Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Možnosti diagnostických postupů narušeného vývoje řeči v logopedické praxi Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph. D. Vypracoval: Mgr. Bc. Dušan Lacko „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů." V Brně dne 26. listopadu 2012 Dušan Lacko Děkuji vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph. D. za vstřícné, odborné a trpělivé vedení diplomové práce a cenné rady. Děkuji ředitelkám a učitelkám zúčastněných mateřských škol za umožnění uskutečnění výzkumu a podnětnou spolupráci. Poděkování patří také Lence Tvrdé, DiS a Karlu Zárubovi, DiT za rady k technickému zpracování. Manželce Janě Lackové vděčím za morální podporu v průběhu celého studia. Dušan Lacko OBSAH ÚVOD 5 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 6 1.1 Pojem komunikace 6 1.2 Namšená komunikační schopnost jako předmět vědního oboru logopedie 8 1.3 Nanášení komunikační schopnosti u dětí před vstupem do základní školy .9 1.4 Vzdělávání osob s nanášenou komunikační schopností 10 2 VÝVOJ DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU 14 2.1 Obecně o vývoji dítěte 14 2.2 Vývoj řeči 16 2.3 Jazykové roviny ve vývoji řeči předškoláka 18 2.4 Rozvoj psychiky a socializace jedince 20 3 SPECIFICKY NARUŠENÝ VÝVOJ ŘEČI 24 3.1 Vymezení specificky narušeného vývoje řeči 24 3.2 Příčiny vzniku a projevy narušeného vývoje řeči 25 3.3. Diagnostika specificky narušeného vývoje řeči 27 3.4. Terapie specificky narušeného vývoje řeči 30 4 MOŽNOSTI DIAGNOSTICKÝCH POSTUPŮ NARUŠENÉHO VÝVOJE ŘEČI V LOGOPEDICKÉ PRAXI 34 4.1. Cíle výzkumného projektu a použité metody 34 4.2 Charakteristika výzkumného prostředí 35 4.3 Vlastní šetření 36 4.4. Závěr výzkumného šetření 94 ZÁVĚR 98 SHRNUTÍ 99 SUMMARY 99 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 101 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY 105 ÚVOD Dlouho jsem váhal, jaké téma zvolit pro svoji diplomovou práci. Kladl jsem si otázku, zda rozšířit bakalářskou práci z oblasti specifických poruch učení, či se koncentrovat na jiný problém. Rozhodl jsem se pro téma z logopedie, a to z oblasti diagnostiky narušeného vývoje řeči. Specificky narušený vývoj řeči je velmi těžkou formou narušené komunikační schopnosti. Volba efektivní diagnostické metody, která co možná nejpřesněji odhalí jazykovou a řečovou úroveň jednotlivce a strukturu jeho problémů, je předpokladem následného výběru vhodné terapie a zvětšuje šanci na korekci postižení. Heidelberský test řečového vývoje může v oblasti diagnostiky řečového vývoje velmi pomoci. Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je analyzovat a porovnat výsledky dvou skupin předškolních dětí ve čtyřech subtestech Heidelberského testu řečového vývoje. Subtesty zkoumají morfologicko-syntaktickou a lexikálněsémantickou úroveň jazyka zúčastněných jedinců. První skupinu tvoří žáci mateřské školy logopedické a logopedické třídy mateřské školy. Druhá skupina je složena z dětí běžné mateřské školy. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž první tři jsou teoretické, poslední, čtvrtá, se věnuje výzkumu. První část je zaměřena na teoretická východiska, a to na oblast komunikace, narušené komunikační schopnosti, péče o osoby s narušenou komunikační schopností a anatomii mluvních orgánů. Druhá kapitola je zaměřena na poznatky o vývoji jedince v oblasti fylogenetického i ontogenetického vývoje řeči, postavení jazykových rovin v tomto vývoji a také vývin jedince v oblasti psychosociální. Třetí kapitola je věnována specificky narušenému vývoji řeči, vývojové dysfázii, a to nejprve na terminologii, etiologii a poté na oblast logopedické intervence (diagnostika, terapie). Výzkumné šetření je zpracováno formou kvantitativního výzkumu (porovnání výsledků dvou skupin probandů) s prvky kvalitativního výzkumu. Ve výzkumu byly prezentovány nestandardizované subtesty, zpracované poté do tabulek a grafů. Byly použity techniky analýzy odborné literatury, rozhovoru, praktického zkoušení testů a analýzy dokumentace. 5 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Pojem komunikace Málokterá oblast lidského vědění se v posledních desetiletích těší takové přízni, jakou si vydobyla oblast komunikace. Již odpradávna se lidé zabývali myšlenkou, jak urychlit a usnadnit přenos informace. Dnešní svět si nelze představit bez informačních a komunikačních technologií. Díky nim se může člověk spojit s někým na druhé straně zeměkoule, na druhé straně je počítačům a různým médiím připisován menší zájem dětí o četbu a také zhoršování jejich komunikačních schopností. Pro účely mé práce bude komunikace zmiňována ve smyslu komunikace mezilidské, ačkoli komunikují i živočichové (Hartl, P., Hartlová, H., 2000). Některé elementy neverbální povahy máme stejné s primáty (Fraňková, S., Klein, Z., 1997). Komunikace je proces přenosu informace, sdělování. Využívá se především při interakci (Hartl, P., 1993). Je základním předpokladem pro vznik, trvání a ukončení mezilidských vztahů. Někteří autoři ztotožňují komunikaci s interakcí (Kern, H., 1999). V případě, že jedinec hovoří sám k sobě, hovoří se o intrapersonální, mezi jedinci o interpersonální komunikaci (DeVito, J. A. 2001). Průběh komunikace bývá nejčastěji popisován jako transfer informace, sdělení od vysilatele (komunikátora) k příjemci (komunikantovi). Obsah sdělení je nesen pomocí komunikačního kanálu. Na konci sdělení je účinek či zpětná vazba. V dnešní době se přechází k transakčním modelům komunikace, v níž oba v j eden okamžik přijímají i vysílají informace. Interpretace informace je závislá nejen na aktuální situaci, ale i na minulých zkušenostech a prožitcích zúčastněných partnerů. Z důvodu přítomnosti šumů vnějších či vnitřních pak může dojít k nedorozumění a neporozumění. Komunikační kanál může být hlasový, zvukový (akustický), zrakový (optický), čichový, pachový (olfaktorický), hmatový či chuťový. U komunikace verbální, řečové, je znám reflexní okruh komunikace, na jehož počátku podnět z vnějšího prostředí cestuje přes receptory dostředivými drahami do centrální nervové soustavy a vychází jako popud odstředivými motorickými drahami přes efektory jako projev v chování či reakce do vnějšího prostředí (DeVito, J. A., 2001, Sovák, M., 1974). P. a H. Hartlovi (2000) uvádí, že pouze několik procent mezilidské komunikace je slovní povahy. Majoritní část připadá komunikaci neverbální, do níž je zahrnuta gestikulace, zrakový kontakt, výrazy tváře (mimika), přibližování či oddálení 6 (proxemika), doteky (haptika), postoje (posturika). J. A. DeVito (2001) uvádí v této kategorii také teritorialitu, sdělování barvami, vůněmi, dary či využití času při komunikaci, R. Hubbell (1981) pak zahrnuje do neverbální komunikace i takzvaný parajazyk neboli paralingvistické aspekty, kam řadí tón hlasu, vzdechy, pláč, smích a další vokální projevy. V oblasti problematiky je vhodné vymezit pojmy jazyk a řeč. „Jazyk je komunikační kód, který se skládá zjasně odlišných a selektovaných signálů, znaků a symbolů reprezentujících každý aspekt tohoto kódu. Jejich adekvátní užití je podmíněno kognitivními procesy, především v oblasti paměti a pozornosti, a také intelektuálními schopnostmi. Má složku sémantickou, syntaktickou, fonologickou a pragmatickou...Fyzikální modalitou jazyka je řečový projev (eventuelně písmo či komunikace neverbálními prostředky). Řeč je fyzikální realizací jazyka, je to užití signálů, které vznikají lidskou respirací, f onací, artikulací a rezonancí" (Neubauer, K., 2007, s. 14-15). Fonologicko-fonetická rovina jazyka zodpovídá za zvukovou stránku, lexikálněsémantická rovina za slovní zásobu a význam slov, morfologicko-syntaktická za gramatiku a stavbu slov a pragmatická rovina za sociální užití. I logopedie v poslední době klade velký důraz na pragmatickou část. Přes ohromný počet 7 miliard obyvatel, nenalezneme na světě dvě bytosti, které by byly naprosto identické. Každý člověk se rodí s určitou genetickou výbavou a v průběhu života získává nové zkušenosti. Na jedince působí také kultura, pohlaví, postavení v rodině a ve společnosti či věk. Komunikace je v současné době předmětem studia mnoha vědních disciplín. Z klasických oborů psychologie, sociologie, lingvistiky, medicíny se rozvíjí nové obory psycholingvistika, sociolingvistika, neuropsychologic atd. Usnadnění přenosu informace je motivem pro různé technické obory. Děti získávají mnoho informací z internetu a z televize, nicméně často mají problémy s vyjadřováním a ve škole čím dál častěji nezvládají čtení. Pro návaznost na další kapitolu je na tomto místě nutné uvést, že komunikační schopnost jednotlivce je „obecně lidská schopnost užívat výrazově prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. " (Klenková, J., 2006, s. 25) 7 1.2 Narušená komunikační schopnost jako předmět vědního oboru logopedie Častou příčinou nedorozumění je překážka na straně komunikačních partnerů. Potíže v komunikaci bývají většinou velmi nápadné. Výborné zvládnutí rétoriky bylo podmínkou pro úspěch ve vědě i politice již za starého Říma či ve středověku. V dnešní době v západní civilizaci má přístup ke vzdělání téměř každý člověk. Logopedie jako vědní disciplína vznikla až v minulém století. Stavěla však na poznatcích z oborů medicínských, psychologických, filozofických či jazykovedných. Předmětem výzkumu však dlouhou dobu byla především řeč. Současné pojetí logopedie ve své definici přináší V. Lechtá (2003, s. 17, 2005, s. 15): „Logopedie je vědní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminace a prevence narušené komunikační schopnosti. Komunikační schopnost člověka je narušena tehdy, když některá rovinajeho jazykových projevů (případně několik rovin současně) působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru....Co se týče formy interindividuální komunikace, může jít o její verbální i neverbální, respektive mluvenou i grafickou formu. Z hlediska průběhu komunikačního procesu může být narušena složka expresivní či receptivní." Citovaný autor dále dodává, že narušení je trvalé nebo dočasné, může jít o vrozenou vadu či získanou poruchu řeči, může být převládající či doprovázet jako symptom jiné dominantní postižení. Z hlediska rozsahu může být úplné nebo částečné. V některých případech bývá uvědomělá, jindy si jí jedinec není vědom. Postihuje symbolické i nesymbolické procesy ve zvukové i nezvukové dimenzi (Lechtá, V., 2005). Narušenou komunikační schopnost dělí do deseti kategorií na vývojovou nemluvnost (dysfázie), získanou orgánovou nemluvnost (afázie), získanou psychogenní nemluvnost (mutismus), narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie), narušení fluence řeči (koktavost, breptavost), narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie), narušení grafické stránky řeči (specifické poruchy učení), symptomatické poruchy řeči, poruchy hlasu a poruchy řeči při kombinovaných vadách (Lechtá, V., 2003). Poruchy v oblasti komunikace mají různorodou etiologii. Z časového hlediska může být příčina ve fázi před porodem, během porodu či po narození dítěte. Genetika má na svědomí hereditární, tedy dědičné, poruchy. Pokud dojde k narušení plodu před narozením, mluvíme o kongenitálních vadách. Nejčastěji se jedná o různá infekční 8 onemocnění matky v prvním trimestru, působení rentgenového záření, otravy v důsledku jedů či návykových látek atd. Při porodu může dojít ke komplikacím s přísunem kyslíku (asfyxie, anoxie) či protrahovaným porodům. Po narození může dojít k poruše například v důsledku ozařování při onkologických onemocněních, těžkosti jsou také způsobeny například úrazy. Komunikační schopnost je také negativně ovlivněna v důsledku degenerativních onemocnění ve vyšším věku. Odhalení a přesné definování příčiny je bezpodmínečné pro úspěšné zvládnutí potíží. V souvislosti s vymezením logopedie je třeba zmínit termín logopedická intervence, což je „...specifická aktivita, kterou uskutečňuje logopéd s cílem identifikovat, eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost, anebo předejít tomuto narušení. Realizuje se na úrovni logopedické diagnostiky, logopedické terapie a logopedické prevence. " (Lechtá, V., 2005, s. 18). M. Lejska (2003) uvádí ve svém dělení povrchovou (zvukovou) rovinu na jedné straně a hlubokou rovinu (dále rozděluje na syntaktickou, sémantickou a rozumovou) na straně druhé. Na tomto podkladě pak dělí poruchy na opožděný vývoj řeči (řadí sem i vývojovou dysfázii), poruchy povrchové struktury řeči (dyslalie, rinolálie), poruchy plynulosti řeči (koktavost, breptavost), poruchy hluboké struktury řeči (afázie) a řečové neurózy (mutismus). 1.3 Narušení komunikační schopnosti u dětí před vstupem do základní školy I. Bytešníková (2007) v publikované disertační práci uvádí jako nej častější narušené komunikační schopnosti u dětí před nástupem do školy narušený vývoj řeči, poruchy artikulace, poruchy fluence, poruchy zvuku řeči a neurotické a psychotické poruchy řeči. Problematika narušeného vývoje řeči je předmětem diplomové práce a je přiblížena ve třetí kapitole. Poruchy artikulace postihují výslovnost hlásek. Dyslalie je jedním z nej častějších narušení komunikačních schopností u dětí předškolního věku. Jedná se o nesprávné vyslovování jedné nebo více hlásek. D. Kutálková (2009) ve shodě s M . Sovákem (1974) uvádí, že do sedmi let věku se u jedinců setkáváme s prodlouženou fyziologickou dyslalií. Citovaná autorka zdůrazňuje věk pěti let jako důležitý pro odhalení deficitu v artikulaci, a to vzhledem k včasnému zahájení nápravy 9 či reedukace. O klasifikaci, etiologii, diagnostice a terapii dyslalie pojednává V. Nádvorníková (in Lechtá, V., 2003). Terapií dyslalie se zabývají M . Guthová a D. Sebianová (in Lechtá, V., 2005). Citované autorky přinášejí komplexní terapeutický přístup. V první fázi se logopéd zaměřuje na přípravná cvičení (rozvoj fonematického sluchu, cvičení motoriky mluvních orgánů), etapu vyvozování hlásky (přímo či nepřímo), etapufixace hlásky a fázi automatizace. Vývojová dysartrie je narušení výslovnosti jako celku, když je narušena respirace, fonace i artikulace. U dětí předškolního věku se většinou jedná o symptomatickou poruchu řeči v důsledku dětské mozkové obrny (Dvořák, J, 2001). Koktavost (balbuties) je syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným (tonickým, klonickým) přerušováním plynulosti procesu mluvení (Lechtá, V., 2003, s. 318). Celková incidence je asi 5%, častější je u chlapců (Lejska, M., 2003). Rinolalie (huhňavost) znamená narušenou nosovost při vyslovování některých hlásek v souvislosti s funkcí velofaryngeálního (patrohrtanového) uzávěru. Při intervenci spolupracuje logopéd s lékaři, na jejichž péči navazuje při terapii (Klenková, J., 2006). Poruchy komunikace u dětí mohou mít psychogenní a neurotický podklad. M . Vokurka a J. Hugo (2007, s. 301) charakterizují mutismus jako neschopnost mluvení z psychických příčin, např. u dětí (většinou jako neurotický příznak) nebo u hysterie či psychózy. VMezinárodní klasifikaci nemocí a Diagnostickém statistickém manuálu Americké asociace je uvedena jedna forma mutismu, a to elektivní (selektivní) mutismus. Při intervenci je nutný týmový přístup (Klenková, J., 2006). Příklady terapie selektivního mutismu přináší ve svých publikacích T. L. Haydenová (2009, 2010). Je nutné zmínit, že u předškolních dětí se vyskytují symptomatické poruchy řeči v souvislosti s jiným, často dominantnějším postižením smyslovým, mentálním či pohybovým. Problematikou se zabývá ve své publikaci V. Lechtá (2008). 1.4 Vzdělávání osob s narušenou komunikační schopností Logopedická intervence je u nás poskytována v oblasti školství, zdravotnictví a práce asociálních věcí. V oblasti školství je to formou individuální či skupinové integrace v rámci škol běžného proudu, mateřských škol logopedických, základních 10 škol logopedických, základních škol pro sluchově postižené ad. Logopedická intervence je poskytována také v poradenských zařízeních, tedy pedagogicko-psychologických poradnách a speciálněpedagogických centrech. V resortu zdravotnictví působí logopedi například v ambulancích, na lůžkových odděleních, v poradnách při poliklinikách, či v rehabilitačních ústavech. V rezortu práce a sociálních věcí je poskytována logopedická intervence v zařízeních sociálních služeb, například v domovech pro seniory, domovech pro mentálně postiženou mládež apod. (Bytešníková, I, in Pipeková, J., 2006). Některé druhy narušené komunikační schopnosti mohou devalvovat člověka, jehož postihly od raného dětství po celý jeho další život. Těmto následkům je třeba předcházet včasným a efektním poskytnutím vhodně zvolené péče. Nezbytné je poskytnout jedincům s komunikačními obtížemi šanci se vzdělávat, a to způsoby, které stimulují maximální rozvoj a umožní projevit nej lepší možnosti a schopnosti. Úroveň začlenění jakkoli handicapované osoby a míru její možné participace ve společnosti v budoucnosti částečně ukazuje na civilizovanost a vyspělost daného státu či civilizace. České školství si v průběhu dějin vybudovalo velmi slušnou pověst. Univerzita Karlova v Praze byla první vysokou školou ve střední Evropě, české země daly světu Jana Amosa Komenského, jednoho z největších pedagogických myslitelů všech dob. Mnozí z českých vědců působí na předních zahraničních univerzitách. Přesto nelze naši školskou soustavu označit jako zcela ideální, a to i z hlediska vzdělávání znevýhodněných jedinců, neboť po téměř celé minulé století bylo možné sledovat trend selektovat postižené mimo běžný vzdělávací proud. Na začátku nového tisíciletí začala zásadní proměna školského systému. Ta byla načrtnuta v publikaci Ministerstva školství Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha (2001). Tento dokument se snažil reflektovat proměny společnosti a definoval nové pojetí a cíle vzdělávání, včetně edukace jedinců postižených a znevýhodněných. Základním dokumentem školského systému primárního, sekundárního a částečně terciárního školství je Zákon č. 561/2004, o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších změn a předpisů („školský zákon"). Ten definuje povinnost vzdělávat se bez výjimek. V § 16 tohoto předpisu definuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kterými jsou jedinci se zdravotním postižením, se zdravotním znevýhodněním a se sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, 11 tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování (§16/2, Zákona 561/2004, ve znění pozdějších změn a předpisů). Směrodatné pro edukaci těchto jedinců jsou také některé normy, které navazují na školský zákon. Vyhláška 72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů vymezuje roli výchovného poradce, metodika prevence, pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogického centra (SPC). Dětem, žákům a studentům, kteří jsou integrováni do školských zařízení, je poskytována péče v SPC dle charakteru jejich postižení. Citovaný předpis v přílohách stanovuje pro centrum standardní služby společné, které jsou předepsány všem SPC (pro žáky svádami řeči, se zrakovým postižením, se sluchovým postižením, s tělesným postižením, s mentálním postižením, s poruchami autistického spektra, hluchoslepým, s více vadami) a standardní služby speciální. Mezi společné činnosti patří vyhledávání postiženého žáka, včasná intervence, psychologická a spéciálněpedagogická diagnostika, konzultace se zúčastněnými stranami, skupinová a individuální práce se žákem, krizová intervence, zpracování návrhů individuálních vzdělávacích plánů, metodické vedení ad (Příloha I, Vyhl. 72/2005 Sb, ve znění pozdějších změn a předpisů). Mezi standardní služby speciální SPC pro žáky s vadami řeči, které spolupracuje též s rodiči takových žáků a vzdělávacími zařízeními, patří logopedická diagnostika a depistáž poruch komunikace, zpracování anamnézy, zpracování programů logopedické intervence, aplikace logopedických terapeutických, stimulačních, edukačních a reedukačních postupů, práce s žáky s potřebou logopedických postupů nevyžadující úpravu vzdělávacího programu, péče o děti cizinců, řešení výchovných problémů, instruktáže pro zákonné zástupce a pedagogické pracovníky, vedení logopedických deníků, zpracování a vedení záznamů o individuální logopedické péči a tvorba didaktických a metodických materiálů pro rozvoj komunikace, tvorba pracovních listů (Příloha II/l, Vyhl 72/2005 Sb, ve znění pozdějších změn a předpisů). Personálně jsou služby v SPC pro žáky svádami řeči zajišťovány psychologem, sociálním pracovníkem a logopedem, jehož úloha, jak uvádí I. Bytešníková (in Pipeková, J et al., 2006), spočívá především v diagnostice a rozvíjení komunikační schopnosti ve všech rovinách jazyka a doporučení při výběru vhodného vzdělávacího zařízení. Nezbytná je také spolupráce s odborníky z dalších zařízení (PPP, SPC, škola), 12 lékaři, psychology, neboť pouze tak je možno dosáhnout komplexní intervence ve prospěch klienta. Vyhláška 73/2005, o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších změn a předpisů, je relevantní k edukaci osob se zdravotním postižením, mezi něž patří i děti, žáci a studenti svádami řeči, neboť vymezuje formu vzdělávání těchto osob (včetně integrace), typy speciálních škol, náležitosti individuálního vzdělávacího plánu, roli asistenta pedagoga, počty žáků ve třídě a další náležitosti. Je zde také řečeno, že primárním cílem je vzdělávat dítě, žáka či studenta v zařízení běžného vzdělávacího proudu, a to formou individuální integrace, pokud je to v jeho možnostech a v možnostech vzdělávacího zařízení. Obsahy a cíle vzdělávání jsou definovány v dokumentu, který se nazývá Rámcový vzdělávací program (RVP). Tyto základní cíle a obsahy přenáší každé školní zařízení do svého vlastního školního vzdělávacího programu. Rámcovými cíli dle RVP pro primární vzdělávání jsou rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání, osvojení základů hodnot, na nichž je postavena naše společnost a získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Naplňováním těchto záměrů má být dosahováno edukaci ve vzdělávacích oblastech dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítě a společnost a dítě a svět (RVP pro předškolní vzdělávání, 2004). Komunikační schopnost je vrozená každému člověku. Logopedie jako vědní disciplína se zaměřuje na jedince s narušenou komunikační schopností. Logopedická intervence se skládá z prevence, diagnostiky a terapie. Odpovídající úroveň komunikačních schopností je jedním ze zkoumaných kritérií při zápisu do základní školy. U dětí před nástupem do školy se nejčastěji vyskytují poruchy artikulace, poruchy fluence, poruchy zvuku a psychogenní poruchy řeči. Logopedická péče osobám s narušením komunikační schopnosti je poskytována v resortech školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. 