MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Porovnání přístupů ke školní přípravě a profesnímu uplatnění žáků odborného učiliště vyrůstajících v rodině a žáků s nařízenou ústavní péčí Diplomová práce Brno 2014 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Pavel Pecina, Ph.D. Vypracovala: Bc. Marcela Smolová Prohlášení „Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu uvedené v seznamu." Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Dobrušce dne 4. 4. 2014 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé Diplomové práce panu Mgr. Pavlu Pecinovi, Ph.D. za podporu, zájem, cenně rady a čas, který věnoval při zpracování práce. OBSAH ÚVOD 1. Teoretická část 5 1.1 Funkce rodiny 7 1.2 Typologie rodin 8 1.3 Socializační proces dítěte 9 1.4 Negativní vlivy rodinného prostředí 12 1.5 Důsledky negativního působení rodiny 13 1.6 Rehabilitační fáze výchovně vzdělávacího procesu 17 1.8 Speciální vzdělávací potřeba 21 1.9 Organizace, které se zabývají pomocí při specifických postiženích (Kerrová S. 1997.) 22 1.10 Co lze očekávat od školy (Kerrová, S. 1997.) 23 1.11 Školní úspěšnost (Helus, Z. 1979.) 24 1.12 IPS úřadu práce 27 1.13 Pracovní diagnostika 28 1.14 Charakteristické rysy člověka 28 1.15 Charakteristické znaky práce - co zvažovat u povolání 29 2. Praktická část 30 2.1 Uvedení do problematiky 31 2.2 Použité techniky a jejich rozbor 32 2.3 Anamnestické údaje 32 2.4 Rodinná anamnéza 32 2.5 Osobní anamnéza 33 2.6 Rozhovor s chlapcem 34 2.7 Pozorování 36 2.8 Navrhovaná opatření 37 2.9 Závěr 37 2.10 Dotazník 37 2.11 Otevřená škola 40 2.12 Dětské domovy 42 2.13 Popis získaných výsledků z dotazníku 54 2.14 Závěry z dotazníkového šetření: 67 Závěr 80 Resumé 82 Použitá literatura a ostatní zdroje 84 Přílohy 87 ÚVOD „Dobrý domov je jednou z podmínek šťastného dětství. A šťastné dětství je jednou z podmínek pro dobré, zdravé utváření lidské osobnosti. Duševně zdraví, zdatní, dobře vyspělí lidé tvoří zdravou společnost. Domov našeho dítěte nebo našich dětí není tedyjen tak docela soukromou záležitostí rodičů, ale je v zájmu celé naší společnosti. " Matějček Dobré odborné znalosti a dovednosti lze získat jen poctivou prací, vhodnou motivací a především zájmem o zvolený obor. Všichni se musíme neustále vzdělávat a zdokonalovat ve své práci a být především dobrým příkladem pro mladou generaci našich žáků. Ve svém zaměstnání se setkávám s žáky z plně funkčních rodin, s žáky z rodin problémových a s žáky s nařízenou ústavní péčí. Je tedy nutné zaměřit se na různé typy žáků, jejich přípravu na výuku, na volný čas a samu osobu žáka. Aktuálnost a potřebnost tématu je důležitá pro další pedagogické pracovníky, vychovatele a ostatní zaměstnance školy. Tím, že budeme mít všichni co nejvíce informací o našich žácích, bude výuka lepší a kvalitnější. Na žáky mohou tak všichni vhodně působit a napomáhat tak k jejich zdárnému vzdělávání. Výuka žáků je zdlouhavý a náročný proces, který je především hlavní pracovní náplní učitele. Na tomto procesu se ale musejí podílet rodiče i vychovatelé. Cílem práce je porovnání přístupu přípravy žáků v rodině a žáků s nařízenou ústavní péčí v gastronomických oborech. Ve vybraných odborných učilištích pak porovnat školní úspěšnost žáků vyrůstajících v rodině se žáky, kteří mají nařízenou ústavní výchovu. Pro zpracování tématu diplomové práce využiji dotazníky, pedagogickou dokumentaci žáků, výroční zprávy odborných učilišť a dětských domovů. Moje práce mě motivuje ke zjišťování úspěšnosti žáků vyrůstajících v rodině a žáků s nařízenou ústavní péčí. Stanovila jsem výzkumné otázky, a to z oblasti vzdělávání žáků, z oblasti týkající se osobnosti žáka, z oblasti využití volného času žáků. Práci mohou využívat ostatní kolegové, kteří s těmito žáky pracují nebo budou pracovat. Při volbě gastronomických oborů nemají všichni žáci stejné představy o své budoucnosti a o svých možnostech. 4 1. Teoretická část Pracuji ve Střední škole a Základní škole Nové Město nad Metují, pracoviště Opočno, kde jsem zaměstnaná jako učitelka odborných předmětů učebních oborů Kuchař - číšník a Stravovací a ubytovací služby (dříve pod názvem Kuchařské práce). Po celou dobu se snažím žákům předat nejlepší zkušenosti, které jsem získala z vlastní praxe v oboru nebo při studiu nových trendů v gastronomii. Odborné předměty jsou nosným pilířem odborného vzdělávání. Gastronomické obory jsou velmi žádané mezi mladými lidmi a jsou vhodné pro chlapce i děvčata. Do těchto oborů jsou přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili devítiletou školní docházku a jsou pro obor zdravotně způsobilí. Přijímaní žáci by neměli trpět nemocemi pohybového ústrojí, které by jim znemožňovaly práci ve vynucené poloze, dlouhé stání nebo velkou fyzickou zátěž, dále nejsou přijímaní žáci s poruchami funkce horních končetin, a to i jemné motoriky. Překážkou jsou i těžší formy epilepsie, cukrovky a závažné poruchy zraku. Studium je tříleté a je zakončeno závěrečnou zkouškou dle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon daného oboru. Obor je zaměřený na přípravu jídel teplé i studené kuchyně, moučníků, nápojů a jejich kalkulaci. V průběhu studia se učí přípravy běžných i technologicky náročných jídel teplé i studené kuchyně, moučníků, osvojení zásad správné výživy, ovládání jednoduchých i složitých technik obsluhy, estetické úpravy jídelních stolů, bezpečnosti a hygieny zdraví při práci. Vědomosti odborného charakteru se týkají především komunikace s lidmi, zařazení do společnosti, společenského chování a základních informací o zdravém životním stylu. Absolventi mají široké uplatnění v restauračních provozech, v závodech veřejného i uzavřeného stavování i v soukromém podnikání. Při nástupu nových žáků do prvních ročníků je především důležitá motivace k vybranému gastronomickému oboru. Žákům zdůrazňuji a vysvětluji, že si vybrali velice pěkný, žádoucí ale především náročný a těžký obor. Je to především práce s lidmi a práce pro lidi. Dobrý odborník se vlastně stává i psychologem svému hostovi. Motivace Motivace se vymezuje jako souhrn činitelů, kteří podněcují, orientují a udržují chování člověka. Motivace je jednak prostředkem zvyšování efektivity učební činnost žáků ve výuce, jednak však i cílem výchovně vzdělávacího působení školy při rozvoji motivační sféry žáků. Motivace chování může vycházet jednak převážně z vnitřních 5 pohnutek (prostřednictvím potřeb), jednak převážně z vnějších pohnutek (incentivů). Učební činnost žáka ve výuce může být motivována poznávacími potřebami (při získávání nových poznatků), sociálními potřebami (působení sociálních vztahů) nebo výkonovými potřebami (snahou vyrovnat se s úrovní obtížnosti úkolů, které jsou na žáky kladeny). Jestliže vzniká motivace převážně na základě poznávacích potřeb, jde o vnitřní motivaci, jsou-li učením uspokojovány jiné potřeby, původně s učením souvisejícím, jde o motivaci vnější. Vnitřní motivace, tj. potřeba poznávat a odhalovat stále něco nového, je nej silnějším impulsem pro učební postoje žáka, nelze však sní vždy vystačit, proto je potřeba vhodně využívat i jiných druhů motivace. Historie a současnost Střední školy v Opočně Střední škola v Opočně se zapsala jako Zemědělská škola, která má dlouholetou tradici. Absolventi dosahují vysoké odborné kvality. Tato škola vznikla již v roce 1862, kdy kníže Josef Colloredo Mansfeld, založil jednoroční rolnickou školu s českým vyučovacím jazykem. Byla to jedna z prvních zemědělských škol v českých zemích. Postupně se název školy měnil z rolnické na odbornou hospodářskou nebo zemskou či učňovskou školu. V roce 1951 byla také škola zrušena a obnovena byla v roce 1969 pod názvem dívčí odborná škola. Zemědělské učební obory byly rozšířeny o obor provoz služeb. Byl otevřen pouze pro dívky. Náplní tohoto oboru bylo šití, vaření a vedení domácnosti. Od roku 1993 je otevřeno odborné učiliště pro žáky tehdy ze zvláštních škol. K velké změně došlo v roce 1996, kdy vzniklo Střední odborné učiliště a Odborné učiliště Opočno. Otevřely se zde nové obory Kuchař - číšník pro pohostinství (nyní obor Kuchař - číšník a obor Kuchařské práce (nyní Stravovací a ubytovací služby). Další změna názvu proběhla v roce 2006 na „Střední škola, Opočno". Poslední změna názvu školy proběhla v roce 2010 po sloučení dvou škol na „Střední škola a Základní škola Nové Město nad Metují, pracoviště Opočno. Škola má velmi dobré prostorové i materiální vybavení, jak pro teoretickou výuku, tak i pro odborný výcvik. Pro činnosti odborného výcviku je zajištěn dostatečný počet pracovišť jak pro obory služeb, tak i pro obory zemědělské. Dnes jsme školou, která pravidelně otevírá všechny obory a poskytuje žákům odpovídající vzdělání a kvalifikaci. S uplatněním na trhu práce nemají naši absolventi velké problémy. 6 1.1 Funkce rodiny Rodina plní důležité funkce v životě společnosti i jednotlivého člověka: - zajišťuje biologickou a sociální reprodukci člověka - narození dítěte, péče o ně, jeho tradice a hodnoty předchozích generací, - je ekonomickou jednotkou, - poskytuje dětem i dospělým ochranu a pomoc v běžném životě i zátěžových situacích, - kontroluje chování a jednání svých členů, dává svým členům důležité osobní vztahy, umožňuje společně prožívat radost, smutek, úzkost i uklidnění, přijímat péči a také ji poskytovat druhým. V různých dobách a také v téže době různé rodiny plní uvedené funkce v odlišné míře a formě. Uspokojují, nebo také frustrují důležité potřeby svých členů, od biologických potřeb až po potřeby sociálního styku a komunikace, vzájemné pomoci, lásky a jistoty, vytyčování a dosahování cílů, realizování životního smyslu (Cáp, J. Mareš, J. 2001.) Svoji nezastupitelnou úlohu pro fungování rodiny a výchovu dětí mají oba rodiče, tedy otec i matka. Hádaš, L. (2004.) v této souvislosti uvádí, že matka je pro dítě zdrojem jistoty a bezpečí. Analytici popisují pozitivní mateřský komplex jako schopnost nasytit se. Vnímat a naplňovat radostně a spokojeně své žádosti a potřeby a současně se vcítit do potřeb druhého, protože si to sám mohu prožít, mohu dobře komunikovat o jeho potřebách. „Mám právo se najíst, komunikovat a mít radost a schopnost toto sdílet s někým dalším". Matka tedy učí dítě přijetí sebe sama, takového jaké je, a učí je schopnosti přijímat i ostatní. Otec je pro dítě silnou oporou, která si ví vždy se vším rady. Je to někdo, kdo umí zacházet se světem, který je mimo bezpečný kruh rodiny. Ten, kdo udržuje pořádek, řád a bezpečné hranice, ale současně svádí k návštěvám vnějšího světa, k prožívání dobrodružství. Otec táhne dítě z mámina náručí do světa. 7 1.2 Typologie rodin Současnou rodinu charakterizuje vyšší dynamika, je více poznamenána zásahy zvenku a charakterizuje ji: snížení stability manželských svazků, úbytek dětí v rodině, rozpad vícegeneračního spolužití, snížení úmrtnosti a prodloužení věku, vyšší počet partnerských vztahů bez uzavření manželství, nízká stabilita rodiny, vysoká zaměstnanost žen, uzavření se rodin „ do sebe ". Úplná rodina je rodina, kde žijí oba rodiče a nejméně jedno dítě. Je to dvougenerační skupina rodičů a dětí, ve které jsou dány jasné role všech jejích členů. Podle způsobu spolužití lze úplnou rodinu rozdělit dále na harmonickou - kde jsou jasné role všech jejích členů, konsolidovanou - v níž nejsou vážné neshody při výchově dětí a uspokojuje všechny základní potřeby rodiny, disharmonickou - ve které nastávají konflikty, napjatá atmosféra, nezájem o dítě nebo kruté zacházení s dítětem i mezi partnery, nebo rodinu doplněnou - kdy po rozvodu jeden z rodičů se svými dětmi vstoupí do nového manželství s partnerem, který sem také přináší dítě z předcházejícího manželství. Doplněná rodina přináší nej komplikovanější typ vztahů a může přinést problémy hlavně ve vztahu dítě a nový partner rodičů (Bakošová, Z. 1994.) Neúplná rodina je charakterizována jako společenství jednoho rodiče (nejčastěji matky) s dítětem nebo dětmi, který plní funkci obou rodičů. Důvodem pro vznik neúplné rodiny může být úmrtí jednoho z rodičů, rozvod rodičů, odchod jednoho z rodičů od rodiny nebo rozhodnutí ženy být svobodnou matkou. Situace neúplné rodiny je vždy komplikovanější a nese s sebou řadu specifických společenských a právních problémů. Matějček, Z. (1992.) v souvislosti s rozvodem rodičů uvádí, že je třeba aktivně a záměrně vést dítě k tomu, aby o obou svých rodičích, byť rozvedených, mělo i nadále dobré mínění. Nestačí tedy, aby po rozvodu jeden manžel o druhém nemluvil špatně, nebo o něm nemluvil vůbec, ale je třeba, aby o něm mluvil dobře. Dítěti je možné 8 vysvětlit, že rodiče měli každý jinou povahu, proto spolu nemohli žít, ale dítě mají i nadále oba rádi. Rodina vdovců (vdov) stojí před problémem, jak se vypořádat s touto novou situací a jak zmírnit ztrátu jednoho z rodičů pro dítě. Děti v těchto rodinách bývají častěji vystaveny většímu množství povinností a stává se, že rodiče zapomínají na skutečnost, že potřebují také hru a přítomnost svých vrstevníků. Právě proto by se rodič neměl dopouštět krajností ve výchově, ale kompenzovat tento nedostatek rodinného prostředí trpělivostí, porozuměním, láskou a pravidelným režimem dne. Rodina svobodné matky s dítětem je komplikovaná zejména pro dítě. Je tu hlavně citový deficit. Dítě nezažije roli otce, která je nevyhnutelná na formování reálného pohledu na svět. Protože žije pouze s matkou, má větší předpoklady vytvářet si nereálný obraz o druhém pohlaví - buď příliš ideální, nebo nepřátelský. Takové dítě si často klade otázku, proč to u něho v rodině není tak jako v rodině jeho kamarádů. Odpověď na jeho otázku by mu měla dát matka, málokdy však své dítě uspokojí. Rodina rozvedených rodičů s dětmi se stává stále častějším jevem vnáší společnosti, bohužel právě na úkor výchovy dítěte. Pokud je ale otec dětem k dispozici jako otec, i když žije v j iné domácnosti, je většinou schopen uspokojivě splnit svou otcovskou roli a vývoj dětí může být zcela normální (Bakošová, Z. 1994.) Neúplná rodina, úmrtí nebo rozvod rodičů, trvale konfliktní ovzduší mezi rodiči, nedostatek lásky, porozumění a něhy vůči dítěti, zároveň ve spojení s nesprávným uplatňováním rodičovské autority, mohou způsobovat poruchy chování dorůstajícího dítěte. 1.3 Socializační proces dítěte Socializační vývoj dítěte je svým způsobem předznamenán v osobnostech jeho rodičů dávno před jeho narozením. Vedle materiálních podmínek jsou to tzv. rodičovské postoje jeho prvních vychovatelů, které určují míru a kvalitu emocionálního přijetí dítěte a tím i jeho sociální postavení v primárním společenském okruhu. Tyto postoje se vytvářejí složitým vývojovým procesem od časného dětství až do dospělosti (Matějček, Z. 2000.) Vágnerová, M . (2004.) uvádí, že vlivy prostředí nepůsobí vždycky stejně, mohou být modifikovány i samotnou dědičnou informací. Děti s různými genetickými předpoklady mohou reagovat na stejné podněty odlišně. Určité prostředí nemusí být pro rozvoj různě disponovaných dětí stejně užitečné. 