pasáže se věnovaly technické a sémiotické stránce rozhraní, tato podkapitola
se zaměřuje na to, jakým způsobem digitální tělesnost v Just Dance konstruuje sociální
identitu. Vizuální identita koučů totiž není jen „prázdnou nádobou" pro identifikaci (jak
uvádí McCloud), ale také nositelem specifických kulturních kódů a genderových norem.
V kontextu teorie Judith Butler (1990) lze tanec Y Just Dance nahlížet jako proces
performativity - gender zde není vrozenou podstatou postavy, ale výsledkem opakovaných
gest, pohybů a vizuálních atributů. Digitální rozhraní tento proces ritualizuje; avatar předvádí
ideální verzi maskulinity či feminity, kterou divák skrze obrazovku konzumuje.
Analýza skladby Rasputin odhaluje konstrukci maskulinity skrze estetiku „hypermaskulinního
meme". Postava kouče je vizuálně definována robustní siluetou a oděvem,
který evokuje historickou autoritu i fyzickou sílu. Z pohledu diváka je tato performance založena
na expanzivních, silových pohybech, které okupují horizontální i vertikální prostor
(výkopy, široká gesta). Maskulinita je zde performována jako agresivní, bujará a dynamická
síla. Díky absenci obličej ových rysů se tato identita stává univerzálním archetypem „silného
muže", který v digitálním prostředí funguje jako snadno čitelný a sdílený vizuální znak,
často zbavený původního historického kontextu a transformovaný do komediální nadsázky.
V kontrastu k tomu stojí vizuální reprezentace skladby How Far IT1 Go, kde je feminita
konstruována skrze plynulost, organické pohyby a sepětí s přírodními živly. Na rozdíl
od hyper-sexualizovaných avatarů v j iných žánrech zde Just Dance volí cestu „emancipované
hrdinky", j ej íž vizuální styl akcentuj e funkčnost pohybu a narativní hloubku odhodlání.
Z pohledu diváka dochází k remediaci filmové postavy do tanečního schématu, kde se pohyby
stávají nositeli emocí; přesto i zde ženskost zůstává definována skrze estetickou ladnost,
čímž rozhraní potvrzuje určité normy a nároky kladené na ženské tělo.
Tato konstrukce identity je úzce spjata s procesem disneyfikace46
, který v digitálním
prostředí hry transformuje a idealizuje kulturní realitu pro účely globální konzum. Disneyfikace
funguje jako estetický filtr, který vyhlazuje pohyby postavy do „bezpečné" a líbivé
podívané, čímž vytváří sterilní verzi polynéské kultury zbavenou autentické hloubky. Pro
diváka na YouTube se tak Moana stává korporátně definovanou ikonou a univerzálním popkulturním
produktem, jehož identita je plně podřízena digitálnímu rozhraní a požadavkům
na vizuální čistotu.
46
Disneyfication. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2025-05-13. Dostupne z: https://en.wikipedia.org/wiki/Disneyfication.
30
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
5 Gamifikace tance a její dopady
Tato kapitola se zaměřuje na teoretické i praktické (na základě zkoumaných studií) ukotvení
herních principů v rámci série Just Dance, kterou lze v širším diskurzu digitálních médií
definovat jako „serious game" (vážnou hru), v tomto kontextu gamifikace nepředstavuje
pouze soubor izolovaných odměňovacích mechanismů, nýbrž komplexní strategický design,
jehož cílem je prostřednictvím interaktivity kultivovat tělesný pohyb a rozvíjet specifické
motorické dovednosti uživatele.
Následující text kriticky analyzuje dopady tohoto procesu ve třech klíčových rovinách.
První z nich představuje psychologickou transformaci motivace, kdy herní prvky
a okamžitá zpětná vazba redefinují vnímání fyzické námahy a posilují vnitřní engagement
hráče. Druhá podkapitola se věnuje fenoménu stírání hranic mezi digitální simulací a autentickým
učením, přičemž zkoumá, jak se skrze principy embodimentu a kinestetické emulace
lidské tělo stává přímým nástrojem pro osvojování reálných tanečních návyků. Závěrečná
část kapitoly pak reflektuje sociální dimenzi média, konkrétně jeho schopnost generovat
a udržovat dynamické komunity, čímž hra přesahuje rámec individuálního zážitku směrem
k inkluzivní kolektivní participaci.
5.1 Motivace pohybem
V rámci konceptu „serious games" využívá Just Dance gamifikační prvky k radikální transformaci
vnitřní i vnější motivace uživatele.4 7
Klíčovým mechanismem je zde proces „datifikace"
tělesné snahy, kdy jsou pohyby v reálném čase převáděny na body a vizuální hodnocení.
Výzkumy naznačují, že hráči při tomto typu exergamingu vykazují signifikantně
vyšší úroveň vnitřní motivace a tzv. identifikované regulace ve srovnání s tradičními formami
cvičení.4 8
Tento posun je způsoben tím, že hra transformuje fyzickou námahu do podoby
kompetitivní výzvy, čímž uživatel přestává vnímat pohyb jako povinnost, ale začíná
jej prožívat jako autonomní herní cíl.
Zásadní roli v motivačním řetězci hraje interaktivita a okamžitá zpětná vazba.4 9
Přítomnost
jasných indikátorů úspěchu, jako jsou hodnocení „Perfect" nebo narůstající skóre,
přímo koreluje s nárůstem pocitu sebe účinnosti (self-efficacy) u hráčů. Tento pocit kompeASCIONE,
Antonio. The body between movement and virtual reality: the Just Dance game and the improvement
of the ability to coordinate balance. 2022. str. 114.
TAN, Kai; AUTRY, Anna Kate; OGINNI, John; TAO, Kun a GAO, Zan. Efficacy ofexergaming dance
and aerobic dance on young adults' enjoyment, situational motivation, self-efficacy, and steps. 2025.
LIN, Jih-Hsuan. "Just Dance": The Effects of Exergame Feedback and Controller Use on Physical Activity
and Psychological Outcomes. 2015. str. 185.
