M A S A R Y K O V A UNIVERZITA
Fakulta sportovních studií
Katedra podpory zdraví
Doplňky stravy v kondiční kulturistice a fitness
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
doc. PaedDr. Jitka Kopřivová, CSc.
Brno, 2012
Vypracoval:
Bc. Jan Caha
UTV
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, a to na
základě literatury a pramenů, které jsou uvedeny v použitých zdrojích.
V Brně dne 2. března 2012 podpis
Obsah
Úvod 4
1 Stav dosavadních poznatků 5
1.1 Doplňky stravy 5
1.1.1 Proteinové přípravky 9
1.1.2 Kreatin 15
1.1.3 Aminokyseliny 17
1.1.4 Sacharido-proteinové přípravky 19
1.1.5 Spalovace tuku 20
1.1.6 Stimulanty 23
1.1.7 Iontové nápoj e 24
1.1.8 Vitamíny a minerální látky 25
1.1.9 Ostatní doplňky stravy bez přesného zařazení 25
1.2 Kondiční kulturistika 26
1.2.1 Fyziologická charakteristika kondiční kulturistiky 26
1.3 Fitness 27
1.4 Kondiční kulturistika, fitness a doplňky stravy 28
1.4.1 Doplňky stravy používané v kondiční kulturistice a fitness 29
1.4.2 Doplňky stravy užívané ženami 30
1.4.3 Doplňky stravy - rýsování vs. objem 31
2 Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce 33
2.1 Cíle práce 33
2.2 Výzkumné otázky 33
2.3 Úkoly práce 33
3 Metodika práce 35
3.1 Popis zkoumaného souboru, způsob výběru 35
3.2 Použité metody (intervence měřících procedur) 38
3.3 Organizace práce 38
4 Výsledky a diskuse 40
4.1 Výsledky ankety 40
4.2 Diskuze 72
Závěr 73
Příloha 1 78
Příloha 2 82
Resumé 92
3
Úvod
Doplňky stravy jsou u sportovců stále populárnější a v poslední době se staly
doslova fenoménem v určitých oblastech sportu. Velkou popularitu si doplňky
stravy našly v soutěžní i nesoutěžní (kondiční) kulturistice a fitness. Kondiční
kulturistikou a fitness můžeme nazývat pohybovou aktivitu a sport provozovaný
při navštěvování fitness center příp. ho můžeme nazvat jako cvičení vedoucí ke
tvarování postavy pomocí zvýšeného vnějšího odporu. V této sportovní oblasti
jsou doplňky stravy často nadužívány, a to přesto, že sportovci kondiční
kulturistiky a fitness často nemají kompletní odborné povědomí o jejich účincích.
Trh s doplňky stravy v silových sportech dosáhl obrovských objemů. Naší snahou
je tedy prozkoumat povědomí, očekávané účinky a důvod používání doplňků
stravy v kondiční kulturistice a fitness.
Diplomová práce bude rozdělena na dva tematické celky, a sice na teoretickou
část a výzkumnou část. V teoretické části si probereme legislativní uvádění
doplňků stravy na trh, společně se specifikací jednotlivých látek, jejich využití ve
sportu a doporučeném dávkování. Podrobněji se také podíváme na vliv doplňku
stravy na lidský organismus.
Jak jsme naznačili výše, v teoretické části budeme sbírat informace od uživatelů
doplňků stravy. V oblasti kondičního fitness a kulturistiky se pohybují jak muži,
tak i ženy. Právě tímto výzkumným vzorkem se budeme v této diplomové práci
zabývat. Našim konkrétním výzkumným vzorkem budou muži a ženy užívající
doplňky stravy v oblasti jižní Morava a Vysočina. Hlavním cílem diplomové
práce je provést analýzu užívání doplňků stravy jedinců docházejících do fitness
center a posiloven v regionu jižní Morava a Vysočina. Důvod užívání doplňků
stravy a naplnění očekávání při použití doplňků stravy u uživatelů.
4
1 Stav dosavadních poznatků
1.1 Doplňky stravy
Doplňky stravy jsou látky, které jsou v kulturistice a silových sportech
nezbytností. Zdá se, že nikdo kdo se pohybuje okolo posilování, nemůže cvičit
bez doplňků stravy. Doplňky stravy se dostaly na trh koncem třicátých a
počátkem čtyřicátých let dvacátého století. Suplementy mají různou účinnost, ne
však tak vysokou, aby byla na lékařský předpis. Mnoho z nich je také pouze
reklamním produktem, jehož vliv na sportovní výkon není dostatečně vědecky
podpořen. [4]
Největším trhem se suplementy je kulturistický trh. Jsou primárním zdrojem
financí pro tvorbu doplňků stravy. Jedná se o stále rostoucí trh, který je podpořen
masivní reklamou. Nej populárnějšími suplementy se již od začátku staly
proteinové přípravky. Ty byly z počátečních vaječných, rybích a hovězích zdrojů
nahrazeny kvalitnějšími zdroji (syrovátka). [4]
Doplňky stravy jsou jednak přirozené složky potravy (sacharidy, bílkoviny, tuky),
ale zejména substance, které vedou ke zvýšení sportovního výkonu. Sportovní
výživa zná účinné doplňky stravy, jejichž efekt na podporu výkonu je prověřený,
stejně tak zná doplňky stravy, které se dají označit jako podvodné látky. Doplňky
stravy jsou propagovány zejména v silových sportech, kde jejich využívání
dosáhlo ohromných objemů. [11]
Podpůrné prostředky neboli doplňky stravy slouží ke zvýšení celkové svalové
hmoty v silových sportech a zvýšení schopnosti regenerovat ve sportech silově
vytrvalostních, rychlostních a čistě vytrvalostních. Doplňky stravy jsou pro
sportovce výkonnostního a vrcholového sportu doslova nepostradatelné. Největší
oblibu si získaly v kulturistice. [9]
Sport je zaplaven výrobky, které slibují delší vytrvalost, rychlejší zotavení,
snížení množství tělesného tuku nebo nárůst svalové hmoty. Sportovci jsou
hlavními spotřebiteli doplňků stravy. Jejich rozlišení je značně odlišné. Můžeme
je dělit dle skupenství, ve kterém jsou vyráběny, dle účelu, nebo sportu, ve kterém
jsou nejčastěji využívány. Jejich dělení závisí také na zemi (státě), ve které jsou
5
prodávány. Důvodem je výskyt doplňků stravy do registru potravin a
farmaceutických výrobků. [18]
Užívání doplňků stravy je ve sportu značně rozšířeno. Doplňky stravy využívá
50% ze všech aktivních sportovců a 100 % kulturistů a sportovců, kteří
navštěvují posilovnu (provádějí silový trénink). [18]
V souvislosti se snahou sportovce o maximální výkon je nutné zajistit optimální
dodávku energie. Významnou část z nich mohou tvořit doplňky stravy. Pro
dosažení maximální výkonnosti můžeme využít prostředků a látek přírodního
nebo přírodně-identického původu. Jednou z nej zajímavějších látek je kreatin.
Nejvíce se doplňky stravy využívají ve světě fitness (fitness, kulturistika,
posilování). [8]
V silových sportech doplňky stravy slouží ke stimulaci tvorby svalové hmoty a
zlepšení kvality silového výkonu. Snižují riziko katabolismu svalové hmoty při
rysovací dietě nebo při intenzivním tréninku. [8]
Doplňky stravy jsou v poslední době jedním z nejčastěji diskutovaných témat
odborných publikací a časopisů. Jejich použití upravují legislativní orgány
formulací příslušných zákonů. V profesionálním sportu je jejich použití nezbytné
a dokonce velmi potřebné. [6]
Povolené podpůrné prostředky jsou zárukou dokonalé regenerace a bezpečného
absolvování výkonu ve sportu. Část potravinových doplňků je přímo označena
jako „sportovní" výživa. Doplňky stravy jsou velmi oblíbené zejména mezi
kulturisty a silovými sportovci. [6]
Doplňky stravy jsou látky sloužící k doplnění výživy. Na trhu nalezneme
množství více méně účinných látek, které slouží k podpoře hubnutí, nárůstu
svalové hmoty, regeneraci apod. O schvalování doplňků stravy rozhoduje
Ministerstvo zdravotnictví, které schvaluje doplňky stravy na základě posudku
SZÚ. [17]
Doplňky stravy jsou nutností sportovní přípravy. V posledních letech se kolem
nich uskutečnila řada diskuzí a můžeme je považovat za převratné látky při
podpoře zvyšování výkonnosti. Velkou oblibu si našli zejména v kulturistice. Zde
jejich užívání a obchod s nimi dosahuje obrovitých rozměrů. [16]
6
Doplňky stravy jsou látky, které jsou v kulturistice a silových sportech
nezbytností. Zdá se, že nikdo kdo se pohybuje okolo posilování, nemůže cvičit
bez doplňků stravy. Suplementy mají různou účinnost, ne však tak vysokou, aby
byla na lékařský předpis. Největším trhem se suplementy je kulturistický trh. [4]
Doplňky stravy jsou upraveny zákonem č. 446/2004 Sb. Tento zákon udává
požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin látkami označenými jako
potravními doplňky. [21]
Doplňky stravy jsou:
• dle zákona o potravinách č. 446/2004 Sb. (úplné znění zákona č.
110/1997 Sb.), „potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od
potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních
látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které
byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň
příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. " [24]
• dle směrnice EP a R č. 2002/46/ES „potraviny, jejichž účelem je
doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji živin nebo
jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem, samostatně nebo v
kombinaci, jsou uváděny na trh ve formě dávek, a to ve formě tobolek,
pastilek, tablet, pilulek a v jiných podobných formách, dále ve formě
sypké, jako kapalina v ampulích, v lahvičkách s kapátkem a v jiných
podobných formách kapalných nebo sypkých výrobků určených k příjmu v
malých odměřených množstvích; (živinami jsou vitaminy a minerální
látky)." [24]
Potravní doplňky jsou podle zákona č. 446/2004 Sb. (úplné znění zákona
č. 110/1997 Sb.), „nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny,
specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem. " [24]
7
Označení doplňků stravy upravuje zákon 446/2004 Sb. [24]
Dle zákona 446/2004 Sb., označujeme doplňky stravy následovně: „Kromě údajů
uvedených v zákoně o potravinách a ve zvláštním právním předpise se na obalu
uvede také:
a)jako součást názvu označení "doplněk stravy",
b) název kategorie (vitaminy, minerální látky) nebo název látek
charakterizujících výrobek nebo označení druhu těchto látek,
c) číselný údaj o množství vitaminů, minerálních látek nebo jiných potravních
doplňků v jednotkovém množství (tabletě, kapsli nebo tobolce, dávce atd.). U
vitaminů a minerálních látek se použijí jednotky uvedené v příloze č. 1 této
vyhlášky,
d) údaj e o obsahu přidaných vitaminů a minerálních látek se uvádějí
průměrnými hodnotami zjištěnými na základě analýzy výrobku výrobcem,
e) údaje o obsahu přidaných vitaminů a minerálních látek se vyjádří i v procentech
doporučené denní dávky uvedené vpříloze č. 5 této vyhlášky. Procenta mohou
být vyjádřena též v grafické podobě,
f) údaj o množství jednotek (tablet, kapslí, tobolek atd.) ve spotřebitelském
balení,
g) doporučené dávkování a další podmínky použití,
h) varování před překročením doporučeného denního dávkování,
i) upozornění "Ukládat mimo dosah dětí!",
j) údaj, že výrobky nejsou určeny kpoužívání jako náhrada pestré stravy,
k) upozornění "Nevhodnépro těhotné ženy" u výrobků obsahujících více než 800
mg (RE) vitaminu A v denní dávce.
Označování doplňků stravy a způsoby, kterými se provádí jejich prezentace a
reklama,
a) nesmí přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení
lidských onemocnění nebo odkazovat na tyto vlastnosti,
b) nesmí obsahovat žádné tvrzení prohlašující nebo naznačující, že vyvážená a
různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin. " [24]
8
K uvedení doplňku stravy na trh je nutný doklad o zdravotní nezávadnosti.
Doplněk stravy nemusí být podložen vědeckými studiemi. Daný výrobek nemusí
fungovat, musí však splňovat podmínku zdravotní nezávadnosti. Ministerstvo
zemědělství určuje doporučené dávkování doplňku stravy. Je jedním ze
schvalovacích orgánů. Ministerstvo zemědělství také upravuje omezení pro děti a
těhotné. Do kompetencí Ministerstva zemědělství nespadá schvalování textu na
etiketě. Státní hygienická správa (akreditovaná laboratoř) provádí testování na
obsah těžkých kovů a také mikrobiální analýzu. Z tohoto postupu vzniká posudek
o nezávadnosti doplňku stravy. Poté již může být doplněk stravy uveden na trh.
[16,21]
Dělení doplňků stravy není nikdy přesně uvedeno, neexistuje tedy správné
rozřazení do jednotlivých kategorií. Nejčastěji se dělí na proteinové přípravky,
sacharido-proteinové přípravky, aminokyseliny, spalovače tuku, energizéry a
stimulanty, vitamíny a minerální látky, ostatní látky apod. [6]
1.1.1 Proteinové přípravky
Proteinové přípravky a proteiny mají v kulturistické výživě výsostné postavení.
Sportovci považují proteiny za nezbytnou součást výživového programu a
využívají ho prakticky všichni. Tento sortiment tvoří také většinu z prodávaných
doplňků stravy. Proteinové přípravky se staly v poslední době nej používanějším a
nej oblíbenějším doplňkem stravy. [4, 8]
Každý sportovec potřebuje vyšší dávku proteinů (bílkovin) ve své stravě. Tím
spíše sportovci v kondiční kulturistice a fitness využívají jejich regeneračních
vlastností a vlastností podporujících nárůst svalové hmoty. Proteinové přípravky
dodávají kvalitní bílkoviny do stravy sportovce. Existuje velké množství různých
proteinových přípravků, jejich hlavní složkou je však dusík. Dusík dává
proteinům (bílkovinám) jejich unikátní význam pro lidskou fyziologii. [4, 8]
Proteiny nemohou být v organismu uskladněny ve své původní formě. Musíme
tedy tyto látky pravidelně obměňovat ve své stravě. Pokud budeme užívat
9
přebytek bílkovin, bude tento přebytek využit ve formě energie, konvertován na
tuk nebo za činnosti ledvin z těla vyloučen. [4]
Zřejmě nej populárnější formou proteinových přípravků jsou přípravky ve formě
prášku. Proteinové prášky jsou sušené a zpracované proteiny obsažené v mléce,
mase, vejcích či sóje. Ačkoliv se objevují i rostlinné zdroje proteinů, mezi
kulturisty jsou oblíbenější živočišné proteiny. Živočišné proteiny jsou obecně
považovány za využitelnější. [4, 16]
Proteinové přípravky dělíme na:
1) Celé bílkoviny (syrovátkové, sójové, vaječné - isolát, koncentrát) - jsou pro
zažívací trakt přirozenější, mohou však způsobit alergii. [9]
2) Hydrolyzované bílkoviny - jedná se o předzpracovaný proteinový přípravek,
naštěpený na kratší peptidové řetězce, biologická hodnota těchto bílkovin se
od původní suroviny příliš neliší, nejčastěji jsou použity pro rychlou
dodávku aminokyselin po tréninku. [8, 9]
3) Směsi volných aminokyselin (jednotlivé aminokyseliny, komplexní) okamžitě
využitelné, může však vzniknout aminokyselinová dysbalance. [9]
Proteinové přípravky můžeme následně dělit i dle zdrojů použité bílkoviny. [9]
Proteinové přípravky jsou zpracovávány rozdílnými metodami. Jednotlivé
proteiny jsou nabízeny v různých zpracováních. To určuje jejich výslednou
kvalitu a cenu konečného produktu. [31]
• Suchá cesta - dnes se již tato zastaralá metoda příliš nevyužívá. Výchozí
surovina se pouze usuší. Jedná se o levnou výrobu, tudíž jsou výrobky
levné, ale ne dobře stravitelné. Můžeme se setkat například se sušeným
vaječným bílkem či mlékem. [31]
• Sušený koncentrát - u této výroby vznikají proteinové suplementy doplňky
stravy s vyšším zastoupením bílkovin neboli koncentráty (volí se
určité procentuální zastoupení proteinů). U suplementů je částečně
odstraněna laktóza a ostatní odpad. Odstraněny j sou také růstové faktory,
laktalbuminy, glykomakropeptidy a podobně, jelikož výchozí suroviny
10
jsou sušeny za vysoké teploty, čímž se bílkovina denaturuje a ztrácí na
kvalitě. [31]
• Iontová výměna - iontovou výměnou j sou odděleny bílkoviny z výchozí
suroviny na základě jejich elektrických nábojů. Pro separaci využíváme
dvě chemické látky: kyselinu chlorovodíkovou a hydroxid sodný.
