MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ F A K U L T A Katedra Ošetřovatelství a porodní asistence Bc. Veronika ŠFMEČKOVÁ Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitidy Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Simona Saibertová, PhD. Brno 2020 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Simony Saibertové, Ph.D s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. Tato diplomová práce vznikla na Masarykově univerzitě v rámci projektu Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči - rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky číslo 1463/2018 a v rámci projektu Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči II. - rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky číslo 1003/2019 podpořených z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2019 a 2020. V Brně dne 11.4. 2020 Poděkování Velmi děkuji za ochotu, trpělivost, lidský přístup, cenné rady a odborné vedení paní PhDr. Simoně Saibertové, Ph.D. při zpracovávání této diplomové práce. Poděkování patří také kolegům a všem zúčastněným, kteří se na výzkumu podíleli. Obsah Úvod 6 1. Charakteristika inkontinenční dermatitídy 7 1.1 Močová inkontinence - riziko poškození kůže 7 1.2 Inkontinence stolice - riziko poškození kůže 8 1.3 Důsledky inkontinence 9 1.4 Epidemiologie I A D 10 1.5 Rizikové faktory I A D 10 1.6 Klinický obraz 11 1.7 Plenková dermatitída u dětí 11 1.8 Klinický obraz plenkové dermatitídy u dětí 12 1.9 Terapie plenkové dermatitídy u dětí 12 1.10 Prevence a léčba I A D 13 1.11 Charakteristika dekubitů 14 1.12 Mezinárodní klasifikační systém tlakových vředů N P U A P / E P U A P 15 1.13 Prevence tlakových 1ézí 16 1.14 SSKĽM strategie 16 1.15 Diferenciální diagnostika I A D a tlakových lézí 18 1.16 Hodnotící techniky k posouzení I A D a dekubitálních lézí 20 2. Cíle práce a hypotézy 22 3. Metodika výzkumu a zvolené metody 23 3.1 Výzkumný nástroj 23 3.2 Operacionalizace položek 24 3.3 Charakteristika respondentů 24 3.4 Pilotní průzkum 25 3.5 Organizace sběru a zpracování dat 25 3.6 Metodika statistického zpracování získaných dat 26 4. Deskriptívni analýza dat 27 4.1 Analýza demografických dat - charakteristika respondentů 27 4.2 Analýza vědomostních položek 29 4.3 Analýza položek týkající se zvyklostí respondentů 33 5. Výsledky matematického ověření hypotéz 40 5.1 Testování první hypotézy 40 5.2 Testování druhé hypotézy 43 5.3 Testování třetí hypotézy 48 5.4 Testování čtvrté hypotézy 50 6. Diskuze 51 Doporučení pro praxi 57 Závěr 61 Anotace 62 Annotation 63 Soupis literatury 64 Seznam tabulek 70 Seznam grafů 71 Seznam symbolů a zkratek 72 S E Z N A M PŘÍLOH 73 PŘÍLOHY 74 Úvod „Cokoli, co člověk činí, měl by činit s vědomím proč a sjakými důsledky. Zejména, pokud se tím dotýká zdraví a života druhých lidí a často na něm závislých."1 Péče o pokožku si zaslouží zvláštní pozornost ošetřovatelského personálu, což je v každodenní praxi velká výzva. Tento problém je považován za podstatný ukazatel kvality ošetřovatelské péče. Je tedy nesmírně důležité, aby péče poskytovaná při prevenci a léčbě kožních lézí byla založená na vědeckých důkazech. Je prokázáno, že u pacientů ve vážném zdravotním stavu, hrozí vysoké riziko rozvoje inkontinence. Tento problém se pojí s vysokým rizikem poškození kůže vperineální oblasti.2 Dermatitída související s inkontinencí je známkou poškození kůže působením vlhkosti, obvykle vzniká u pacientů, kteří trpí inkontinencí moči nebo stolice. Takové poškození může mít velký vliv jak na jejich fyzické, tak i duševní zdraví. Zájem o rozšíření vědomostí a dalšího vzdělávání se v této problematice stále zvyšuje, a to jak ze strany zdravotnického personálu, tak i ze strany laiků.3 Profesor Dimitri Beeckman udává, že současné chápání této problematiky je velmi nedostatečné.4 Rozhodla jsem se tedy právě této oblasti věnovat diplomovou práci a rozšířit tak povědomí 0 této problematice. Poškození kůže během hospitalizace u pacienta často vzniká nesprávnými ošetřovatelskými postupy či nedostatečnými postupy v oblasti prevence. Diplomová práce se zabývá diferenciální diagnostikou inkontinenční dermatitídy na oddělení intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení, na standardním oddělení 1 na oddělení následné péče. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část charakterizuje inkontinenční dermatitídu, její důsledky, epidemiologii, rizikové faktory, klinický obraz, plenkovou dermatitídu u dětí, prevenci, léčbu, SSKTN strategii a hodnotící techniky. Empirická část obsahuje analýzu dat dotazníkových položek vlastní konstrukce zaměřené na znalosti respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí a na zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. V závěru je vypracována diskuze, včetně výstupu samotné diplomové práce a návrh řešení pro praxi. 6 1. Charakteristika inkontinenční dermatitídy Dermatitída související s inkontinencí (IAD - Incontinence Associated Dermatitis) bývá také nazývána jako plenková dermatitída (DD - Diaper Dermatitis).5 Odborné zdroje uvádí další užívaný pojem pro dermatitídu související s inkontinencí a to perineální dermatitída (Perineal Dermatitis). I A D je významným zdravotním problémem celého světa a je definována jako poškození kůže, které vzniká nejčastěji u pacientů s inkontinencí, a to jak močovou, tak fekální. Tento stav vyvolává značné nepohodlí pro pacienta a obvykle vyžaduje velmi obtížnou a nákladnou léčbu.4 Dá se říci, že všichni pacienti s močovou nebo fekální inkontinencí jsou ohroženi rozvojem I A D . 6 Častější výskyt I A D je u pacientů vyššího věku, protože právě proces stárnutí je spojený s poklesem buněk v pokožce, narušenou funkcí kožní bariéry a pomalejším hojením ran. I přestože má I A D spíše akutní povahu, může se za určitých podmínek vyvinout v chronickou progresivní ránu.7 1.1 Močová inkontinence - riziko poškození kůže Mezinárodní společnost pro inkontinencí (ICS) definuje inkontinencí moči jako jakýkoliv, vůli neovladatelný únik moči, který se nejčastěji objevuje u žen, ale může se vyskytovat i u mužů, dětí i dospělých osob. Močová inkontinence není samostatnou chorobou, ale jde Q o symptom nějaké anatomické nebo funkční poruchy urogenitálního traktu a pánevního dna. Četnost mikce během denní doby (polakisurie) či ve spánku (nokturie) mohou být příčinou některých chorob, jako je diabetes mellitus, další příčinou mohou být některé léky (hypotenziva, diuretika, laxativa apod.) a abnormální příjem tekutin. Udává se, že nejčastější příčinou úniku moči při stresových situacích, jako je kašel, rychlé pohyby, a smích, jsou hypermobilita močové trubice a porucha svěrače. Jedná se o situaci velmi nepříjemnou, obtěžující, stresující a bohužel častou. Unik moči se může projevovat od občasných, nepatrných pár kapek denně až po stálé, nekontrolovatelné pomočovaní, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Řešení tohoto stavu je náročné, ale urgentní.9 Ačkoliv močová inkontinence pacienta neohrožuje na životě, v mnoha ohledech jej ovlivňuje. Dle Světové zdravotnické organizace se močová inkontinence týká až 10 % obyvatel. U ležících pacientů, kteří trpí inkontinencí, je mnohem vyšší riziko výskytu dermatologických potíží 7 či dekubitálních lézí. Inkontinence má vysoký podíl na kvalitě povrchu epidermis. Pokud dochází ke kontaktu pokožky a moči, vzniká vazodilatace, mění se p H i teplota kůže, kožní bariéra se prolomuje a kožní proteiny i lipidy enzymaticky degradují.1 1 Při močové inkontinenci I A D obvykle postihuje záhyby labia major u žen a u mužů to bývá skrotum a kožní záhyby v tříslech.1 2 Co se týká role sestry, je nezbytná dostatečná frekvence výměny absorpčních pomůcek a jejich správná aplikace. Optimální časový rozsah při použití absorpční pomůcky je 4 - 8 hodin. N a plenách je možné pozorovat indikátory vlhkosti (barevné pruhy), které svojí absorpcí mění barvu a usnadňují rozpoznat vhodnou dobu výměny bez nutnosti rozlepení. Jednorázová absorpční pomůcka by se před každým použitím měla lehce natáhnout, aby se aktivovala absorpční vrstva. K očištění inkontinentního pacienta je vhodné používat speciální prostředky pro kůži, která trpí působením moči a stolice. Mezi tyto prostředky patří vlhčené ubrousky, ochranné pasty a krémy, mýdla s neutrálním pH. Cílem je zamezit dalšímu nechtěnému úniku moči a z toho vyplývajícím následkům, jakými jsou dermatitída, proleženiny, infekce apod.1 0 Léčba je v tomto směru důležitá. Zaměřuje se zejména na kvalitu života pacienta a za posledních 10 let léčba močové inkontinence dosáhla velkého rozvoje. Léčba je řízena stupněm závažnosti postižení. Vždy je snaha zvolit pro pacienta co možná nejméně zatěžující metody léčby. Mezi metody konzervativní léčby patří redukce hmotnosti, snížení příjmu močopudných látek (kofein), nácvik mikce, medikace, posilování pánevního dna a elektroléčba. Možné je i chirurgické řešení. Močová inkontinence je stav, který nevyžaduje pouze komplexní, ale zejména i individuální přístup.9 1.2 Inkontinence stolice - riziko poškození kůže Bylo zjištěno, že u pacientů kriticky nemocných, je fekální inkontinence hlavní příčinou IAD. Složení stolice je ze 75 % voda a zbylých 25 % tvoří pevné látky, jako anorganické soli, epitelové buňky střeva, bakterie, nestravitelné zbytky potravy a trávicí enzymy. Právě tohle složení narušuje funkci kožní bariéry. Vlhkost vede k nadměrné hydrataci stratům corneum, což způsobuje otoky korneocytů a narušení mezibuněčných lipidových dvoj vrstev.1 3 Při kontaktu pokožky se stolicí vzestupuje enzymatická aktivita proteolytických a lipolytických trávicích enzymů. Jedná se o enzymy, které se podílejí na iritaci pokožky. Kůže maceruje, kožní bariéra je prolomená a snadněji propustná pro dráždivé působící látky.1 1 Epidermis ztrácí svoji schopnost odolávat působení tlaku, tření a mikrotraumatům 8 a je tak snadným cílem pro plísně a mikroorganismy, u nichž hrozí přemnožení např. Candida albicans, Escheria coli, Staphylococcus aureus nebo anaerobní bakterie. Zmíněné faktory mohou být zdrojem vzniku poškození epidermis perineální a perianální oblasti, následně vedou k tvorbě inkontinenční dermatitídy, proleženin, infekce. Prevence a hygiena je stejně důležitá, jako u inkontinence moče.1 0 Fekální inkontinence většinou vede k výskytu I A D kromě perianální oblasti také v oblasti hýždí včetně sulcus glutealis a může se šířit nahoru nad 12 sakrokokcygeální část až do zadní části stehen. Dočasným řešením při inkontinenci stolice může být Flexi-Seal. Jedná se o záchytný systém pro pacienty s narušenou soběstačností, u kterých došlo k fekální inkontinenci. Tento prostředek odvádí stolici a chrání pokožku pacienta. Snižuje tedy riziko infekce i riziko rozpadu pokožky. Podmínkou pro jeho zavedení je tekutá nebo polotekutá stolice.1 4 1.3 Důsledky inkontinence Je třeba si uvědomit, že počet pacientů s inkontinenci rapidně vzrůstá. Bylo zjištěno, že v roce 2002 se inkontinence týkala více než 170 000-200 000 osob starších 65 let. Do roku 2030 by se dle prognóz měl zvýšit celkový počet pacientů postižených inkontinenci na 4,1 milionu a ve věku nad 65 let by se jednalo o 2,8 milionu osob. Náklady na péči o pacienty s touto problematikou jsou vysoké a mohou se rozdělovat do dvou linií. Prvním ekonomickým faktorem jsou přímé náklady, do kterých patří náklady za diagnostické výkony, diagnostické metody, fyzioterapii, farmakoterapii, operace, náklady související s prací zdravotnického personálu. Druhá linie se skládá z nepřímých nákladů, které zahrnují pokles pracovní produktivity, invaliditu, ztrátu zaměstnání. Onemocnění inkontinenci představuje pro pacienta nesmírnou zátěž a zhoršenou kvalitu života. Je zde zvýšené riziko rozvoje infekce, dráždění pokožky, macerace kůže, dekubitální léze, apod. Důsledky jsou viditelné i na rovině psychologické, emocionální a sociální. Vytváří stresor, který je příčinou tenze, neklidu, nevyrovnanosti, frustrace, studu, obavy ze znečištění, ze zápachu, vyloučení ze společnosti a z toho vyplívající smutek, deprese, nespavost a degradace osobnosti. Inkontinence nemůže být chápána jako běžný projev stáří. Jedná se o stav patologický, který vyžaduje řešení.1 1 9 1.4 Epidemiologie IAD Inkontinence se týká minimálně 30 % žen starších 70 let a 15 % - 30 % mužů. Zosob, u kterých došlo k inkontinenci moče a/nebo stolice, přibližně 50 % trpí na potíže související s výskytem IAD. Tato dermatitída 37,5 x zvyšuje morbiditu, bolestivost a riziko vzniku dekubitů u imobilních osob, které trpí inkontinenci, oproti těm, kteří tyto potíže nemají.1 1 Z výzkumů vyplývá, že I A D postihuje až 41 % dospělých v dlouhodobé péči. V akutní péči se hlášená prevalence pohybuje v rozsahu od 20 % - 27 %. V kritické péči je prevalence ještě vyšší a pohybuje se od 36 % - 50 %. Uvádí se, že u jednoho ze tří pacientů, které zasáhla fekální inkontinence, dochází k rozvoji I A D . 1 5 1.5 Rizikové faktory IAD Bylo zjištěno, že u kriticky nemocných, hospitalizovaných pacientů je častěji příčinou I A D fekální inkontinence před močovou, protože pacienti mají obvykle zavedený permanentní močový katétr. Také se udává, že pacienti, u kterých došlo k fekální inkontinenci, jsou ve větším riziku rozvoje I A D než pacienti s močovou inkontinenci. Mezi další rizikové faktory řadíme třecí síly a střih, horečky, potíže s perfuzí, nedostatečnou nutrici, vyšší B M I . Do skupiny rizikových faktorů I A D patří také vyšší věk a diabetes. Kožní bariéra je u těchto pacientů narušena fyziologickými i morfologickými změnami. Značným rizikovým faktorem je také kouření, protože nikotin zvyšuje vazokonstrikci, což způsobuje hypoperfuzi kůže. Nedostatečné zásobování kyslíkem a živinami snižuje toleranci tkání a tím zvyšuje riziko výskytu IAD. Někteří autoři také tvrdí, že je větší riziko výskytu I A D u mužského pohlaví a tmavé rasy. Dalšími faktory, které se na vzniku dermatitídy spojené s inkontinenci podílejí, mohou být omezení v pohybu, které může vést ke zvýšení smykové síly podkoží oproti kosti, zhoršené poznávací schopnosti, které vedou k tomu, že pacient nedokáže upozornit ošetřovatele/sestru na inkontinentní epizody, dále snížená schopnost tkáňové regenerace, amoniak působící na pokožku během inkontinence, který zvyšuje p H kůže.1 1 Za rozvoj I A D může také zodpovídat nedostatečná či nevhodná péče o pokožku během inkontinence. Do této problematiky se řadí zejména dlouhodobé vystavení pokožky stolici a moči při nedostatečné výměně absorpčních pomůcek nebo nedostatečnou hygienou, používání absorpčních 10 prostředků s podkladovou vrstvou z plastů, používáním vody a mýdla k mytí - narušuje kožní bariéru či agresivní mytí.1 2 1.6 Klinický obraz Mezi hlavní příznaky I A D řadíme erytém a edém stratumcorneum, který může být doprovázen bullaewitovými serózními exsudáty, erozí či sekundární kožní infekcí. Dalšími příznaky jsou bolest, pálení, svědění nebo dokonce mravenčení. I A D vede tedy k nepohodlí pacienta a ke snížení kvality života. Močovina v moči je chemickým procesem přeměněna na amonium, čímž se zvyšuje i p H povrchu kůže.6 V případě, že nejsou primární příznaky ihned identifikovány a řešeny, tlak a tření epidermis zvyšuje napětí v zasažené oblasti kůže a může být příčinou vzniku defektu na pokožce. Poškozená oblast nezasahuje do hloubky. I A D postihuje pouze povrchové vrstvy kůže v místech, ve kterých dochází k působení vlhkosti. Okraje jsou neohraničené, nepravidelné. Obvyklou lokalizací je perianální oblast, podbřišek, hýždě, stehna, perineum, šourek a labia. U osob, u kterých došlo k rozvoji I A D hrozí také vyšší riziko vzniku sekundárních kožních infekcí. Mezi tyto nej častější komplikace se řadí kandidóza. Pii snová infekce se obvykle manifestuje jako vyrážka zářivě červené barvy šířící se z centrální oblasti. N a jejím okraji se vyskytují papuly apustuly, které se šíří do zdravé oblasti pokožky. U jedinců s tmavší pigmentací se může zasažená oblast kůže projevovat jako potemnělá.1 2 1.7 Plenková dermatitída u dětí Ačkoliv používání plen umožňuje dobrou hygienu, lidská pokožka není vytvořena pro dlouhodobý kontakt s plenou. Plenková dermatitída bývá nazývána také jako „Napkin dermatitis" a představuje jeden z nej častějších kožních problémů v kojeneckém a batolecím věku. Udává se, že minimálně 50 % kojenců a batolat nosící pleny, má alespoň jednu zkušenost s výskytem plenkové dermatitídy. Obvykle se jedná o lehké nebo středně závažné projevy, je ale důležité zmínit, že se v této oblasti mohou ojediněle vyskytovat projevy život ohrožující dermatózy a je tak třeba děti s nehojící se dermatitídou v oblasti plen sledovat. Jedním z hlavních faktorů, které se podílejí na vzniku plenkové dermatitídy u dětí, je vlhká 11 hydratovaná pokožka, což právě vytváří moč v semiokluzivních podmínkách neprodyšné pleny, která neumožňuje odpařování vlhkosti z pokožky. Pleny zvyšují teplotu kůže, což vede k vazodilataci a tím je podpořený rozvoj zánětu. Potíže nastávají i po zpocení dítěte, vlhká kůže je náchylnější k oděru. Pokud je na kůži současně přítomna moč i stolice, dochází k tomu, že fekální ureáza produkuje amoniak štěpením urey v moči a tím ke zvýšení pH. Spouští se fekální proteázy a lipázy, které přímo ničí prosáklou a macerovanou pokožku. Macerovaná a poškozená kůže představuje snadnou propustnost pro dráždivé látky z krémů, mycích a dezinfekčních prostředků. Tyto faktory poté umožňují výskyt různýchmikroorganismů.1 6 Zánět, ke kterému dochází, může mít velký vliv pro další vývoj 17 imunitních reakcí. 