9 Prenatální období Vztah dítěte k sociálnímu prostředí je možno sledovat už v prenatálním období. V posledních měsících těhotenství plod smysly přijímá a svým CNS zpracovává bohatý výběr podnětů. Je prokázána paměť a schopnost učit se. Při ultrazvukovém vyšetření lze sledovat pohybovou reakci dítěte na úzkostný prožitek matky. Proto časté negativní emoce matky mohou dítěti vytvořit nepříznivé biosociální klimaještě předjeho narozením (Matějček, Z. 2000.) Vágnerová, M . (2000.) uvádí, že vazba, která se rozvíjí mezi matkou a dítětem po narození, je pokračováním vztahu vytvořeného v prenatálním období. V době narození má postoj matky k dítěti určité charakteristické rysy. Její přijetí novorozence je v mnoha směrech dáno průběhem těhotenství a spoluvytvářeno chováním plodu. Novorozenecké a kojenecké období Novorozenec již v prvních dnech života fixuje lidský obličej déle než jiné předměty v okolí. Pohled z očí do očí je jednou z prvních specificky lidských forem interakce mezi dítětem a vychovateli, příznačná je i snaha po těsném tělesném kontaktu. Později přichází první úsměvy dítěte, které začínají jako reflexní děj, dále se udržují a rozvíjejí sociální interakci. Pokud jsou nároky sociálního prostředí příliš vysoké nebo naopak nízké vzhledem k intelektové a motorické vyspělosti dítěte, dochází k jeho obranným reakcím a při delším trvání i poruchám sociálního vývoje. Přiměřenost nároků je jednou z nutných podmínek harmonického vývoje dítěte. Kolem sedmého měsíce se objevuje specifický citový vztah k mateřské osobě a pokud je dítě umístěno v ústavní péči, kde se o něho stará více osob, možnost vytvoření pevného citového vztahuje podstatně nižší. Období batolete V tomto období se rychle rozvíjí řeč a stává se hlavním nástrojem kontaktu se sociálním prostředím. Ve druhém a třetím roce dochází k identifikaci s rodinou skupinou. Nový, širší rozměr dostává i vědomí vlastní identity, vlastního „já". Podle toho, jak se lidé vnejbližším okolí k dítěti chovají, utváří se jeho sebejistota a sebevědomí, které se pak bude promítat do všech jeho dalších sociálních vztahů. Utváření identity je obvykle provázeno častějšími srážkami se sociálním okolím. Ty 10 mají ráz zlostných výbuchů a záchvatů vzdoru v situacích, kdy je náhle dítěti činnost vnucována, nebo pokud nemůže dosáhnout toho, co chce. Ve třech letech si již dítě dovede hrát nejen vedle druhých dětí, ale i s nimi. Období předškolní Po třetím roce dítě zpravidla vystupuje ze společenských hranic daných úzkým kruhem rodiny a vstupuje do společnosti svých vrstevníků. V tomto věku dochází k formování společensky významných postojů, mezi které patří počínající vztahy přátelství, soucit, spolupráce. Dítě se učí, jak navázat kontakt a jak jej přerušit, učí se poznávat povahové vlastnosti druhých dětí a přizpůsobovat jim své chování. Dětská skupina má tedy zcela specifický socializační význam. Docházka do MS, ZS a dalších výchovně vzdělávacích zařízení je důležitá především v případech, kdy dítě přichází z prostředí s nízkou sociokulturní úrovní a asociálními tendencemi. Dětský kolektiv se postupně stává hlavním místem sociálního vývoje, výrazní jedinci vněm začínají pro dítě vystupovat jako autority, které v některých směrech mohou konkurovat i autoritě rodičovské. Školní věk Významným socializačním předělem je vstup do základní školy, vedle rodičovské autority se tu objevuje nová autoritativní osoba učitelky, kterou dítě v tomto období přijímá bez jakéhokoliv kritického hodnocení. Větší intenzity nabývá vliv dětské skupiny a zapojení dítěte do kolektivu. Podle Vágnerové, M . (2000.) lze nástup do školy chápat jako jednu fázi v procesu odpoutávání ze závislosti na rodině, kdy je její vliv postupně nahrazován působením jiných sociálních skupin. Děti ve středním školním věku snad nejhůře snášejí rozvod rodičů, nejobtížněji přijímají nového partnera rodičů a nejvýrazněji reagují na rodinné rozvraty při otcově alkoholismu. Starší školní věk je označován jako období dospívání - puberty. Vývoj socializace a citového života dítěte souvisí v této době úzce s vývojem intelektovým. Vyspělý intelekt, schopnost sebehodnocení a zájem o citový život vytvářejí kritické postoje především k nejbližším vychovatelům, což je podkladem tzv. krize vychovatelské autority, typické pro toto období. Dítě se nově orientuje ve společnosti a k vědomí vlastního já přistupuje i vědomí vlastní společenské hodnoty. Zabývá se více samo sebou, hodnotí své postavení v rodině, ve 11 škole, dětských skupinách. Postupné uvolňování závislosti na rodině je nutným důsledkem tohoto vývoje. Věk mladistvý Adolescence přináší další posun směrem k osamostatňování lidského jedince. Převládajícím zdrojem vnitřních konfliktů je v tomto období potřeba osvobodit se od rodičů. Významným rysem socializačního procesu je stoupající vědomí příslušnosti k vlastní generaci a vědomí odlišnosti od generace rodičovské i snaha tuto odlišnost demonstrovat. V našich kulturních podmínkách je mnoho příležitostí pro vzájemné kontakty mladistvých a vytváření smíšených skupin. V partách se však může snadno prosadit do vedoucího postavení jedinec s psychopatickou osobností, který pak určuje ráz celé skupiny. Méně vyspělí, nezkušení jedinci se pak dají snadno strhnout k neuváženému jednání asociálnímu, agresivnímu apod. (Matějček, Z. 2000.) 1.4 Negativní vlivy rodinného prostředí Každá rodina má své specifické cíle, vlastní způsoby, metody výchovného působení a odlišné podmínky. Cíle, prostředky i metody jsou určovány mnohými činiteli. Jsou to rodinné zvyky, tradice, vzdelanostní úroveň rodičů, hodnotová orientace. Vágnerová, M . (1999.) uvádí, že rodiče fungují jako modely, které lze napodobit, popřípadě se s nimi identifikovat. Dítě si takto může osvojit celou řadu pozitivních i negativních vlastností a způsobů chování. Největší riziko rozvoje poruch chování představuje patologické rodinné prostředí. Rodiče jako anomální osobnosti (alkoholici, toxikomani, emočně chladné osoby, jedinci s poruchou osobnosti), neúplná rodina - kde chybí vzorce chování druhého pohlaví a dítě zde často trpí citovým strádáním, nebo rodina dysfunkční - která funguje pouze formálně (rodiče spolu zůstávají kvůli dětem, nebo dítěti neposkytuje dostatečné podněty pro jeho rozvoj (Svarcová, E. 2002.) Radou výzkumů je potvrzeno, že děti vyrůstající v rodinách, kde je mnoho otevřených konfliktů mezi rodiči, mají větší sklon ke kriminálnímu chování než děti vyrůstající v klidném rodinném prostředí. Riziko delikvence předpovídají i konflikty dítěte se sourozenci (Matoušek, O., Kroftová, A. 1998.) 12 Bakošová, Z. (1994.) uvádí jako další faktor, který se podílí na vzniku poruchového chování, i nepřipravenost rodičů na svou rodičovskou roli a s ním související způsob výchovy dítěte: Autoritářská výchova založená na zákazech a příkazech, potlačuje přirozenost dítěte, zbavuje ho samostatnosti a odvahy. V období puberty může působit reakce ve formě tvrdohlavosti a opozice. Neuposlechnutí zákazu bývá provázeno tělesným trestem. Účinek tělesného trestu je jen momentální, jeho vliv je spíše negativní. U dítěte se rodí touha po pomstě, sklon projevit vlastní sílu vůči slabšímu, vytvářejí se nežádoucí charakterové vlastnosti. Často je trestem i odmítnutí lásky ze strany rodičů, a takto vydírané dítě se pak stává nejistým, apatickým, ustrašeným. Ochranářská vychovaje přirozenou touhou rodičů chránit své děti. Tato touha je zdravá pokud nevede ke krajnostem. Dítě si zvykne spoléhat ve všem na rodiče a často se stane, že se rodiče zcela podvolí vůli dítěte. To potom vede k projevům sobectví. Výchova založená na projekci seberealizačních životních plánů do dítěte znamená, že rodiče chtějí své nesplněné životní plány realizovat prostřednictvím dítěte a přitom zapomínají, že dítě má své právo rozhodnout se. Perfekcionalistická výchova je velmi nezdravou formou výchovy. Dítě žije pod neustálým tlakem, že udělá chybuje vyčerpané požadavky, které na něho rodiče kladou a ztrácí radost z činnosti. Tyto poruchy sebevědomí se projevují v obranných reakcích, tj. snahou uniknout od povinnosti do nemoci (bolest hlavy, nespavost), útěkem do regrese (potřeba hrát si), útěkem do apatie a později se může objevit záškoláctví, tuláctví, asociální chování, kriminalita. Nedůsledná výchova se projevuje v rodinách, kde neexistuje zásadovost, koncepce, organizace práce a ovládání citů. To co rodiče jeden den zakáží, druhý den povolí. Dítě se tak stává nejistým, protože neví, co může a jaký trest ho kdy čeká. Dnešní rodinná výchova spočívá v potřebě přesvědčit o hodnotách. Výzkumy ukázali, že výchova se zaměřuje pouze na odstranění problémů, které přináší chování dětí. Ukazuje se, že je nutná výchova k mravnosti, a že dětem musíme věnovat více času. 1.5 Důsledky negativního působení rodiny 13 Každá rodina má svůj hodnotový systém, jenž ovlivňuje chování jednotlivých členů a vede k přednostní volbě určitých strategií zvládání problémů. Pokud je rodina v některém ohledu dysfunkční, některé důležité potřeby člověka zůstanou pravděpodobně neuspokojeny a rodina se pro své členy stane spíše zdrojem zátěže. Pokud jde o jedince ve vývoji, mohou mu v důsledku poruch funkce rodiny některé významné zkušenosti chybět, a naopak může být vystaven vlivu zkušeností negativních. Rodiče fungují jako modely, které lze napodobit, nebo se s nimi identifikovat. Dítě si takto může osvojit celou řadu pozitivních i negativních vlastností a způsobů chování (Vágnerová, M . 1999.) Múhlpachr, P. (2001.) uvádí, že zkušenosti z chování vlastních rodičů, vzorce chování, které se budoucí rodič naučil ve své rodině, způsoby řešení situace, které přejal nápodobou či identifikací se svými rodiči, ovlivňují podstatně jeho chování jako rodiče. Proto u rodičů týrajících či zanedbávajících vlastní dítě nacházíme v jejich anamnéze zkušenosti s týráním či zanedbáváním v dětství. Rodina, díky svému velkému specifickému významu, umožňuje a podporuje plnohodnotný život a rozvoj svých členů, ale stejně tak se může stát zdrojem psychických zátěží a poruch. Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (syndrom CAN) je definován jakýmkoli nenáhodným jednáním rodičů nebo jiné dospělé osoby, které je v dané společnosti odmítané a nepřijatelné, jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt (Dunovský in Vágnerová,M. 1999.) Zanedbávání dítěte je poškozování nedostatečnou aktivitou rodičů, omezení interakce mezi rodičem a dítětem, což se projeví nedostatečným uspokojováním jeho potřeb deprivací. Typickým příkladem dětí zanedbaných jsou děti z rodin s nízkou socioekonomickou a zejména kulturní úrovní (rodiny narkomanů, alkoholiků, rodiny rozvrácené). Dunovský, Dytrych, Matějček (1995.) míní zanedbávaným dítětem, takové dítě, jež se ocitá v situaci, kdy je akutně a vážně ohroženo nedostatkem podnětů důležitých ke svému zdravému fyzickému i psychickému rozvoji. Myslí tu také na celé rozpětí nebezpečnosti takovýchto situací od těch nejtěžších, které samy o sobě přímo ohrožují život dítěte, až po relativně lehké, které teprve ve spojení s jinými činiteli dávají neblahý společenský výsledek. Zanedbávání většinou není vedeno úmyslem skutečně dítěti ublížit. Zanedbávající rodiče spíše z nejrůznějších důvodů nezvládají svoji rodičovskou roli, 14 nebo mají své životní normy natolik odlišné od standardních norem společnosti, že se s nimi dostávají do zjevného rozporu. Zanedbávané dítě není obětí agrese nebo jiné aktivity dospělého, ale jeho neaktivity. Proti aktivitě je možné se bránit, ale proti nezájmu aktivní obrana neexistuje. Zanedbávání může mít krátkodobé i dlouhodobé důsledky nejen pro dítě: Fyzické důsledky mohou mít přímé následky na zdraví dítěte (podvýživa, zranění) a v nej horším případě mohou končit i smrtí. Sociální důsledky u zanedbávání souvisejí s hygienickými normami. Dítě může být vrstevníky odstrkováno a dlouhodobě vyřazováno ze společných aktivit, pak může reagovat společensky nepřijatelným jednáním, v pozdějším věku i jednáním kriminálním. Důsledky pro rozvoj kognitivních a verbálních dovedností - pokud dochází v útlém dětství k hrubému zanedbávání, především rozvoje verbálních dovedností, těžko se tento deficit později vyrovnává. Zanedbávané děti mívají problémy se svým verbálním projevem, což komplikuje jejich výsledky ve škole, ale i jejich schopnost navazovat a udržovat sociální kontakty. Emocionální důsledky - některé reakce můžeme u dítěte pozorovat přímo (únava, podráždění, apatie, deprese), vážným psychickým následkem je pak psychická deprivace, jako výsledek neuspokojování základních emočních potřeb dítěte (Pemová, T. 2002.) Z psychologického hlediska má závažné důsledky především citová deprivace strádání v oblasti citových potřeb dítěte a sociokulturní deprivace - nedostatek podnětů, které podporují rozvoj schopností a dovedností dítěte. Deprivace je stav neuspokojování v dostatečné míře, přiměřeným způsobem a po dostatečně dlouhou dobu některé z objektivně významných potřeb biologických i psychických. Dlouho trvající deprivace může vést k narušení psychického vývoje a k nerovnoměrnému vývoji některých složek osobnosti nebo ke vzniku specifických psychických odchylek (Vágnerová, M . 2004.) Typy deprivací: deprivace biologická - nedostatek jídla, pití, spánku, deprivace senzorická - stimulační - nedostatek smyslových podnětů, deprivace kognitivní - neuspokojování potřeb učení, deprivace citová - absence stabilního spolehlivého vztahu s matkou, deprivace sociální - omezení mezilidských vztahů a komunikace. 15 Citová deprivace je neuspokojením potřeby citové jistoty a bezpečí v dostatečné míře a po dostatečně dlouhou dobu, absence stabilního a spolehlivého vztahu s mateřskou osobou a z toho vyplývající nedostatek sebedůvěry, jistoty a bezpečí. Deprivační zkušenost nepříznivě ovlivňuje další vývoj osobnosti dítěte a projevuje se změnami v jeho prožívání i chování. Důsledky citové deprivace jsou značně variabilní, působí na různé děti odlišně, podle toho, jak jsou geneticky disponovány a jakou mají primární zkušenost. Projevují se v řeči a komunikaci pokud chybí osobně významná bytost, s níž chce být dítě v kontaktu, nevytváří se ani potřeba komunikace, slovní zásoba je chudá, méně správná skladba řeči a nedostatečnost v sociálním užití řeči. Rozumové schopnosti citově deprivovaných dětí nemusí být závažně narušeny, ale nejsou dostatečně využívány, nejsou schopny učit se zkušeností, chybí jim citově pozitivní zpětná vazba, která dává jakémukoli výkonu smysl. Je změněno citové prožívání a vztahy k okolnímu světu. Citově deprivované děti bývají emočně ploché, nedůvěřivé, někdy i agresivní, mívají nízkou frustrační toleranci, nedostatečné sebeovládání, snadno reagují impulzivně, afektivním výbuchem. V oblasti socializace (začleňování do společnosti) mívají primitivní, povrchní vztahy k lidem. Z nedostatku pozitivní emoční zkušenosti vyplývá celková nejistota, která se v mezilidských vztazích často projeví absencí empatie a egocentrismem, který je pokusem o obranu. Vztahy s lidmi ovlivňují sebepojetí dítěte. Pokud nejbližší osoby hodnotí dítě negativně, narušuje se i jeho sebehodnocení. Výsledkem této zkušenosti je nejistota, nedůvěra a zvýšená potřeba obrany. Emoční strádání se projeví i změnou v hierarchii hodnot, kdy neuspokojení v oblasti citové potřeby mění postoj dítěte k realitě. Pokud jsou normy prezentovány osobně bezvýznamným člověkem, nemají takový význam, jako kdyby jejich představitelem byla citově důležitá autorita, jejíž ocenění dává určitému chování vyšší hodnotu. Dítě se za těchto okolností s příslušnými normami chování neidentifikuje natolik, aby mohly dostatečným způsobem korigovat jeho jednání (Vágnerová, M . 1999). Krejčířová (1995.) v souvislosti s poruchami chování se vztahem k emoční deprivaci uvádí, že disociální chování dítěte nemá přímý vztah k specifickým traumatickým událostem ani k emočním poruchám, ale především k dlouhodobé citové deprivaci dítěte v rodině či ústavním prostředí. Dopouštějí se ho častěji děti s ADD či s poruchami učení, pokud se cítí společností odmítány a vylučovány. Tyto děti bývají značně impulzivní a mají výrazné potíže v navazování hlubších citových vztahů. 16 Výchovné prostředí rodiny přitom bývá většinou charakterizováno nedostatkem důslednosti a disciplíny. 1.6 Rehabilitační fáze výchovně vzdělávacího procesu Pokud rodina neplní řádně své funkce, je dítěti v zájmu jeho zdravého vývoje a řádné výchovy, zajištěna náhradní výchovná péče na základě rozhodnutí soudu. Umístění dětí do etopedických zařízení upravuje Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Vzhledem k transformaci stávajícího školského systému pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku. 1.7 Legislativa ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Etopedická zařízení: dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav diagnostický ústav, Dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy. 17 Ústavní výchovu nařizuje soud v souladu se zákonem o rodině v případě, že výchova dítěte je vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliže rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit. Před jejím nařízením je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit jinak, např. náhradní rodinnou péčí. Ochrannou výchovu ukládá soud v souladu se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže v případě, že se dítě (do 15 let) nebo mladistvý (15-18 let) dopustili protiprávní činnosti a nedostatek řádné výchovy, který k provinění vedl, nelze odstranit jiným způsobem. Výchovnou péči o děti a mládež, které nemohou být vychovávány v rodině, zajišťují školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy: • dětské domovy - pro děti od 3 do 18 let, s nařízenou ústavní výchovou, které netrpí poruchami chování, nebo pro nezletilé matky s dětmi; v těchto domovech je ze zákona možno setrvat na základě smlouvy s vedením zařízení až do ukončení přípravy na budoucí povolání (jedná-li se o přípravu nepřetržitou), maximálně do 26 let; • dětské domovy se školou - pro děti s nařízenou ústavní výchovou, které mají poruchy chování nebo duševní poruchy, a pro děti s uloženou ochrannou výchovou; jsou určeny především pro věk povinné školní docházky (6-15 let) a zřizují se v nich rodinné skupiny, součástí těchto zařízení je základní škola; • výchovné ústavy - pro děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, v režimu ústavní nebo ochranné výchovy (případně i pro děti starší 12 let, s uloženu ochrannou výchovu a tak závažnými poruchami v chování, že nemohou být umístěny v dětském domově se školou); součástí výchovného ústavu bývá škola střední, popř. základní škola. Do těchto školských výchovných zařízení jsou děti s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou umísťovány (popř. přemísťovány a propouštěny z těchto institucí) na základě vyšetření v dalším ze speciálních výchovných zařízení, jímž je diagnostický ústav. Dítě je zde umísťováno orgánem sociálně-právní ochrany nebo odpovědnou osobou na základě rozhodnutí soudu. Pobyt trvá zpravidla 8 týdnů. 