Pozitivem je cena výrobního procesu a také nízký obsah laktózy a tuku.
Z důvodu použití chemických činidel jsou některé aminokyseliny s
důležitými frakcemi denaturovaný. [31]
• CFM (Cross Flow Micronization) - v současnosti nej používanější
metoda výroby proteinových suplementů je oddělování bílkovin za pomoci
zkříženého toku přes keramické filtry. Ve srovnání s iontovou výměnou je
CFM metoda považována za kvalitativně lepší. Efektivně dokáže oddělit
syrovátkové bílkoviny od ostatních nežádoucích látek (mléčný tuk,
laktóza, denaturované bílkoviny) než iontová výměna. C F M protein
prochází póry o velikosti cca 1 mikrometr. Ultrafiltrované izoláty se
získávají díky filtrům s póry o velikosti 0,25 mikrometru. Doplňky stravy
z kategorie bílkovinných preparátů zpracované metodou C F M se velmi
úspěšně používají ve sportovní výživě. [6, 31]
Dle mé zkušenosti jsou proteinové přípravky pro kondiční kulturistiku a fitness
nezbytné. Slouží jako zdroj netučné bílkoviny pro doplnění nedostatečného příjmu
bílkovin z pevné stravy. Částečně mohou nahradit rizikovou masnou stravu, která
může být riziková obsahem skrytých tuků. Dnes se navíc již v proteinových
přípravcích používají ty nej kvalitnější suroviny s vysokou biologickou hodnotou,
které jsou rychle stravitelné. Této výhody se využívá zejména v potréninkové
suplementaci.
1.1.1.1 Syrovátkové proteiny
Jedná se o nej populárnější a nejčastěji využívaný zdroj bílkovin v doplňcích
stravy. Syrovátkový protein je získáván z kravského mléka (mléčného séra), a to
způsoby popsanými výše. V přípravcích se odděluje kaseinová a syrovátková
11
složka. Syrovátkový protein má vysokou biologickou hodnotu (100). Syrovátková
bílkovina je tvořena z několika různých typů proteinů, z nich tvoří 48 % betalactalbumin
a 20 % alpha-lactalbumin. [4, 8]
Syrovátková bílkovina obsahuje více aminokyselin s rozvětveným řetězcem
(BCAA - branched-chain amino acids) než jiné zdroje bílkovin (kasein, vaječná
bílkovina). Syrovátková bílkovina zvyšuje hladinu glutationu - antioxidant
působící v lidském těle. Snížená hladina glutationu může vést k Parkinsonově
nebo Alzheimerově chorobě. [4]
V kulturistice se využívá také vliv konzumace syrovátkové bílkoviny na hladinu
růstového hormonu IGF-1 (Insulin-like growth factor 1). Syrovátkové proteiny
navíc stimulují retenci dusíku, tento faktor je nezbytný pro proteosyntézu.
Syrovátkový protein je lehce stravitelný a nezpůsobuje nepříjemné nadýmání.
Doba vstřebatelnosti je ze všech běžně používaných zdrojů bílkovin nejkratší. [4,
31]
Syrovátkové proteiny můžeme dále rozdělovat, dle stupně jejich zpracování na tři
typy. Syrovátkový koncentrát, syrovátkový izolát, syrovátkový hydrolyzát. [30]
• Syrovátkový koncentrát - koncentrace bílkovin ve 100 g syrovátkového
koncentrátu j e od 41 do 85 % (41 g-85 g). Jedná se o pomaleji stravitelnou
variantu proteinu, než kterými jsou syrovátkové izoláty a syrovátkové
hydrolyzáty (časové rozmezí 1,5-3 hodiny). Vyšší obsahem laktózy a
mléčného ruku, než u syrovátkového izolátu a syrovátkového hydrolyzátu,
disponuje syrovátkový koncentrát lepší chutí. [30]
• Syrovátkový izolát - velmi koncentrované zdroje bílkovin, obsah bílkovin
v syrovátkovém izolátu, se pohybuje od 85 do 95 % bílkovin. Syrovátkový
izolát disponuje vysokým obsahem bílkovin, nízkým obsahem mléčného
tuku a laktózy. Jeho chuťové vlastnosti jsou v porovnání se syrovátkovým
koncentrátem horší. [30]
• Syrovátkový hydrolyzát - hydrolyzát syrovátkové bílkoviny je lépe
stravitelný než syrovátkový izolát a syrovátkový koncentrát. Jedná se
12
hydrolyzovaný proteinový přípravek s naštěpenou bílkovinou na kratší
řetězce. Syrovátkový hydrolyzát je charakteristický nahořklou chutí. [30]
U syrovátkových hydrolyzátů je udáván tzv. stupeň hydrolýzy. Tento
termín označuje dobu, po kterou docházelo k enzymatickému rozkladu
proteinu v rámci výrobního procesu. Čím vyšší číslo u stupně hydrolýzy
nalezneme, tím je procentuální množství volných aminokyselin, di- a tripeptidů
vyšší a naopak snižuje se molekulární hmotnost polypeptidů. [4]
Syrovátkové proteiny jsou využívány zejména v době, kdy je využita jejich rychlá
stravitelnost. Nej častější dobou, kdy jsou využívány syrovátkové proteiny je
období po tréninku nebo mezi jídly. Sportovci využívají lehké stravitelnosti
proteinového zdroje k tomu, aby mohli pokrýt okamžitou potřebu bílkovin a
aminokyselin v potréninkové regeneraci. Po tréninku by toto množství mělo
dosahovat 0,3 g/kg tělesné hmotnosti. [30]
Dle mého názoru jsou syrovátkové proteiny jedny z nej použitelnějších v kondiční
kulturistice a fitness. Je to díky jejich rychlé stravitelnosti, která je u bílkovinných
zdrojů nejvyšší a poskytují tak rychlou dodávku aminokyselin. Ve své
hydrolyzované podobě navíc téměř nezatěžují trávicí trakt.
1.1.1.2 Kaseinové proteiny
Kaseinová bílkovina je využívaná pro výrobu proteinových přípravků
charakteristických dlouhou dobou vstřebávání. Délka vstřebávání kaseinové
bílkoviny je až 7 hodin. Jedná se po syrovátce o druhou složku mléčné bílkoviny.
V mléce se nachází jak syrovátková bílkovina, tak bílkovina kaseinová. Kasein
zabírá 80 % všech bílkovin v mléce, syrovátka 20 %. Kaseinová bílkovina je
z kravského mléka získávána srážením. [30]
Kaseinové bílkoviny j sou využívány pro výrobu „nočních" proteinů. Důvodem je
jejich dlouhá doba vstřebatelnosti. Můžeme se setkat s dvěma typy kaseinových
bílkovin: kaseinát nebo micelární kasein. [27]
Kaseinát vápenatý, kaseinát sodný, Kaseinát draselný jsou základní suroviny,
které jsou určené jako nízkoprocentní aditivum do potravinářských polotovarů.
13
Díky velmi vysokému stupni denaturace je nanášena primární, sekundární i
terciální struktura bílkoviny (narušení formy micel), což ovlivňuje jak chuť, tak
stravitelnost proteinu. [26]
Micelární kasein je dnes jedna z nej dražších a nej kvalitnějších bílkovin pro
výrobu kaseinových proteinových přípravků. Micelární kasein se vyrábí
ultrafdtrací mléčné bílkoviny. Při tomto procesu se odstraňuje laktóza a mléčný
tuk. Výsledkem je 85 % bílkovinný koncentrát. Micelární kasein obsahuje v
průměru 80 % micelárního kaseinu a 20 % syrovátkového proteinu. Výhodou
micelárního kaseinu oproti kaseinátu je lepší vstřebatelnost a využitelnost.
Micelární kasein v žaludku tzv. „zrosolovatí" a postupně se dostává do střevního
traktu, kde je díky ochrannému obalu (micele) schopen dostat přes se střevní
stěnu. [25]
Kaseiové proteiny se využívají ve vícesložkových proteinových přípravcích a
proteinových přípravcích nesoucí název „night". Jsou určeny pro sportovce
k suplementaci v noci. [30]
Dle mého názoru ještě tyto bílkovinné zdroje nedosáhly svého potenciálu. Jedná
se o velmi kvalitní zdroj bílkoviny, který ztratil svoji oblibu ze šedesátých a
sedmdesátých let minulého století. Jedná se o ideální bílkovinu pro suplementaci
na noc.
1.1.1.3 Sójový protein
Sójové bílkoviny jsou získány ze sójových bobů. Odtučněné sójové boby jsou
zpracovány do tří produktů (sójová mouka, koncentrát a izolát). Sójová bílkovina
je plnohodnotnou bílkovinou a obsahuje kompletní zastoupení esenciálních
aminokyselin. Její aminokyselinové spektrum je podobné s dalšími luštěninami.
Jedná se o cenově velmi přijatelný produkt, je tedy výhodný pro výrobu
proteinových přípravků. Dieta se sójovým proteinem může u sportovců s
diabetem 2. typu snížit riziko poškození srdce a ledvin. [4, 32]
• Izolát - jedná se o proteinový přípravek s vysokým obsahem sójových
bílkovin (90 % proteinů). Je vyroben z odtučněné sójové mouky.
V sójovém izolátu jsou odstraněny složky nebílkovinné povahy, tuky a
14
sacharidy. Sójový izolát má neutrálni chuť. Sójový izolát se v
potravinářském průmyslu používá jako emulgátor, pro zvýšení obsahu
bílkovin v dané potravině. [4]
• Koncentrát - sójový koncentrát obsahuje 70 % bílkovin. Sójový koncentrát
je odtučněná sójová mouka, bez příměsi sacharidů, dobře rozpustná ve
vodě. Sójový koncentrát si zachovává většinu vlákniny, která je v
produktu obsažena. V potravinářství se používá jako složka velmi dobře
zadržující tekutinu a zároveň pro zvýšení obsahu bílkovin v produktu. [4]
• Sójová mouka - vyrábí se broušením sójových bobů na jemný prášek.
Sójová mouka může být ve formě "natural" nebo se sníženým obsahem
tuku a obsahem bílkovin rovným 50 %. Jedná se bezlepkový produkt. [4]
Tento proteinový zdroj není v kondiční kulturistice a fitness příliš oblíbený pro
svou pověst bílkoviny podporující produkci estrogenu. Toto nikdy nebylo
validně prokázáno, přesto nebude mít tento bílkovinný zdroj v suplementaci
v kondiční kulturistice a fitness místo.
1.1.2 Kreatin
Jedná se o velmi oblíbený doplněk stravy. Má účinnost na zlepšení výkonnosti.
Jeho užívání ve sportu není oficiálně zakázáno. Kreatin nemá závažné vedlejší
účinky. Jedná se o přirozeně se vyskytující sloučeninu, která se nachází
v mase. [3, 13]
Kreatinfosfát (CP) se nachází ve svalu v klidu v koncentraci přibližně 3-4krát
větší než ATP (adenosin-trifosfát). ATP se při svalové činnost vyčerpává a
musí být doplněno z kreatinfosfátu. Přenos fosfátové skupiny z CP na ADP
(adenosin-difosfát) je katalyzován enzymem kreatinkinázou a vede k vytvoření
ATP a volného kreatinu. [13]
Kreatin je aminokyselina (methylguanidinoctová kyselina), která se vyskytuje
v běžné stravě. V 1 kg červeného masa nalezneme asi 5 g kreatinu. Normální
denní příjem kreatinu je u průměrného člověka se smíšenou stravou 2 g.
Schopnost syntézy kreatinu v organismu je omezená v játrech, ledvinách, slinivce
15
i v jiných tkáních. Syntéza probíhá z nekurzorových aminokyselin (methioninu,
glycinu a argininu). Syntéza je utlumena při vysokém příjmu kreatinu stravou.
Při suplementaci kreatinem 5krát denně v dávce 5 g kreatinu dojde k nárůstu
množství kreatinu v přímém svalu stehenním až o 50 % (nárůst hladiny kreatinu
ve svalu po dobu 4-5 dní). K podobnému zvýšení dochází i v případě, že je
kreatin doplňován v množství 3 g denně po dobu 3 týdnů. Poté co jsou zásoby
kreatinu vytvořeny, udrží se jeho zvýšený obsah ve svalech při denním příjmu
1-2 g kreatinu. 20-30 % sportovců nezaznamená po použití kreatinu žádné změny
výkonnosti. [3, 13]
V kondiční kulturistice a fitness se využívá mnoho dostupných forem kreatinu.
Nejčastěji využívaným kreatinem je kreatin monohydrát. Kreatin monohydrát je
základem pro výrobu ostatních forem kreatinu. Kreatin monohydrát je vhodný pro
podporu růstu svalové hmoty a síly. Kreatin monohydrát je složen ze tří
aminokyselin: arginin, methionin a glycin. Jedná se o první látku, která byla
historicky extrahována z masa. [4]
Další velmi často využívanou formou je kreatin ethyl-ester. Kreatin, na který je
navázána esterová vazba se nazývá kreatin ethyl-ester. Označuje se také jako
creatine ethyl-ester nebo zkráceně CEE. Kreatin ethyl-ester předpokládá využití
své lipolitické povahy pro vyšší schopnost přestupu do svalové buňky na rozdíl od
kreatin monohydrátu, který se vstřebává pomocí iontových kanálků. [23]
Další „vyšší" formou kreatinu je Kre-alkalyn. Kre-alkalyn je kombinace kreatinu
a soli. Má hodnotu pH okolo 12.0, tohoto vysokého pH je dosaženo spojením
kreatinu s vyrovnávacími činidly. Výsledkem je kreatin, který by se neměl
přeměňovat na kreatinin. [23]
Nej novější formou kreatinu je Krea-genic. Krea-genic je kreatin podobný
kre-alkalynu s vylepšeným transportním systémem. Jedná se o patentovanou
dvakrát jištěnou formuli, která má zajistit stabilitu kreatinu a zabránění rozpadu na
kreatinin. [23]
Pro kulturistiku nejvýhodnějším kreatinem je dle mého názoru kreatin
monohydrát, který je základem pro výrobu ostatních kreatinu. Tento kreatin
vychází na množství účinné látky cenově nejvýhodněji. [16]
16
Dle mého názoru si kreatin v kondiční kulturistice a fitness naše svoje uplatnění
zejména díky funkčnosti, kterou nabízí. Kreatin funguje téměř na všechny
sportovce, kteří začnou s jeho suplementací, je tedy nutné tento doplněk stravy
řadit velmi vysoko v žebříčku použitelných doplňků stravy.