13 2 VÝVOJ DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU 2.1 Obecně o vývoji dítěte Logopedova znalost vývoje člověka především ve smyslu psychomotorickém a psychosociálním sine qua non jeho efektivní intervence. Informace na toto téma přinášejí monografie českých autorů D. Krejčířové aj. Langmeiera (2006), P. Říčana (2004), M . Vágnerové (2000), Z. Matějčka (2004), Z. Matějčka a M . Pokorné (1998), ale také publikace zahraniční provenience, např. D. E. Papaliové a S. Wendkosové Oldsové (1992) či K. E. Allenové a L. R. Marotzové (2008). Rozvoj technologií a médií umožnil nové způsoby ve výzkumu jak v přírodních, tak v humanitních vědách a důsledkem je možnost sledovat jednak progres ve starých teoriích, ale také vznik teorií nových, a to někdy téměř ze dne na den. Všechny tyto nové vědomosti mají základ v klasických teoriích. S. Freud, příborský rodák, aplikoval na člověka a jeho růst psychoanalýzu a nevědomí. Stejně tak činil jeho pokračovatel E. Erikson, který zohlednil také vliv kultury. Na rozdíl od nich J. Piaget přikládá ve své kognitivní teorii aktivní roli i jedinci samotnému. Co charakterizuje předškoláky naší doby? I dnešní dítě má stejné potřeby jako četné generace jeho předků, ale jak zmiňuje Z. Matějček (2004), tyto potřeby jsou mezi potomky a jejich rodiči naplňovány recipročně, ať se jedná o například otevřenou budoucnost nebo o dostatek podnětů. Citovaný autor se věnuje problému stimulace a důsledkům jejího nenaplňování společně s J. Langmeierem v klasické publikaci Psychická deprivace v dětství (1974). Velice málo se změnilo v souvislosti s tělesnou stavbou a růstem, i dnešní novorozeně se rodí vybaveno mnoha reflexy, některé, spojené s motorikou však postupně vymizí, například Babinského reflex, tonický šíjový reflex a další. Díky progresu medicíny se rodí novorozeňata vážící něco málo přes půl kilogramu. Děti mají dnes šanci dožít se vyššího věku než jejich předkové, s velkou pravděpodobností se rodí starším rodičům.1 Pokrok v medicíně a nové technologie nepřinášejí pouze pozitiva. V ovzduší, v potravinářství i v domácnosti se objevují nové alergeny, v lékařství, a to i v dětském, 1 Naděje na dožití u mužů byla 68,1 let a u žen 75,4 let v roce 1989, v roce 2010 to bylo 74,4 let u muže a 80,6 roků u ženy. Průměrný věk matky při narození byl v roce 1989 24,8 roků, v roce 2010 29,6 roků a úhrnná plodnost 1,874 v roce 1989, zatímco pouze 1,493 v roce 2010. (ČSÚ, Vybrané demografické údaje, http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf) 14 se používá mnoho chemických látek, které mají nežádoucí vedlejší účinky. Záporný vliv může mít i očkování.2 Za poslední století se radikálně proměnila role ženy ve společnosti, alespoň ve státech křesťansko-řecké tradice. Děti tráví s rodiči čím dál méně společných chvil, které se častěji než dříve odehrávají s televizí, počítačem či dalšími médii, které má dnes k dispozici téměř každá rodina. Dochází též k proměně role tatínků, kteří se více účastní na výchově, přibývá otců, kteří odchází na rodičovskou dovolenou. Předškolák za relativně krátké časové období urazil již dlouhou cestu plnou změn. Život nezačíná dnem porodu, ale již mnohem dříve. Za zázrak lze považovat růst a zrání v matčině lůně, když se ze dvou malých buněk, vajíčka a spermie, po třech měsících vyvine plod (fetus), na němž je již jasně patrná hlavička, končetiny, ale také například nehty, může dýchat, ale také hýbat končetinami, otvírat a zavírat ústa a vykonávat další činnosti. Ve čtvrtém měsíci je možné již rozeznat pohlaví a v pátém měsíci má plod vyvinutou nervovou soustavu, avšak velmi nevyzrálou. Již v prenatálním období rodiče ovlivňují budoucnost dítěte. Například plánované rodičovství a těšení se na potomka během těhotenství ze strany budoucího tatínka a maminky působí jistě na plod pozitivněji, než nechtěné těhotenství. Spatná životospráva matky plodu většinou způsobí potíže, které bývají i ireversibilní, např. v důsledku abusu alkoholu a drog nebo kouření cigaret. Během prvního roku po porodu se kojenec přes pasení koníčků, sezení a lezení se stalo batoletem a od té doby se pohybuje po vlastních nohou. Jeho mozek, který byl při příchodu na svět velmi nevyzrálý, je schopen mnoha složitějších myšlenkových operací. Díky tělesné konstituci je schopen udržet velmi dobře rovnováhu, což přispívá k takovým dovednostem jako skákání po jedné noze, přechodu po kladině, kopání do míče či jízdě na kole (Allenova, K. E., Martzová L. R., 2008). Chlapci jsou před nástupem do školy většinou mohutnější než děvčata. Díky rozvoji hrubé a jemné motoriky se samo nají příborem, samo se oblékne. Nutné je však uvést, že vývoj je vysoce individuální záležitostí, proto se najdou mezi jedinci stejného věku menší či větší rozdíly ve výšce, váze či v pohybových dovednostech 2 O problematice chemických látek v potravinářství, lékařství a dalších odvětvích a jejich nebezpečí pojednávají A. Stranečka a J. Patočka v publikaci Doba Jedová (2011). 15 2.2 Vývoj řeči Předmětem mé diplomové práce je narušený vývoj řeči. V této souvislosti následuje nástin vývoje řeči u jednotlivce. Je známo, že ontogenetický (individuální) vývoj je zkráceným vývojem fylogenetickým (druhu). Vývoj komunikace souvisí s procesy antropogeneze (vznik a vývoj člověka) a hominizace (polidšťování). Poslední společný předek člověka a šimpanze, se kterým sdílíme 98,5 % DNA, žil na zemi před 4,5 miliony let. Nejstarší jedinci rodu homo pocházejí z Afriky, odkud se později rozšířili do celého dalšího světa (Koukolík, F., 2005). S pomocí nových zobrazovacích metod přinášejí odborníci stále nové poznatky o vývoji člověka. Nejsou však schopni přesně určit, kdy vznikla řeč. Mluvit mohli možná už neandertálci před 300 000 lety (Harantova, L., 2010). Řeč se nejpravděpodobněji vyvinula u nej starších členů rodu homo sapiens. Důvodem měl být vznik větších skupin ve starém paleolitu, kdy vzájemná péče o srst nebyla schopna rozšířenou skupinu udržet. Nasvědčuje tomu změna tělních částí, které souvisí s dýcháním a řečí u nálezů pralidí starých půl milionu let. Většina témat konverzace u obou pohlaví je zaměřena na komunikaci o druhých lidech. Díky tomu měl dle jedné teorie vzniknout jazyk, další hypotézou vzniku jazyka je potřeba společenské smlouvy a nakonec třetí souvisí s vyhledáváním sexuálního partnera (Barrett, L., Dunbar, R., Lycett, J., 2007). Co je charakteristické pro ontogenetický vývoj řeči? „Řeč se vyvíjí spontánně v prvních letech života člověka, vývoj řeči vyžaduje sluch, zralost mozku a mentální úroveň, nepoškozená mluvidla a řečovou stimulaci, receptivní složka předchází expresivní, vývoj řeči se uskutečňuje v období obligatorního učení a nedědí se nadání na určitý jazyk, lidstvo má však nadání pro vývoj a uplatnění řeči" (Lejska, M., 2003, s. 90). Lidský jedinec se, na rozdíl od mnoha živočišných druhů, rodí velmi nedokonalý. Intaktní dítě potřebuje pro naučení se komunikovat řečí dle normy šest let. Na této cestě prochází několika etapami. Už v prenatálním vývoji lze u plodu pozorovat nitroděložní kvílení či dumlání palečku (Klenková, J., 2006). Pokusy též dokazují, že již kolem 24. měsíce gravidity má dítě vyvinut sluch a je schopno vnímat hudbu či rozeznat lidský hlas. Novorozeně používá již po porodu hlas. Tento projev má však velmi daleko k verbálnímu sdělování, tedy řeči. V. Lechtá (2008) první rok dítěte nazývá stadiem pragmatizace. Prvním z hlasitých projevů dítěte je křik. Na počátku se jedná o reflexní křik s nižší intenzitou, 16 který se po šestinedělí mění na citově zabarvený a intenzivnější s větším hlasovým rozsahem. Nelibost je vyjadřována tvrdými hlasovými začátky, libost naopak měkkými hlasovými začátky. Ty jsou charakterizovány tzv. zvučky či broukáním (Kutálková, D., 2009). Období křiku přechází do období žvatlání. Nejprve jde o pudovou hru s mluvidly doprovázenou mlaskáním či podobnými zvuky. F. Koukolík (2008) uvádí, že v prvním pololetí života jsou kojenci jazykovými univerzalisty, neboť se dokáží naučit každý jazyk. V období asi půl roku přechází v napodobivé žvatlání (lalling). V tomto období začínají malé děti rozlišovat fonémy mateřského jazyka. Souvisí to s přesnější imitační schopností dítěte, které se snaží napodobit pohyby a zvuky, které j sou mu v okolí dostupné. Významný faktor zde sehrávají modulační faktory řeči, tedy rytmus, tempo či výška hlasu. Okolo devátého až desátého měsíce dochází k porozumění řeči. Dítě je schopno v tomto období reagovat na básničky, na pokyny. Obsahu slova jako takovému kojenec ještě nerozumí. Zvláště oblíbené jsou v tomto období básničky jako paci, paci, pacičky. Taktéž jsou schopny na dotaz ukázat, kde se nachází maminka a tatínek. U kojenců však nelze hovořit o prvních slovech, i když to jejich příbuzní uvádějí. Ditě je totiž schopno vyslovit některá slova, avšak je to vždy bez porozumění významu. S prvním slovem je spojeno verbální období vývoje řeči. Sovák (1974) vychází při dělení z vývojové psychologie a uvádí stadium emocionálně volní, asociačně reprodukční, stadium logických pojmů a stadium intelektualizace řeči. Lechtá (2008) zohledňuje hledisko jazykových rovin, proto hovoří o obdobích sémantizace (1.-2. rok), lexemizace (2.-3. rok), gramatizace (3.-4. rok) a intelektualizace (po 5. roku věku). První pololetí druhého roku dítěte je charakterizováno jednoslovnými větami. Jedná se většinou o substantiva či onomatopoická citoslovce, která v závislosti na situaci vyjadřují přání, prosby či city. Slova mohou být tvořena jednou či více slabikami. V tomto období také u intaktních dětí ustává žvatlání. Ve věku jeden a půl roku dítě začíná tvořit dvouslovné věty, které vznikají zpočátku substitucí předchozích vět jednoslovných. Stále však chybí gramatická struktura. Charakteristické pro toto období jsou dotazy dítěte „Co je to?" či Kdo je to? apod a z tohoto důvodu je nazýváno také „první věk otázek". Dítě v něm objevuje mluvení jako aktivitu. Dvouleté batole již začíná používat slov k pojmenování a přenáší je na analogické situace. Mezi druhým a třetím rokem prudce roste slovní zásoba. Na kvalitě 17 nabývá gramatická stránka. Patrné jsou transfery tvarů například při stupňování adjektiv. Velký posun je také v poznání, že dítě řeči může užívat ke komunikaci, k prosazování svých přání a cílů. Rozrůstá se také škála osvojených slovních druhů, přibývá postupně slov ve větných celcích. Verbalizuje se myšlení a řeč počíná intelektualizovat. Stále j de však o komunikaci na úrovni první signální soustavy. K přechodu k druhé signální soustavě dochází na počátku předškolního věku. Jedinec začíná zobecňovat, například morčetem přestalo být jen to jeho, ale také morčata, která viděl v televizi či ve zverimexu. Období je však také spjato s fyziologickými problémy v řeči, které se projevují zadrháváním či opakováním slov. Předškolák se ptá na dění okolo sebe slovy „proč?", „kdy?", „kde?". Toto období je nazýváno druhým věkem otázek. D. Kutálková (2009) v této souvislosti upozorňuje, že i když se dítě ptá pořád na stejné věci, je nutné mít s ním trpělivost a stále odpovídat. Dítě si touto komunikací upevňuje gramatickou stránku řečového projevu, ale hlavně používá jazyk pro sociální interakci a stává se v ní jistější. Začíná používat souvětí, nejprve souřadná, později podřadná. Zlepšuje se také artikulace v souvislosti s rozvojem fonematického sluchu, ačkoli některé hlásky sluchově příbuzné či artikulačně místně shodné jsou stále problémové. Po čtvrtém roce je řeč gramaticky správná. Slovní zásoba se rozšiřuje, zpřesňuje se obsah slov. Před šestým rokem je schopno reprodukovat dlouhé souvětí či kratší příběh. Řeč je téměř shodná s dospělým jedincem po stránce obsahové i formální. 2.3 Jazykové roviny ve vývoji řeči předškoláka Foneticko-fonologická rovina zodpovídá za formální stránku řeči. Dovednosti pro správnou respiraci, fonaci a artikulaci získává dítě již ve fetálním stádiu vývoje, když na ultrazvuku lze pozorovat dumlání prstíků jako přípravu mluvidel na budoucí řečový projev. V pokročilé fázi gravidity se plod projevuje také nitroděložním kvílením. Po porodu se dítě projevuje křikem. Zpočátku jde reflexní reakci, která později získává na záměrnosti. Rozhodným odbobím pro vývoj této roviny je období přechodu z pudového žvatlání na napodobivé žvatlání. Děje se tak po půl roku věku, kdy je dítě schopno již tvořit vědomě zvuky, které se čím dál více podobají fonémům mateřského jazyka. Jako první si kojenec osvojuje tvoření vokálů (samohlásek), z nichž nejjednodušší je pro něj hláska a, kterou posléze začíná spojovat s konsonantami, a to 18 labiálnímí p, b, m, f, v. Postupně se rozvíjí explozivy t, d, n a ť, ď, ň a sykavky obou řad. Naopak největší problémy lze u dětí spatřovat při fixaci vibrant, tedy r a ř. (Ohnesorg, K., 1991, Kutálková, D., 2009). J. Klenková (2006) uvádí neshody vědců nad věkovou hranicí ukončení formálního vývoje řeči. Upozorňuje také, že výslovnost by měla být fyziologická před nástupem školní docházky. Gramatické struktury ve vývoji můžeme zkoumat většinou až v období oslavy prvních narozenin dítěte, kdy začíná vědomě používat slova. V. Lechtá (1990) považuje pro logopedy pozorování právě morfologicko-syntaktické roviny za velmi důležité, protože může poukazovat na vývojové odchylky, např. mentální retardaci. Zpočátku má slovo funkci věty, s rozšiřující se slovní zásobou se okolo jednoho a půl roku věku začínají objevovat věty dvouslovné. J. Průcha (2011) hovoří o pivotové gramatice, kdy několik málo slov z lexikonu dítěte je bazálnich, ve větě umístěných na konstantním místě a ostatní mají funkci doplňující.3 V průběhu třetího roku života do věty přibývá stále více slov a ve čtvrtém roce už dítě začíná tvořit i souvětí. Z hlediska morfologie dítě nejdříve používá podstatná jména a citoslovce onomatopoická. Nejpozději používá číslovky, spojky a předložky, ohýbat slova začíná mezi 2. a 3. rokem. Některé jeho věty mohou působit směšně v souvislosti s nesprávnou aplikací například při skloňování substantiv (Kutálková, D., 2009). Z tohoto segmentu jazykového a řečového projevu dítěte je též možno usuzovat na úroveň jazykového citu. Gramatický projev jedince by měl být v souladu s normou okolo čtyř let věku, pokud tomu tak do tohoto věku není, proto odborníci hovoří o fyziologickém dysgramatismu (Klenková, J., 2006). Lexikálně-sémantická rovina je koncentrována na slovní zásobu a význam slov. První slovo je velkou událostí v rodině a objevuje se většinou okolo jednoho roku věku dítěte. Začíná tím jeho aktivní slovní zásoba, už několik měsíců předtím si kojenec buduje slovník pasivní. Dítě nenabývá slov pouhým jejich vyslovením, ale také pochopením jejich významu. M . Vágnerová (2000) zájem dítěte o slova, jazyk a řeč dává do souvislosti s vyzráváním paměti, když začne v této souvislosti chápat trvalost předmětů ve svém okolí. K nej většímu růstu slovní zásoby dochází mezi 2. a 3. rokem, kdy se slovní zásoba zvýší pětinásobně. J. Langmeier a D. Krejčířová (2006) upozorňují, že 3 Autor poznatky o pivotové gramatice čerpal ze zahraničních výzkumů. Systematický výzkum tohoto problému není v České republice prováděn. 19 kvalitativně se může slovní zásoba lišit v závislosti na jazykovém stylu matky. Kvalitativně se také v počátcích může lišit lexikon chlapců a dívek, jak zmiňuje J.Průcha (2011). Poznání nových slov se batole a předškolák domáhají všetečnými otázkami, jak již bylo zmíněno výše. Předškolák by měl být vybaven zásobou 3000 slov. O důležitosti pragmatické (pragmalingvistické) roviny a propojenosti s ostatními segmenty řeči pojednává například V. Lechtá (1990). Na rozdíl od ostatních se navíc může vyskytovat izolovaně, nepotřebuje slova, klasickým případem je souhlasné či nesouhlasné kývání hlavou. Zahrnujeme sem také prozodické faktory řeči. J. Klenková (2006) zmiňuje, že i malý kojenec rozumí dění okolo sebe a poté mu přizpůsobuje svoje chování. Navíc jde v tomto případě o reciprocitu, když citliví rodiče rozeznávají zpláče dítěte jeho potřeby. Z hlediska vývoje lze pozorovat posun od egocentrismu, kdy dítě používá řeč hlavně samo pro sebe a na základě okamžitých potřeb, ke stále větší socializaci a využívání mluvy a jazyka podle společenských konvencí. K. Durkin (in Hewstone, M . , Stroebe, W., 2006) zdůrazňuje vliv sociálního prostředí nejen na formální stránku jazyka, ale též na budování konverzační dovednosti, na empatii či slušné chování. 2.4 Rozvoj psychiky a socializace jedince Ještě v nedávné minulosti bylo dítě přišedší na svět považováno za nepopsanou desku.4 Výzkumy však dokazují, že už osmiměsíční plod je schopen rozeznávat zvuky a hudbu. Velmi brzy po porodu dítě rozezná hlas své matky od ostatních. Po rodičích také zdědilo určité vlastnosti, genetickou výbavu, mezi kterou patří například vlohy pro nějakou sportovní či kulturní aktivitu, temperament, ale může se také jednat o dispozice k duševním poruchám či onemocněním. Tyto vlivy jsou nazývány hereditárními a v interakci s působením prostředí (environmentálními faktory), mezi něž se řadí vlivy sociokulturní5 , vliv rodičů atd., formují osobnost dítěte. Vývoj osobnosti bude vzhledem k potřebám diplomové práce uveden od období novorozeneckého po dítě předškolního věku. 4 Pojem tabula rasa (nepopsaná deska) je výtvorem anglického filozofa - empiristy a také politologa Johna Lockea (1632-1704), který tvrdil, že základem poznání je zkušenost. 5 O kulturních rozdílech v přístupu k výchově v raných fázích vývoje a jejich možném dopadu na chování jedince má pojednání psycholožka Jiřina Prekopová v knize Malý tyran (2009). 