Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika Uchazeč o udělení akademického titulu „magistr" si jako téma své diplomové práce tvořící součást státní závěrečné zkoušky, kterou hodlá řádně ukončit své studium v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity dle § 46 zákona o vysokých školách, vybral téma „Opravné prostředky ve správním řízení". Poznámka: Předmětem tohoto posudku je diplomová práce předložena autorem po přepracovaní původní verze diplomové práce, kterou její vedoucí ani oponent nedoporučili k obhajobě. Hodnocení tématu z hlediska jeho aktuálnosti, praktické použitelnosti a teoretické hodnoty Uvedené téma bylo autorem zvoleno vskutku aktuálně, jak o tom svědčí nejen sama čerstvá zásadní rekodifikace českého správního procesu, ale též nebývalá pozornost (široké odborné i laické veřejnosti) věnovaná tomuto tématu v právní praxi (aktuálně podpořená značným množstvím nezodpovězených otázek, jež s sebou přinesla ona zcela nová právní úprava). Opravné prostředky ve správním řízení (jejichž pozitivně právní úprava je obsažena především v ustanoveních § 81 - § 102 správního řádu) jsou bezesporu problematikou, se kterou se v nezanedbatelné míře potýká právní praxe, a proto nelze o praktické použitelnosti zvoleného zaměření jakkoliv pochybovat a předloženou práci je třeba v tomto směru přivítat. Zvolené téma - jež je z pohledu doktríny i veřejnosprávní praxe tématem zřetelně nedostatečně analyzovaným (to samozřejmě platí zvláště po nabytí účinnosti nového správního řádu) - je tedy aktuálním tématem s vysokou mírou praktické použitelnosti. Zároveň jde i o téma mírou své teoretické hodnoty nepochybně odpovídající charakteru práce (jako práce diplomové), a to mimo jiné právě v souvislosti s onou zcela novou komplexní právní úpravou (jež s sebou samozřejmě přináší nejen konkrétní interpretační otázky, ale též řadu otázek obecnějšího charakteru). Hodnocení pojetí práce (systematika, logická stavba, použitá metoda, prameny) Obsahově se předložená diplomová práce člení na úvod, závěr + „Návrh právní úpravy de lege ferenda" a 11 obsahových částí, které se pak dále vnitřně člení (a to i víceúrovňově). Obecně lze uspořádání jednotlivých částí i kapitol textu rukopisu hodnotit jako přehledné, svou návazností logické a vyvážené. Autor - v souladu se zadáním práce věnuje pozornost nejprve obecným východiskům přezkumu správních rozhodnutí jako jedné z důležitých záruk zákonnosti veřejné správy, aby posléze čtenáři předložil solidní analýzu jednotlivých opravných prostředků, jež jsou obsaženy v novém správním řádu, a v samém závěru pak upozorňuje na (navazující) možnosti soudního přezkumu (a to nejen v režimu správního soudnictví). Tématu a charakteru práce odpovídá i použitá metoda. Jako zvlášť pozitivní vnímám to, že práce se vyznačuje skutečně uceleným, komplexním a systematickým pohledem na předmětnou materii - právě v tom shledávám největší devizu posuzované práce. V poměrně vhodném rozsahu pak nebyla opomenuta ani metoda horizontální komparace (když autor vhodně a inspirativně pracoval i se slovenskou právní úpravou a literaturou), stejně tak jako metoda vertikální komparace (viz tak část 4. „Historický exkurz"). Vhodně je v této souvislosti pojat též úvod, jenž představuje (byť spíše stručné) výchozí vymezení úkolů, cílů a pojetí práce, jakož i z nich plynoucí struktury. Konečně pokud jde o prameny využité diplomantem v předložené práci, tyto lze považovat rozsahem i kvalitou za více než dostatečné, autor využívá skutečně bohatého množství (a to nejen soudobých) českých literárních pramenů a opomenuty z jeho strany nezůstaly ani některé literární prameny zahraniční (především slovenské). Projevuje se to ostatně i v (počet stran podstatně přesahujícím) množství odkazů - poznámek pod čarou obsažených v práci, což prokazuje nadprůměrně kvalitní, konstruktivní práci diplomanta především s předmětnou odbornou literaturou a dále pak i s právními předpisy a v několika případech též s relevantní judikaturou. Hodnocení formálních náležitostí předložené práce Diplomová práce Petra Jezdinského má rozsah úctyhodných 121 „započítateľných" normostran, zahrnujíce v to též titulní stránku obsahující náležitosti vymezené v čl. 3 odst. 3 Směrnice děkana č. 1/2006, o úpravě rukopisů písemných prací, veliké množství (200) poznámek a odkazů (poznámkový aparát je práci zřetelně ku prospěchu), obsah práce (s. 2 - 5), vnitřně členěný seznam použitých pramenů (s. 114 - 121) a cizojazyčné resumé (v němčině, s. 111 - 113). Dále zahrnuje též na samotný závěr práce zařazené zadání diplomové práce ze dne 30. 