Příloha
Příloha č. 1 Klíčová slova v textu
Těžiště - střed hmotnosti těla (těžiště) je bod, o kterém předpokládáme, že je v něm soustředěna
hmotnost celého těla. Těžiště lidského těla není pevný bod umístěný v určité části těla a nemusí
vždy nutně ležet uvnitř těla. Jak se mění poloha těla, mění se i umístění těžiště těla.
Úhel dokroku před odrazem na překážku - úhel, který svírá těžiště těla s místem dokroku a
běžeckou dráhou.
Úhel odrazu - úhel, který svírá v dokončené fázi odrazu těžiště těla s místem opory a běžeckou
dráhou.
Úhel dokroku za překážkou - úhel, který svírá těžiště těla s místem dokroku a běžeckou dráhou.
Úhel vzletu - úhel pod kterým se těžiště těla překážkáře dostává do letové fáze. Úhel vzletu
vypočítáme, když od 90° odečteme úhel odrazu.
Náklon trupu I. - měřena odchylka trupu od horizontálu v oporové fázi
Náklon trupu II. - měřena odchylka trupu od horizontálu v letové fázi
Horizontální rychlost - rychlost, kterou se překážkář (jeho těžiště) pohybuje směrem vpřed
Vertikální rychlost - rychlost, kterou se překážkář (jeho těžiště) pohybuje směrem vzhůru
Letová fáze překážkového kroku - začíná po posledním kontaktu odrazové nohy s podložkou a
končí při prvním kontaktu švihové nohy s podložkou po přeběhnutí překážky. Úkolem letové fáze je
účelně přeběhnout překážku, připravit vhodné podmínky pro dokrok za překážkou a usměrnit
rotační moment z odrazu na překážku.
Oporová fáze překážkového kroka - začíná dokrokem a končí posledním kontaktem odrazové nohy
s běžeckou dráhou.