20 Ve fázi novorozeněte by se lidský jedinec měl adaptovat na podmínky nového prostředí. Jak již bylo uvedeno výše novorozenec je vybaven mnoha reflexy, které ovlivňují jeho chování v tomto období, ty však velmi brzy vymizí. Vnímá všemi kanály, i když kvalitativně se smysly odlišují. Zatímco například rozsah vidění je značně omezen, velmi citlivě reaguje na zvuky, zápach, doteky a změny teploty (Langmeier, J, Krejčířová, D., 2006). Dokáže vyjádřit své potřeby, jeho hlavní aktivitou je spánek. Ačkoli nedokáže koncentrovat svoji pozornost na delší časový úsek, je již schopno učit se, a to především v interakci s primárními pečovateli. Z tohoto důvodu je vhodné nabízet mu v dostatečné míře vhodné podněty. Tělesný růst, motorické pokroky a zrání mozku v kojeneckém období mají souvislost se změnami v oblasti osobnostní. Dítě je tak schopno absorbovat čím dál více podnětů z prostředí. K velikým pokrokům dochází především v senzomotorice, kdy dítě začíná přes prvotní vnímání především vlastního těla a prožitků sním spojených přenášet svůj zájem i na okolí. Jeho jednání vykazuje stále více intence, začíná chápat kauzalitu. Zdokonaluje se intermodální vnímání (Langmeier, J., Krejčířová, D., 2006). Klesá čas trávený spánkem a bdění je vyplňováno herní aktivitou. Z hlediska učení Z. Matějček (2004) nazývá toto období první maturitou, neboť je schopno nápodoby. V tomto období ovšem dochází k proměně vymezení vztahu k ostatním lidem, vazbě. Přibližně půlroční dítě si totiž utvoří pevný vztah k jednomu pečovateli6 . Ten se stává jistotou pro celý další vývoj. Dítě při nepřítomnosti tohoto člověka zažívá nejistotu z odloučení, tzv. separační úzkost (Vágnerová, M , 2000). Zlepšuje se vnímání, koncentrace pozornosti a také paměť. S tím souvisí zájem poznávat a odhalovat co nejvíce z jeho okolí, nutno však říci, že egocentricky. Předměty, které uchopí, chce poznávat i dalšími smysly, s oblibou je strká do úst. Progres je také patrný v rozeznávání atributů těchto věcí, tedy například tvaru, barvy. Fáze batolete je pojmenována dle typické houpavé chůze ročního dítěte. Jedinec na konci tohoto období poznává své já. Koordinace zraku a motoriky mu umožňují přesnější manipulaci s předměty. Dokonalejší je také vnímání tvarů, takže je schopno při hře se skládačkou s modely základních geometrických těles zařadit do skládačky na správná místa. Vydrží déle u jedné činnosti. Velký pokrok nastává též v sebeobsluze, 6 Autorem této teorie vazby je britský psycholog JohnBowlby (1907-1990). 21 když je schopno lépe ovládnout svaly související s vylučováním. P. Říčan (2006) přesto doporučuje rodičům citlivý přístup při učení vylučování dítěte do hrníčku. S uvědoměním sama sebe také souvisí období vzdoru, ke kterému v tomto období dochází. Je typické sebeprosazováním a negativismem. Na druhé straně se batole rádo zapojuje do domácích činností a chce pomáhat. Je rádo ve společnosti dětí, ale jeho hraje stále individuální. Výzkumy neprokázaly pro toto období rozdíly mezi děvčaty a chlapci, i když jsou od narození vedeni jinými směry (Papaliová, D. E., Wendkosová Oldsová, S., 1992). M. Vágnerová (2000) předškolní věk chápe jako etapu vyznačující se egocentrismem, fenomenalismem, magičností a absolutismem. Je třeba říci, že na jejím konci by jedinec měl být připraven na pravidelnou školní docházku. Stupeň jemné motoriky umožňuje zvládat držení pastelky špetkovým úchopem, což dává možnost zlepšení kresby a podrobnějšího prohlížení knížek po jedné straně. V neposlední řadě přiníší velkou dávku samostatnosti při sebeobslužných činnostech. V. Pokorná (2001) uvádí stupně vnímání abstraktních figur dle Neuhause, kdy dítě postupně od soustředění se na detaily dosahuje postupně strukturovaného celostního vnímání, které je nutné například při budoucím rozlišování číslic a písmen při čtení a psaní. I sluchové vnímání je stále přesnější, vyvíjí se fonematický sluch, který je základem rozlišování posloupnosti písmen v mluvené řeči. Zdokonaluje se také paměť a to především v důsledku rozvoje řeči. Lze také pozorovat „protomatematické" představy, když předškolák chápe pojmy více a méně, větší a menší, je schopen vyjmenovat řadu čísel, roční období ad. Je patrná dominance jedné ruky nad druhou. Mění se charakter hry, kdy tato se mění v čím dál více kooperativní a kolektivní, postupem času ubývá sobeckosti. Právě při hře se v tomto období již projeví rozdílnost pohlaví7 , kdy holčičky si většinou hrají s panenkami a chlapci s hračkami technickými. P. Říčan (2006) uvádí, že je to také období vytváření svědomí, proto je důležité být dítěti dobrým příkladem. Jednou z možností je například čtení pohádek a vyprávění příběhů, protože právě vrcholí imaginace a fantazie. Mateřská škola hraje důležitou roli při přechodu z rodinného prostředí k povinné školní docházce, a to z důvodu socializačního, ale také z důvodu získání návyků souvisejících s učením na základní škole. Osoba učitele nebo v případě mateřské školy 7 Pohlaví je zde bráno ve smyslu genderovém, tzn. kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami (chlapci a dívkami), nikoli v souvislosti tělesných rozdílů. 22 většinou učitelky, je první autoritou mimo rodinné prostředí. Ve „školkách" lze také spatřovat místo, kde je u dětí posilováno vědomí určitého řádu. Mateřské školy také nabízejí mnoho mimoškolních aktivit v různých kroužcích, od pohybových po výtvarné. Sehrávají též významnou roli na úrovni logopedické prevence. Tempo vývoje lidského jedince je individuální záležitostí. Pro logopéda je důležitá znalost zákonitostí vývoje nejen v oblasti jazyka a řeči, ale také v oblasti motorické a psychosociální. Vývoj jedince je ovlivněn mnoha faktory. Jazykové a řečové funkce se rozvíjí již před narozením. Řeč intaktního dítěte se rozvíjí většinou od jednoho roku a probíhá v etapách semantizace, lexemizace, pragmatizace a intelektualizace. Ve věku pěti let, maximálně sedmi let by měla být řeč dítěte obsahově iformálně správná. Mateřské školy hrají významnou roli v souvislosti s prevencí narušené komunikační schopnosti. 23 3 SPECIFICKY NARUŠENÝ VÝVOJ ŘEČI 3.1 Vymezení specificky narušeného vývoje řeči Vývojová dysfázie je specificky narušený vývoj řeči v důsledku raného mozkového poškození různé etiologie, které postihuje tzv. řečové zóny vyvíjecího se mozku. Dysfatické děti nemají též známky neurologického či psychiatrického onemocnění, nebo takovou poruchu sluchu, a ani nevyrůstají v takových podmínkách, které by mohly vysvětlit charakter jejich těžkostí. Úroveň jazykových schopností je výrazně horší, než se očekává při daných neverbálních a intelektových schopnostech. Porucha má systémový charakter a v různé míře zasahuje impresivní i expresivní oblast v rovině fonologické, morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické a pragmatické... Negativně ovlivňuje intelektový vývoj a utváření individuálního vědomí. [Mikulajová, M., Rafajdusová, I, 1993, s. 31 ad.] O. Dlouhá (2003) uvádí anglický termín pro vývojovou dysfázii specific language impairment a řadí ji do centrálních poruch zpracování řečového signálu (centrál auditory processing disorders, CAPD8 ) a důraz dává na nevyzrálost či poruchy oblastí mozku zodpovědných za sluchové vnímání. Název dysfázie je spojením předpony dys- znamenající, že je něco nedokonalého, odchylného a slova fatický, což znamená týkající se řeči. V. Lechtá (2003) řadí poruchu do kategorie narušeného vývoje řeči. Závažnost vývojové dysfázie9 ukazuje i její zařazení do Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), kde ji najdeme pod kódem F80 Specifické vývojové poruchy řeči ajazyka a dále se dělí na: F80.1 Expresivní porucha řeči, kdy vyjadřování je na nižší úrovni než mentální věk při zachovaném chápání F80.2 Receptivní porucha řeči, kdy chápání je narušeno a sním v mnoha případech i expresivní stránka řeči. Toto dělení uvádí také J. Dvořák (2001). 8 Bližší informace o CAPD lze například získat také ve zprávě z výzkumu P. Dawese a D. Bishopové Auditory processing disorder in relation to developmental disorders of language, communication and attention : a review and critique, publikovaném v International Journal of Language & Communication Disorders (2009) 9 Pojmy vývojová dysfázie a specificky narušený vývoj řeči budou pro potřeby této práce uváděny jako totožné. 24 D. Kutálková (2009) uvádí dělení vývojové dysfázie dle závažnosti na 4 stupně, a to nejtěžší (dává ji zde na roveň nemluvnosti), střední stupeň, lehký stupeň a poslední v souvislosti s dysfatickými rysy, kdy se neobjevuje celá symptomatologie poruchy. Dodává, že právě děti s lehčími formami se často se specificky narušeným vývojem řeči vyrovnávají nejhůře. M. Mikulajová (in Lechtá, V., 2003) upozorňuje také na nutnost rozlišovat specificky narušený vývoj řeči jako samostatnou nozologickou jednotku od případů, kdy tento deficit je příznakem jiného postižení, ať již smyslového, mentálního či pohybového. Naopak žáci s vývojovou dysfázií, či s její historií v anamnéze, mohou mít v průběhu školní docházky problémy s dyslexií a dalšími poruchami učení. Vhodné je zmínit klasifikaci M . Sováka (1974), který dělí narušení vývoje řeči dle průběhu na opožděný vývoj řeči, omezený vývoj řeči, přerušený vývoj řeči a odchylný vývoj řeči. V. Lechtá (1990) přináší třídění dle věkového hlediska na fyziologickou nemluvnost (do 1 roku věku), prodlouženou fyziologickou nemluvnost a vývojovou nemluvnost, kde již jde o patologii v nabývání řečových schopností. 3.2 Příčiny vzniku a projevy narušeného vývoje řeči Vývojová dysfázie může mít několik přičiň, proto autoři hovoří o multifaktoriální etiologii, kdy tyto příčiny nepůsobí samostatně ale společně. J. Klenková (2006) nabízí rozdělení na příčiny genetické, vrozené a získané. Dědičnost hraje jistě v patogenezi specificky narušeném vývoji řeči jistou roli. Podle D. Bishopové a E. Hayiouové-Thomasové (2008), že stanovení míry dědičnosti souvisí také s diagnostickými kritérii, což dokazují na rozdílných výsledcích výzkumů vývoje řeči jednovaječných a dvouvaječných dvojčat. Na rodinné zatížení se soustředil také výzkum univerzity z Manchestru (Conti-Ramsden, G. et al., 2007), do nějž bylo zařazeno 93 probandů a na 300 jejich příbuzných v první linii. Výsledky ukázaly, že čím těžší byla porucha řeči u dítěte, tím nižších výsledků dosahovaly v testech jazykových schopností jeho příbuzní. V České republice nejsou prováděny pravidelné výzkumy, možnost dědičnosti je určována pouze na základě informací z anamnestických rozhovorů, které mohou limitovat spolehlivost, jak uvádí například O. Dlouhá (2003). Porucha vývoje řečových schopností může vzniknout také na základě lehkého postižení mozku v pre-, perí- a postnatálním období. Na plod mohou v době těhotenství 25 působit různé negativní vlivy fyzikální či chemické či infekce matky. V době porodní může k difuznímu postižení centrálního nervstva dojít v důsledku protrahovaného porodu. Funkce centra zpracování řečového signálu může být porušena také v čase poporodním, a to například v důsledku infekce novorozence či nízké porodní hmotnosti. V. Lechtá (1990) přidává poznatek Arnolda, že příčinou potíží ve vývoji řeči mohou být také metabolické problémy. Autor také zmiňuje vliv rodinného prostředí a řečového prostředí na dítě především ve smyslu nedostatku řečových podnětů a v neposlední řadě také pohlaví, kdy incidence u chlapců je vyšší než u dívek. Symptomatologie specificky narušeného vývoje řeči je patrna ve všech jazykových rovinách a složkách osobnosti dítěte. O. Dlouhá (2003) uvádí, že porucha centrálního sluchového zpracování řeči přináší problémy v oblasti fonologickofonetické (rozlišení distinktivních rysů hlásek, znělost-neznělost, přesmyky slabik), lexikálně-sémantické (vágní slovník), syntakticko-morfologické (skloňování slovních druhů, skládání vět, problém udržení řečové linie). V klinickém obraze lze dle autorky sledovat poruchy kognitivních funkcí. Narušena je krátkodobá (fonologická) paměť. Souvislost specificky narušeného vývoje řeči a paměti prokázaly také výsledky výzkumů vědců z Londýna pod vedením G. Bairdové (2009) a britsko-australského výzkumu (Lum, J. A. G. et al., 2010). D. Krejčířová (in Svoboda, M . et al., 2001) zmiňuje v souvislosti s dysfázií dysfunkce v percepci, pozornosti, paměti, organizačních a plánovacích dovednostech, motorické neobratnosti, vizuoprostorových potížích či symbolických funkcích a dodává, že tyto kognitivní deficity se většinou nevyskytují společně, ale každé dítě je jimi postiženo v rozdílné míře. D. Kutálková (2009) k řeči dysfatiků zmiňuje problémy s měkčením, odlišením dvojice sykavek, ale také si často zaměňuje samohlásky a za e. Někdy mu dělá velké potíže a zabere mnoho času hledání vhodného výrazu, jindy jde o jedince výřečné, kteří pro změnu mluví naprosto mimo navozené téma. Uvádí také konkrétní případy špatného skloňování a časování sloves, kdy dítěti dělá potíže pochopit vid, zvratná zájmena apod. Dodává, že i během reedukace a po ní je řeč těchto jedinců velmi nápadná a působí strojeně především při nezralosti či lehkém poškození mozku. M. Mikulajová a I. Rafajdusová (2003) jmenují symptomy související se sluchovou percepci (poruchy fonematického sluchu), poruchami jazykových schopností (na základě poškození kognitivních funkcí, paměti, rytmizace). Autorky také shrnují 26 výzkumy týkající se funkční specializace hemisfér a jejich možný vliv na patologii vývoje řeči. Komplexní obraz vývojové dysfázie přináší ve své publikaci M . Lejska (2003, s. 101), jenž uvádí následující symptomatologii: porucha fonetické i fonologické realizace hlásek, váznutí syntaktického spojování slov do větných celků, porucha v pořadí řazení slabik, přehazování, vynechávání a opakování, řeč je agramatická, často nesrozumitelná, vázne percepce distinktivních rysů, fonematická percepce postižena, neschopnost udržet dějovou linii, přeskoky, neschopnost využití redundance k doplnění, nerozeznává klíčová slova k pochopení smyslu, porucha krátkodobé paměti, malá aktivní slovní zásoba, dyslexie, dyspraxie, nepoměr mezi řečovými a neřečovými schopnostmi, porucha kresby, porucha percepce zrakových, hmatových a rytmických signálů, porušení jemné motoriky a lateralizace. 3.3. Diagnostika specificky narušeného vývoje řeči Diagnostika je proces, kterým je zkoumána charakteristika jedince. Její důležitost je především vjejí provázanosti na další intervenci u handicapovaného jedince a následném zvolení vhodných nápravných metod. Dle V. Lechty (1990, 2003) by diagnostika měla být komplexní, objektivní, respektující celou osobnost, kvantifikovaná, časově ekonomická, průběžná a dlouhodobá, etiologicky zaměřená (měla by pátrat po příčině) a týmová. D. Přinosilová (2007) přináší klasifikace diagnostiky, a to z hlediska etiologie na kauzální a symptomatickou, dle časového sledu na vstupní, průběžnou a výstupní, dle druhu postižení na logopedickou, somatopedickou, psychopedickou atd., dle věku klienta na raný a předškolní věk, školní věk a dospívání, dospělost a stáří. Diferenciální diagnostika spočívá v oddělení jednoho druhu narušené komunikační schopnosti od druhů jiných. J. Klenková (2006) vývojovou dysfázii odlišuje od prostého opožděného vývoje řeči, dyslalie, poruch sluchu, mentální retardace, mutismu, autismu, syndromu Landau-Klejfner10 . Nástin vývoje přístupů k diagnostice narušeného vývoje řeči Diagnostikou vývoje řeči a jeho patologií se odborníci zabývali již v minulém století. Přehled přináší M . Mikulajová (in Lechtá, V., 2003), která pokládá počátky do Blíže o diferenciální diagnostice těchto 2 jednotek pojednává C. Billard et al. (2009) 27 poloviny minulého století. Vytyčuje směr normativní, který se zaměřoval na kvantitativní rozdíly v počtu užívaných slov a slovních druhů u dítěte, a výsledky porovnával s normou. Dalším směrem byl směr medicínský, snažící se dopátrat etiologie patogeneze v řeči. Od 60. let minulého století lze pozorovat pronikání psychologických vlivů do bádání o vývoji řeči, nejprve behavioristů s jejich působením na sociální prostředí a v 70. letech Piagetových následovníků, kteří zdůrazňovali kognitivní stránku vývoje jedince. V tomtéž období se také začaly ve výzkumu častěji využívat informační technologie. Revoluci přinesl do zkoumání řeči a jazyka Noam Chomsky, americký polyhistor11 , svojí teorií syntaktických struktur a nativismu. Tento zájem psychologů vyústil v novou vědní disciplínu - vývojovou psycholingvistiku. Od 70. let lze sledovat přesun zájmu také k pragmatické rovině. Některé směry se zaměřily na konkrétní využití řeči, jiné na konverzaci anebo na působení sociální skupiny či kulturních vzorců. J. Průcha (2011) uvádí, že v současné době ve vývojové psycholingvistice převládají 3 koncepce, a to racionalistický přístup, který navazuje na Chomského teorii a zvýrazňuje dědičnost na úkor působení sociálního prostředí, empiristický, zdůrazňující vlivy prostředí a učení a interakční, který staví na spolupůsobení vloh a sociálního prostředí jednotlivce. M. Mikulajová (in Lechtá, V., 2003) přináší současné dělení dle Laheyové (1988). Směr kategoriální se zaměřuje na diagnostikování symptomů a zkoumá děti z hlediska jejich schopností. Komunikačně-jazykový směr se koncentruje na provázanost všech čtyř jazykových rovin, a to především na uplatnění obsahové stránky řeči v reálné situaci. Diagnostické metody specificky narušeného vývoje řeči J. Klenková (2006) zdůrazňuje nutnost komplexnosti a především týmovosti. Před speciálněpedagogickou diagnostikou by jedinec měl prodělat lékařské prohlídky u foniatra a neurologa. Zanedbáno by též nemělo být získání co nejvíce dostupných anamnestických údajů o probandovi. Další diagnostiku pak provádí psycholog a speciální pedagog na poradenském pracovišti. Zde je nejprve psychologem proveden test inteligence, pro zjištění její úrovně, inteligenčního kvocientu. Lze využít například 1 1 Noam Chomsky (*1928) je nejen lingvistou, ale také politologem a filosofem a je pokládám za jednoho z nejvlivnějších vědců současné doby. 28 Wechslerova testová baterie (PDW-Pražský dětský Wechsler). D. Krejčířová (in Svoboda et al., 2001) doporučuje také využití vývojových škál, například barevných progresivních Ravenových matic. Dále by měla být vyšetřena motorika a oromotorika, ke zjištění její úrovně využívají specialisté například Ozereckého či Gesselovu škálu, nebo orientační test dynamické praxe, zaměřený na pohyby rukou nohou a jazyka. K posouzení laterality je v našich podmínkách nejčastěji používána zkouška Z. Matějčka a Z. Zlaba z roku 1972. Vhodné je vyšetření orientace v prostoru a čase. Dálé je třeba prověřit percepci, a to zrakové vnímání lze posoudit například na základě Edfeldtova reverzního testu, na sluchovou percepci se zaměřuje zkouška sluchově diferenciace či zkouška sluchově analýzy a syntézy, obě pro české prostředí upravené Z. Matějčkem. Při zjišťování grafomotoriky bývá dětmi velmi oblíbena kresba lidské postavy. U starších dětí je možno požadovat též kresbu rodiny, která navíc zjišťuje ukotvení dítěte v rodinném prostředí. Při diagnostice vývoje řeči je třeba zkoumat úroveň kognitivních funkcí. Pro určení koncentrace pozornosti u malých dětí doporučuje M . Vágnerová (in Svoboda, M . et al., 2001) využít subtesty testů inteligence, například Wechslerova, který spočívá v opakovaní nesmyslných slov. Paměť lze zkoumat na několika úrovních. Pro zjišťování neverbální paměti lze od pěti nebo šesti let použít Rey-Osterriethovu komplexní figuru. Verbální paměť lze zjišťovat paměťový test verbální paměti od 6 let. Nabízí se též využití komplexních paměťových testů. Pro menší děti lze opět využít subtestů inteligenčních testů. Je vhodné připomenout také některé výše nezmíněné prvky ze základního vyšetření V. Lechty (2005), jako jsou orientační vyšetření sluchu, které je u nás prováděno na základě Sovákovy metodiky, vyšetření porozumění řeči či v relevantních případech průzkum sociálního prostředí. Diagnostika jazykových schopností by měla prověřit všechny segmenty jazyka a řeči. Testové metody pro toto zjišťování uvádí např. M . Mikulajová (in Lechtá, V., 2003) a nabízí také strategie, které samotnému procesu a výběru konkrétní diagnostiky předcházejí. Zvukovou stránku mluvního projevu je možno posoudit například na základě Zkoušky sluchového rozlišování podle Wepmana a Matějčka, gramatiku a syntax na základě gramatické části schématu Bernsteinové a Tigermannové či Žlabový zkoušku jazykového citu. Sémantickou část schématu Bernsteinové a Tiegermannové či již výše uvedené schéma M . Laheyové lze využít při diagnostice lexikálně-sémantické 29 roviny v řeči. Na aktivní slovník je zaměřena Kondášova obrázkově-slovníková zkouška. Schéma Bernsteinové a Tiegermanové má také část pragmatickou, která se zaměřuje jak na komunikační záměr, tak na konverzační dovednosti. Heidelbergský test řečového vývoje Testová metoda vznikla v Německu ve druhé polovině 70. let minulého století. Reflektovala právě zájem o pragmatickou rovinu v řečovém projevu. Další verze testu vyšla v roce 1991 a její němečtí autoři H. Grimmová a H. Schóler (český překlad příručky z roku 1997 byl poskytnut pro účely diplomové práce) uvádějí nejprve teoretická východiska, z nichž při tvorbě materiálu vycházeli. Poté předkládají strukturu testu a poté vývoj samotného testu. M . Mikulajová (in Lechtá, V., 2003), která je autorkou slovenské verze, z níž byl pořízen i český překlad upozorňuje, že baterie se nezaměřuje na inteligenci a zvukovou stránku projevu. Úkoly by měly určit vývojový stupeň dítěte a pomoci ve stanovení další prognózy. Autoři rozlišili úrovně řečových procesů, a to větnou strukturu, morfologickou strukturu, větný význam, slovní význam, interakční význam a integraci těchto úrovní. Samotný test se skládá ze 13 subtestů: porozumění větám (VS), opakování vět (IS), vytváření plurálu a singuláru (PS), tvoření odvozených slov (AM), odvozování přídavných jmen (AD), oprava významově nesprávných vět (KS), tvoření vět (SB), hledání slov (WF), klasifikace pojmů (BK), flexibilita pojmenování (BF), spojování verbálních a neverbálních informací (VN), dekódování a kódování záměrů, paměť pro text (TG). Výsledkem je individuální skór, na jehož základě lze určit jazykový profil probanda. Metoda je standardizována v mnoha státech západní Evropy, v České republice se používají některé subtesty izolovaně, bez norem. 