1.1.3 Aminokyseliny
Aminokyseliny jsou pod jednotkami bílkovin. Bílkovina se skládá z mnoha
aminokyselin, které jsou spojeny peptidovým řetězcem (polypeptidový řetězec) a,
může být stvořen stovkami nebo tisíci aminokyselinami. Aminokyselina je
složená z centrálního uhlíkového atomu, na nějž se postupně pojí čtyři další
skupiny prvků. Na jednom konci je aminová skupina, na konci druhém je skupina
acidová. Dalším prvkem je zpravidla vodíkový atom. [4]
Konzumace volných aminokyselin je efektivní v případech nedostatečně kvalitní
základní stravy, v regeneraci ihned po tréninku, v ochraně svalové hmoty a ve
stimulaci růstového hormonu. Uplatňují se také v medicíně. [7]
Aminokyseliny a aminokyselinové produkty jsou jedny z nej módnějších
záležitostí poslední doby na poli doplňků stravy. Můžeme je nalézt ve více
formách. [7]
Hydrolyzáty aminokyselin - se označují termínem AMFNO. Jedná se o
enzymaticky štěpené bílkoviny, které obsahují směsi tri-peptidů, oligo-peptidů a
částečně nehydrolyzovanou bílkovinu. Výjimečně obsahují i volné
aminokyseliny. Mohou být ve formě tablet nebo roztoku příp. ve formě hotového
nápoje. [7]
Směsi volných aminokyselin - velmi se liší složením. Jejich součástí jsou však
vždy volné aminokyseliny. Můžeme najít komplexní směsi aminokyselin, se
zastoupením všech aminokyselin, nebo pouze směsi esenciálních aminokyselin.
Můžeme najít i směsi s dalšími anabolizujícími látkami, nebo obohacené o
jednoduché cukry. Jsou vyráběny ve formě tablet, roztoku nebo jako hotový
nápoj. [7]
17
Směsi několika málo aminokyselin - jedná se vysoce specifické produkty.
Můžeme v nich nalézt od dvou po osm aminokyselin s přídavkem nebo bez
přídavku dalších účinných látek. [7]
• BCAA - větvené aminokyseliny - jedná se o aminokyselinový přípravek,
který v sobě kombinuje účinky tří základních aminokyselin - valin, leucin,
isoleucin. Větvené aminokyseliny jsou charakteristické rozvětveným
postranním řetězcem (methylové skupiny). Větvené aminokyseliny jsou
zařazeny do skupiny esenciálních aminokyselin. Organismus si je
nedokáže sám syntetizovat. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem
nejsou metabolizovány v játrech, postupují tak k periferiím (kosterní
svaly), kde jsou využity. Aminokyseliny BCAA se typicky užívají v dávce
500-3000 mg. Větvené aminokyseliny se užívají před a po tréninku. [4]
B C A A zabraňují katabolismu kosterních svalů. Aminokyseliny s rozvětveným
řetězcem jsou oxidovány během fyzické aktivity. [4]
Jednotlivé aminokyseliny - používání samostatných jednotlivých aminokyselin,
jejich užívání se podobá užívání farmak. Z jednotlivých aminokyselin se tvoří
nesmírné množství rozdílných typů bílkovin. [7]
• L-Arginin - Tato aminokyselina se řadí mezi semiesenciální, není
v dospělosti nutná. Aminokyselina Arginin je prekurzorem oxidu
dusnatého. Arginin napomáhá při hojení ran (rekonvalescence po
operacích) a podporuje posilování imunitního systému. Aminokyselina Larginin
má vliv na vyplavování anabolického růstového hormonu. Růstový
hormon poté stimuluje tvorbu lymfocytů. Podávání aminokyseliny LArginin
stimuluje rovněž plodnost mužů. U dospělých osob podávání Largininu
podporuje tvorbu svalové hmoty a chrání játra před usazováním
tuku. Denní optimální množství aminokyseliny L-arginin je pro sportovce
1 500 mg. Aminokyselina by měla být suplementována po dobu
minimálně 14 dní. [4]
• L-Taurine - Jedná se o semiesenciální aminokyselinu. Její název vychází
z řeckého slova taurus, což znamená býk. Tato aminokyselina se objevuje
18
pouze v mase a v mozku. Není zahrnut mezi dvacet základních
aminokyselin vhodných a nutných pro lidskou výživu. Je vytvářen ze dvou
aminokyselin - metioninu a cysteinu. Lze jej využít pro ochranu jater,
včetně tvorby a metabolismu žlučových aminokyselin. V současné
sportovní výživě se používá jako stimulující látka. Je obsažen
v komerčních energetických nápojích (RedBull, Shock, Monster). [1, 26]
• L-Glutamin - Aminokyselina neesenciální, jedná se o amin kyseliny
glutamové. Glutamin vzniká v organismu přirozeně, zejména ve svalové
tkáni. Poskytuje imunitním buňkám energii. Jedná se o anabolickou látku.
Má vliv na snížení touhy po alkoholu, zmenšení úzkosti a zlepšení spánku.
Je vhodné podávat dávku do 20 g glutaminu. V kulturistke se glutamin
používá k odvrácení katabolismu v redukčních dietách a jako anabolická
aminokyselina. [3, 4]
Dle mého názoru jsou aminokyseliny v samostatné verzi použitelné pouze ve
specifických obdobích, kdy je organismus zatěžován nepřiměřenými
tréninkovými dávkami. Takové se v kondiční kulturistice a fitness objevují
v období rýsování a ztráty tělesného tuku.
1.1.4 Sacharido-proteinové přípravky
Sacharido-proteinové přípravky jsou jinak také nazývány gainery (z anglického
gain = objem). Jedná se o komplexní přípravek obsahující jednoduché a složené
sacharidy, bílkoviny a tuky. Může obsahovat i další účinné látky, premix
vitamínů. [7]
Sacharido-proteinové přípravky jsou pro sportovce výkonnostního a vrcholového
sportu nepostradatelné. Jejich použití nezaručuje nárůst čisté svalové hmoty.
Gainery nelze používat v období rýsování nebo redukčních diet. Jako sacharidoproteinové
přípravky označujeme produkty s obsahem do 30 % bílkovin. [7]
19
Pro začínající silové sportovce jsou sacharido-proteinové přípravky základem
doplňkové výživy. Zaručují vyšší příjem energie a makroživin, mohou tak
způsobit nárůst hmotnosti (svalové hmoty, tukové hmoty). [7]
Sacharido-proteinové přípravky jsou použitelné i pro ženy, cvičící kondičně
v posilovnách. Využití naleznou, jako náhrada jednoho denního jídla. [7]
Dělení sacharido-proteinových přípravků:
1) Směsi živin obsahující množství bílkovin od 8 do 30 % celkového objemu.
Základní proteinové zdroje se mohou lišit. Obsahuje dané množství
sacharidů (jednoduchých, složitých). Obsahuje směs základních vitamínů
a minerálních látek. [7]
2) Směsi živin podobně jako v prvním případě, jsou však obohaceny o další
účinné látky. Jedná se o látky s anabolizující povahou, příp. ionizující
nebo stimulující povahou. [7]
Dle mého názoru jsou tyto přípravky opět použitelné pouze v období, kdy se
sportovci z kondiční kulturistiky a fitness snaží o navýšení svalového objemu.
Pokud by produkty s tímto označením suplementovali i v jiných obdobích, vedla
by tato praktika k nárůstu tělesného tuku.
1.1.5 Spalovače tuku
Jedná se o látky lipotropní povahy, které mají vliv na přeměnu tuků. Ten se
neprojevuje pouze přímo, tedy okamžitým zvýšením využití tuků pro tvorbu
energie, ale i zvýšením ochrany jater před nadměrným ukládáním tukových látek
nebo ochranou proti kôrnatení cév. [7]
V anglosaské literatuře jsou označovány jako „fat burners", tedy doslova
spalovače tuku. Ke spalovačům tuku řadíme karnitin, kofein, HCA, cholin a různé
rostlinné výtažky. Termínem spalovače tuku jsou označovány doplňky stravy,
které urychlují celý proces hubnutí. Jejich učenek bývá v mnoha případech
diskutabilní. [7, 16]
20
L-karnitin byl objeven počátkem dvacátého století ruskými vědci. L-karnitin je
ve vodě rozpustná látka, syntetizovaná v játrech. Pro svoji produkci požaduje
přítomnost dalších výživných látek, jako je vitamin C, B6, B3 či železo. [4]
L-karnitin je látka odvozená od kyseliny máselné (butyrové) - kvarterní aminová
báze, chemicky se jedná o hydroxy-gama-trimethyl-aminobutyrát. L-karnitin je
speciální aminokyselina, která se neobjevuje v přirozených bílkovinných
strukturách. l-karnitin je látkou s lipotropní povahou. l-karnitin také podporuje
regeneraci svalů a podporuje průtok krve svalem, chrání před některými typy
hypoxie. [7, 16]
L-karnitin má v lidském těle funkci transportéru. Přenáší mastné kyseliny jako
zdroj energie do místa jejich zpracování. Jedná se o mastné kyseliny s dlouhým
řetězcem. Místem zpracování jsou buněčné organely zvané mitochondrie, kam se
dostávají přes buněčnou membránu. Nejvíce mitochondrií nalezneme v příčně
pruhovaných svalech a srdeční svalovine. [4, 7]
V doplňcích stravy se objevuje ve své L formě. Můžeme zde l-karnitin najít jako
derivát, a sice karnitin-tartrát (snadnější výroba). L-karnitin báze je v porovnání
s karnitin-tartrátem účinnější zhruba o jednu třetinu.
Na trhu nalezneme L-karnitin v různých formách. Nejčastěji ve formě tablet a
roztoků. Karnitin je také součástí mnoha složitějších doplňků stravy z kategorie
spalovačů tuku. [7]
Mimo schopnost odbourávat tuky je L-karnitin oblíbený ve sportu pro svoji
schopnost urychlení přísunu kyslíku do buněk. Výsledkem je zvýšená hladina
kyslíku v buňkách během náročné fyzické aktivity. [4]
Kofein je lék, který je již v současné době společensky přijatelný a je nejčastěji
užíván ve formě černé kávy. Káva je nej rozšířenější nápoj na světě. Kofein se
přirozeně vyskytuje ve složkách stravy. Kofein je nejužívanější stimulační látka
na světě. Kofein byl dříve uveden na seznamu zakázaných dopingových látek
s poznámkou, že test je pozitivní při koncentraci v moči vyšší než 12 ug/ml. Od
roku 2004 je vyňat ze seznamu zakázaných látek Olympijského antidopingového
kodexu. Aktuální seznam zakázaných látek a metod je uveden v příloze 2. Kofein
působí jako stimulant centrálního nervového systému, srdečního svalu a stimuluje
21
uvolnění a aktivitu adrenalinu. Má i několik účinků na kosterní svalstvo zahrnující
transport vápníku, aktivitu sodíko-draselné pumpy, zvýšení cyklického AMP a má
přímý účinek na enzymy. Kofein může mít vliv na lipolýzu v tukové a svalové
tkáni. Vede ke zvýšení plazmatické koncentrace mastných kyselin a zvýšené
dostupnosti triglyceridů ve svalové tkáni. Podávání kofeinu vede k šetření
svalového glykogenu v prvních fázích sportovní činnosti (15-20 min zátěže).
Konzumace kofeinu vyvolává větší zapojení motorických jednotek svalů a
ovlivňuje funkce neurotransmiterů v svalech. V CNS potlačuje signály únavy
během sportovní zátěže. Kofein je neobvyklý doplněk díky svým ergogenním
účinkům u činností s krátkou dobou trvání až po výkony s dlouhou dobou trvání.
Kofein urychluje srdeční činnost, zvyšuje kyselost žaludku a působí jako
diuretikum. [4, 18]
Tradiční dávkování kofeinu doporučuje množství 5-6 mg/kg 1 hodinu před
začátkem výkonu. Pozitivní vliv lze však pozorovat již při dávkování 1-3 mg/kg
tělesné hmotnosti. Jednorázové maximální množství se posuzuje dle tolerance na
kofein, můžeme se setkat s dávkováním od 45 mg do 300 mg. [4, 18]
Kyselina hydroxy-citronová (dále jen HCA) se získává z dužiny plodu Garcinia.
Kulturisté ji do svého suplementačního plánu zařazují v konečných fázích
sportovní přípravy. H C A nepůsobí na centrální nerovový systém. H C A působí na
enzym „ATP citrátlyáza" a utlumuje jeho funkci. Tím je ovlivněn proces tvorby
tuku. Mimo přímého vlivu na ukládání tělesného tuku, má H C A i schopnost
snižovat chuť k jídlu. [4, 18]
Suplementací H C A můžeme zabránit odbourávání svalové hmoty a zároveň
podporujeme spalování tělesného tuku. [4]
Cholin patří do skupiny látek zvaných fosfoglyceridy. Můžeme ho zařadit i mezi
vitamíny skupiny B. Funkce cholinu spočívá ve výstavbě buněčných membrán,
mobilizace tuku a snižování hladiny cholesterolu. Cholin ochraňuje játra a
ledviny. Naše tělo je schopno si vytvořit omezené množství cholinu. Obvyklá
dávka cholinu je 3 g denně. [4, 16]
22
Dle mého názoru jsou spalovače tuku vhodnou volbou pro lidi, kteří mají
problémy s využíváním tuku jako zdroje energie. V případě spalovačů tuku je
vhodné dbát doporučení zkušenějších uživatelů, mnoho produktů např.
karnitinových, u nichž nebyl pozitivní efekt na spalování tuku prokázán, je již
dnes překonáno a mohou být nahrazeny vhodnějšími rostlinnými výtažky.
1.1.6 Stimulanty
Stimulanty jsou látky, které stimulují k činnosti nervovou soustavu. Důsledkem
užívání stimulantů (jinak také energizérů) je zvýšení schopnosti uvolňovat energii.
Většinou se jedná o látky, které pocházejí z rostlinné říše. Nejčastěji využívaným
stimulantem je kofein. Na stimulanty se velmi rychle vytváří návyk, proto jsou
velmi často stimulanty nadužívány. Stimulanty by měly být užívány pouze
příležitostně a v orální formě. Mezi stimulanty řadíme nejčastěji kofein, inosin a
taurin. [4, 18]
Kofein - viz výše
Inosin byl objeven před 150 lety. Po svém objevení byl považován za odpadní
látku organismu. Inosin je více využíván u sportů silově vytrvalostních a
rychlostně vytrvalostních. Jedná se o chemickou sloučeninu zvanou
hypoxyntinribosid. Inosin je složen z purinu, hypoxantinu a jednoduchého cukrů
pentózy. V organismu se fosforyluje a slouží jako základní zdroj energie. Jedná se
také o imunomodulátor. V kulturistke se nevyužívá více jak 800 mg inosinu
podaného před tréninkem. [4, 16]
Taurin je sloučeninou dvou aminokyselin - methioninu a cysteinu. Je mylně
považován za podmíněně esenciální aminokyselinu. Taurin je nezbytný pro
výstavbu tělesných bílkovin. Taurin se vyskytuje jako druhá nej častější
aminokyselina kosterního svalstva, srdečního svalu a mozku. Taurin je nezbytný
pro správnou funkci mozku, srdce a plic. Taurin je prevencí
23
svalového vyčerpání. Taurin je schopen snížit množství kyseliny mléčné
produkované při silovém tréninku. Doporučená dávka taurinu je 1-3 g denně.
V kulturistice se využívá jako stimulant před náročným tréninkem. [8, 16, 28]
Stimulanty jsou dle mého názoru ideálním prostředkem pro sportovce, kteří
nejsou dostatečně nabuzeni na trénink. Užívání stimulantů s sebou nese určitá
rizika v návykovosti, je tedy třeba u jejich suplementace vždy zvažovat
doporučenou dávku a řídit se doporučením výrobce.
1.1.7 Iontové nápoje
Sportovní iontové nápoje dělíme dle jejich koncentrace iontů (osmolality). Jedná
se o vlastnost schopnosti osmoticky aktivních látek ovlivňovat přesun látek mezi
buňkou ajejím okolím. [16, 22]
Iontové nápoje rozdělujeme:
• hypertonické nápoje - vyšší koncentrace iontů než krev,
• isotonické nápoje - stejná koncentrace iontů jako krev,
• hypotonické nápoje - nižší koncentrace iontů než krev.
Sportovci silových disciplín by neměli používat nápoje s označením isotonické.