31
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
tence je dále posilován nástroji, jako je „Sweat Mode", který měří energetický výdej a vizualizuje
pokrok v čase.5 0
Hráči jsou tak motivováni k setrvání u aktivity déle, než by tomu
bylo u běžného tréninku, neboť herní design efektivně „maskuje" narůstající únavu skrze
pozitivní psychologické posilování a audiovizuální odměny.5 1
Psychologický dopad gamifikace se projevuje také v redukci bariér spojených s nervozitou
z vlastního těla či nedostatkem tanečních dovedností. Zapojení do gamifikovaného
tance pozitivně ovlivňuje subjektivní pocit štěstí a celkový well-being.52
Bezpečné prostředí
domácího rozhraní v kombinaci s progresivním systémem obtížnosti umožňuje hráčům dosáhnout
stavu „flow" - ideální rovnováhy mezi náročností úkolu a jejich aktuálními schop­
nostmi.53
Just Dance tedy funguje jako motivační katalyzátor, který využívá principy behaviorálního
podmiňování k budování dlouhodobého návyku k aktivnímu životnímu stylu.54
5.2 Mezi zábavou a učením
Just Dance představuje specifickou formu neuromediality, kde se tělo hráče stává primárním
komunikačním rozhraním, v tomto kontextu dochází k fenoménu embodimentu (vtělení),
kdy uživatel přestává vnímat hru jako vnější objekt a začíná synchronizovat svá tělesná
schémata s pohyby digitálního avatara. Média strukturovaná pohybem vytvářejí nové kognitivní
návyky, které nejsou pouhou imitací, ale formou hlubokého učení se skrze tělesnou
zkušenost. Tento proces stírá hranice mezi virtuální simulací a reálnou performancí, neboť
mozek zpracovává herní choreografii jako autentický motorický úkol.5 5
Didaktický potenciál tohoto systému je patrný zejména v rozvoji koordinačních
schopností a rovnováhy.5 6
„Vážné hry" založené na tanci významně přispívají ke zlepšení
schopnosti koordinovat pohyby těla v prostoru. Kinestetické učení zde probíhá skrze vizuální
navigaci a zrcadlení, což umožňuje i začátečníkům osvojit si komplexní pohybové sekvence
bez nutnosti formálního vzdělání. Hra tak slouží jako efektivní edutainmentový nástroj,
který přenáší technické taneční návyky do svalové paměti hráče prostřednictvím opakování
a audiovizuální asistence.
5 0
POCRATSKY, Briana L.; M A S O N UNIVERSITY, George a POMEROY, Matti Z. Breaking it Down: The
Construction of Femininity in Just Dance. 2017. str. 3.
5 1
TAN, AUTRY, OGINNI, TAO, GAO, op. cit.
5 2
LOBO, Joseph; BERNARDO, Brvan Dale; B U A N , Edison; RAMIREZ, Duane; ANG, Grace; ALFONSO,
et al. The Role of Motivation to Dance Engagement and Psychological Well-being. 2022.
5 3
LYSÁČKOVÁ, Hana. Motivace k tanci. Bakalářská práce. 2014. str. 20.
' 4
FINGERHUT, Joerg. Enacting Media. An Embodied Account ofEnculturation Between Neuromediality and
New Cognitive Media Theory. 2021. str. 2.
5 5
FINGERHUT, op. cit. str. 10.
5 6
ASCIONE, op. cit. 118.
32
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Existuje však napětí mezi algoritmickou přesností vyžadovanou hrou a uměleckou expresivitou.5
7
Zatímco některé pedagogické přístupy zdůrazňují důležitost tance bez „správné
nebo špatné cesty", Just Dance z povahy svého designu definuje pohybovou normu, kterou
hráč musí napodobit pro zisk bodů. Tento mechanismus však paradoxně usnadňuje proces
učení u širší veřejnosti, protože jasná struktura a měřitelnost úspěchu odstraňují nejistotu z
neznámého pohybu.58
Učení se tanci se tak stává přístupnou hrou, která plynule přechází z
digitálního tréninku do reálné tělesné kompetence využitelné i mimo virtuální prostředí.
5.3 Demokratizace tance
Třetím klíčovým dopadem gamifikace v Just Dance je její schopnost generovat a udržovat
dynamické sociální ekosystémy. Hra překonává izolovanost digitální zábavy tím, že staví
na kolektivní participaci, ať už v rámci lokálního multiplayeru nebo globální platformy
„World Dance Floor".5 9
Sociální interakce a budování nových přátelství jsou jedním z hlavních
důvodů dlouhodobého zájmu o tento typ her. Just Dance tak transformuje obývací pokoj
v sociální prostor, kde se pohyb stává prostředkem pro budování mezilidských vztahů
a sdílené identity.
Inkluzivní charakter této komunity se projevuje i v institucionálním využití, například
v prostředí škol. Implementace krátkých tanečních přestávek s využitím Just Dance
v třídních kolektivech prokázala pozitivní vliv na sociální klima a chování žáků.6 0
Hra zde
funguje jako inkluzivní médium, které zapojuje i jedince, kteří by se běžných sportovních
aktivit stranili, a vytváří prostor pro společný zážitek bez ohledu na individuální dovednosti.
Sociální sounáležitost je budována skrze synchronní pohyb, který přirozeně posiluje skupinovou
kohezi a schopnost následovat společná pravidla.61
Současně je však nutné komunitní rozměr nahlížet kriticky z hlediska reprezentace.
Herní ztvárnění těl a genderových rolí, například skrze normativní zobrazení ženských avatarů
a důraz na ideál štíhlosti, může ovlivňovat vnímání identity v rámci komunity a reprodukovat
dominantní mediální narativy o kráse.6 2
Přesto však komunita Just Dance často tyto
hranice překračuje a vytváří prostory pro inkluzi, kde se tanec stává univerzálním komunikačním
jazykem. Popularizace tance skrze digitální platformy tak vede k jeho demokratizaci
' 7
MATTSSON, Torun aLARSSON, Hakan. 'There is no right or wrong way': exploring expressive dance
assignments in physical education. 2021. str. 124.
5 8
MATTSSON a LARSSON, op. cit. 135.
' 9
HÖYSNIEMI, Johanna. International Survey on the Dance Dance Revolution Game. 2006. str. 19-20.