3.4. Terapie specificky narušeného vývoje řeči Terapie je nedílnou součástí logopedické intervence. Měla by vždy vycházet z co nej podrobnější a přesné diagnostiky, která spočívá nejen ve stanovení diagnózy, ale také příčiny poruchy. V historii se postupy nápravy lišily dle různých pohledů odborníků. Informace o vývoji těchto metod přináší M . Mikulajová (in Lechtá, V., 2005), jež uvádí, že nativisté například stavěli své terapie na syntaxi. V České republice se dlouho kladl důraz na formální stránku řeči, ale v posledních dekádách se pozornost 30 začala přenášet především na pragmatickou rovinu a rozvoj celé osobnosti dítěte (Klenková, J. 2006, Lechtá, V. 1990). Pro úspěšnou terapii je nutno dodržovat obecná pravidla a principy, ať již logopedické, pedagogické či speciálněpedagogické. Je vhodné zmínit také zásady zaměřující se na postupy rozvoje řeči, kde je nutné se odrazit od vývojového stupně, na němž se dítě právě nachází, snažit se je poté stimulovat ke spontánním řečovým projevům a každý takovýto projev rozvíjet komentováním. Nutné je též zapojovat a propojovat u dítěte vnímání na co nejvíce kanálech, k čemuž lze využít různých pomůcek, jež rozvíjejí sluchové a zrakové vnímání či a motoriku. Obtížnější úkoly dítě opakuje po terapeutovi či rodičích. Obsahová stránka je prioritní před zvukovou. Každé dítě má své zájmy, z nichž lze čerpat náměty pro terapeutická sezení a mají bezesporu velký sociální aspekt. Zřetel je též nutné brát na spolupráci s rodiči či zákonnými zástupci malého klienta. Rozvoj řeči dysfatika je dlouhým procesem, proto vyžaduje od logopéda dlouhodobé plánování (Kutálková, D. 2002, Lechtá, V., 1990). Na terapii vývojové dysfázie se zaměřuje M . Mikulajová (in Lechtá, V. 2005), D. Kutálková (2002), náměty lze také čerpat například z publikace J. Klenkové a H. Kolbábkové (2005) či J. Tučkové (2007). Na pomůcky a postupy vycházející z alternativní a augmentativní komunikace se zaměřila B. Bočková (in Klenková, J. et al, 2008) Jak bylo zmíněno výše, symptomy se u každého jedince se specificky narušeným vývojem řeči mohou individuálně lišit jak ve složce řečové, tak v aspektech kognitivních. Při rozvoji hrubé motoriky provádí dítě sportovní aktivity (jízda na kole, tříkolce, běh), přeskakování překážek apod. U jemné motoriky lze využít práce s předměty, a to skládání, rozebírání, navlékání, modelování atp, přičemž jako materiály využíváme papír, přírodniny, textil, míče atd. U starších dětí lze využít komplexnější cvičení se skládáním obrázků do dějové linie (Bočková, B., in Klenková, J., 2008). Oromotoriku a mimiku lze procvičovat imitováním různých aktivit jako je foukání, dávání polibků, předvádění kapříka, rozjíždění mašinky nebo předvádění, dědečka jak kouří fajfku nebo mraku na obloze při špatném počasí. Grafomotorická cvičení je vhodné provádět u dětí předškolního věku s vertikálně položeným papírem, na nějž štětcem či voskovkami píší základní tvary (kruhy, elipsy, vlnovky). 31 Děti s dysfázií mívají problémy se smyslovým vnímáním. K nácviku vizuální percepce slouží například puzzle, skládání různých předmětů do skupin dle různého kritéria (barva, velikost), rozdílné obrázky, předškoláci také rádi hrají pexeso, které rozvíjí zrakovou pozornost a paměť. K rozlišení figury a pozadí slouží například vymalovávání mozaiky nebo hledání detailů na obrázcích. K podpoře vývoje sluchového vnímání lze využít přírodních zvuků (například zvířat), domácího prostředí (dítě rozeznává např. zvuk lžičky, tekoucí vody, sprchy). Lze prezentovat cvičení na fonematický sluch, kdy děti mají odhalit například přítomnost určité hlásky ve slově, diferencovat od sebe slova dle jedné rozdílné hlásky apod. Využívá se hudby a říkadel k podpoře rytmizace a rozvíjení sluchové paměti (poznání písně dle melodie). Podpora tělesného schématu a pravolevé orientace spočívá například v nápodobě, když dítě napodobuje terapeuta nebo jeho pokyny, později může řadit předměty na správnou stranu papíru. B. Bočková (in Klenková, J., 2008) doporučuje v této souvislosti psychomotorické cvičení mozková gymnastika na propojení obou hemisfér. K rozvoji správného dýchání přispívá přivonění k různým předmětům, foukání svíček na dortu, pití brčkem, nafukování balónků, bublifuk, hra na zobcové nástroje, nejčastěji u malých dětí na flétnu. Postupovat by se mělo vždy malými krůčky. Různé dovednosti by se neměly nacvičovat izolovaně, ale logopéd by je měl s ohledem na možnosti dítěte s postupem co nejvíce propojovat, aby docházelo k intermodalitě. Procvičovat lze například propojení smyslů, kdy je prezentován nejprve mluvený příběh, například o zvířatech a jedinec má potom z nabídnutých obrázků či fotografií zvířat vybrat ta, o kterých slyšel v příběhu. Z důvodu preference obsahové stránky řeči je třeba rozvíjet nejdříve slovní zásobu a gramatickou složku. Ze základního zvukového materiálu se přechází k pasivnímu slovníku. Vhodné je začínat se slovy, která jsou praktická pro život dítěte, ať se jedná o zvířata, jídlo či hračky. U aktivního lexikonu je třeba postupovat od jednoslabičných slov se zavřenými slabikami přes dvouslabičná slova ke slovům víceslabičným. Samozřejmé by mělo být opakování slov a témat pasivního lexikonu. V době, kdy jedinec již disponuje základní slovní zásobou, lze zahájit také práci se syntaktickou rovinou řeči a tvořit nejprve jednoslovné věty a ty rozvíjet do dvouslovných i víceslovných spojení. Gramatický aspekt je stavěn na základě 32 modelových vět, na jejichž základě se pak v analogických situacích staví fixace správných gramatických struktur, které pak je možno postupně mezi sebou prolínat. V této fázi reedukace by mělo být dítě schopno již vést základní dialog na úrovni otázek a odpovědí (Kutálková, D., 2002). Citovaná autorka též uvádí, že pro nápravu zvukové stránky řeči platí podobná pravidla j ako u dyslalie. Přípravná cvičení předcházejí samotnému nácviku jednotlivých hlásek. Jde o procvičení mluvních orgánů a fonematického sluchu (některé postupy jsou uvedeny v předchozím oddíle). Po vyvození hlásky by tato měla být postupně fixována a automatizována. Pro všechny postupy platí, že by se měly odehrávat v pohodovém prostředí a pokud možno herní formou, jež má pro dítě velmi pozitivní a motivační náboj. Velký efekt může přinést také účelné využití pomůcek, ať se jedná o hry (pexeso), skládačky (puzzle), obrázky a obrázkové knihy, leporela, předměty denní potřeby apod. Účelné je též prolínat práci individuální s kolektivním nácvikem. Reedukační cvičení provádí s dítětem doma také rodiče, proto je nutné, aby je logopéd přesně instruoval ke správnému nacvičování. Dle D. Kutálkové (2009) většina dysfatiků zvládne svoji poruchu v předškolním věku před nástupem školní docházky. Porucha však také bývá důvodem k odkladu školní docházky a některým jedincům s těžkými formami poruchy je doporučeno vzdělávání většinou v základní škole logopedické. Nezřídka se stává, že jedinec má při školní docházce problémy se specifickými poruchami učení nebo potíže především v jazykových předmětech. Problémy se čtením u žáků s poruchami vývoje řeči v osobní anamnéze potvrdil i výzkum manchesterské univerzity (St. Clair, M . C. et al., 2010). Specificky narušený vývoj řeči je závažné porušení fatických funkcí. Tato porucha nesouvisí pouze s řečí, ale postihuje celou osobnost dysfatika. Má multifaktoriální etiologii. V ČR není k dispozici standardizovaný test řečového vývoje, v některých zemích je používán Heidelbergský test vývoj řeči. Terapie bývá dlouhá a zaměřuje se nejen na rozvoj osobnosti jako celku, nejen na reedukaci řeči. V některých případech přetrvává porucha i v období školní docházky. 33 4 MOŽNOSTI DIAGNOSTICKÝCH POSTUPU NARUŠENÉHO VÝVOJE ŘEČI V LOGOPEDICKÉ PRAXI 4.1. Cíle výzkumného projektu a použité metody Výzkum se zaměřuje na porovnání výsledků šetření v oblasti lexikální, morfologické a syntaktické stránky řeči u dvou skupin dětí. První skupinu tvořily děti docházející do logopedických tříd mateřské školy a druhou, kontrolní skupinu, tvořily děti navštěvující běžnou třídu, v obou případech se jednalo o děti před vstupem do základní školy. Cílem výzkumného projektuje analýza a porovnání výsledků obou skupin dětí, a to po stránce lexikálně-sémantické (subtesty klasifikace pojmů a hledání slov), morfologické (oprava významově nesprávných vět) a syntaktické (tvoření vět). K dosažení tohoto cíle byly vytyčeny následující výzkumné teze: - Intaktní děti mají lexikálně-sémantickou stránku vyvinutou lépe než děti z logopedických tříd mateřské školy - Intaktní děti mají morfologickou stránku na vyšší úrovni oproti dětem v logopedických třídách - Děti v logopedických třídách mateřské školy mají hůře rozvinutou syntaktickou stránku oproti dětem intaktním. Pro výzkum byla vybrána kvalitativní metoda s prvky kvantitativní, a to komparace výsledků, které výše uvedené skupiny dětí dosáhly ve 4 subtestech, konkrétně se jedná o subtesty oprava významově nesprávných vět, tvoření vět, hledání slov a klasifikace pojmů. Při práci s probandy byla použita technika testování a technika pozorování, a to záměrného pozorování. Pro získání informací o mateřských školách byla užita technika nestrukturovaného rozhovoru. Časový harmonogram a organizace výzkumu červen 2010 - leden 2011: teoretická část práce únor 2011 - březen 2012: vlastní šetření, zpracování výzkumu listopad 2012 - odevzdání diplomové práce zabezpečení - vlastní zdroje 34 4.2 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum byl proveden ve 3 mateřských školách v Královéhradeckém kraji. První z nich byla základní a mateřská škola logopedická a je financována prostřednictvím krajského úřadu. Škola poskytuje péči dětem a žákům s těžkými formami narušené komunikační schopnosti (dyslalie, dysfázie, opožděný vývoj řeči, balbuties) již přes 20 let a má velkou spádovou oblast. Z tohoto důvodu je zde také zřízen internát. Děti jsou vzdělávány dle školního vzdělávacího programu „Poznáváme svět", jenž se snaží o harmonický rozvoj celé osobnosti. Z hlediska logopedické péče je kladen důraz na rozvoj nejen formální, ale také obsahové stránky řeči, aby mohla pokud možno co nejdříve proběhnout integrace do běžného proudu vzdělávání. Pedagožky a vychovatelky jsou logopédky a logopedické asistentky. Kapacita třídy mateřské školy logopedické je 10 dětí. Těm je poskytována jak skupinová, tak individuální logopedická péče. Škola spolupracuje se speciálněpedagogickými centry. Další respondenti pocházeli z logopedických tříd při běžné mateřské škole. Kromě 2 logopedických tříd, v nichž bylo v době výzkumu registrováno dohromady 24 dětí je zde také 6 tříd běžného proudu, dohromady 168 dětí. V logopedických třídách je snížený počet dětí, proto je zde možnost častější individuální a intenzivnější práce s jednotlivými dětmi. Logopedická péče je poskytována formou individuálních a skupinových logopedických chvilek a poskytuji ji logopedické asistentky na základě individuálních plánů. Škola spolupracuje se speciálněpedagogickým centrem pro děti svádami řeči a sluchu v jednom z okresních měst kraje. Škola má vlastní školní vzdělávací program, který klade důraz na rozvoj dítěte, osvojení základů a hodnot naší společnosti a získání osobní samostatnosti. Omezuje se učení podáváním hotových poznatků, podporuje se vzdělávání hrou. Pro rozvoj nadání školka nabízí kroužky keramický, výtvarný, pohybový, dovedných rukou, hry na flétnu a základy angličtiny. Posledním výzkumným pracovištěm byla mateřská škola běžného proudu. Má 2 detašovaná pracoviště, v každém z nich fungují 3 třídy. Výzkum byl proveden na detašovaném pracovišti, v němž jsou děti do tříd rozděleny dle věku (v době výzkumu 74 dětí). Při rozhovoru mi zdejší zástupkyně ředitele sdělila, že druhé pracoviště je smíšeným typem. Školní vzdělávací program je postaven na zásadách rozvoje individuality, snahy opory o kladné rysy dítěte, aktivity, demokratického vztahu mezi dítětem a učitelem a všestranného rozvoje učitele. Hlavními oblastmi programu jsou oblast mezilidských vztahů, oblast ekologické výchovy a oblast společenského 35 prostředí. Plán je evaluován. Nabízeny jsou dětem kroužky angličtiny, flétny, cvičení, výtvarný a pohybový. Zástupkyně ředitele cvičí s dětmi edukinestetiku. Dětem s problémy v komunikaci je nabízena služba logopéda. 4.3 Vlastní šetření Děti z mateřské školy logopedické a logopedické třídy mateřské školy 1. Aleš Věk: 6;8 Diagnóza: dyslalia multiplex Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Na Aleškovi byly již při našem prvním setkání patrné známky dyslalie. Díky tomuto narušení komunikační schopnosti mu byl doporučen odklad školní docházky. Od začátku byl zvídavý, co se bude dít, byl povídavý a do řešení úkolů se pouštěl s nadšením. Úkol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme do obchodu, podáváme peníze. 0 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek dělá hodně šaškáren. 2 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Tímto dárkem jsme mamince udělali velikánskou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka děti učí. 1 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje péči. 2 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Tab. 1: Aleš - Oprava významově nesprávných vět 36 Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 4,5, 3,2, 1,8 5 2. Potraviny 14, 17, 20, 16, 19, 18, 15, 17 8 3. Oblečení 21,25,24, 23,22 5 4. Hračky 8, 10, 7, 6, 9 5 5. Dopravní prostředky 26, 27, 29, 30, 28 5 6. Rostliny 12, 14, 15, 11, 13 5 Hrubý skór 33 Tab. 2 Aleš - Klasifikace pojmů Ukol odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovat zahrada 0 2. jablko - ukousnout nevim 0 3. chlapec - spěchat - škola pozdě 0 4. dvůr - ležet - pes nevim 0 5. radovat se - otec - dárek taky nevim 0 6. křeslo - lékař - sedět nevim 0 7. cukr - sladký nevim 0 8. plakat - smutný nevim 0 9. písek - potit se taky n evim 0 10. slunko - studený nevim 0 Hrubý skór 0 Tab. 3 Aleš- Tvoření vět Ukol odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon had 0 3. kmen, kořen, list kůra 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat pít 0 6. nohy, ocas, peří zobák 2 7. volat, šeptat, mluvit plakat 0 8. teď, později, předtím pozdě 0 9. košík, taška, kbelík nákup 0 10. potok, řeka, pramen ryby 0 11. slepice, krůta, kačena vajíčka 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat sekat 2 14. kámen, voda, hlína písek 2 Hrubý skór 13 Tab. 4: Aleš - Hledání slov 37 35 30 25 20 15 10 5 0 Výsledky Aleše Oprava významově Klasifikacepojmů nesprávných vět Tvoření vět Hledaní slov Graf 1: Výsledky Aleše Aleš dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 13 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v Tvoření vět 0 bodů a v Hledání slov 13 bodů. 2. Emanuel Věk: 5;7 Diagnóza: opožděný vývoj řeči Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Emanuel je usměvavý, veselý hoch. Při našich setkáních se koncentroval a snažil. Je na něm patrný opožděný vývoj řeči jak ve formální tak obsahové stránce. 38 Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila tady 0 2. Kdvž jdeme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Ano dobře 0 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Nevim 0 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Udělali jsme mamince dárkem radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Směje se ano. 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem úkoly. 2 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Neví 0 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Nevim 0 Hrubý skór 4 Tab. 5: Emanuel - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 5, 4, 3, 1, 2, 19 - špatná odpověď 0 2. Potraviny 14, 17, 20, 16, 19, 18, 15, 11 8 3. Oblečení 21,25,24, 23,22 5 4. Hračky 8, 10, 7, 6, 9 5 5. Dopravní prostředky 26, 27, 29, 30, 28 5 6. Rostliny 12, 13, 1 2 Hrubý skór 25 Tab. 6: Emanuel - Klasifikace pojmů Úkol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminku mám rád 0 2. jablko - ukousnout Ham 0 3. chlapec - spěchat - škola Neví 0 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře ležel pes 2 5. radovat se - otec - dárek Radovat se otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Křeslo lékař 0 7. cukr - sladký Cukr sladký 0 8. plakat - smutný Plakat smutný 0 9. písek - potit se Písek potit 0 10. slunko - studený Sluníčko 0 Hrubý skór 2 Tab. 7: Emanuel - Tvoření vět 39 Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená bílá 2 2. lev, tygr, slon neví 0 3. kmen, kořen, list kmen 0 4. kostel, chata, vila neví 0 5. skákat, j ít,utíkat skákat a jít 0 6. nohy, ocas, peří nevim 0 7. volat, šeptat, mluvit volat, mluvit 0 8. teď, později, předtím teďko 0 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen nevim 0 11. slepice, krůta, kačena nevim 0 12. veliký, vysoký, hluboký nevim 0 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína nevim 0 Hrubý skór 2 Tab. 8: Emanuel - Hledání slov Výsledkv Emanuela 4 2 22 2 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávný chvět Graf 2: Výsledky Emanuela Emanuel dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 4 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 25 bodů , v Tvoření vět 2 bodů a v Hledání slov 13 bodů. 3. Ema Věk: 6;5 Diagnóza: dyslalia multiplex Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Ema se mi při našem prvním setkání hned vesele představila a zajímala se co se bude dít. Jde o dívku s odkladem školní docházky. Její narušení komunikační 40 schopnosti se nápadně projevuje při vyslovování některých hlásek. Pracovala nevyrovnaným tempem, některé úkoly a odpovědi, především v opravách významově nesprávných vět a v klasifikaci pojmů, tvořila rychle, jinde byla velmi pomalá. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila tu vázu na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme na nákup, tak tam zaplatíme peníze. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Nevim. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Oni pomáhali mamce a ona měla radost. 1 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Maminka se neraduje. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Nevim 2 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Nemocný člověk potřebuje pití. 1 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Když jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 11 Tab. 9 Ema - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 5, 3, 1,2,4 5 2. Potraviny 14, 11,20, 16, 19, 18, 15, 17 8 3. Oblečení 21,25,24, 23,22 5 4. Hračky 8, 10, 7, 6, 9 5 5. Dopravní prostředky 26, 27, 29, 30, 28 5 6. Rostliny 15, 12, 14 3 Hrubý skór 31 Tab. 10: Ema - Klasifikace pojmů 41 Úkol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka zalévá kytičky 0 2. jablko - ukousnout Nevim 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapeček musí do školy 0 4. dvůr - ležet - pes Nevim 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař pořídí miminko 0 7. cukr - sladký Nevim 0 8. plakat - smutný Nevim 0 9. písek - potit se Nevim 0 10. slunko - studený Nevim 0 Hrubý skór 0 Tab. 11: Ema - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená fialová 2 2. lev, tygr, slon opice 1 3. kmen, kořen, list tráva 0 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat nevim 0 6. nohy, ocas, peří ruce 0 7. volat, šeptat, mluvit nevim 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen ryby 0 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký nevim 0 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína nevim 0 Hrubý skór 5 Tab. 12: Ema - Hledání slov Vvsledkv Emv 9 5 0 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávný chvět Graf 3: Výsledky Emy 42 Ema dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 11 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 31, v Tvoření vět 0 bodů a v Hledání slov 5 bodů. 4. Eva Věk: 7;1 Diagnóza: dyslalia Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Eva má maminku epileptickú, nicméně neurologické vyšetření bylo bez nálezu. Dívka je nej starší ve třídě a už se těší do školy. S ochotou mi popovídala o svém věku a zvířátkách, která mají doma. Úkoly plnila v konstantním tempu. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Mamka dala kytici do vázy a na stůl 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když nakupujeme, tak koupíme něco na vaření a zaplatíme to penězi. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek ukáže několik věcí 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Tím dárkem jsme mamince udělali radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Maminka si z radosti hraje s holčičkou. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává jedničky, protože byli moc hodní. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Nemocný člověk potřebuje obrázek, nebo zazpívat nějakou píseň. 0 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Když jsme veselí, uděláme si masky a zpíváme a tancujeme 2 Hrubý skór 9 Tab. 13: Eva - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 3, 2, 5, 4, 1, 30 - špatná odpověď 5 2. Potraviny 11, 16, 18, 19, 17, 14, 20, 15 8 3. Oblečení 22, 25,21,23,24 5 4. Hračky 7, 8, 9, 6, 10 5 5. Dopravní prostředky 30, 28, 29, 26, 27 5 6. Rostliny 12, 13, 11 3 Hrubý skór 31 Tab. 14: Eva - Klasifikace pojmů 43 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka nevim 0 2. jablko - ukousnout Jablíčko sníst 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Pes leží na dvoře 2 5. radovat se - otec - dárek Radovat se otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Nevim 0 7. cukr - sladký Cukr sladký 0 8. plakat - smutný Plakat smutný 0 9. písek - potit se Písek potit se na sluníčku 0 10. slunko - studený Slunce nás opálí, když je voda studená 2 Hrubý skór 6 Tab. 15: Eva - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon žralok 0 3. kmen, kořen, list tráva 0 4. kostel, chata, vila nevim 1 5. skákat, j ít,utíkat cvičit 2 6. nohy, ocas, peří křídla 2 7. volat, šeptat, mluvit povídat si 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík koště 0 10. potok, řeka, pramen tráva 0 11. slepice, krůta, kačena kůň 0 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat malovat 2 14. kámen, voda, hlína kytičky 0 Hrubý skór 10 Tab. 16: Eva - Hledání slov Vvsledkv EVY 31313131 9 31 10 31 6 10 31 6 10 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvorem vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 4: Výsledky Evy 44 Eva dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 9 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 31 bodů, v Tvoření vět 6 bodů a v Hledání slov 10 bodů. 5. Gita Věk: 7;8 Diagnóza: dyslalia multiplex až mluvní dyspraxie Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Gita při všech úkolech působila velmi nejisté, trvaly jí velmi dlouho. Signifikantní též bylo narušení komunikační schopnosti především u sykavek a také u hlásek ras. Děvčátko má odklad školní docházky a je nej starším probandem v šetření. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka dala květiny na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat, tak zaplatíme peníze. 1 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně vytáček 2 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Nevim 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Radosti 0 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Nemocný člověk potřebuje léky. 2 8. V loterii je možné použít auto. Nevim, co je loterie. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Já nevim. 0 Hrubý skór 9 Tab. 17: Gita - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 4, 3,5 5 2. Potraviny 20, 11, 15, 14, 16, 18, 19,17 8 3. Oblečení 25,23,22,24,21 5 4. Hračky 10, 9, 7, 8, 6 5 5. Dopravní prostředky 26, 27, 29, 30, 28 5 6. Rostliny 14, 13, 1, 3,5 - špatná odp. 0 Hrubý skór 28 Tab. 18: Gita - Klasifikace pojmů 45 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovat v zahrada 0 2. jablko - ukousnout Jablko ukoustnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchat škola 0 4. dvůr - ležet - pes Dvůr ležet pes 0 5. radovat se - otec - dárek radovat se dárek otec 0 6. křeslo - lékař - sedět křeslo lékař sedět 0 7. cukr - sladký Cukr sladký 0 8. plakat - smutný Plakat smutný 0 9. písek - potit se Písek potit 0 10. slunko - studený Slunko studený 0 Hrubý skór 0 Tab. 19: Gita - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená žlutá 0 2. lev, tygr, slon nevim 0 3. kmen, kořen, list nevim 0 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat jít 0 6. nohy, ocas, peří kohout 1 7. volat, šeptat, mluvit nevim 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen rybičky 0 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína nevim 0 Hrubý skór 4 Tab. 20: Gita - Hledání slov Vvsledkv Gitv 9 4 0 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 5: Výsledky Gity 46 Gita dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 9 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 28 b., v Tvoření vět 0 b. a v Hledání slov 4 bodů. 6. Jiří Věk: 6;9 Diagnóza: Opožděný vývoj řeči Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Jirka je veselý chlapec. Nad úkoly se snažil přemýšlet, problémy mu dělaly úkoly s větami, tedy Oprava významově nesprávných vět a Tvoření vět. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat, nakupujeme. 0 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Toje správně. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Tím dárkem jsmejí dali pusu. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Maminka se směje. 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Dárků. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Nemocný potřebuje smrkat. 1 8. V loterii ie možné použít auto. Táta má pěžota 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 5 Tab. 21: Jiří - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 3,4,5 5 2. Potraviny 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20 8 3. Oblečení 21,25,24, 23,22 5 4. Hračky 6, 7, 9, 10, 8 5 5. Dopravní prostředky 28, 29, 30, 26, 27 5 6. Rostliny 11, 12, 13, 14, 15 5 Hrubý skór 33 Tab. 22: Jiří - Klasifikace pojmů 47 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje v zahradě. 2 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá 0 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře leží pes 2 5. radovat se - otec - dárek Otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Křeslo sedět 0 7. cukr - sladký Cukr sladký 0 8. plakat - smutný Nevim 0 9. písek - potit se Máme doma písek 0 10. slunko - studený Já nevim 0 Hrubý skór 4 Tab. 23: Jiří - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon zvířata 1 3. kmen, kořen, list písek 0 4. kostel, chata, vila školka 1 5. skákat, j ít,utíkat utíkat 0 6. nohy, ocas, peří pejsek 0 7. volat, šeptat, mluvit mluvit 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík taška 0 10. potok, řeka, pramen ryba 0 11. slepice, krůta, kačena kačenka 0 12. veliký, vysoký, hluboký žirafa 0 13. řezat, přitloukat, natírat natírat 0 14. kámen, voda, hlína kámen 0 Hrubý skór 4 Tabulka 24: Jiří - Hledání slov Výsledky Jiřího 33 5 4 4 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávných vět Graf 6: Výsledky Jiřího 48 Jiří dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 5 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 33 b., v Tvoření vět 4 bodů a v Hledání slov 4 bodů. 7. Jonáš Věk: 6;0 Diagnóza: receptivní porucha řeči, porucha motoriky, nerovnoměrný kognitivní vývoj, afektivní záchvaty Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická V Jonášových výsledcích se projevila narušená komunikační schopnost. I v praktických činnostech ve třídě bylo patrné jeho narušení motoriky. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Nevim 0 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Nevim 0 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Já prostě nevim. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Nevim 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Neznám 0 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Nevim 0 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Nevim 0 Hrubý skór 2 Tab. 25: Jonáš - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 4, 2,13,14 - špatné odpovědi 0 2. Potraviny 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20 8 3. Oblečení 21,24, 25,22, 23 5 4. Hračky 6, 7, 8, 9, 10, 26, 27, 28, 29,30 0 5. Dopravní prostředky 28, 29, 30, 26, 27, 3 - špatná odp. 0 6. Rostliny 1,5- špatná odp. 0 13 Tab. 26: Jonáš - Klasifikace pojmů 49 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Tatínek seká trávu 0 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchat škola 0 4. dvůr - ležet - pes Nevím 0 5. radovat se - otec - dárek Radovat se otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Křeslo lékař sedět 0 7. cukr - sladký Cukr sladký 0 8. plakat - smutný Plakat smutný 0 9. písek - potit se Písek 0 10. slunko - studený Studený 0 Hrubý skór 0 Tab. 27: Jonáš - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená nevím 0 2. lev, tygr, slon nevím 0 3. kmen, kořen, list nevím 0 4. kostel, chata, vila nevím 0 5. skákat, j ít,utíkat nevím 0 6. nohy, ocas, peří nevím 0 7. volat, šeptat, mluvit bazén 0 8. teď, později, předtím jídlo 0 9. košík, taška, kbelík taška 0 10. potok, řeka, pramen koupat se 1 11. slepice, krůta, kačena vajíčka 1 12. veliký, vysoký, hluboký dinosaurus rex 0 13. řezat, přitloukat, natírat utírání 0 14. kámen, voda, hlína voda 0 Hrubý skór 2 Tabulka 28: Jonáš - Hledání slov Vvslekdv Jonáše 35 - i — 30 - 25 - 20 - 10 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávných vět Graf 7: Výsledky Jonáše 50 Jonáš dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 2 bodů, v subtestu Klasifikace pojmů 13 b., v Tvoření vět 0 bodů a v Hledání slov 2 bodů. 8. Josef Věk: 6;1 Diagnóza: dyslalia Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Josef je šikovný kluk, který mi o sobě pověděl hned na začátku odkud je a kolik mu je let. Také se radoval, že byl u zápisu a popisoval mi, co vše tam dělal. Měl veliký elán do práce. V řeči byl patrný rotacismus. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka přeci dává vázu s květinami na okno. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme do práce, vyděláváme peníze. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Nevim 0 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Maminka se ze samých starostí a trápení zlobí. 1 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Učitelka zadává dětem radosti 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem radosti 0 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, tak potřebuje prášky. 2 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Nevim 0 Hrubý skór 7 Tab. 29: Josef - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2, 3,4, 1,5 5 2. Potraviny 20, 18, 17, 16, 19, 15, 14, 11 8 3. Oblečení 22, 24, 23,25,21 5 4. Hračky 6, 7, 9, 10, 8 5 5. Dopravní prostředky 26, 28, 27, 29, 30 5 6. Rostliny 11, 12, 13, 15, 14 5 33 Tab. 30: Josef - Klasifikace pojmů 51 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Kytky 0 2. jablko - ukousnout Nevim 0 3. chlapec - spěchat - škola Do školy 0 4. dvůr - ležet - pes Bouda 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim 0 6. křeslo - lékař - sedět Nevim 0 7. cukr - sladký Jí se 0 8. plakat - smutný Pláče se 0 9. písek - potit se Nevim 0 10. slunko - studený Nevim 0 Hrubý skór 0 Tab. 31: Josef - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon žirafa 1 3. kmen, kořen, list nevim 0 4. kostel, chata, vila domek 1 5. skákat, j ít,utíkat trampolína 0 6. nohy, ocas, peří běží 0 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím rychle 1 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat sekat 2 14. kámen, voda, hlína tráva 0 Hrubý skór 13 Tab. 32: Josef - Hledání slov Vvslekv Josefa 5 0 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvorem vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 8: Výsledky Josefa 52 Josef dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 7 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 0 b. a subtestu Hledání slov 13 b. 9. Marek Věk: 7;6 Diagnóza: opožděný vývoj řeči Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Marek má odklad školní docházky z důvodu opožděného vývoje řeči. K narušení komunikační schopnosti se přidružuje psychomotorický neklid. Před samotným prováděním testu mi řekl vesele několik vět o sobě, kolik mu je, kde bydlí a kolik mají zvířátek. Pracoval velmi rychle. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, zaplatíme penězi. 2 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně blbostí 2 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Tímto dárkem jsme mamince udělali velikou radost 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Když má maminka trápení a starosti, tak je smutná. 2 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Nevim 0 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se vyléčit. 2 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Když jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 14 Tab. 33: Marek - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,4, 3,5,2 5 2. Potraviny 11, 14, 17, 19, 20, 18, 16, 15,3 8 3. Oblečení 21,23,22, 25,24 5 4. Hračky 7, 9, 8, 10, 6 5 5. Dopravní prostředky 24, 25,21,22, 23, 10 5 6. Rostliny 11, 12, 13, 14, 15 5 33 Tab. 34: Marek - Klasifikace pojmů 53 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovat zahrada 0 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchat škola 0 4. dvůr - ležet - pes Dvůr ležet pes 0 5. radovat se - otec - dárek Otec radovat se dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař křeslo sedět 0 7. cukr - sladký Sladký cukr 0 8. plakat - smutný Plakat smutný 0 9. písek - potit se Písek potit 0 10. slunko - studený Slunko studený 0 Hrubý skór 0 Tab. 35: Marek - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon mamut 1 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat chodit 2 6. nohy, ocas, peří hlava 2 7. volat, šeptat, mluvit nevim 2 8. teď, později, předtím práce 0 9. košík, taška, kbelík batoh 1 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena kuřátko 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat ťukat 0 14. kámen, voda, hlína bahno 1 Hrubý skór 18 Tab. 36: Marek - Hledání slov Výsledky Marka 14 181818 0 18 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 9: Výsledky Marka 54 Marek dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 14 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 0 b. a subtestu Hledání slov 18 b. 10. Martin Věk: 6;8 Diagnóza: bez diagnózy, vrácen ze ZS pro nevyzrálost Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Martin se byl do mateřské školy vrácen z 1. ročníku základní školy pro nevyzrálost CNS, jenž se projevovala ve všech školních aktivitách. Proto byl vrácen zpět do mateřské školy a zařazen do logopedické třídy, kde mu může být věnována individuálně-skupinová péče v menším počtu dětí. Při řešení úkolů byl hovorný, klidný a rozvážný. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stoleček nebo na okno 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat, dáváme někomu do pokladny peníze. 2 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašekpobavuje lidi. 1 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Uklízeli jsme. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně radosti. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, budeme si zpívat a tancovat. 2 Hrubý skór 10 Tab. 37: Martin - Oprava významově nesprávných vět 55 Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2, 4,5, 1,3,7, 5 2. Potraviny 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20,3 8 3. Oblečení 24, 23,25,21,22 5 4. Hračky 9, 6, 8, 10, 7 5 5. Dopravní prostředky 26, 28, 29, 27, 30 5 6. Rostliny 12, 13, 15, 11, 14 5 33 Tab. 38: Martin - Klasifikace pojmů Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko - ukousnout Jablíčko ukousnout. 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapeček spěchá do školy. 2 4. dvůr - ležet - pes Na dvorečku leží pejsek. 2 5. radovat se - otec - dárek Chlapeček dostal dáreček. 0 6. křeslo - lékař - sedět Hocha léčí doktor. 0 7. cukr - sladký Cukrje moc sladký. 2 8. plakat - smutný Chlapeček plaká. 0 9. písek - potit se Písek staví se z něj. 0 10. slunko - studený Sluníčko pálí. 0 Hrubý skór 8 Tab. 39: Martin - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená oranžová 2 2. lev, tygr, slon lvice 0 3. kmen, kořen, list list 0 4. kostel, chata, vila věž 1 5. skákat, j ít,utíkat běháme 2 6. nohy, ocas, peří ptáček 2 7. volat, šeptat, mluvit šeptáme potichu 0 8. teď, později, předtím za chvilku 2 9. košík, taška, kbelík houby 0 10. potok, řeka, pramen kačenka 0 11. slepice, krůta, kačena vajíčka 1 12. veliký, vysoký, hluboký hrubý 0 13. řezat, přitloukat, natírat hřebík 0 14. kámen, voda, hlína žížala 0 Hrubý skór 10 Tab. 40: Martin - Hledání slov 56 Výsledkv Martina 10 8 101010 (Dpi ava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledání slov nesprávných vět Graf 10: Výsledky Martina Martin dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 10 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 8 b. a subtestu Hledání slov 10 b. 11. Miluše Věk: 5; 10 Diagnóza: dyslalia Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy Miluše se mi při našem setkání hezky představila a pověděla, kolik je jí let. Také mi sdělila, že se moc těší do školy. V řeči byl patrný rotacismus a rotacismus bohemicus. 57 Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka dala vázu s květinami na stůl nebo na okno 2 2. Kdvž jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme do práce, tak vyděláváme peníze. 2 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek tančí. 2 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Tím dárkem mamince udělali velikánskou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Paní učitelka zadává dětem hodně úkolů. 2 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně nějaké prášky. 2 8. V loterii je možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tančíme. 2 Hrubý skór 15 Tab. 41: Miluše - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 4,5,3 5 2. Potraviny 11, 15, 16, 19, 18, 20, 17, 14 8 3. Oblečení 22,24,21,23,25 5 4. Hračky 7, 8, 9, 10, 6 5 5. Dopravní prostředky 28, 27, 26, 30, 29 5 6. Rostliny 12, 13, 14, 15, 11 5 33 Tab. 42: Miluše - Klasifikace pojmů Úkol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Nevim 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá škola 0 4. dvůr - ležet - pes Pes leží v boudě 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim 0 6. křeslo - lékař - sedět Sedí lékař na křesle 1 7. cukr - sladký Nevim 0 8. plakat - smutný Nevim 0 9. písek - potit se Je teplo 0 10. slunko - studený Je zima 0 Hrubý skór 3 Tab. 43: Miluše - Tvoření vět 58 Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon žirafa 1 3. kmen, kořen, list nevim 0 4. kostel, chata, vila domek 1 5. skákat, j ít,utíkat trampolína 0 6. nohy, ocas, peří běží 0 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím rychle 1 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat sekat 2 14. kámen, voda, hlína tráva 0 Hrubý skór 13 Tab. 44: Miluše - Hledání slov Vvsledkv Miluše 15 1 í Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 11: Výsledky Miluše Miluše dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 15 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 3 b. a subtestu Hledání slov 13 b. 12. Miroslav Věk: 5;7 Diagnóza: dyslalia, agramatismus Vzdělávací zařízení: logopedická třída mateřské školy 59 V Miroslavově projevu byla patrná narušená komunikační schopnost a také zpočátku jistá nejistota. Projevoval smutek, když si nevěděl rady s otázkou. Byla na něm patrná veliká snaha. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, nakupujeme jídlo. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek třeba tancuje. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Udělali jsme dort. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení je maminka hodná. 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Paní učitelka zadává hodně úkolů. 2 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Nevim 2 8. V loterii ie možné použít auto. Pracovat 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme 2 Hrubý skór 12 Tab. 45: Miroslav - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 3,5, 1,2,4 5 2. Potraviny 15, 16, 18, 19, 20, 17, 14, 11 8 3. Oblečení 21,23,24, 25,22 5 4. Hračky 8, 9, 6, 7, 10 5 5. Dopravní prostředky 27, 30, 29, 28, 26 5 6. Rostliny 13, 14 2 30 Tab. 46: Miroslav - Klasifikace pojmů 60 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje zahrada. 0 2. jablko - ukousnout Nevim 0 3. chlapec - spěchat - škola Nevim 0 4. dvůr - ležet - pes Dvůr leží pes. 0 5. radovat se - otec - dárek Raduje otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Křeslo lékař sedět. 