18 V souvislosti s tématem diplomové práce se v této kapitole zaměřím na úlohu diagnostického ústavu a dětského domova. Diagnostický ústav přijímá ke komplexnímu vyšetření děti, které působí výchovné potíže, nebo byl ohrožen jejich mravní vývoj, zpravidla na dva měsíce. Je to vstupní diagnostické zařízení, kterým prochází každý jedinec, má-li být umístěn v kolektivní péči v rámci výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a v odůvodněných případech (děti bez poruch chování) může být dítě umístěno do kolektivního zařízení i bez diagnostického pobytu. Děti jsou sem přijímáni na základě rozhodnutí soudu nebo na žádost rodičů (zákonných zástupců). Hlavní funkcí tohoto zařízení je diagnostické vyšetření, které probíhá formou pedagogických a psychologických činností a cílem je zjistit celkovou úroveň dítěte. Vzdělávací úloha diagnostického ústavu spočívá ve zjištění úrovně dosažených znalostí a dovedností žáka, který je pak dále individuálně vzděláván podle svých možností a předpokladů. Učitel by měl vždy začít pracovat s tím, co dítě umí nejlépe a dávat mu úkoly, které je schopné splnit, aby tím podpořil jeho zájem. Výuka zde probíhá ve speciální MS, speciální ZS, ZVS, případně PS, nebo třídě pomocné školy. Terapeutické, výchovné a sociální úkoly směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte. Je nutné eliminovat dopad adaptačního útoku, ujasnit dítěti jeho situaci i perspektivu do budoucna. V těchto zařízeních probíhá i vzdělávání, jehož cílem je především profesní orientace jedince. Po ukončení povinné školní docházky, jsou žáci umísťovány do tzv. diagnostických tříd, kde se dále připravují na budoucí povolání. Na základě komplexního vyšetření jsou pak děti rozmísťovány do příslušných zařízení pro výkon ÚV nebo OV ve spádové oblasti. Praxe ve školských zařízeních pro výkon ochranné a ústavní výchovy směřuje k dětem a mládeži s poruchami chování u nichž závažnost poruchy neumožňuje reedukaci v přirozeném sociálním prostředí. Těžiště práce spočívá v reedukaci, diagnostice a poradenské činnosti. Úkolem diagnostiky je poznávání jedince v celém kontextu poruchy emocí a chování, zároveň funguje i jako zpětná vazba pro pedagoga. V tomto smyslu se užívá pro zhodnocení správnosti intervence, reedukace i dalších opatření v rámci rehabilitačního procesu. Ve fázi rehabilitace navazují opatření na intervenci, směřují k samotné poruše, jejímu odstranění a k omezení vedlejších negativních vlivů. Zásadní význam pro vytvoření pedagogické strategie má v této fázi analýza sebereflexe jedince 19 s poruchou emocí a chování. Zaměření na rozvoj pozitivních možností a schopností jedince je předpokladem pro vytvoření změny v jeho hodnotové orientaci. Rozhodující roli v nápravě poruch chování má změna subjektivního sebehodnocení postiženého. K hlavním úkolům ve fázi rehabilitace se řadí (Vojtova, V. 2004.): pomoc j edinci orientovat se v j eho sociálním prostředí, vidět vlastní perspektivu, - vytváření prostoru pro budování důvěry a sebeúcty, nového hodnotového systému, zprostředkování nových vztahů a sociálních zážitků s cílem vytvoření pocitu kompetence, poskytnutí prostoru pro chápání vztahových souvislostí a hodnot, poznávání a vyhodnocování chování a reakce jedince a jejich souvislosti. Dětský domov se školou je zařízení určené pro výkon ústavní výchovy, výjimečně ochranné výchovy. Zajišťuje komplexní péči o děti ve věku od 6 let do ukončení povinné školní docházky, pokud mají závažné poruchy chování, nebo které pro svou trvalou či přechodnou duševní poruchu vyžadují léčebně výchovnou péči. Základním principem je výchova dítěte ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. V Dětském domově se školou se zřizuje 2 - 6 rodinných skupin po 5 - 8 dětech. Malý počet dětí ve skupině je důležitý pro vytvoření optimálních podmínek rehabilitačního procesu dítěte s poruchou chování. Každá skupina má vymezen svůj prostor - klubovnu, ložnice, šatnu a kuchyňku. Tvoří vlastně rodinnou skupinu, která plní obdobné funkce jako rodina skutečná, proto se zde mají střídat stále stejní vychovatelé. Z tohoto důvodu má být i složení dětí ve skupině neměnné a sourozenci jsou umístěni vždy společně do jedné skupiny. Děti se učí rozhodovat, nakupují, o víkendech sami vaří, tvoří si rozpočet. Pokud ušetří peníze z rozpočtu, může jet skupina na výlet, nebo rozhodnout, jak jinak s ušetřenou částkou naloží. Tímto způsobem jsou děti vedeny k zodpovědnosti. Matějček,Z. (1992, s.28) uvádí, že „dítě může zažívat dobrodiní rodinné výchovy, i když lidské společenství, ve kterém vyrůstá, podle zákona rodinou vůbec není". V rámci vnitřního řádu DD se školou je stanoven časový rozvrh dne s týdenním plánem, na jehož sestavování se spolupodílí i děti. Výchovné činnosti jsou zaměřeny na 20 oblasti přírodních věd, společenských věd, pracovních činností, sportu a rozvíjení sebeobsluhy. K nápravě dochází pomocí režimových metod (dodržování vnitřního řádu), speciálních metod (působení systému řízené individuální péče, psychoterapeut) a podpůrných metod (individuální působení vychovatele, psychologa, psychiatra). Dítě je dle svého chování jedenkrát za čtrnáct dní, po projednání na pracovní poradě, zařazeno do některého z pěti výchovných stupňů. Základní vnější motivace je prováděna postupným přiznáváním stále lepšího výchovného stupně. Za prokázané porušení povinností následuje odnětí výhod, snížení kapesného nebo zákaz návštěv. Ve vnitřním řádu musí být dána jasná pravidla a možnosti nápravy. Za příkladné úsilí a výsledky při plnění povinností jsou dítěti udělovány odměny ve formě zvýšení kapesného, návštěvy kulturního zařízení apod. Systém stupňů umožňuje plynulý přechod od direktivních forem k aktivnímu pojetí kázně, je podkladem přesunu těžiště z výchovy na sebevýchovu a zároveň umožňuje postupné splývání jedince se stále širším sociálním prostředím. 1.8 Speciální vzdělávací potřeba (Průcha J., Walterová E., Mareš J. 2001, s. 224) Angl. speciál educational need. „Termínem se vyjadřuje to, že vedle majoritní populace žáků, studentů a dospělých, jejichž vzdělávání probíhá běžnými formami, existují různé skupiny lidí, jejichž vzdělávací potřeby jsou specifické: žáci se zdravotním postižením, žáci s mimořádným nadáním, děti a dospělí z rodin imigrantů, etnických a jazykových menšin aj. Moderní pedagogika a vzdělávací politika se snaží tyto speciální vzdělávací potřeby zajišťovat a v souladu s nimi vytvářet příslušné vzdělávací programy". „ Všechny děti mají v určitém období svého života speciální potřeby, naše děti mají většinou potřeby normální. " (Otec postiženého dítěte) Dítě se speciálními potřebami (Kerrová S. 1997.) nikdy nebude žít normálním životem. Může se jednat např. o dítě se ztrátou sluchu, autismem, cukrovkou, o nemoc, která přímo ohrožuje život, např. onemocnění ledvin. Nemusí se však jednat o fyzické ohrožení žití, třeba při dyslexii, ale i tak to znamená těžší a změněný život. Všechny děti potřebují totéž - citovou náklonnost, zábavu, podněty a samozřejmě každodenní péči, 21 jako je strava, oblečení a bydlení. Specifické potřeby dětí vyžadují rovněž velmi specifický rodičovský přístup. Bohužel se nenajde žádná osoba nebo instituce, která by věděla o všem, co dítě a rodina potřebuje. Velká informační propast a komunikace existuje mezi státními orgány, jež poskytují podporu, na kterou je právní nárok, a mezi dobročinnými organizacemi, které mohou nabídnout informace, pomoc a peníze. Rodina se pak stává odborníkem na své vlastní dítě a je tak svým způsobem výjimečná. 1.9 Organizace, které se zabývají pomocí při specifických postiženích (Kerrová S. 1997.) Ústavy sociální péče - denní, týdenní, celoroční Školská a vzdělávací zařízení Speciální školy: speciální mateřské školy speciální základní a střední školy (pro zrakově, sluchově, tělesně, řečově postižené žáky, pro žáky trpící specifickými poruchami učení a chování) - zvláštní a pomocné školy (pro mentálně postižené žáky) Školská zařízení: speciálně pedagogická centra - pro tělesně, zrakově, mentálně, sluchově postižené, s vadami řeči - pedagogicko-psychologické poradny střediska výchovné péče Další zařízení: Dětská centra (např. v Praze dětské centrum Paprsek) Nadace, občanská sdružení, církevní zařízení, obecně prospěšné společnosti Centrum pro rehabilitační inženýrství - zdravotní pomůcky Speciální sportovní kluby Linky důvěry Odborníci a instituce: Obvodní či rodinný lékař 22 Pediatr Ostatní specialisté v nemocnici Zdravotní sestry Sociální pracovník při nemocnici Sociální (humanitární) odbor obecního úřadu Speciální pedagog (např. logopéd) Rehabilitační pracovníci Dětský psycholog Učitel Ředitel Školský úřad Organizace zabývající se postižením dítěte Další organizace, zabývající se pomocí postiženým dětem obecně Další zdroje pomoci Obecní úřady Místní organizace a spolky Knihovny, časopisy, místní noviny Telefonní seznam a Žluté stránky „Ať už má vaše dítě postižení jakéhokoli druhu, vždy se najde spousta možností, jak mu můžete pomoci v rozvoji schopností a dovedností". (Mertin,V., Kerrová S. 1997, s.61) 1.10 Co lze očekávat od školy (Kerrová, S. 1997.) Kromě učitele a ředitele může být kontaktní osobou výchovný poradce - učitel s dostatečnou kvalifikací a zkušeností, který koordinuje péči o děti se speciálními potřebami v rámci školy a který komunikuje s ostatními složkami výchovného systému v záležitostech těchto dětí. Škola by měla poskytnout podrobný individuální vzdělávací plán pro dítě založený na analýze jeho silných a slabých stránek a na jeho potřebách. Plán by měl být pravidelně kontrolován a doplňován. Měl by zahrnovat krátkodobé a dlouhodobé cíle a zahrnovat komplexní přístup speciálního pedagoga, fyzioterapeuta, psychologa apod.) Tento plán 23 by měl zajišťovat kontinuitu vzdělávání dítěte v rámci celého vzdělávacího systému. Nedílnou součástí je i důležitost spolupráce s rodinou a dalšími zařízeními 1.11 Školní úspěšnost (Helus, Z. 1979.) Školní úspěšnost vyjadřuje uskutečnění nároků společnosti na osobnost, která je uplatňována prostřednictvím školy. Zvládnutím a přijetím požadavků společnosti se jedinec stává osobností, nachází prostor pro svoji realizaci a vyjadřuje tak svoji individualitu. Školní úspěšnost žáka chápeme jako soulad vytvářený v průběhu výchovně vzdělávacích kooperací a řešící rozpory mezi požadavky školy na straně jedné a výkony, činnostmi a vývojem žákovy osobnosti na straně druhé. Významným bezprostředním „terénem" vybojování školního úspěchu žáků je však specifická výchovně vzdělávací kooperace-spolupráce-v průběhu vyučování a učení ve školní třídě. Jí se mají účastnit všichni učitelé i žáci. Žáci vynikající i zaostávající, jako jednotlivci i jako skupiny a kolektivy. Mají se účastnit ve jménu společné práce na sebehodnocení v úspěchu, kterým jejich práce ve škole dostává smysl v jejich vlastních očích, v očích učitele, rodiny, a i v očích celé společnosti. Důvody, proč se žáci učí, mohou být však velmi různorodé (Hrabal, V.ml. 1979.) Jeden žák chce dosáhnout dobrých výsledků, protože jejich prostřednictvím uspokojuje potřebu pozitivních vztahů v rodině, nebo dosahuje žádoucího postavení mezi spolužáky ve třídě. Jiný žák se učí proto, že za každou dobrou známku nebo za vysvědčení dostává od rodičů nějakou hmotnou odměnu. Další zase vyvíjí patřičné úsilí z toho důvodu, že tak uspokojuje potřebu dobrého výkonu, který mu dává pocit hodnoty ve vlastních očích. Optimální situace však nastává teprve tehdy, zaujímá-li v komplexu motivů významné místo zájem o učení, relativně nezávislý na výhodách, které plynou z dosažených výsledků. Cílem převýchovy je odstranění poruch chování a zásah do vnitřního psychického prostředí jedince a jeho maximální resocializace. Dítě se musí naučit poznávat sebe sama, protože pak bude umět fungovat v interakci a své negativní i pozitivní stránky se naučí ovládat. Ustavní výchova zde zcela supluje výchovu v rodině a eliminuje negativní důsledky patologického rodinného prostředí na další rozvoj osobnosti dítěte. 24 Osobnost učitele Osobnost učitele je nedílnou součástí pro dosažení školní úspěšnosti žáků. Učitelovu osobnost je třeba chápat jako obecný model osobnosti člověka vyznačující se především psychickou determinací. Učitel by měl ovládat strategii vyučování a výchovy na teoretické a praktické úrovni s ohledem na sociální a psychologické aspekty, které vzdělávání a výchova žáků přináší. Měnící se podmínky vzdělávání na školách se projevují zejména změnou role učitele a žáka a změnou jejich vztahů ve výchovně vzdělávacím procesu ve prospěch posilování samostatnosti a odpovědnosti ze strany žáka a také v podpoře jeho motivace a soutěživosti. Tato skutečnost předpokládá rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí učitele, které jsou potřebné k řízení činnosti žáka a k zvládání každodenních pedagogických situací ve škole. Učitel je osobností, která žáky vede k dosažení cílů. Pro žáky je dobré, že cíle, ke kterým je učitel vede, jsou správné a dobré. Proto může žáky vychovávat jen k tomu, o čem je sám přesvědčen, co má hodnotu. Jde o jeho vnitřní poctivost, s níž se ztotožňuje se svým výchovným působením. Dobrý učitel promýšlí své vztahy ke studentům a ostatním spolupracovníkům a zaměstnancům školy. Snaží se upravit vztahy tak, aby podporovaly jeho záměry a změny potřebné k vedení žáků k výchovně vzdělávacím cílům. Je si vědom, že je ve výchovném působení na žáky ústřední osobou a má při vytváření těchto vztahů rozhodující úlohu. Učitel je jedním z nej důležitějších činitelů ve výchovně vzdělávací práci školy, který nese morální i společenskou odpovědnost za její úspěšnost a účinnost. Jeho odborné a pedagogické vzdělání, osobní vlastnosti a životní rozhled, jeho optimismus, důslednost a další pozitivní vlastnosti jsou základem úspěchu v přípravě žáků na budoucí povolání. Činnost učitele je závažným společenským posláním, protože formuje lidskou osobnost. Předpokladem jeho úspěšné činnosti jsou odpovídající odborné a pedagogické znalosti, zvládnutí výukové strategie, rozšiřování a prohlubování nových vědomostí, dovedností a schopností v oboru i pedagogické oblasti, popřípadě vědecká činnost. Pracovní úsilí učitele musí vycházet z hlubokého citového vztahu nejen k samotné výchovně vzdělávací činnosti, ale především k samotným žákům. Charakteristické znaky osobnosti učitele 25 Hodnotová orientace - rozvinutá osobnost s vlasteneckým přesvědčením, akceptuje demokratický hodnotový systém a způsob života. Hodnoty hájí a přenáší je na žáky. Přesvědčení v souladu s jeho chováním i vystupováním. Odborné a všeobecné vzdělání- úzce spojeno s hodnotovou orientací, mělo by být zaměřeno na odbornou stránku a na jeho široký filozofický, kulturní, vědecký a politický rozhled. Neměl by mít pouze úzce odbornou jednostrannou vzdelanostní orientaci. Měl by být vzdělán teoreticky i prakticky. Důležité jsou vědomosti z pedagogiky, didaktiky, oborové didaktiky, psychologie a schopnost je přenášet do výchovně vzdělávací praxe. Požadavky kladené na učitele Pro vytvoření správného přístupu k žákům a vytvoření si autority je zapotřebí osvojit si alespoň několik základních vlastností: Umět zpřístupnit žákům mnohačetný odborný a současně pedagogicky problém. Vytvořit kvalitní kladný vztah k žákům, přizpůsobit množství učiva věkové vyspělostí žáků, snažit se nejlépe učit a naučit. Jednat čestně, otevřeně a zásadově. Uznat vlastní chybu. Spravedlivě hodnotit. Komunikativní schopnosti (vyvarovat se nesouladu mezi slovy, činy a chováním, schopnost poznat a respektovat individualitu žáka, sledovat a správně hodnotit situaci třídy a žáků a vyvozovat z toho závěry). Vyjadřovací schopnosti povyšují jeho kulturní úroveň. Učitel odborného výcviku by se měl vyjadřovat stručně, odborně správně a používat přesných názvů a označení. Organizační schopnosti, schopnost využívat různé metody a prostředky výuky. Umět žákům názorně předvést určité pracovní činnosti Mít odborné znalosti ve svém oboru. 26 Základní rysy osobnosti učitele Pedagogický takt - základ důsledného respektování žákovy osobnosti, klidné a otevřené jednání se žáky, schopnost sebeovládání při zachování náročnosti, přiměřenosti a důslednosti. Pedagogicky klid - schopnost pracovat soustředěně, klidně, uvážlivě a s porozuměním vysvětlovat učivo. Nebýt nervózní a nenechat se žáky vyprovokovat. Pedagogický optimizmus - pevné přesvědčení o účinnosti pedagogického působení, důvěra ve schopnosti žáka, uspokojení z dosažených výsledků, citlivý přístup k pedagogické práci. Pedagogické zaujetí - základní předpoklad úspěšné práce učitele. Vyznačuje se citově kladným a aktivním přístupem k žákům, učivu a vlastní pedagogické činnosti. Tvůrčí přístup. Další vzdělávání - a prohlubování odborných i pedagogických znalostí- předpoklad trvalé autority a úspěch výchovně-vzdělávací práce. 1.12 IPS úřadu práce Informační a poradenské středisko v Rychnově nad Kněžnou (e-mail:naděžda.martincova@rk.mpsv) je zaměřeno speciálně na volbu povolání a to především pro mládež. Jeho cílem je umožnit klientům, zejména žákům základních a středních škol, využívat samostatně maximum informací, které potřebují při rozhodování týkající se volby povolání. IPS seznamuje s nabídkou služeb, s nabídkou informačních materiálů a médií a s možností jejich využívání při rozhodování o volbě nebo změně povolání a při výběru ze vzdělávací nabídky. Klienti tu získávají nejen rady a informace, ale společně jsou vedeni k přemýšlení o své profesní orientaci. O tom, co je pro jejich volbu důležité, jak mají jednotlivé informace hodnotit a jak se podle nich rozhodovat. „Neexistují lidé, kteří by se hodili pro všechna povolání, stejně tak jako neexistují lidé, kteří by se nehodili pro žádné povolání". (IPS úřadu práce) 27 1.13 Pracovní diagnostika Současná moderní poradenská činnost úřadu práce vyžaduje rychlou a kvalitní práci s klientem při jeho profesním uplatnění na trhu práce. Je důležité proto zajistit úzkou vazbu osobnostních předpokladů, schopností a zájmů klienta s aktuálními potřebami trhu práce. Poskytovatel pracovní diagnostiky COMDI Republikové centrum vzdělávání, s.r.o., Bulharská 621, Praha, (www.rcv.cz) Pracovní diagnostika je jedním z ověřených poradenských nástrojů. Pomocí počítačového zadání, práce určitého typu klienta na počítači s testovou baterií a počítačového zpracování získaných dat, se ve výsledcích cíleně zobrazí standardizované informace o klientovi, které se dají dále efektivně využívat. Vedle celkového rozboru osobnosti klienta program vytipovává ty pracovní obory a profese, které zohledňují hledisko aktuálního zdravotního stavu klienta a situaci na trhu práce. 