6 0
JANSSEN, Mirka; V A N D E N BERG, Vera; D E GROOT, Annerose a SINGH, Arnika. Just Dance? Teachers
Perspectives on Implementing a Daily Classroom Physical Activity Break. 2020.
6 1
RAMIREZ, Londis. Just Dance: The Benefits of Dance in Early Education, Magisterská diplomová práce.
2019. str. 24.
6 2
POCRATSKY, M A S O N UNIVERSITY, POMEROY, op. cit. 1.
33
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
- tanec přestává být elitní uměleckou formou a stává se kolektivním kulturním fenoménem,
který propojuje uživatele napříč kulturami skrze radost z pohybu.63
6 3
LIN, op. cit. 184.
34
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
6 Popularizace a medializace tance
V posledních dvou desetiletích se technologie staly jednou z nejvýznamnej ších sil formujících
způsob, jakým se dnes učíme, interpretujeme a prožíváme tanec. Zatímco v minulosti
byl úspěch v tanečním průmyslu vázán především na tradiční média, ústní doporučení a
fyzické castingy, současná digitální éra přesunula těžiště pozornosti na virtuální scény. Tato
transformace nezměnila pouze způsob distribuce uměleckého obsahu, ale zásadně redefinovala
i průmyslové standardy, kdy se digitální gramotnost a schopnost sebeprezentace stávají
pro tanečníky stejně důležitými jako jejich technická vybavenost. Proces medializace vedl
k tomu, že se tanec stal integrální součástí každodenní digitální konzumace, což s sebou
přináší jak nové příležitosti pro networking, tak specifické výzvy v oblasti budování osobní
značky. Moderní tanečník již není pouze interpretem, ale stává se tvůrcem obsahu, který
musí strategicky vyvažovat uměleckou integritu s realitou digitálního marketingu.
Tento posun k digitální sféře a virální komunikaci však s sebou přináší i redefinici
vnímání tradičních uměleckých forem v kontrastu k masově atraktivním a interaktivním médiím.
Příkladem napětí v současném popkulturním diskurzu je medializovaný výrok herce
Timothée Chalameta z února 2026, který během veřejné diskuse přirovnal balet a operu k
odvětvím uměle udržovaným při životě, o něž veřejnost údajně ztrácí zájem.6 4
Chalametova
poznámka o neochotě podílet se na tvorbě, která vyžaduje neustálou obhajobu své existence,
vyvolala okamžitou digitální odezvu světových scén, jako je Metropolitní opera či English
National Ballet. Tyto instituce na platformách YouTube a Instagram pak sdílely vysokou
návštěvnost a aktivní zapojení mladého publika, čímž ilustrovaly, jakým způsobem celebrity
a sociální sítě formují veřejné vnímání tělesného umění. Zatímco interaktivní tituly typu Just
Dance tanec demokratizují skrze přístupnost a gamifikaci, tradiční formy jsou v mediálním
prostoru nuceny na tyto podněty reagovat a aktivně bojovat proti stigmatizaci. Marketingová
transformace této kritiky - například v podobě slevových kódů reagujících na hercovo jméno
v operních domech - potvrzuje, že i negativní medializace může v digitálním věku sloužit
jako impuls k renesanci zájmu o klasické disciplíny a k otevření dialogu o jejich pevném
místě v současné kultuře.
6.1 Fenomén komunitního sdílení (TikTok, Youtube)
Platformy jako TikTok a YouTube dnes fungují jako globální digitální scény, které zásadně
demokratizovaly přístup k tanečnímu umění. Podle aktuálních dat například více než 40 %
Balet a opera nikoho nezajímají, prohlásil Chalamet. Schytal kritiku, své řekl i Bocelli. Online. In:
IDNES. 2026. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/timothee-chalamet-kritikabalet-opera-nezaiimave-umeni-andrea-bocelli.A260312
135141 lidicky jira.
35
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
australských uživatelů TikToku interaguje s tanečním obsahem na denní bázi, což ilustruje
masový dosah těchto médií.6 5
Taneční obsah na platformě TikTok si celosvětově udržuje 2.
místo v žebříčku oblíbenosti a sledovanosti. Tento posun umožnil tanečníkům obejít tradiční
„strážce přístupu" (gatekeepers), jako jsou agenti nebo castingoví režiséři, a vybudovat si
kariéru přímo skrze interakci s komunitou. Sociální sítě tak již nejsou pouhým doplňkem,
ale staly se primárním nástrojem pro networking a získávání pracovních příležitostí v komerčním
průmyslu.6 6
Dominance krátkých video formátů však přinesla i specifické výzvy pro uměleckou
tvorbu a vzdělávání. Profesorka Beth Fath upozorňuje na to, že pod vlivem algoritmu TikToku
dochází k adaptaci choreografií na vertikální formát obrazovky a k dramatickému
zkracování pozornosti diváků i studentů. Tento trend vede k preferenci „úderných" komerčních
stylů na úkor tradičních forem, jako je balet, které jsou mladší generací vnímány jako
příliš zdlouhavé.6 7
Zároveň se objevuje napětí mezi rychlostí produkce virálního obsahu
a technickou hloubkou tance, což nutí komunitu hledat rovnováhu mezi tím, co je „líbivé
pro kameru", a skutečnou uměleckou kvalitou.
Dalším významným aspektem komunitního sdílení je renesance společenského tance
v digitálním prostoru. Příkladem je pořad Dancing With the Stars, který získal novou vlnu
popularity u mladšího publika právě díky TikToku a zapojení mladých profesionálů, kteří
přitáhli pozornost vysokoškolských studentů k dříve opomíjeným žánrům.6 8
Digitální komunity
tak fungují jako katalyzátory, které dokážou oživit tradiční taneční styly tím, že je
zasadí do moderního, interaktivního kontextu. Sociální tanec se již neodehrává pouze ve
fyzických sálech, ale žije ve „feedu", komentářích a remixech, čímž se mění samotná sociální
tkáň tanečního umění.