0 7. cukr - sladký Cukr sladký. 0 8. plakat - smutný Plakat smutný. 0 9. písek - potit se Písek potit se. 0 10. slunko - studený Slunko velký. 0 Hrubý skór 0 Tab. 47: Miroslav - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená Slunce 0 2. lev, tygr, slon nevim 0 3. kmen, kořen, list kořen 0 4. kostel, chata, vila kostel 0 5. skákat, j ít,utíkat utíkat 0 6. nohy, ocas, peří nohy 0 7. volat, šeptat, mluvit mluvit 0 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík košík 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena slepice 0 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat natírat 0 14. kámen, voda, hlína hlína 0 Hrubý skór 5 Tab. 48: Miroslav - Hledání slov Výsledky Miroslava 303030303030 5 30 0 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 12: Výsledky Miroslava 61 Miroslav dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 12 b., v subtestu Klasifikace pojmů 30 bodů, v subtestu Tvoření vět 0 b. a subtestu Hledání slov 5 b. 13. Pavel Věk: 6;1 Diagnóza: vývojová porucha řeči Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Pavel má diagnostikovánu vývojovou poruchu řeči. I přes toto narušení není jeho řeč nápadně patologická. Plnění úkolů mu zabralo dost času, hodně přemýšlel. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze 0 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně otáček 1 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Udělali jsme lásku. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Správná. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. 2 8. V loterii ie možné použít auto. V loterii, že máš jet. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 8 Tab. 49: Pavel - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 3,5,4, 22-špatně 0 2. Potraviny 11, 14, 16, 17, 19, 20, 18, 15 8 3. Oblečení 21,23,24, 25 4 4. Hračky 6, 7, 8, 10, 9, 1 - špatně 0 5. Dopravní prostředky 26, 27, 28, 29, 30 5 6. Rostliny 13, 14, 26-špatně 0 17 Tab. 50: Pavel - Klasifikace pojmů 62 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá 0 4. dvůr - ležet - pes Pes hlídá 0 5. radovat se - otec - dárek Otec dárek 0 6. křeslo - lékař - sedět Nevim. 0 7. cukr - sladký Cukr se dává do kávy 0 8. plakat - smutný Mít kamaráda 0 9. písek - potit se Na písku si děti hrajou. 0 10. slunko - studený Slunko teplý. 0 Hrubý skór 2 Tab. 51: Pavel - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená stejné 0 2. lev, tygr, slon zvířata 1 3. kmen, kořen, list stejné 0 4. kostel, chata, vila stejné 0 5. skákat, j ít,utíkat pohoupat 0 6. nohy, ocas, peří stejné 0 7. volat, šeptat, mluvit stejné 0 8. teď, později, předtím udělat dort 0 9. košík, taška, kbelík jídlo 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký vysoký 0 13. řezat, přitloukat, natírat sekat 2 14. kámen, voda, hlína hlína 0 Hrubý skór 6 Tab. 52: Pavel - Hledání slov Výsledky Pavla 35 - i — 30 - 25 - 15 10 5 0 Oprava významově Klasifikace pojmu Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 13: Výsledky Pavla 63 Pavel dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 8 b., v subtestu Klasifikace pojmů 17 bodů, v subtestu Tvoření vět 2 b. a subtestu Hledání slov 6 b. 14. Vladimír Věk: 6;9 Diagnóza: opožděný vývoj řeči Vzdělávací zařízení: mateřská škola logopedická Na Vládíkovi byla patrná narušená komunikační schopnost ve výslovnosti některých hlásek, především 1, r, ř. Také byl při plnění úkolů lehce nesoustředěn, patrný byl na něm lehký neklid a nervozita. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, dáváme peníze 1 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně otáček 1 4. Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. Tímto dárkem jsme mamince udělali radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Nevím. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně úkolů 2 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně odpočívat. 2 8. V loterii je možné použít auto. Neznám. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme nebo tancujeme 2 Hrubý skór 13 Tab. 53: Vladimír - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 3,4, 1,5,2,8 5 2. Potraviny 11, 15, 14, 16, 19, 20, 18, 17 8 3. Oblečení 21,22, 25,23,24 5 4. Hračky 6, 8, 9, 7, 10 5 5. Dopravní prostředky 27, 30, 28, 29, 25 5 6. Rostliny 12, 14, 15, 13, 11 5 33 Tab. 54: Vladimír - Klasifikace pojmů 64 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě a venku 2 2. jablko - ukousnout To je jídlo 0 3. chlapec - spěchat - škola Musí rychle do školy 0 4. dvůr - ležet - pes Pes leží a spí 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim. 0 6. křeslo - lékař - sedět Nevim. 0 7. cukr - sladký Cukrje moc sladký. 2 8. plakat - smutný Tečou slzičky z očí 0 9. písek - potit se To je poušť 0 10. slunko - studený Je to moc studený. 0 Hrubý skór 4 Tab. 55: Vladimír - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená Barva 2 2. lev, tygr, slon Zvířata 1 3. kmen, kořen, list stromy 2 4. kostel, chata, vila domečky 1 5. skákat, j ít,utíkat cvičení 2 6. nohy, ocas, peří nevim 0 7. volat, šeptat, mluvit nevim 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena kač kač kač 0 12. veliký, vysoký, hluboký nevim 0 13. řezat, přitloukat, natírat neví 0 14. kámen, voda, hlína mokrá 0 Hrubý skór 10 Tab. 56: Vladimír - Hledání slov Výsledky Vladimíra 10 4 1010 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvorem vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 14: Výsledky Vladimíra 65 Vládík dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 13 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 4 b. a subtestu Hledání slov 10 b. Děti z běžné třídy mateřské školy 1. Albert Věk: 5; 10 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Albert se mi představil s tím, že je zvědavý, co budeme dělat. Uvedl, že se mu moc líbí ve školce, ale těší se do školy. Reagoval velmi pohotově. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, platíme peníze. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně lumpáren. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka hněvá. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně smutnosti. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně ležení. 1 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 12 Tab. 57: Albert - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2, 4, 3, 1,5 5 2. Potraviny 11, 14, 16, 17, 19, 20, 18, 15, 1 8 3. Oblečení 23,24, 25,21,22 5 4. Hračky 6, 8, 10, 9, 7 5 5. Dopravní prostředky 27, 30, 29, 28, 26 5 6. Rostliny 13, 15, 14, 11 4 32 Tab. 58: Albert - Klasifikace pojmů 66 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovala v zahradě 2 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchal do školy. 2 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře ležel pes. 2 5. radovat se - otec - dárek Radoval se otec z dárku. 1 6. křeslo - lékař - sedět Na křesle seděl lékař 2 7. cukr - sladký Cukrje sladký. 2 8. plakat - smutný Plakal smutný 0 9. písek - potit se Z písku potit se. 0 10. slunko - studený Sluníčko je studený. 0 Hrubý skór 11 Tab. 57: Albert - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon žirafa 1 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila starej barák 2 5. skákat, j ít,utíkat běžet 2 6. nohy, ocas, peří ruce 0 7. volat, šeptat, mluvit tiše 0 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík kabelka 0 10. potok, řeka, pramen říčka 0 11. slepice, krůta, kačena kačer 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat dávat 0 14. kámen, voda, hlína písek 2 Hrubý skór 15 Tab. 60: Albert - Hledání slov Výsledky Alberta 32323232 15 13 32 11 15 13 32 11 15 13 32 11 15 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávných vět Graf 15: Výsledky Albterta 67 Albert dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 13 b., v subtestu Klasifikace pojmů 32 bodů, v subtestu Tvoření vět 11 b. a subtestu Hledání slov 15 b. 2. Arnošt Věk: 5; 11 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Arnošt se mi hezky představil a pověděl mi kolik mu je let. Nad řešením úkolů si lámal hlavu a dal si na něm záležet. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, dáváme peníze 1 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Nevím 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Nevim 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně uzdravit. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 10 Tab. 61: Arnošt - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 3,5,4,5, 8,7 5 2. Potraviny 11, 14, 16, 17, 19, 20, 18, 15, 3,5 8 3. Oblečení 23,21,22,24, 25 5 4. Hračky 7, 9, 10, 8, 6 5 5. Dopravní prostředky 26, 27, 28, 29, 30 5 6. Rostliny 11, 14, 15, 13, 12 5 33 Tab. 62: Arnošt - Klasifikace pojmů 68 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Arnošt ukousljablko 2 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Dvůr leží pes 0 5. radovat se - otec - dárek Radoval se otec, že dostal dárek. 1 6. křeslo - lékař - sedět Lékař v křesle sedí. 1 7. cukr - sladký Je cukr sladký. 0 8. plakat - smutný Plaká aje smutný. 0 9. písek - potit se Písek se potí. 0 10. slunko - studený Neví 0 Hrubý skór 8 Tab. 63: Arnošt - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená černá, hnědá 2 2. lev, tygr, slon žirafa 1 3. kmen, kořen, list jehličí 0 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat hrát si 0 6. nohy, ocas, peří drápy 2 7. volat, šeptat, mluvit smrkat 0 8. teď, později, předtím pozdě 0 9. košík, taška, kbelík záchod 0 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krůta, kačena labuť 0 12. veliký, vysoký, hluboký mělký 1 13. řezat, přitloukat, natírat bouchat 2 14. kámen, voda, hlína lopata 0 Hrubý skór 11 Tab. 64: Arnošt - Hledání slov Výsledky Arnošta 10 11 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 16: Výsledky Arnošta 69 Arnošt dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 10 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 8 b. a subtestu Hledání slov 11b. 3. Adriana Věk: 5; 10 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Adriana zná celé své jméno, řešení úkolů prokládala povídáním o zvířátkách, která má doma a o dalších tématech. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Napřed musíme vydělat peníze a pak v obchodě koupíme, co je třeba. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně úsměvů. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učit 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně ležet doma v posteli. 1 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 10 Tab. 65: Adriana - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2, 1,5, 3,4 5 2. Potraviny 14, 18, 15, 17, 20, 16, 19, 11 8 3. Oblečení 21,24, 23,25,22 5 4. Hračky 7, 9, 10, 8, 6 5 5. Dopravní prostředky 27, 29, 28, 26, 30 5 6. Rostliny 12, 13, 15, 14, 11 5 33 Tab. 66: Adriana - Klasifikace pojmů 70 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Maminka jí ohryzek 2 3. chlapec - spěchat - škola Do školy se učit 0 4. dvůr - ležet - pes Pes leží venku na zemi 0 5. radovat se - otec - dárek Na rožky 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař sedět v křesle 0 7. cukr - sladký Do kafe dávám cukr 0 8. plakat - smutný Brečet 0 9. písek - potit se Hrát si s pískem 0 10. slunko - studený Slunko teplý 0 Hrubý skór 4 Tab. 67: Adriana - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon had 0 3. kmen, kořen, list slunečnice 1 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat hrát hru 0 6. nohy, ocas, peří ruce 0 7. volat, šeptat, mluvit volant 0 8. teď, později, předtím přijdu 0 9. košík, taška, kbelík koště 0 10. potok, řeka, pramen potůček 0 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat kosit 2 14. kámen, voda, hlína kamínek 0 Hrubý skór 8 Tab 68: Adriana - Hledání slov Výsledky Adriany 10 4 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 17: Výsledky Adriany 71 Adriana dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 10 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 4 b. a subtestu Hledání slov 11b. 4. František Věk: 6;5 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Franišek je hovorný, zná věk, bydliště. Pracuje velmi hbitě. Úkol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, utrácíme peníze 2 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně hloupostí. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně úkolů. 2 7. Kdvž je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně lékaře. 2 8. V loterii ie možné použít auto. V loteriije možné použít kolo. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 15 Tab. 69: František - Oprava významově nesprávných vět Úkol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2,5, 1,3,4,8 5 2. Potraviny 19, 20, 15, 16, 18, 17, 11, 14,5 8 3. Oblečení 25,24, 23,22,21 5 4. Hračky 9, 10, 8, 7, 6 5 5. Dopravní prostředky 30, 27, 28, 29, 26 5 6. Rostliny 12, 13, 15, 11 4 32 Tab. 70: František - Klasifikace pojmů 72 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Já ukousnu jablko 2 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře leží pes 2 5. radovat se - otec - dárek Raduje se otec o dárek. 0 6. křeslo - lékař - sedět Na křeslu lékař sedí. 1 7. cukr - sladký Cukrje sladký. 2 8. plakat - smutný Plaká smutný. 0 9. písek - potit se Písek potí se. 0 10. slunko - studený Slunkoje studený. 0 Hrubý skór 11 Tab. 71: František - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená bílá 2 2. lev, tygr, slon levhart 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila baráček 1 5. skákat, j ít,utíkat jet 2 6. nohy, ocas, peří křídla 2 7. volat, šeptat, mluvit hrát 0 8. teď, později, předtím předvčerejškem 2 9. košík, taška, kbelík ruce 0 10. potok, řeka, pramen pramínek 0 11. slepice, krůta, kačena kačer 1 12. veliký, vysoký, hluboký hubený 1 13. řezat, přitloukat, natírat přišroubovat 2 14. kámen, voda, hlína zem 1 Hrubý skór 18 Tab. 72: František - Hledání slov Výsledky Františka 323232 15 32 18 32 11 18 32 11 18 32 11 18 Oprava významově Klasifikace pojmu Tvořeni vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 18: Výsledky Františka 73 František dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 15 b., v subtestu Klasifikace pojmů 32 bodů, v subtestu Tvoření vět 11 b. a subtestu Hledání slov 18 b. 5. Jan Věk: 5;9 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Honza je bystrý kluk, zná svůj věk, je hovorný. Úkoly plní s nadšením a rychle. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, zaplatíme peníze 1 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodne vtipů. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí je maminka smutná. 2 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně starostí. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně dívat na televizi. 0 8. V loterii ie možné použít auto. V loteriije možné použít kolo. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a vesele tancujeme. 2 Hrubý skór 11 Tab. 73: Jan - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 3,5, 1,2,4 5 2. Potraviny 17, 18, 20, 19, 16, 15, 14, 11 8 3. Oblečení 24,21,22, 25,23 5 4. Hračky 6, 8, 7, 10, 9 5 5. Dopravní prostředky 27, 30, 28, 29, 26 5 6. Rostliny 11, 15, 13, 14, 12 5 33 Tab. 74: Jan - Klasifikace pojmů 74 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovat zahradu 0 2. jablko - ukousnout Jenda ukousl jablko. 2 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Pes leží v boudě 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim. 0 6. křeslo - lékař - sedět Nevím. 1 7. cukr - sladký Sladký cukr. 2 8. plakat - smutný Jenda pláče. 0 9. písek - potit se Nevim. 0 10. slunko - studený Nevim. 0 Hrubý skór 7 Tab. 75: Jan - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená barvy, černá 2 2. lev, tygr, slon zvířata, pes 1 3. kmen, kořen, list kámen 0 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat nevim 0 6. nohy, ocas, peří kotník 0 7. volat, šeptat, mluvit mlčet 0 8. teď, později, předtím hned 2 9. košík, taška, kbelík kabelka 0 10. potok, řeka, pramen říčka 0 11. slepice, krůta, kačena husa 2 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat opravovat hodiny 1 14. kámen, voda, hlína písek 2 Hrubý skór 12 Tab. 76: Jan - Hledání slov Výsledky Jana 11 12 5 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 19: Výsledky Jana 75 Jan dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 11 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 7 b. a subtestu Hledání slov 12 b. 6. Lenka Věk: 5;8 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Lenka je zpočátku našeho setkání lehce nervózní, později se o sobě rozpovídala. Tempo řešení úkolů bylo nerovnoměrné. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl nebo na okno. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, koupíme věci a zaplatíme peníze. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek žongluje. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směje Ze samých trápení a starostí je maminka smutná. 2 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Paní učitelka dělá s dětmi úkoly. 2 7. Když i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. 2 8. V loterii ie možné použít auto. V loteriije možné umýt auto. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 16 Tab. 77: Lenka - Oprava významově nesprávných vět Úkol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,3,5,4, 2, 8,7 5 2. Potraviny 11, 15, 17, 18, 20, 19, 14, 16, 3, 1,5 8 3. Oblečení 21,25,22, 23,24 5 4. Hračky 8, 6, 10, 9, 7, 26, 27, 28,29 - špatně 0 5. Dopravní prostředky 28, 29, 26, 27, 30 5 6. Rostliny 11, 13, 12, 15, 14,4 5 28 Tab. 78: Lenka - Klasifikace pojmů 76 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout zubama. 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Probudil se pes. 0 5. radovat se - otec - dárek Radujú se z dárku. 0 6. křeslo - lékař - sedět Pán jiný sedět. 0 7. cukr - sladký Cukrje sladký jako cumel. 2 8. plakat - smutný Někdo ho probudil, proto brečí. 0 9. písek - potit se Nevim. 0 10. slunko - studený Slunceje teplý. 0 Hrubý skór 6 Tab. 79: Lenka - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená oranžová 2 2. lev, tygr, slon medvěd 1 3. kmen, kořen, list ořech 2 4. kostel, chata, vila panelák 2 5. skákat, j ít,utíkat jídlo 0 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit nevim 0 8. teď, později, předtím pozdě 0 9. košík, taška, kbelík nakupujeme s taškou 0 10. potok, řeka, pramen pramínek 0 11. slepice, krůta, kačena kačenka voní, plyšák 0 12. veliký, vysoký, hluboký prdeček 0 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína nevim 0 Hrubý skór 9 Tab. 80: Lenka - Hledání slov Vvsledkv Lenkv v */• %/ 9 66 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 20: Výsledky Lenky 77 Lenka dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 16 b., v subtestu Klasifikace pojmů 28 bodů, v subtestu Tvoření vět 6 b. a subtestu Hledání slov 9 b. 7. Matěj Věk: 6; 11 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Matěj je velice bystrý klučina s odkladem školní docházky z důvodu lehkého zrakového handicapu. Je hovorný, úkoly plní rychle. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, wděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, nakupujeme a dáme peníze. 2 3. Veselv šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek spíš pořád něco zkouší. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně učení. 2 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně odpočinek. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 15 Tab. 81: Matěj - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 3,4,5 5 2. Potraviny 11, 15, 14, 16, 17, 18, 19, 20 8 3. Oblečení 25,22,24,21,23 5 4. Hračky 6, 10, 8, 7, 9 5 5. Dopravní prostředky 26, 29, 28, 30, 27 5 6. Rostliny 11, 12, 13, 14, 15 5 33 Tab. 82: Matěj- Klasifikace pojmů 78 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Někdo vezmejablou o ukousne ho. 2 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy, protože to nestíhá. 2 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře leží pes 2 5. radovat se - otec - dárek Tátovi někdo dá dárek a on se mu líbí. 0 6. křeslo - lékař - sedět Sedí tam a čeká na někoho. 0 7. cukr - sladký Cukrje moc sladký 2 8. plakat - smutný Když pláče, takje smutný. 2 9. písek - potit se Ze písek je teplý. 