1.8 Klinický obraz plenkové dermatitídy u dětí Rozvoj manifestních projevů probíhá velmi rychle, obvykle i během několika hodin.1 7 Plenková dermatitída se může vyskytovat v pěti základních formách. „W" dermatitída s nej častějším výskytem, tvoří 88 % případů. Objevuje se souvislé a ostře ohraničené začervenání v plenkové oblasti ve tvaru W. Charakterem může připomínat spáleninu. Druhým typem je „závorková dermatitída", při které pozorujeme pruhovitý, ostrý erytém s infiltrací na vnitřní straně stehen a na břiše při okrajích pleny. Dalším typem je „Erozivní plenková dermatitída", během které se objevují četné bolestivé ulcerace. Obvykle charakterizují dlouhý nebo častý kontakt epidermis se stolicí. Čtvrtou možností je „Kojenecký gluteální granulom", při kterém se vyskytují papuly červenofialové nebo hnědé barvy z vnitřní strany stehen nebo v podbřišku. Při častém používání jednorázových plen se nově vyskytuje plenková dermatitída označující „Lucky Lucke". Jedná se o ložiska ostře ohraničena, která jsou trojúhelníková, čtvercová nebo obdélníková, umístěna na obou hýždích nebo na obou bocích.1 6 1.9 Terapie plenkové dermatitídy u dětí Prvním a zásadním krokem v terapii je správná diagnóza. Léčba je založena na režimových a preventivních opatření. Je třeba snížit vlhkost epidermis a omezit tření v postižené oblasti. 12 Dalším důležitým faktorem je častá výměna pleny a jemné čištění pokožky, ke kterému je doporučováno používat vlhké čistící ubrousky. Pro zachování nebo obnovení ochranné funkci kůže, je vhodné aplikovat tenkou vrstvu ochranného krému, který je určený pro pleny nebo zinkovou pastu, a to při každém přebalování. 1.10 Prevence a léčba IAD IAD je stavem, kterému lze předejít, jsou-li použita správná opatření. Prevence je tedy v této oblasti prioritou. Je nezbytné, aby ošetřující personál poskytoval přiměřenu péči. Klíčovým krokem je strategie strukturovaného režimu péče o pokožku, která zahrnuje správné posouzení a diferenciální diagnostiku. Hodnocení kůže spočívá v klinickém pozorování příznaků IAD v oblastech, které jsou vystavovány působení moči nebo stolice. Pokožka všech pacientů, u kterých došlo k výskytu inkontinence, by se měla hodnotit denně.1 8 Prevence I A D zahrnuje tři strategie, které spočívají v čištění pokožky od moči, stolice a mikroorganismů, zvlhčovaní pokožky a používání produktů k ochraně pokožky.6 Perineální čištění pokožky by mělo být jemné a s použitím produktů, jejichž pH odráží kyselý plášť zdravé kůže, který se pohybuje v rozmezí pH 5,4-5,9.1 5 Z výzkumů vyplývá, že v žádném případě není vhodné při prevenci a léčbě IAD používat mýdlo a vodu.1 9 Klasické mytí mýdlem a vodou mění kožní bariéru, zvyšuje pH pokožky a pokožku alkalizuje. Upřednostňuje se používání čisticích prostředků bez oplachování s vyváženým pH. Personál by měl být opatrný také na četnost mytí. Nadměrné čištění může vést k vysoušení a dráždění pokožky. Doporučuje se proto očistit pokožku každý den a po každé epizodě inkontinence.6 K minimalizaci poškození kůže třením je vhodné používat jednorázové měkké čistící žínky.1 5 Druhým krokem je již zmíněné zvlhčovaní kůže, s cílem udržení nebo zvýšení obsahu vody v pokožce a obnovení nebo zlepšení struktury mezibuněčných lipidů.6 Produkty k hydrataci obsahují různé kombinace změkčovadel (což jsou látky, které pokožku vyhlazují a doplňují), zvlhčovadel (látky přitahující vodu na pokožku) a okluzivní látky (zanechávají kožní bariéru, která pokožku chrání před dalším působením moči a stolice).1 5 Používání bariérových produktů je třetím krokem v prevenci IAD, který je nezbytný k ochraně kůže u pacientů, kteří trpí močovou nebo fekální inkontinencí, protože zvláčnění pokožky napomáhá k úpravě bariérové schopnosti kůže.6 Rozlišujeme několik produktů pro ochranu pokožky, mezi které řadíme vazelínu, která je transparentní, oxid zinečnatý, jenž 13 se někdy hůře odstraňuje, dimethikon, který je průhledný a na silikonové bázi a akrylátové terpolymery, což je transparentní film umožňující kontrolu pokožky. Všechny zmíněné složky na ochranu kůže se řadí do škály produktů, jako jsou krémy, masti, pasty, pleťové vody a filmy. Důraz se v prevenci vzniku I A D také klade na používání prodyšných materiálů s maximální absorpční kapacitou. Považuje se za nesmírně důležité měnit ložní prádlo často, aby se minimalizovalo vystavování pacienta vlhkosti, což je po ošetřovatelské stránce časově náročné. Dočasné řešení I A D mohou poskytovat permanentní močové katétry a systémy fekálních váčků. Doporučuje se pravidelně hodnotit typ i četnost inkontinence a odhadovat 18 riziko výskytu lézí, jako je dermatitída spojená s inkontinencí. V terapii dermatitídy spojené s inkontinencí j sou hlavními cíli redukce a zábrana progrese inkontinence moči a/nebo stolice, minimalizace či úplné zabránění kontaktu pokožky s močí a/nebo stolicí, ochrana kůže před macerací, užívání prodyšného a savého prádla, osobní hygiena a redukce hmotnosti.1 1 1.11 Charakteristika dekubitů Dekubity nebo - li tlakové léze, jsou definovány jako lokalizované poranění pokožky a/nebo podkladové tkáně, které vzniká v důsledku působení tlaku na pokožku nebo v kombinaci tlaku a střižných sil. Za predilekční místa, tedy místa s nejvyšším rizikem vzniku tlakové léze, jsou považovány části nad kostnatým výčnělkem - jedná se o paty, týlní kost, křížovou kost. 21 Další odborné zdroje uvádí mezi predilekčními místa také lokty, lopatky, boky a ramena. V ČR jsou v současné praxi dekubitální léze zařazeny do skupiny nežádoucích událostí, přestože bylo prokázáno, že v některých stavech není možné vznik dekubitu odvrátit (jedná se o tzv. nevyhnutelné dekubity). Kromě již zmíněné databáze: Národní systém hlášení nežádoucích událostí (NSHNU), jsou dekubitální léze také sledovány v databázi: Národní 22 registr hospitalizovaných (NRHOSP). Dekubity jsou mezinárodně uznávaným problémem, kterému se dá předcházet. I přes rostoucí výdaje, které jsou investovány do prevence, dekubity stále zůstávají hlavní zdravotní komplikací. Za prevenci tlakových lézí jsou odpovědni všichni zdravotní pracovníci, kteří jsou zapojeni do péče o pacienty. V některých případech nelze vzniku dekubitů zabránit, takové tlakové léze jsou označovány jako nevyhnutelné dekubity (v zahraničí jsou nazývány jako tzv. „unavoidable pressure ulcers"). Nevyhnutelné dekubitální léze jsou definovány jako léze, které vznikají i přestože poskytovatel péče správně vyhodnotil klinický stav pacienta, všechny rizikové faktory, 14 definoval, provedl a následně zhodnotil intervence s ohledem na individuální potřeby pacienta a také byly dodrženy všechny osvědčené preventivní postupy podle evidence - based guidelines. K e vzniku nevyhnutelných dekubitů dochází ve chvíli, kdy i v optimálních podmínkách nelze snížit tlak, který působí na pokožku a není možné zlepšit perfuzi - obvykle u pacientů hemodynamicky nestabilních, kachektických a/nebo nevyléčitelně nemocných. Odborná literatura uvádí také dekubitální léze, kterým se lze vyhnout (avoidable pressure ulcers), v tomto případě se jedná o dekubity, u nichž nebyly splněny výše uvedená kritéria pece. 1.12 Mezinárodní klasifikační systém tlakových vředů NPUAP/EPUAP Národní poradní panel pro tlakové vředy (NPUAP) a Evropský poradní panel pro tlakové vředy (EPUAP) vyvinuli průvodce s doporučením pro klinickou praxi, podle kterého by všichni zdravotničtí pracovníci ve své praxi měli postupovat. Klasifikace tlakových lézí je rozdělena do několika kategorií. První kategorií je neblednoucí erytém. Postižená oblast je zarudlá, bolestivá, může být teplejší nebo naopak chladnější oproti okolní tkáni. Integrita kůže není porušena. U osob s tmavší pigmentací může být složitější tuto oblast detekovat. Druhou kategorií je částečná ztráta kůže s odkrytou částí dermis. Jedná se o mělký, otevřený vřed s růžovým nebo červeným ložiskem rány. Může se projevovat jako neporušený či prasklý puchýř naplněný sérem. Třetí kategorie představuje plnou ztrátu kůže. U dekubitu třetího stupně může být viditelný podkožní tuk, povlak či nekróza. Může být přítomno podminování i tunelizace, ale nedochází k obnažení šlach, kostí ani svalů. Ve čtvrté kategorii dochází k plné ztrátě tloušťky kožní tkáně s odhalenou kostí, šlachou nebo svalem. Jsou přítomny podminování i tunelizace. Je důležité zmínit možnost výskytu neklasifikovatelného stádia poškození. Jedná se o ztrátu tkáně v plné tloušťce. Rána je pokrytá poškozenou tkání nebo escharem. Pro určení skutečné hloubky, a tedy i její kategorie, je potřeba provést débridement. Může se vyskytovat podezření na hluboké poškození tkáně, kdy je ale hloubka tkáně neznámá. Jedná se o neporušenou kůži s fialovým nebo kaštanovým zbarvením. Může se vyskytovat puchýř s hemoragickým obsahem v důsledku poškození měkkých tkání tlakem nebo střižnými silamy. 15 1.13 Prevence tlakových lézí Tlakové léze mají velký dopad jak na samotné pacienty, tak i na jejich rodiny. Dostatečná 21 znalost sester v této problematice je tedy nezbytná. Dekubity jsou stále častou příčinou nemocnosti a úmrtnosti, navíc se mohou vyvinout v chronické rány, které se velmi obtížně léčí, prevence je tedy klíčová. Drtivé většině tlakových lézí je možné zamezit.2 6 Mezi obecná doporučení pro praxi patří strukturované posouzení rizika vzniku dekubitu, které by mělo být vyhotoveno nejpozději do osmi hodin od příjmu pacienta a mělo by být prováděno opakovaně, dle stavu pacienta. Toto posouzení slouží k vyhotovení intervencí v oblasti prevence a je třeba jej zopakovat vždy, kdy dojde ke změně zdravotního stavu. Veškerá posouzení rizik musí být dokumentována a je třeba vyhotovit plán preventivních opatření. Hodnotí se rozsah omezení soběstačnosti. Posuzuje se vliv celkového stavu pacienta, prokrvení a okysličení tkání, stav výživy, věk, smyslové vnímání. Dalším velmi důležitým doporučením je polohování pacienta. Během polohování je nutné se vyvarovat polohování pacienta na oblast s erytémem a hyperemií. Není vhodné používat podložní kola či věnečky, protože okraje takových pomůcek vytváří silný tlak na porušené tkáně. Upřednostňuje se používání aktivních, pěnových matrací. Důraz se klade i na mobilizaci pacienta. Doporučením je aktivizovat pacienty co nejdříve Pokožka se udržuje suchá a čistá. U pacienta, u kterého bylo diagnostikováno zvýšené riziko vzniku dekubitu, není vhodné pokožku masírovat ani třít. Pro snížení rizika poškození kůže je vhodné nanášet ochranný i hydratační prostředek. Při každé výměně krytí je třeba kontrolovat známky dekubitu. Dalším důležitým krokem v oblasti prevence je komplexní posouzení nutričního stavu jedince. V případě rizika či vzniku dekubitu je vhodné navýšit příjem bílkovin.2 7 1.14 SSKIN strategie SSKTN strategie je pětistupňový přístup k prevenci a léčbě, který je konstruován za účelem spojení všech základních preventivních složek do jedné jednotky péče, která by měla být implementována pro všechny pacienty, a to v každé situaci. Název SSKTN je složený z počátečních písmen pěti kroků. S - Surface (povrch), S - Skin (kůže), K - Keep patiens moving (udržet pacienta v pohybu), I - Incontinence/moisture management 16 (inkontinence/vlhkost), N - Nutrition and hydrationassessment (výživa a hydratace). Je třeba si uvědomit skutečnost, že vynechání jednoho z daných pěti kroků může být příčinou vzniku dekubitu. Prvním krokem strategie je S - Surface (povrch). Nejprve je potřeba zvážit, kde pacient tráví většinu svého času, zda v lůžku nebo mimo něj. Pacienti, u kterých bylo vyhodnoceno, že j sou ohrožení vznikem dekubitu, by měli mít speciální matraci, která snižuje působení tlaku. Matrace je navržena tak, aby rozdělovala tělesnou hmotnost na co nej větší plochu povrchu pokožky, mohou být použity například paměťové pěny nebo statické vzduchové matrace. Pacienti s vyšším rizikem vzniku dekubitu potřebují přemisťování častěji, aby se tkáně mohly zotavit i po uplynutí několika minut. Během polohy vsedě, je třeba pro rozložení hmotnosti, aby byly záda i chodidla plně podepřeny. Při nesprávném umístění pacienta se riziko vzniku trvalých posturálních problémů, či fixních deformit zvyšuje. Důležité je také zvážit další vybavení, jako jsou kryty opěrek rukou apod. Druhým krokem strategie je S - Skin (kůže). Tento krok zahrnuje posuzování a zaznamenávání stavu pokožky alespoň dvakrát denně. Součástí strategie prevence je snaha zabránit poškození kůže nebo vyřešení stávajícího poškození kůže. Zvýšená kontrola probíhá v predilekčních místech. Veškeré změny na kůži musí být zdokumentovány a zhotoví se plán péče, jehož cílem je zabránit dalšímu rozpadu kůže. Provádí se očištění pokožky, odstranění vlhkosti a ochrana predilekčních oblastí. Ochrana se může provádět pomocí dermálních gelových polštářků nebo zařízením, které redistribuuje tlak mimo rizikové oblasti pokožky. Tření mohou pomoci snížit ochranné krémy nebo filmy. Hodnocení účinnosti plánu 9Q se provádí pravidelně. Dalším - třetím - krokem SSKTN strategie je K - Keep patient moving (udržení pacienta v pohybu). V tomto kroku se provádí posouzení potřeby mobility pacienta. Frekvence změny polohy pacienta, včetně sezení se stanovuje podle tkáňové tolerance pacienta, posouzení stavu pokožky a podle již vzniklého poškození kůže tlakem. Aby se minimalizovalo působení tření o 98 a střihu, měly by být použity pomůcky pro přenos. Veškeré změny polohy pacienta musí být samotnému pacientovi pohodlné, a pokud je to možné, měly by pacientovi umožňovat nezávislost. Čtvrtým krokem v oblasti prevence je I - Incontinence / moisture management (inkontinence / vlhkost). S SKIN strategie předchází i inkontinenci. Působení vlhkosti může být příčinou zvýšené zranitelnosti kůže. Proto je potřeba minimalizovat působení potu a exsudátů z rány na kůži, posoudit vylučování pacienta a řešit příčinu inkontinence, Zavádí se rutinní péče o pokožku.2 9 Povrch kůže je mírně kyselý, zatímco obsah moči i stolice je zásaditý. Pokud 17 tedy zůstávají v kontaktu s pokožkou, působí takové poškození, které je charakterem podobné chemickému popálení, a jsou velmi bolestivé. Odborné zdroje doporučují aplikaci bariérového krému. U pacientů s již vzniklým poškozením kůže dochází k vyššímu riziku poškození i tlakem. Pátým a posledním krokem strategie je N - Nutrition and hydravion assessment (výživa a hydratace). Nutriční stav i úroveň hydratace pacienta jsou rozhodující pro zdravou pokožku a její schopnost regenerovat. Posuzuje se úbytek hmotnosti, stav sliznic, sledují se známky dehydratace. U pacientů, kteří nejsou schopni přijmout dostatečné množství energie z potravy, je možné pro zlepšení nutričního stavu podávat doplňkové nápoje, či speciální práškové doplňky. 1.15 Diferenciální diagnostika IAD a tlakových lézí Je-li možné sledovat symptomy IAD, je pro správnou léčbu, přesné vedení dokumentace 18 a hlášení kvality péče zásadní správná diferenciální diagnóza. Náležitá diagnostika IAD a její odlišení od tlakových lézí je velmi obtížné. Nesprávná klasifikace mezi dekubity a IAD má významné důsledky pro prevenci a léčbu, je proto nesmírně důležitá. Klinické projevy tlakových vředů a IAD se na první pohled mohou zdát podobné, základní etiologie se ale liší. Zatímco tlakové léze jsou lokalizovaná poranění kůže vyskytující se obvykle nad výčnělkem kosti v důsledku mechanických sil, kterými jsou střih a tlak. IAD se uvádí jako poškození, které vzniká „shora dolů". Tím se myslí, že je poranění iniciováno na povrchu kůže. Útlakových lézí se jedná o poškození „zdola nahoru", kdy dochází ke změnám v měkkých tkáních pod kůží.6 Odborníci tvrdí, že IAD může být u pacienta predispozicí k výskytu dekubitů v důsledku tlaku nebo střihu. Zatímco IAD má samostatnou a jedinečnou patologii spojenou se zánětem v případě vystavení pokožky moči a/nebo stolici, tlakový vřed je charakterizován ischemií vznikající v důsledku nadměrného tlaku, střihu, nebo kombinací obojího. Z hlediska kvality ošetřovatelské péče je zásadní, aby sestry byly schopné přesně rozlišit dekubity od IAD, protože jen správné rozlišení vede k dalším správným postupům během péče o pokožku.1 5 1 když jsou klinické projevy tlakových lézí a IAD podobné, základní etiologie se odlišuje. Odborné zdroje charakterizují 7 hlavních faktorů ke správnému rozlišení a hodnocení mezi dermatitídou spojenou s inkontinencí a dekubity. 18 Prvním faktorem je příčina vzniku. Zatímco u I A D musí být přítomna vlhkost způsobena močovou a/nebo fekální inkontinencí, při vzniku dekubitu hraje roli přítomnost tlaku a/nebo střižné síly, jak již bylo uvedeno. Dále je důležité posouzení lokalizace. Protože je největší působení tlaku proti kostním výčnělkům, v případě dekubitu jde typicky o kostní prominenci. Při vzniku I A D by se mělo vyloučit působení tlaku a střihu jako příčina vzniku. Primárním důvodem vzniku I A D je působení vlhkosti při expozici moči a/nebo stolice, proto je obvyklou lokalizací perianální oblast. Třetím faktorem je tvar léze. IAD je postižení, kdy okraje rány bývají difúzne rozptýlené.6 U I A D je možné pozorovat rány v kruhovém tvaru, nebo tzv. líbací ránu (kissing wound), v literatuře bývá označována také jako motýlí křídla. Jedná se o oblast hýždí vmiste, kde se hýždě vzájemně dotýkají. Dalším - čtvrtým - charakteristickým projevem je hloubka postižení. I A D postihuje pouze povrchové vrstvy kůže, zatímco u dekubitálních lézí se jedná o hluboké poškození. Pokud dochází ke ztrátě kůže v celé tloušťce bez narušení svalové vrstvy, jedná se o dekubit 3. stupně. U dekubitu 4. stupně není zachována ani svalová vrstva. Za pátý faktor je považována přítomnost nekrotické tkáně, která se vyskytuje pouze u dekubitálních lézí (3. a 4. stupeň), nebývá přítomna u IAD. Šestým bodem jsou okraje rány: okraje dekubitu jsou jasné, ostré, u IAD jsou okraje naopak nepravidelné, difúzně rozptýlené. Sedmou zřetelnou charakteristikou je barva rány, kdy u I A D je možné sledovat všechny odstíny červené barvy. U dekubitálních lézí záleží na stupni dekubitu, kdy se mění barva i spodina rány. Zbarvení může být zarudlé v případě dekubitu 1. stupně. U osob s tmavou pigmentací se může projevovat modré či fialové zabarvení. Žluté zabarvení se vyskytuje u povleklého dekubitu, u nekrotické rány je zbarvení černé. Diferenciální diagnostika I A D a tlakových lézí je náročná oblast klinické praxe a stala se problémem, který není možné v praxi ignorovat.3 0 K diagnostice I A D je možné využívat techniku měření pasivních ztrát vody pokožkou (TEWL - transepidermální ztráta vody), která hodnotí bariérovou funkci pokožky. Vyšší hodnoty T E W L poukazují na porušenou kožní bariéru. Tato technika a její interpretace výsledků je v klinické praxi obtížná. Další možností, jak by se zdravotnický personál mohl naučit lépe 12 odlišovat LAD od dekubitálních lézí je e-learningový kurz (http://www.puclas3.ucvgent.be). 