1.14 Charakteristické rysy člověka Zájmy - o techniku, o přírodu, o zvířata, o ruční práci, o počítače, o historii, o malé děti. Životní cíle a představy - touha po kariéře, po společenském uznání, po bohatství, nebo naopak po klidném a skromném životě, po spoustě volného času apod., cíl mít vysokou školu, podnikat, dělat řemeslo, pomáhat lidem apod. Schopnosti - zručnost, paměť, smysl pro techniku, rychlost úsudku, vynalézavost, schopnost plánovat, a organizovat, schopnost jednat s lidmi, sjednat si autoritu, přesvědčivost, talent obchodní, jazykový, hudební, výtvarný apod. Nebo na druhé straně nesoustředěnost, pomalá reakce, nešikovnost apod. Vlastnosti - obětavost, důslednost, systematičnost, ukázněnost, pečlivost, přesnost, empatie (vcítění se do druhého). Nebo na druhé straně netrpělivost, konfliktní povaha, nekomunikativnost, nedochvilnost, nespolehlivost, chaotičnost, neochota spolupracovat. Tělesné předpoklady - fyzická síla, fyzická vytrvalost, obratnost apod. Zdravotní omezení - alergie na prach, na různé rostliny, na zvířecí chlupy, vady zraku, vady sluchu, vady řeči, závratě, časté mdloby, epilepsie, postižení páteře, astam, různá trvalá onemocnění apod. 28 Školní prospěch - úspěšnost resp. naopak neúspěšnost, v matematice, ve fyzice, v chemii, v biologii, ve slohu, v cizích jazycích, v odborných předmětech, v praktických činnostech. 1.15 Charakteristické znaky práce - co zvažovat u povolání Charakter pracovní činnosti - obsluha strojů, montování, ruční opracování, prodej, léčení, vzdělávání, řízení, plánování apod. Pracovní prostředky - šicí stroj, kamera, štětec, lopata, počítač., auto, obráběcí stroj, řídící panel, mluvené slov apod. Objekt (předmět) práce - kovy, dřevo, textil, styvby, film, informace, počítačové programy, cenné papíry, zvířata, pacienti, žáci apod. Pracoviště - dílna, nádraží, laboratoř, ateliér, obchod, nemocnice, škola, kancelář, příroda apod. Požadavky na vzdělání - vyučení, maturita, vyšší odborná škola, vysoká škola, speciální kurzy apod. Poptávka trhu práce - o pracovníky je nebo naopak není zájem Pracovní doba - včetně například noční práce, delších pobytů mimo domov Složení pracovního kolektivu - spíš muži/ženy, spíš individuální/týmová práce Speciální výhody - služební auto, zdarma jízdenky apod. Rizika, nebezpečí - práce ve výškách, styk s kriminálními živli apod. 29 2. Praktická část Všichni máme přání, sny a naděje. Mnohdy však nenajdeme odvahu zkusit si je splnit. Obáváme se, že cíle nikdy nedosáhneme - připadá nám vzdálený. A tak váháme a jsme se sebou nespokojeni. Přitom nás může utěšit rčení „každý začátek je těžký" - napovídá, že mnoha lidem se stává to, co nám. Ale nakonec platí „každá cesta začíná prvním krokem", to znamená, že se můžeme ke svému cíli přibližovat pomalu, je nutné jen začít. Jak se říká „raději pozdě než nikdy". Výzkum Cíl práce: Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit a popsat přístup k profesní přípravě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, porovnat výchovu dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami v rodině s výchovou v ústavní péči. Porovnat ve vybraných odborných učilištích školní úspěšnost žáků vyrůstajících v rodině s žáky, kteří mají nařízenou ústavní výchovu. V průběhu mé pedagogické praxe se setkávám se žáky z různých typů prostředí, a to se žáky z rodin úplných, plně funkčních, se žáky žijícími pouze s jedním rodičem (převážně s matkou), s prarodiči, s pěstouny a žáky s nařízenou ústavní péčí v dětských domovech. Parciální cíle: Porovnat školní úspěšnost žáků žijících v rodinách (v různých typech rodin) Porovnat školní úspěšnost žáků s nařízenou ústavní péčí Zhodnotit výsledky šetření školní úspěšnosti Zabývat se případovou studií žáka z konfliktního, sociálně nevyhovujícího prostředí Výzkumné otázky: Z oblasti vzdělávání žáků. Mají všichni žáci stejné podmínky pro přípravu do výuky? 30 Z oblasti týkající se osobnosti žáka. Žáci vytvářejí a pracují na své osobnosti? Z oblasti využití volného času žáků. Využívají všichni žáci vhodně svůj volný čas? Předpoklady: Lze předpokládat, že školní úspěšnost žáků vyplývá z přípravy na výuku, docházky do školy a dosažených výsledků ve výuce. Pokud je rodina plně funkční, lze předpokládat, že žáci budou plnit své povinnosti a budou ve škole úspěšní. Je-li žák ubytován na domově mládeže, je navíc jeho úspěšnost sledována vychovateli. Jistě bude zúročena i spolupráce s rodinou. U žáků z ne zcela funkčních rodin lze předpokládat, že budou mít zpravidla větší problémy s docházkou, prospěchem i chováním. Spolupráce s rodiči, spíše s jedním z rodičů, bude problematičtější. Žáci z pěstounských rodin budou pravděpodobně snaživější, budou dosahovat dobrých studijních výsledků a spolupráce s pěstouny žáka bude bezproblémová. Žáci z dětských domovů budou dobře připraveni na výuku, docházka bude bez problémů, se snahou dosáhnout co nej lepších školních úspěchů. Spolupráce dětských domovů se školou bude pravděpodobně velice dobrá. Závěrem lze předpokládat, že nej lepší školní úspěšnost bude dosažena u žáků ze zcela funkčních rodin a žáků svěřených do péče dětských domovů. Naopak u žáků z problémových rodin nebude školní úspěšnost na dobré úrovni. Pohled z praxe: Již několik let učím různé typy žáků co do zajištění jejich školní úspěšnosti. Mohu zpravidla konstatovat, že žáci, kteří jsou vychováváni v dětských domovech, dosahují průměrných a lepších školních výsledků. PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Uvedení do problematiky Pro praktickou část své práce jsem si vybrala chlapce s citovou, sociální deprivací a poruchami chování, kterému byla na základě soudního rozhodnutí nařízena 31 ústavní výchova v dětském domově. Chlapec v současné době studuje 3. ročník oboru Kuchař -číšník. Učím ho již třetí rok, a proto jsem se rozhodla sledovat jeho problém, posuzovat jeho vývoj i postupné změny a zpracovat poznatky v kazuistice. 2.2 Použité techniky a jejich rozbor Podklady pro svou práci jsem čerpala: - ze spisu dítěte, - z odborných vyšetření, - z vyjádření pracovníků výchovného zařízení. K všestrannému poznání dítěte jsem použila tyto techniky: anamnézu, pozorování, rozhovor, dotazník. 2.3 Anamnestické údaje Pro pedagogického pracovníka představuje anamnéza základní východisko při poznávání, vzdělávání a výchově svěřenců. Pomocí anamnézy se zkoumají důležité okolnosti, které by mohly mít vliv na vývoj jedince od narození, respektive od početí po současnost. 2.4 Rodinná anamnéza Chlapec vyrůstá do svých 12 let v úplné rodině. Poté se rodiče rozvedli a chlapec zůstal se svým mladším bratrem v péči matky. Matka má základní vzdělání a v současné 32 době je nezaměstnaná. Otec je vyučen, podruhé rozvedený a z prvního manželství má syna, se kterým se nestýká. Rodinné prostředí bylo od raného dětství chlapce velmi problematické, málo stimulující, se špatným citovým klimatem. Rodiče konzumovali ve zvýšené míře alkohol a u matky tato konzumace přerostla v závislost na alkoholu. Otec byl značně agresivní, hrubý, děti bil. Matka je emotivně labilní, nevyrovnaná a v současné době není schopna zabezpečit výchovu a výživu dětí. Vztahy v rodině byly vždy na velmi špatné úrovni, konfliktní s prvky agresivity a násilí. V posledním období před rozvodem manželství rodičů se rodinná atmosféra vyznačovala citovou lhostejností a nenávistí provázené výbuchy zloby a hněvu. Trvale konfliktní a problematické prostředí vzbudilo v chlapci pocit nejistoty, strachu z okolí a nedůvěru k lidem. Rodina žije v malém rodinném domku, avšak ve velmi neutěšeném prostředí. Vybavení domácnosti neodpovídá současným požadavkům, chlapec nemá vlastní pokoj Vzhledem ke zjištěné situaci, kdy matka nebyla schopna chlapcům zajistit dostatečnou péči, byla sourozencům nařízena ústavní péče. Na pobyt v Dětském domově si přivykal postupně a s problémy. V počátku byl uzavřený a nenavazoval kontakty se spolubydlícími Postupně se však včlenil do kolektivu a začal se účastnit zájmové činnosti. Tento jeho zájem byl velmi povrchní a netrval dlouho. Potíže mu činí dodržování režimu dne a dodržování pořádku. Pozitivním prvkem je babička z matčiny strany, ke které se uchyloval o pomoc a hledal u ní zázemí. Chlapec babičku často navštěvuje v odpoledních hodinách po vyučování. 2.5 Osobní anamnéza Chlapec se narodil matce jako první dítě z druhého, rizikového těhotenství. Porod byl normální a poporodní průběh byl bez komplikací. Porodní hmotnost byla 2 950 g., míra 47 cm. Raný psychomotorický vývoj byl bez nápadností. Od raného dětství chlapec trpěl na záněty horních cest dýchacích. Při výchově bylo od dětství používáno násilí včetně bití, a to jak ze strany otce, tak i ze strany matky. Na doporučení předškolního zařízení, které chlapec navštěvoval, a po vyšetření v PPP mu byl doporučen odklad školní docházky. Po zahájení školní docházky se objevovaly problémy se soustředěností a s plněním požadovaných úkolů. Základní školu absolvoval do šesté třídy bez vážných prospěchových problémů. V sedmé třídě došlo k nápadnému zhoršení prospěchu a začaly problémy s plněním školních povinností. S nástupem 33 puberty začalo docházet k problémům kázeňským včetně záškoláctví, a kouření. Chlapec je přiměřeně tělesně vyspělý, v chování a adaptaci bez nápadností, pohybově nadaný. Jeho verbální projev je poznamenán chudší slovní zásobou, vyjadřovací schopnosti jsou omezené. Nerozumí abstraktním pojmům. Citově je uzavřený. První ročník střední školy absolvoval v horším průměru. Problémy se projevovaly především v teoretických předmětech. Po pohovoru s dětským domovem se jeho prospěch zlepšil a školní rok ukončil s průměrem 3,44. V teoretické části výuky byl hodnocen dobře. V praktických činnostech je snaživý, aktivní a pracuje samostatně. Nerad však vykonával takové úkoly, které mu jsou nepříjemné, a v takovém případě se snažil úkolu vyhnout. Chlapec byl v třídním kolektivu oblíbený. Měl ještě rysy dětinského chování, ale jeho osobnost postupně vyzrávala. Neměl kázeňské problémy a ve škole se choval ukázněně. Druhý ročník ukončil mírným zlepšením prospěchu s celkovým průměrem 3,21. Neměl neomluvenou absenci a zameškal pouze 11 hodin. Jeho osobnost postupně vyzrává. V současné době navštěvuje 3. ročník s dobrými studijními výsledky. Při odborném výcviku projevuje zájem o zvolený obor a uvažuje o pokračování v nástavbovém studiu. 2.6 Rozhovor s chlapcem Využít metody rozhovoru j sem se rozhodla proto, abych zjistila, jaký náhled má chlapec na situaci v rodině, jak posuzuje svoji situaci a jakým směrem se ubírají jeho představy o budoucnosti. Rozhovor byl veden jako individuální, nedirektivní technikou a volnou formou. Z mé strany byl doplněn několika dotazy pro upřesnění popisovaných skutečností. Z rozhovoru je patrné, že chlapec v současné době velmi těžce snáší skutečnost neexistence rodiny a fakt ztráty zázemí. Vinu jednoznačně připisuje matce a odsuzuje ji pro její alkoholizmus. K minulosti se nerad vrací a pokud hovoří o pozitivních zážitcích, j sou spojeny s osobou babičky, případně dalších cizích lidí (školní aktivity, sportovní utkání). Má strach o bratra a o jeho další budoucnost. Představy o své budoucnosti má již konkrétní a to úspěšně dosáhnout vyučení a následně pokračovat v nástavbovém studiu. Jeho hlavní cíl je se co nejrychleji osamostatnit a nebýt na nikom závislý. 34 Rozhovor Vítek působí klidným dojmem, ochotně souhlasí s rozhovorem, ale je nerozhodný a neví, jak na dané otázky odpovídat. Na položené otázky odpovídal následovně: Otázka č. 1: Co se ti doma nelíbilo? S čím jsi byl doma nespokojený? Odpověď: Domajsem byl spokojený a líbilo se mi všechno. Otázka č. 2: Co děláš nejraději, jaké máš záliby? Odpověď: Jízda na kole v létě, v zimě lyžování. Otázka č. 3: Máš nějaký svůj vzor? Odpověď: Fotbalista Cech a vůbec všichni sportovci. Otázka č. 4: Udělal bys dnes s odstupem času něco jinak než dříve? Odpověď: Musel bych o tom přemýšlet. Myslím si, že jsem neudělal nic špatně. Otázka č. 5: Máš nějaké přání? Odpověď: Chtěl bych si koupit nový mobil. Otázka č. 6: Čím bys chtěl být? Odpověď: Asi raději kuchařem než číšníkem. 35 Otázka č. 7: Máš dobré kamarády? Můžeš se na ně spolehnout? Odpověď: Ano, mám dva dobré kamarády. Otázka č. 8: Přemýšlíš o své budoucnosti? Odpověď: Někdy ano, asi to nebude lehké. Otázka č. 9: Máš zájem dál studovat? Odpověď: Záleží na tom, zda se dobře vyučím. Otázka č. 10: Coje pro tebe důležitější - peníze nebo vzdělání? Odpověď: Asi vzdělání, pokud budu studovat, můžu zůstat v domově. 2.7 Pozorování Pozorování bylo prováděno dlouhodobě jako přímé, a to v rámci třídy, i jako individuální při různých činnostech. Objektivita pozorování byla zvýšena posouzením a sledováním dalšími pedagogickými pracovníky. Chlapec po nástupu na Střední školu působil velmi nejistým dojmem. Nepokoušel se navazovat kontakt s vrstevníky, ale snažil se být v častém a přímém kontaktu s pedagogy. Se svými vrstevníky nedokázal vytvořit trvalejší a upřímnější vztah a byl s nimi často v konfliktu. Jeho chování se postupně stále zlepšovalo. Zapojoval se do různých aktivit a postupně se začleňoval do kolektivu spolužáků. O zvolený obor začínal projevovat větší zájem a dobře ho motivovaly úspěchy v odborném výcviku a pochvala za zlepšení celkového prospěchu. 36 2.8 Navrhovaná opatření Posilovat osobnost chlapce a jeho volní vlastnosti. Především opakovaným působením na uvědomování si potřeby samostatnosti při různých příležitostech. Posilovat vazby s lidmi, ke kterým má důvěru. Ustavní výchova má na chlapce nesporně velmi kladný dopad. Myslím si, že při klidném a důsledném vedení vychovatelů a pedagogů má chlapec velkou šanci eliminovat negativní dopad patologického rodinného prostředí na další vývoj jeho osobnosti. Je třeba stimulovat smysl pro kolektiv a potřeby druhých. Vyhovuje mu menší kolektiv, kdy má možnost individuálního kontaktu s dospělým. Pro posílení sebevědomí je třeba chválit i za dílčí úspěchy a motivovat ho k úspěchu vidinou dlouhodobější odměny. Vzhledem k věku je vhodné zaměřit se na profesní orientaci. 2.9 Závěr Z postojů Vítka je již patrné zklidnění a důvěra v sebe i k okolí. Největší význam na kvalitním rozvoji jedince má mít rodina. Prostředí, které dítě obklopuje významným způsobem formuje jeho schopnosti i jeho postoje k životu, a proto to musí být prostředí podnětné, které mu poskytuje zázemí, pocit bezpečí a jistotu. Často se hovoří o teplu domova, to není jen metafora, ale skutečnost, jejíž pravdivost zjišťujeme, bohužel, až tehdy, kdy ono teplo domova dítě postrádá. V tomto případě však rodina zcela selhala, a proto její funkci zastává stát. Chtěla bych zdůraznit, že poctivá práce všech pedagogických pracovníků může ukázat a vytyčit správný směr, kterým se má dítě vydat. Základem chodu každé rodiny a přeneseně i dětské pospolitosti Dětského domova je pravidelnost režimu. Tento řád přináší dítěti pocit jistoty a bezpečí. Součástí denního režimu musí být i důslednost a kontrola. Myslím si, ze snaha pedagogických pracovníků přináší i v tomto případě své ovoce. Obávám se však, že Vítka nebude možné vrátit zpět do rodiny. 2.70 Dotazník Pro zjištění níže uvedených skutečností jsem využila techniku dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a zaměřen na vzdělávání, osobnost a volný čas žáků z rodin a žáků s nařízenou ústavní péčí. 37 Vybrala jsem si žáky středních škol (střední odborná škola SOS, odborné učiliště OU) ve věku 16-19 let. Dotazníky j sem rozdala v blízkém okolí sama. Do vzdálenější školy jsem požádala a pověřila zodpovědnou osobu k zadání dotazníku žákům. Rovněž jsem navštívila a využila výročních zpráv dětských domovů. Pracuji ve Střední škole a Základní škole, Nové Město nad Metují, pracoviště Opočno a Broumov, jako učitelka odborných předmětů Technologie, Potraviny a výživa, Stolničení, Speciální obsluha, Zařízení závodů oborů Kuchař - číšník a Stravovací a ubytovací služby (dříve pod názvem obor Kuchařské práce). V těchto oborech studují žáci běžně funkčních úplných rodin a neúplných rodin, žáci z pěstounských rodin a žáci z dětských domovů. Z hlediska hodnocení školní úspěšnosti těchto žáků se dá často velice dobře posoudit, jak se žáci připravují na výuku, jaká je jejich docházka a jakých dosahují výsledků. Žáci z funkčních rodin bývají zpravidla s bezproblémovým výstupem. Spolupráce s rodiči je na dobré úrovni. Rodiče jednak navštěvují školu, kdy dostávají informace o prospěchu, chování a zapojení se do různých aktivit školy od třídního učitele. Dále pak informace o pracovním výkonu, prospěchu a chování na pracovišti odborného výcviku, případně výsledky ze smluvních pracovišť mimo školu, kde žáci pracují pod dozorem instruktora speciálně proškoleného pro práci se žáky naší školy. Je-li žák ubytován na domově mládeže, dostávají rodiče informace o činnostech od skupinového vychovatele. Další informace o žácích je telefonická. Myslím si, že osobní kontakt s rodiči je pro nás, učitele, výhodnější. Je tak možno působit na žáka jak ze strany školy - učitele odborných předmětů, učitele všeobecně vzdělávacích předmětů, učitele odborného výcviku, případně skupinového vychovatele ubytovaného žáka, tak i po vzájemné domluvě s rodiči. Navzájem si o daném žákovi předáme informace a můžeme se domluvit na formě spolupráce a předávání dalších informací. Žáci z ne zcela funkčních rodin mívají zpravidla větší problémy s docházkou, prospěchem i chováním. Spolupráce s rodiči, spíše s jedním z rodičů, bývá problematičtější. Rodič často chrání své dítě, omlouvá i neomlouvá absenci, a tím tak učí své dítě podvádět. Často po telefonickém hovoru ze strany třídního učitele rodič zmateně vymýšlí omluvu pro své dítě. Již z hlasu rodiče je patrné, že ani mnohdy neví, kde dítě bylo. Myslím si, že je to i vůči svému bývalému partnerovi, se kterým již nežije a je v kontaktu jen z důvodu výchovy společného dítěte. 