Hodnocení diplomové práce - posudek oponenta Paseka Daniel, Bc. FYG GKG SGR UCZ Příjmení ajméno studenta navazující magisterský program Závislost na zvolené cestě v regionální železniční dopravě: riziko nebo příležitost? název práce Osnova hodnocení práce: 1. Splnění požadavků zadání, aktuálnost a odborná úroveň práce Předložená diplomová práce Bc. Daniela Paseky se zabývá tématem významu regionální železniční dopravy pro regionální rozvoj, zejména systém osídlení a časoprostorové chování obyvatel, a to použitím konceptu path dependence (závislost na zvolené cestě). Téma je svým pojetím bytostně geografické a také jej považuji za aktuální v kontextu zvyšování mobility (nejen) české populace a jejích dopadů na rozvoj sídel a celých regionů. Téma práce je pojato poměrně široce a obecně, což ostatně vyjadřuje i definice cíle hned v úvodní kapitole, kdy autor uvádí, že hodlá „pomocí změny rozložení populace, proudů dojížďky do zaměstnání a škol, dělby přepravní práce a věkové struktury obyvatel analyzovat konsekvence trasování v minulosti vybudované železniční sítě a zjistit, zda vedení železniční infrastruktury odpovídá současným lidským aktivitám" (str. 11). Osobně bych doporučoval spíše strukturu hlavního a vedlejšího cíle/cílů nebo strukturu dvou/tří cílů, kde bude jasněji vydefinováno, na co se chce autor přesně soustředit. O dva odstavce dále je toto částečně uskutečněno formulací primární výzkumné otázky a dalších otázek „pro zodpovězení dílčích cílů práce" (str. 11), právě ty však nejsou explicitně formulovány. Diplomová práce každopádně úrovní své odbornosti splňuje parametry kladené na závěrečné práce obhajované na Geografickém ústavu PřF MUNI. Další části mého posudku tak obsahují spíše dílčí připomínky a komentáře k jednotlivým částem práce. 2. Využití odborné literatury - orientace autora v české a zahraniční literatuře, korektnost citací Jako rešeršní (teoretické) části práce jsou označeny kapitoly 2 až 6, jejich vzájemné propojení je poměrně slabé. Za klíčovou považuji kapitolu 5, která se soustředí na samotný koncept path dependence. Osobně bych ji zařadil dříve, protože se jedná o hlavní koncept celé práce zmíněný v názvu i zadání práce. Takto jí předchází poměrně obecné kapitoly o mobilitě osob, sídelních systémech či pojmu region se vztahem k železniční dopravě, kdy jsou však některé podkapitoly až velmi „úvodní'7„definiční" a mohly by být kratší (patrně nejvíce podkapitoly 4.1 a 4.2, které vymezují pojem region a funkční region). Ve druhé kapitole je zdůrazněna mobilita seniorů jakožto osob více závislých na veřejné hromadné dopravě, proč pak ale nezmínit i mobilitu osob sociálně a ekonomicky slabých, které jsou rovněž více závislé na VHD, či mladých dospělých, u nichž je mobilita také specifická (větší akcentace ekologických aspektů dopravy, zvyšující se počet mladých lidí bez řidičského oprávnění či jej aktivně nevyužívajících). Šestá kapitola je už pak spíše faktografický popis vývoje železniční sítě v českém kontextu. Koncept path dependence, tedy závislosti na zvolené cestě, bych naopak doporučoval představit v širším pojetí, tedy že spojení „zvolená cesta" je myšleno spíše metaforicky, kdy je vývoj určitého jevu, systému nebo rozhodnutí silně ovlivněn historickými okolnostmi a rozhodnutími. V textuje „zvolená cesta" někdy brána až příliš doslovně jako dopravní infrastruktura, což je na jednu stranu logické vzhledem k tématu práce, na druhou stranu ale omezující vzhledem k dalším socioekonomickým aspektům, které mají na regionální rozvoj také nepochybně vliv (demografie, podoba ekonomiky atd.). Nicméně oceňuji, že je rešerše psána na podkladě řady titulů jak české, tak zahraniční odborné literatury, odborným jazykem a jedná se o skutečnou diskuzi autorů a nikoliv o izolované poznatky z jednotlivých publikací. Citace jsou korektní, závažnější nedostatky jsem nenašel, možná ne všechny přímé citace jsou nutné - např. přímá citace Klapky (2019) na str. 21 o tom, co poskytuje město svému zázemí a naopak. 3. Volba vhodných metod a jejich zvládnutí Metodika výzkumu je popsána v sedmé kapitole. Podkapitoly 7.1 a 7.2 se zabývají vymezením a historickým vývojem Ústecko-chomutovské aglomerace, která byla zvolena pro případovou studii. Nikde však není vysvětleno, proč byla vybrána právě Ústecko-chomutovská aglomerace, přitom název práce ani zadání práce žádný konkrétní region nezmiňují. Podkapitola 7.3 pak velmi pečlivě popisuje jednotlivé ukazatele, které byly pro hodnocení demografického vývoje, sídelního systému, dojížďky a dalších aspektů použity. Oceňuji, že si autor zajistit neveřejná data od krajské správy Českého statistického úřadu. Akorát není vysvětleno, proč byl vývoj počtu obyvatel hodnocen za období 1991-2021, zatímco vývoj řady dalších ukazatelů (přirozený přírůstek, migrační saldo, index stáří) za období let 2001-2021. Nakonec byl přidán ještě vývoj za roky 1869-2021. 