6.2 Profesionální scéna: Just Dance World Cup
Průnik herního průmyslu a profesionálního tance představuje specifickou formu medializace,
jejímž nejvýraznějším vrcholem byl projekt Just Dance World Cup. Tento formát, aktivní
v letech 2014 až 2019, dokázal transformovat populární videohru v legitimní globální
How Social Media Is Changing the Dance Industry. 2025. Dostupne
z: https://www.musictovourdoor.com.auMogs/how-social-media-is-changing-the-dance-industry.
LISOWSKI, Luke. Dancing in the Digital Age: How Social Media Shapes the Commercial Dance Industry,
2025. Dostupne z: https://digitalcommons.pace.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1402&context=honorscollege
theses.
CHAFALOVITCH, Katrina. When dance meets the digital stage. 2025. Dostupne z: https://technicianon-
line.com/148761/culture/when-dance-meets-the-digital-stage/.
CHAFALOVITCH, op. cit.
36
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
soutěžní platformu, která propojila herní komunitu s profesionálními tanečníky. Gamifikace
tance tímto způsobem nabídla nové možnosti seberealizace a ukázala, že taneční výkon
může být efektivně hodnocen a konzumován i v rámci digitálního rozhraní. Tato synergie
mezi tancem a kreativními technologiemi otevírá cesty k zapojení širšího publika, které by
jinak tradiční taneční scénu nesledovalo.70
Legitimita tohoto digitálně zprostředkovaného tance byla dále posílena j eho integrací
do světa e-sportu. Účast titulu Just Dance v rámci Olympie Esports Series 2023 potvrdila,
že hranice mezi fyzickým sportem, uměním a digitální hrou se neustále stírají. Pro profesionální
tanečníky tyto platformy nepředstavují pouze zábavu, ale stávají se seriózní arénou
pro prezentaci technické dovednosti a kreativity před miliony diváků online. Formáty jako
Just Dance World Cup tak slouží jako most mezi amatérským nadšením a profesionální scénou,
čímž zásadně přispívají k popularizaci tance jako moderní a technologicky vyspělé dis­
ciplíny.
Vliv těchto profesionálních digitálních platforem se promítá i do způsobu, j akým tanečníci
přistupují ke své kariéře. Úspěch v digitálních soutěžích nebo virálních formátech
zvyšuje tržní hodnotu umělce a mění vnímání toho, co znamená „být profesionálem". Jak
uvádí Lisowski ve své studii, schopnost adaptovat se na tyto nové mediální formáty a pochopit
dynamiku digitálního publikaje pro dnešní tanečníky v komerční sféře stejně kritická
jako samotný trénink v tanečním studiu. Medializace tance skrze projekty jako Just Dance
World Cup tak definitivně ukotvila tanec v centru digitální popkultury 21. století.
Just Dance World Cup. Dostupne z: https://justdance.fandom.com/wiki/Just_Dance_World_Cup.
CLARKE, Sarah. The Social Media Dance How the dance world is developing digitally. Online. 2013.
Dostupne z: https://www.cultureluve.co.uk/wp-content/uploads/2013/04/The-Social-Media-Dance.pdf.
37
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
7 Závěr
Bakalářská práce se zabývala analýzou herní série Just Dance jako komplexního interaktivního
média, které v digitálním věku zásadním způsobem redefinuje vztah mezi tělesností,
estetikou pohybu a populární kulturou. Cílem textu bylo rozkrýt, jakým způsobem tato videohra
transformuje tradiční vnímání tance a jak skrze technologické rozhraní redefinuje
vztah mezi lidskou tělesností a virtuálním prostorem, v úvodních pasážích byl Just Dance
zasazen do širšího historického a technologického rámce, jenž sahá od rituálních kořenů
tance přes televizní cvičení až po evoluci rytmických videoher. Tato retrospektiva doložila,
že ačkoliv se nástroje interakce v čase proměňují, elementární lidská potřeba rytmického
pohybu zůstává konstantní, byť je v digitálním věku nově zprostředkována skrze senzory
a obrazovky.
V rámci výzkumu byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka týkající se transformace
vnímání tělesnosti. Analýza ukázala, že Just Dance radikálně proměňuje roli hráče,
který přestává být pasivním operátorem a stává se aktivním performerem. Klíčovým zjištěním
je také potvrzení teze, že Just Dance funguje jako nástroj demokratizace tance. Skrze
sofistikované estetické strategie - zejména audiovizuální stylizaci, využití piktogramů
a princip zrcadlení - hra zpřístupňuje komplexní choreografické struktury široké veřejnosti.
Tělo hráče se v tomto procesu stává primárním lokusem estetické zkušenosti, kde se hranice
mezi fyzickým výkonem a digitální performancí stávají prostupnými. Mechanismy gamifikace,
jako je bodování v reálném čase či okamžitá vizuální zpětná vazba, sice tanec do jisté
míry formalizují, zároveň však vytvářejí imerzní prostředí, které motivuje k aktivnímu pohybu
a sociální kohezi. Analýza sociálního přesahu navíc prokázala, že herní estetika Just
Dance zásadně formuje vizuální jazyk současných digitálních platforem, čímž se herní performance
organicky prolíná s performancí sociální.
V oblasti estetických strategií práce potvrdila, že hra využívá specifický vizuální jazyk
založený na vysoké abstrakci atzv. „efektu maskování". Absence detailních rysů u tanečních
koučů umožňuje univerzální identifikaci hráče s digitálním obrazem a soustředí pozornost
na samotnou esenci pohybu. Analýza konkrétních choreografií (Rasputin, Waka
Waka, How far Vil go) ilustrovala, jak hra remediuje různé kulturní agenderové vzorce
do podoby digitálního spektáklu, který je srozumitelný globálnímu publiku. Sémiotický systém
piktogramů přitom slouží jako unikátní vizuální partitura, která formalizuje komplexní
lidský pohyb do čitelné digitální podoby.
Klíčovým zjištěním v kapitole o gamifikaci je skutečnost, ze JustDance funguje jako
motivační katalyzátor (tzv. serious game), který transformuje fyzickou aktivitu v autonomní
herní cíl. Datifikace pohybu a okamžitá zpětná vazba zvyšují pocit vlastní tělesné kompetence
a umožňují kinestetické učení i jedincům bez předchozí taneční průpravy. Tím dochází
k výrazné demokratizaci tance, který opouští elitní sály a stává se inkluzivním komunitním
fenoménem.