38 Žáci z pěstounských rodin jsou snaživější, i když tak často nedosahují až tak dobrých studijních výsledků. Spolupráce s pěstouny žáka bývá zpravidla pouze telefonická, často odůvodněná vyššími náklady na cestovné a pečováním o další děti mladšího věku. Spolupráce dětských domovů se školou se dá také velice dobře hodnotit. Některé domovy se o své svěřence pravidelně sami zajímají. Jiné se zajímají až po výzvě školy. V případném zájmu ze strany domova dětí se (tzv. tety) dotazují přímo u třídních učitelů na prospěch, docházku, chování a aktivitu dítěte. Navštěvují i pracoviště odborného výcviku a seznamují se s pracovní náplní žáků. Učitel odborného výcviku podává rovněž informace a případně doporučuje, jak dítě zařadit do pracovního procesu v domově dětí žákům učících se v oboru Stravovací a ubytovací služby. Tím, že těmto svěřencům v domově bude svěřená práce v kuchyni pod dohledem kuchařky, mají tak možnost prohloubení zkušeností získaných ve škole na odborném výcviku. Žáci z dětských domovů jsou zvyklí mít své věci v pořádku, plní zadané úkoly, absence je nízká, a pokud nějaká je, je předem řádně omluvená. Tito žáci bývají často příkladem pro své spolužáky. Za dobu mé praxe jsem se setkala z dětmi z dětských domovů s nimiž je spolupráce na velice dobré úrovni, naopak s jinými domovy je spolupráce obtížněj ší a kontakty s vychovateli (tetami) není tak dobrá. Velice dobrým příkladem pro všechny naše žáky jsou rekvalifikaci. Naše škola jim umožňuje získat výuční list výuční list v oboru Kuchař - číšník. Jedná se o získání výučního listu pro dospělé pracovníky, kteří se věnují práci v oboru, pro který nemají požadované vzdělání. Často pracují v oboru již několik let a mnohdy odvádějí lepší práci než řádně vyučený pracovník. Na naše žáky velice kladně působí přítomnost dospělých rekvalifikantů na pracovišti kuchařů a číšníků. Žákům jsou vzorem a především příkladem, že i v pokročilejším věku je nutno se i dobře naučit a předvést u dalších profesních zkoušek své dovednosti, vědomosti a především praktické zkušenosti. Pro závěrečnou zkoušku je nutné úspěšně absolvovat 4 profesní zkoušky. Po ukončení těchto zkoušek může rekvalifikant vykonat písemnou, praktickou a ústní zkoušku společně se žáky třetího ročníku. Toto zařazení mezi žáky denního studia je pro naše žáky velice motivující a to především v praktické části zkoušky, kde se jedná o uvaření předem vylosovaného menu v požadovaném čase, a přípravy pokrmu ze samostatné odborné práce. Žáci i rekvalifikanti jsou na jednom společném pracovišti a 39 mají i spolčenou obhajobu pře zkušební komisí. Komise je složena z učitelů odborných předmětů, učitelů odborného výcviku a odborníků z praxe. U praktické zkoušky ze stolničení velice zodpovědně sestaví a obhájí slavnostní tabuli včetně komunikace v cizím jazyce. Tato zkouška je veřejná a přítomni mohou být žáci i z nižších ročníků. Ti pak práci svých vrstevníků zhodnotí s učiteli v odborných předmětech a na odborném výcviku. Žákům nižších ročníků se umožňuje nahlédnout do písemné samostatné odborné práce, která je součástí závěrečných zkoušek a je vypracována na základě předem vylosovaného slavnostního menu. Ústní závěrečná zkouška je rovněž veřejná. A i zde si dovoluji přizvat žáky nižších ročníků v menších skupinách. Zde vidí, že je nutná dobrá, hlasitá komunikace se zkoušejícími. Mladším ročníků totiž činí problému mluvit nahlas, spisovně, srozumitelně a ne odpovídat jednou větou. Svým žáků říkám, že si vybrali velice zajímavou, náročnou práci a především práci s lidmi. Tím, že vidí, jak zodpovědně a příkladně přistupují rekvalifikanti ke své práci, tím lépe bude naše mladá generace pracovat ve zvoleném oboru. Naši školu navštěvují žáci z dětských domovů v Sedloňově v Orlických horách, v Potštejne a v Broumově. 2.11 Otevřená škola Střední a Základní škola, Nové Město nad Metují je otevřenou školou pro všechny rodiče, zákonné zástupce dětí, pěstouny a pedagogické pracovníky dětských domovů. Naše škola vznikla sloučením 3 škol - základní školy, která je zaměřená na děti vyžadující speciální péči, zejména na děti s poruchami chování, dále střední školy v Novém Městě nad Metují a střední školy v Opočně. Součástí je také internát. Ve dvouletých a tříletých oborech naší Střední školy najdou uplatnění mimo jiné žáci základních škol se zdravotním postižením a vývojovými poruchami učení nebo chování. Naše školy patří do sítě škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci přidružených škol UNESCO. Škola splňuje • U vstupních dveří je umístěn viditelně označený zvonek, rodiče po zazvonění do školy pustí pověřená osoba. 40 • U vstupních dveří je viditelně uvedeno telefonní číslo, na které má rodič zavolat, aby ho do školy pustila pověřená osoba. • Vchod do školy se nezamyká a je volně přístupný. • Rodiče dostávají na začátku školního roku tištěný aktuální seznam s kontakty, mobilní telefon nebo email na třídního učitele. • Škola má aktualizované webové stránky obsahující jména všech vyučujících a vedení škol. Na stránkách jsou uvedeny kontakty (email, telefon) na vedení školy a spojovatelku, ideálně na všechny zaměstnance školy. • Rodiče dostanou na začátku školního roku tištěnou informaci o tom, kdy jsou školní prázdniny, kdy se konají třídní schůzky, dny otevřených dveří a další významnější akce pro rodiče a žáky školy. • Tyto informace má škola stále dostupné na svém webu a průběžně je aktualizuje. • Každý rodič má možnost konzultovat prospěch dítěte s konkrétním učitelem osobně. • Každý rodič osobně dostane písemný přehled o hodnocení svého dítěte. • Na rodiče, kteří se obrátí na vedení školy nebo na učitele, si vždy uděláme čas, vyslechneme je a slušně reagujeme na jejich potřeby (poskytneme informace, radu, sjednáme schůzku apod.). Máme-li důvod požadavek odmítnout, svoje stanovisko vždy vysvětlíme. S rodiči komunikujeme důstojným způsobem a dbáme na to, aby ujednání nebyl nikdo, koho se to netýká. • Pořádáme školní akce pro rodiče v termínech a hodinách, které jim umožní se jich opravdu zúčastnit • Informační tabule o značce Rodiče vítáni je viditelně umístěna u vstupu do školy. Škola dále splňuje • Dbáme na to, aby zápis do školy byl společenskou událostí příjemnou pro rodiče i děti. Myslíme při tom na potřeby dětí i rodičů. • Nabízíme rodičům kromě žákovské knížky a třídních schůzek i další způsob, jak je pravidelně informovat o prospěchu dítěte (školní sešitky, týdenní plány, elektronické žákovské knížky, ...) • Naši pedagogové nabízejí konzultační hodiny pro žáky i rodiče. (Jedná se o pravidelné hodiny, kdy je učitel k dispozici mimo vyučování, nejedná se o tzv. 41 schůzky ve trojici, což jsou společná hodnotící setkání pro rodiče, učitele a žáka s frekvencí cca l-2x za pololetí.) • Kromě společných třídních schůzek organizujeme i konzultace ve trojici učitel, dítě, rodič. • Konfliktní situace ve škole řešíme tak, aby se jich mohli zúčastnit všichni, jichž se záležitost týká, včetně rodičů a dítěte/dětí. • SVP a další školní dokumenty zpřístupňujeme na webu školy. Vysvětlujeme v nich důsledně všechny odborné termíny a zkratky, aby jim rozuměli rodiče ze všech oborů. • Nabízíme rodičům konzultace našeho školního psychologa/výchovného poradce. • Rodiče mají možnost ovlivňovat způsob stravování svých dětí ve škole (skladbu jídelníčku v jídelně, sortiment ve školním bufetu, přítomnost/nepřítomnost automatu na sladkosti apod.). • Rodiče našich žáků i zájemci o naši školu mají možnost po domluvě navštívit vyučování. • Zveme rodiče do vyučování, aby se zúčastnili společné práce se svým dítětem. • Organizujeme školní akce, na kterých mohou rodiče a další rodinní příslušníci spolupracovat s dětmi a potkávat se s učiteli (zahradní party, sportovní a kulturní akce, rodičovské víkendy apod.). • Umíme rodičům doporučit externího dětského psychologa a logopéda, s nímž spolupracujeme. • Poskytujeme rodičům na webových stránkách prostor pro otevřenou diskusi o škole. (Např. diskuzní fórum, moderovaná kniha návštěv. Nejedná se o jednosměrnou komunikaci pomocí formuláře na vzkazy škole.) • Rodiče mají možnost po domluvě využívat prostory školy k vlastním akcím • Pořádáme „kurikulární odpoledne", v nichž rodičům vysvětlujeme, co, jak a proč ve škole učíme. 2.12 Dětské domovy Dětský domov a školní jídelna v Sedloňově v Orlických horách Motto: 42 "Žije-li dítě v bezpečí, hledá lásku. Žije-li v lásce, hledá přátelství a potom bude schopno obojí přijímat a dávat." Výchovné zařízení pro výkon ústavní výchovy dětí a mládeže, zajišťující výchovnou, hmotnou a sociální péči mládeži, která ze závažných důvodů nemůže být vychovávána ve vlastní rodině, nemůže být osvojena nebo umístěna vjiné náhradní formě rodinné péče. Dětský domov a školní jídelna v Sedloňově je příspěvkovou organizací s správní subjektivitou a je financován prostřednictvím Královéhradeckého kraje. http://www.ddsedlonov.cz V dětském domově pečují o 33 dětí ve věku od 3 do 26 let případně po dobu přípravy na budoucí povolání. Mají svoji rodinu. Žijí zde děti, které z vážných důvodů nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Jsou rozděleny do 5 rodinek, v nichž se vychovatelé "tety a strejdové" snaží dětem nahradit rodiče a vytvořit rodinné zázemí. 43 Plní zde nejen své školní povinnosti, ale jsou vedeny k samostatnosti v životě, pomáhají si navzájem a dělí se o své radosti i starosti. Jedná se o nepřetržitý celoroční provoz dětského domova. Zajistit a vybudovat skutečné opravdové zázemí rozhodně není lehká věc a je třeba vynaložit velkého úsilí pedagogického umu a mistrovství. Vzhledem k umístění domova všechny děti dojíždějí do škol mimo obec. Obec Sedloňov, vedle krásné přírody a klidného prostředí, moc možností k využití volného času nenabízí, a tak díky sponzorům a nadacím se děti mohou věnovat zájmovým kroužkům. Velkému zájmu se těší kroužky rybářský, vodácký, fotografický, počítačový, cyklistický, včelársky a heraldika i lyžování. Na domově je také k dispozici keramická dílna. Děti jezdí na různé tábory, výlety a kulturní akce, neboť platí: "Kdo si hraje - nezlobí". Jedná se o zařízení rozvíjející prvky rodinné výchovy do všech detailů tak, aby děti byly co nejlépe připraveny na nelehký všední život dospělého člověka a samostatně ho zvládly. Zřizovatelem domova je Královéhradecký kraj, který vzhledem ke svým ekonomickým možnostem poskytuje prostředky jen k zabezpečení nej nutnějších provozních výdajů. Pro zvládnutí všech svých cílů a úkolů musí nutně "Domov" spolupracovat s celou řadou nadací, společensky-prospěšných organizací a sponzorů. Dětský domov se řídí rámcovým výchovným plánem. Pedagogická činnost domova Koncepční záměry a úkoly 1. Důsledně dbát na dodržování a uplatňování výchovného programu zařízení. 2. Dodržovat Úmluvu o právech dítěte v práci všech pracovníků školy. 3. Uplatňovat pokyny MSMT k prevenci zneužívání návykových látek na zařízení. 4. Působit proti vandalismu, násilí, šikaně a nenávisti. 5. Dosáhnout klidné, sdílné a tvůrčí atmosféry na zařízení. 6. Utvářet a posilovat v dětech pozitivní přístup k lidem, světu a lidským hodnotám. 44 7. Rozvíjet účinnou motivaci k práci, dosažení vzdělání a vzbudit tak zájem o chod zařízení. 8. Podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků. 9. Zlepšovat estetický vzhled budovy, vnitřních prostorů a jejího okolí. 10. Zdokonalovat řídící činnost, dosáhnout zainteresovanosti pracovníků na řízení a tím podílu na výsledcích DD a SJ, Sedloňov 153. 11. Zjistit a odstranit výraznější rozdíly ve výsledcích práce. 12. Prohloubit součinnost DD a ŠJ se školami, O SPOD a DDÚ HK. 13. Vytvářet přátelskou atmosféru, podporovat iniciativu, oceňovat kvalitní práci. 14. Doplňovat vybavení zařízení, modernizovat, budovat. 15. Rozvíjet poradenství v oblasti speciální pedagogiky. 16. Usměrňovat výběr povolání u dětí. 17. Předcházet záškoláctví či jiným negativním jevům. 18. Provádět kontrolní a inspekční činnost u podřízených. Dbát na dodržování všech Předpisů a povinností, na vedení povinné pedagogické dokumentace. 19. Rozvíjet činnost metodické komise pedagogických pracovníků (vychovatelů). 20. Rozvíjet a podpořit zájmovou činnost dětí prostřednictvím kroužků a zájmových organizací, profesionálních institucí např. Domy dětí. 21. Ve spolupráci s hospodárkou zařízení dbát na efektivní a hospodárné využívání státních prostředků. 22. Posílit status odměn a osobních příplatků do roviny motivačních prostředků. 23. Zajišťovat dětem profesionální pomoc při odchodu ze zařízení (úspory, bydlení, zaměstnání). Klima zařízení • vychovatelé děti s porozuměním vyslechnou, když potřebují poradit nebo pomoci s něčím osobním • vychovatelé dodávají dětem sebedůvěru • vytváření pozitivních vztahů na DD a SJ Sedloňov považují pedagogové za stejně důležité jako výsledky vzdělávání • vychovatelé a vedení DD a SJ Sedloňov se zajímají o názory, přání a pocity dětí • zařízení se zajímá o názory dětí na to, jak by jeho práce mohla být zlepšena • děti mohou spolurozhodovat o vzhledu a zařízení svých pokojů 45 • vychovatelé se zajímají, jak se děti k sobě navzájem chovají • děti mohou svobodně a veřejně vyjadřovat svůj názor na všechno, co se v zařízení děje • děti jsou spokojeny s prostředím zařízení • děti věří, že kdyby v zařízení ohlásily, že jim někdo ubližuje, pomohlo by to • děti se v zařízení vzájemně neponižují a nevyhrazují si - a pokud ano, tak jen v omezené míře • děti si v zařízení fyzicky neubližují • děti se v zařízení necítí osaměle • děti se nevysmívají druhému, když něco neví nebo něčemu nerozumí • děti j sou na své zařízení přiměřeně hrdé • při práci v zařízení se dodržují pravidla, která děti pomáhaly vymyslet • v zařízení najdou žáci místo, kde se mohou v klidu učit, když potřebují • vychovatelé si umějí poradit se špatným chování některých dětí • DD a SJ Sedloňov řeší násilí a šikanu už v zárodku • vychovatelé i vedení DD a SJ Sedloňov se zajímají o názory rodičů na zařízení • rodiče jsou dostatečně informováni o cílech zařízení, o metodách výchovy, o výsledcích vzdělávání, o hodnocení prospěchu a chování dětí (v mezích zákona) • vychovatelé nedávají dětem proti jejich přesvědčení najevo, že některé věci (činnosti) se pro ně z důvodu jejich pohlaví nehodí Plán výchovné práce • je rámcovým metodickým materiálem pro vychovatele DD a SJ, Sedloňov 153. • vychovatelům slouží k poskytnutí a vytyčení základních výchovně-vzdělávacích standardů. • jsou povinni se jím řídit a do svých výchovných týdenních plánů s předstihem zapracovávat. 46 Dětský domov a školní jídelna Potštejn www.ddpotstejn.cz Dětský domov je státní institucí již od roku 1951 a prošlo jím od jeho vzniku více než 400 svěřenců. Od 1. 7. 2001 je jeho zřizovatelem Královéhradecký kraj. Zřizovatelé a správci dětského domova se měnili, ale důležité zůstává, že státu i občanům není život bez rodiny lhostejný a na základě principů humanity, solidarity a dobročinnosti umožňuje dětem, zde žijícím, důstojné výchovné prostředí a bezpečné zázemí, které jim v jejich nedospělém věku nedopřává vlastní rodina. 