4. 2005. Příloh práce nemá. Práce je čtivě zpracována ve spisovné češtině dobré úrovně, různé překlepy či pravopisné chyby se vyskytují jen zcela výjimečně. Po technické stránce je text solidně zvládnut. Hodnocení obsahových náležitostí předložené práce Práce je věcně uvedena vymezením základních pojmů, východisek a souvislostí a pojednáním o předchozích právních úpravách opravných prostředků ve správním řízení, na kterýžto text již navazuje výklad a rozbor jednotlivých opravných prostředků v režimu aktuálního správou řádu. Zakončena je pak stručným inspirativním exkurzem do slovenského správního řádu, stejně tak stručným přehledem možností vnitrostátního soudního „přezkoumání" správních rozhodnutí a zajímavým shrnujícím i hodnotícím závěrem včetně stručného, dílčího návrhu de lege ferenda. Obecně k obsahu předložené kvalifikační práce jako její oponent konstatuji, že nemám žádných podstatných připomínek, přičemž dle mého síla práce - v rámci daných možností - spočívá v jí poskytnutém aktuálním, uceleném a systematickém pohledu na zpracovávanou materii. Jistě se zde pozitivně projevuje to, že autor při koncipování práce vhodně reflektoval zcela novou právní úpravu i související odbornou literaturu, stejně jako to, že se (alespoň povětšinou) celkově nespokojil s prostým popisným výkladem. Samozřejmě si však nelze nepovšimnout, že (zcela logicky - především s ohledem na novost rozsáhlé právní regulace) řada otázek ještě zůstala nezodpovězena ěi v některých případech ani nepoložena - v tomto směru se tak autorovi nabízí mnohé i pro další zpracování tématu. Stejně tak konstatuji, že se nemohu ztotožnit se všemi autorovými závěry a ostatně 2 neodpovídá jim dle mého ani soudobá judikatura (viz tak např. autorův názor o vázanosti ministra návrhem rozkladové komise). Závěr Podle čl. 22 odst. 2 Směrnice děkana č. 2/2006, o studiu v bakalářském a magisterském programu povinnou součástí obou posudků je konstatování, zda je práce doporučena kobhajobč ... i návrh hodnocení podle čl. 24 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu MU. Při závěrečných úvahách o tom, zda doporučit předloženou diplomovou práci k ústní obhajobě, je pak tradičně třeba zkoumat především to, zda práce má požadované formální náležitosti a zda diplomant prokázal schopnost formulovat ucelený odborný text, pracovat s odbornou literaturou a aplikovat získané vědomosti. K tomu - v souladu s výše uvedeným - konstatuji, že předložená diplomová práce nepochybně splňuje na ni kladené požadavky. Po celkovém zvážení tudíž práci d o p o r u č u j i k obhajobě a navrhuji (v závislosti na průběhu obhajoby) hodnotit stupněm „velmi dobře" až „výborně", když při této obhajobě bude na autorovi, aby se vypořádal s námitkami, výhradami i s náměty uvedenými v tomto posudku jako vhodná témata pro diskusi a přesvědčil tak, že splňuje podmínky k získání akademického titulu „magistr". Při obhajobě diplomové práce - bude-li k ní přistoupeno - pak navrhuji s ohledem na její obsahové zaměření, aby se diplomant reflektujíc teoretická východiska, aktuální právní úpravu, judikaturu, stanoviska prezentovaná v odborné literatuře i stávající veřejnosprávní praxi věnoval následujícím otázkám: 1) Nechť blíže osvětlí a analyzuje (i v návaznosti na text práce na s. 30) institut opatření proti nečinnosti, a to zvláště s ohledem na zákonné právo účastníka podat „žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti'". 2) Nechť blíže osvětlí a analyzuje (i v návaznosti na text práce na s. 73) postavení rozkladové komise (tato úvaha by měla zahrnovat i otázku možnosti/nemožnosti ustavení ad hoc rozkladové komise či vysvětlení zákonného textu, který nově mluví i o „senátech" rozkladové komise, stejně tak jako bližší vysvětlení přinejmenším netradičního - tvrzení obsaženého na s. 71 - 72 práce, dle něhož je „ministr ... vázán návrhem tzv. rozkladové komise", a obdobně na s. 74 - 75). V Brně dne 22. ledna 2007 JUDr. Stanislav KADEČKA, Ph.D. 3