19 1.16 Hodnotící techniky k posouzení IAD a dekubitálních lézí Výzkumy naznačují, že je pro sestry obtížné rozlišit, zda se jedná o inkontinenční dermatitídu nebo dekubity. K identifikaci a posouzení IAD lze využít několik hodnotících technik. Hodnotící stupnice perineální dermatitídy (Perineal Dermatitis Grading Scale) je nástroj, který hodnotí erytém, celistvost epidermis, plochu poškozené kůže měřenou v centimetrech a související symptomy včetně svědění a bolesti. Platnost a spolehlivost této techniky nebyla nikdy žádnou zveřejněnou studií ověřena. Druhá škála, jenž hodnotí stav kůže při IAD (IAD Skin Condition Assessmen), je určena k popisu IAD a obsahuje skóre pro měření závažnosti. Položky zahrnují zasaženou oblast epidermis, erytém a přítomnost eroze. Daný nástroj opět neprošel testováním spolehlivosti a platnosti a plošně nebyl šířen. Vhodnější a lépe hodnocený j e Nástroj pro hodnocení závažnosti IAD (The Incontinence-Associated Dermatitis and its Severity Instrument - IADS). Jedná se o techniku s obrazovou dokumentací pro možné identifikování lokalit poškozené kůže na základě číselného označení (celkem 13 dosputných lokalit), dále velikost erytému, která je založena na tříbodové stupnici (od žádné - přes růžovou - až po červenou) a je dostupná pro jedince s bílou pletí, i pro osoby s pletí tmavou. Dále je hodnocen rozsah ztráty kůže.3 1 Pro rozlišení různých typů poškození kůže u IAD byl vyvinut Ghentský globální nástroj pro klasifikaci IAD - Globiad, který je výsledkem dvouletého projektu, kterého se účastnilo 22 mezinárodních expertů a 823 klinických odborníků ze třiceti zemí světa. Tento nástroj pomáhá kategorizovat stupeň závažnosti IAD vizuálním sledováním postižené oblasti epidermis s cílem stvořit mezinárodně dohodnutý popis stupně dermatitídy související s inkontinencí a zajistit standardizaci dokumentace v klinické praxi. Tento nástroj zahrnuje čtyři kategorie. Kategorie 1A: stálé zarudnutí bez přítomnosti klinických příznaků infekce. Odstíny zarudnutí se mohou lišit a je třeba brát v potaz i skutečnost, že u jedinců s tmavšími tóny pleti může pokožka zblednout nebo se stane tmavší, než je obvykle. Vyskytovat se mohou i odstíny fialové barvy, viz příloha 1. Kategorizace 1B: trvalé zarudnutí s přítomností klinických příznaků infekce. Přetrvávající zarudnutí může mít opět více tónu barev. U pacientů s tmavší pigmentací může být epidermis světlejší, tmavší nebo do fialova. Na pokožce je možné pozorovat známky infekce, mezi které patří bílá olupující se kůže nebo pustuly v okolí léze. Mezi další kritéria spadá ohraničení oblasti kůže v odlišné barvě v důsledku dříve prodělaných defektů. Pokožka může být lesklá, 20 macerovaná, s přítomností vezikul a bul, s otoky, na dotek bývá oteklá a napjatá. Pacient pociťuje svědění, brnění, bolest. Kategorie 2A: ztráta kůže bez známek infekce. Ztráta kůže se může vyskytovat jako eroze epidermis, oděrky, otevřené puchýře. Může se jednat o difúzni poškození. Další kritéria zahrnují opět změnu ohraničení kůže v rozdílné barvě, lesklý či macerovaný vzhled, vezikuly, buly, nepříjemné pálení, svědění a brnění či bolest. Kategorie 2B: ztráta epidermis s přítomností klinických známek infekce. Jedná se o úbytek epidermis projevující se jako eroze, oděrky, puchýřky otevřeného charakteru, vezikuly, buly s příznaky infekce, kterými mohou být olupující se bila kůže, což bývá příznakem mykotického poškození, lokální léze, vlhké nekrózy vyskytující se na spodině rány (bývá hnědá, šedá a žlutá). Při výskytu bakteriální infekce je možné sledovat povlak zelené barvy. Přítomný bývá exsudát a lesklý odraz na spodině rány. European Pressure Ulcer Advisory Panel (EPUAP) vydalo příručku k Doporučení pro klinickou praxi, v níž jsou popsány jednotlivé stupně dekubitů a postupy, jak hodnotit rizikové faktory vzniku dekubitů.2 7 Jednou z využívaných technik k posouzení rizika vzniku dekubitů je Nortonova stupnice rizika vzniku dekubitů. V d a n é stupnici se posuzuje míra schopnosti spolupráce, věk, stav pokožky, přidružená onemocnění (kachexie, obezita, diabetes, anémie, ...), tělesný stav pacienta, stav vědomí, pohyblivost, aktivita a inkontinence. Každá část je ohodnocena body od 1 - 4 a jednotlivé body se sčítají. V případě, že nemocný dosáhne méně než 25 bodů, je u něj vyšší riziko vzniku dekubitů, viz příloha č. 3.3 3 Jedna z nej spolehlivějších technik k posuzování rizika dekubitů, zejména u starších pacientů, je Bradenova stupnice, viz příloha 4. Posuzuje se zde míra schopnosti smysluplné reakce na potíže spojené s tlakem, stupeň vystavení vlhkosti, fyzická aktivita, pohyblivost, výživa, tření a smyk. Čím je počet bodů nižší, tím se zvyšuje riziko vzniku dekubitů. Další ověřenou a spolehlivou technikou je Waterlowova škála, ve které se posuzuje poměr mezi výškou a váhou jedince, typ kůže, který je v poškozené oblasti, věk a pohlaví, zvláštní rizika (jako je nedostatečná výživa tkání, srdeční selhávání, chudokrevnost, kouření apod.), kontinence, pohyblivost, chuť k jídlu, neurologické poškození, prodělané operace či traumata, medikace. Čím je více bodů, tím hrozí vyšší riziko dekubitů, viz příloha 5. Je třeba si uvědomit, že nástrojek hodnocení rizika dekubitů jsou velmi užitečné a důležité techniky, ale pouze v souvislosti s dekubity. Jejich využívání u osob s JAD je nevhodné, protože nedokáží 12 správně odhadnout riziko jejího vzniku. 21 2. Cíle práce a hypotézy Diplomová práce pojednává o diferenciální diagnostice inkontinenční dermatitídy a dekubitálních lézí v ošetřovatelské péči o pacienty. Předmětem empirické části výzkumu bylo zmapovat úroveň znalostí nelékařského zdravotního personálu o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a tlakových lézí. Druhým cílem práce bylo analyzovat zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. Cíl č. 1 Zmapovat úroveň znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. lHo - Sociodemografické charakteristiky (věk, pohlaví, vzdělání) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 2Ho - Pracovní charakteristiky (typ pracoviště, délka praxe, specializační vzdělání) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí Cíl č. 2 Zjistit zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. 3Ho - Typ pracoviště respondentů nesouvisí s možností využít konzultaci a radu sester pro hojení ran 4Ho - Znalost a používání nástroje Globiad se neodvíjí od typu pracoviště respondentů 22 3. Metodika výzkumu a zvolené metody K realizaci výzkumného šetření byla zvolena metodologie kvantitativního výzkumu pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Následující kapitola popisuje výzkumný nástroj, operacionalizaci položek, charakteristiku respondentů, pilotní průzkum, organizaci sběru a zpracování dat, metodiku statistického zpracování získaných dat. 3.1 Výzkumný nástroj Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumného šetření pomocí anonymního dotazníku vlastní konstrukce sestaveného na základě studia odborné zahraniční literatury. Dotazník (viz, příloha č. 1) celkem obsahoval 29 otázek, které byly rozložené na třech stranách A 4 a byl rozdělen do tří baterií. Úvodní strana dotazníku obsahovala informační část pro respondenty. Tato část obsahovala název dotazníku, představení autora, téma diplomové práce, informovala o skutečnosti, že je práce součástí projektu Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky (akronym RIFADIAG), číslo: 1463/2018, podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo M S M T v roce 2019. Dále byly obsaženy pokyny k vyplnění, zdůraznění anonymity a poděkování. První baterie dotazníku obsahuje vědomostní položky, které jsou rozdělené na obecné znalosti o LAD a o preventivních a terapeutických ošetřovatelských intervencí u IAD. Otázky jsou úmyslně rozložené nepravidelně a jsou konstruovány na základě odborné literatury. Jedná se o tvrzení, u kterého respondent vždy označí souhlas, nesouhlas, nebo položku ve znění „nevím". Druhá baterie originálního dotazníku zjišťuje zvyklosti respondentů v péči o pacienty s I A D v praxi. Jedná se o položky č. 17-23. Ve všech případech se jedná o uzavřené otázky. Třetí baterie dotazníku obsahuje demografická data, jako je pohlaví, délka odborné praxe, informace o nevyšším dosaženém vzdělání a o specializačním vzdělání 2 otázky a 1 podotázka z této části dotazníku, ověřující demografická data, jsou dichotomické. U 2 položek 23 jde o otázky polynomické. 2 položky třetí baterie originálního dotazníku byly otevřené a respondenti odpovědi sami dopsali. 3.2 Operacionalizace položek Hypotéza H l porovnávala sociodemografické charakteristiky, jako je věk, pohlaví, vzdělání s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Byla ověřována na základě položek č. 24, 25, 27a pomocí položek z tabulky - č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15. Mezní bod (neboli cut-off point) pro vyhodnocení dostatečných znalostí byl stanoven na 80 % správných odpovědí (tzn. alespoň 12 správných odpovědí). Hypotéza H2 ověřovala statistickou závislost mezi pracovní charakteristikou (typ pracoviště, délka praxe, specializační vzdělání) a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Jednalo se o položky č. 26, 28, 28a, 29, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15. Hladina významnosti u otázek č. 1-15 byla opět 80 % (alespoň 12 správných odpovědí). Hypotéza H3 sledovala souvislost mezi typem pracoviště respondentů s možností využít konzultaci a radu sester pro hojení ran. Souvislost se zjišťovala z položek č. 21, 22, 29. Hypotéza H4 byla testována na základě položky č. 29, která ověřovala statistickou závislost mezi typem pracoviště a znalostí a používání nástroje G L O B I A D na oddělení zjišťováním na základě položek č. 16 a 17. 3.3 Charakteristika respondentů Cílový soubor respondentů empirické části výzkumu představovali nelékařští zdravotničtí pracovníci z praxe jako všeobecné sestry, praktické sestry a záchranáři bez rozdílu pohlaví či omezení věkové hranice pracující v lůžkových zdravotnických zařízeních 24 3.4 Pilotní průzkum Před distribucí dotazníkového archu na předem sjednaná oddělení bylo provedeno pilotní šetření u pěti kolegyň na oddělení chirurgické JIP 1 ve F N Brno Bohunice. Po vyplnění těchto pěti dotazníků proběhla konzultace autora s respondenty, a protože nebyly shledány nesrovnalosti, dotazníky nebyly upravovány a obsahově pozměňovány. Respondenti byli zahrnuti do celkové analýzy dat. 3.5 Organizace sběru a zpracování dat Sběr dat probíhal v období od 1. 6. 2019 - 30. 9. 2019. Pro výzkumný účel byly podány žádosti o umožnění distribuce dotazníků. Po schválení žádosti náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči probíhala komunikace svrchními a staničními sestrami jednotlivých oddělení. Na každé oddělení byl distribuovaný daný počet dotazníků, dle předchozí domluvy. Všechny dotazníky byly distribuovány v tištěné formě na archu papíru velikosti A4. Dotazníky byly rozdány celkem do pěti zdravotnických zařízení. Ve Fakultní nemocnici Brno Bohunice, se jednalo celkem o 80 dotazníků. Dotazníky byly distribuovány na Kliniku anestézie, resuscitace a intenzivní medicíny (KAREVI) v počtu 30 kusů. Dále na chirurgickou kliniku, kde byly dotazníky rozdány na oddělení JIP 1, oddělení C a oddělení A - celkem 30 kusů. V počtu 10 kusů byly dotazníky distribuovány na Kliniku interní, geriatrie a praktického lékařství (KIGOPL) a 10 kusů dotazníků bylo rozdáno na Kliniku nemocí plicních a tuberkulózy (KNPT) JIP. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny bylo distribuováno 10 kusů dotazníků na II. Interní kliniku na oddělení Metabolické JIP a standardní oddělení ženy, muži. Do Léčebny dlouhodobě nemocných v Prostějově bylo po schválení podáno 10 kusů dotazníků. Dalším zařízením byla Vojenská nemocnice v Brně, kde se podávalo 10 kusů dotazníků na interní oddělení, 10 kusů dotazníků na chirurgické oddělení a 10 kusů na oddělení interní JIP. Posledním zařízením byla Úrazová nemocnice v Brně, kde bylo distribuovaných 10 kusů dotazníků na Anesteziologicko - resuscitační oddělení (ARO). Po domluvě s náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči, s vrchními sestrami, případně se staničními sestrami, jsem osobně na uvedená oddělení docházela a vyplněné dotazníky jsem sbírala. Celkem tedy bylo distribuováno 140 dotazníků. 25 3.6 Metodika statistického zpracování získaných dat Po sběru dotazníků byla získaná data ručně přepsána do programu Microsoft Office Excel 2007. Data zjištěna dotazníkovým šetřením byla kódováním nahrazena číselnými symboly tak, aby mohla být statisticky zpracována. Následně byla rozdělena do tří excelových matic. První matice obsahovala klíč k položkám „demografie". Druhá skupina byla klíčem k okruhu, který se týkal znalostí respondentů. Za dostatečnou znalost bylo považováno alespoň 80 % správných odpovědí, tedy 12 správně zodpovězených otázek z celkových 15 otázek, které posuzovaly znalosti respondentů. Třetí matice je označena jako „informativní dotazy" a zjišťuje zvyklosti respondentů. Veškeré statistické zpracování dat i výsledky byly konzultovány se statistikem. K e statistickému zpracování dat byly použity metody MannWhitney U test, který je alternativou neparametrického testu a je vhodné ho použít v případě, že jsou pochybnosti, zda rozložení proměnné nesplňuje podmínky normálního rozložení. Další použitou metodou byl Chí-kvadrát test, jenž vychází z myšlenky, že mezi sledovanými hodnotami proměnných chybí asociace a vzniká náhodou. Základem Chí-kvadrát testu je srovnání empirických a očekávaných četností. Třetí metoda, která byla použita je Kruskal Wallisova A N O V A . Jedná se o neparametrický test, nesrovnává průměry, ale mediány3 5 Poslední použitou metodou byl Liliieforsův test, který testuje, zda data pochází z normálního rozložení, či nikoli. Spojení normální rozdělení znamená řídit se zákonem, předpisem nebo modelem.3 6 Ve statistickém zpracování dat byla stanovena hladina významnosti a= 0,05. Na tomto podkladě se provádělo ověření hypotéz srovnáváním hladiny významnosti a získanou p-hodnotou u všech stanovených hypotéz. Jestliže byla p-hodnota stejná jako hladina významnosti a nebo menší, než byla hladina významnosti a, byla alternativní hypotéza zamítnuta a nulová hypotéza přijata. 26 4. Deskriptívni analýza dat Na následujících stranách je nejprve uvedena analýza demografických dat respondentů a následně je uvedena analýza hodnocení vědomostních otázek. Z celkového počtu distribuovaných 140 ks dotazníků, byla návratnost dotazníků 89,2 % (125ks dotazníků). Z tohoto počtu navrácených dotazníků musely být 4ks odstraněny pro neúplné vyplnění. Do výzkumného šetření bylo tedy zařazeno 121 ks dotazníků (86,4 %). 4.1 Analýza demografických dat - charakteristika respondentů Demografické údaje zahrnují pohlaví, věk a délku praxe, nejvyšší dosažené vzdělání a pracoviště respondentů. Pohlaví respondentů Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Zeny 113 93,3 Muži 8 6,6 Celkem 121 100 Celkový počet respondentů byl 121. Početnější kategorií dotazovaných tvořily ženy, kterých mezi respondenty bylo 113 (93,3 %), zatímco mužů se výzkumu účastnilo pouze 8 (6,6 %). Věk respondentů Tabulka č. 2 Věk respondentů Průměrný věk Minimální věk Maximální věk 36,3 19 62 Průměrný věk respondentů byl 36,3 let. Nejnižší věk respondentů byl 19 let a nejvyšší věk činil 62 let. 27 Délka praxe v celých letech Tabulka č. 3 Délka praxe respondentů v celých letech Průměrná délka praxe Nejkratší profesní praxe Nejdelší profesní praxe 13,8 1 42 Průměrná délka profesní praxe byla 13,8 let. Nejkratší praxe byla menší než 1 rok a nejdelší profesní praxe byla 42 let. Nejvyšší dosažené vzdělání Nejpočetnější skupinou byli respondenti, u nichž bylo nejvyšší dosažené vzdělání střední zdravotnická škola - jednalo se o 58 respondentů (47,9 %). Následovali respondenti s vyšší odbornou školou, kterých bylo z celkového počtu 24 (19,8 %). Třetí skupinu tvořili respondenti s vysokoškolským vzděláním, které bylo zakončeno titulem Bc. - 20 osob (16,5 %). Vysokoškolské studium II. stupně (Mgr, PhD.) mělo ukončených 19 respondentů (15,7 %). Nejvyšší dosažené vzdělání • szš • Dis. Bc. Mgr., PhD. Graf č. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání 28 Pracoviště respondentů Tabulka č. 4 Pracoviště respondentů Pracoviště respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (n) Anesteziologicko-resuscitační oddělení 33 27,2 JIP interního typu 29 23,9 JIP chirurgického typu 20 16,5 Standardní interní oddělení 19 15,7 Standardní chirurgické oddělení 11 9 Oddělení následné péče 9 7,4 Nejvíce početnou skupinou respondentů byli pracovníci z anesteziologicko-resuscitačního oddělení, kdy se jednalo o - 33 osob (27,2 %). Druhou nej častější skupinou respondentů byly osoby z JIP interního typu - 29 respondentů (23,9 %). Následovala JIP chirurgického typu, kde se jednalo o 20 osob (16,5 %). Další skupinou bylo standardní interní oddělení, u kterého byl počet respondentů 19 (15,7 %). Ze standardního chirurgického oddělení se výzkumu účastnilo 11 osob (9 %). Poslední a nejméně zastoupenou skupinou bylo oddělení následné péče - 9 respondentů (7,4 %). 