47 Úkolem dětského domova je poskytovat péči jinak poskytovanou osobami odpovědnými za výchovu dětem s nařízenou ústavní výchovou. Dětský domov poskytuje plné přímé zaopatření a pečuje o děti a mládež v zájmu plného a harmonického rozvoje jejich osobnosti s ohledem na individuální potřeby. Dětský domov poskytuje celodenní zabezpečení dětem a mládeži do doby ukončení přípravy na budoucí povolání, nejdéle do 26 let. Disponuje možností ubytování 20 dětí. Má kvalitní výchovné prostředí a provozní zázemí ve dvou budovách. Hlavní budova slouží k ubytování dětí, výchovné práci a je zde školní jídelna. Vedlejší budova tvoří provozní zázemí dětského domova. K dispozici je garsoniéra se dvěma lůžky s možností ubytování dětí nad 16 let věku či jako azylový pokoj pro děti odcházející z dětského domova ve zletilosti. Rodinné skupiny jsou umístěny do vlastních bytových jednotek, které čítají ložnice s jedním až třemi obyvateli, obývací pokoj, kuchyň, jídelnu a sociální zázemí. Byty jsou vybaveny běžnými domácími spotřebiči, televizí, audio, D V D a počítači s možností připojení na internet. Skupiny žijí vlastním životem na základě potřeb svých obyvatelů a v rámci stanoveného vnitřního řádu zařízení. Pro potřeby vychovatelů slouží samostatný pokoj vychovatelů. Ve volném čase mohou děti využívat zahradu s okrasnými dřevinami k odpočinku, dětské hřiště a travnaté plochy k různým míčovým hrám, v areálu se též nachází pískoviště, houpačky, posezení s ohništěm a bazénový areál. Dětský domov je dostatečně vybaven sportovními potřebami, především k turistice, cykloturistice, kolektivním sportům a v zimním období pak k běžeckému lyžování a bruslení. Výchovně vzdělávací koncepce zařízení je realizována na základě stanovených výchovných cílů. Samostatnost v budoucím vlastním životě • výchova osobnosti člověka, schopného obstát v běžném životě • program rozvoje osobnosti stavět na předpokladech dítěte s perspektivou úspěšnosti v určitém oboru lidské činnosti • demokratickými principy výchovy potlačovat bezduchou poslušnost dítěte v ústavní péči • vytvářet prostor pro samostatné rozhodování a řešení životních situací 48 • využívat pobytu v azylovém zařízení dětského domova jako pomoci zejména zletilým dětem při přechodu do vlastního života bez rodinného zázemí • finanční gramotnost Práce jako životní potřeba a prostředek obživy • sebeobslužné činnosti • práce v domácnosti úměrné věku a schopnostem dítěte • příprava celodenního stravování v rámci pracovní výchovy s vychovatelem • péče o vlastní věci a vytvoření vztahu k osobnímu vlastnictví údržba užívaných věcí / jízdní kolo, hračka apod./ • podpora pracovních příležitostí mládeže • zpřístupnění a zprostředkování náhledu na různé pracovní profese, především řemeslné a zemědělské výroby Vzdělanost - předpoklad společenské prestiže • podporovat a vytvářet podmínky pro dosažení nejvyššího možného stupně vzdělání a zvyšovat tak perspektivy uplatnění na trhu práce • dobrou spoluprací se školou a kvalitní přípravou na vyučování zvyšovat školní úspěšnost dítěte • individuální péče vedoucí k nápravě či zmírnění fyzických a psychických handicapů Vzájemná spolupráce a pomoc • podporovat dobré vzájemné vztahy mezi aktéry výchovného procesu v dětském domově • srozumitelný systém hodnocení • vlastní příklad chování pracovníků domova • využívat pedagogický um k objasňování individuálních potřeb jednotlivých obyvatel domova • důslednost a pochopení j ako základ pedagogického působení • aktivně spolupracovat s osobami odpovědnými za výchovu 49 Tolerance k odlišnostem • bránit jakýmkoliv projevům rasové či jiné diskriminace • respektovat odlišnosti osobnosti dětí v každodenním kontaktu • respektovat kulturní zvyklosti a náboženské svobody v mezích společenské morálky • nebezpečí extremistického nacionalismus Orientace v právech a povinnostech člověka • seznamovat děti s jejich právy a povinnostmi, tyto respektovat a vyžadovat • vést děti k odpovědnosti za vlastní chování a jednání a posilovat individuální zodpovědnost v systému kolektivní výchovy • pravidelně vyhodnocovat chování dětí, kladné projevy posilovat pochvalou • otevřená komunikace s dětmi jako alternativa dětské samosprávy Volný čas - prostor pro vlastní seberealizaci • prevence rizikového chování • rozvoj a podpora talentů v jakékoliv oblasti zájmové činnosti • úspěchem v zájmové činnosti vyrovnávat školní neúspěšnost • zájmovou činností mimo DD poskytovat kontakt se širším sociálním prostředím a posilovat kontakt s vrstevníky Programy rozvoje osobnosti jsou součástí dokumentace rodinných skupin a vycházejí z komplexního hodnocení dítěte, odráží jeho potřeby a stanoví výchovnou cestu pomocí dlouhodobých a krátkodobých cílů. Dětský domov, mateřská škola a školní jídelna, Broumov Motto: „Není nej důležitější to, co dítě umí, ale to, jak se cítí a co prožívá." 50 www.ddbroumov.cz Dlouhodobým cílem dětského domova je připravit děti pro samostatný plnohodnotný život ve společnosti, která má dané určité normy a zákony, jež je nutno respektovat. V MS je hlavním cílem kvalitně připravit děti k nástupu do ZS a optimálně rozvíjet jejich osobnost. Tyto cíle byly podmíněny zároveň i respektováním jedince jako osobnosti s vlastní identitou, touhami a dostatkem prostoru i času pro sebevyjádření (tzn. cíl vycházel jak ze společenských, tak i individuálních potřeb). Výchovně vzdělávací cíle DD jsou rozpracovány v ročním plánu práce (obsah a prostředky) a následně pak v týdenních plánech + plánu prevence rizikového chování a 51 hodnotícím a stimulačním systému. Jako jeden z prostředků k dosažení výše uvedených cílů se osvědčuje vzájemné soužití dětí z DD a SpMS (MS neslouží pouze pro dětský domov, ale i pro děti z Broumova a okolí) Vzájemný respekt, soudržnost, soužití s jedinci jiné národnosti, s postiženými. Dětem v D D pomáhá pěstovat zdravé sebevědomí a začlenit se snadněji do běžné populace. Děti z běžných rodin učí jak přijímat osoby s nějakou odlišností a umět se k nim chovat přirozeně. Je důležité připravit všechny děti na to, aby se dokázaly vyrovnávat s životní realitou. Zařízení je rozděleno následovně A / Dětský domov - kapacita 56 (+2) = 7 rodinných skupin (heterogenní) B / MS speciální - kapacita 42 dětí (se souhlasem KHS 47) = 3 oddělení C / Školní jídelna - kapacita do 140 strávníků Do domova jsou přijímány děti zpravidla ve věku od 3 - 18 let. V současnosti jsou zde umístěny děti od 6 měsíců do 22 let. Účelem DD je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, předběžným opatřením nebo přijatých na žádost rodičů se souhlasem příslušného odboru péče o dítě - jedná se zpravidla o děti, které nemají závažné poruchy chování. Školní děti navštěvují školy ve městě, děti předškolního věku jsou umístěny do příslušného oddělení SpMŠ, která je součástí DD. Povinností DD je zajistit základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku. Dále je důležité předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. 52 Do zařízení lze také přijmout dítě na azylový pobyt, pokud došlo k náhlému onemocnění rodičů nebo jiné mimořádné události v rodině, při které je ohrožena bezpečnost dítěte. Děti jsou do zařízení přijímány na základě rozhodnutí soudu o U V nebo PO, se souhlasem DDU v Hradci Králové. Přemísťování dětí probíhá pouze se souhlasem D D U a jen v případě, že je to v zájmu dítěte. Provoz je nepřetržitý. Pobyt v zařízení je ukončen: • jestliže soud zruší U V • dosáhne-li dítě dospělosti a nechce dobrovolně zůstat v zařízení do ukončení přípravy na povolání • po dovršení 19-ti let při prodloužené U V • nabytím právní moci při osvojení nebo pěstounské péči • po uplynutí 3 měsíců od vykonatelnosti PO, jestliže nebylo před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé Dětem umístěným v DD je poskytováno v plné míře zaopatření: • stravování, ubytování a ošacení, • učební potřeby a pomůcky, • úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělávání, • úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyžádána osobami odpovědnými za výchovu, • kapesné, osobní dary a věcná pomoc při odchodu zletilých ze zařízení, • úhrada nákladů na dopravu do sídla školy. Dále mohou být podle rozhodnutí ředitele hrazeny: • potřeby pro využití volného času a rekreaci, • náklady na kulturní, uměleckou, sportovní a oddechovou činnost, • náklady na soutěžní akce, rekreace, • náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu. O děti pečuje v současnosti 17 vychovatelů (z toho 15 žen), 7 asistentů pedagoga a 53 vedoucí pracovníci. Více jak polovina pedagogů má speciální pedagogiku nebo ji v současnosti studuje. 2.13 Popis získaných výsledků z dotazníku Dotazník vyplňovalo celkem 30 žáků, z toho 10 žáků s nařízenou ústavní péčí. Tabulka 1 : Celkový počet odpovídajících žáků Chlapci Dívky Celkem Z rodin 8 12 20 S ústavní péčí 4 6 10 Celkem 12 18 30 30 25 20 15 10 * 5 0 Chlapci Dívky Celkem Graf A - Celkový počet odpovídajících žáků Oblast týkající se vzdělávání Otázka č. 1. Rodiče - vychovatelé se pravidelně zajímají o mé školní výsledky? ANO NE Celkem Rodiče 15 5 20 Vychovatelé 10 0 10 Celkem 25 5 30 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem 54 • Rodiče • Vychovatelé • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 1 - Rodiče - vychovatelé se pravidelně zajímají o mé školní výsledky? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že se o školní výsledky pravidelně zajímají jak rodiče, tak i vychovatelé, kteří sledují a dbají na dosažení dobrých výsledků svých svěřenců. Pět rodičů se nezajímá o výsledky svých dětí. Se školou nespolupracují, rodina je mnohdy nefunkční. Otázka č. 2. Rodiče - vychovatelé mi kontrolují mé domácí úkoly? ANO NE Celkem Rodiče 5 15 20 Vychovatelé 8 2 10 Celkem 13 17 30 • Rodiče • Vychovatelé • Celkem Graf č.2 - Rodiče - vychovatelé mi kontrolují mé domácí úkoly? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že domácí úkoly více kontrolují vychovatelé. Kontrola je pravidelná, kdy vychovatelé sledují přípravu na 55 výuku na další den. Rodiče nesledují a nekontrolují ve většině případů školní přípravu svých dětí. Mnohdy zadaným úkolům nerozumí a nedovedou ani dítěti poradit. Otázka č. 3. Rodiče - vychovatelé dbají na moji přípravu? ANO NE Celkem Rodiče 20 0 20 Vychovatelé 10 0 10 Celkem 30 0 30 • Rodiče • Vychovatelé • Celkem ANO NE Celkem Graf č.3 - Rodiče - vychovatelé dbají na moji přípravu? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že všichni rodiče i vychovatelé dbají na přípravu. Z pohledu vychovatelů se jedná o soustavnou přípravu. Rodiče se ale zpravidla jen optají dítěte, zda se připravovalo do školy na výuku. Učivo s dítětem občas zopakují, případně přezkouší z naučené látky. Otázka č. 4. Rodiče - vychovatelé mne zkoušejí z naučeného učiva? ANO NE Celkem Rodiče 6 14 20 Vychovatelé 10 0 10 Celkem 30 0 30 56 • Rodiče • Vychovatelé • Celkem ANO NE Celkem Graf č.4 - Rodiče - vychovatelé mne zkoušejí z naučeného učiva? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že všichni vychovatelé přezkoušejí žáky z naučeného učiva a ne všichni rodiče přezkušují své děti. Důvodem je zpravidla to, že učivu nerozumí a nedovedou být nápomocni. Otázka č. 5. Rodiče - vychovatelé mne v průběhu učení kontrolují? ANO NE Celkem Rodiče 4 16 20 Vychovatelé 10 0 10 Celkem 30 0 30 30 25 20 15 10 5 0 d l • Rodiče • Vychovatelé • Celkem ANO NE Celkem Graf č.5 - Rodiče - vychovatelé mne v průběhu učení kontrolují? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že všichni vychovatelé kontrolují žáky ve studijní době. Rodiče kontrolují méně své dítě. Děti nemají pevně 57 stanovenou dobu na přípravu do školy. Mnohdy rodiče pracují na směny a nemohou kontrolovat své dítě. Otázka č. 6. Učím se raději se spolužáky? ANO NE Celkem Z rodin 10 10 20 S ústavní péčí 8 2 10 Celkem 18 12 30 30 25 20 15 10 5 0m ii • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č.6 - Učím se raději se spolužáky? Zjištěné údaje: Z odpovědí všech dotázaných žáků vyplývá, že se raději učí se svými spolužáky. Učivo si navzájem doplňují a sami sebe z naučeného přezkušují. Učení jim jde rychleji a více si zapamatují, jsou pak úspěšnější. Otázka č. 7. Učím se raději s rodiči - vychovateli? ANO NE Celkem Z rodin 2 18 20 S ústavní péčí 3 7 10 Celkem 5 25 30 58 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Graf č.7 - Učím se raději s rodiči - vychovateli? Zjištěné údaje: Z odpovědí všech dotázaných žáků vyplývá, že se raději učí více žáků bez přítomnosti rodičů nebo vychovatelů. Nemusejí tak dodržovat přesně stanovenou dobu na přípravu do školy. Přítomnost další osoby jim nevyhovuje. Mohou se učit nahlas a případně si pouštět nějakou hudbu. Otázka č. 8. Věnuji se přípravě do školy denně? ANO NE Celkem Z rodin 17 3 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 27 3 30 30 25 20 15 10 5 0 \ - ^ \ - ^ \ - ^ \ - ^ • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č.8 - Věnuji se přípravě do školy denně? Zjištěné údaje: Z odpovědí všech dotazovaných žáků vyplývá, že se převážně připravují denně na výuku. Učení jim tak zabere menší čas a pro příští dny je tak příprava a opakovaní naučeného snadnější a jednodušší. 59 Otázka č. 9. Učení mi zabere? Zde byly nabídnuty tři odpovědi a žáci mohli vybrat jednu vhodnou odpověď. Méně než 1 hod. Pouze 1 hodinu Více než 1 hodinu Celkem Z rodin 1 3 16 20 S úst. péčí 0 2 8 10 Celkem 1 5 24 30 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Méně Více než 1 než 1 hod. hodinu Graf č.9 - Učení mi zabere? Zjištěné údaje: Nejčastěji odpovídali, že jim učení zabere více než 1 hodinu. Připravují se na více předmětů na další den a vypracovávají domácí úkoly. Příprava na odborný výcvik není tak náročná, jde zpravidla o normování pokrmů a seznámení se s technologickým postupem. Otázka č. 10. Je pro mne důležité dosáhnout dobrých výsledků? ANO NE Celkem Z rodin 20 0 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 30 0 30 60 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 10 - Je pro mne důležité dosáhnout dobrých výsledků? Zjištěné údaje: Na tuto otázku všichni žáci odpovídali kladně. Je to pro žáky dobrá motivace do budoucna, mnohdy i odměna a především pochvala za dobře odvedenou práci. Otázka č. 11. S učením mi pomáhají rodiče, sourozenci, vychovatelé? Rodiče Sourozenci Vychovatelé Celkem Z rodin 15 5 0 20 S ústav, péčí 0 2 8 10 Celkem 15 7 8 30 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Rodiče Vychovatelé Graf č.l 1 - S učením mi pomáhají rodiče, sourozenci, vychovatelé? Zjištěné údaje: Z odpovědí vyplývá, že žákům nejvíce s učením pomáhají rodiče, potom vychovatelé a nakonec sourozenci. V rodičích a vychovatelích 61 mají žáci podporu. Starší sourozenci již učivo zvládají, mnohdy studují stejný nebo podobný obor na téže škole. Otázka č. 12. Učím se tím, že? Zde byly nabídnuty tři odpovědi a žáci mohli vybrat jednu vhodnou odpověď. Cte si text potichu Cte si text nahlas Píše si poznámky Celkem Z rodin 4 14 2 20 S ústav, péčí 2 6 2 10 Celkem 6 20 4 30 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Čte si text Píše si potichu poznámky Graf č. 12 - Učím se tím, že? Zjištěné údaje: Nejčastěji odpovídali, že si čtou text nahlas. Pomáhá jim to k lepšímu osvojení a zapamatování učiva. Na slovní projev ve škole jsou pak lépe připraveni a zvládají tak mluvenou řeč. Otázka č. 13. Mám vyhrazenou pravidelnou dobu na učení? ANO NE Celkem Z rodin 6 14 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 16 14 30 •• • 1 f rrfl 62 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 13 - Mám vyhrazenou pravidelnou dobu na učení? Zjištěné údaje: Zde s kladnou odpovědí převládali žáci s nařízenou ústavní péčí, kteří mají stanovený režim dne a vymezenou dobu na školní přípravu. To však neznamená, že se nemohou připravovat i po skončení této doby. Žáci z rodin si volí sami dobu přípravy na výuku, rodiče čas neurčují. Otázka č. 14. Při učení mi nevadí hluk? ANO NE Celkem Z rodin 16 4 20 S ústavní péčí 7 3 10 Celkem 23 7 30 30 25 20 15 10 5 0 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 14 - Při učení mi nevadí hluk? Zjištěné údaje: Z odpovědí dotazovaných žáků vyplývá, že jim hluk převážně nevadí. Žáci s nařízenou ústavní péčí se mohou učit v kolektivu ostatních klientů nebo samostatně na pokojích, kde je vychovatelé kontrolují. Žáci z rodin nemají mnohdy vlastní pokoj a jsou zvyklí na hluk. 63 Otázka č. 15. Při učení mi vadí hluk? ANO NE Celkem Z rodin 4 16 20 S ústavní péčí 3 7 10 Celkem 7 23 30 30 25 20 15 10 0 ANO NE Celkem Graf č. 15 - Při učení mi vadí hluk? f• Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že jim hluk nevadí. Jsou zvyklí učit se při hudbě, televizi. Vytvářejí si tak zvukovou kulisu při učení. Otázka č. 16. Pouštím si při učení hudbu? ANO NE Celkem Z rodin 14 6 20 S ústavní péčí 5 5 10 Celkem 19 11 30 30 it 25 20 15 10 5 0i • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 16 - Pouštím si při učení hudbu? 64 Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že si převážně pouštějí hudbu při učení. Mají tak lepší pocit a pohodu. Volí si různé tipy hudby, která jim vyhovuje. Učení je pak pro ně jednodušší. Otázka č. 17. Dovedu se plně soustředit na učení? ANO NE Celkem Z rodin 17 3 20 S ústavní péčí 8 2 10 Celkem 25 5 30 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 17 - Dovedu se plně soustředit na učení? Zjištěné údaje: Z odpovědí žáků vyplývá, že se převážně dovedou soustředit na učení. Chtějí rychle zvládnout učení a poté se věnovat jiným zájmům. Otázka č. 18. Při učení využívám? Výukové programy pro PC Internet Internet i výukové programy Celkem Z rodin 3 12 5 20 S ústavní péčí 2 6 2 10 Celkem 5 18 7 30 • • 1 - - 11 - - i 65 30 25 20 15 10 5 BEVýukové Internet I programy výukové pro PC programy • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem Graf č. 18 - Při učení využívám? Zjištěné údaje: Zde žáci mohli vybrat jednu odpověď. Nejčastěji odpovídali, že při učení využívají internet. Mají k dispozici PC. Žáci z rodin, kteří nemají PC, mohou potřebné informace vyhledat a zpracovat při výuce ve škole nebo v zájmovém kroužku PC. Otázka č. 19. Mám doma počítač? ANO NE Celkem Z rodin 20 0 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 30 0 30 30 25 20 15 10 5 0 • 1 •• — 1 • — 1 — 1 — 1 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č. 19 - Mám doma počítač? Zjištěné údaje: Na tuto otázku všichni žáci odpověděli kladně. V dětských domovech PC patří k požadovanému vybavení. PC jsou společné. Některé děti jak z domovů, tak z rodin mají vlastní notebooky. 