38
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Vzhledem k dynamické povaze zkoumaného média se pro budoucí akademické bádání otevírají
četné a inspirativní perspektivy. Další výzkum by mohl plodně směřovat k fenomenologické
analýze prožitku tělesnosti v prostředí virtuální reality {Just Dance VR), kde dochází
k radikální redefinici prostorového vnímání a tělesného schématu. Neméně přínosná by byla
hlubší sociologická sonda do struktury online komunit a profesionální e-sportové scény, případně
výzkum vlivu umělé inteligence na generování budoucích algoritmických choreogra­
fií.
Závěrem lze konstatovat, že Just Dance není pouze komerčním produktem zábavního
průmyslu, ale představuje svébytný hybridní performativní prostor, vněm se formují
nové kulturní vzorce a dochází k unikátní syntéze lidského pohybu s digitální technologií,
což otevírá nové obzory pro chápání tance jako interaktivního média v 21. století.
39
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Resumé
Bakalářská práce „Just Dance jako interaktivní médium: Tělesnost, estetika, gamifikace
a popularizace tance" se zabývá herní sérií Just Dance jako specifickým interaktivním médiem,
které v digitálním věku propojuje tělesnost, estetiku a technologii. Cílem textuje teoretická
a analytická reflexe toho, jak hra transformuje tělesný prožitek hráče, který se skrze
koncept „těla jako ovladače" stává aktivním performerem. Práce analyzuje estetické strategie
hry, zejména využití abstrakce a piktogramů, které umožňují univerzální identifikaci
s digitálními předlohami. Z pohledu gamifikace text osvětluje, jak herní mechanismy motivují
k pohybu a přispívají k demokratizaci tance, který se díky digitálním platformám a sociálním
sítím (TikTok, YouTube) stává inkluzivním kulturním fenoménem. Závěrečná část
práce pak zasazuje Just Dance do kontextu profesionálního e-sportu a potvrzuje jeho roli při
formování moderní digitální taneční kultury.
40
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Summary
The bachelor's thesis „Just Dance as an Interactive Medium: Embodiment, aesthetics, gamification
and the popularization of dance" examines the Just Dance video game series as
a unique interactive medium that bridges the gap between embodiment, aesthetics, and technology
in the digital age. The aim of the text is to provide a theoretical and analytical reflection
on how the game transforms the player's bodily experience, turning them into an
active performer through the concept of the "body as a controller". The thesis analyzes the
game's aesthetic strategies, particularly the use of abstraction and pictograms, which allow
for universal identification with digital models. Through the lens of gamification, the text
illustrates how gaming mechanisms motivate movement and contribute to the democratization
of dance, which has become an inclusive cultural phenomenon thanks to digital platforms
and social media (TikTok, YouTube). The final part of the work situates Just Dance
within the context of professional e-sports, confirming its role in shaping modern digital
dance culture
41
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Seznam pojmů a zkratek
DDR - Dance Dance Revolution
42
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Použité zdroje
ASCIONE, Antonio. The body between movement and virtual reality: the Just Dance
game and the improvement of the ability to coordinate balance. Online. Form@re Open
Journal per la formazione in rete. 2022, roč. 22, č. 3, s. 113-122. Dostupné
z: https://www.researchgate.net/publication/367000467 The body between mo-
vement_and_virtual_reality_the_Just_Dance_game_and_the_improvement
oftheability to coordinate balance, [cit. 2026-04-02],
Balet a opera nikoho nezajímají, prohlásil Chalamet. Schytal kritiku, své řekl i Bocelli.
Online. In: IDNES. 2026. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/ti-
mothee-chalamet-kritika-balet-opera-nezaiimave-umeni-andreabocelli.A260312
135141 lidicky iira. [cit. 2026-04-20].
BARTHES, Roland. Image Music Text. Online. Fontána Press, 1977. Dostupné
z: https://monoskop.Org/images/0/0a/Barthes_Roland_Image-Music-Text.pdf. [cit.
2026-04-16].
Beatmania. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001, 2026-03-26. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Beatmama.
[cit. 2026-03-30].
BEHRENSHAUSEN, Bryan G. Toward a (Kin)Aesthetic of Video Gaming: The Case of
Dance Revolution. Online. Sage Journals. 2007, vol. 2 (4), 2007, s. 335-354. Dostupné
z: https://doi.org/10.1177/1555412007310810 . [cit. 2025-10-06].
BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. Remediation: Understanding New Media.
Online. MIT Press, 2000. Dostupné z: https://monoskop.org/images/a/ae/Bolter_Jay_David_Grusin_Richard
Remediation Understanding NewMedia low qualitv.pdf.
[cit. 2026-04-16].
BURIAN, Karel Vladimír. Hvězdy baletu. Praha: Panton, 1971. 35-842-71.
BUTLER, Judith. Gender Trouble. Online. Routledge, 1999. Dostupné z: https://selfor-
ganizedseminar.wordpress.com/wp-content/uploads/2011/07/butler-gender
trouble.pdf. [cit. 2026-04-16].
43
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
CLARKE, Sarah. The SocialMedia Dance How the dance world is developing digitally.
Online. 2013. Dostupné z: https://www.culturehive.co.ukywp-content/uploads/2013/04/The-Social-Media-Dance.pdf.
[cit. 2026-04-07].
CSnCSZENTMIHALYI, Mihaly. Flow. Harper Collins, 1990. ISBN 978-0-06-154812-
3. [cit. 2026-04-02].
ČESKÁ TELEVIZE. Wifina — Volný čas: Pantomima [audiovizuální záznam]. ČT :D.
2023. Dostupné z: https://decko.ceskatelevize.cz/video/i969703. [cit. 2026-02-25],
Dance Aerobics. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2024-12-02. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dance Aerobics,
[cit. 2026-03-30].
Dance Dance Revolution. Online. In: Museum of play. 2022. Dostupné z:
https://www.museumofplay.org/games/dance-dance-revolution/. [cit. 2026-03-30],
Dance Dance Revolution. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2026-03-27. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dance_Dance_Revolution.
[cit. 2026-03-30].