4.2 Analýza vědomostních položek Respondenti odpovídali celkem na 15 položek, které se týkaly znalostí. Odpověď mohla být souhlasná, nesouhlasná, třetí odpověď zněla „nevím". V dotazníkovém formuláři tyto položky byly označeny pod čísly 1-15. Pro přehled odpovědí ve znalostních položkách byly vytvořeny dvě tabulky - v tabulce č. 5 jsou zobrazeny odpovědi k položkám týkající se obecných znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí (položky č. 1,3,7,10,11,13). Správné odpovědi jsou označeny zeleně. Tabulka č. 6 zobrazuje odpovědi respondentů na položky, které se týkají terapeutické a preventivní intervence (položky č. 8, 12, 15, 2, 4, 5, 6, 14), přičemž správné odpovědi jsou opět označeny zelenou barvou. 29 Tabulka č. 5 Obecné znalosti respondentů Znění výroku ano ne nevím ano % ne % nevím % 1. Příčina vzniku dekubitálních lézí od IAD se liší 95 11 14 79,1 9,1 11,6 3. I A D j e obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů 53 58 9 44,1 48,3 7,5 7. I A D j e postižením povrchových vrstev kůže 106 13 1 88,3 10,8 0,8 10. Typickým projevem IAD je přítomnost nekrotické tkáně 4 110 6 3,3 91,6 5,0 11. Okraje léze u IAD jsou ohraničené 23 86 11 19,1 71,6 9,1 13. Perianální oblast je typická oblast pro vznik IAD 91 20 9 75,8 16,6 7,5 Jak již bylo zmíněno výše, zeleně zvýrazněná pole v tabulce značí správnou odpověď. První vědomostní otázka (položka č. 1) zjišťovala znalost respondentů v oblasti rozdílné příčiny vzniku dekubitálních lézí a IAD. N a tuto položku odpovědělo správně 95 respondentů (79,1 %). Chybné tvrzení uvedlo 11 osob (tedy 9,1 %). Položku „nevím" označilo celkem 14 respondentů (11,6 %). U další, třetí znalostní položky (položka č. 3), která zní „IAD je obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů", převažovaly nesouhlasné položky. Jednalo se o 58 osob (48,3 %). Souhlasné, tedy nesprávné tvrzení, označilo 53 respondentů (44,1 %). Položku „nevím" zvolilo 9 osob (7,5 %). Sedmou vědomostní položkou (položka č. 7) byl výrok „IAD je postižením povrchových vrstev kůže". Správné tvrzení „ano" uvedlo 106 respondentů (88,3 %). 13 respondentů (10,8 %) se rozhodlo pro nesprávnou položku „ne". 1 (0,8 %) respondent zvolil odpověď „nevím". Desátá vědomostní položka (položka č. 10) „Typickým projevem IAD je přítomnost nekrotické tkáně" byla správně označena položkou „ne" 110 respondenty (91,6 %). 4 respondenti (3,3 %) zvolili odpověď „ano". 6 osob (5 %) uvádělo „nevím". 30 Jedenáctá vědomostní položka (položka č. 11) týkající se okrajů lézí u I A D byla zodpovězena správně 86 respondenty (71,6 %) „ne". Pro chybné tvrzení „ano" se rozhodlo 23 (19,1 %) respondentů. Položku „nevím" uvedlo 11 respondentů (9,1 %). U třinácté vědomostní položky (položka č. 13) „Perianální oblast je typická oblast pro vznik IAD", označilo správné tvrzení „ano" 91 respondentů (75,8 %). 20 respondentů (16,6 %) zvolilo položku „ne". Položka „nevím" byla zvolena 9 respondenty (7,5 %). V položkách týkajících se obecných znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí nebyla žádná položka zodpovězena všemi respondenty správně. Nejvíce správných odpovědí bylo v položce č. 10 „Typickým projevem I A D je přítomnost nekrotické tkáně", kterou označilo 110 respondentů (91,6 %). Nejméně správných odpovědí měla položka č. 3 „LAD je obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů", u které označilo správnou položku „ne" 58 respondentů (48,3 %). Celkem v oblasti obecných znalostí o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí odpovědělo správně 75,8 % respondentů. Tabulka č. 6 Znalosti respondentů v oblasti terapeutických a preventivních intervencí Znění výroku ano ne nevím ano % ne % nevím % 2. U pacienta s rizikem IAD je vhodnější dát přednost speciálně připraveným prostředkům, než opakovaně využívané mycí žínce 111 6 3 92,5 5,0 2,5 4. Nej vhodnější preventivní postup IAD je hydratace pokožky 61 48 11 50,8 40,0 9,1 5. Mýdlo a voda j e nejvhodnej ší prostředek v čištění pokožky a prevenci I A D 52 59 8 43,3 49,1 6,6 6. Pacienty znečištěné močí či stolicí nepolohujeme, třecí síly by zvýšily poškození kůže 9 109 1 7,5 91,6 0,8 8. K péči o kůži j e vhodnej ší používat produkty s obsahem polymerů 55 17 48 45,8 14,1 40,0 31 9. Prevencí IAD je důsledná hygiena ohrožených oblastí a používání přípravků pro ochranu kůže 117 3 0,0 97,5 2,5 0,0 12. U IAD je vhodné použít k péči přípravky s obsahem alkoholu 3 110 7 2,5 91,6 5,8 14. Polohování je u pacientů s I A D zbytečné 1 118 1 0,8 98,3 0,8 15. Při péči o perianální pokožku j sou preferovány přípravky s p H 5,5 65 16 39 54,1 13,3 32,5 Zeleně zvýrazněná pole v tabulce opět značí správnou odpověď. Druhá vědomostní položka (položka č. 2) ověřovala znalost respondentů v oblasti hygieny. Respondent měl označit souhlas, nesouhlas nebo položku „nevím" na tvrzení, zda je vhodnější dát přednost speciálně připraveným prostředkům než opakovaně využívané mycí žínce. Správně na tuto otázku odpovědělo 111 respondentů (92,5 %). Chybné stanovisko označilo 6 osob (5 %). Položka „nevím" byla zvolena 3 respondenty (2,5 %). U čtvrtého výroku (položka č. 4) „Nejvhodnejší preventivní postup I A D je hydratace pokožky" správně označilo odpověď „ano" 61 respondentů (50,8 %). 48 osob (40 %) udává nesprávné tvrzení „ne". Položka „nevím" byla zvolena 11 respondenty (9,1 %). Pátá vědomostní položka (položka č. 5) ověřovala znalost respondenta v oblasti nejvhodnějšího prostředku pročištění pokožky a prevenci I A D . Správnou odpovědí byla položka „ne", kterou nezvolila ani polovina respondentů. Jednalo se o 59 respondentů (49,1 %). 52 (43,3 %) osob zvolilo tvrzení „ano", které bylo nesprávné. Položku „nevím" volilo 8 respondentů (6,6 %). V šesté vědomostní položce (položka č. 6), která se týkala polohování pacientů znečištěných močí či stolicí, uvedla správné tvrzení „ne" většina respondentů - 109 (91,6 %). Chybné znění „ano" označilo 9 osob (7,5 %). Odpověď „ne" byla zvolena pouze 1 respondentem (0,8 %). U osmé vědomostní položky (položka č. 8), která zjišťovala informovanost respondentů v oblasti vhodného používání produktů s obsahem polymerů, 55 respondentů (45,8 %) označilo položku „ano". Pro položku „ne" se rozhodlo 17 osob (14,1 %). Velké zastoupení v daném výroku měla položka „nevím", kterou uvedlo 48 respondentů (40 %). Devátá vědomostní položka (položka č. 9), jejíž znění bylo „Prevencí I A D je důsledná hygiena ohrožených oblastí a používání přípravků pro ochranu kůže", byla správně 32 zodpovězena výrokem „ano" většinou respondentů. Jednalo se o 117 osob (97,5 %). Chybné tvrzení „ne" označily 3 osoby (2,5 %). Dvanáctá položka (položka č. 12) ověřovala vědomosti respondentů týkající se vhodnosti používání přípravků s alkoholem u pacientů s IAD. Správné tvrzení „ne" uvedlo 110 osob (91,6 %). Pro chybné označení „ano" se rozhodli 3 respondenti (2,5 %). Více respondentů zvolilo položku „nevím". Jednalo se o 7 (5,8 %) osob. Vědomostní položka číslo čtrnáct (položka č. 14) „Polohování je u pacientů s IAD zbytečné" byla správně zodpovězena 118 respondenty (98,3 %) „ne". Pouze jeden respondent (0,8 %) uvedl nesprávnou položku „ano". Pro položku „nevím" se také rozhodl jen 1 respondent (0,8 %). Poslední, patnáctá, vědomostní položka (položka č. 15) zjišťovala informovanost respondentů v oblasti vhodného použití přípravků s p H 5,5 při péči o perianální pokožku. Správné tvrzení „ano" označilo 65 respondentů (54,1 %). 16 osob (13,3 %) chybně uvedlo položku „ne". Velká část respondentů - 39 (32,5 %) označilo možnost „nevím". V tabulce č. 6, která zobrazuje znalosti respondentů v oblasti terapeutických a preventivních intervencí, je možné vidět, že opět nebyla žádná položka označena všemi respondenty správně. Nejvíce správných odpovědí měla položka č. 14 „Polohování je u pacientů s I A D zbytečné", která byla označena 118 respondenty (98,3 %). Naopak nemenší úspěšnost označení měla položka č. 8 „Kpéči o kůži je vhodnější používat produkty s obsahem polymerů" jenž správně označilo 55 osob (45,8 %). V oblasti terapeutických a preventivních intervencí byla správnost odpovědí celkem 74,7 %. 4.3 Analýza položek týkající se zvyklostí respondentů Položka č. 16 (tabulka č. 7) ověřovala, zda respondenti znají nástroj pro hodnocení inkontinenční dermatitídy Globiad. N a tuto položku navazovala další, která testovala, zda respondenti daný nástroj používají na svém oddělení. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že žádný z dotazovaných nezná nástroj Globiad. Z toho tedy i vyplývá, že jej žádný z respondentů na svém pracovišti nevyužívá. 33 Tabulka č. 7 Znalost nástroje pro hodnocení inkontinenční dermatitídy Globiad Znáte nástroj pro hodnocení inkontinenční dermatitídy Globiad? Počet respondentů Ano 0 Ne 121 Další položkou testující zvyklosti respondentů byla položka č. 18: „Jak často se setkáváte s inkontinenční dermatitídou u pacienta" (tabulka č. 8, graf č. 2). Největší část respondentů označila položku „nepravidelně". 13 osob uvedlo, že se s daným pacientem setkávají minimálně l x týdně. Položku „více než l x týdně" uvedli 4 respondenti. Více než 3x týdně se s inkontinenční dermatitídou u pacienta setkávají 3 respondenti. 2 respondenti odpověděli, že se s tímto pacientem potkávají více než 5x týdně. Tabulka č. 8 Setkání respondentů s inkontinenční dermatitídou u pacienta Minimálně lx Více než lx Více než 3x Více než 5x Nepravidelně týdně týdně týdně týdně 13 4 3 2 99 120 Jak často se setkáváte s inkontinenční dermatitídou u pacienta 100 _8080 6060 40 20 0 20 0 • _ _ •20 0 minimálně 1 x více než 1 x více než 3 x více než 5 x nepravidelně týdně týdně týdně týdně Graf č. 2 Setkání s inkontinenční dermatitídou u pacienta 34 V položce č. 19 (tabulka č. 9, graf. č. 3) dotazovaní uváděli jakým způsobem na pracovišti diagnostikují inkontinenční dermatitídu. Nej větší zastoupení měla diagnostika pomocí klinického úsudku sestry (101 respondentů). Objektivizující škálu k diagnostice inkontinenční dermatitídy používá 9 respondentů. Sedm dotazovaných uvedlo, že na svém pracovišti inkontinenční dermatitídu nediagnostikují. Jiný způsob diagnostiky inkontinenční dermatitídy uvedlo 8 osob. Nej častější odpovědí v této položce bylo kožní konzilium. Někteří respondenti poznačili více odpovědí, proto se celkový počet odpovědí nerovná celkovému počtu respondentů. Tabulka č. 9 Způsob diagnostiky inkontinenční dermatitídy na pracovišti respondentů Klinický úsudek sestry Objektivizuj ící škála Nediagnostikujeme Jiný způsob 101 9 7 8 Jakým způsobem na vašem pracovišti diagnostikujete inkontinenční dermatitídu 120 klinickým úsudkem objektivizující škálou nediagnostikuj eme jiný způsob (doplňte) sestry Graf č. 3 Způsob diagnostiky inkontinenční dermatitídy na pracovišti respondentů V položce č. 20 (tabulka č. 10, graf č. 4) jsme se respondentů tázali, jak se I A D ošetřuje najejich vlastním pracovišti. Nejvíce zastoupenou položkou byla vazelína nebo přípravky se zinkem (62 respondentů). Čistící pěnu používá u pacientů s I A D 55 respondentů. Čtyřicet devět dotazovaných uvedlo používání speciální mycí emulze pro pacienty s inkontinencí. Používání vody a klasického mýdla označilo 48 respondentů. Jednorázové žínky 3 v 1 označilo 27 respondentů. Čtyři respondenti uvedli jiné ošetřování pacientů s problematikou 35 inkontinenční dermatitídy, ale odpovědi, které respondenti doplňovaly, byly kombinací položek uvedených v otázce. Dva dotazovaní používají vlastní žínku pacienta. Tabulka č. 10 Způsob ošetřování IAD na pracovišti Voda a Čistící Vazelína Speciální Jednorázové Vlastní Jinak klasické pěna nebo mycí emulze žínky 3 v 1 žínka mýdlo přípravky pro pacienta se zinkem pacienty s inkontinencí 48 55 62 49 27 2 4 Jak se inkontinenční dermatitída ošetřuje na vašem pracovišti 70 Graf č. 4 Způsob ošetřování IAD na pracovišti Další ověřovanou položkou (položka č. 21, tabulka č. 11, graf č. 5) byla možnost respondentů obrátit se na svém pracovišti na sestru pro hojení ran o radu. Tuto možnost má 102 dotazovaných. Osmnáct respondentů uvedlo, že nemá možnost obrátit se pro radu na sestru pro hojení ran. N a tuto položku navazovala další otázka (položka č. 22), na kterou dle zadání měli reagovat pouze respondenti, kteří v položce č. 21 uvedli odpověď „ano". Respondenti, kteří tuto položku neoznačili, měli další položku přeskočit. Jeden respondent přesto, že uvedl odpověď „ne", odpovídal na navazující položku a byl tedy v této položce odebrán. 36 Tabulka č. 11 Možnost respondentů obrátit se na sestru pro hojení ran Ano Ne 102 18 Graf č. 5 Možnost respondentů obrátit se na svém pracovišti na sestru pro hojení ran Další navazující položkou byla položka č. 22 (tabulka č. 12 graf č. 6), která ověřovala, v jaké frekvenci mají dotazovaní možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran. Výsledkem je, že z respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli, že mají možnost obrátit se o radu na sestru pro hojení ran, má 50 z nich „většinou" možnost se na tuto sestru obrátit. Možnost obrátit se na sestru pro hojení ran vždy má 46 osob. Pět dotazovaných má tuto možnost jen někdy. Položku „zřídka" uvedl pouze jeden respondent. Tabulka č. 12 Frekvence možnosti využití konzultace a rad sestry pro hojení ran Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy 46 50 5 1 0 37 V jaké frekvenci máte možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran 60 Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy Graf č. 6 Frekvence možnosti využití konzultace a rad sestry pro hojení ran Poslední položkou této oblasti byla položka č. 23 (tabulka č. 13, graf č. 7), která zjišťovala, zda respondenti provádí na svém pracovišti objektivní zhodnocení velikosti rány měřením: délka x šířka x hloubka. Většina respondentů (77) toto zhodnocení provádí vždy. Třicet sedm respondentů dané hodnocení rány provádí většinou. Čtyři respondenti uvedli, že zhodnocení velikosti rány měřením: délka x šířka x hloubka provádí jen někdy. Ránu tímto způsobem nikdy nehodnotí 2 dotazovaní. Jeden z respondentů dané zhodnocení rány provádí jen zřídka. Tabulka č. 13 Objektivní zhodnocení velikosti rány Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy 77 37 4 1 2 38 Provádíte na vašem pracovišti objektivní zhodnocení velikosti rány měřením: délka x šířka x hloubka 100100 8080 6060 4040 20 0 20 0 • • _20 0 Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy Graf č. 7 zhodnocení velikosti rány měřením 39 5. Výsledky matematického ověření hypotéz V následující kapitole jsou popsané výsledky matematického ověření dat na základě statistického testování stanovených hypotéz. 5.1 Testování první hypotézy Cíl č. 1: Zmapovat úroveň znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí lHo - Sociodemografické charakteristiky (věk, pohlaví, vzdělání) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. První hypotéza byla rozdělena na 3 podskupiny. První podskupinu tvořila hypotéza lHa, kde se ověřovala statistická závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí a věkem. Druhou podskupinu tvořila hypotéza lHb, ve které se zjišťovala statistická závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí a pohlavím. Třetí podskupinou byla hypotéza lHc, která testovala statistickou závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí a vzděláním. lHa: Věk nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí Ověřování hypotézy l H a se testovalo na základě položky č. 25, která ověřovala věk respondentů s úrovní znalostí respondentů, které byly ověřeny položkami z dotazníku č. 1-15. K testování byla zvolena metoda Mann-Whitney U test pro porovnání dvou nezávislých výběrů - data nepocházejí z normálního rozložení, ověřeno Lillieforsovým testem, kdy hodnota signifikace vyšla < 0,1 a byla tedy zamítnuta nulová hypotéza, že data pocházejí 40 z normálního rozložení. Statistické významnosti závislosti sledovaných vědomostí byla ověřena hodnota signifikace 0,4. Protože jde o hodnotu > 0,05, je možné říci, že věk s úrovní vědomostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí nesouvisí. ano ne dostatečná znalost • Medián • 25%-75% X_ Min-Max Graf č. 8 Souvislost věku s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí lHb: Pohlaví nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. Testování hypotézy l H b probíhalo na základě položky č. 24, která ověřovala pohlaví respondentů s vědomostními položkami z dotazníku č. 1 - 15. Pro analýzu první hypotézy podskupiny b byla použita metoda Chí4rvadrát test. Významnost rozdílu (p) mezi pohlavíma úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D 41 a dekubitálních lézí byl zjištěn výsledek p>0,05. Nulovou hypotézu pro determinantu pohlaví nelze zamítnout. Graf č. 9 Souvislost pohlaví s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí lHc: Vzdělání nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. V této položce byla testována znalost respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí, tedy položky č. 1 - 15 ve vztahu ke vzdělání, kdy se jednalo o položku č. 27, pomocí metody Chí-kvadrát testu. Zjišťováním statistické významnosti závislosti sledovaných vědomostí, byla ověřena hodnota signifikace 0,89980. Je tedy možné konstatovat, že není závislost mezi vzděláním respondentů a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. 42 Graf č. 10 Souvislost vzdělání s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Vzhledem k tomu, že žádná z dílčích l H a až l H c nebyla zamítnuta, nebyla zamítnuta ani lHo. Sociodemografické charakteristiky (věk, pohlaví, vzdělání) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. 5.2 Testování druhé hypotézy Cíl: Zmapovat úroveň znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí 43 2Ho- Pracovní charakteristiky (typ pracoviště, délka praxe, specializační vzdělání) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. K testování druhé hypotézy se ověřovala statistická závislost mezi pracovními charakteristikami, jako je typ pracoviště, délka praxe, specializační vzdělání a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Druhá hypotéza byla také rozdělena na podskupiny (2Ha - 2Hc). 