66 Otázka č. 20. Mám přístup k internetu? ANO NE Celkem Z rodin 16 4 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 26 4 30 30 yT 25 20 15 10 5 0 • Z rodin • S ústavní péčí • Celkem ANO NE Celkem Graf č.20 - Mám přístup k internetu? Zjištěné údaje: Na tuto otázku kladně odpověděli všichni žáci s nařízenou ústavní péčí, žáci z rodin nemají všichni možnost přístupu k internetu. PC v domovech patří k základnímu vybavení. Žáci z rodin mají možnost přístupu na internet ve škole, případně u svých kamarádů. 2.14 Závěry z dotazníkového šetření: Z oblasti týkající se vzdělávání žáků jsem zjistila, že se rodiče i vychovatelé pravidelně zajímají o výsledky svých žáků. Kontrolují jejich přípravu, zkoušejí děti z naučeného učiva. Vychovatelé ale kontrolují více domácí úkoly a zkoušejí žáky z naučeného učiva než rodiče. Všichni dbají o přípravu do školy. Se školou více spolupracují a podílejí se na přípravě vychovatelé z domovů. Více žáků se raději učí se spolužáky, bez přítomnosti rodičů nebo vychovatelů. Navzájem se přezkušují a doplňují si tak učivo. Většina žáků se připravuje denně na výuku a to více než 1 hodinu. Čas na přípravu v domovech je stanovený, dítě z rodiny si čas může stanovit samo. Často ke své přípravě využívají PC. Pro každého je důležité dosáhnout dobrých výsledků za podpory rodičů, vychovatelů a poté sourozenců. Tím pak následují určité výhody a pochvaly. Žáci se učí nejčastěji nahlas, nevadí jim hluk a při učení si pouštějí hudbu. Hlasový projev ve škole je pak kultivovanější, žáci se nebojí mluvit nahlas. Případný hluk a 67 hudba se stávají jakousi kulisou při přípravě na výuku. Na učení se dovedou převážně všichni soustředit. Často se učí se svými spolužáky a mají možnost vyvarovat se případných chyb. Využívají ke své přípravě počítač, možnosti internetu a komunikace mezi sebou. Oblast týkající se osoby žáka Žákům byly položeny tři otázky, pro které mohli vybrat nejvhodnější odpovědi. Otázka č. 1 Bojím se? Neúspěch ve škole Výška, tma Samota, ztráta blízkých Celkem Z rodin 13 2 5 20 S ústavní péčí 6 1 3 10 Celkem 19 3 8 30 • Neúspěch ve škole • Výška, tma • Samota, ztráta blízkých • Celkem Graf č.21 - Bojím se? Zjištěné údaje: Nejčastěji se objevovaly odpovědi - bojí se neúspěchu ve škole. Žáci z domovů mají pak omezené vycházky a různé aktivity mimo domov, musejí více času věnovat přípravě do školy a jsou častěji kontrolováni. Vychovatelé si častěji ověřují i pracovitost žáka ve škole. Žáci z rodin mají pak omezený volný čas pro sebe, musejí se věnovat přípravě na výuku. Rodiče jim zpravidla zakážou stýkat se se svými kamarády do té doby, pokud se nezlepší jejich výsledky. 68 Otázka č. 2. Nej šťastnější jsem? Úspěch ve škole Podnikáme s rodinou, domovem Podnikáme s kamarády Celkem Z rodin 15 3 2 20 S ústavní péčí 7 2 1 10 Celkem 22 5 3 30 ] Úspěch ve škole • Podnikáme s rodinou, domovem • Podnikáme s kamarády • Celkem Graf č.22 - Nejšťastnějšíjsem? Zjištěné údaje: Nejčastěji se objevovaly odpovědi v tomto pořadí - když mám úspěch ve škole - když něco podnikáme s rodinou, s domovem - když něco podnikáme s kamarády. Všichni jsou pak spokojeni, mají dobrou náladu, práce je baví, motivuje k dalším činnostem. Otázka č. 3. Nej smutnější jsem? Nemám úspěch ve škole Když jsem sám, sama Když se vychovatelé, rodiče, zlobí Celkem Z rodin 14 4 2 20 S ústavní péčí 6 2 2 10 Celkem 22 6 4 30 69 • Nemám úspěch ve škole • Když jsem sám, sama • Když se vychovatelé, rodiče, zlobí • Celkem Graf č.23 - Nejsmutnější jsem? Zjištěné údaje: Nejčastěji se objevovaly odpovědi v tomto pořadí - když nemám úspěch ve škole - když jsem sám - když se vychovatelé, rodiče zlobí. Následují pak různé zákazy volnočasových aktivit, návštěvy kamarádů a spolužáků. Zvyšují jak vychovatelé, tak rodiče kontrolu v přípravě na výuku nad svými dětmi. Závěr z dotazníkového šetření: Z oblasti týkající se osoby žáka jsem zjistila, že se bojí nejvíce neúspěchu ve škole, dále pak samoty a ztráty blízkých, poté tmy a výšky. Pokud jsou žáci neúspěšní, následují různé zákazy a omezení. Například volný čas nelze trávit s kamarády, omezení práce na PC, častější kontrola ze strany vychovatelů a rodičů. Nej šťastnej ší jsou, když mají úspěch ve škole, dále pak když podnikají něco s rodinou, domovem a pak s kamarády. Mají-li žáci úspěch, následují určité výhody v podobě prodloužených vycházek, volnočasových aktivit a především pochvala za úspěchy ve škole. Úspěch ve škole je jistě dobrou motivací pro další práci. Naopak nej smutnější jsou, když mají neúspěch ve škole, dále jsou sami, když se rodiče a vychovatelé zlobí. V tomto případě se naopak pravidla úspěchu změní v neprospěch žáků. 70 Oblast volného času Otázka č. 1. Máš dostatek volného času? ANO NE Celkem Z rodin 16 4 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 26 4 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.24 - Máš dostatek volného času? Zjištěné údaje: Na tuto otázku převládaly především kladné odpovědi. Žáci mají dostatek volného času, mohou se věnovat svým koníčkům, sportu, kamarádům a podnikají různé další aktivity. Se svým časem si mohou hospodařit dle své potřeby. Otázka č. 2. Využíváš volný čas aktivně? ANO NE Celkem Z rodin 12 8 20 S ústavní péčí 8 2 10 Celkem 20 10 30 71 • ANO • NE • Celkem Graf č.25 - Využíváš volný čas aktivně? Zjištěné údaje: Na tuto otázku převládaly kladné odpovědi. Žáci se věnují sportovním, kulturním a zájmovým aktivitám. Již zde mají své kamarády. Otázka č. 3. Jsi činný/á v nějakých spolcích a organizacích? ANO NE Celkem Z rodin 4 16 20 S ústavní péčí 2 8 10 Celkem 6 24 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.26 - Jsi činný/á v nějakých spolcích a organizacích? Zjištěné údaje: Na tuto otázku byly spíše záporné odpovědi. Žáci nejsou většinou činní v nějakých spolcích a organizacích. Pouze 6 žáků je činných ve sportovním kroužku. Otázka č. 4. Snažíš se oddělit soukromý život od profesního? 72 ANO NE Celkem Z rodin 2 18 20 S ústavní péčí 0 10 10 Celkem 2 28 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.27 - Snažíš se oddělit soukromý život od profesního? Zjištěné údaje: Na tuto otázku žáci odpovídali převážně záporně. Žáci mají kamarády především mezi svými spolužáky a vrstevníky ve svém oboru. Mají často společné zájmy a aktivity. Otázka č. 5. Jsi v kontaktu se spolužáky, spolupracovníky i v době volna? ANO NE Celkem Z rodin 20 0 20 S ústavní péčí 0 10 10 Celkem 20 10 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.27 - Jsi v kontaktu se spolužáky, spolupracovníky i v době volna? Zjištěné údaje: U této otázky byly rozdílné odpovědi žáků z rodin a žáků s nařízenou ústavní péčí. Žáci z rodin jsou v kontaktu více se svými spolužáky a 73 spolupracovníky v době volna. V době svého volna nemají organizovanou činnost jako žáci z dětských domovů. Otázka č. 6. Daří se ti skloubit profesní požadavky s volným časem? ANO NE Celkem Z rodin 16 4 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 26 14 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.28 - Daří se ti skloubit profesní požadavky s volným časem? Zjištěné údaje: U této otázky se objevovaly převážně kladné odpovědi. Profesní požadavky v gastronomických oborech jsou náročné na čas, ale pracovní doba může být stanovena i o víkendech. Volný čas těmto požadavkům může být přizpůsoben a předem naplánován. Otázka č. 7. Trávíš převážně volný čas před počítačem? ANO NE Celkem Z rodin 17 3 20 S ústavní péčí 8 2 10 Celkem 25 5 30 74 • ANO • NE • Celkem Graf č.29 - Trávíš převážně volný čas před počítačem? Zjištěné údaje: Na tuto otázku převládaly kladné odpovědi. PC využívají k vyhledávání informací, sledování filmů a především ke komunikaci s kamarády na úkor trávení volného času např. někde v přírodě. PC věnují většinu svého volného času. Otázka č. 8. Trávíš převážně volný čas s kamarády? ANO NE Celkem Z rodin 12 8 20 S ústavní péčí 10 0 10 Celkem 22 8 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.30 - Trávíš převážně volný s kamarády? Zjištěné údaje: Na tuto otázku převládaly převážně kladné odpovědi. Žáci spolu tráví většinu svého času, mají zpravidla stejné nebo podobné zájmy a aktivity. Volný čas spolu ne přímo tráví i často pomocí PC. 75 Otázka č. 9. Věnuješ svůj čas nějakému koníčku? ANO NE Celkem Z rodin 6 14 20 S ústavní péčí 3 7 10 Celkem 9 21 30 • ANO • NE • Celkem Graf č.31 - Věnuješ svůj čas nějakému koníčku? Zjištěné údaje: Na tuto otázku žáci odpovídali spíše záporně. Žáci nemají zpravidla své koníčky. V dětských domovech je volný čas organizovaný a žáci se věnují různým činnostem zpravidla jen okrajově. Šest žáků z rodin se věnuje svým koníčkům, které jim zaberou většinu volného času. Otázka č. 10. Staráš se o nějaké zvíře? ANO NE Celkem Z rodin 4 16 20 S ústavní péčí 0 10 10 Celkem 4 26 30 • A N O • NE • Celkem Graf č.32 - Staráš se o nějaké zvíře? 76 Zjištěné údaje: Na tuto otázku převládaly záporné odpovědi. Žáci z domovů nemají možnost a nemohou mít vlastní zvíře a pouze 4 žáci z rodin mají morčata, kočku, andulku. Závěr z dotazníkového šetření: Z oblasti volného času jsem zjistila, že mají děti z rodin i děti s ústavní péčí dostatek volného času, který aktivně využívají. Děti s ústavní péčí mají ale volný čas více organizovaný a pod častějším dohledem. Nejsou ale převážně činní ve spolcích nebo organizacích. Naopak děti z rodin jsou činní ve sportovních spolcích. Svůj soukromý život neoddělují od profesního a žáci z rodin jsou více v kontaktu se svými spolužáky i v době volna. Počítač je pro obě skupiny jednou z forem trávení volného času. Slouží především ke komunikaci mezi spolužáky. Této možnosti ale více využívají děti z rodin, které u PC tráví poměrně dost času. Děti z domovů mají vyhrazený čas na PC. Nějakému koníčku a péči o zvíře se věnuje jen málo dětí. Děti z domovů nemají možnost mít vlastní zvířátko. Pokud je nějaké v domově, je společné. Děti z rodin mohou mít vlastní zvířátko, ale pouze čtyři děti nějaké mají a pečují o něho. Doporučení pro pedagogickou praxi - navrhovaná opatření Škola: - vytvářet vhodné podnětné prostřední pro rozvoj osobnosti žáků a pro zdolávání školní úspěšnosti - pěstovat v žácích kladný vztah ke škole a k jednotlivým pedagogům - sledovat výsledky dosahované v jednotlivých předmětech, v čem žák vyniká a v čem se mu nedaří, konkrétní problémové předměty - zaměřit se na výukové potíže a jejich možné příčiny (diagnostikovány vývojové poruchy učení, ADHD atd.) - motivovanost k učení (zájem/nezájem o studium, o jednotlivé předměty, popř. témata); jaké jsou jeho reakce na studijní úspěchy, resp. neúspěchy - sledovat přípravu do školy (soustavná, systematická, zodpovědná, nahodilá, zanedbávaná atd.) a je-li třeba, zavést i nutný dohled a vhodné pobídky - vysledovat preferovaný způsob učení, umí či neumí se učit, potřebuje pomoc rodičů, spolužáků; vystačí si sám atd. 77 - rozvíjet schopnosti, vědomosti a dovednosti (nadání, talent, zručnost, dovednosti intelektuální, pohybové, specifické) - zaměřit se na pozornost a paměť (široká-úzká; soustředěná-rozptýlená; stálá-nestálá) na druhy paměti (vizuální, sluchová, krátkodobá-dlouhodobá, mechanická-logická) - rozšiřovat slovní zásobu, verbální zdatnost, schopnost odlišit podstatné od nepodstatného, dovednost analytického myšlení, sklon k povrchnímu popisu oproti schopnosti odhalovat příčiny a podstaty jevů - poskytovat dostatek vhodných informací z oblasti sociální komunikace - zabezpečit dostatečnou a vhodnou přípravu na vyučování s trvalou kontrolou školní úspěšnosti ze strany rodičů, vychovatelů a průběžně výsledky hodnotit - zajišťovat spolupráci pedagogů na všech úsecích výchovy a vzdělávání (škola, odborný výcvik, mimoškolní výchova) - rozvíjet motivaci k úspěšnému dokončení studia a budovat zájem o zvolený obor - rozvíjet schopnost vypořádávání se s nezdary a hledání pozitivních postojů k životu - navázat kontakt s úřadem práce a společně hledat možnosti profesního uplatnění po úspěšném ukončení studia Vztahy k vrstevníkům: - sledovat sociální vztahy k vrstevníkům (je kooperativní, přátelský, tolerantní, pomáhající, sobecký, bezohledný, agresivní, impulsivní apod. - rozlišovat podstatu těchto vztahů; charakteristika typu osobnosti (introverzeextroverze; stabilita-nestabilita; aktivita-pasivita) - sledovat postavení v třídním kolektivu: je dominantní, submisivní, osamělý, spokojený, nespokojený, integrující, konfliktní, vlivný, oblíbený, je třídou odmítán a proč, do třídy "zapadá" či se odlišuje apod. - trvalou pozornost věnovat způsobu využívání volného času žáků a snažit se je získat pro aktivní využívání volného času, a tím kultivovat a zlepšovat jejich komunikativní dovednosti - usměrňovat žáky k dodržování pravidelného denního režimu a zdravého životního stylu - vhodným způsobem upozorňovat na škodlivost a nevhodnost potírání návykových látek všeho druhu - rozvíjet kontakty s vrstevníky a zaujmout vhodné postoje k dospělým a autoritám 78 - navazovat trvalejší a hlubší vztahy a vazby v kolektivu - nevyhýbat se nepříjemným situacím a neodkladně je řešit - směrovat žáky k samostatnosti a odpovědnosti a připravovat podmínky pro co nej časnější osamostatnění po ukončení školy či vyučení - navázat kontakt s úřadem práce a společně hledat možnosti profesního uplatnění po úspěšném ukončení studia Vztah k vlastní osobě: - podporovat sebehodnocení, sebeovládání, vůli a odolnost; jistotu-nejistotu, podceňuje se - přeceňuje se, kolísá mezi extrémy v sebehodnocení, klade si přiměřené cíle; jedná impulzivně, neovládá se-dovede se ovládnout, jedná uvážlivě; vůči složitějším situacím je odolný-neodolný, zvládá je-vyhýbá se jim-zanechá úsilí (rezignuje)-uniká do sebepotlačuje, popíraje; naopak hledá konstruktivní řešení, je vytrvalý, cílevědomý - sledovat zralost osobnosti: které hodnoty, názory, postoje preferuje, v čem je vyspělejší oproti vrstevníkům a v čem naopak zaostává, které z vlastností a projevů jeho chování jsou příznivé z hlediska jeho dalšího vývoje osobnosti a které naopak Zájmy a záliby: - podporovat společenské, tělovýchovné, kulturní, technické zájmy a záliby - sledovat, jaké má koníčky a zájmy: (povrchní, nahodilé a krátkodobé, soustavné, hlubší a dlouhodobé, zapojení do aktivit školy, v místě bydliště, jinde, v čem event. vyniká atd.) 79 Závěr Ve své práci jsem se zaměřila na zjištění školní úspěšnosti žáků žijících v rodině a žáků s nařízenou ústavní výchovou. Toto téma diplomové práce jsem si zvolila proto, že se ve své profesi setkávám s touto problematikou, která je ojedinělá a obtížně se rozkrýva. Zájem o toto téma vyplývá ze snahy pomoci dětem pocházejících z málo podnětného až asociálního rodinného prostředí a žákům s nařízenou ústavní péčí. Formou dotazníků jsem mohla hlouběji proniknout do problematiky žáků, a to v oblasti vzdělávání, v oblasti týkající se osoby žáka a oblasti využití volného času. Uvědomila jsem si složitost získání co největšího množství informací. Zároveň jsem si potvrdila stále opakovanou pravdu, že základem pro výchovu dítěte je rodina, která buduje základy pro další rozvoj osobnosti člověka. Prostředí, které dítě obklopuje, významným způsobem formuje jeho schopnosti i jeho postoje k životu, a proto to musí být prostředí podnětné, které mu poskytuje zázemí, pocit bezpečí a jistoty. Často se hovoří o „teplu domova", to není jen metafora, ale skutečnost, jejíž pravdivost zjišťujeme, bohužel až tehdy, kdy ono teplo domova dítě postrádá. Při svém šetření z oblasti týkající se vzdělávání žáků jsem zjistila, že se rodiče i vychovatelé pravidelně zajímají o výsledky svých žáků. Vychovatelé kontrolují více domácí úkoly a zkoušejí žáky z naučeného učiva než rodiče. Všichni ale dbají o přípravu do školy. Více žáků se raději učí se spolužáky, bez přítomnosti rodičů nebo vychovatelů. Většina žáků se připravuje denně na výuku. Přípravě zpravidla věnují více jak 1 hodinu denně. Pro všechny žáky je důležité dosáhnout dobrých výsledků za podpory rodičů nebo vychovatelů. Žáci se učí nejčastěji nahlas, nevadí jim hluk a při učení si pouštějí hudbu. Na učení se dovedou převážně všichni soustředit. Při učení využívají počítač a možnosti internetu. Z oblasti týkající se osoby žáka jsem zjistila, že se bojí nejvíce neúspěchu ve škole, dále pak samoty a ztráty blízkých. Nej šťastnější jsou, když mají úspěch ve škole. Naopak nej smutnej ší j sou, když se jim ve škole nedaří, jsou sami a když se rodiče nebo vychovatelé zlobí. Z oblasti volného času jsem zjistila, že mají děti z rodin i děti s ústavní péčí dostatek volného času, který aktivně využívají. Nejsou ale převážně činní ve spolcích nebo organizacích. Svůj soukromý život neoddělují od profesního a žáci z rodin jsou v kontaktu se svými spolužáky i v době volna. Počítač je pro obě skupiny jednou z forem trávení volného času. Nějakému koníčku a péči o zvíře se věnuje jen málo dětí. 80 Chtěla bych zdůraznit, že poctivá práce vychovatelů a učitelů může ukázat a vytyčit správný směr, kterým se má dítě vydat. Základem chodu každé rodiny a přeneseně i dětské pospolitosti domova je pravidelnost dětského režimu. Tento řád přináší dítěti pocit jistoty a bezpečí. Součástí denního režimu musí být i důslednost a kontrola ze strany vychovatelů. Myslím si, že snaha vychovatelů a učitelů přináší i v tomto případě své výsledky. Příčinou školní neúspěšnosti žáků budou především nedostatky v rodinné výchově, nedostatky na základní škole, vliv prostředí, neutvořené vztahy s kolektivem, neopětované city, nešťastná zamilování, slabá vůle při překonávání překážek, špatně zvolený učební obor, různé emoce, závislost na návykových látkách, fyzická slabost, kdy nestačí na fyzickou práci, kterou vyžaduje zvolený obor,0 ochabnutí zájmu o učení a docházku do školy. Dokonalá znalost konkrétního žáka, zodpovědný, kvalifikovaný a jednotný přístup všech zainteresovaných ve výchově, a to jak pedagogů, vychovatelů, výchovných poradců, dalších specialistů a rodičů, umožní pozitivně formovat žákovu osobnost a vytvořit předpoklady pro školní úspěšnost mladého člověka v budoucím povolání a praktickém životě. Zjištěné skutečnosti by měly pomáhat práci kolegů, kteří se s podobnou problematikou stále častěji setkávají. 