Dance Dance Revolution: The Game That ChangedArcades Forever! Must-Watch DDR
History. Online. In: Youtube. 2024. Dostupné z:
https://www.voutube.com/watch?v=HvKGUxmncWk&t= Is. [cit. 2026-03-30],
DOSEDLOVA, Jaroslava. TERAPIE TANCEM: Role tance v dějinách lidstva a v současné
psychoterapii. l.vyd. Praha: GradaPublishing, a.s., 2012. [cit. 2026-02-25],
Disneyfication. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2025-05-13. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Disneyfication.
[cit. 2026-04-16].
ECO, Umbert. a Theory of Semiotics. Online. Indiana University Press, 1979. Dostupné
z: https://raggeduniversity.co.uk/wp-content/uploads/2025/01/A-Theory-of-SemioticsUmberto-Eco-1979.pdf
[cit. 2026-04-16].
44
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
EGENFELDT-NIELSEN, Simon; HEIDE SMITH, Jonas aPAJARES TOSCA,
Susana. UNDERSTANDING VIDEO GAMES. 3. Routledge, 2016. ISBN 978-1-315-
72516-1. [cit. 2026-04-02].
FINGERHUT, Joerg. Enacting Media. An Embodied Account ofEnculturation Between
Neuromediality and New Cognitive Media Theory. Online. Frontiers in Psychology.
2021, roč. 12, article 635993. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.635993.
[cit. 2026-04-02].
FRANCOVA, Tereza. Dějiny tance a baletu ajejich interpretace pro žáky ZUS. Online,
Bakalářská práce, vedoucí Mgr. Ivana Kloubková. Brno: Janáčkova akademie múzických
umění, 2021. Dostupné z: https://is.iamu.cz/th/esnoO/Deiiny tance a baletuajejich_interpretace_pro_zaky_ZUS_Francova.pdf.
[cit. 2026-03-16],
GOFFMAN, Erving. THE PRESENTATION OF SELF IN EVERYDAY LIFE. Online. 2.
Monograph, 1956. Dostupné z: https://monoskop.org/images/l/19/Goffman_Erving_The_Presentation_of_Self_in_Everyday_Life.pdf.
[cit. 2026-04-02],
GREELEY, Shakeil. The fantastic history of rhythm games. Online. 2019. Dostupné z:
https://splice.com/blog/history-rhythm-games/. [cit. 2026-03-30],
HARRIS, Typhani R. a VERY Brief Overview of Dance History. Online. Dostupné z:
https://artsintegration.com/wp-content/uploads/2014/08/A-VERY-Brief-Overview-ofDance-History.pdf
[cit. 2026-03-16].
Historie tance. Taneční magazín [online]. 2009. Dostupné z: https://www.tanecnimagazin.cz/2009/02/06/historie-tance/.
[cit. 2026-03-16].
HORSFALL, Matthew. 25 YEARS OF DANCE DANCE REVOLUTION. Online. 2023.
Dostupné z: https://blog.scienceandmediamuseum.org.uk/25-years-dance-dance-revolution/.
[cit. 2026-03-30].
How Social Media Is Changing the Dance Industry. Online. Music to your door. 2025.
Dostupné z: https://www.musictoyourdoor.com.au/blogs/how-social-media-is-changing-the-dance-industry.
[cit. 2026-04-07],
45
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
HÖYSNIEMI, Johanna. International Survey on the Dance Dance Revolution Game.
Online. A C M Computers in Entertainment. 2006, roč. 4, č. 2. Dostupné
z: https://doi.org/10.1145/1129006.1129019. [cit. 2026-04-02].
HUYGHE, René. Encyklopedie umění pravěku a starověku. Praha: Odeon, 1967, s. 12-
13. [cit. 2026-02-25].
CHAFALOVITCH, Katrina. When dance meets the digital stage. Online. Technician.
2025. Dostupné z: https://technicianonline.com/148761/culture/when-dance-meets-thedigital-stage/.
[cit. 2026-04-07].
CHIEN, Irene Y. Programmed Moves: Race and Embodiment in Fighting and Dancing
Videogames. Online, Dizertační práce. California: UC Berkeley, 2015. Dostupné
z: https://escholarship.Org/uc/item/5pg3z8fg#author. [cit. 2025-10-06],
JANSSEN, Mirka; V A N DEN BERG, Vera; DE GROOT, Annerose a SINGH, Arnika.
Just Dance? Teachers Perspectives on Implementing a Daily Classroom Physical Activity
Break. Online. Translational Journal of the ACSM. 2020, roč. 5, č. 11, s. 1-9. Dostupné
z: https://iournals.lww.com/acsm-tj/fulltext/2020/07150/Just Dance Teachers_Perspectives_on_Implementing.5.aspx.
[cit. 2026-04-02],
Just Dance (video game series). Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2026-03-14. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Just_Dance_(video_game_series).
[cit. 2026-03-30],
Just Dance 2017 PC Unlimited Rasputin 4K. Online. In: Youtube.2017. Dostupné z:
https://www.voutube.com/watch?v=NJh5idlanrc&list=RDNJh5idlanrc&start radio=l.
[cit. 2026-04-16].
Just Dance 2018: How Far I'll Go from Disney's Moana. Online. In: Youtube. 2020.
Dostupné z: https://www,voutube.com/watch?v=EDSHLtb57Hk. [cit. 2026-04-16],
Just Dance 2018: Waka Waka (This Time For Africa) - 4players. Online. In: Youtube.
2017. Dostupné z: https://www.voutube.com/watch?v=OobR681KUTo. [cit. 2026-04-
16].
46
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
Just Dance World Cup. Online. In: Just Dance Wiki Fandom. Dostupné z: https://justdance.fandom.com/wiki/Just_Dance_World_Cup.
[cit. 2026-04-07],
KARAMPAMPAS, Panas. Dance. In: N E B E R , Hanna, ed. The Open Encyclopedia of
Anthropology [online]. 2025. Dostupné z: https://www.anthroencyclopedia.com/entry/dance.
[cit. 2026-03-16].
KARI, Tuomas. Exergaming Usage: Hedonic and Utilitarian Aspects. Online, Disertační
práce. JYVÁSKYLÁ: UNIVERSITY OF JYVÁSKYLÁ, 2017. Dostupné
z: https://ivx.ivu.fi/bitstream/handle/123456789/52866/978-951-39-6956-l vaitosll022017.pdf.