4. Interpretace výsledků, jejich diskuze a konfrontace s dosud publikovanými výsledky jiných autorů, rozlišení vlastních a cizích myšlenek Jako empirické (praktické) části práce jsou označeny kapitoly 8 až 10, za nimi pak následují ještě diskuze výsledků a závěrečná kapitola. Analýzy v kapitolách 8 až 10 (dynamika osídlení, mobilita osob a dlouhodobý vývoj populace v porovnání s vedením železniční sítě) se vztahují k Ústecko-chomutovské aglomeraci, která je autorem někdy označována jako Severočeská aglomerace (použití synonymního označení ale není explicitně uvedeno). Jedná se z geografického úhlu pohledu o řemeslně dobrý text doplněný celou řadou velmi kvalitních kartografických výstupů, patrné je odvedené množství práce. Každá kapitola nejprve obsahuje obecný popis daného aspektu (např. populační vývoj aglomerace), následuje pak vazba na vedení železniční sítě. Právě tyto „druhé části kapitol" mohly být delší na úkor „prvních částí kapitol", přece jen je tématem práce path dependence a regionální železniční doprava. Zároveň se však neustále nabízí myšlenka, zdaje vůbec možné vysvětlovat vývoj počtu obyvatel nebo proměny věkové struktury přítomností či nepřítomností železnice, resp. zda lze v logickém mixu mnoha proměnných (dostupnost bydlení, demografické trendy, ostatní druhy dopravy atd.) vliv železnice nějak zásadněji zachytit. Možná by pomohlo, kdyby autor více popsal, jak podle něj (podle jeho zjištění) železnice tyto procesy ovlivnila. Z metodického hlediska mě napadají dvě záležitosti. Za první, jak byla měřena vzdálenost železniční stanice od obce? Autor totiž používá členění ve tvaru: přímé napojení, stanice do 5 km od obce a stanice více než 5 km od obce. Byla tak vzdálenost od stanice měřena do centra obce či po její hranice? Vzdušnou čarou či po silnici? Rozdílná metodika by mohla vést k rozdílným souborům obcí. Za druhé pak, jak se autor v desáté kapitole při hodnocení vývoje za období 1869-2021 vyrovnal s tím, že se v průběhu analyzovaného období dramaticky proměňovalo územně-správní členění (počet obcí) a také probíhala výstavba a rušení železničních tratí? Autor totiž hovoří o počtech obyvatel v obcích s aktivní železniční tratí a obcích bez železničního spojení. 5. Struktura textu, jeho vnitřní provázanost a splnění všech náležitostí práce Základní struktura práce je smysluplná (úvod - 5 kapitol rešerše - metodika - 3 kapitoly empirie diskuze výsledků - závěr). Diskuze výsledků a závěr zabírají celkem 5 stran, které konfrontují zjištěné výsledky případové studie s poznatky různých autorů. Text je poměrně obecný, a to zejména v závěrečné kapitole, což je ale dáno i mnou již zmiňovaným obecným cílem v úvodní kapitole práce. 6. Formální úprava práce včetně grafických příloh Formální úprava práce je velmi dobrá. Silnou stránkou je dle mého názoru vyspělý jazyk textu, kvalitu kartografických výstupů jsem vyzdvihoval již výše (ostatně jeden kartografický výstup představuje také jedinou přílohu práce). Práce obsahuje jen minimum gramatických chyb, stylistických nepřesností a formálních nedostatků (např. „na Českém území" na str. 27, „byla zaznamenána více než pětinw toků" na str. 59 či „dělby přepraví práce" na str. 67). V kontextu jiných závěrečných prací tak tato pozitivně vyčnívá. 7. Věcné a formální připomínky k práci (s uvedením konkrétní stránky diplomové práce) - str. 15: vyhnul bych se termínům „osoby v pokročilém věku" (spíše „osoby v seniorském věku") a „tělesné indispozice" (spíše „zdravotní/pohybové znevýhodnění"), - str. 26, 39 a 73: je použit název ukazatele „hustota obyvatel", správně je „hustota zalidnění", - str. 28 až 32: pro období 19. a 20. století bych doporučil používat spojení „na území dnešní České republiky" či „na území českých zemí", přece jen v letech 1850, 1875 či 1900 ještě ČR neexistovala, - str. 47: spojení „s útlumem těžkého průmyslu či hornictví" je nepřesné, hornictví je součástí těžkého průmyslu, - str. 53 až 55: index stáří je bezrozměrná veličina, - str. 58: spojení „pracovních příležitostí v oblasti služeb, obchodu, průmyslu či veřejné správy" je nepřesné, obchod a veřejná správa jsou součástí služeb, - str. 63 a 71: rychlostní silnice v CR od začátku roku 2016 již neexistují, byly převedeny do kategorie dálnic. Otázky pro diskusi u obhajoby diplomové práce 1) Jak již bylo zmíněno výše v posudku: jak autor měřil vzdálenost obce od železniční stanice a jak se vyrovnal se změnami v územně-správním členění obcí a výstavbou/rušením tratí v průběhu období 1869- 2021? 2) Proč byla autorem vybrána Ustecko-chomutovská aglomerace? Předpokládal autor určitá specifika? A potvrdila se? Projevuje se nějak skutečnost, že města Most a Litvínov jsou propojena tramvajovou tratí a města Chomutov a Jirkov zase trolejbusovou dopravou? 3) Název práce zní „Závislost na zvolené cestě v regionální železniční dopravě: riziko nebo příležitost?". Jak by si autor na tuto otázku odpověděl? A jak odhaduje budoucí vývoj v kontextu plánované vysokorychlostní trati? Nemůže dojít k tzv. efektu pumpy (pump effect)? Práci k obhajobě: Doporučuji X Nedoporučuji KLASIFIKACE: prospěl výborně prospěl X neprospěl Datum 29. května 2025 podpis hodnotitele Ondřej Šerý