Pro krytí ztrát tekutin pocením by měli používat nápoje s označením hypotonické
Tyto nápoje mají nižší obsah iontů a mají nižší tonicitu než krev. Iontové nápoje
obsahují minerální látky (ionty): sodík, draslík, hořčík, vápník, chlór, fosfor. [16,
22]
Dle mého názoru nemají iontové nápoje v kondiční kulturistice a fitness velké
opodstatnění. Jedná se o doplňky stravy doplňující elektrolyty během fyzické
zátěže. Iontové nápoje se doporučují nad jednohodinové výkony. Pokud budeme
24
brát v potaz doporučení. Neměli bychom se dostat přes tréninkovou jednotku
trvající déle jak 45 min.
1.1.8 Vitamíny a minerální látky
Vitaminy patří stejně jako minerální látky do skupiny mikronutrientů. Člověk si
až na výjimky nedokáže vitaminy syntetizovat. Jejich dodávka ve stravě je tedy
nutná a žádoucí. Vitamíny rozdělujeme dle jejich rozpustnosti na vitamíny
rozpustné v tucích - A, D, E, K (lipofilní) a vitamíny rozpustné ve vodě - vitaminy
C, Bi, B2 , B3 , B5 , B6 , B9 , B12, H (hydrofilní). [8, 10, 17]
Minerální látky jsou anorganické látky nacházející se v našem těle. Minerální
látky fungují v lidském těle jako biokatalyzátory. Velmi často jsou součástí
hormonů a enzymů. Nejčastěji se v lidském organismu vyskytují jako
makroelementy (asi 80 %). Ve skupině makroelementů nalezneme: vápník,
hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor a síru. Tyto minerální látky je nutno doplňovat
ve stravě v dávce nad 100 mg. Další skupinou, kterou doplňujeme v maximální
dávce 100 mg jsou mikroelementy. Nalezneme zde železo, mangan, jód, zinek...
nejméně zastoupenou skupinou v lidském těle jsou stopové prvky. Doporučená i
nutná dávka se pohybuje v řádech ug. [8, 10, 17]
1.1.9 Ostatní doplňky stravy bez přesného zařazení
Tribulus terrestris je výtažek z rostliny zvané Kotvičník zemní. Tribulus
terrestris obsahuje určité množství steroidních saponinů a látky zvané
protodioscin. Údaje o množství nám udávají kvalitu výtažku. Tribulus terrsetris
obsahuje také rostlinné steroly, flavonoidy a alkaloidy. V kulturistice a fitness je
nejčastěji využíván jako stimulátor tvorby testosteronu (až o 30 %). U mužů
podporuje spermatogenezi a libido. Tribulus terrestris používají také ženy. U žen
podporuje normální vývoj vajíčka. Snižuje hladinu sodíku. Tribulus terrestris se
užívá v množství 250-1 500 mg denně. [14, 15]
Dle mého názoru tento doplněk má v kondiční kulturistice a fitness svoje místo z
důvodu pomoci udržení hladiny testosteronu při vyšší fyzické zátěži.
25
HMB je zkratka hydroxy-mtylbutyrátu. HMB vzniká přeměnou esenciální
větvené aminokyseliny leucinu. Jedná se o metabolit aminokyseliny leucinu.
Přesný mechanismus působení není prozatím znám. Může souviset s tvorbou
dostatečného množství acetylkoenzymu A. Jedná se o jednu z nejanaboličtějších
látek ve sportovní výživě. Doporučená dávkování se pohybují okolo 3 g denně.
HMB se v kulturistice využívá jako anabolická látka. [4, 10]
1.2 Kondiční kulturistika
Kulturistika je sport, který je zaměřený na posilování všech svalových partií.
Kulturistika v soutěžní formě se vyčlenila ze vzpírání. Tato oblast kulturistiky je
nazývána soutěžní kulturistika. Kulturistika provozovaná ve fitness centrech a
posilovnách bez soutěžních záměrů se nazývá kondiční kulturistika. Jedná se o
cílené cvičení s přidaným odporem. Cílem cvičení je zatížit a rozvinou všechny
svalové partie. Primárním cílem kondiční kulturistiky je hypertrofie svalové
hmoty, nárůst síly, snížení množství tělesného tuku a upevnění zdraví. Kondiční
kulturistika je doplněná o provádění aerobní činnosti. [5]
Soutěžní kondiční kulturistika je charakteristická porovnáním v 5 až 7 povinných
postojích, při kterých se hodnotí vypracovanost svalové hmoty, její separace a
závěrečné odvodnění (odstranění tekutiny z podkoží). Soutěžící jsou porovnávání
ve dvou až třech kolech. Jedním z kritérií je hodnocení volné sestavy, která trvá
zpravidla 60 sekund. Pravidla jsou různá v každé z kulturistických odvětví. [19]
1.2.1 Fyziologická charakteristika kondiční kulturistiky
Kondiční kulturistika v soutěžní podobě se řadí mezi silové sporty. 90 % veškeré
aktivity sportovce spočívá v provádění tréninku v posilovně, 10 % při provádění
dalších aktivit většinou aerobního charakteru. U soutěžní kondiční kulturistiky se
může tento poměr velmi silně změnit při rysovací předsoutěžní dietě. Trénink
v posilovně je anaerobního charakteru. Tento trénink vede k hypertrofii svalové
26
hmoty, horší kapilarizaci svalů. Kondiční kulturistika klade vyšší nároky na
výživu kosterních svalů. [19]
V moči kulturistů, tedy i kondičních, se objevuje vyšší množství dusíkatých látek
než u běžné populace. Také mají vyšší hladinu kreatininu a močoviny v krevní
plazmě. Výdej energie u kondičních kulturistů se pohybuje na hladině 2500 až
3000 kcal/24 hod. Kulturisté obecně mají vyšší hladinu bazálního metabolismu.
Stejné hodnoty se dají očekávat u kondičně prováděné kulturistiky. [19]
1.3 Fitness
Termínem fitness je označen aktuální dobrý fyzický stav sportujícího jedince.
Jedná se o soubor tělesných cvičení a pohybových aktivit, které napomáhají
udržet zdraví a slouží k dosažení nebo zlepšení fyzické kondice. Ve fitness se
předpokládá relativně vysoká úroveň fyzické zdatnosti. Fitness je definováno jako
dosažení rovnováhy fyzické a duševní kondice, toto odpovídá řeckému termínu
„kalokaghatia". Fitness ve svých počátcích bylo spojenou pouze s prováděním
aerobních (vytrvalostních) aktivit zatěžujících organismus mírnou až střední
intenzitou, prováděných ve fitness centrech a posilovnách. V současné době je
vhodně doplněno posilovacím cvičením, aerobní aktivity však tvoří více jak
polovinu aktivity. Z fitness vzniklo několik aktuálních sportovních oblastí:
aerobic, fitness v komerční podobě (zumba, rowing, dumping...). Nyní je
termínem fitness chápán spíše životní přístup, kombinace vhodných aerobních a
silových cvičení. [5, 12]
Fitness je také velmi populární soutěžní aktivitou. Tato sportovní aktivita ve své
individuální podobě doprovází soutěže v kulturistice. Závodí se v mužských i
ženských kategoriích. Ženské kategorie fitness jsou rozděleny na tři různé
kategorie: fitness model, fitness classic, fitness figura. V kategorii fitness model
se hodnotí celkový vzhled závodnice a její prezentace ve čtvrtobratech a
promenáda ve společenských šatech. V kategorii fitness figuře se hodnotí svalový
rozvoj a vyrýsování, závodnice jsou porovnávány ve čtvrtobratech i při
promenádě ve společenských šatech. Kategorie fitness classic je charakteristická
prováděním volné sestavy za použití gymnastických prvků. Volná sestava má
27
délku 1.30-1.45 min. Jsou v ní povinné dva cviky z kategorií: flexibilita,
rovnováha a silové prvky. Dále se hodnotí svalová definice v čtvrtobratech a
promenáda ve společenských šatech. Mužské fitness má pouze jednu kategorii.
Hodnotí se svalový rozvoj a volná sestava za využití gymnastických prvků. [29]
1.4 Kondiční kulturistika, fitness a doplňky stravy
Kvalitní a vyvážená strava je základním prostředkem pro zvýšení výkonnosti.
Největší roli hraje její složení. Základní složky výživy by měly být přijímány ve
vyváženém poměru. Pokud tomu tak není, tělo se dostává do velmi nevýhodného
stavu. Právě v tomto případě je vhodné používat doplňky stravy, a to i v případě,
pokud neuvažujeme o soutěžní verzi kulturistiky a fitness, ale řadíme se mezi tzv.
kondiční sportovce. I kondičně cvičící sportovci mají zájem podpořit svůj
výkonnostní růst. Proto využívají doplňky stravy, které jsou dostupné
v internetových obchodech, v obchodech s doplňky stravy a ve fitness centrech.
Jejich rozdělení nelze zcela přesně kategorizovat, protože mají často velmi široké
působení. Jenom pro základní rozdělení rozlišujeme přípravky na podporu nárůstu
svalové hmoty, k odbourávání tuku, ke zvýšení výkonnosti a ke zvýšení výkonu
ve vytrvalostní oblasti. [16, 20]
Doplňky stravy jsou volně prodejné a využitelné ve výkonnostním i kondičním
sportu. Účinnost mnoha doplňků stravy je značně individuální. Účinnost řady
doplňků stravy není podložena dostatečně prokazatelnými studiemi a statisticky
přesnými údaji, ale vychází ze zkušenosti jednotlivých sportovců. [16, 20]
Doplňky stravy jsou ve sportu velmi rozšířené. Užívání doplňků stravy se liší dle
sportu, který daný jedinec provádí. Sportovci j sou hlavními konzumenty doplňků
stravy a podporují tak mnohamilionový průmysl. V kondiční kulturistke a fitness
se využívají doplňky stravy téměř 100 % návštěvníků posiloven. V roce 1999
dosáhl prodej výrobků doplňků stravy v USA 5 miliard USD. Většina z nich byla
prodána do fitness průmyslu. 40 % z celkového objemu tvořily sportovní nápoje,
22 % sportovní tyčinky, zbývající část je rozdělena mezi přípravky pro nárůst
tělesné hmotnosti, spalovače tuku, aminokyseliny, proteiny a další. Doplňky
stravy dnes tvoří základ výživy sportovce. [3, 18]
28
Doplňky stravy jako podpůrné prostředky se využívají zejména ve fitness a
wellness. Mají svoje specifické členění jako samostatná skupina doplňků stravy.
Velmi často jsou zaměňovány s látkami dopingového charakteru, nemají s nimi
však nic společného. Většina doplňků stravy se využívá ve fitness průmyslu a
slouží pro návštěvníky fitness center. Zde jsou taky velmi
často prodávány. V České republice se utratí přibližně 3 miliardy korun ročně za
doplňky stravy, toto číslo stále narůstá. [16]
Základem je v kondiční kulturistice pevná strava, suplementy však můžou naši
snahu zefektivnit. Jakmile se dostaneme do stabilního režimu ve stravování,
můžeme začít se suplementací. Doplňky stravy napomohou stimulovat rozvoj
svalové hmoty více než pouhá strava. Základním doplňkem stravy jsou
multivitaminové a multiminerální suplementy, kreatin a větvené aminokyseliny
BCAA. [1]
Doplňky stravy jsou v případě sportu silového charakteru s vysokou intenzitou
zatížení nutností. Důvodem je vyšší nutnost regenerace po výkonu. Povolené
podpůrné prostředky j sou zárukou dokonalé regenerace a bezpečného absolvování
výkonu. [6]
1.4.1 Doplňky stravy používané v kondiční kulturistice a fitness
V kondiční kulturistice a fitness se používá mnoho různých druhů doplňků stravy.
Nejčastěji se v kondiční kulturistice a fitness používají doplňky stravy, které
zvyšují energetickou bilanci nebo doplňují některou ze tří základních živin. Tyto
doplňky stravy můžeme rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou doplňky
stravy dodávající sacharidy do jídelníčku. Tyto přípravky označujeme jako
gainery. Velmi významně také dodávají využitelnou energii do organismu. Účel
gainerů spočívá zejména v suplementací v objemovém období, kdy napomáhají
růstu svalové hmoty. [4, 16, 20]
Druhou skupinou jsou bílkovinné preparáty. Ty tvoří velkou část celkového
objemu suplementů v ročním plánu doplňkové výživy. Proteinové přípravky
slouží jako vhodná náhrada netučných bílkovin při snaze o ochranu svalové
hmoty a při snaze o nárůst nové svalové hmoty. Proteinových přípravků je na trhu
29
celá řada. Jejich dělení je popsáno v části o doplňcích stravy. Proteinové
přípravky jsou často také nahrazovány již neštěpenými bílkovinnými frakcemi aminokyselinami.
[16, 20]
Mimo doplňky stravy, které doplňují důležité makrožiny, jsou velmi často
v kondiční kulturistice a fitness používání doplňky stravy podporující aktuální
výkon a výkonnost v daném sportovním odvětví. [4, 6, 16, 20]
V kondiční kulturistice se nesmí zapomínat na doplňování vitamínu (rozpustných
ve vodě a v tucích), stejně jako doplňování minerálních látek. Tyto látky slouží
v organismu jako enzymy, prohormony a kofaktory mnoha reakcí. Pro správnou
funkci organismu sportovce stejně jako běžného člověka jsou nezbytné. [4, 6]
V kondiční kulturistice a fitness se velmi často používají ergogenní přípravky,
které podporují svalovou činnost, nárůst síly a tělesné hmotnosti, vznik
anabolického prostředí. Nej známějšími zástupci jsou jednotlivé aminokyseliny,
kreatin, tubulus terrestris, HMB. [4, 6, 16]
1.4.2 Doplňky stravy užívané ženami
Zatímco před několika lety, bylo navštěvování posiloven ženami raritní a
nezvyklé. Dnes jsou již běžnými návštěvníky fitness center. Zeny v posilovnách
potřebují větší péči než muži. To stejné platí ve výživě a v suplementaci. [20]
Doplňky stravy nejsou určeny pouze pro muže. Zeny však používají jiné druhy
suplementů než muži. Ženský organismus se od mužského liší velikostí i
biologickým fungováním. Rozměrové rozdíly mužského a ženského těla se dají
odstranit úpravou dávkování. Budeme-li se však řídit biologickými odlišnostmi,
musíme vybírat přípravky vhodné pro ženy. Nej častějším příkladem jsou doplňky
stravy stimulující produkci testosteronu. Ženy mohou bez starosti používat
multivitamin, rybí tuk a spalovace tuku. Jako základ se dají považovat bílkovinné
preparáty, kreatin a Z M A (zinek-hořčík-vitamin B6). [2]
Nejčastěji užívaným doplňkem stravy mezi jejich uživatelkami jsou spalovace
tuku. Právě ty tvoří nej větší objem jejich nákupů. Jedná se o doplňky stravy, které
podporují spalování tuku a snižování množství tukových zásob. Ženy naopak
velmi málo využívají doplňky stravy z kategorie suplementů podporujících nárůst
30
síly a podporujících nárůst tělesné hmotnosti. Mezi tyto doplňky stravy řadíme
kreatinové přípravky, bílkovinné preparáty a sacharido-proteinové přípravky. [16,
20]
1.4.3 Doplňky stravy - rýsování vs. objem
V objemové přípravě, která je charakteristická nárůstem tělesné hmotnosti, a síly
jsou nejčastěji využívání doplňky stravy zvyšující energetickou hodnotu stravy.
Tyto doplňky stravy se nazývají gainery (sacharido-proteinové) přípravky.
Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem svaluje tedy nutné je používat jak
v objemovém období, tak i při snaze o hubnutí (rýsování). Bílkoviny jsou vhodně
doplňovány o přípravky obsahující volné aminokyseliny. Při snaze o nárůst
svalové hmoty a síly se používají kreatinové přípravky, rostlinné výtažky
podporující produkci testosteronu a minerální a vitaminové směsi. [4, 6, 9, 16]
Při snaze o budování svalové hmoty je vhodné ihned po probuzení užívat
kombinaci aminokyselin sloužících k uvolnění růstového hormonu (arginin, lysin
a ornitin). Většina suplementů by měla být užívána společně s jídlem
(aminokyseliny, vitamíny, minerální látky, cholin, MCT olej a HCA- kyselina
hydroxy-citrónová). Před tréninkem je vhodné používat energetické zdroje pro
svalovou činnost - kreatin. Před tréninkem bychom se měli vyhýbat jednoduchým
cukrům. Ihned po výkonu je vhodné doplnit ztracenou energii za pomoci
jednoduchých sacharidů v kombinaci svolnými aminokyselinami. Po 30-60 min
můžete zkonzumovat lehce stravitelnou bílkovinu syrovátkového charakteru.
Během celého dne, ale také před spaním je vhodné užívat vyšší množství bílkovin
než je běžné pro nesportující populaci. Před spaním bychom také měli používat
přípravky, které podporují vylučovaní růstového hormonu. [4, 8]
Při snaze o hubnutí se využívají zejména spalovace tuku, které podporují využití
tukové hmoty jako zdroje energie nebo přímo odbourávají nadbytečný tuk.
Mohou to být karnitinové přípravky, nebo přípravky s termogenním efektem. Při
výběru správného doplňku stravy bychom měli klást důraz na to, aby ovlivňoval
nadledviny nebo štítnou žlázu. Můžeme také zvolit produkt, který napomáhá
regulovat hladinu krevního cukru. Sportovci využívají stimulační látky v době,
31
kdy mají snížené množství energie ve stravě. Při rysovací dietě je nutné
ochraňovat svalovou hmotu bílkovinnými přípravky a volnými aminokyselinami.
V rysovací dietě se nepoužívají gainery. [4, 6, 16]
32
2 Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce
2.1 Cíle práce
Hlavním cílem diplomové práce je provést analýzu užívání doplňků stravy jedinců
docházejících do fitness center a posiloven v regionu jižní Morava a Vysočina.
Dílčími cíli je analyzovat u daných sportovců:
• zastoupení z hlediska věku a pohlaví
• vztah k pohybové aktivitě v kulturistice a fitness
• vztah k užívání doplňků stravy
2.2 Výzkumné otázky
1. Jaké je povědomí kondičních kulturistů(tek) a sportovců v kondičním
fitness o doplňcích stravy?
2. Jaký j e důvod užívání suplementů zkoumaného vzorku?
3. Které doplňky stravy j sou nej používanej ší u mužů a u žen?
4. Jaká je očekávaná účinnost od užívaného doplňku stravy a jak se jeho
účinek potvrdil po použití?
2.3 Úkoly práce
Pro dosažení cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek je nutné zjistit
zvyklosti v užívání doplňků stravy v kondiční kulturistice a fitness. Pro toto
zjištění je nutné předložit dostatečně podrobnou anketu běžným sportovcům
pohybujícím se ve fitness centrech a posilovnách, které můžeme považovat za
kondiční kulturisty a fitness sportovce.
33
Úkol 1 - Na základě studia odborné literatury zpracovat současné poznatky
v dané problematice.
Úkol 2 - Sestavit anketu a zabezpečit distribuci.
Úkol 3 - Zpracovat získané údaje a vyvodit závěry.
34
3 Metodika práce
3.1 Popis zkoumaného souboru, způsob výběru
Pro naši diplomovou práci jsme zvolili osoby ve věku 10-60 let, které se aktivně
věnují kondiční kulturistice nebo fitness a používají doplňky stravy. U
respondentů v kategorii 10-20 let jsme rozdali anketu pouze sportovcům, kteří
byli staršího věku jak 15 let. Vzorek byl zvolen od 10 let z důvodu zachování
věkových dekád. Kritériem pro výběr vhodného vzorku byla i lokalita, všichni
dotázaní se pohybují nebo sdružují v prostředí brněnských posiloven a
sportovních klubů, kde provozují danou pohybovou aktivitu. Pro náš výzkum
jsme oslovili 138 respondentů, kterým byla předložena anketa bez časového
omezení na zodpovězení. Anketa byla rozdána bez ohledu na pohlaví sportovců a
jejich zařazení do sociální skupiny. Anketa byla uskutečněna v regionu jižní
Morava a Vysočina.
Pohlaví respondentů
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 138 respondentů. Z těchto 138 bylo 103
respondentů mužského pohlaví a 35 pohlaví ženského. V procentuálním
zastoupení je to 74,64 % mužů a 25,36 % žen. Tento výsledek můžeme přisoudit
běžnému vzorku sportovců, kteří se pohybují v posilovnách a fitness centrech.
Převážná většina je mužského pohlaví a ženy se povětšinou orientují na aktivity
aerobního charakteru, které nejsou provozovány ve fitness centrech. Dotazník byl
rozdán bez ohledu na pohlaví sportovců. Procentuální zastoupení věku
jednotlivých sportovců je uvedeno v obrázku č. 1.
V šetření je tato otázka jednou z rozhodujících. Důvodem je srovnání tendencí
v užívání doplňků stravy mezi muži a ženami.
35
Pohlaví
• žena: 35 (25.36%)
• muž: 103 (74.64%)
Obr. 1. - Pohlaví respondentů
Věk respondentů
Do našeho šetření jsme zahrnuli i otázku na věk sportovců, která rozlišuje
jednotlivé dekády sportovců. Nejčastěji se šetření zúčastnili sportovci, kterým
bylo 21-30 let věku. Těchto sportovců bylo 89. To představuje 64 % všech
respondentů. Druhým nejčastěji se vyskytujícím věkem byl 10-20 let s tím, že
dotazník nebyl rozdán sportovcům mladším 15 let. Uvedený věk je v rozmezí 10-
20 pouze pro zachování dekád. Těchto sportovců bylo celkem 28 a tento počet
představuje 20 % všech respondentů. Třetím nej častějším věkem je věk 31-40 let.
V tomto věku se naší ankety zúčastnilo 19 sportovců. Tento počet představuje 14
% všech sportovců zapojených do ankety. Poslední dekádou, která se účastnila
ankety je věk od 50 let výše. Na anketu odpověděli 2 respondenti. To je celkem 1
% všech respondentů. Ve věku 40-50 let se nezúčastnil žádný sportovec.
Věkové rozčlenění zkoumaného vzorku je uvedeno v obrázku č. 2. Jednotlivé
rozdělení na muže a ženy dle věkového zastoupení je uvedeno v obrázku č. 3 a 4.
Počet sportovců v jednotlivých věkových kategoriích uvádí tabulka č. 1.
36
Věk
• 21-30: 39 (64.49%)
• 10-20: 23 (20.29%)
• 31-40: 19 (13.77%)
• 50 a více: 2 (1.45%)
Obr. 2. - Věk respondentů
Muži - věk
• 10-20 IcL • 21-30 3 1 - 4 0 • 4 1 - 5 0 1 5 0 a více
Obr. 3. - Věk respondentů - muži
37
Ženy - věk
• 10-20 let
• 21-30
31-40
• 41-50
• 5 0 a více
Obr. 4 - Věk respondentů - ženy
Tab. 1: Věkové rozdělení muži/ženy
Zeny - věk počet Muži - věk počet
10-20 let 4 10-20 let 24
21-30 28 21-30 63
31-40 2 31-40 17
41-50 0 41-50 0
50 a více 1 50 a více 1
3.2 Použité metody (intervence měřících procedur)
Výzkum kvantitativního typu a je uskutečněn explorativní metodou - formou
ankety. Anketa je sestavena na základě výzkumného problému a výzkumných
otázek. Nevýhodou může být záměrné i nezáměrné zkreslení dat, tedy validita.
Anketa se skládá z dvanácti otázek s uzavřenými odpověďmi a možností výběru
(příloha 1). Vyhodnocení ankety následuje po shromáždění vyplněných anketních
listů. Anketa byla rozdána jak v písemné formě, tak v elektronické formě.
3.3 Organizace práce
38
V měsíci únoru a březnu roku 2012 byla sportovcům rozdána anketa uvedená
v příloze č. 1. Konec sběru dat byl určen na 15. 3. 2012, kdy jsme získali data
v elektronické i tištěné podobě. Od této doby probíhalo vyhodnocování výsledků,
a to až do 13. 4. 2012.
Výzkumná práce byla rozdělena do čtyř období
• září až říjen - studium odborné literatury k tématu práce
• listopad až leden - sestavení ankety
• únor až březen - rozdání ankety a sběr dat
• březen až duben - vyhodnocování výsledků, dokončení práce
39
4 Výsledky a diskuse
4.1 Výsledky ankety
Anketa je zaměřena na zjištění zvyklostí v používání doplňků stravy v kondiční
kulturistice a fitness.
Otázka č. 1 - Navštěvujete posilovnu (kondiční kulturistika a fitness)?
První otázka je věnována vztahu odpovídajících k pohybové aktivitě provozované
ve fitness centrech a posilovnách. Zajímá se o to, zda sportovci provozují
kondiční kulturistiku nebo fitness.
Na otázku odpověděli všichni respondenti a vybrali ze dvou možností. Převažující
odpovědí byla odpověď: ANO. Tuto odpověď uvedlo celých 131 respondentů.
Toto množství představuje 95 % všech účastníků ankety. Záporně odpovědělo 7
sportovců. Toto číslo představuje zbylých 5 %. Množství sportovců, kteří
odpověděli kladně, a záporně ukazuje obrázek č. 5.
Vysoký počet kladných odpovědí je způsobený tím, že dotazník byl rozdán
v posilovnách a fitness centrech. Zde se tedy pohybují sportovci, kteří posilovnu
navštěvují. Negativní dopovědi pochází z elektronického rozdávání anketních
lístků, ve kterých bylo možno oslovit i sportovce, kteří se v posilovnách
nepohybují. V tabulce č. 2 nalezneme počet sportovců mužského a ženského
pohlaví, kteří navštěvují a nenavštěvují posilovnu. Obr. 6 a 7 uvádí zastoupení
mužů a žen navštěvujících posilovnu v procentuálním zobrazení.
40
Navštěvujete posilovnu (kondiční kulturistika a fitness) ?
• Ano: 131 (94.93%)
• Ne: 7 (5.07%)
Obr. 5 - Sportovci navštěvující posilovnu zahrnutí v anketním šetření
Tab. 2: Počet sportovců navštěvujících posilovnu (fitness centrum) - muži/ženy
Navštěvujete
posilovnu - muži
počet Navštěvujete posilovnu
- ženy
počet
Ano 100 Ano 31
Ne 3 Ne 4
Sportovci navštěvující posilovnu -
muži
• Ano • Ne
3%
Obr. 6 - sportovci navštěvující fitness centrum (posilovnu) - muži
41
Sportovci navštěvující posilovnu -
ženy
• Ano
• Ne
Obr. 7 - sportovci navštěvující fitness centrum (posilovnu) - ženy
Muži častěji navštěvují posilovnu zřejmě z důvodu vyšších silových nároků
daného sportu a zažitého termínu, že „posilovna je pouze pro muže". Moderní
fitness centra nabízí již dostatek aktivit pro obě pohlaví. Věřme tedy, že bude
počet žen v posilovnách narůstat.
Otázka č. 2 - Pokud ano, tak jak často v posilovně trénujete?
Na tuto otázku překvapivě odpověděli všichni oslovení, tedy 138 respondentů.
Částečně tak vyvrací odpověď na předchozí otázku. Touto otázkou jsme chtěli
zjistit četnost návštěv posilovny u všech respondentů. Následně budeme
porovnávat, zda navštěvují posilovnu častěji muži nebo ženy. Sportovci měli na
výběr ze čtyř odpovědí.
Největší výskyt jsme zaznamenali u odpovědi 3-5x týdně. Tuto odpověď uvedlo
v anketě celkem 90 sportovců, to představuje 65 % všech respondentů. Druhou
nej častější odpovědí je odpověď l-2x týdně. Tuto odpověď zaškrtlo celkem 33
sportovců. Toto množství odpovídá 24 % všech respondentů. Třetí nejčastěji
uvedenou odpovědí je odpověď 6-7x týdně. Tuto možnost uvedlo celkem 15
sportovců. Toto množství je 11 % všech účastníků ankety. Odpověď, která nebyla
42
uvedena ani jednou, je: Více jak 7x týdně, což znamená více jak jednou denně.
Tuto odpověď neuvedl žádný sportovec.
Výsledky jsou částečně zkresleny zodpovězením otázky sportovci, kteří
v předchozí otázce uvedli, že posilovnu nenavštěvují. Výsledek je ovlivněn
zažitou tréninkovou technikou, která předpokládá štěpený trénink na 3-5
tréninkových jednotek týdně a procvičení celého těla jedenkrát týdně ve více
tréninkových j ednotkách.
Četnost návštěv posilovny oslovených sportovců ukazuje obrázek č. 8. Četnost
návštěv sportovců v posilovně dle pohlaví naleznete v obrázku č. 9 a 10. Tabulka
udává toto množství v reálných číslech.
Pokud ano, jak často v posilovně trénujete?
• 3-5x týdně: 90 (65.22%)
• 1-Zx týdně: 33 (23.91%)
• 5-7x týdně: 15 (10.37%)
Obr. 8 - četnost návštěv oslovených sportovců v posilovně
Tab. 3: četnost návštěv oslovených sportovců v posilovně - muži/ženy
ženy - četnost počet muži - četnost počet
l-2x týdně 18 l-2x týdně 15
3-5x týdně 16 3-5x týdně 77
5-7x týdně 1 5-7x týdně 11
43
Četnost návštěv - ženy
3%
• l - 2 x t ý d n é
• 3 - 5 x t ý d n ě
5 - 7 x t ý d n ě
Obr. 9 - četnost návštěv oslovených sportovců v posilovně - ženy
Četnost návštěv - muži
• l - 2 x t ý d n é
• 3 - 5 x t ý d n ě
5 - 7 x t ý d n ě
Obr. 10 - četnost návštěv oslovených sportovců v posilovně - muži
Zeny obecně cvičí v posilovně méně často než muži. Opět je hlavním důvodem
převážně zaměření prostředí posilovny na silový sport. Zeny tedy volí spíše
aerobní trénink provozovaný ve venkovních prostorech.
Otázka č. 3 - Spojujete návštěvu posilovny s aerobním tréninkem ?
44
Odpovědělo všech 138 dotazovaných. Touto otázkou jsme se snažili získat
kompletní přehled o tom, jak často sportovci spojují návštěvu posilovny
s aerobním tréninkem, a zda tito sportovci neprevažují nad sportovci, kteří
v posilovně provádí čistě silový trénink.
Na výběr měli sportovci dvě odpovědi. Z celkového počtu dotazovaných 86 (62
%) jich spojuje posilovnu s aerobním tréninkem a 52 (38 %) nespojuje.
Zajímavé je, že jsou to zejména ženy, které spojují posilovnu s aerobním
tréninkem (Obr. 12, 13). Výsledek je ovlivněn současným trendem ve stále
častějším využívání aerobního tréninku v rámci silové přípravy. Již neplatí
dřívější zvyk, že do posilovny se šlo vyloženě za činkami a těžkými vahami, ale
převažuje současné pojetí fitness. Tedy nižší hmotnost břemen a vyšší podíl
aerobního tréninku a funkční zdatnosti.
Samozřejmostí je, že existují i nadále sportovci, kteří volí pro pobyt v posilovně
pouze silový trénink bez návaznosti s aerobním výkonem ve stejném prostředí.
Využívání aerobního tréninku v posilovně ukazuje obrázek č. 11.
Spojujete návštěvu posilovny i s aerobním tréninkem?