[cit. 2026-04-02].
KEOGH, Brendan, a play of bodies: how we perceive videogames. Online. MIT Press,
2018. ISBN 9780262055819. Dostupné z: https://books.google.cz/bo-
oks?id=OB2JEOAAOBAJ&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summarv
r&cad=Q#v=onepage&q&f=false. [cit. 2026-03-30].
KIRKPATRICK, Graeme. Between Art and Gameness: Critical Theory and Computer
Game Aesthetics. Online. Sage Journals. 2007, vol. 89, 2007, s. 74-93. Dostupné
z: https://doi.org/10.1177/0725513607076134. [cit. 2025-10-06].
KOOEVIAN, Brian a SHEEHAN, Dwayne. Exergaming Theories: a Literature review.
Online. International Journal of Game-Based Learning. 2015, roč. 5, č. 4, s. 1-14. Dostupné
z: https://www.researchgate.net/publication/282201231_Exergaming_Theories.
[cit. 2026-04-02].
LIN, Jih-Hsuan. "Just Dance": The Effects of Exergame Feedback and Controller Use
on Physical Activity and Psychological Outcomes. Online. GAMES FOR HEALTH
JOURNAL: Research, Development, and Clinical Applications. 2015, roč. 4, č. 3. s. 183-
189. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26182062/. [cit. 2026-04-02],
LISOWSKI, Luke. Dancing in the Digital Age: How Social Media Shapes the Commercial
Dance Industry. Online. New York: Pace University, 2025. Dostupné z: https://di-
gitalcommons.pace.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1402&context=honorscollegejheses;
https://www.youtube.com/watch?v=NBzwqLZMOjY. [cit. 2026-04-07],
47
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
LOBO, Joseph; BERNARDO, Bryan Dale; BUAN, Edison; RAMIREZ, Duane; ANG,
Grace; ALFONSO, et al. The Role of Motivation to Dance Engagement and Psychological
Well-being. Online. American Journal of Youth and Women Empowerment
(AJYWE). 2022, roč. 1, č. 1, s. 22-29. Dostupné z: https://iournals.e-palli.com/home/index,php/aivwe/article/view/83
5. [cit. 2026-04-02].
LUKSEN, Vera. Just Dance performance evaluation with skeletal data. Online, Bachelor
thesis. Tilburg, The Netherlands: Tilburg University, 2023. Dostupné z:
https://arno.uvt.nl/show.cgi?fid=169724. [cit. 2026-03-30].
LYSACKOVA, Hana. Motivace k tanci. Online, Bakalářská práce, vedoucí Mgr. Jana
Harvanová, Ph.D. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné
z: https://theses.cz/id/31tih4/12607281. [cit. 2026-04-02].
MANO VICH, Lev. The Language of New Media. Online. MIT Press, 2001. Dostupné
z: https://monoskop.org/images/b/b4/Manovich_Lev_The_Language_of_New_Media
2001.pdf. [cit. 2026-04-16].
Masking (comics). Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2025-06-13. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Masking
(comics), [cit. 2026-04-16].
MATTSSON, Torun a LARSSON, Hákan. 'There is no right or wrong way': exploring
expressive dance assignments in physical education. Online. Physical Education and
Sport Pedagogy. 2021, roč. 26, č. 2, s. 123-136. Dostupné
z: https://doi.org/10.1080/17408989.2020.1752649. [cit. 2026-04-02].
MCCLOUD, Scott. Understanding Comics: The Invisible Art. Online. Kitchen Sink
Press, 1993. Dostupné z: https://leondelarosa.wordpress.com/wp-content/uploads/2016/08/understanding-comics-the-invisible-art-vocabulary.pdf.
[cit. 2026-04-16],
MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0296-
2. [cit. 2026-04-02].
MERLEAU-PONTY, Maurice. Phenomenology of Perception. Routledge, 2005. ISBN
0-203-99461-2. [cit. 2026-04-02].
48
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
MONTOLA, Markus; STENROS, Jaakko a WAERN, Annika. Pervasive Games. CRC
Press, 2009.
NEWMAN, James. Videogames. Online. Routledge, 2004. ISBN 0-415-28191-1. Dostupné
z: https:^ooks.google.com.bz/books?id=mWOBAgAAQB AJ&printsec=copyright#v=onepage&q&f=false.
[cit. 2026-03-30].
ORLANDI, Andrea; CROSS, Emily S.; ORGS, Guido. Timing is everything: Dance
aesthetics depend on the complexity of movement kinematics. Online. Cognition. 2020,
roč. 205, čl. 104446. Dostupné z: https://doi.Org/10.1016/i.cognition.2020.104446. [cit.
2025- 10-06].
PaRappa the Rapper. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001, 2026-03-24. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/PaRappa_the_Rapper.
[cit. 2026-03-30],
POCRATSKY, Briana L.; MASON UNIVERSITY, George aPOMEROY, Matti Z.
Breaking it Down: The Construction of Femininity in Just Dance. Online. Red Feather
Journal. 2017, roč. 8, č. 1. Dostupné z: https://www.academia.edu/66624090/Breaking_it_Down_The_Construction_of_Femininity_in_Just_Dance.
[cit. 2026-04-02],
RAMIREZ, Londis. Just Dance: The Benefits of Dance in Early Education. Online,
Magisterská diplomová práce. NORTHRIDGE: CALIFORNIA STATE UNIVERSITY,
2019. Dostupné z: https://scholarworks.calstate.edu/downloads/ff3657543. [cit. 2025-
10-06].
Ranní rozcvička nemohla chybět... Český rozhlas Dvojka. 8. prosince 2008. Online. Dostupné
z: https://dvoj ka.rozhlas. cz/ranni-rozcvicka-nemohla-chybet-7517876. [cit.
2026-04-15].
RETRO: Jak se cvičilo za socialismu. Televizní hopsání i spartakiády. Online. In: IDNES.
2018. Dostupné z: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/retro-serial-a-cviceni-zasocialismu.A181112
135419 dieta pet, [cit. 2026-04-15].