2Ha Typ pracoviště nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Závislost mezi typem pracoviště a znalostmi respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí je shrnuto v tabulce č. 14. Statistické ověření závislosti mezi pracovištěm a znalostmi respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí bylo ověřeno pomocí Chí4rvadrát testu, kdy hodnota p byla 0,69948. Můžeme tedy konstatovat, že není závislost mezi typem pracoviště respondentů a znalostmi respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Tabulka č. 14 Závislost mezi typem pracoviště a znalostmi respondentů Typ pracoviště Dostatečná znalost Nedostatečná znalost Celkem JLP chirurgického typu 9 11 20 standardní interní oddělení 11 8 19 standardní chirurgické oddělení 4 7 11 JIP interního typu 16 13 29 anesteziologicko-resuscitační oddělení 13 20 33 oddělení následné péče 4 5 9 Celkem 57 64 121 44 Graf č. 11 Závislost mezi typem pracoviště a znalostmi respondentů 2Hb: Délka praxe nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. Druhá podskupina, označena jako 2Hb, ověřovala statistickou závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí a délkou praxe. Testování hypotézy 2Hb probíhalo na základě položky z dotazníku č. 26, která ověřovala délku praxe respondentů v závislosti k vědomostním položkám č. 1 - 15. Pro ověřování této hypotézy byla zvolena metoda Mann-Whitney U test pro porovnání dvou nezávislých výběrů, protože data nepochází z normálního rozložení, což bylo ověřeno Lillieforsovým testem, kdy došlo k zamítnutí nulové hypotézy, že data pocházejí z normálního rozložení: p <0,01. Jak již bylo vysvětleno výše, ve statistice pojem „normální rozdělení" znamená řídit se zákonem, modely nebo předpisy. Testováním statistické významnosti závislosti sledovaných vědomostí ve vztahu k délce praxe byla ověřena hodnota signifikace 0,258736. Lze tedy říci, 45 že není souvislost mezi délkou praxe a úrovní znalostí respondentů v diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Boxplot by Group Variable: Délka praxe ano ne dostatečná znalost • Median • 25%-75% X_ Min-Max Graf č. 12 Souvislost délky praxe s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 2Hc: Specializační vzdělání nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. V poslední části druhé hypotézy byla statisticky testována souvislost mezi specializačním vzděláním respondentů (položka z dotazníku č. 28, 28a) a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí (položky č. 1 - 15). K výpočtu byla použita metoda Chí-kvadrát test. Hodnota signifikace byla 0,18713, tudíž lze konstatovat, že specializační vzdělání nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. 46 Graf č. 13 Souvislost specializačního vzdělání s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí Vzhledem k tomu, že žádná z dílčích hypotéz (2Ha, 2Hb, 2Hc) nebyla zamítnuta, nebyla zamítnuta ani 2Ho. Lze tedy konstatovat, že pracovní charakteristiky, jako je typ pracoviště, délka praxe a specializační vzdělání, nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. 47 Graf č. 14 Souvislost pracovní charakteristiky (délka praxe a typ pracoviště) s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 5.3 Testování třetí hypotézy Cíl: Zjistit zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. 3Ho - Typ pracoviště respondentů nesouvisí s možností využít konzultaci a radu sester pro hojení ran. Danou hypotézu nelze statisticky ověřit, protože byl porušen předpoklad pro provedení chíkvadrát testu, odstranily se tedy případy, kdy respondenti odpověděli v předchozí otázce, která zněla „Máte na vašem pracovišti možnost obrátit se o radu na sestry pro hojení ran? 48 „ne "a přesto odpovídali na navazující otázku "Vjaké frekvenci máte možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení?". Vytvořila se náhradní hypotéza: Není rozdíl ve frekvenci možnosti využít konzultaci a rady sestry pro hojení ran mezi pracovišti. K matematickému výpočtu byla použita Kruskal-Wallisova A N O V A . Hodnota signifikace byla 0,9204. Lze tedy říci, že není rozdíl ve frekvenci možnosti využít konzultaci a rady sestry pro hojení ran mezi pracovišti. Boxplot by Group Variable: V jaké frekvenci máte možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran Include condition: \£2=1 CD > CD "O CO — >N S-03 O ^ CO t N ^° -CO E 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 Q . -CD O 'E> o CL 03 >03 O "E CO T3 CO 00 0 >03 T3 T3 O -03 O E5 "E CO CO 00 Q . CD H—» Q. 03 >03 T3 T3 O >o CO '5 C/3 3 00 E• o o 'en o N 03 00 03 9 03 >o -03 Q . T3 03 00 -CO 03 >03 T3 O Místo pracoviště n Median • 25%-75% C Min-Max Graf č. 15 Možnost frekvence využít konzultace a rady sestry pro hojení ran mezi pracovišti 49 5.4 Testování čtvrté hypotézy Cíl: Zjistit zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. 4Ho-Znalost a používání nástroje Globiad se neodvíjí od typu pracoviště respondentů. Čtvrtá hypotéza nelze statisticky ověřit chí-kvadrátem, protože byl 100 % výskyt pouze jedné odpovědi. Žádný respondent nezná nástroj Globiad. 50 6. Diskuze Diplomová práce se zabývá problematikou diferenciální diagnostiky inkontinenční dermatitídy. Jak uvádí Pokorná s Kraj číkovou, informovanost v dané problematice je v klinické ošetřovatelské praxi stále nedostatečná.1 0 Průzkum byl orientován na nelékařské zdravotnické pracovníky z praxe, kterými byli všeobecné sestry, praktické sestry, záchranáři. Z korejské studie vyplývá, že jsou to právě nelékařští zdravotničtí pracovníci, kdo má na starost nej důležitější roli, kterou je posuzování rizikového faktoru vzniku poranění kůže, pozorování oblasti náchylné ke vzniku tlakových lézí a provádění preventivní ošetřovatelské péče. Z těchto důvodů je nezbytné, aby sestry byli schopné přesně posoudit tlakové léze a dle toho poskytnout potřebnou péči. Dotazníky byly rozdány celkem do pěti zdravotnických zařízení v České republice. Data byla sbírána prostřednictvím originálního dotazníku vlastní konstrukce. Dostatek informací o dané problematice je potřebný u zdravotnických pracovníků všech typů oddělení. Z toho důvodu byly analyzovány vědomosti zdravotnických pracovníků na oddělení intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení, na standardním oddělení i na oddělení následné péče. Celkový počet distribuovaných dotazníků byl 140 ks (100 %). Navrácených dotazníků bylo 125 ks, tedy 89,2%. Z tohoto počtu vrácených dotazníků byly 4 ks dotazníků vyřazeny pro neúplné vyplnění. Konečný počet dotazníků zařazených do výzkumného šetření bylo 121 ks (86,4 %). Diplomová práce byla porovnávána s dostupnou odbornou, zahraniční i českou literaturou, s články, s bakalářskými i magisterskými pracemi a disertační prací studentů. Závěrečná část dotazníku (položky č. 24 - 29) zjišťovala demografické údaje respondentů (pohlaví, věk, délka odborné praxe, nejvyšší dosažené vzdělání, specializační vzdělání, místo pracoviště respondentů). Celkem se výzkumu účastnilo 113 žen (93,3 %) a 8 mužů (6,6 %) (tabulka č. 1). Další z faktorů, které jsme ověřovali, byl věk respondentů. Průměrný věk respondentů byl 36,3 let. Nej mladší respondent měl 19 let, zatímco u nej staršího respondenta se jednalo o 62 let (tabulka č. 2). Třetím zjišťovaným faktorem byla délka praxe respondentů. Průměrná délka praxe v celých letech byla 13,8 let. Nej kratší praxi měli respondenti, kteří nedosáhli praxe ani 1 roku. Ověřili jsme, že nej delší praxe respondentů dosahovala 42 let (tabulka č. 3). Dále bylo sledováno nejvyšší dosažené vzdělání, přičemž bylo zjištěno, že nejvíce respondentů absolvovalo střední zdravotnickou školu, jednalo se o 58 respondentů (47,9 %). Nejméně 51 zastoupenou skupinou byli respondenti s úplným vysokoškolským vzděláním (Mgr., PhD.), a to v počtu 19 osob (15,7 %) (graf č. 1). Poslední sledovaný sociodemografický faktor byl typ pracoviště respondentů. Z celkového počtu 121 respondentů 33 respondentů (27,2 %) uvedlo jako místo pracoviště anesteziologicko-resuscitační oddělení. Pracoviště JIP interního typu označilo 29 osob (23,9 %). JIP chirurgického typu označilo 20 respondentů (16,5 %). Standardní interní oddělení uvedlo 19 respondentů (15,7 %). N a standardním chirurgickém oddělení pracovalo 11 respondentů (9 %). 9 respondentů (7,4 %) uvedlo oddělení následné péče (tabulka č. 4). Diplomová práce měla dva cíle. Cílem č. 1 bylo zmapovat úroveň znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. K danému cíli byly vytvořeny 2 hypotézy - hypotéza č. 1 a č. 2. Hypotéza č. lověřovala korelaci mezi sociodemografickými charakteristikami (věk, pohlaví, vzdělání) a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. První hypotéza byla pro statistické zpracování rozdělena do tří kategorií. První kategorií byla hypotéza lHa, která zkoumala statistickou závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitů a věkem. Druhou kategorii tvořila hypotéza označena jako l H b a testovala statistickou závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí a pohlavím. Poslední, třetí kategorie byla utvořena hypotézou označenou jako l H c . Tato hypotéza testovala statistickou závislost mezi úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí a vzděláním. Žádná ze znalostních položek nebyla vyplněna všemi respondenty správně. Bylo prokázáno, že věk (p=0,414938), pohlaví (p=0,19488) ani vzdělání (p = 0,89980) nemá vliv na znalosti respondentů o diferenciální diagnostice, prevenci a léčbě I A D a dekubitálních lézí. Hypotéza č. 2 testovala statistickou závislost mezi pracovními charakteristikami (typ pracoviště, délka praxe, specializační vzdělání) a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Pro kvalitní statistické zpracování byla i tato hypotéza rozdělena na 3 podskupiny označené jako 2Ha - 2Hc. První podskupina 2Ha zjišťovala, zda existuje souvislost mezi typem pracoviště respondentů a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. Druhou podskupinu tvořila 2Hb a testovala statistickou závislost mezi délkou praxe respondentů a úrovní znalostí o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí. 52 Třetí podskupinou byla hypotéza 2Hc, která ověřovala statistickou závislost mezi specializačním vzděláním a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. Mezi typem pracoviště (p=0,69948), délkou praxe (p = 0,258736), specializačním vzdělání (p = 0,18713) a úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí, nebyla zjištěna statistická závislost. V diplomové práci byly do dvou tabulek (tabulka č. 5 a tabulka č. 6) rozděleny zvlášť položky týkající se obecných znalosti o IAD a znalosti o preventivních a terapeutických ošetřovatelských intervencí u IAD. Mezi položky, které se týkají obecných znalostí o IAD (tabulka č. 5) patří položky č. 1,3,7,10,11,13 z dotazníku. Celková úspěšnost v obecných znalostech byla 75,8 %. Nejvíce správných odpovědí v této oblasti získala položka č. 10 „Typickým projevem I A D je přítomnost nekrotické tkáně", u které byla úspěšnost 91,6 %. Naopak nejméně správných odpovědí bylo u položky č. 3 „IAD je obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů". V dané položce odpovědělo správně pouze 58 respondentů (48,3 %). Položky týkající se znalostí o preventivních a terapeutických ošetřovatelských intervencí u IAD (tabulka č. 6) jsou položky č. 2, 4,5,6, 8, 9, 12,14, 15 z dotazníku. Celková úspěšnost v této oblasti byla 74,7 %. Nejúspěšnější položkou této oblasti byla položka č. 14 „Polohování je u pacientů s IAD zbytečné", u které správnou odpověď označilo 118 respondentů (98,3 %). Naopak nejméně správných odpovědí bylo u položky č. 8 „K péči o kůži je vhodnější používat produkty s obsahem polymerů", na kterou odpovědělo správně 55 osob (45,8 %). Ačkoliv je informovanost respondentů v této oblasti velmi nedostatečná, Wounds international používání akrylátových terpolymerů pro ochranu pokožky doporučuje.1 8 Považuji tedy za nutné nelékařské zdravotnické pracovníky v tomto směru edukovat. Cílem č. 2 bylo zjistit zvyklosti respondentů v péči o pacienty s IAD. K druhému cíli byly definovány 2 hypotézy, jednalo se o hypotézu č. 3 a č. 4. Hypotéza č. 3 testovala korelaci mezi typem pracoviště respondentů a možností využití konzultace a rady sester pro hojení ran. Protože v dané hypotéze byl porušen předpoklad pro provedení chí4rvadrát testu, byla vytvořena náhradní hypotéza: Není rozdíl ve frekvenci možnosti využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran mezi pracovišti; kdy se odstranili respondenti, kteří v předchozí otázce „Máte na vašem pracovišti možnost obrátit se o radu na sestru pro hojení ran?"odpověděli „ne" a přesto pokračovali dále na navazující otázku „Vjaké frekvenci máte možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení?". Statistická závislost mezi rozdílem ve frekvenci možnosti využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran 53 mezi pracovišti nebyla potvrzena (p = 0,9204). Kladně hodnotím zjištění, že má 102 respondentů (85 %) možnost konzultovat rány se sestrou pro hojení ran. Bylo zjištěno, že respondenti mají možnost využít konzultaci a rad sester pro hojení ran ve velkém měřítku. Čtyřicet šest respondentů (45 %) uvedlo, že tuto možnost mají „vždy" a u 50 respondentů (49 %) bylo zjištěno, že na pracovišti tuto možnost mají „většinou". Pouze 5 respondentů (4,9%) má tuto možnost „jen někdy". Jeden respondent (0,9 %) uvedl, že má na svém pracovišti možnost využít konzultace a rad sestry pro hojení ran „zřídka" a žádný respondent neoznačil položku „ne, nikdy". Vysoké procento respondentů, kteří mají možnost využít konzultaci se sestrou pro hojení ran, uvedla ve své diplomové práci i Bc. Hanáková, u které byl výsledek respondentů, kteří tuto možnost mají, ještě o něco vyšší - jednalo se o 94,5 %.4 3 Hypotéza č. 4 ověřovala, zda se znalost a používání nástroje Globiad odvíjí od typu pracoviště respondentů. V dané hypotéze byl 100 % výskyt pouze jedné odpovědi. Bylo tedy zjištěno, že žádný respondent nezná, a tedy ani nepoužívá nástroj Globiad. Přestože respondenti uvádí nulovou znalost tohoto nástroje, 34 odborníků třinácti zemí se shodují, že je nástroj Globiad významným krokem k systematickému hodnocení IAD v klinické praxi. Výsledkem je tedy skutečnost, že jsou v klinické praxi mezery v používání standardizovaných diagnostických nástrojů pro hodnocení IAD. K e stejnému výsledku ve své diplomové práci přišel i Pather.4 4 Ačkoliv odborné zdroje tvrdí, že je pro kvalitní ošetřovatelskou péči zásadní, aby sestry správně rozlišovali dekubity od I A D , 1 5 101 respondentů - tedy většina respondentů uvádí, že inkontinenční dermatitídu na svém pracovišti diagnostikují pouze klinickým úsudkem sestry. Toto zjištění se shoduje s tvrzením, které ve své disertační práci uvádí Campbell, kdy zmiňuje, že hodnocení IAD nebývá systematické.4 5 Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno několik skutečností, které mají negativní vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. První nedostatečnou vědomostí respondentů z oblasti obecných znalostí o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí testovala položka č. 1, kdy 95 respondentů (79,1 %) vědělo, že se příčina vzniku dekubitálních lézí od IAD liší. Chybné tvrzení „ne" uvedlo 11 dotazovaných (9,1 %) a tvrzení „nevím" označilo 14 respondentů (11,6 %). Beeckman ve svém článku uvádí, že je právě příčina vzniku prvním faktorem pro odlišení IAD od tlakových lézí. Zatímco příčinou IAD bývá vlhkost, za vznikem dekubitálních lézí stojí přítomnost tlaku, případně střižných sil.6 Dále dle položek týkající se obecných znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí bylo zjištěno, že se skoro polovina respondentů (44,1 %) 54 chybně domnívá, že je IAD obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů. Za zmínku také stojí skutečnost, že 27,5 % respondentů neví, že je pro vznik IAD typická perianální oblast. Otázkou tedy zůstává, do jaké míry je ošetřující personál schopný zamezit výskytu IAD, když není informovaný o lokalitách, které jsou při výskytu IAD typické. Beeckman uvádí, že je lokalizace jedním z hlavních faktorů ke správnému rozlišení a hodnocení mezi dermatitídou spojenou s inkontinencí a dekubity. Mezi tyto důležité faktory rozlišující IAD a dekubity také Beeckman uvádí tvar léze. Zdůrazňuje difúzni rozptýlení okrajů rány I A D 6 V našem průzkumu se ale 19,1 % respondentů domnívá, že jsou okraje rány u IAD ohraničené. Znalost respondentů o okrajích léze u IAD mapovala položka č. 11, kdy na tvrzení „Okraje léze u IAD jsou ohraničené" odpovědělo správně „ne" 71,6 % respondentů (86 osob). Souhlasný, a tedy nesprávný názor „ano" označilo 23 respondentů (19,1 %). Položku „nevím" zvolilo 11 respondentů (9,1 %). K podobnému závěru došla iKrajčíková ve své bakalářské práci, kdy ji pouze 63 % respondentů označilo správnou položku 42 charakterizující okraj rány u IAD. Z položek prověřující obecné znalosti respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí kladně hodnotím dvě položky, které prokázaly dostatečnou znalost respondentů. První z těchto položek je položka č. 7 „IAD je postižením povrchových vrstev kůže". Pokorná, Saibertová, Juřeníková et. al. v práci týkající se problematiky sorrorigenních ran, jejich identifikace, prevence a léčbě, uvádějí, že je IAD postižením povrchových vrstev kůže.3 Tuto skutečnost v našem průzkumu vědělo 88,3 % respondentů (106), což je vzhledem ke stanovené hladině významnosti 80 %, považováno za dostatečné. Druhou položkou, která prokázala dostatečnou informovanost respondentů, byla položka č. 10 „Typickým projevem IAD je přítomnost nekrotické tkáně", kdy správně označilo tvrzení „ne" 110 respondentů (91,6 %). Souhlasné, a tedy nesprávné tvrzení „ano" uvedli 4 respondenti (3,3 %). Šest dotazovaných (5 %) označilo odpověď „nevím". Položky, které se týkaly znalostí respondentů v oblasti terapeutických a preventivních intervencí poukázaly na skutečnost, že celých 40 % respondentů neřadí do preventivních postupů IAD hydrataci pokožky, a to přes fakt, že odborné zdroje zdůrazňují důležitost hydratace pokožky pro její schopnost regenerovat a měla by být součástí péče u všech pacientů v každé situaci.2 8 Bylo zjištěno, že pouze 27 respondentů (22,3 %) používá u pacientů s inkontinenční dermatitídou jednorázové mycí žínky 3 v 1. Beeckman a Woodward přitom uvádí, že jednorázové mycí žínky minimalizují poškození kůže třením a je proto vhodné je u pacientů s výskytem IAD používat.1 5 Skoro polovina dotazovaných - 52 respondentů (43,3 %) se domnívá, že je voda s mýdlem nej vhodnějším prostředkem pro 55 čistení kůže a prevenci IAD. Čtyřicet osm respondentů dokonce uvedlo, že se inkontinenční dermatitída na jejich pracovišti mýdlem a vodou ošetřuje. Ze zahraničních výzkumů se ale mýdlo a voda jeví jako naprosto nežádoucí. Takové mytí pokožky zvyšuje její pH, pokožku vysušuje a zvyšuje riziko kolonizace bakterií, což může být důsledkem infekce.1 9 Mytí pokožky mýdlem a vodou označuje jako nežádoucí ve své bakalářské práci 42 iKrajčíková. Nevhodnost používání mýdla svody během prováděné hygieny u pacienta s IAD zdůrazňuje ve své disertační práci takéKoudounas.4 6 V našem průzkumu pouze 54,1 % respondentů ví, že jsou při péči o perianální pokožku preferovány přípravky s pH 5,5. Dalším zajímavým zjištěním byla informace, že objektivní zhodnocení velikosti rány měřením: délka x šířka x hloubka na svém pracovišti provádí „vždy" pouze 63,6 % respondentů (77 osob). Většinou toto měření využívá 30 % dotazovaných (37 osob). Čtyři respondenti (3,3 %) dané měření využívají „jen někdy". Jeden dotazovaný (0,8 %) objektivní měření rány tímto způsobem provádí „zřídka" a dva respondenti dané měření rány neprovádí (1,65 %) nikdy. K podobnému výsledku ve své diplomové práci došla i Adamová, která ověřovala, jak objektivní hodnocení rány provádí agentury domácí péče. Výsledkem této práce bylo, že objektivně - měřením hodnotí velikost rány vždy pouze 63,8 % agentur domácí péče.4 7 Výsledek se shoduje s výsledkem odpovědí respondentů zúčastněných v našem výzkumu. Jak respondenti hodnotí velikost rány, ve své bakalářské práci analyzovala i Stefánková, která zjistila, že 23,2 % respondentů hodnotí ránu „odhadem" 4 8 Průzkumem bylo zjištěno, že mají nelékařští zdravotničtí pracovníci ve znalostech i v preventivních a terapeutických postupech v oblasti diferenciální diagnostiky inkontinenční dermatitídy stále rezervy. Tento výsledek se shoduje s výsledkem, ke kterému ve své 42 bakalářské práci došla i Krajčíková. 