• ano: 36 (62.32%)
• ne: 52 (37.63%)
Obr. 11 - provádění aerobního tréninku v posilovně
Tab. 4: provádění aerobního tréninku v posilovně muži/ženy
Spojení s aerobním počet Spojení s aerobním počet
tréninkem - muži tréninkem - ženy
45
Ano 42 Ano 25
Ne 71 Ne 10
Spojení s aerobním tréninkem - muži
• A n o
• Ne
Obr. 12 - provádění aerobního tréninku v posilovně - muži
Spojení s aerobním tréninkem - ženy
• A n o
• Ne
Obr. 13 - provádění aerobního tréninku v posilovně - ženy
Převážná většina žen spojuje pobyt v posilovně s prováděním aerobního tréninku.
Muži naopak více volí zaměření čistě na silový trénink bez provádění aerobního
tréninku.
46
Otázka č. 4 - Používáte doplňky stravy?
Tato otázka je již přesně zaměřena na téma, o které se v diplomové práci
zajímáme. Ptáme se tedy sportovců, zda využívají doplňky stravy při své
sportovní přípravě a zařazují je tak do svého jídelníčku.
Na otázku odpovědělo všech 138 respondentů. Opět měli na výběr ze dvou
možností, tou první byla možnost ano - používám, druhou naopak ne nepoužívám.
První odpověď zvolilo 118 dotázaných, po následné revizi a kontrole
s odpověďmi na další otázky bylo toto číslo upraveno na 127 dotázaných. Možná
chyba vznikla z nevědomosti dotázaných o tom, co všechno řadíme mezi doplňky
stravy. Původní odpověď ne - nepoužívám, byla tedy následujícími odpověďmi
na typ suplementu, který daný sportovec užívá, opravena. Odpověď ano - zvolilo
84 % dotázaných, po opravě pak 92 % všech dotázaných.
Odpověď ne zvolilo původně 20 respondentů, toto číslo představuje 16 % všech,
kteří na danou otázku odpověděli. Po revizi výsledků bylo celkové procento
upraveno na 8 % všech respondentů, kteří zvolili odpověď, která vyvrací použití
doplňků stravy v jedincově podání kondiční kulturistiky a fitness.
Výsledek je překvapující, protože teorie udává, že v kondiční kulturistice a fitness
používají doplňky stravy téměř všichni sportovci. Nepoužívání doplňků stravy
může souviset i se sociálním postavením daného jedince nebo s dostupností
doplňků stravy.
Výsledný počet uživatelů doplňků stravy mezi sportovci v kondiční kulturistice a
fitness udává obrázek č. 14. Jednotlivá rozdělení dle pohlaví uvádí tabulka č. 5 a
obrázky 15 a 16.
47
Otázka 4 - Používáte doplňky stravy ?
Obr. 14 - doplňky stravy využívané v kondiční kulturistice a fitness.
Tab. 5: použití doplňků stravy u mužů a žen
Použití doplňků stravy - muži počet Použití doplňků stravy
ženy
počet
Ano 97 Ano 21
Ne 6 Ne 14
Použití doplňků stravy - muži
• Ano
• Ne
Obr. 15 - doplňky stravy využívané v kondiční kulturistice a fitness - muži
48
Užívání doplňků stravy - ženy
• Ano
• Ne
Obr. 16 - doplňky stravy využívané v kondiční kulturistice a fitness - ženy
Muži častěji používají doplňky stravy. Důvodem je právě jejich snaha o nárůst
kvalitní svalové hmoty. K tomuto procesu většina sportovců musí využívat
doplňky stravy.
Otázka č. 5 - Které doplňky stravy preferujete (tvoří nejvyšší objem vašich
nákupů)?
Touto otázkou jsme se pokusili získat informace o tom, které doplňky stravy jsou
v kondiční kulturistice a fitness nejpoužívanější a na které dávají tedy zákazníci
největší zřetel při výběru vhodného suplementu. Ve výsledcích jsou zahrnuty i
odpovědi, které nepotvrzují užívání doplňků stravy. Celkem tedy počítáme se 138
odpověďmi.
Nejčastěji využívaným doplňkem stravy se u oslovených sportovců staly
proteinové přípravky. Ty získaly celkem 81 hlasů. Toto číslo představuje celkem
59 % všech odpovědí na danou otázku. Oblíbenost proteinových přípravků je jistě
ovlivněna jejich určením. Proteinové přípravky jsou vhodné k užívání jak
v období budování svalové hmoty, kdy slouží jako stavební látky pro výstavbu
nové svalové hmoty, tak i během období, kdy se snažíte o snížení množství
tělesného tuku. Právě v tomto období se užívají proteinové přípravky ideálním
49
prostředek pro ochranu svalové hmoty a k zajištění netučné bílkoviny v jídelníčku
sportovce.
Druhé místo získaly shodně doplňky stravy z kategorie aminokyseliny,
sacharidy/gainery a spalovače tuku. Všechny tyto kategorie získali shodně po 11
odpovědích. Toto číslo představuje 8 % všech odpovědí. Mezi těmito doplňky
stravy se objevují jak doplňky stravy, které se využívají vyloženě v období
budování svalové hmoty, tak i doplňky stravy, které můžeme zařadit čistě
k doplňkům stravy pro podporu spalování tuku. Aminokyseliny jsou častěji
využívány v období snižování tělesného tuku - hubnutí, své místo si naleznou i
v objemovém období. Velmi zajímavé tak bude srovnání s cíly sportovců, které od
daného doplňku stravy očekávají.
Stejný počet odpovědí, tedy 11 získala odpověď, že sportovci neužívají doplňky
stravy. Tyto odpovědi jsou do výsledků taky zařazeny.
6% všech dotázaných odpovědělo, že používá jiné doplňky stravy. Nejčastěji
z kategorie vitamíny a kloubní výživa.
Procentuální zastoupení všech nejčastěji užívaných doplňků stravy naleznete
v obrázku č. 17.
Otázka 5 - Které doplňky stravy
preferujete?
• A m i n o k y s e l i n y
• Anabolizéry
• Jiné
• Kreatin
• Proteinové přípravky
• Sacharidy/gainery
S p a l o v a č e t u k u
• S t i m u l a n t y a energizéry
Obr. 17 - Nejúžívanější doplňky stravy v kondiční kulturistice a fitness.
50
V následujícím přehledu jsme srovnali nejčastěji používané doplňky stravy u
mužů a žen. Z výsledku vyplívá, že nejčastěji užívaným doplňkem stravy mezi
muži jsou proteinové přípravky. Ty získali celkem 71 % všech hlasů z řad
sportovců mužského pohlaví. Toto číslo představuje celkem 73 mužů.
U žen se stala nej oblíbenější kategorií kategorie jiné. Po položení doplňující
otázky jsme zjistili, že v kategorii jiné vybírají zejména vitaminové a minerální
přípravky a také tyčinky proteinového i sacharidového charakteru. Porovnání
jednotlivých oblíbeností daných suplementů ukazuje obr. 18 a obr. 19.
Nejčastěji používané doplňky stravy - muži
• Aminokyseliny
• Anabolizéry
Jiné
• Kreatin
• Proteinové přípravky
• Sacharidy s gainery
• Spalovačetuku
Obr. 18 - nejčastěji používané doplňky stravy muži
51
Nejčastěji užívané doplňky stravy - ženy
y Aminokyseliny
H Jiné
y Proteinové přípravky
H S p a l o v a č e t u k u
B Stimulanty
Obr. 19 - nejčastěji používané doplňky stravy ženy
Muži nejčastěji volí proteinové přípravky. Důvodem preference této kategorie je
zřejmě snaha o nárůst čisté svalové hmoty. Zeny se naopak více přiklánějí
k doplňkům stravy zařazeným do kategorie jiné. V této kategorii uvádí
multivitaminové a multiminerální doplňky stravy.
52
Otázka č. 6 - Které doplňky stravy používáte, jako druhé nej častější?
V další otázce se ptáme podobně, jako v té předchozí. Naším cílem je zjistit, který
doplněk stravy je kondiční kulturistice a fitness používán jako druhý nejčastější.
Důvodem je velmi častá kombinace více produktů, a to nejen v nákupním koši
spotřebitelů z řad sportovců v kondiční kulturistice a fitness, ale i jejich
kombinace v suplementačním programu v daném sportu.
Do výsledků této otázky jsme opět zařadili všechny respondenty, tedy 138
odpovídajících. Ve výsledcích jsou zařazeni i sportovci, kteří odpověděli tak, že
doplňky stravy nepoužívají. Těchto sportovců je celkem 11, to představuje 8 %
všech dopovídají cích.
Druhou nejčastěji nakupovanou kategorií doplňků stravy jsou aminokyseliny. Ty
uvedlo jak druhý nejčastěji nakupovaný doplněk stravy celkem 36 sportovců.
Toto číslo představuje 26 % všech dotázaných. Aminokyseliny jsou použitelné
podobně jako bílkovinné preparáty jak v objemovém období, kdy se sportovci
v kondiční kulturistice a fitness snaží o nárůst kvalitní svalové hmoty. Stejně tak
se dají aminokyseliny využít i v období rýsování, tedy ve fázi snižování množství
tělesného tuku. Zde působí zejména jako prevence před ztrátou svalové hmoty.
Mezi aminokyseliny řadíme aminokyseliny komplexní, větvené B C A A i
jednotlivé aminokyseliny.
V této otázce se na druhém místě objevila kategorie proteinové přípravky.
Můžeme předpokládat, že se jedná o sportovce, kteří tuto odpověď neuvedli již
v předchozí otázce. Proteinové přípravky jsou jedny z nej oblíbenějších a
nejčastěji používaných doplňků stravy. Odpověď proteinové přípravky zaškrtlo 23
respondentů. Toto množství představuje 17 % všech respondentů.
Třetí nejčastější odpovědí se stala odpověď sacharidy/gainery. Sacharidoproteinové
přípravky slouží jako doplněk pro zvýšení energetické hodnoty stravy
a navýšení příjmu jednotlivých živin. Gainery se nejčastěji využívají v objemové
stravě pro nárůst svalové hmoty. Sacharidy/gainery získaly celkem 22 hlasů od
sportovců. Toto množství představuje 16 % všech sportovců.
Procentuální zastoupení všech odpovědí ukazuje obrázek č. 20. V tabulce č. 6 jsou
uvedeny druhé nejčastěji používané doplňky stravy.
53
Otázka 6 - Které doplňky stravy používáte,
jako druhé nejčastější?
• A m i n o k y s e l i n y
• Anabolizéry
• Jiné
• Kreatin
• Proteinové přípravky
• Sacharidy/gainery
S p a l o v a č e t u k u
• S t i m u l a n t y a energizéry
Obr. 20 - druhé nejčastěji využívané doplňky stravy.
Tab. 6 - druhé nejčastěji využívané doplňky stravy muži/ženy
Které doplňky stravy užíváte
jako druhé nejčastější - muži
počet Které doplňky stravy užíváte
jako druhé nejčastější - ženy
počet
Aminokyseliny 31 Aminokyseliny 5
Anabolizéry 6 Anabolizéry 0
Jiné 7 Jiné 11
Kreatin 12 Kreatin 2
Proteinové přípravky 14 Proteinové přípravky 9
Sacharidy/gainery 22 Sacharidy/gainery 0
Spalovače tuku 6 Spalovače tuku 6
Stimulanty 5 Stimulanty 2
54
Druhé nejčastěji používané doplňky
stravy - muži
• A m i n o k y s e l i n y
• Anabolizéry
• Jiné
• Kreatin
• Proteinové prípravky
• Sacharidy/gainery
S p a l o v a č e t u k u
S t i m u l a n t y
Obr. 21 - druhé nejčastěji využívané doplňky stravy - muži
Druhé nejčastěji používané doplňky
stravy - ženy
• A m i n o k y s e l i n y
• Anabolizéry
• Jiné
• Kreatin
• Proteinové prípravky
• Sacharidy/gainery
S p a l o v a č e t u k u
S t i m u l a n t y
Obr. 22 - druhé nejčastěji využívané doplňky stravy - ženy
Otázka č. 7 - Podle jakých informací vybírám doplněk stravy?
Další otázkou jsme se pokusili zjistit, jaký je rozhodující impuls k nákupu
doplňku stravy a jaké je rozhodující doporučení, které ovlivňuje daného sportovce
při výběru doplňku stravy.
55
Na otázku č. 7 odpověděli všichni respondenti, celkem tedy 138. Respondenti
měli na výběr čtyři odpovědi. Nejčastější odpovědí bylo, že sportovci vybírají
doplněk stravy dle vlastních zkušeností. Tuto odpověď označilo celkem 77
sportovců. Toto číslo představuje 56 % všech dotázaných. Odpověď „dle
vlastních zkušeností" naznačuje, že sportovci sází více na ověřené doplňky stravy,
na které jsou zvyklí a které mají již vyzkoušené. Samozřejmostí je, že tyt
suplementy musely ve svých začátcích vyzkoušet a nalézt si ty pro sebe
nej vhodnější.
Druhou nejčastější odpovědí byla odpověď: dle zkušenosti jiných lidí. Tuto
odpověď označilo celkem 53 dotázaných, to představuje 38 % všech oslovených
sportovců. Tato odpověď naznačuje, že značné množství sportovců si nechá
vhodný doplněk doporučit dle zkušeností zkušenějších sportovců nebo těch, kteří
již s daným suplementem mají zkušenost a čerpají z jeho výhod.
Dle doporučení médií si vhodný doplněk stravy vybírá celkem 5 odpovídajících.
Reagují tak na současný mediální trend, kdy jsou určité doplňky stravy testovány
a porovnávány s jinými. Toto doporučení není přímou reklamou a je vhodným
doporučením pro sportovce, kteří nemají s daným doplňkem stravy zkušenost.
Nejméně častou odpovědí je zkoušení novinek na trhu. Tuto odpověď označili
pouze 3 respondenti. Ukazuje se tedy, že nové suplementy je vždy lepší podrobit
testu u zkušených sportovců, kteří budou následně přípravek doporučovat.
Rozhodující kritérium při výběru doplňku stravy ukazuje obrázek č. 23. Jednotlivá
rozdělení dle pohlaví ukazuje obrázek č. 24 a 25 a tabulka č. 7.
56
Podle jakých informací vybírám doplněk stravy?
38.41%
• Dle vlastní zkušenosti: 77 (55.3%)
• Dle zkušenosti jiných lidí: 53 (33.41%)
• Dle doporučení médií: 5 (3.62%)
• Podle novinek na trnu: 3 (2.17%)
Obr. 23 - podle jakých informací j e vybírán doplněk stravy
Tab. 7: Výběr doplňků stravy
Podle jakých informací
vybírám doplněk stravy počet
Podle jakých informací
vybírám doplněk stravy -
počet
ženy muži
Dle vlastní zkušenosti 14 Dle vlastní zkušenosti 62
Dle zkušenosti jiných lidí 17 Dle zkušenosti jiných lidí 35
Podle novinek na trhu 2 Podle novinek na trhu 1
Dle doporučení médií 0 Dle doporučení médií 5
57
Podle čeho vybírají doplněk stravy
muži
• Dle vlastní zkušenosti
• Dle zkušenosti jiných lidí
• Podle novinek na t r h u
• Dle d o p o r u č e n í médií
Obr. 24 - podle jakých informací je vybírán doplněk stravy - muži
Podle čeho vybírají doplněk stravy -
ženy
• Dle vlastní zkušenosti
• Dle zkušenosti jiných lidí
• Podle novinek na t r h u
• Dle d o p o r u č e n í médií
Obr. 25 - podle jakých informací je vybírán doplněk stravy - ženy
Z výsledků vyplývá, že doplňky stravy vybírají ženy častěji dle doporučení
zkušenějších sportovců. Muži naopak preferují vlastní zkušenost s doplňkem
stravy a vybírají bez doporučení.
58
Otázka č. 8 - Nechávám se ovlivnit reklamou?
Touto otázkou jsme zjišťovali náhled sportovců v kondiční kulturistice a fitness
na reklamní kampaně jednotlivých výrobců a producentů sportovní výživy. Na
otázku odpověděli všichni respondenti. Ti měli na výběr ze dvou možností.