0 10. slunko - studený Když je moc teplo, pak můžebýt i zima. 0 Hrubý skór 12 Tab. 83: Matěj - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon zvířta, nosorožec 1 3. kmen, kořen, list květina 1 4. kostel, chata, vila dřevěný domeček 1 5. skákat, j ít,utíkat nevim 0 6. nohy, ocas, peří někdo je celý chlupatý 0 7. volat, šeptat, mluvit mlčet 0 8. teď, později, předtím už 2 9. košík, taška, kbelík batoh 1 10. potok, řeka, pramen pramínek 0 11. slepice, krůta, kačena čáp 0 12. veliký, vysoký, hluboký dlouhý 2 13. řezat, přitloukat, natírat barva 0 14. kámen, voda, hlína kamenyjsou ve vodě 0 Hrubý skór 10 Tab. 84: Matěj - Hledání slov Výsledky Matěje 15 12 10 1212 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvořeni vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 21: Výsledky Matěje 79 Matěj dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 15 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 bodů, v subtestu Tvoření vět 12 b. a subtestu Hledání slov 10 b. 8. Matouš Věk: 6;4 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Matouš je velmi hovorný chlapec. Při prvním setkání se mi radostně představil, řekl mi věk a popisoval, jak se těší do školy. Při subtestu Klasifikace pojmů popisuje u každého obrázku, co se s předmětem na obrázku dá dělat v realitě. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na oknojako u nás doma. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, dáváme peníze 1 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek dělá v cirkuse neplechy aještě triky. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka nudí. 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka učí děti. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně léky, aby se uzdravil. 2 8. V loterii ie možné použít auto. V loterii se opravuje auto. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme maminkám. 0 Hrubý skór 9 Tab. 85: Matouš - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 2,5, 1,3,4,8 5 2. Potraviny 20, 11, 15, 14, 19, 17, 18, 20,5 8 3. Oblečení 25,23,21,24, 22 5 4. Hračky 9, 10, 8, 7, 6, 26, 27, 29 - špatně 0 5. Dopravní prostředky 26, 27, 29, 30, 28 5 6. Rostliny 11, 15, 13, 12 4 27 Tab. 86: Matouš - Klasifikace pojmů 80 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Zalévání kytiček 0 2. jablko - ukousnout Jím jablko 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapeček spěchá do školy, aby to stihl. 2 4. dvůr - ležet - pes Pes spát venku. 0 5. radovat se - otec - dárek Nevim. 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékárna. 0 7. cukr - sladký Do čaje. 0 8. plakat - smutný Někdo mu ublížil. 0 9. písek - potit se Písek potí, je takový tmavý. 0 10. slunko - studený Studený v zimě. 0 Hrubý skór 2 Tab. 87: Matouš - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená barvy 2 2. lev, tygr, slon žirafa 1 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila v městě 0 5. skákat, j ít,utíkat jít na procházku 0 6. nohy, ocas, peří zobák 2 7. volat, šeptat, mluvit mluvit si u hraní 0 8. teď, později, předtím tedka 0 9. košík, taška, kbelík papír 0 10. potok, řeka, pramen jezírko 2 11. slepice, krůta, kačena kuřátko 1 12. veliký, vysoký, hluboký úzký 1 13. řezat, přitloukat, natírat dřevo 0 14. kámen, voda, hlína zalévá kámen 0 Hrubý skór 11 Tab. 88: Matouš - Hledání slov V\ sledkv Matouše 272727 9 27 11 27 11 27 2 11 Oprava významově Klasifikace pojmu Tvořeni vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 22: Výsledky Matouše 81 Matouš dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 9 b., v subtestu Klasifikace pojmů 27 b., v subtestu Tvoření vět 2 b. a subtestu Hledání slov 11b. 9. Miriam Věk: 5;8 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Mirka je velmi hbité děvčátko. Již při představování jsem pozoroval, že má problémy s vyslovováním hlásky r. Při řešení úkolů byla stále v pohybu. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, platíme tam peníze 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně blbin. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně dřiny. 1 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně léky 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim co je loterie. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 14 Tab. 89: Miriam- Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 3,2, 1,5,4, 7,8 5 2. Potraviny 15,20, 11, 19, 18, 14, 17, 16, 1,3,5 8 3. Oblečení 21,22, 23,24, 25 5 4. Hračky 9, 7, 6, 8, 10, 5, 26 5 5. Dopravní prostředky 30, 27, 26, 25, 29 5 6. Rostliny 11, 12, 15, 14, 13,4 5 33 Tab. 90: Miriam - Klasifikace pojmů 82 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Do jablka se zakousnout 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Na dvoře leží pes. 2 5. radovat se - otec - dárek Raduje se otec, že mu dal dáreček 2 6. křeslo - lékař - sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr - sladký Cukrje sladký. 2 8. plakat - smutný Pláče smutný. 0 9. písek - potit se Vpisu potit se. 0 10. slunko - studený Sluníčko studený. 0 Hrubý skór 11 Tab. 91: Miriam - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená černá 2 2. lev, tygr, slon papoušek 0 3. kmen, kořen, list bříza 2 4. kostel, chata, vila barák 1 5. skákat, j ít,utíkat jíst 0 6. nohy, ocas, peří ruce 0 7. volat, šeptat, mluvit řídit 0 8. teď, později, předtím umejt 0 9. košík, taška, kbelík koště 0 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký lehký 0 13. řezat, přitloukat, natírat kácet 2 14. kámen, voda, hlína kytka 0 Hrubý skór 10 Tab. 92: Miriam - Hledání slov Výsledky Miriam 14 11 10 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávných vět Graf 23: Výsledky Miriam 83 Miriam dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 14 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 b., v subtestu Tvoření vět 11 b. a subtestu Hledání slov 10 b. 10. Neklaň Věk: 6;8 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Neklaň na naše setkání přišel se svým kamarádem pandou. Představil mi nejprve sebe a pak svého kamaráda. Předškolák s odkladem školní docházky. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka dala na stůl vázu s květinami. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, nakoupíme a musíme zaplatit peníze. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek je vtipný. 1 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí je maminka smutná. 2 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně smutku. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně klid. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim co je loterie. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 13 Tab. 93: Neklaň - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,2, 4,5,3 5 2. Potraviny 14, 11, 19, 16, 17, 20, 18, 15 8 3. Oblečení 23,25,22,21,24 5 4. Hračky 6, 8, 9, 7, 10 5 5. Dopravní prostředky 28, 27, 29, 30, 26 5 6. Rostliny 12, 13, 14, 3 31 Tab. 94: Neklaň - Klasifikace pojmů 84 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje hrabat zahradu. 1 2. jablko - ukousnout Jablko koušu. 1 3. chlapec - spěchat - škola Chlapeček spěchá do školy. 2 4. dvůr - ležet - pes Pes spí dvůr jí. 0 5. radovat se - otec - dárek Otec chrápe, dárek spí. 0 6. křeslo - lékař - sedět Křeslo lékař sedí. 0 7. cukr - sladký Cukrje sladký. 2 8. plakat - smutný Otec pláče, je smutný. 2 9. písek - potit se Chlapeček v písku si hraje. 0 10. slunko - studený Je teplo a potom je mráz. 0 Hrubý skór 8 Tab. 95: Neklaň - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon kaproun 0 3. kmen, kořen, list listy 0 4. kostel, chata, vila domov 1 5. skákat, j ít,utíkat chodit 2 6. nohy, ocas, peří zuby 0 7. volat, šeptat, mluvit křičí 2 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík košíček 0 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krůta, kačena kachna 0 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat ťukat 1 14. kámen, voda, hlína země 2 Hrubý skór 15 Tab. 96: Neklaň - Hledání slov Vvsledkv Neklaná 31313131 15 13 31 15 13 31 15 13 31 • 15 (Dpi ava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 24: Výsledky Neklaná 85 Neklaň dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 13 b., v subtestu Klasifikace pojmů 31 b., v subtestu Tvoření vět 8 b. a subtestu Hledání slov 15 b. 11. Roman Věk: 5; 10 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Roman je šikovný chlapec, který zná svůj věk i jméno. Při řešení úkolů pokračuje rovnoměrným tempem, snaží se přemýšlet, ne však dlouho. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když nakupujeme, jdeme pak kpokladně a dáme peníze prodavačce. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně radosti. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali velkou radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně smíchu. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky nebo operaci. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a taky tancujeme. 2 Hrubý skór 11 Tab. 97: Roman - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 4, 1,3,5,2,8 5 2. Potraviny 20, 15, 11, 16, 19, 14, 18, 17 8 3. Oblečení 23,22, 25,24,21 5 4. Hračky 6, 10, 7, 9, 8 5 5. Dopravní prostředky 27, 26, 29, 28, 30 5 6. Rostliny 12, 15, 13 5 31 Tab. 98: Roman - Klasifikace pojmů 86 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka by mohla pracovat na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Já ukousnu jablko. 2 3. chlapec - spěchat - škola Musím hodně rychle do školy. 0 4. dvůr - ležet - pes Pes bude ležet na dvorku. 2 5. radovat se - otec - dárek Raduje se otec, že mu dal dáreček 2 6. křeslo - lékař - sedět Pacient bude sedět u lékaře na křesle. 2 7. cukr - sladký Cukr asi bude sladký. 2 8. plakat - smutný Někdo bude plakat, protože něco neudělal. 0 9. písek - potit se Ze bude písek to. 0 10. slunko - studený Ze bude slunce studený. 0 Hrubý skór 12 Tab. 99: Roman - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená černá, zelená 2 2. lev, tygr, slon mamut, opice 1 3. kmen, kořen, list větve 2 4. kostel, chata, vila večeře 0 5. skákat, j ít,utíkat řvát 0 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit řvát 2 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík batoh 1 10. potok, řeka, pramen vodopád 2 11. slepice, krůta, kačena kuřátka 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat malovat 2 14. kámen, voda, hlína bláto 2 Hrubý skór 20 Tab. 100: Roman - Hledání slov Výsledky Romana Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 25: Výsledky Romana 87 Roman dosáhl v subtestu Oprava významově nesprávných vět 11 b., v subtestu Klasifikace pojmů 31 b., v subtestu Tvoření vět 12 b. a subtestu Hledání slov 20 b. 12. Šarlota Věk: 5; 11 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Šarlota je rozvážná holčička. Zná své jméno i věk. Při řešení úkolů postupuje pomalejším tempem. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, něco si kupujeme. 0 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně dárků. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Dali jsme mu dárek. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Maminka pracuje. 0 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Líbí sejim to. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, jde do postele se vyležet. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim co je loterie. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme písničku. 0 Hrubý skór 4 Tab. 101: Šarlota-Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 1,4,5,2,3 5 2. Potraviny 11, 14, 15, 19, 20, 18, 17, 16 8 3. Oblečení 22, 25,21,23,24 5 4. Hračky 6, 8, 9, 7, 10 5 5. Dopravní prostředky 25, 28, 27, 29, 30 5 6. Rostliny 12, 13, 15, 11, 14 5 33 Tab. 102: Šarlota - Klasifikace pojmů 88 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracuje na zahradě 2 2. jablko - ukousnout Nevim. 0 3. chlapec - spěchat - škola Hošík spěchá do školy. 1 4. dvůr - ležet - pes Pes leží na seně. 0 5. radovat se - otec - dárek Neví. 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař sedí na židli. 1 7. cukr - sladký Neví. 0 8. plakat - smutný Brečí. 0 9. písek - potit se Hraji si na písku. 0 10. slunko - studený Neví. 0 Hrubý skór 4 Tab. 103: Šarlota - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená zlatá 2 2. lev, tygr, slon pavouk 0 3. kmen, kořen, list polívka 0 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat ven 1 6. nohy, ocas, peří lev 0 7. volat, šeptat, mluvit mluvit 0 8. teď, později, předtím venku 0 9. košík, taška, kbelík pytel 2 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena slon 0 12. veliký, vysoký, hluboký obrovský 2 13. řezat, přitloukat, natírat utírat 0 14. kámen, voda, hlína kámen 0 Hrubý skór 10 Tab. 104: Šarlota - Hledání slov Vvsledkv Šarlotv 5555555555 10 4 55 4 10 55 10 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvorem vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 26: Výsledky Šarloty 89 Šarlota dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 4 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 b., v subtestu Tvoření vět 4 b. a subtestu Hledání slov 10 b. 13. Tina Věk: 5;8 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Tinka zná svůj věk, jméno i bydliště. Pověděla mi, že má moc ráda zvířátka. Pracovala trpělivě, nikam nespěchala. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Kdvž ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, dáváme paní prodavačce peníze 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Veselý šašek provádí hodně tanečků. 2 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Dali jsmejí dárek k narozeninám. 0 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Neví. 0 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně ležet. 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevím. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Ze tancujou. 0 Hrubý skór 9 Tab. 105: Tina - Oprava významově nesprávných vět Úkol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 4,5, 3, 1,2 5 2. Potraviny 14, 11, 18, 16, 19, 17, 15,20 8 3. Oblečení 25,22,21,23,24 5 4. Hračky 8, 6, 7, 10, 9 5 5. Dopravní prostředky 27, 30, 29, 28, 26 5 6. Rostliny 12, 15, 14, 13, 11 5 33 Tab. 106: Tina - Klasifikace pojmů 90 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka na zahradě pracuje 2 2. jablko - ukousnout Mamka jablko ukousla 1 3. chlapec - spěchat - škola Chlapecjde do školy. 0 4. dvůr - ležet - pes Pes leží na zahradě. 0 5. radovat se - otec - dárek Otec dostal dárek. 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr - sladký Ze je sladký cukr. 1 8. plakat - smutný Ze je kluk smutný. 0 9. písek - potit se Ze se kluk potí. 0 10. slunko - studený Ze je studený sluníčko. 0 Hrubý skór 6 Tab. 107: Tina - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená barvy 2 2. lev, tygr, slon kamarádi 0 3. kmen, kořen, list tráva 1 4. kostel, chata, vila nevím 0 5. skákat, j ít,utíkat jezdit na kole 0 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit být potichu 0 8. teď, později, předtím za chvíli 2 9. košík, taška, kbelík peněženka 0 10. potok, řeka, pramen říčka 0 11. slepice, krůta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína bláto 2 Hrubý skór 11 Tab. 108: Tina - Hledání slov Výsledky Tinv 9 11 6 11 6 11 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvorem vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 27: Výsledky Tiny 91 Tina dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 9 b., v subtestu Klasifikace pojmů 33 b., v subtestu Tvoření vět 6 b. a subtestu Hledání slov 11b. 14. Věra Věk: 6;8 Vzdělávací zařízení: běžná třída mateřské školy Věrka je děvče s odkladem školní docházky. Zná svoje jméno i věk, nad úkoly přemýšlí dlouho, dlouho přemýšlí. Zajímavé bylo, že neznala pojem živočich. Ukol Odpověď Body 1. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. Maminka položila vázu s květinami na stůl. 2 2. Když ideme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze Když jdeme nakupovat do obchodu, nakupujeme a dáme peníze prodavačce. 2 3. Veselý šašek provádí hodně otázek. Nevim. 0 4. Tímto dárkem isme mamince udělali velkou lásku. Mamince jsme tím dárkem udělali radost. 2 5. Ze samých trápení a starostí se maminka směie Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. 1 6. Učitelka zadává dětem hodně radosti. Učitelka zadává dětem hodně úkolů. 2 7. Kdvž i e člověk nemocný, potřebuie hlavně zábavu. Když je člověk nemocný, potřebuje se hlavně léky 2 8. V loterii ie možné použít auto. Nevim co je loterie. 0 9. Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. Protože jsme veselí, zpíváme a tancujeme. 2 Hrubý skór 13 Tab. 109: Věra - Oprava významově nesprávných vět Ukol Čísla obrázků Body 1. Živočichové 4, 3, 1,5,2 5 2. Potraviny 20, 17, 14, 11, 19, 16, 18, 15 8 3. Oblečení 22,24, 25,21,23 5 4. Hračky 9, 7, 6, 8, 10, 5, 26 5 5. Dopravní prostředky 29, 26, 27, 30, 28 5 6. Rostliny 12, 13 2 30 Tab. 110: Věra - Klasifikace pojmů 92 Ukol Odpověď Body 1. maminka - pracovat - zahrada Maminka pracovat na zahrada 1 2. jablko - ukousnout Jablko ukousnout. 0 3. chlapec - spěchat - škola Chlapec spěchá do školy 2 4. dvůr - ležet - pes Pes leží 0 5. radovat se - otec - dárek Radovat se otec. 0 6. křeslo - lékař - sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr - sladký Cukr sladký. 0 8. plakat - smutný Plakat. 0 9. písek - potit se Nevim. 0 10. slunko - studený Nevim. 0 Hrubý skór 5 Tab. 111: Věra - Tvoření vět Ukol Odpověď Body 1. modrá, žlutá, červená bílá 2 2. lev, tygr, slon zebra 1 3. kmen, kořen, list kytka 1 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, j ít,utíkat jet 0 6. nohy, ocas, peří slepička 1 7. volat, šeptat, mluvit nevim 0 8. teď, později, předtím nevim 0 9. košík, taška, kbelík nevim 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krůta, kačena husa 2 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat nevim 0 14. kámen, voda, hlína kytka 0 Hrubý skór 11 Tab. 112: Věra - Hledání slov Výsledky V ě n 30303030 13 30 1113 30 5 1113 30 11 Oprava významově Klasifikace pojmů Tvoření vět Hledaní slov nesprávny chvět Graf 28: Výsledky Věry 93 Věra dosáhla v subtestu Oprava významově nesprávných vět 13 b., v subtestu Klasifikace pojmů 30 b., v subtestu Tvoření vět 5 b. a subtestu Hledání slov 11b. 4.4. Závěr výzkumného šetření Výzkumné šetření mělo za cíl analyzovat a porovnat výsledky předškoláků v logopedické a běžné třídě mateřské školy, a to v rovině morfologicko-syntaktické a lexikálně-sémantické. Setřením byly získány informace, které jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafu (OVNV znamená opravu významově nesprávných vět, KP klasifikaci pojmů, TV tvoření vět a HS hledání slov). Logopedická třída + MŠ logopedická Jméno OVNV, max. 18 KP, max. 33 TV, max. 20 HS, max. 28 Alešek 12 12 0 13 Eman 4 25 2 2 Emička 11 31 0 5 Evička 9 31 6 10 Gituška 9 28 0 4 Jirka 5 33 4 4 Jonáš 2 13 0 2 Josífek 7 33 0 2 Mareček 14 33 0 18 Martinek 10 33 8 10 Miluška 15 33 3 13 Mireček 12 30 0 5 Pavlík 8 17 2 6 Vládík 13 33 4 10 Průměr 9,36 27,5 2,07 7,43 Tab. 113: Výsledky šetření v logopedické třídě a MŠ logopedické 94 Běžná třída Jméno OVNV, max. 18 KP, max. 33 TV, max. 20 HS, max. 28 Albert 13 32 11 15 Arnošt 10 33 8 11 Adrianka 10 33 4 8 Fanda 15 32 11 18 Jenda 11 33 7 12 Lenička 16 28 6 9 Matěj 15 33 12 10 Matouš 9 27 2 11 Mirka 14 33 11 10 Neklaň 13 31 8 15 Románek 11 31 12 20 Šarlotka 4 33 4 10 Tinka 9 33 6 11 Věrka 13 30 5 11 Průměr 11,64 31,57 7,64 12,21 Tab. 114: Výsledky šetření v běžné třídě MS Výsledky šetření U.57 • Logopedická třída • Běžná třída 27.5 U.57 • Logopedická třída • Běžná třída 27.5 U.57 • Logopedická třída • Běžná třída 27.5 U.57 9.36 11.64 27.5 U.57 12,2111.64 27.5 U.57 7.64 • 7,43 12,2111.64 27.5 U.57 2,07 • 7,43 12,21 OVNV K P T V HS Graf 29: Celkové výsledky šetření Ze získaných výsledků je patrné, že výzkumné teze se potvrdily. Výzkumná teze 1 Intaktní děti mají lexikálně-sémantickou stránku vyvinutou lépe než děti z logopedických tříd mateřské školy se potvrdila. 