56 Doporučení pro praxi Na základě výsledku empirické části této diplomové práce, která ověřovala informovanost nelékařského zdravotnického personálu pracujícího v klinické praxi o diferenciální diagnostice inkontinenční dermatitídy a pracovními zvyklostmi v této problematice, došlo jak ke zjištění nedostatečných znalostí respondentů, tak ke zjištění nedostatků v prováděné ošetřovatelské péči o pacienta. Proto navrhuji doporučení pro klinickou praxi, doporučení j sou uvedena v tabulce č. 15: Tabulka č. 15 Doporučení pro praxi Oblast doporučení Doporučení Doporučení v problematice IAD Denně hodnoťte stav pokožky pacienta; pravidelně hodnoťte typ i četnost inkontinence; zaveďte klinické pozorování I A D v oblastech, které jsou vystavovány působení moči nebo stolice; zaveďte strukturovaný režim péče o pokožku, který bude zahrnovat správné posouzení a diferenciální diagnostiku; používejte produkty, jejichž p H odráží kyselý plášť zdravé kůže a který se pohybuje v rozmezí pH 5,4-5,9; upřednostňujte používání čisticích prostředků bez oplachování s vyváženým pH; čistěte pokožku každý den a po každé epizodě inkontinence; k čištění pokožky používejte jednorázové měkké čistící žínky; používejte produkty určené k hydrataci pokožky; používejte bariérové produkty pro ochranu pokožky, jako je oxid zinečnatý, vazelína, dimethikon nebo akrylátové terpolymery; 57 používejte prodyšné materiály s maximálni absorpční kapacitou; často měňte ložní prádlo pacienta, aby se minimalizovalo vystavování pacienta vlhkosti; zaveďte nástroj Globiad pro kategorizaci I A D do praxe (viz. příloha č. 2); - všechny pomůcky i produkty používejte výhradně dle doporučení výrobce. Doporučení v oblasti tlakových Nejpozději do osmi hodin od příjmu pacienta, lézí zaveďte strukturované posuzování rizika vzniku dekubitu a toto posuzování provádějte opakovaně, dle stavu pacienta; - veškeré posouzení rizik dokumentujte; stav pokožky posuzujte a zaznamenávejte minimálně dvakrát denně; - vyhotovte plán preventivních opatření a účinnost plánu pravidelně kontrolujte; - vytvořte intervence v oblasti prevence; - vždy když dojde ke změně stavu pacienta, intervence přehodnoťte; hodnoťte rozsah soběstačnosti; posuzujte vliv celkového stavu pacienta, prokrvení a okysličení tkání; hodnoťte stav výživy, úbytek hmotnosti, stav sliznic a sledujte známky dehydratace; u pacienta se zvýšeným rizikem vzniku dekubitu navyšte příjem bílkovin; hodnoťte věk i smyslové vnímání pacienta; - vyvarujte se polohování pacienta na oblast s erytémem a hyperemií; nepoužívejte podložní kola nebo věnečky; používejte aktivní pěnové matrace, paměťové 58 pěny nebo statistické vzduchové matrace; aktivizujte pacienta co nejdříve; u pacienta, u kterého bylo diagnostikováno zvýšené riziko vzniku dekubitu, pokožku netřete ani nemasírujte; nanášejte ochranný i hydratační přípravek; chraňte predilekční místa (ochrana se může provádět pomocí dermálních gelových polštářků nebo zařízením, které redistribuuje tlak mimo rizikové oblasti pokožky); při každé výměně krytí kontrolujte známky dekubitu; během polohy v sedě dbejte na podepření zad i chodidel, aby došlo k rozložení hmotnosti pacienta; řešte příčinu inkontinence; - veškeré přípravky i pomůcky používejte dle návodu výrobce. Doporučená edukace personálu edukujte ošetřující personál v klinické praxi pomocí bezplatných vzdělávacích seminářů, programů či konferencí v takové míře, aby tento personál znal ošetřovatelské postupy v oblasti prevence, identifikace a léčbě; edukujte ošetřovatelský personál tak, aby byl schopný provádět správné intervence a zaznamenával validní data; zajistěte bezplatné vzdělávací semináře nelékařských zdravotnických pracovníků z klinické praxe zaměřený na problematiku používaných produktů pro hygienu a ošetřování pokožky pacienta (např. používání bariérových produktů vhodných pro prevenci I A D k ochraně pokožky, používání produktů s p H 5,5 apod.) 59 organizujte bezplatné semináře, které budou informovat nelékařské zdravotnické pracovníky z klinické praxe o podmínkách správného polohování (informovat o nevhodnosti používání podložních kol či věnečku apod.) podpořte aktivitu managementu k motivaci nelékařského zdravotnického personálu pro další rozšiřování vědomostí, k absolvování vzdělávacích programů a seminářů. 60 Zaver Diplomová práce se zabývá diferenciální diagnostikou inkontinenční dermatitídy všeobecných sester, praktických sester a záchranářů pracujících v klinické praxi. Na základě prováděné dotazníkové studie byla ověřována úroveň znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí. V diplomové práci byly znalosti respondentů rozděleny do dvou skupin. První skupina ověřovala obecné znalosti respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí (tabulka č. 5). Za dostatečnou znalost bylo považováno alespoň 80 % správných odpovědí. V oblasti, která ověřovala obecné vědomosti respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí, bylo dosaženo 75,8 % správných odpovědí. Obecné znalosti respondentů v této problematice jsou tedy považovány za nedostatečné. V položkách, které testovaly znalosti respondentů v oblasti terapeutických a preventivních intervencí (tabulka č. 6), byla úspěšnost správných odpovědí ještě o něco nižší, jednalo se o 74,7 %. Hladina významnosti byla opět 80 %. Závěrem tedy je, že obecné znalosti respondentů a znalosti týkající se terapeutických a preventivních intervencí, jsou nedostatečné. Dále se realizovalo ověřování zvyklostí respondentů v péči o pacienty s IAD. Zjistilo se, že není rozdíl ve frekvenci možnosti využít konzultaci a radu sestry pro hojení ran mezi jednotlivými pracovišti. Také bylo zjištěno, že většina sester k diagnostice IAD nepoužívá objektivizující škály, ale pouze klinický úsudek sestry, což hodnotím jako velmi nedostatečné, vzhledem ke skutečnosti, jak je zásadní správná diagnostika pro kvalitní ošetřovatelskou péči.Dalším poznatkem je absolutní neznalost respondentů nástroje Globiad, který napomáhá kategorizovat jednotlivé stupně závažnosti IAD. Ve výzkumném šetření tento nástroj neznal žádný respondent. Z výzkumného šetření vyplývá, že nelékařský zdravotní personál (všeobecné sestry, praktické sestry a záchranáři) mají nedostatečné vědomosti v dané problematice. Jelikož jde o personál, který hraje primární roli v péči o pacienta, protože jsou to osoby, které obvykle zaznamenávají změny stavu pacienta, jde o zjištění, které považujeme za velmi významné. 61 Anotace Příjmení a jméno autora: Bc. Veronika Šimečková Instituce: Masarykova Univerzita Lékařská fakulta Název práce: Vedoucí práce: Katedra ošetřovatelství a porodní asistence Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy PhDr. Simona Saibertová, Ph.D. Počet stran: 69 Počet příloh: Rok obhajoby: 5 2020 Klíčová slova: inkontinenční dermatitída, IAD, všeobecná sestra, pacient, SSK I N strategie, prevence Souhrn: Diplomová práce se zabývá diferenciální diagnostikou inkontinenční dermatitídy na oddělení intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení, na standardním oddělení i na oddělení následné péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část charakterizuje inkontinenční dermatitídu, její důsledky, epidemiologii, rizikové faktory, klinický obraz, plenkovou dermatitídu u dětí, prevenci, léčbu, SSKIN strategii a hodnotící techniky. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumném šetření pomocí originálního dotazníku vlastní konstrukce a je zaměřená na mapování úrovně znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí a na zjišťování zvyklostí respondentů v péči o pacienty s IAD 62 Annotation Firstname and surname: Be. Veronika Šimečková Institution: Masaryk University Faculty of Medicine Title of the work: Department of Nursing and Midwifery Differential Diagnosis of Incontinence Associated Dermatitis Supervisor of the work: PhDr. Simona Saibertová, Ph.D. Number of pages: 69 Number of enclosures: 5 The year of defence: Key words: Summary: 2020 Incontinence Associated Dermatitis, IAD, nurse, patient, SSKTN strategy, prevention This thesis deals with the issue of Differential Diagnosis of Incontinence Associated Dermatitis in the intensive care department, anesthesiology - resuscitation department, standard care departments and aftercare department. This thesis is divided into theoretical and empirical part. The theoretical part characterizes Diagnosis of Incontinence Associated Dermatitis, its consequences, epidemiology, risk factors, clinical picture, diaper dermatitis at children, prevention, treatment, SSKTN strategy and evaluation techniques. The empirical part is based on quantitative survey using the original self - designed questionnaire and it is focus on the survey of the level of respondent's knowledge of differential diagnosis and prevention of IAD and pressure ulcers and on determining the respondent's habits in the care of patients with IAD. 63 Soupis literatury 1. Pokorná A . Využití škál pro identifikaci poruch integrity kůže u pacientů v intenzivní péči, vlhké léze - I A D [Use ofscales to identify skin integrity disorders in intensive care, wet lesions - IAD]. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, Brno, Czechia. Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha. Str. 13. https://www.akutne.cz/res/publikace/4-l-ly.pdf. Accessed December 26, 2019 2. Chianca T C M , Goncales PC, Salgado PO, Machado B O , Amorim G L , Alcoforado C L G C Incontinence-associated dermatitis: a cohort study in critically i l l patiens. Rev Gaucha Enferm. 2016;37:1-9. doi: 10.1590/1983-1447.2016.esp.68075. Accessed December 26, 2019 3. Pokorná A , Saibertová S, Juřeníková P et. al. Sorrorigenní rány, jejich identifikace, prevence a léčba [Sorrorigenicwounds, thein identification, prevention and treatment] [CD]. Brno, Czechia: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů; 2014 4. Beeckman D, Campbell J, Chimentáo D, et. al. Inkontinenční dermatitida: Prevence především [Incontinence dermatitis: Prevention primarily]. London, U K : Wounds International Enterprise Hous; 2015:1-24. http://multimedia.3m.com/mws/media/1361019O/inkontinencni-dermatitida-prevence-cz- 2017.pdf. Accessed September 2, 2019 5. Bender J.K, Faergmann J, Sko'ld M . Skin Health Connected to the Use of Absorbent Hygiene Products: A Review. Dermatol Ther. 2017;7(3):319-330. doi:10.1007/sl3555-017-0189-y. Accessed September 3, 2019 6. Beeckman D. A decade of research on Incontinence-Associated Dermatitis (IAD): Evidence, knowledge gaps and next steps. 7 Tissue Viability. 2017;26(l):47-56. https://wwwsciencedirect-com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0965206X1600022X. Accessed September 26, 2019 7. Van den Bussche K , Verhaeghe S, Van Hecke A , Beeckman D. The Ghent Global I A D Monitoring Tool (GLOBIAD-M) to monitor the healing of incontinence-associated dermatitis (IAD): Design and reliability study. Int Wound J. 2018;15(4):555-564. doi: 10.1111/iwj. 12898. Accessed November 5, 2019 8. Sochorová N . Problematika močové inkontinence [Problems of urinaci ncontinence]. Med. pro praxi [Med. for practice]. 2011;8(11):488—49. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/ll/12.pdf. Accessed November 10,2019. 64 9. Belkov A . I, Huser M , Pastorčáková M , Flesinger M . Inkontinence moči u žen - palčivý, ale řešitelný problém [Urinary incontinence in women - aburning but solvable problem]. Med. pro praxi [Med. For practice]. 2015;12(l):30-33. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2015/01/07.pdf. Accessed November 10, 2019 10. Pokorná A , Krajčíková N . Prevence dekubitů při používání inkontinenčních pomůcek [Prevention of pressure sores when using incontinence aids]. Urol, praxi. [Urol, practice]. 2017;18(5):242-2. https://www.urologiepropraxi.ez/pdfs/uro/2017/05/l l.pdf. Accessed November 10, 2019 11. Zimová J, Zimová P. Péče o kůži při inkontinenci moči a stolice [Skin care in urinary and stool incontinence]. Urol. praxi [Urol. practice]. https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2015/01/04.pdf. Accessed September 5, 2019 12. Beeckman D, Campbell J, Campbell K et al. Best practice principles. Incontinence-associated dermatitis: moving prevention forward. Wounds international. 2015;1-21. file:///C:/Users/KAKOVI~l/AppData/Local/Temp/incontinence-associated-dermatitismoving-prevention-forward.pdf. Accessed November 19, 2019 13. Van Damme N , ClaysE, Verhaeghe S, Van Hecke A , Beeckman D. Independent risk factors for the development of incontinence-associateddermatitis (category 2) in critically i l l patiens with faecal incontinence: Across-sectional observational study in 48 I C U units. International Int J Nurs Stud. 2018;81:30-39. https://www-sciencedirectcom.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0020748918300257. Accessed September 24, 2019 14. Vaverková E, Kozáková E, Matek J, Zachová V , Svoboda P. Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II [Nursing procedures for paramedics II]. Praha, Czechia. Grada Publishing, a.s.; 2019. https://books.google.cz/books?id=Beu4DwAAQBAJ&pg=PT98&lpg=PT98&dq=pro+lekare+ flexi+seal&source=bl&ots=p7CstNwp-M&sig=ACfU3U3jw- uXHFz4240hphyzPdUWvfJJAA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjHlpTL9OnlAhWJblAKHUl kDX44ChDoATAAegQICBAB#v=onepage&q=pro%201ekare%20flexi%20seal&f=false. Accessed November 10, 2019. 15. Beeckman D, Woodward S. Incontinence-associated dermatitis: Step-by-step prevention and treatment. B J Comm. Nurs. 2011;16(8):382-388. doil0.12968/bjcn.2011.16.8.382. Accessed October 8, 2019 16. Capáková S. Plenková dermatitida [Napkin dermatitis]. Dermatol, praxi. [Dermatol. Practice]. 2010;4(3): 126-129. https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2010/03/02.pdf. Accessed November 4, 2019 65 17. Vodíková A . Plenková dermatitída [Napkin dermatitis]. Pediatr. praxi. [Pediatr. Practice]. 2011; 12 (3): 177-178. https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/03/08.pdf. Accessed November 4, 2019 18. Beeckman D, Smet S. Incontinence-associated dermatitis: why do we need a core outcome set for clinical research? Int Wound. 2018;9(2):21-24. https://www.woundsinternational.com/resources/details/incontinence-associated-dermatitiswhy-do-we-need-a-core-outcome-set-for-clinical-research. Accessed October 8, 2019. 19. Beeckman V , Van Damme N , Schoonhoven L . Interventions for preventing and treating incontinence-associated dermatitis in adults. Cochrane Database Syst Rev. 2016;10(11). https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27841440. Accessed October 1, 2019 20. Metha C H , George J, Metha Y , Wangmo N . Pressureulcer and patiens haracteristics - A point prevalence study in a tertiary hospital of India based on the European Pressure Ulcer Advisory Panel minimum data set. 7 Tissue Viability. 2015;24(3):123-130. doi:10.1016/j.jtv.2015.04.001. Accessed October 18, 2019 21. De Meyer D, Verhaeghe S, Van Hecke A , Beeckman D. Knowledge of nurses and nursing assistants about pressure ulcer prevention: A survey in 16 Belgian hospitals using the P U K A T 2.0 tool. 7 Tissue Viability. 