Odpověď ano, tedy že se nechají ovlivnit reklamou na doplněk stravy, odpovědělo
celkem 34 sportovců. Toto číslo představuje celkem 25 % všech dotázaných.
Ovlivnění reklamou přiznala pouze čtvrtina dotázaných. Můžeme však
předpokládat, že toto číslo je v reálu mnohem vyšší. Mnoho sportovců se nechá i
podvědomě reklamou ovlivnit. Nej častější „skrytou" reklamou je doporučení od
zkušenějšího sportovce, a to jak prostřednictvím médií, tak osobně.
Odpověď ne, tedy že se nenechají ovlivnit reklamou, zvolilo celkem 104
dotázaných. Toto číslo představuje 75 % všech dotázaných.
To, zda se sportovci nechají ovlivnit reklamou či nikoliv ukazuje obrázek č. 26.
Jak je znázorněno na obr.27 a 28 a v tabulce č.8, ani muži, ani ženy se ve většině
nenechávají ovlivnit reklamou při výběru doplňků stravy.
Nechám se ovlivnit reklamou na doplněk stravy?
lAno: 34 (24.64%)
INe: 104 (75.36%)
Obr. 26 - Ovlivnění sportovců reklamou.
59
Tab. 8: Ovlivnění sportovců reklamou muži/ženy
Nechávám se ovlivnit
reklamou - muži
počet Nechávám se ovlivnit
reklamou - ženy
počet
Ano 22 Ano 12
Ne 81 Ne 23
Ovlivnění reklamou - muži
• A n o
• Ne
Obr. 27 - Ovlivnění sportovců reklamou - muži
Ovlivnění reklamou - ženy
• A n o
60
Obr. 28 - Ovlivnění sportovců reklamou - ženy
Častěji se nechávají reklamou ovlivnit ženy. Dá se však předpokládat, že muži
nejsou spíše schopni si přiznat ovlivnění reklamou, nebo dbají na vlastní
zkušenost.
Otázka č. 9 - Kde nejčastěji nakupujete doplňky stravy
Otázkou číslo 9 jsme se pokoušeli zjistit, jaké jsou zvyklosti v nakupování
doplňků stravy a jaká jsou nejčastější místa, kde spotřebitelé nakupují doplňky
stravy pro svoje použití. Také měla sloužit k posouzení toho, zda jsou dnes
silnější internetové obchody, nebo stále přetrvává vyšší oblíbenost nakupování
v kamenných obchodech. Tato otázka měla také informativní charakter z důvodu
mé účasti na internetovém obchodu s doplňky stravy.
Na otázku odpovědělo všech 138 dotázaných. Respondenti měli na výběr ze čtyř
odpovědí. Nejčastější odpovědí byla odpověď, že sportovci nakupují doplňky
stravy nejčastěji v internetovém obchodě. Tuto odpověď označilo celkem 91
sportovců. Toto číslo představuje 66 % všech dotázaných. Oblíbenost
internetových obchodů s rozmachem a zpřístupněním internetu značně vzrostla. U
doplňků stravy je výhodou, že pro nákup doplňku nepotřebujte znát jeho fyzickou
podobu, ale je pro výběr spíše důležitá informace o složení, účinnosti a
dávkování. Odpadá tak velmi častý problém internetových obchodů např.
s textilem, parfémy apod. Sportovci si také velmi často volí již přípravek, který
mají odzkoušený, tak jak vyplynulo z předchozích otázek.
Druhou nejčastější odpovědí byl nákup v kamenném obchodě. Právě tuto
odpověď zvolilo 42 odpovídajících. Toto číslo představuje 30 % všech
dotázaných. Druhé místo kamenného obchodu je v závislosti na výsledku
internetového obchodu logické. Mnoho sportovců ještě stále hledá optimální
přípravek pro svůj výkon, nebo si nechají v kamenném obchodě poradit, který
přípravek by byl pro jejich přípravu nejvhodnější.
Pouze mizivé procento odpovídající h zvolilo další možnosti. Těmi byl dovoz ze
zahraničí a suplementy, které sportovec dostává od sponzora. Mezi sportovci
61
nebyli zařazeni vrcholoví závodníci v kulturistke a fitness, kde by jistě toto
procento bylo vyšší. Procentuální zastoupení všech odpovědí uvádí obrázek č. 29.
Četnost jsme rozdělili dle pohlaví, tyto hodnoty uvádí tabulka č. 9 a obrázky č. 30
a31.
Kde nejčastěji nakupujete doplňky stravy?
• Internetový obchod: 91 (65.94%)
• Kamenný obchod: 42 (30.43%)
• Dostávám od sponzora: 3 (2.17%)
• Dovážím ze zahraničí: 2 (145%)
Obr. 29 - Kde nejčastěji oslovení sportovci nakupují doplňky stravy?
Tab. 9: Nej častější místo nákupu doplňků stravy muži/ženy
Místo nejčastějšího nákupu počet Místo nejčastějšího počet
- muži nákupu - ženy
Dostávám od sponzora 2 Dostávám od sponzora 1
Internetový obchod 72 Internetový obchod 19
Kamenný obchod 27 Kamenný obchod 15
Dovážím ze zahraniční 2 Dovážím ze zahraničí
62
Místo nejčastějšího nákupu - muži
2% 2 %
• Dostávám od sponzora
• Internetový o b c h o d
• K a m e n n ý o b c h o d
• Dovážím ze zahraniční
Obr. 30 - Nej častější místo nákupu doplňků stravy - muži
Místo nejčastějšího nákupu - ženy
3%
4 3 %
t • Dostávám od sponzora
• Internetový o b c h o d
K a m e n n ý o b c h o d
Obr. 31 - Nejčastější místo nákupu doplňků stravy - ženy
U obou pohlaví dominuje internetový obchod. Ten se stal v posledních letech
hlavním prostředkem pro nákup doplňků stravy a volí jej stále více zákazníků a
sportovců.
Otázka č. 10 - Jak často užíváte doplňky stravy?
63
Otázka číslo 10 se opět zaměřuje na zvyklosti v užívání doplňků stravy a zabývá
se frekvencí užití doplňků stravy. Zajímáme se také o to, zda nejsou doplňky
stravy nadužívány a zda sportovci nepřehání jejich využívání na úkor běžné
stravy.
Na otázku odpovědělo všech 138 sportovců. Na výběr měli z 5 různých odpovědí.
Nej častější odpovědí byla frekvence užívání 2-3x denně. Tato možnost získala
celkem 53 odpovědí, což představuje 38 % všech dotázaných. V tomto směru by
bylo vhodné ještě rozlišit jednotlivé doplňky stravy na zdroje makroživin a zdroje
mikroživin příp. speciálních látek. Pouze v tomto případě bychom mohli nadále
rozlišit, zda jsou doplňky stravy nadužívány, nebo zda je jejich použití ve vyšší
frekvenci jak lx denně oprávněné. Užívání 2-3x denně můžeme považovat za
optimální a nijak nadlimitní využití doplňků stravy. Tato frekvence také souvisí
s denním tréninkovým rytmem, kdy většina sportovců využívá doplňky stravy
v návaznosti na trénink.
Druhou nej častější odpovědí byla frekvence užívání více jak 3x denně. Tuto
četnost užívání již můžeme považovat za nadlimitní, budeme-li předpokládat, že
většina sportovců navštěvuje posilovnu maximálně lx denně. Odpověď více jak
3x denně získala 19 % všech hlasů.
Třetí nej častější odpovědí bylo nepravidelné užívání doplňků stravy. Opět může
tento trend souviset s užíváním doplňků stravy pouze v tréninkových dnech. Právě
rozdělení jednotlivých dnů na tréninkové jednotky může mít za důsledek
nepravidelnost v užívání. Tuto možnost označilo celkem 17 % všech dotázaných.
Frekvenci užívání doplňků stravy sportovci udává obrázek č. 32.
64
Jak často užíváte doplňky stravy?
• Každý den (2-3 x): 53 (33.41%)
• Každý den (Více j a k 3x): 2 6 (13.34%)
• Nepravidelná: 24 (17.39%)
• Každý den (1x): 21 (15.22%)
• 1-2x za týden: 7 (5.07%)
• Jednou za 2 dny: 7 (5.07%)
Obr. 32 - Četnost užívání doplňků stravy.
Frekvence užívání doplňků stravy muži/ženy
Tab. 10 - Užívání doplňků stravy muži/ženy
Muži počet Zeny počet
l-2x za týden 4 4% l-2x za týden 3 8%
Jednou za dva dny 6 6% Jednou za 2 dny 1 3%
Jednou denně 16 16% Každý den 5 15%
každý 2-3x 44 42% Každý den 2-3 x 8 24%
Více než 3x denně 25 24% každý den více jak 3x 1 3%
Nepravidelně 8 8% nepravidelně 16 47%
Z tabulky č. 10 vyplývá, že muži častěji spadají k pravidelnějšímu užívání
doplňků stravy než ženy. Většinu suplementace žen tvoří nepravidelná
suplementace. U mužů jsou naopak doplňky stravy nejčastěji užívány
s pravidelností 2-3x denně. Tato pravidelnost může být dána častější návštěvou
mužů ve fitness centrech, než je tomu u žen. Zeny také nepoužívají velmi často
doplňky stravy, které by vyloženě nahrazovaly živiny přijímané z běžné stravy.
Nepotřebují tedy využívat doplňky stravy v průběhu běžného dne.
Frekvenci užívání doplňků stravy u mužů a u žen ukazují obrázky č. 33 a 34.
65
Frekvence užívání doplňků stravy - muži
• l - 2 x z a týden
• Jednou za dva dny
• Jednou denně
• každý 2-3x
• Více než 3x denně
• Nepravidelně
Obr. 33 - Frekvence užívání doplňků stravy u mužů
Frekvence užívání doplňků stravy - ženy
• l - 2 x z a t ý d e n
• Jednou za 2 dny
• Každýden
• Každýden 2-3 x
• k a ž d ý d e n více jak 3x
• nepravidelně
Obr. 34 - Frekvence užívání doplňků stravy u žen
Muži užívají doplňky stravy pravidelně. Můžeme předpokládat, že tato
pravidelnost je dána tréninkovým týdenním rytmem. Většinou také používají
prostředky nahrazující běžnou stravu nebo vedoucí k nárůstu svalové hmoty. Zeny
užívají doplňky stravy nepravidelně. To je zřejmě dáno jejich nepravidelnou nebo
nízkou návštěvou fitness center a posiloven.
66
Otázka č. 11 - Za jakým účelem užíváte doplňky stravy?
Předposlední otázkou vnáší anketě jsme se pokoušeli zjistit, jaký je nejčastější
důvod užívání doplňků stravy sportovci. Na výběr jsme jim dali pět možností a
cílů jejich užívání doplňku stravy.
Na otázku odpovědělo všech 138 sportovců. Nejčastější odpovědí byla možnost:
nárůst svalové hmoty a síly. Tuto možnost v anketě uvedlo celkem 76 sportovců.
Toto číslo představuje celkem 55 % všech dotázaných. Výsledek je ovlivněn
procentem mužů, kteří v anketě odpovídali. Právě jejich cílem je nejčastěji nárůst
svalové hmoty a síly.
Druhou nejčastější odpovědí je odpověď hubnutí a zformování postavy. Tato
odpověď může být ovlivněna zejména ročním obdobím. Uvážíme-li, že anketa
byla rozdána v období končící zimy, je pochopitelné, že mnoho sportovců ještě
dokončuje svůj objemový cyklus a s rýsování budou začínat později. Odpověď:
hubnutí a zformování postavy, zvolilo celkem 31 odpovídajících. Toto číslo
představuje celkem 22 % všech dotázaných.
Třetí nejčastější možností bylo zlepšení výkonnosti. Tuto odpověď zvolilo celkem
16 respondentů, což odpovídá 12 % všech dotázaných. Tato možnost souvisí
s nejčastěji využívanými doplňky stravy, těmi jsou proteinové přípravky a
aminokyseliny, které se používají velmi často při snaze o navýšení výkonnosti.
Přehled cílů, pro které sportovci využívají doplňky stravy, naleznete v obrázku č.
35.
V tabulce č. 11 uvádíme rozdělení zvyklosti v užívání doplňků stravy dle pohlaví.
V obrázcích č. 36 a 37 je uvedeno procentuální rozdělení.
67
Za jakým účelem užíváte doplňky stravy?
• Nárůst svalové hmoty, zisk síly: 76 (55.07%)
• Hubnutí, zformování postavy: 31 (22.46%)
• Zlepšení výkonnosti: 16 (11.59%)
• Udržení stávající výkonnosti: 11 (7.97%)
• Podpora vytrvalostního výkonu: 4 (2.9%)
Obr. 35 - účel užívání doplňků stravy sportovci
Tab. 11: účel používání doplňků stravy - muži/ženy
Účel používání doplňku poč Účel používání doplňku po
stravy - muži et stravy - ženy čet
Hubnutí 10 Hubnutí 21
Nárůst svalové hmoty 72 Nárůst svalové hmoty 4
Podpora vytrvalostního 2 Podpora vytrvalostního 2
výkonu výkonu
Udržení stávající výkonnosti 4 Udržení stávající výkonnosti 7
Zlepšení výkonnosti 15 Zlepšení výkonnosti 1
68
Účel používání doplňků stravy - muži
• Hubnutí
• Nárůst svalové h m o t y
• Podpora v y t r v a l o s t n í h o
v ý k o n u
• Udržení stávající
v ý k o n n o s t i
• Zlepšení v ý k o n n o s t i
Obr. 36 - účel používání doplňků stravy - muži
Účel používání doplňků stravy - ženy
• Hubnutí
• Nárůst svalové h m o t y
• Podpora v y t r v a l o s t n í h o
v ý k o n u
• Udržení stávající
v ý k o n n o s t i
• Zlepšení v ý k o n n o s t i
Obr. 37 - účel používání doplňků stravy - ženy
Muži nejčastěji užívají doplňky stravy za účelem nárůstu svalové hmoty. Zeny
naopak používají doplňky stravy z důvodu snížení množství tělesného tuku. Tato
skutečnost odpovídá preferovaným doplňkům stravy u obou pohlaví.
Otázka č. 12 - Naplnila se Vaše očekávání po užívání doplňků stravy?
69
V poslední otázce jsme zkoumali, zda jsou sportovci spokojeni s výsledkem
užívání doplňku stravy a zda se naplnila jejich očekávání od daného suplementu.
Na otázku odpovědělo všech 138 sportovců. Nej častější odpovědí byla odpověď:
spíše ano. Tuto odpověď zvolilo 62 sportovců. Toto číslo představuje 45 % všech
dotázaných. Důvodem spokojenosti uživatelů doplňku stravy je nejspíše jejich
zvyk užívat doplňky stravy, které mají prověřené, a které již do svého
suplementačního plánu zařazovali.
Druhou nejčastější odpovědí byla odpověď: ano. Tuto variantu zvolilo celkem 58
sportovců. Toto číslo představuje celkem 42 % všech dotázaných. Souvislosti
s užívání doplňků stravy jsou stejné jako v předchozím případě.
Odpověď: ne nebo spíše ne zvolilo celkem 18 sportovců.
To, zda užívání doplňku stravy naplnilo očekávání sportovce, ukazuje obrázek č.
38. V tabulce č. 12 a obrázcích 39 a 40 je uvedeno rozdělení dle pohlaví.
Naplnila se Vaše očekávaní po užívání doplňků stravy?