95 Děti z logopedických tříd měly horší průměrné skóry v subtestech Klasifikace pojmů i Hledání slov. Tři děti z těchto tříd měly velmi podprůměrný výsledek v testu Klasifikace pojmů (12, 13, 17 bodů) a též tři jedinci z této skupiny měli dosáhli pouze 2 bodů v Hledání slov. I mezi předškoláky z logopedické třídy se však našli jedinci, kteří překonali průměrný hrubý skór intaktní skupiny v obou testech (33 bodů v klasifikaci pojmů a 18 a 13 bodů v testu Hledání slov). Mezi intaktními jedinci 2 děti dosáhly podprůměrného výsledku (8, respektive 9 bodů), nejlepším výsledkem bylo 18 bodů. Subtesty pro výzkum úrovně lexika byly mezi většinou probandů hodnoceny jako nej lepší a nej zábavnější. Výzkumná teze 2 Intaktní děti mají morfologickou stránku na vyšší úrovni oproti dětem v logopedických třídách se potvrdila. Intaktní děti dosáhly jak v subtestu Oprava významově nesprávných vět, tak především v subtestu Tvoření vět lepšího průměrného hrubého skóru. Při korekci významu vět i tak jedna osoba z běžné třídy dosáhla velmi podprůměrného výsledku 4 bodů. Ve třídách pro děti s narušenou komunikační schopností tři předškoláci dosáhli podprůměrného výsledku (2, 3, 5 bodů). Nejlepším výsledkem v obou výzkumných skupinách bylo 15 bodů. Velké potíže působilo dětem z logopedické třídy skládání nabízených slov do vět. Sedm jedinců z této skupiny nezískalo v tomto subtestu ani jeden bod a zbytek dosáhl velmi podprůměrných výsledků. I v běžné třídě lze vypozorovat jedince, kterým tento test dělal problémy, dva z nich dosáhli pouze 2 bodů. Poslední, třetí výzkumná teze Děti v logopedických třídách mateřské školy mají hůře rozvinutou syntaktickou stránku oproti dětem intaktním se potvrdila. Jak bylo uvedeno výše, předškoláci z logopedické třídy měli problém se sestavením smysluplné věty či souvětí a také s korekcí nesprávných vět. Často také chybovali v gramatické struktuře věty. Potíže se syntaxí lze však vysledovat i ve výsledcích dětí z běžné třídy mateřské školy. Děti z logopedické třídy prezentovali například tyto věty: „Písek potit se na sluníčku. Veselý šašek pobavuje lidi. Chlapeček plaká. Chlapec spěchá škola. Maminka pracuje zahrada. Slunko teplý. U intaktních dětí se objevily následující sekvence slov: Učitelka zadává dětem hodně smutnosti. Je cukr sladký. Lékař sedět v křesle. Plaká smutná. Jablko ukousnout zubama. Maminka pracuje hrabat zahradu. Raduje se otec, že mu dal dáreček". U dětí s diagnostikovanou narušenou komunikační schopností také docházelo velmi často k prostému zopakování 96 přednesené věty či slov, ačkoli jim na příkladech bylo vysvětleno, jak a čím je věta tvořena. Poznatky, které vyplynuly v průběhu šetření Ze šetření vyplývá, že subtesty, které jsem použil v rámci svého šetření, jsou velmi náročné. Stoprocentně všechny testy nezvládl žádný ze zkoumaných účastníků. Považuji za vhodné přiznat, že když jsem dostal a cvičně absolvoval testy, nedosáhl jsem plného počtu bodů. Každé dítě zvládlo testy ve zcela individuálním tempu, většinou děti z běžné třídy řešily úkoly v celkem svižném tempu, naopak u dětí z logopedických tříd bylo potřeba tempo přizpůsobit a často dělat i přestávky. U těchto dětí bylo potřeba úkoly také déle vysvětlit. Často jsem také pozoroval lepší výsledek u úloh, které jsou dětem v předškolním věku nějakým způsobem blízké, například v korekci významově nesprávných vět dokázaly většinou dobře opravit souvětí s nemocným člověkem či maminkou. Naopak s větší mírou abstrakce docházelo k větším chybám. V subtestu Oprava významově nesprávných vět neznalo žádné z dětí slovo loterie v zadání úkolu č. 8. Přestože většina dětí se těšila na školní docházku, subtest ukázal, že vlastně nevědí, co je ve škole čeká (věta 6). V subtestu Klasifikace pojmů mnozí zúčastnění nebyli schopni říci před testem, co jsou živočichové, rostliny či dopravní prostředky. Význam těchto slov jim byl neznámý, a proto jim musel být vysvětlen. Potíže dělal dětem obrázek auta, kdy někteří jej měli tendenci zařadit také do hraček. Zde se přimlouvám za vyměnění za jiný dopravní prostředek. Sám jsem totiž dostal jako dárek model úplně stejného automobilu, který mám vystaven v práci na stole. Nabízí se například vagon s lokomotivou, autobus atp. V subtestu Tvoření vět měli participanti potíže především s úkoly jeho druhé polovině, ale také s úkolem jablko ukousnout. Některým pomohlo vyměnit slovo lékař za slovo pan doktor. V subtestu Hledání slov neznali předškoláci slovo vila, většina z nich slovo pramen a někteří slovo krůta. Potíže bylo možné sledovat také u úkolu č. 8, kde měli odhalit časovou souvislost mezi slovy. 97 ZÁVĚR Obtíže v jakékoli oblasti vývoje jedince často negativně ovlivňuje jeho budoucnost. Člověk je společenský tvor, zoon politikon a jako hlavní prostředek sociálního styku používá jazyk a řeč. Narušení vývoje řeči se může projevit izolovaně v rámci jedné jazykové roviny, ale i souběžně v několika či všech složkách jazykového projevu. V České republice chybí standardizované testy pro efektivní zjišťování úrovně komunikační schopnosti jednotlivce. Cílem diplomové práce bylo analyzovat a porovnat výsledky dvou skupin dětí v rovině morfologicko-syntaktické a oblasti slovní zásoby. Text je rozdělen do čtyř kapitol. Tři kapitoly tvoří část teoretickou. Čtvrtá kapitola je praktická, tvoří ji vlastní výzkum a poznatky a závěry z něj vytěžené. Lze konstatovat, že cíl diplomové práce byl splněn. Výzkum a jeho výsledky prokázaly, že děti v běžné třídě mateřské školy měly lépe rozvinutou morfologickosyntaktickou rovinu jazyka i lexikum oproti stejně starým probandům z logopedických tříd. Již jako učitel na základní škole jsem pozoroval zhoršování aktivního komunikačního projevu u dětí. I výzkum v rámci diplomové práce tento trend potvrdil, a to u dětí z obou zkoumaných skupin. Výzkum byl pro mě příležitostí hlouběji nahlédnout do primárního školství. Časovou a logistickou náročnost vynahradily nové a cenné zkušenosti a zážitky při práci s předškolními dětmi. Spolupráce s vedoucími pracovnicemi a učitelkami, stejně jako s rodiči, byla velmi přínosná a usnadňovala zkoumání. Bez jejich souhlasu a vstřícnosti by nebylo možné šetření uskutečnit. V rámci praxe a výzkumu v jedné z mateřských škol jsem se setkal s maminkou, jejíž syn měl diagnostikovánu vývojovou dysfázii. Z jejích slov a chování jsem cítil tíživost narušení vývoje řeči nejen pro jedince samotného, ale také bezradnost jeho nejbližšího sociálního okolí. Právě toto byl jeden z momentů, kdy jsem si nejvíce uvědomoval přínos logopedické intervence pro takto postižené jedince a jejich rodiny. Těší mě, že jsem mohl zpracovávat toto téma. Věřím, že poznatky, které jsem získal v souvislosti s diplomovou prací, využiji také v praxi. 98 SHRNUTÍ Diplomová práce se zaměřuje na diagnostiku narušeného vývoje řeči. Porovnává porovnány úrovně slovní zásoby a morfologicko-syntaktické složky řeči u dětí s narušenou komunikační schopností a intaktních dětí. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zpracována na základě studia a analýzy odborné literatury a dělí se na tři kapitoly. První kapitola se zabývá teoretickými východisky a pojednává o komunikaci, poruchách komunikace a jejich výskytu u předškolních dětí a péči o osoby s poruchami komunikace. Druhá kapitola je věnována vývoji jedince v obecné rovině, ontogenetickému vývoji řeči, vývoji v jazykových rovinách a psychosociálnímu vývoji. Třetí kapitola se zabývá poznatky o specificky narušeném vývoji řeči. Vymezuje klasifikaci a definice, etiologii a symptomatologii a logopedickou intervenci u jedinců s tímto druhem narušení komunikační schopnosti. Praktická část obsahuje výzkumné šetření a jeho závěry. Výzkum je proveden kvantitativně-kvalitativní metodou. K výzkumu byly použity čtyři nestandardizované subtesty Heidelberského testu vývoje řeči. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů. V rámci výzkumu byly použity techniky studium a analýza odborné literatury, pozorování, praktické zkoušení a testování. SUMMARY Diploma thesis focuses on specific language impairment and its diagnosis. It compares levels of vocabulary, morphology and syntax. The thesis is divided to two parts, theoretical and practical. Theoretical one is adapted on the basis of study and analysis of reference books. The first chapter deals with theoretical basis and concerns communication, communication disorders and their incidence of preschool children and care for persons with communication disorders in the Czech Republic. The second chapter is focused on human development, ontogenetic speech development, development of language levels and psychosocial development. The third chapter deals with knowledge about specific language impairment. It delimits classification and definitions, etiology and symptomatology and speech therapy intervention for persons with that kind of disturbance of communication ability. 99 Practical part includes research and its conclusion. Research is realized through qualitative-quantitative method. There were used four non-standardized subtests from Heidelberg test of speech development for research. The results are adapted to tables and graphs. There were used techniques study and analysis of reference books, observation, practical examination and testing. 100 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 1: Aleš - Oprava významově nesprávných vět Tab. 2: Aleš - Klasifikace pojmů Tab. 3: Aleš - Tvoření vět Tab. 4: Aleš - Hledání slov Tab. 5: Emanuel - Oprava významově nesprávných vět Tab. 6: Emanuel - Klasifikace pojmů Tab. 7: Emanuel - Tvoření vět Tab. 8: Emanuel - Hledání slov Tab. 9: Ema - Oprava významově nesprávných vět Tab. 10: Ema - Klasifikace pojmů Tab. 11: Ema - Tvoření vět Tab. 12: Ema - Hledání slov Tab. 13: Eva- Oprava významově nesprávných vět Tab. 14: Eva - Klasifikace pojmů Tab. 15: Eva - Tvoření vět Tab. 16: Eva - Hledání slov Tab. 17: Gita - Oprava významově nesprávných vět Tab. 18: Gita - Klasifikace pojmů Tab. 19: Gita - Tvoření vět Tab. 20: Gita - Hledání slov Tab. 21: Jiří - Oprava významově nesprávných vět Tab. 22: Jiří - Klasifikace pojmů Tab. 23: Jiří - Tvoření vět Tab. 24: Jiří - Hledání slov Tab. 25: Jonáš - Oprava významově nesprávných vět Tab. 26: Jonáš - Klasifikace pojmů Tab. 27: Jonáš - Tvoření vět Tab. 28: Jonáš - Hledání slov Tab. 29: Josef - Oprava významově nesprávných vět Tab. 30: Josef - Klasifikace pojmů Tab. 31: Josef - Tvoření vět Tab. 32: Josef - Hledání slov Tab. 33: Marek - Oprava významově nesprávných vět Tab. 34: Marek - Klasifikace pojmů Tab. 35: Marek - Tvoření vět Tab. 36: Marek - Hledání slov Tab. 37: Martin - Oprava významově nesprávných vět Tab. 38: Martin - Klasifikace pojmů 101 Tab. 39: Martin - Tvoření vět Tab. 40: Martin - Hledání slov Tab. 41: Miluše - Oprava významově nesprávných vět Tab. 42: Miluše - Klasifikace pojmů Tab. 43: Miluše - Tvoření vět Tab. 44: Miluše - Hledání slov Tab. 45: Miroslav - Oprava významově nesprávných vět Tab. 46: Miroslav - Klasifikace pojmů Tab. 47: Miroslav - Tvoření vět Tab. 48: Miroslav - Hledání slov Tab. 49: Pavel - Oprava významově nesprávných vět Tab. 50: Pavel - Klasifikace pojmů Tab. 51: Pavel - Tvoření vět Tab. 52: Pavel - Hledání slov Tab. 53: Vladimír - Oprava významově nesprávných vět Tab. 54: Vladimír - Klasifikace pojmů Tab. 55: Vladimír - Tvoření vět Tab. 56: Vladimír - Hledání slov Tab. 57: Albert - Oprava významově nesprávných vět Tab. 58: Albert - Klasifikace pojmů Tab. 59: Albert- Tvoření vět Tab. 60: Albert - Hledání slov Tab. 61: Arnošt - Oprava významově nesprávných vět Tab. 62: Arnošt - Klasifikace pojmů Tab. 63: Arnošt - Tvoření vět Tab. 64: Arnošt - Hledání slov Tab. 65: Adriana - Oprava významově nesprávných vět Tab. 66: Adriana - Klasifikace pojmů Tab. 67: Adriana - Tvoření vět Tab. 68: Adriana - Hledání slov Tab. 69: František - Oprava významově nesprávných vět Tab. 70: František - Klasifikace pojmů Tab. 71: František - Tvoření vět Tab. 72: František - Hledání slov Tab. 73: Jan - Oprava významově nesprávných vět Tab. 74: Jan - Klasifikace pojmů Tab. 75: Jan - Tvoření vět Tab. 76: Jan - Hledání slov Tab. 77: Lenka - Oprava významově nesprávných vět Tab. 78: Lenka - Klasifikace pojmů 102 Tab. 79: Lenka - Tvoření vět Tab. 80: Lenka - Hledání slov Tab. 81: Matěj - Oprava významově nesprávných vět Tab. 82: Matěj - Klasifikace pojmů Tab. 83: Matěj - Tvoření vět Tab. 84: Matěj - Hledání slov Tab. 85: Matouš - Oprava významově nesprávných vět Tab. 86: Matouš - Klasifikace pojmů Tab. 87: Matouš - Tvoření vět Tab. 88: Matouš - Hledání slov Tab. 89: Miriam - Oprava významově nesprávných vět Tab. 90: Miriam - Klasifikace pojmů Tab. 91: Miriam - Tvoření vět Tab. 92: Miriam - Hledání slov Tab. 93: Neklaň - Oprava významově nesprávných vět Tab. 94: Neklaň - Klasifikace pojmů Tab. 95: Neklaň - Tvoření vět Tab. 96: Neklaň - Hledání slov Tab. 97: Roman - Oprava významově nesprávných vět Tab. 98: Roman - Klasifikace pojmů Tab. 99: Roman - Tvoření vět Tab. 100: Roman - Hledání slov Tab. 101: Šarlota - Oprava významově nesprávných vět Tab. 102: Šarlota - Klasifikace pojmů Tab. 103: Šarlota - Tvoření vět Tab. 104: Šarlota - Hledání slov Tab. 105: Tina - Oprava významově nesprávných vět Tab. 106: Tina - Klasifikace pojmů Tab. 107: Tina - Tvoření vět Tab. 108: Tina - Hledání slov Tab. 109: Věra - Oprava významově nesprávných vět Tab. 110: Věra - Klasifikace pojmů Tab. 111: Věra - Tvoření vět Tab. 112: Věra - Hledání slov Tab. 113: Výsledky šetření v logopedické třídě a MŠ logopedické Tab. 114: Výsledky šetření v běžné třídě MŠ Graf 1: Výsledky Aleše Graf 2: Výsledky Emanuela Graf 3: Výsledky Emy Graf 4: Výsledky Evy 103 Graf 5: Výsledky Gity Graf 6: Výsledky Jiřího Graf 7: Výsledky Jonáše Graf 8: Výsledky Josefa Graf 9: Výsledky Marka Graf 10: Výsledky Martina Graf 11: Výsledky Miluše Graf 12: Výsledky Miroslava Graf 13: Výsledky Pavla Graf 14: Výsledky Vladimíra Graf 15: Výsledky Alberta Graf 16: Výsledky Arnošta Graf 17: Výsledky Adriany Graf 18: Výsledky Františka Graf 19: Výsledky Jana Graf 20: Výsledky Lenky Graf 21: Výsledky Matěje Graf 22: Výsledky Matouše Graf 23: Výsledky Miriam Graf 25: Výsledky Romana Graf 26: Výsledky Šarloty Graf 27: Výsledky Tiny Graf 28: Výsledky Věry Graf 29: Celkové výsledky šetření SEZNAM PRAMENU A LITERATURY BAIRD, Gillian et al. Memory impairment in children with language impairment. Developmental Medicine & Child Neurology, 2010, volume 52, p. 535-540. BARRET, Louise, DUNBAR, Robin, LYCETT, John. Evoluční psychologie člověka. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 551 s. ISBN 978-80-7178-969-7 BILLARD, Catherine et al. Specific language impairment versus Landau-Kieffner syndrome. Epilepsia, 2009, volume 50, p. 21-24 BISHOP, Dorothy V. M . et al. Heritability of specific language impairment depends on diagnostic criteria. Genes, Brain and Behavior, 2007, volume 7, p. 365-372. BOČKOVA, Barbora. Přístupy k terapii vývojové dysfázie. In KLENKOVA, Jiřina. Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností. 1. vyd. Brno : M U , 2008. s. 69-83 ISBN 978-80-210-4708-2 BYTESNIKOVA, I. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. 1. vyd. Brno : MU, 2007. 200 s. ISBN 978-80-210-4454-8 BYTESNIKOVA, I. Systém poskytování logopedické intervence v ČR. In Pipeková, Jarmila (ed.). Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno : Paido, 2006. s. 117-126 ISBN 80-7315-120-0 CONTI-RAMSDEN, Gina et al. Familial loading in specific language impairment: patterns of differences across proband characteristics, gender and relative type. Genes, Brain and Behavior, 2007, volume 6, p. 216-228. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 420 s. ISBN 80-7169-988-8 DLOUHÁ, Olga. Vývojové poruchy řeči : vztah centrálních poruch a sluchu. Praha : Alexej Novák, 2003. 142 s. ISBN 80-239-1832-X DURKPN, Kevin. Vývojová sociální psychologie, in HEWSTONE, Miles, STROEBE/Wolfgang. Sociální psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 2006. s. 77- 103 ISBN 80-7367-092-5 FRAŇKOVÁ, Slávka, KLEIN, Zdeněk. Úvod do etologie člověka. 1. vyd. Praha : HZ systém, s. r. o., 1997. 193 s. ISBN 80-86009-15-7 HARANTOVA, Lenka. Kdo řekl první slovo? Panorama 21. Století : Pozoruhodná archeologie, říjen 2010, číslo 5. s. 15 105 HAYDEN, Torey. L. Dračice a mazánek : dva příběhy z dětské psychoterapie. Praha : Portál, 2009. 302 s. ISBN 978-80-7367-601-8 HAYDEN, Torey. L. Zvíře : příběh o klukovi, který promluvil. Praha : Portál, 2010. 307 s. ISBN 978-80-7367-783-1 HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha : Budka, 1993. 297 s. ISBN 80- 901549-0-5 HUBBELL, Robert D. Children's Language disorders : on integrated approach. Engelwood Cliffs (New Jersey): Prentice-Hall, 1981. 344 p. KERN, Hans. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 289 s. ISBN 80-7178- 240-8 KLENKOVÁ, Jiřina, KOLBÁBKOVÁ, Helena. Diagnostika předškoláka. Brno : MC nakladatelství. 125 s. KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. 1. vyd. Praha : Grada, 228 s. ISBN 978-80-247-1110- 2 KOUKOLIK, František. Já : o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 382 s. ISBN 80-246-0736-0 KOUKOLIK, František. Před úsvitem, po ránu : eseje o dětech a rodičích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 225 s. ISBN 978-80-246-1496-0 KREJČÍŘOVÁ, Dana. Diagnostika dětí s vývojovou dysfázií. In SVOBODA, Mojmír (ed), KREJČÍŘOVÁ, Dana, VÁGNEROVÁ, Marie. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. s. 467-473 KUT ALKO VÁ, Dana. Opožděný vývoj řeči; dysfázie : metodika reedukace. Praha : Septima, 2003. 102 s. ISBN 80-7216-177-6 KUT ALKO VÁ, Dana. Průvodce vývojem dětské řeči : logopedická prevence. 5. vyd. Praha : Galén. 2009, 228 s. ISBN 978-80-7262-598-7 LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4. vyd. Praha : Grada 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9 LANGMEIER, Josef, MATĚJČEK, Zdeněk. Psychická deprivace v dětství. 3. vyd. Praha : Avicenum, 1974. 400 s. ISBN LECHTÁ, Viktor et al. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha : Portál. 2005, 360 s. ISBN 80-7178-801-5 106 LECHTÁ, Viktor et al. Logopedické repetitorium. 1. vyd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, ISBN 80-08-00447-9 LECHTÁ, Viktor et al. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha : Portál. 2005, 392 s. ISBN 80-7178-961-5 LECHTÁ, Viktor. Symptomatické poruchy řeči u dětí. 2. vyd. Praha : Portál, 2008. 191 s. ISBN: 978-80-7367-433-5 LEJSKA, Mojmír. Poruchy verbální komunikace afoniatrie. Brno : Paido, 2003. 156 s. ISBN 80-7315-038-7 L U M , Jarrad. A. G. et al. Procedural and declarative memory in children with and without specific language impairment. International Journal of Language & Communication Disorders, 2010, volume 45: p. 96-107. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0870-1 Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10: 10. revize: aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009. Bomton agency Praha 2008. ISBN 978-80-904259-0-3 MIKULAJOVÁ, Marina, RAFAJDUSOVÁ, Iris. Vývinová dysfázia : špecificky narušený vývin reči. 1. vyd. Bratislava : vlastní náklad, 1993. 288 s. ISBN 8090044506 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : Ustav pro informace ve vzdělávání, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 [online] [cit. 12. ledna 2012]. Dostupné na World Wide Web : NEUBAUER, Karel. Neurogenní poruchy komunikace u dospělých : diagnostika a terapie. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-159-4 OHNESORG, Karel. Naše dítě se učí mluvit. 3. vyd. Praha : SPN, 1991. 67 s. ISBN 80- 04-25533-8 PAPALIA, Diane E., WENKOS OLDS, Sally. Human Development. 5th ed. New York : McGraw-Hill, 1992. 632 p. ISBN 0-07-048557-7 POKORNÁ, Věra. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. vyd. Praha : Portál, 2001. 336 s. ISBN 80-7178-570-9 PREKOPOVÁ, Jiřina. Malý tyran. 6. vyd. Praha : Portál, 2009. 160 s. ISBN 978-80- 7367-589-9 107 o PRŮCHA, Jan. Dětská řeč a komunikace : poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha : Grada, 2011. 1. vyd. 199 s. ISBN 80-7178-303-X Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání, [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. [cit. 12. ledna 2011]. ISBN 80-87000- 00-5. Dostupné z WWW: . ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2. vyd. Praha : Portál, 2004. 392 s. ISBN 80-7178-829-5 SOVÁK, Miloš. Logopedie. Praha : 3. vyd. Praha : SPN, 1974. 326 s. ST. CLAIR, Michelle. C. et al. Growth of reading skills in children with a history of specific language impairment: The role of autistic symptomatology and languagerelated abilities. British Journal of Developmental Psychology, 2010, volume 28, p. 109-131. STRUNECKÁ, Anna, PATOČKA, Jiří. Doba jedová. 1. vyd. Praha : Triton, 2011. 295 s. ISBN 978-80-7387-469-8 TUČKOVA, Jitka. Říkanky pro rozvoj řeči. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 48 s. ISBN 978-80-7367-241-6 VÁGNEROVÁ, Marie. Testy speciálních schopností, znalostí a dovedností. In SVOBODA, Mojmír (ed), KREJČÍŔOVÁ, Dana, VÁGNEROVÁ, Marie. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. s. 137-183 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 528 s. ISBN 80-7178-208-0 Vybrané demografické údaje, [online] [cit. 12. ledna 2012]. Dostupné na World Wide Web : < http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf> Vyhláška č. 116/2011, kterou se mění Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytovaní poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, [online] [cit. 12. ledna 2012]. Dostupné na World Wide Web Vyhláška č. 147/2011, kterou se mění Vylháška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, [online] [cit. 12. ledna 2012]. Dostupné na World Wide Web : 108 Zákon č. 472/2011, kterým se mění Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, [online] [cit. 12. ledna 2012]. Dostupné na World Wide Web : 109