2019;28(2):59-69. doi:10.1016/j.jtv.2019.03.002.Accessed October 18,2019 22. Pokorná A , Búŕilová P, Saiberová S, et al. Souhrn doporučení a postupu v prevenci a péči o pacienty s tlakovou lézí (dekubitem) [Summary of recommendations and procedures in prevention and care for patiens with pressure lesion (pressure ulcer)]. Dekubity [Pressure ulcer]. http://www.dekubity.eu/wp-content/uploads/2016/10/KDP-dekubity.pdf. AccessedDecember 20, 2019 23. Beeckman D, Fletcher J, Schoonhoven L . , et al. Pressureulcers and incontinence-associated dermatitis: effectiveness of the Pressure Ulcer Classification education tool on classification by nurses. Qual Saf Health Care. 2010;19(3):l-4. doi: 10.1136/qshc.2008.028415. Accessed October 24, 2019 24. Palese A , Trevisani B , Guarnier A , et al. Prevalence and incidence densityofunavoidablepressureulcers in elderly patiens admitted to medicalunits. 7 Tissue Viability. 2017;26(2):85-88. https://www-sciencedirectcom.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0965206X1730044X?.AccessedDecember 20, 2019 25. [European Pressure Ulcer Advisory Panel, National Pressure Injury Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers / Injuries: PANPACIFIC Pressure Injury Alliance Quick Reference Guide, www.epuap.org. 66 file:///C:/Users/Ka%C5%Al%C3%ADkovi/Downloads/ggg-quick-reference-guideversion04dec2019-secured.pdf. Accessed January 25, 2019] 26. Mervis J, Phillips T. Pressureulcers: Prevention and management. 7 Am Acad Dermatol. 2019;81(4):893-902. doi: 10.1016/j.jaad.2018.12.068. Accessed October 18, 2019 27. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Allianc. Prevence a léčba dekubitů - příručka k Doporučení pro klinickou praxi [Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide.]. 2nd ed. Osborne Park, Australia. Cambridge Media; 2014. http://www.epuap.org/wpcontent/uploads/2016/10/czech-dekubity-preklad_upravajuly2015.pdf. Accessed October 18, 2019 28. Tissue Viability Team. The SSKTN Bundle. Isle of Wight. N H S trust. https://www.iow.nhs.uk/Downloads/SSKnN%20Bundle/SSKnN_Bundle_CompleteWeb.pdf. Accessed December 20, 2019 29. Wounds U K . Best Practice Statement: Eliminating pressureulcers. Wounds U K . file:///C:/Users/KAKOVI~l/AppData/Local/Temp/best-practice-statement-eliminatingpressure-ulcers.pdf. Accessed December 20, 2019 30. Black J M , Gray M , Bliss D Z , et al. Differentiating between pressure ulcers and moisturelesions. Wounds Essentials.20\2;2:\l-2\. file:///C:/Users/KAKOVI~l/AppData/Local/Temp/wound-essentials-72-differentiatingbetween-pressure-ulcers-and-moisture-lesions.pdf. AccessedOctober 22, 2019 31. Gray M , Beeckman D, Bliss D. Z , et al. Incontinence-Associated Dermatitis: A Comprehensive Review and Update. Ostomy and Continence Nurses Sodefy.2012;39(l):61-7. https ://nursing.ceconnection.com/ovidfiles/00152192-201201000-00010.pdf. Accessed November 14, 2019. 32. Beeckman D, Jorge Pereira Alves P, Van den Bussche K , et al. The Ghentglobal I A D categorisation tool. Researchgate.net. file:///C:/Users/KAKOVI~l/AppData/Local/Temp/GhentGlobalIADCategorisationToolversio nl.02017.pdf. Accessed November 8, 2019 33. Hůsková J, Kašna P. Ošetřovatelství - ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistentyPracovní sešit II/3. Díl [Nursing-nursingfor medici assistants-Workbook II / 3. part.]. Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s., 2009. https://books.google.cz/books?id=R- qDt_wW3YC&pg=PT30&lpg=PT30&dq=nortonova+stupnice&source=bl&ots=BJ_- PzzvkR&sig=ACfU3U25ocDFsl8Lc_Kjc6b9H3hBQYzWug&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj 67 XwMewyvLlAhUIPVAKHQeACgIQ6AEwEnoECAkQAQ#v=onepage&q=nortonova%20st upnice&f=false. AccessedNovember 18, 2019 34. Vorlíček J, Abrahámova J, Vorlíčková H . , et al. Klinická onkologie po sestry [Clinical oncology for nurses]. Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s., 2006. https://books.google.cz/books?id=Sr5aAgAAQBAJ&dq=bradenova+stupnice&hl=cs. Accessed November 14, 2019 35. Mareš P, Rabušic L , Soukup P. Analýza sociálně vědních dat (nejen) v SPSS [Social Science Data Analysis (SPSS only)]. 1. Vyd. Brno, Czechia: Masarykova univerzita; 2015 36. Ovládání a základy statistiky v softwaru STATISTICA [Control and basicsofstatistics in STATISTIC A software]. StatSoft C R s.r.o. http://www.statsoft.cz/filel/PDF/StrucnyManualSTATISTICA.pdf. AccessedMarch 12, 2020 37. Lee J, K , K i m J, Y . Effects of pressure ulcer classification systém education programme on knowledge and visual differential diagnostic ability of pressure ulcer classification and incontinence-associated dermatitis for clinical nurses in Korea. Int Wound J. 2016;13:26-32. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.llll/iwj.12546. AccessedMarch 19, 2020 38. Beeckman D, Van den Bussche K , Alves P, et al. Towards an international langure for incontinence-associateddermatitis (IAD): design and evaluation of psychometric properties of the Ghent Global I A D CategorizationTool (GLOBIAD) in 30 countries. BJD. 2018;178(6):1331-1340. https://onlinelibrary.wiley.eom/doi/full/10.l 11 l/bjd.16327. Accessed March 19, 2020 39. Beeckman D, Van denBussche K , Alves P., et al.Ghentský globální nástroj pro hodnocení dermatitidy související s inkontinencí. Dekubity.eu. http://www.dekubity.eu/wpcontent/uploads/2015/01/A4-BROZURA_prolezeniny_Globiad_CZ5b.pdf. Accessed March 26,2020 40. Mikula J, Miillerová N . Prevence dekubitů [Prevention of pressure ulcers]. Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s., 2008. file:///C:/Users/KAKOVI~l/AppData/Local/Temp/prevence_dekubitu_ukazka.pdf. Accessed March 26, 2020 41. Mandysová P, Ehler E, Trejbalová L . Česká verze škály Bradenové: Metodika přkladu a shoda mezi posuzovateli [Czech vision ofBradenscale: Methodology of interpretation and konsensus amongassessors.]. Osetrovatelstvo.eu. http://www.osetrovatelstvo.eu/_files/2012/04/137-ceska-verze-skaly-bradenove-metodikaprekladu-a-shoda-mezi-posuzovateli.pdf. Accessed March 26, 2020 68 42. Kraj číková N . Problematika dermatitídy v souvislosti s inkontinencí [Problematicsofincontinenceassociated dermatitis] [bachelor's thesis]. Brno, Czechia: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta; 2015. https://is.muni.cz/th/zfcm8/Bakalarska_prace.pdf Accessed March 26, 2019 43. Hanáková P. Inkontinenční dermatitídy na jednotkách intenzivní péče - diferenciální diagnostika dekubitů v rámci sorrorigenních ran [Incontinenc eassociated dermatitis in intensive care units - differential diagnosis of pressure sores within sorrorigenic wounds] [master's thesis]. Brno, Czechia: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta; 2016. https://is.muni.cz/th/tblti/DP_Hanakova.pdf.Accessed february 2, 2019 44. Pather P. Incidence and measurementof inkontinence-associated dermatitis in adult intensit care pacients[master's thesis]. Queensland: University of Technology, Faculty of Health; 2018. https://eprints.qut.edu.aU/115804/l/Priscilla_Pather_Thesis.pdf. Accessed March 26, 2020 45. Campbell J L . Incontinence-associated dermatitis in theacute care setting: Anexploration of the phenomenon [dissertation thesis]. Queensland: University of Technology, Faculty of Health; 2016. https://eprints.qut.edu.aU/101514/l/Jill_Campbell_Thesis.pdf Accessed March 26, 2020 46. Koudounas S. Investigation of the underlying mechanisms leading to the development of incontinence-associated dermatitis [dissertation thesis]. Southampton: University of Southampton, Facultyofhealth science; 2019. https://eprints.soton.ac.Uk/433262/l/SK_Final_Thesis.pdf. Accessed March 27, 2020 47. Adamová K . Specifika dokumentování nehojících se ran v domácí péči [Specific features documentation of non-healingwounds in the home care] [master's thesis]. Brno, Czechia: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta; 2014. https://is.muni.cz/th/o84ek/DP__Adamova.pdf. Accessed March 27, 2020 48. Stefánková J. Wound management ve zdravotnictví [Wound management in Healhtcare] [bachelor's thesis]. Brno, Czechia: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta; 2012. https ://is.muni.cz/th/c9fut/W ound_management_ve_zdravotnictvi_2x6o4.pdf. Accessed March 27, 2020 69 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů 27 Tabulka č. 2 Věk respondentů 27 Tabulka č. 3 Délka praxe respondentů v celých letech 28 Tabulka č. 4 Pracoviště respondentů 29 Tabulka č. 5 Obecné znalosti respondentů 30 Tabulka č. 6 Znalosti respondentů v oblasti terapeutických a preventivních intervencí 31 Tabulka č. 7 Znalost nástroje pro hodnocení inkontinenční dermatitídy Globiad 34 Tabulka č. 8 Setkání respondentů s inkontinenční dermatitídou u pacienta 34 Tabulka č. 9 Způsob diagnostiky inkontinenční dermatitídy na pracovišti respondentů 35 Tabulka č. 10 Způsob ošetřování I A D na pracovišti 36 Tabulka č. 11 Možnost respondentů obrátit se na sestru pro hojení ran 37 Tabulka č. 12 Frekvence možnosti využití konzultace a rad sestry pro hojení ran 37 Tabulka č. 13 Objektivní zhodnocení velikosti rány 38 Tabulka č. 14 Závislost mezi typem pracoviště a znalostmi respondentů 44 Tabulka č. 15 Doporučení pro praxi 57 70 Seznam grafů Graf č. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání 28 Graf č. 2 Setkání s inkontinenční dermatitidou u pacienta 34 Graf č. 3 Způsob diagnostiky inkontinenční dermatitidy na pracovišti respondentů 35 Graf č. 4 Způsob ošetřování I A D na pracovišti 36 Graf č. 5 Možnost respondentů obrátit se na svém pracovišti na sestru pro hojení ran 37 Graf č. 6 Frekvence možnosti využití konzultace a rad sestry pro hojení ran 38 Graf č. 7 zhodnocení velikosti rány měřením 39 Graf č. 8 Souvislost věku s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci IAD a dekubitálních lézí 41 Graf č. 9 Souvislost pohlaví s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 42 Graf č. 10 Souvislost vzdělání s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 43 Graf č. 11 Závislost mezi typem pracoviště a znalostmi respondentů 45 Graf č. 12 Souvislost délky praxe s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 46 Graf č. 13 Souvislost specializačního vzdělání s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 47 Graf č. 14 Souvislost pracovní charakteristiky s úrovní znalostí respondentů o diferenciální diagnostice a prevenci I A D a dekubitálních lézí 48 Graf č. 15 Možnost frekvence využít konzultace a rady sestry pro hojení ran 49 71 Seznam symbolů a zkratek A R O Anesteziologicko- resuscitační oddělení Bc. Bakalář DiS. Diplomovaný specialista E P U A P Európan Pressure Ulcer Advisory Panel (Evropský poradní panel pro otázky dekubitů) G L O B I A D GhentGlobal I A D Categorisation Tool (nástroj pro kategorizaci IAD) ICS Continence Society (Mezinárodní společnost pro inkontinenci) JIP Jednotka intenzivní péče Mgr. Magistr N C O , N Z O Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů N P U A P National Pressure Ulcer Advisory Panel (národní poradní panel pro otázky dekubitů) Ph.D./PhDr. Doktor filosofie SSKTN Pětistupňový přístup k prevenci a léčbě SZS Střední odborné vzdělání V O S / V S Vyšší odborná škola /Vysoká škola 72 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník 74 Příloha 2 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve F N Brno Bohunice 78 Příloha 3 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve F N u sv. Anny v Brně 80 Příloha 4 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu v Úrazové nemocnici v Brně 81 Příloha 5 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu v Nemocnici Prostějov 82 Příloha 6 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve Vojenské nemocnici Brno 83 Příloha 7 Ghentský globální nástroj pro klasifikaci IAD - Globiad 83 Příloha 8 Hodnocení rizika vzniku dekubitů - rozšířená stupnice Nortonové 84 Příloha 9 Skála Bradenové pro předpovídání rizika vzniku dekubitů 85 Příloha 10 Waterlowova škála k posouzení rizika dekubitů 86 73 PŘÍLOHY Příloha 1 Dotazník DOTAZNÍK „Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy" Vážení respondenti, jmenuji se Veronika Simečková a jsem studentkou 1. ročníku magisterského studijního programu Specializace ve zdravotnictví v oboru Intenzivní péče na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zpracovávám diplomovou práci na téma Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy (dále již jen LAD). Práce je součástí projektu Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči - rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky (akronym RLFADIAG), číslo: 1463/2018, podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo M S M T v roce 2019. Ráda bych Vás touto formou požádala o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je zcela anonymní. Prosím Vás tímto o jeho vyplnění, označujte vždy jednu odpověď, není-li uvedeno jinak. Za ochotu Vám velmi děkuji. Bc. Veronika Simečková vercasimeckova@seznam.cz Poznámka: IAD: inkontinenční dermatitída (z anjIncontinenceAssociatedDermatis) Ano - souhlas s výrokem, pravdivé tvrzení Ne - nesouhlas s výrokem, nepravdivé tvrzení Ano Ne Nevím 1. Příčina vzniku dekubitálních lézí od IAD se liší 2. U pacienta s rizikem IAD je vhodnější dát přednost speciálně připraveným prostředkům, než opakovaně využívané mycí žínce 3. IAD je obvykle identifikována v lokalizaci následného vzniku dekubitů 4. Nej vhodnější preventivní postup IAD je hydratace pokožky 5. Mýdlo a voda je nejvhodnější prostředek v čištění pokožky a prevenci IAD 6. Pacienty znečištěné močí či stolicí nepolohujeme, třecí síly by zvýšily 74 poškození kůže 7. IAD je postižením povrchových vrstev kůže 8. K péči o kůži je vhodnější používat produkty s obsahem polymerů 9. Prevencí IAD je důsledná hygienaohrožených oblastí a používání přípravků pro ochranu kůže 10. Typickým projevem IAD je přítomnost nekrotické tkáně 11. Okraje léze u IAD jsou ohraničené 12. U IAD je vhodné použít k péči přípravky s obsahem alkoholu 13. Perianální oblast je typická oblast pro vznik IAD 14. Polohování je u pacientů s IAD zbytečné 15. Při péči o perianální pokožku jsou preferovány přípravky s pH 5,5 16. Znáte nástroj pro hodnocení inkontinenční dermatitídy GLOBIAD: a) ano b) ne Pokud jste v položce č. 16 označil/a možnosti a), pokračujte položkou č.17. Pokud jste tuto možnost neoznačil/a, pokračujte položkou č. 18. 17. Používáte nástroj GLOBIAD na vašem oddělení: a) ano b) ne 18. Jak často se setkáváte s inkontinenční dermatitídou u pacienta: a) minimálně 1 x týdně b) více než 1 x týdně c) více než 3 x týdně d) více než 5 x týdně e) nepravidelně 19. Jakým způsobem na vašem pracovišti diagnostikujete inkontinenční dermatitídu: a) klinickým úsudkemsestry b) objektivizující škálou c) nediagnostikujeme d) jinýzpůsob (doplňte) 20. Jak se inkontinenční dermatitída ošetřuje na vašem pracovišti (je možné označit více odpovědí): a) vodou s klasickým mýdlem b) čistící pěnou c) používáme vazelínu nebo přípravky se zinkem d) speciální mycí emulze pro pacienty s inkontinencí 75 e) používáme jednorázové žínky 3 v 1 f) upřednostňujeme použití žínky pacienta g) jiné, doplňte: 21. Máte na vašem pracovišti možnost obrátit se o radu na sestru pro hojení ran : a) ano b) ne Pokud jste v položce č. 21 označil/a možnosti a), pokračujte položkou č. 22. Pokud jste tuto položku neoznačil/a, pokračujte položkou č. 23. 22. V jaké frekvenci máte možnost využít konzultaci a radu sestry pro hojení: 1 2 3 4 5 Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy 23. Provádíte na vašem pracovišti objektivní zhodnocení velikosti rány měřením: délka x šířka x hloubka: 1 2 3 4 5 Ano, vždy Ano, většinou Jen někdy Zřídka Ne, nikdy 24. Jaké je Vaše pohlaví: a) žena b) muž 25. Uveďte váš věk v celých letech 26. Uveďte délku Vaší odborné praxe: v celých letech 27. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) střední odborné vzdělání (SZS) - doplňte obor: b) vyšší odborné (Dis.) - doplňte obor: c) vysokoškolské (Bc.) - doplňte obor: d) vysokoškolské (Mgr.) - doplňte obor: e) vysokoškolské (PhDr., Ph.D.) - doplňte obor: f) jiné (doplňte) 28. Absolvoval/a jste specializační vzdělávání: 'Sestra pro hojení ran: někdy také nazývána manažerka hojení ran, konzultantka pro hojení ran, wound manažerka, kteráje pověřena koordinací péče o pacienty s nehojícími se ranami. 76 a) ano, doplňte obor: b) ne Pokud jste v položce č. 28označil/a možnosti a), pokračujte položkou č. 28a. Pokud jste tuto možnost neoznačil/a, pokračujte položkou č. 29. 