Slatiniště s rašeliníky jsou unikátní ekosystémy se specifickými podmínkami, jako je střední úroveň zásobování živinami a částečně kyselé prostředí. Tyto podmínky umožňují existenci specializovaných druhů rostlin a živočichů, které jsou na tento ekosystém úzce vázány a slatiniště s rašeliníky tak představují významná refugia mnoha ohrožených druhů v evropské zemědělské krajině. Slatiniště s rašeliníky jsou však velmi zranitelná a ohrožená především narušeným vodním režimem, eutrofizací, či zarůstáním vegetací. V poslední době tak velmi rychle degradují a mizí z nich specializované druhy. Na lokalitách Chvojnov a V Lisovech byla z těchto důvodů zavedena obnovná opatření (odstranění náletových dřevin, stržení drnů degradovaného porostu, asanace rákosin) a provedena detailní revitalizace vodního režimu.
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit aktuální druhovou diverzitu sinicových a řasových společenstev těchto lokalit. Krátkověké mikroorganismy (především rozsivky) reagují velmi rychle na změny prostředí a jsou tak (na rozdíl od organismů dlouhověkých) schopny indikovat aktuální podmínky prostředí.
Hlavní otázkou, na kterou se studentka v této bakalářské práci pokusí odpovědět je, jak sinice a řasy reagují na provedenou revitalizaci.
Na obou rašeliništích budou vybrány plochy zachovalé (s původní vegetací a bez zásahu) a plochy kde proběhl obnovný zásah. Studentka srovná dlouhodobě dobře zachovalé plochy s dříve narušenými plochami, kde došlo k obnovnému zásahu. Vyhodnotí, zda se tyto plochy liší od referenčních, dlouhodobě zachovalých ploch co do celkového druhového složení, tak do zastoupení indikačně významných druhů. Vyhodnotí, zda řasová společenstva revitalizovaných ploch indikují rozdílné nebo stejné podmínky prostředí jako na dlouhodobě zachovalých plochách.
Studentka odebere vzorky epipelonu a epibryonu. Studentka taktéž v terénu změří/zaznamená vybrané faktory prostředí (např. teplota, pH, konduktivita, vlhkostní kategorii odebíraného mechového porostu, management dané plochy a zaznamená přítomnost zelených nárostů), bude tedy možné posléze zhodnotit vliv podmínek prostředí na složení řasových společenstev a určit hlavní faktory, které strukturu těchto společenstev ovlivňují. Za pomoci konzultanta bude následně určeno i druhové složení odebraného mechového porostu.
V laboratoři studentka nejdříve zhotoví nativní preparáty, vytvoří fotodokumentaci, na základě které poté určí sinice a řasy. Z každého vzorku vytvoří trvalé naphraxové preparáty pro určování rozsivek. Data z nativních i trvalých preparátů budou presenčně-absenční, s kvantifikací rozsivek se počítá až v případě navazující práce diplomové.