Rhythm games. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2026-03-28. Dostupné z: https://en.wikipedia.
org/wiki/Rhvthm game, [cit. 2026-03-30].
49
JUST DANCE JAKO INTERAKTIVNÍ MÉDIUM: TĚLESNOST, ESTETIKA, GAMIFIKACE
A POPULARIZACE TANCE
RODRIGUEZ, Roberto. Dance Aerobics (NES review). Online. In: Retro Games Reviews.
2017. Dostupné z: https://www.retrogamesreview.co.uky2017/09/dance-aerobics-nes-review.html.
[cit. 2026-03-30],
Rozhlas oprášil ranní rozcvičky. Poslechněte si ukázku. Online. In: IDNES. 2008. Dostupné
z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhlas-oprasil-ranni-rozcvickv-poslechnete-si-ukazku.A080915
122043 media pei. [cit. 2026-04-15].
SCHFMMEL, Rose. JUST DANCE: AN INVESTIGATION OF DANCE/MOVEMENT
THERAPY ON THOSE WITH PARKINSON'S DISEASE. Online. In: Theses & ETDs.
6300. 2022. Dostupné z: https://digitalcommons.ncf.edu/cgi/viewcontent.cgi7article=7299&context=theses
etds. [cit. 2026-03-30].
SHUSTERMAN, Richard. Somaesthetics: a Disciplinary Proposal. Online. The Journal
of Aesthetics and Art Criticism. 1999, roč. 57, č. 2, s. 299-313. Dostupné
z: https://www.researchgate.net/publication/269453835_Somaesthetics_A_Disciplinary
Proposal, [cit. 2026-04-02].
Simon (game). Online. Fandom. Dostupné z: https://ultimatepopculture.fandom.com/wiki/Simon_(game).
[cit. 2026-03-30],
SALOUNOVA, Kateřina. Jevištní taneční dílo jako předmět výzkumu. Online. Bakalářská
práce, vedoucí Mgr. Ivana Kloubková. Brno: Janáčkova akademie múzických
umění, 2016. Dostupné z: https://is.jamu.cz/th/zlni6/diplomova_prace_pkpuddsa.pdf
TAN, Kai; AUTRY, Anna Kate; OGINNI, John; TAO, Kun a GAO, Zan. Efficacy of
exergaming dance and aerobic dance on young adults' enjoyment, situational motivation,
self-efficacy, and steps. Online. Frontiers in Psychology. 2025, roč. 16, s. 113-122.
Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2025.1573954. [cit. 2026-04-02].
The History of Just Dance. Online. In: Youtube. 2024. Dostupné z:
https://www.voutube.com/watch?v=a05vupkUuPk&t= Is. [cit. 2026-03-30].
The TechnologicalEvolution and Revolution ofDance Dance and Other Rhythm Games.
Online. In: Medium. 2019. Dostupné z: https://medium.com/(g)/sim_l/the-technological-
evolution-and-revolution-of-dance-dance-and-other-rhythm-games-479973730c81.
[cit. 2026-03-30].
50
Použité zdroje - obrázky
Beat It. Online. In: Just Dance Wiki Fandom. Dostupné z: https://justdance.fandom.com/wiki/Beat
It. [cit. 2026-03-30].
beatmania 7thMIX -Keepin Evolution-. Online. In: Youtube. Dostupné z:
https://www.voutube.com/shorts/3wKoaahFCg. [cit. 2026-03-30],
BURIAN, Karel Vladimír. Hvězdy baletu. Praha: Panton, 1971. 35-842-71. [cit. 2026-03-
27].
Dance Aerobics (1987) - First rhythm game. Online. In: Youtube. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=LHGQChKSNZg. [cit. 2026-03-27].
Dance Aerobics (NES review). Online. In: Retro Games Reviews. 2017. Dostupné z:
https://www.retrogamesreview.co.uk/2017/09/dance-aerobics-nes-review.html. [cit. 2026-
03-30].
Dance Aerobics: Hop, skip and jump your way into shape! (instruction booklet). Online.
Dostupné z: https://www.digitpress.com/library/manuals/nes/Dance%20Aerobics.pdf. [cit.
2026-03-30].
HORSFALL, Matthew. 25 YEARS OF DANCE DANCE REVOLUTION. Online. 2023. Dostupné
z: https://blog.scienceandmediamuseum.org.uk/25-years-dance-dance-revolution/.
[cit. 2026-03-30].
Just Dance 2025 & Just Dance VR: Welcome to Dancity Review - a Brand New Immersive
Experience. Online. In: Gaming Target. 2024. Dostupné z: https://www.gamingtarget.com/article.php?artid=20623.
[cit. 2026-03-30].
Just Dance 2026 Edition. Online. In: Just Dance Wiki Fandom. Dostupné z: https://justdance.fandom.com/wiki/Just
Dance 2026 Edition, [cit. 2026-03-30],
OLIVER, Zachery. Older Writings: Dance Dance Revolution. Online. In: Theology
Gaming. 2014. Dostupné z: https://theologygaming.com/dance-dance-revolution/. [cit.
2026-03-30].
PaRappa the Rapper Remastered - Stage 6 (MC King Kong Mushi). Online. In: Youtube.
Dostupné z:
https://www.voutube.com/watch?v=bxlvCTNIDXU&list=PL6I9UV0hb7BVu5pmT mnsv
UTlbUrpHwFw&index=7. [cit. 2026-03-30].
51
Seznam obrázků
1. Jeskynní malby
2. Dance Aerobics, 1987
3. Dance Aerobics, 1989
4. Dance Aerobics - Pad Antics Mode
5. PaRappa the Rapper
7. Dance Dance Revolution
6. Beatmania arkáda
8. DDR arkáda
9. DDR taneční podložka
10. Just Dance VR
11. Just Dance 2026 - cover
12. Just Dance - Michael Jackson
2. Dance Aerobics, 1987 3. Dance Aerobics, 1989
53
4. Dance Aerobics - Pad Antics Mode
5. PaRappa the Rapper
54
7. Dance Dance Revolution
55
9. DDR arkáda 8. DDR taneční podložka
11. Just Dance 2026 - cover
12. Just Dance - Michael Jackson
57