28a) Kde specializační studium probíhalo: a) součást navazujícího magisterského studia V S b) specializační studium na neakademické instituci (např. na N C O N Z O ) 29. Na jakém pracovišti pracujete: a) anesteziologicko-resuscitační oddělení b) HP interního typu c) JIP chirurgického typu d) standardní interní oddělení e) standardní chirurgické oddělení f) oddělení následné péče g) jiné: Zde je prostor pro připomínky a náměty k dotazníku nebo tématu: Velmi Vám děkuji za Váš čas Bc. Veronika Simečková 77 Příloha 2 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve FN Brno Bohunice E C A I ŕ l I I T M Í H FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO ODBOR ORGANIZAČNÍCH. PRAV r H I \ U L I IMt _ i VÉCi A PERSONALISTIKY (OOPV RPmÍ? T^Čf 0 0 B r n ° r t i ^ , MBA D n l l U tel.. 532 232 108 , fax: 532 232 293 e-mail: tobiasova alena@fnbrno.cz Ž Á D O S T O S B Ě R D A T / P O S K Y T N U T Í I N F O R M A C E P R O S T U D I J N Í Ú Č E L Y v souvislosti se závěrečnou diplomovou (odbornou) prací studentů škol V y p l ň u j e žadatel: Jméno a příjmení žadatele: Veronika Šimečkové Datum narození: 7.3.1993 Telefon:...602 816331 E-mail: vercasimeckova@seznam.cz Adresa trvalého bydliště: Nová 39, Velké Pavlovice, 691 06 Přesný název školy/fakulty: Masarykova univerzita Obor studia: Intenzivní péče Forma studia: kombinovaná T é m a z á v ě r e č n é práce: Inkontinenčni dermatitda Účel žádosti: _] sběr dat/zjišťování informací pro zpracování diplomové/bakalářské práce _] sběr dat/zjišťování informací pro zpracování seminární/odborné práce _] sběr dat/zjišťování informací pro jiný účel: (uveďte): diplomová práce + projekt Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči - rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky Žadatel je zaměstnancem/rodinným příslušníkem zaměstnance FN Brno: l~l ANO Pracoviště/Jméno zaměstnance FN Brno: Veronika Šimečková. CH JIP I • NE (informace slouží k posouzení žádosti v případě dotazníkové akce - benefit pro zaměstnance FN Brno a rodinné příslušníky) P o ž a d a v e k na (zaškrtněte): V případě, že žadatel potřebuje získat informaci o počtech vyšetřeni/ošetření a předem má souhlas konkrétního pracoviště, že tato data mu budou poskytnuta vedením tohoto pracoviště bez nutnosti jeho nahlížení do zdravotnické dokumentace pacientů, vyplní oddíl „Ostatní - statistická data". Jinak vyplní oddíl „Nahlížení do zdr. dokumentace". I | Dotazníková akce [~1 pro zaměstnance FN Brno Počet respondentů, kteří budou vyplňovat dotazník: 80 Termín, kdy proběhne vyplnění dotazníků: od: června do: září Pracoviště, kde bude dotazníková akce probíhat: Chir. JIP 1, CHK - odd. A, CHK - odd C, ORIM I, ORIM II, ORIM 111, ORIM IV KIGOPL odd. A,B,C, KNPT JIP Ä vyplněné žádosti je nutno doložit vzor vašeho dotazníku.' • Nahlíženi do zdravotnické dokumentace Předpokládaný počet kusů zdravotnické dokumentace, do které bude žadatel nahlížet: Termín, ve kterém bude žadatel nahlížet do zdravotnické dokumentace: od do Pracoviště, ze kterého/kterých bude zdravotnická dokumentace pacientů: Přesná specifikace co bude žadatel vyhledávat ve zdravotnické dokumentaci: • Ostatní • kazuistika - počet: I I vedeni rozhovoru s pacientem FN Brno - počet pacientů: z kterého pracoviště:... I I vedení rozhovoru se zaměstnancem FN Brno - počet zaměstnanců: povolání: z kterého pracoviště: Ä vyplněné žádosti je nutno doložit vzor rozhovoru (orientační okruh otázek)! 5-292/18/7 78 _] statistická data - informace o počtech např. zdravotnických výkonů, vyšetření, určité agendy (např.porodnost), přístrojích 0 jiné (specifikujte): Za které období budou data zjišťována: FaktdtnfnemocniceSrno Kdy proběhne sběr dat žadatelem: od: do: ™ í ľ * * 2 0 . ' . ^ . ° ? B m o / _) Pracoviště, kde bude sběr dat probíhat: Přesná specifikace co bude žadatel zjišťovat: Budete F N Brno uvádět jako „zdroi dat" ve své práci?: • A f _ _ fJB M ŕ / " ? * ŕ / y < ^ r A^>M*JU Poučení: Žadatel bere na vědomí, získaná data mohou byt použita pouze pro účel uvedený v této žádosti. Další nakládání s daty bez souhlasu FN Brno pro jiný účel je považováno za neoprávněné. Žadatel souhlasí se zpracováním jeho osobních údajů die zásad GDPR pro účely evidence této žádosti. Zavazuje se zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvi v souvislosti s prováděným výzkumem a sběrem dat/informací. V případe, že žadatel uvádí FN Brno jako ..zdroj informací", je jeho povinností předložit zpracované výsledky ke schválení příslušnému vedoucímu zamestnanci přímo podřízenému řediteli FN Brno. který' žádost o sbčr dat/poskytnutí informace ve FN Brno povolil. Prezentace výsledků s uvedením jména Fakultní nemocnice Brno je možná pouze s jeho souhlasem. Vyplněnou žádost odešlete do FN Brno: a) elektronicky (bez v a š e h o p o d p i s u , který je n a h r a z e n tím, ž e o d e s í l á t e ž á d o s t z e s v é e-mailové. a d r e s y ) na a d r e s u : K o s t o v o v a . J a r m i l a @ f n b r n o . c z b) n e b o v listinné formě (s v a š í m p o d p i s e m na ž á d o s t i ) n a a d r e s u : Fakultní n e m o c n i c e B r n o O d d ě l e n í o r g a n i z a c e řízení - J a r m i l a K o s t o v o v á J i h l a v s k á 20, 625 00 B r n o Datum: 26.5.2019 Podpis: V y p l ň u j e a p o t v r z u j e F N B r n o : Odbor organizačních, právních věcí a personalistiky - Oddělení organizace řízení: ZaevidovánonaOOŘdne. ? 7 "05- 2G~9 p o d č í s | e m . J*/f/.Hl^Mf.E^.'Mf. Vyjádření vedoucího zaměstnance příslušného útvaru, kde bude probíhat sběr dat/informací: 0 souhlas ú t v a r : . . . . ^ ^ ^ . . . ^ / . . . ^ ^ / . . . ^ ^ . ^ . 2 9 -111- 7Í11Q Vedoucími zaměstnanci v přímé podřízenosti ředitele FN Brno postoupeno dne ...r.........L ".y Žadatel je zaměstnancem FN Brno od: ... f....>f....^!0itvaru: ~$it/.... na p o z i c i : . ' { f ^ & f j . Žadatel je rodinným příslušníkem zaměstnance FN Brno: ľ., ľ. jih_^i!í!zíW1 ^ 3 2 ° . «2> 00 Bmo ' V Brně dne ^f.. referent/vedoucí OOŘ Odbor organizačních, právních věcí a personalistiky - Oddělení organizace řízeni: V případě placené služby dle Ceníku EO č. 45/2013-09.5: 1 I souhlas žadatele s placenou službou _] nesouhlas žadatele s placenou službou, požadavek na storno žádosti ze strany žadatele Způsob platby: Q na pokladně FN Brno Q fakturou na účet FN Brno Částka připsána na účet FN Bmo dne: Fali>,i<„,^ 3 0 -05- 2019 t 7 * r ? " ^ Žádost uzavřena dne: ř^T^...®. podpis vedoucího/referenta OOŘ 5-292/18/7 79 Příloha 3 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve FN u sv. Anny v Brně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Pracoviště: Úsek ošetřovatelské péče Pekařská 53, 656 91 Brno, Česká republika Tel.: +420 543 181 111, www.fnusa.cz ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ SBĚRU INFORMACÍ Příjmení a jméno žadatele: Šimečková Veronika Datum narození: 7.3.1993 Telefon: 602816331 E-mail: vercasimeckova@seznam.cz datel: Adresa (pro zaslání vyjádření): Nová 39, Velké Pavlovice, 69106 datel: Škola/Fakulta: Masarykova Univerzita, LF ra >M .Si Obor studia: Intenzivní péče '3 Téma práce: Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy • > > Způsob provedení sběru dat: Dotazníkové šetření Termín sběru dat: 1.6.2019-30.9.2019 Pracoviště, kde bude sběr dat probíhat: II. Interní klinika V případě dotazníkového šetření, uveďte počet ks dotazníků: lOks Prezentace dat: Poučení: Žadatel bere na vědomí, že můře nahlížet do zdravotnické dokumentace pouze na základě předchozího písemného souhlasu uděleného pacientem. Žadatel se též zavazuje, že zachová mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví v souvislosti s prováděným výzkumem a sběrem dat. Použité dotazníky budou anonymní. Vzor dotazníku je přiložen. U SV. ANNY 18.8.2019 Datum: Podpis: Vyjádření schválení odpovědného zaměstnance dle organizačního řádu: Schváleno dne: *Zc>. /• 7-^/?^ > CD cU O ECJ c "E *•> ro u_ c ü. m ' 3 >>C > Q c >• c > < ANO NE I 1 FAKULTNÍ N B M O C H i e V U SV. AWHY V BRNft 656 SI BRNO, Pekařská 53 náměstkyní- ředitele pro ošetřovatelskou péčí Datum: Podpis a razítko: Identifikační číslo: Stránka 1 z 1 Platnost od: Bankovní spojeni: KB Brno, a.s„ pobočka Brno, č.ú.:71138621/0100. IČ:00159816, DIČ:CZ001S9816 (-.ikiiltni nemocnice u '.vate Anny v Brně je státní příspěvková organizace zřízení rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR. Nemá zákonnou povinnost zápisu do obchodního reistřiku. )e zapsána v živnostenském rejstříku. 80 Příloha 4 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu v Úrazové nemocnici v Brně Žádost o umožnění dotazníkového šetření pro studijní účely v Úrazové nemocnici v Brně Příjmení, jméno, titul, podpis žadatele Šimečková Veronika Bc. Kontaktní adresa Nová 39, Velké Pavlovice, 691 06 Telefon 602 816 331 E-mail vercasimeckova@seznam.cz Škola/fakuita Masarykova univerzita LF Obor studia 1 Intenzivní péče Téma práce i Diferenciami diagnostika inkontinenční dermatitídy Vedoucí práce PhDr. Simona Saibertová Termín sběru dat 10.10.2019-10.111.2019 i Počet dotazníků 15 Pracoviště, kde bude šetření probíhat ARO Zjišťované informace Diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy Forma prezentace dat Diplomová práce * Poučení pro žadatele: Žadatel se zavazuje, že zachová mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při dotazníkovém šetření. Dotazníky musí být anonymní formou. Se žádostí nutno doložit vzor dotazníku. Vyjádření vedení nemocnice Vyjádření hlavní sestry fj& Souhlasím • Nesouhlasím i Datum Razítko, podpis Jŕhiová nemocnice v Brně jf^ŕ 60 BPNO. Ponávka 6 81 Příloha 5 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu v Nemocnici Prostějov V Prostějově dne 23. 05. 2019 Vážená paní Mgr. Marie Jouklová Hlavní sestra Nemocnice Prostějov Středomoravská nemocniční a.s. - Nemocnice Prostějov Mathonova 291/1 Prostějov 796 04 Věc: Žádost o povolení průzkumného šetření Vážená paní magistro, dovoluji si vás požádat o povolení průzkumného šetření v Nemocnici Prostějov v rámci diplomové práce Bc. Veroniky Šimečkové, narozené 07. 03. 1993, studentky 1. ročníku oboru Intenzivní péče na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Kamenice 753/5, 625 00 Brno. Diplomová práce vzniká na Masarykově univerzitě v rámci projektu Faktory determinující vznik a hojení ran v intenzivní péči - rizikové faktory odpovídající diferenciální diagnostiky (akronym RIFADIAG) číslo 1463/2018 podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2019. Tématem práce je diferenciální diagnostika inkontinenční dermatitídy. Diplomová práce bude zpracována pod odborným vedením doc. PhDr. Andrey Pokorné. PhD., proděkanky pro nelékařské studijní programy a informační technologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a PhDr. Simony Saibertové, odborné asistentky Katedry ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Kamenice 5, 625 00 Brno. Prosím o sdělení Vašeho rozhodnutí. Kontaktní adresa: Nová 39, Velké Pavlovice 691 06 tel.: 602 816 331 e-mail: vercasimeckova@seznam.cz Vyjádření vedení instituce $ souhlasím o nesouhlasím, odůvodnění: ... V Prostějově dne: Mredo^o r a v s k á Razítko a podpis 82 Příloha 6 Souhlas s umožněním dotazníkového průzkumu ve Vojenské nemocnici Brno Dobrý den, Realizace dotazníkového šetrení je možné Prosím o doručení k mým rukám c c a v počtu 3 0 ks. Radka Pokojová From: vercasimeckova@seznam.cz Sent: Thursday, October 3, 2 0 1 9 11:46 A M To: PhDr Radka Pokojová P h D Subject: Prosba o distribuci dotazníků k D P Vážená paní PhDr. Pokojová PhD., jsem studentkou druhého ročníku LF M U kombinované formy studia v oboru Intenzivní péče a zároveň všeobecná sestra ve FN Brno. V rámci studia zpracovávám diplomovou práci na téma Diferenciální diagnostika inkontmenční dermatitídy. Ráda bych Vás touto cestou požádala o možnost distribuce krátkých dotazníků k diplomové práci ve Vojenské nemocnici Brno na interním a chirurgickém oddělení a na oddělení interní JIP. Velmi Vás prosím, bylo by to možné? Dotazník posílám v příloze k nahlédnutí S přáním krásného dne Veronika Šimečkové Příloha 7 Ghentský globální nástroj pro klasifikaci IAD - Globiad GLOBIADGenfského Globální nástroj pro hodnocení IAD — Kategorie 1: Přetrvávající zarudnutí ^ — • ^ — Kategorie 2: Ztráta kůže ^ — 1A - Trvalo zarudnuti bez klinických známek Infekce 2A - Ztráta kůže bez známek klinické Infekce Kritická kritéria • Tm»lé laruonjt »ízri tóny JorvenvV U BOCůrtú i tmarii i.wti miim By* i svériap ar«Do rtoopat tmeviinti oéinó nafto or« aou • onramčené ooiasti keže se zleněnou servou * Ouswdku ařeocrazion oefeMC {wojené kúáe) • luttý vnweo kuze • Macerovaná kůic • Neporušené puchýtty (vczituJy a Bufy) • (uže je na ootek (oonmet] napjatá, é> oteklá • Príznaky pálerv směni, svěeěnineoo octesta 2B - Ztráta kůže s klinickými mamkami Infekce Kritická kntéria 19 w n i i o eut/oucrrjňů') oainy. otevřena 5 etavřera Buiy i iJré (oŕs-nat «wnové/mvtocouŕ mfmm»\ ipočni rány (.ivtc/nrés ani ConOiOo ottrCBitS^ rltttá WÓiO no {eooezhrn ne ínómky Doireno.n. rr:e,.ca noor rj»worr.OMi OabV kritéria • " - - •Jiné tóry ».-.ici-vtJ U Booorrf« i rmc oneoo nooaeá trMvíi' nos sé.: »o nooo •as* 3 inóJ't. ýno%o*n. iái p«e' mJie B]rt • Jie ivitioj! derettu (zfwjcné kůie| • Les»>y vtntea tuze • Macerovaná kuie • Neporušené pucnýŕly í.ezu jiy a MJy| • Koze je na dotek (ponrnat| ntojatá. ó c m -i . Pritnaky páleni, smění, svěděnineoo Bolesti 83 Příloha 8 Hodnocení rizika vzniku dekubitů - rozšířená stupnice Nortonové Tah. 2 Hodnotící systém podle Nortonové (1962) body A B c D E fyzický stav stav vedomí aktivita pohyblivost inkontinence 4 dobrý dohry chodící plna není 3 zhoršený apatický s pomocí omezená občasná 2 špatný zmatený sedící velmi omezená trvalá - moči 1 velmi špatný bezvědomí ležící žádná moči i stolice hodnocení předpokládaná úroveň ri/ika 17-20 pravděpodobně žádné riziko 15-16 nízké riziko 13-14 střední riziko 10-12 vysoké riziko 5-9 velmi vysoké riziko celkové hodnocení: 16 bodů a méně = riziko 84 Příloha 9 Škála Bradenové pro předpovídání rizika vzniku dekubitů 41 Tab. 1. Skála Bradenově pro předpovídáni lizika vzniku dekubitů] Jméno pacienta Jmérto hodnotitele Dat J ni posouzení SMYSLOVÉ VNÍMANÍ 1, Zcela omezen Nereaguje f nestáná, Schopnost smysluplně nEucuknE nebo reagovat na nepohodlí nechnapne) na související s tlakEm bolestivé podněty vzhledem ke snížené úrovni vědomí nebo sedace, N E B O omezená schopnost pociťovat bolest na většině těla. 2, Velmi omezen Reaguje pouze na bolestivě podněty, Nemůže sdělit nepohodlí, pauze pomocí sténání nebo neklidu, N E B O má sEnzoriekou poruchu, která omezuje schopnost pociťovat bolest nebo nepohodlí na Ift těla, 3, Poněkud omezen Reaguje na verbální povEly, ale nEmůŽE vždy sdělit nepohodlí nEbo potřebu být otočen, N E B O má určitou s Enzo riekou poruchu, která omezuje schopnost pociťovat bolest nebo nepohodlí v L nebo 2 končetinách. 4, Žádná poručná Reaguje na verbální povEly, NEmá senzoricky deficit, ktErý by omezoval schopnost pocitovat nEbo vyjadřovat bolEst nebo nepohodlí. Míra, do níž j e kůže vystavena vlhkosti 1, Neustále vlhký Kůže je téměř neustále vlhká potem, močí atd, Vlhkost je objevena pokaždé, kdy j e pacient přesunut nebo otočen, 2, Velmi vlhký KŮžeje často, ale ne vždy vlhká. Prádlo musí být vyměněno alespoň jednou za směnu. 3, Občas vlhký Kůže je občas vlhká, což vyžaduje dodatečnou výměnu prádla přibližně jednou za dEn, 4, Zřídka vlhký Kůže je obvykle suchá, prádlo vyžaduje výměnu pauze v běžných intervalech. AKTIVITA Míra fyzické aktivity 1, Upoután na lůžko Upoután na lůžko, 2, Upoután na židli Schopnost chodit je vážně omezena, nebo nechodí vůbec, Neudrží vlastní váhu a/nebo se mu musí pomaci na židli nebo na kolečkové křeslo. 3, Občas chodí Občas chodí během dne, ale na velmi krátké vzdálenosti, s pomocí nebo bez ní, Stráví většinu směny na lůžku nebo na židli, 4, -Často chadí Alespoň dvakrát za den chodí mimo pokoj a v době bdění chodí na pokoji alespoň jednou za dvě hodiny. Schopnost měnit a řídit polohu těla 1, Zcela nepohyblivý Bez pomoci nEprovEdE ani nepatrné změny polohy těla nEbo končetiny, 2, Velmi omezen Provádí občasné nepatrné změny polohy těla nEbo končetiny, alE není schopen bez pomoci provést časté nebo podstatné změny. 3, Poněkud omezen 4, Žádná porucha Samostatně provádí Bez pomoci provádí časté, i když nepatrné velké a časté změny změny polohy těla nebo polohy, končetiny, Obvyklý vzorec příjmu potravy 1, Velmi spatný Nikdy n E S ní celé jídlo. Zřídka sní více než L/3 jakékoliv nabídnuté potraviny, Sní 2 porce nEbo méně bílkovin ímasa nebo mléčných výrobků) za den. Přijímá tekutiny spatně, Nepřijímá tekutý doplněk stravy, N E B O nesmí nic jíst, nic pít a/neboje udržován na průhledných tekutinách nebo i, v. více než 5 cnú, 2, Pravděpodobné nedostatečný Zřídka sní celéjídlo a obEcně sní pouzE asi V: jakékoliv nabídnuté potraviny, Příjem bílkovin obsahuje pouze 3 porcE masa nebo mléčných výrobků za d En, Občas přijme doplněk stravy. N E B O dostává méně než optimální množství tekuté diety nebo krmení sondou. 3, Dostačující Sní pres polovinu většiny jídel. Sní celkem 4 porce bílkovin (maso, mléčné výrobky) za den. Občas odmítne jídlo, ale obvykle přijme doplň ěk, když j e nabídnut N E B O přijímá potravu sondou nebo TPnJ, který pravděpodobně splňuje nutriční potřeby, 4, Vynikající Snívětšinu každého jídla. Nikdy neodmítá jídlo. Obvykle sní celkem 4 nebo více porcí masa a mléčných výrobků, Občas jí mezi jídly, Nevyžaduje doplňování, TŘENI A STRIH 1, Problém Vyžaduje střední až maximální promoč při pohybech, Úplné zvednutí bez sklouznutí na lažním qavlečeníje nemožné, Často sklouzává dolů na lůžku nebo na židli a vyžaduje časté polohavání s maximální pomocí. Spasticita, kontraktury nebo neklid vedou k téměř neustálému tření. 2, Potenciální problém Chabě se pohybuje nebo vyžaduje minimální pomoc, Během pohybu kůže pravděpodobně do určité míry klouže na ložním povlečení, židli, kurtech nebo jiných pomůckách. Po většině času udržuje relativně dobrou polohu na židli nebo na lůžku, ale občas sklouzne dolů. 3, Žádný zjevný problém Samostatně se pohybuje na lůžku a na židli a má dostatečnou svalovou sílu se během pohybu úplně zvednout, Udržuje dobrou pozici na lůžku nebo v židli, 85 Příloha 10 Waterlowova škála k posouzení rizika dekubitů 2. Waterlowova škála Stavba těla/výška v poměru k váze Typ kůže v ohrožené oblasti Pohlaví, věk Zvláštní rizika Medikace průměrný 0 zdravá 0 muž žena 1 2 podvýživa tkání, např. termická 8 cytostatika, vysoké dávky stercoidů •1 nadprůměrný 1 papírová 1 14-49 1 kachexie cytostatika, vysoké dávky stercoidů obézní 2 suchá 1 5(1 M 2 srdeční selhávání 5 protizánětlivé léky podprůměrný edemalózní 1 í . S - 7 4 3 periferní vaskulární choroba 5 protizánětlivé léky 3 vlhká (zvýš. teplota) 1 75-80 4 anemie 2 3 nepřirozeně zbarvená 2 81 + 5 kouření 1 ponisenáV/ložisko 3 Kontinence Pohyblivost Chuť k jídlu Neurologická porucha Operace/trauma úplná/kaletrizován 0 plná 0 průměrná 0 diabetes mellilus ortopedická pod linu en ]);isii 5 občasná inkontincncc 1 neklidný/vrtí se 1 snížená 1 roztroušená skleróza páteř katetrizován/inkontinenee stolice 2 apatie 2 sonda(pouze teku­ tiny) 2 paraplegie 4-ťi trvající déle než 2 hodiny obojí inkontinence omezená hybnost 3 nic ústv/anorexie 3 nehybný/trakce 4 3 \ kře>le 5 Waterlowova škála je přesnější než stupnice podle Nortonové. Zakroužkujte skóre v tabulce a sečtěte. Pro každou kategor můžete použít několik bodových hodnot. Čím větší skóre bodu. tím vyšší riziko vzniku dekubitů. 86