81 Resumé Diplomová práce se zabývá porovnáním školní úspěšnosti a profesní přípravy žáků žijících v rodině a žáků s nařízenou ústavní péčí. V teoretické části se pojednává o úloze rodiny při výchově dítěte, negativních tendencích v rodinné výchově a jejích důsledcích, rehabilitační fázi výchovně vzdělávacího procesu. Teoretickou část uzavírá činnost neziskových organizací. Praktická část se zabývá případovou studií žáka z konfliktního, sociálně nevyhovujícího rodinného prostředí. Za pomoci dotazníkového šetření jsou zodpovězeny otázky: 1) z oblasti vzdělávání 2) z oblasti týkající se osobnosti žáka 3) z oblasti volného času Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, zdaje rozdíl ve školní úspěšnosti žáků žijících v rodinách a žáků s nařízenou ústavní péčí. V závěru je zdůrazněn význam dobře žijící a fungující rodiny. Klíčová slova: školní úspěšnost, profesní příprava, rodina, ústavní péče 82 Summary The diploma thesis desls with comparison of school succesess and professional preparation of pupils living in a family with that have ordered constitutional education. The teoretical part is focused on family role during child 's education, negative tendencies in family and their results and rehabilitative part of educational process. This part ends with the procedure of unprofitable organizations. The practical part deals with the case study of the pupil who lives in conflict, socially unsuitable family background. We tried to answer these operations using the questionnaire: 1) educational sphere 2) the sphere concerning the pupil's personality 3) the lemure-time sphere Thesis is aimed at answering the question whether there is any difference in school success of pupils living in family and pupils with ordered constitutional care. In conclusion of the thesis we emphasize importace of well-working family. Keywords: school success, profession preparation, family, institutional care 83 Použitá literatura a ostatní zdroje A) Literatura BAKOŠOVÁ, Z. Sociálnapedagogika. 1. vyd. Bratislava: UK, 1994. 80 s. ISBN 80-223-0817-X BUJNOVÁ, E. Časopis Vychovávatel. Bratislava: Educatio, 2004. 40 s. ISSN 0139-69-19 ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologiepro uätele. 1 vyd. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178463-X DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. a kol. Praha: Grada, 1995. 245 s. ISBN 80-7169-192-5 HÁDAŠ, L. Rizikově chování dospívajícího ajeho prevence. Praha: Free Teens Press, 2004. ISBN 80-902898-6-X KOLÁR, M . Skrytý svět šikanování ve školách. 1 vyd. Praha: Portál, 1997. 128 s. ISBN 80-7178-123-1 LAKOMÁ, J. Skupinovápsychoterapie v'reedukačnímprocesu. 2. vyd. Praha: Psýché, 1994.125 s. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina vpsychologickém poradenství. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. 223 s. ISBN 80-04-25236-2 MATĚJČEK, Z. Rizikové chovaní dospívajících a jeho prevence, I. Odborný seminář září 2000 SZÚ (název článku Socializační proces). Praha: FREE TEENS PRESS 2000. ISBN 80-902898-00 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence, 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 335 s. ISBN 80-7178-226-2 MUHLPACHR, P. Sociální patologie. 1 vyd. Brno: MU, 2001. 104 s. ISBN 80-210-2511-5 84 NOVOTNÁ, M . , KREMLIČKOVÁ, M . Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. SPN a.s. 1997. 115s. ISBN 80-85937-60-3 PEMOVÁ, T. Časopis Děti a my. Praha: Portál, 2002. 48 s. ISSN 0323-1879 ŘÍČAN, P, KREJČÍŔOVÁ, D. Dětská klinickápsychologie, l.vyd. Praha: Grada, 1995. 398 s. ISBN 80-7169-168-2 Sbírka zákonů č. 109/2002 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. ŠVARCOVÁ, E. Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 107 s. ISBN 80-7041-449-9 VÁGNEROVA, M . Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, 1995. 170 s. ISBN 80-718448-88 VÁGNEROVA M. Psychopatologie propomáhající profese. 1 vyd. Praha: Portál, 1999. 444 s. ISBN 80-7178-214-9 VÁGNEROVÁ, M. Vývojovápsychologie. 1 vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0 VÁGNEROVÁ, M . Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1 vyd. Praha: UK, 2002. 304 s. ISBN 80-246-0181-8 VÍTKOVÁ, M . Integrativní speciální pedagogika. 2 vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9 VOJTOVA, V. Přístupy kporuchám emocí a chování v současnosti. Brno: M U , 2004. 94 s. ISBN 80-210-3532-3 85 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů B) Ostatní zdroje Výroční zprávy a fotogalerie škol a dětských domovů Střední škola a Základní škola Nové Město nad Metují Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Nové Město nad Metují Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb, Zámek 1, Zamberk Dětský domov Potštejn Dětský domov Sedloňov Dětský domov Broumov http://www.rcv.cz/ http://www.msmt.cz/ www.Wikipedie: Otevřená škola http://www.ddsedlonov.cz http://www.ddpotstejn.cz http://www.ddbroumov.cz www.skolynome.cz 86 Přílohy A. Dotazník z oblasti vzdělávání B. Dotazník z oblasti osoby žáka C. Dotazník z oblasti volného času žáka D. Charakteristika středních škol, kde byly zjišťovány informace 87 Příloha A: Dotazník týkající se vzdělávání Vážení žáci, žádám Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je zaměřen na vaše vzdělávání, vaši osobu a váš volný čas. Dotazník je zcela anonymní, neuvádí se nikde Vaše jméno ani škola. Předem děkuji za Vaši spolupráci. Instrukce: Na otázky odpovídej ANO - NE, případně zakroužkuj odpověď. Pomůcky: Papír s otázkami, propisovačka. Administrace bude provedena písemnou formou. Oblast týkající se vzdělávání 1. Rodiče - vychovatelé se zajímají o mé školní výsledky: ANO-NE 2. Rodiče - vychovatelé mi kontrolují mé domácí úkoly: ANO-NE 3. Rodiče - vychovatelé dbají na mou přípravu do školy: ANO-NE 4. Rodiče - vychovatelé mne zkoušejí z naučeného učiva: ANO-NE 5. Rodiče - vychovatelé mne v průběhu učení kontrolují: ANO-NE 6. Učím se raději se spolužáky: ANO-NE 7. Učím se raději s rodiči - vychovateli: ANO-NE 8. Věnuji se přípravě do školy denně: ANO-NE 9. Učení mi zabere a) méně než 1 hodinu b) 1 hodinu c) více než 1 hodinu 10. Je pro mne důležité dosáhnout dobrých výsledků: ANO-NE 11. S učením mi pomáhají rodiče - sourozenci - vychovatelé: ANO-NE 12. Učím se tím, že a) si čtu text potichu b) si čtu text nahlas c) si píšu poznámky 13. Mám vyhrazenou pravidelnou dobu na učení: ANO-NE 88 14. Při učení mi nevadí hluk: ANO-NE 15. Při učení mi vadí hluk: ANO-NE 16. Pouštím si při učení hudbu: ANO-NE 17. Dovedu se plně soustředit na učení: ANO-NE 18. Při učení využívám a) výukové programy pro PC b) internet c) oboje 19. Mám doma počítač. ANO-NE 20. Mám přístup k internetu: ANO-NE 89 Příloha B: Dotazník týkající se osoby žáka Oblast týkající se moji osoby 1. Bojím se: a. nebezpečných zvířat b. nemoci, smrti c. násilí, válek d. katastrof - požár, oheň e. neúspěchu ve škole, v životě f. ničeho g. výšek, tmy h. rodičů, vychovatelů i. nevím j. samoty, ztráty blízkých k. trenéra, policisty 1. že nenajdu partnera m. že nebudu mít peníze 2. Nej šťastnější jsem: a. nevím b. když mám úspěch ve škole c. když něco podnikáme s rodinou, domovem d. když něco podnikáme s kamarády e. když je venku hezky f. při sportu g. když dostanu dárek, něco nového, peníze 3. Nej smutnej ší j sem: a. nevím b. když jsem sám, nemám rodinu a kamarády c. když nemám úspěch ve škole d. když j sem nemocný e. když se rodiče, vychovatelé zlobí f. když nemám peníze g. když se kamarádi hádají h. když musím dělat věci, které se mi nelíbí i. když mi někdo ubližuje k. když nemůžu dělat věci, které mě baví 90 Příloha C: Dotazník týkající se volného času žáka Oblast volného času 1. Máš dostatek volného času: ANO-NE 2. Využíváš volný čas aktivně. ANO-NE 3. Jsi činný/á v nějakých spolcích a organizacích: ANO-NE 4. Snažíš se oddělit soukromý život od profesního: ANO-NE 5. Jsi v kontaktu se spolužáky, kamarády i v době volna: ANO-NE 6. Daří se ti skloubit profesní požadavky s volným časem: ANO-NE 7. Trávíš převážně volný čas u počítače: ANO-NE 8. Trávíš převážně volný čas s kamarády: ANO-NE 9. Věnuješ se nějakému koníčku: ANO-NE 10. Staráš se o nějaké zvíře: ANO-NE 91 Příloha D: Charakteristika středních škol, kde byly zjišťovány informace Výsledky výchovně vzdělávacího procesu Studijní výsledky žáků, kteří přešli ze základní školy na školu střední, se v důsledku této změny zhoršují. Úbytek žáků byl největší v průběhu prvního ročníku. Další ročníky jsou již stabilizovány a počet žáků, kteří z prospěchových důvodů končí studium ve třetím ročníku případně ve čtvrtém ročníku, je již minimální. Dále lze konstatovat, že žáci projevují malý zájem o dosažení lepších výsledků, případně výborných výsledků. Převážně většině vyhovují výsledky průměrné až podprůměrné se snahou pouze prospět. Rovněž možnost doučování nebo konzultací není ze strany žáků téměř využívána. Střední škola a Základní škola, Nové Město nad Metují, pracoviště Opočno, Nádražní 296 Základní identifikační údaje Úplný název: Adresa: E-mail: IČO : Právní forma: Zřizovatel: -právní forma: -IČO : -adresa: kraj Střední škola a Základní škola, Nové Město nad Metují Husovo náměstí 1218 549 01 Nové Město nad Metují sekretariát® skolynome.cz 48623725 příspěvková organizace Královéhradecký kraj 70 889 546 Wonkova 1142 Hradec Králové 92 www.skolynome.cz 93 a) členění podle oborů, ročníků a tříd Kód oboru Název oboru Ročník Počet tříd Kód oboru Název oboru 1 2 3 4 celkem Počet tříd 4151H011 Farmár 10 9 8 x 27 3x0,5 6552H001 Kuchár 0 0 13 x 13 0,5 6551H002 Kuchaŕ-číšník 18 18 0 x 36 2x0,5 4151E006 Farmárske práce 8 7 0 x 15 2x0,5 4152E008 Kvétináŕské práce 11 6 11 x 28 2,5 4155E002 Opravárske práce 23 23 18 x 64 5,5 6552E001 Stravovací a ubytovací služby 12 19 11 x 42 4 C E L K E M 82 82 61 x 225 16 b) prospěch žáků Ročník Počet žáků/žáci zDD Prospěl s vyzn./žáci zDD Prospěl/ žáci z DD Neprospěl/ žáci z DD Opakuje 1. ročník 71/5 5/1 69/4 1/0 0 2. ročník 80/2 0/0 77/2 3/0 1 3. ročník 59/3 6/3 53/0 4/0 0 Celkem 210/10 7/3 199/6 60/0 1 Výchovné výsledky a) Počet žáků vyloučených a průměrný počet zameškaných hodin na žáka. Ročník Počet celkem Z toho žáci z DD Důvodem chování Důvodem prospěch Jiné důvody Počet zameškaných hodin/žák 1. ročník 0 0 0 0 0 176 2. ročník 0 0 0 0 0 188 3. ročník 0 0 0 0 0 176 Celkem 99 4 22 9 68 151,04 94 b) Snížený stupeň chování Stupeň chování Počet žáků % z celku 1 191 91 2 11 5 3 8 4 c) Celkový počet neomluvených hodin Počet neomluvených hodin % z celkem zameškaných hodin 737 1,9 d) Závěrečné zkoušky Název oboru Počet žáků celkem/DD Počet žáků nepřipuštěno Počet žáků s vyznamen. Počet žáků prospěl Počet žáků neprospěl Farmář 7/0 0/0 3/0 4/0 0/0 Kuchař- číšník 14/1 1/0 1/0 10/0 2/0 Květinářské práce 10/2 0/0 6/2 4/0 0 Opravárske práce 17/0 0/0 1/0 12/0 4/0 Stravovací a ubyt. služby 11/0 0/0 3/0 8/0 0/0 95 Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb, Žamberk, Zámek 1 Základní identifikační údaje Úplný název: Adresa: E-mail: IČO : Právní forma: Zřizovatel: -právní forma: -IČO: -adresa: kraj Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb Zámek 1 564 01 Žamberk zamek@zamek.zamberk.cz příspěvková organizace Pardubický kraj 70892822 Komenského náměstí 125 Pardubice 96 a) Členění podle oborů, ročníků a tříd Kód oboru Název oboru Ročník Počet třídKód oboru Název oboru 1 2 3 4 celkem Počet tříd 3652H001 Instalatér 11 17 7 X 35 2,5 3356H001 Truhlář 7 13 0 X 20 1,5 6441L254 Podnikání v oboru 30 19 22 X 71 3 3667H001 Zedník 0 15 12 X 27 1,5 3356H003 Mechanik instalatér a elektro zařízení 0 0 10 X 10 1 Obory řemesel celkem 48 64 51 X 163 9,5 6553H001 Číšník, servírka 24 13 7 X 44 1,5 6552H001 Kuchař 43 12 13 X 68 1,5 6641L008 Obchodník 20 21 30 24 95 4 6651H004 Prodavač-smíšené zboží 9 7 8 X 24 1,5 Obory služeb celkem 96 53 58 24 231 8,5 6441L524 Podnikání-denní nástavba 20 0 X X 20 1 6441L524 Podnikání-dálková nástavba 0 0 0 0 0 0 Nástavbové obory celkem 20 X X X 20 1 C E L K E M 164 117 109 24 414 19 b) Prospěch žáků Ročník Počet žáků/žáci zDD Prospěl s vyzn./žáci zDD Prospěl/ žáci z DD Neprospěl/ žáci z DD Opakuje 1. ročník 182/8 23/2 159/6 11/0 2 2. ročník 158/3 20/0 138/3 5/0 1 3. ročník 129/4 16/1 113/3 2/0 0 4. ročník 24/0 0/0 24/0 0/0 0 Celkem 493/15 59/3 410/12 18/0 3 97 Výchovné výsledky a) Počet žáků vyloučených a průměrný počet zameškaných hodin na žáka. Ročník Počet celkem Z toho žáci z DD Důvodem chování Důvodem prospěch Jiné důvody Počet zameškaných hodin/žák 1. ročník 3 0 2 0 1 217 2. ročník 8 1 4 3 1 198 3.ročník 1 0 0 0 1 167 4.ročník 0 0 0 0 0 123 Celkem 12 1 6 3 3 705 b) Snížený stupeň chování Stupeň chování Počet žáků % z celku 1 464 94,12 2 18 3,65 3 11 2,23 c) Celkový počet neomluvených hodin Počet neomluvených hodin % z celkem zameškaných hodin 1253 2,6 98 d) Závěrečné zkoušky Název oboru Počet žáků celkem/DD Počet žáků nepřipuštěno Počet žáků s vyznamenáním Počet žáků prospěl Počet žáků neprospěl Instalatér 21/0 3/0 0/0 12/0 6/0 Truhlář 8/0 1/0 1/0 6/0 0/0 Podnikání v oboru 7/2 0/0 1/1 6/1 0/0 Cíšník- servírka 18/0 4/0 2/0 12/0 0/0 Prodavač 30/4 3/0 4/1 23/0 0/0 Zedník 5/1 1/0 0/0 2/1 2/2 Obchodník 16/0 0/0 1/0 13/0 2/0 Celkem 105/7 12/0 9/2 74/2 10/2 99 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Nové Město nad Metují, Školní 1377 Základní identifikační údaje Úplný název : Adresa: E-mail : IČO : Právní forma: Zřizovatel: - právní forma: -IČO: - adresa: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Nové Město nad Metují, Školní 1377 549 01 Nové Město nad Metují info @ sosou-nm. .cz 14 450 453 příspěvková organizace Královéhradecký kraj kraj 70 889 546 Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové 100 a) Počty žáků podle oborů, ročníků a tříd Kód oboru Název oboru Ročník Počet třídNázev oboru 1 2 3 4 celkem Počet tříd 2345L01 Mechanik seřizovač 0 8 0 0 8 0,5 2345L001 Mechanik seřizovač 0 0 8 10 18 1 2352H01 Nástrojár 0 7 0 X 7 0,5 2355H02 Karosář 12 18 13 X 43 1,5 2356H01 Obráběč kovů 11 0 0 X 11 0,5 2641L01 Mechanik elektrotechnik X 5 4 X 9 1 261H02 El ektrikář-silnoproud 13 9 7 X 29 1,5 3356H01 Truhlář 7 7 8 X 22 1,5 3356H002 Truhlář-výrob a nábytku X 0 19 X 19 1 Obory řemesel celkem 43 54 40 17 134 8,5 2954H02 Cukrář 10 16 10 0 36 1,5 6541L01 Gastronomie 15 0 23 0 38 2 6551L005 Číšník, servírka X X X 9 9 0,5 6641L008 Obchodník X X X 27 27 1 6551H02 Kuchař-číšník 20 24 24 X 72 2,5 6951 HO 1 Kadeřník 31 20 21 X 72 2,5 Obory služeb celkem 76 60 78 43 250 10,5 6341L524 Podnikání-denní nástavba 23 23 X X 46 2 6441M01 Ekonomika a podnikání 0 23 30 X 53 2 Ekonomické a nástavbové obory celkem 23 46 30 0 99 4 C E L K E M 142 168 148 60 510 23 b) Prospěch žáků Ročník Počet žáků/žáci z DD Prospěl s vyzn./žáci z DD Prospěl/ žáci z DD Neprospěl/ žáci z DD Opakuje 1. ročník 164/5 5/1 146/4 13/0 5 2. ročník 177/2 1/0 172/2 8/0 2 3. ročník 200/4 6/2 184/4 8/0 2 4. ročník 149/1 2/0 144/0 4/0 0 Celkem 670/12 8/3 611 60/0 37 101 Výchovné výsledky Největší problémy s prospěchem i s chováním mají žáci prvního a druhého ročníku. Ve druhém ročníku se však jedná o přestupky méně závažného charakteru než u žáků prvního ročníku. V průběhu školního roku nemusel pro kázeňský přestupek ukončit výuku žádný žák. c) Počet žáků vyloučených a průměrný počet zameš taných hot in na žáka. Ročník Počet celkem Z toho žáci z DD Důvodem docházka Důvodem prospěch Jiné důvody Počet zameškaných hodin/žák 1. ročník 38 1 12 1 25 89,13 2. ročník 14 1 1 1 12 87,17 3.ročník 15 0 5 2 8 135,84 4.ročník 5 0 0 5 0 61,82 Celkem 72 2 18 9 45 81,44 d) Snížený stupeň chování Stupeň chování Počet žáků % z celku 1 640 91,17 2 30 4,27 3 32 4,56 e) Celkový počet neomluvených hodin Počet neomluvených hodin % z celkem zameškaných hodin 6377 5,4 102 f) Závěrečné zkoušky Název oboru Počet žáků celkem/DD Počet žáků nepřipuštěno Počet žáků s vyznamen. Počet žáků prospěl Počet žáků neprospěl Elektrikář silnoproud 7/0 0/0 1/0 6/0 0/0 Karosář 12/0 1/0 1/0 10/0 0/0 Cukrář, cukrářka 6/2 1/0 1/1 4/1 0/0 Truhlář - výr. nábytku 6/0 0/0 1/0 5/0 0/0 Kuchař - číšník 20/4 3/0 1/1 16/3 3/0 Prodavač výr. lahůdek 5/1 1/0 0/0 2/1 2/2 Kadeřník, kadeřnice 21/0 3/0 1/0 16/0 1/0 Celkem 105/7 12/0 9/2 74/2 10/2 103