• ano: 53 (42.03%)
• spíše ano: 62 (44.93%)
• spíše ne: 15 (10.37%)
• ne: 3 (2.17%)
Obr. 38 - očekávání od užívání doplňku stravy
Tab. 12 - očekávání od užívání doplňku stravy - muži/ženy
Naplnila se vaše
očekávání - muži
počet Naplnila se vaše
očekávání - ženy
počet
Ano 52 Ano 6
70
Spíše ano 45 Spíše ano 17
Spíše ne 5 Spíše ne 10
Ne 1 Ne 2
Naplněná očekávání od doplňku
stravy - muži
i %
Obr. 39 - očekávání od užívání doplňku stravy
Naplněná očekávání od užívání
doplňku stravy - ženy
Obr. 40 - očekávání od užívání doplňku stravy
Ženy jsou obecně k doplňkům stravy skeptičtější. Doplňky stravy jsou tak častěji
podrobeny kritice. Jejich relativní neúčinnost u ženského pohlaví je dána také
charakterem preferovaných doplňků stravy.
71
4.2 Diskuze
V našem výzkumu jsme sledovali typického uživatele doplňků stravy z řad
sportovců v kondiční kulturistice a fitness. Zjistili jsme, že typický tento
sportovec je mužského pohlaví, ve věku 20-30 let. Navštěvuje posilovnu 3-5x
týdně. Velmi často také používá doplňky stravy, které nakupuje přes internetový
obchod. Největší část jeho nákupu tvoří proteinové přípravky a aminokyseliny,
které považuje za účinné a je s jejich působením spokojený.
Tyto výsledky nejsou nijak překvapivé. Podíváme-li se do typické posilovny a
budeme-li ji pravidelně navštěvovat, zjistíme, že právě taký sportovci se pohybují
a pravidelně se vrací do posiloven a fitness center.
Stejně tak, budeme-li srovnávat oblíbenost doplňků stravy dohádatelnou
v nejčastěji kupovaném zboží na různých internetových obchodech, zjistíme, že
proteinové přípravky a aminokyseliny tvoří největší objem objednávek a
expedovaného zboží. Právě trh s těmito doplňky stravy tvoří v dnešní době
podstatnou část objemu prodeje internetových i kamenných obchodů.
Zjistili jsme také, že panují velmi značné rozdíly mezi užívání doplňků stravy u
žen a u mužů. Tyto rozdíly mohou být způsobeny jiným náhledem žen na doplňky
stravy. Zeny považují doplňky stravy jako prostředek k podpoře zdraví, muži
naopak jako prostředek zlepšení výkonnosti a ryze mužských aspektů - nárůst
svalové hmoty a síly.
Otázkou zůstává, zda výzkumným vzorkem potvrzená účinnost doplňku stravy
není pouze placebo účinkem, který je stejně prokazatelný. V současné době
zřejmě neexistuje doplněk stravy, který by byl dokonale účinný pro každého
sportovce, proto právě účinnost bude vždy kamenem úrazu trhu se suplementy.
V očích veřejnosti také i nadále doplňky stravy zůstanou neprozkoumanou oblastí
a mnoho z běžných pozorovatelů bude i nadále považovat sportovce užívající
doplňky stravy za uživatele dopingu a „bobulí". Osobně jsem přesvědčen, že
většina doplňků stravy je použitelná i pro nesportujícího jedince, kterému bychom
takto značně zlepšili kvalitu výživy.
72
Zaver
Tato diplomová práce byla zaměřena na výzkum velmi dynamicky se rozvíjející
oblasti doplňků stravy jinak také zvaných suplementy (z angl. supplements).
Právě ty se staly v poslední době velmi diskutovaným tématem a prostředkem
vedoucím ke zlepšení výkonnosti výkonnostních, profesionálních, ale i
kondičních sportovců. Právě na oblast kondičních sportovců, a sice na kondiční
kulturistiku a fitness provozovanou v běžných fitness centrech a sportovních
centrech jsme se zaměřili.
Hlavním tématem diplomové práce byly doplňky stravy a kondiční kulturistika a
fitness. Těmto oblastem jsme se věnovali v teoretické části. Podstatná část byla
věnována velmi obsáhlé tematice jednotlivých doplňků stravy nejčastěji
využívaných v kondiční kulturistice a fitness. Rozebrali jsme jednotlivé kategorie
doplňků stravy, a to včetně dávkování a účinků jednotlivých suplementů. Dále
jsme se v teoretické části věnovali kondiční kulturistice a fitness. Pokusili jsme se
definovat tyto velmi tematicky široké sporty a charakterizovat je i dle jejich
soutěžních větví. Poslední část je věnována spojení kondiční kulturistiky, fitness a
doplňků stravy. Snažili jsme se popsat, proč se doplňky stravy používají nejčastěji
právě v kondiční kulturistice a fitness a v jejich soutěžních obdobách. Právě
v kondiční kulturistice a fitness jsou doplňky stravy užívány nejvíce a jsou častým
prostředkem pro zlepšení výkonu a dosažení požadovaných výsledků.
Výzkumná část byla věnována výzkumu na poli doplňků stravy v kulturistice a
fitness. Při praktickém výzkumu jsme se pokusili zmapovat zvyklosti v používání
a nákupu doplňků stravy v oblasti jižní Moravy a Vysočiny. Právě zde byla
rozdána anketa dotazující se na danou oblast.
Při vyhodnocování výsledků ankety jsme získali zajímavé výsledky, které jsou
podrobněji popsány právě v části výsledky a diskuze. Doplňky stravy jsou
využívány téměř všemi sportovci, kteří se kolem posilování a fitness pohybují.
Jejich frekvence užívání je velmi častá a sportovci je považují za velmi účinné a
splňující očekávání do nich vkládaná. Jsou také spokojeni se svým výběrem,
73
protože kladou důraz na vlastní zkušenost a nenechávají se ovlivnit reklamou a
novinkami na trhu.
V našem výzkumu jsme si stanovili čtyři výzkumné otázky.
V O l - povědomí sportovců v kondiční kulturistice a fitness je dobré. Všichni o
jejich nutnosti používání vědí a převážná většina je používá.
V02 - Důvodem k užívání doplňků stravy u mužů je zejména nárůst svalové
hmoty a rozvoj síly. U žen je to snížení množství tělesného tuku.
V03 - U mužů jsou nej používanější mi doplňky stravy proteinové přípravky a
aminokyseliny. U žen jsou to spalovace tuku a doplňky stravy z kategorie jiné.
Nej častější odpovědí byly vitaminové a minerální směsi.
V04 - Účinnost doplňků stravy je uživateli potvrzená. S účinností doplňků stravy
jsou více spokojeni muži než ženy.
Jsem přesvědčen, že výsledky mohou napomoci zlepšit práci internetových i
kamenných obchodů i výběr vhodného doplňku stravy u samotných spotřebitelů.
Výzkum může také sloužit ke správnému zaměření marketingové strategie
výrobců doplňků stravy.
Jak jsem již psal výše, doplňky stravy jsou dynamicky se rozvíjející oblast.
Mnoho odborníků na výživu i sportovců zatím prostředky sportovní výživy
odmítá, což si myslím, že není správné. Sportovci okrádají sami sebe o lepší
výkon. Jsme v době, kdy mají doplňky stravy místo nejen ve výživě sportovce, ale
i ve výživě ne příliš aktivního člověka.
74
Použitá literatura
1. ACETO, Ch. Průvodce základy výživy. Musele&fitness. 2009, č. 5, s.
16-20.
2. BROWN, J. Velký suplementový lup. Muscle&fitness. 2007, č. 8, s.
80-82.
3. CLARK, N . Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 352 s.
ISBN 978-80-247-2783-7.
4. EMBLETON, P; THORNE, G. . Suplementy ve výživě : Ucelený
informativní průvodce užíváním ergogenních látek v kulturistice. První
vydání. Pardubice : Svět kulturistiky, 1999. 576 s. ISBN 80-902589-7-
2.
5. FORT, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Grada, 2005. 180 s.
ISBN 80-247-1057-9.
6. FORT, P. Sport a správná výživa. Vydání první. Praha : Ikar, 2002.
352 s. ISBN 80-249-0124-2.
7. FORT, P. Výživa (nejen) pro kulturisty. 3. vyd. Pardubice: Svět
kulturistiky, 2006cl996, 241 s. ISBN 80-864-6219-6.
8. FORT, P. Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness . 2. vydání.
Pardubice : Svět kulturistiky, 1998. 151 s. ISBN 80-86462-21-8.
9. FORT, Petr. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. První vydání.
Praha : Grada, 2005. 184 s. ISBN 80-247-1057-9.
10. FORT, Petr. Výživa v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Pardubice: Ivan
Rudzynskij, Svět kulturistiky, 2003, 178 s. ISBN 80-864-6212-9.
11. GRASGRUBNER, Pavel; CACEK, Jan. Sportovní geny. Vydání
první. Brno : Computer press, a.s., 2008. 480 s. ISBN 978-80-251-
1873-3.
12. HEDERER, M . Bodyforming, posilování a strečink pro plnoštíhlé
ženy: jak najít radost z pohybu a vylepšit si postavu. Vyd. 1. Překlad
Monika Burger. Brno: Computer Press, 2006, 94 s. ISBN 80-251-
1201-2.
13. KERN, J. Kreatin ve sportu. Brno : Masarykova universita, 2011. 64
s.
75
14. LUKÁŠ, R. Tribulus terrestris : 1 .díl. Ironman. 2006, roč. 2, 2, s. 40-
43.
15. LUKÁŠ, R. Tribulus terrestris : 2.díl. Ironman. 2006, roč. 2, 3, s. 42-
45.
16. MACH, I. Doplnky stravy . 1. vydání. Praha : Svoboda Servis, 2004.
158 s. ISBN 80-86320-34-0.
17. M ANDĚLOVA, L; HRNČIŔÍKOVÁ, I. Základy výživy ve sportu. 1.
vydání. Brno : Tiská Tribun EU, 2007. 72 s. ISBN 978-80-210-4281-
0.
18. M A U G H A N , R., J. ; BÚRKE, L., M . Výživa ve sportu : Příručka pro
sportovní medicínu. První české vydání. Praha : Galén, 2006. 184 s.
ISBN 80-7862-318-2.
19. MELICHNA, J, et al. Fyziologie tělesné zátěže II: Speciální část - 2.
díl. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1995. 162 s. ISBN 80-7184-039-4.
20. SMEJKAL, Jan a Ivan RUDZINSKYJ. Kulturistika pro všechny. 1.
vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 1999, 167 s. ISBN 80-902-5892-1.
21. SMOLKA, O. Doplňky stravy pro sportovce a legislativa. Bakalářská
práce. Brno: M U FSpS, 2008. 70 stran
22. VYCUDILÍKOVÁ, P. Výživa sportovců. Brno: Masarykova
universita, 2009. 104 s.
23. Výživa ve sportu: příručka pro sportovní medicínu. 1. české vyd.
Praha: Galén, 2006, 311 s. ISBN 80-7262-318-4
Internetové zdroje
24. <www.mvcr.cz/> Sbírka zákonů č. 446/2004 Sb. (vyhláška ze dne 16.
července 2004), strana 8855
25. DVORAK, M . Doplňky výživy pod lupou : vícesložkové proteiny.
Foractiv.cz [online]. 4.6.2010, 1., [cit. 2011-12-06]. Dostupný z
WWW: <http://www.foractiv.cz/clanky/doplnky-vyzivy-pod-lupou-
viceslozkove-proteiny>.
76
26. DVORAK, M . Encyklopedie surovin : mléčná a syrovátková
bílkovina. Foractiv.cz [online]. 20.10.2011, 1., [cit. 2011-12-06].
Dostupný z WWW: <http://www.foractiv.cz/clanky/encyklopedie-
surovin-mlecna-a-syrovatkova-bilkovina>.
27. GALOVA, K. Není kasein jako kasein : aneb jak regenerovat v noci?.
Ronnie.cz [online]. 3.12.2009, 1., [cit. 2011-12-06]. Dostupný z
WWW: <http://kulturistika.ronnie.cz/c-6225-neni-kasein-jako-kasein-
aneb-jak-regenerovat-v-noci.html>.
28. PENMAN, L. Taurine. . . Under the Spotlight!. In: RX muscle: the
truth in bodybuilding [online]. 11. 7. 2009 [cit. 2012-02-19]. Dostupné
z: http://www.rxmuscle.com/articles/nutrition/487-taurine—under-
the-spotlight,html
29. PROCHÁZKA, T. Soutěžní kategorie. Naural-sport [online]. 2008, č.
1 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.natural-sport.cz/soutezni-
kategorie
30. RICHTER, M . Suplementy: Proteiny IV. Ronnie.cz [online]. 31. 1.
2011, I, [cit. 2011-11-30]. Dostupný z WWW:
<http://kulturistika.ronnie.cz/c-8487-suplementy-proteiny-iv.html>.
31. RICHTER, M . Suplementy: Proteiny II. Ronnie.cz [online]. 2011, 1,
[cit. 2011-10-17]. Dostupný z WWW: <http://kulturistika.ronnie.cz/c-
8385-suplementy-proteiny-ii.html>.
32. Sójový protein vykazuje protektivní účinky u diabetiků. In:
Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. 28.11.2003 [cit.
2012-02-21]. Dostupné z: http://8L0.228.lll/sojovy-protein-
vykazuje-protektivni-ucinky-u-diabetiku.aspx
77
Příloha 1
Anketa
Vážení sportovci,
Mé jméno je Jan Caha a jsem studentem Masarykovy univerzity v Brně,
fakulty sportovních studií, obor: Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední
školy. Ve své diplomové práci provádím výzkum, kterým chci zjistit zvyklosti a
očekávání při užívání doplňků stravy.
Tímto bych Vás chtěl požádat o spolupráci při vyplnění následujícího
dotazníku. Vyplňte prosím dotazník co nejpravdivěji, dle vašeho přístupu ke
sportovnímu tréninku, výživě a využívání doplňků stravy. Vyplnění tohoto
dotazníku zabere cca 10 min. V dotazníku vždy podtrhněte správnou odpověď.
Všechny údaje uvedené v tomto dotazníku slouží pro zjištění zvyklostí
v používání doplňků stravy, které nalezneme na trhu v ČR.
Pohlaví
a) muž
b) žena
Věk
a) 10-20
b) 21-30
c) 31-40
d) 41-50
e) 50 a více
1. Navštěvujete posilovnu (kondiční kulturistika a fitness)?
a) Ano
b) Ne
2. Pokud ano, jak často v posilovně trénujete?
a) l-2x týdně
b) 3-5x týdně
78
c) 5-7x týdně
d) více j ak 7x týdně (vícekrát denně)
3. Spojujete návštěvu posilovny i s aerobním tréninkem?
a) ano
b) ne
4. Používáte doplňky stravy?
a) ano
b) ne
5. Které doplňky stravy preferujete (tvoří nejvyšší objem vašich nákupů)?
a) Proteinové přípravky
b) Sacharidy/gainery
c) Kreatin
d) Aminokyseliny
e) Spalovače tuku
f) Anabolizéry
g) Stimulanty a energizéry
h) Jiné
6. Které doplňky stravy používáte, j ako druhé nej častěj ší?
a) Proteinové přípravky
b) Sacharidy/gainery
c) Kreatin
d) Aminokyseliny
e) Spalovače tuku
f) Anabolizéry
g) Stimulanty a energizéry
h) Jiné
79
7. Podle jakých informací vybírám doplněk stravy?
a) Dle vlastní zkušenosti
b) Dle zkušenosti jiných lidí
c) Podle novinek na trhu
d) Dle doporučení médií
8. Nechám se ovlivnit reklamou na doplněk stravy?
a) Ano
b) Ne
9. Kde nejčastěji nakupujete doplňky stravy?
a) Internetový obchod
b) Kamenný obchod
c) Dostávám od sponzora
d) Dovážím ze zahraničí
10. Jak často užíváte doplňky stravy?
a) Každý den (Více jak 3x)
b) Každý den (2-3x)
c) Každý den (lx)
d) Jednou za 2 dny
e) l-2x za týden
f) Nepravidelně
11. Za jakým účelem užíváte doplňky stravy?
a) Nárůst svalové hmoty, zisk síly
b) Hubnutí, zformování postavy
c) Zlepšení výkonnosti
d) Podpora vytrvalostního výkonu
e) Udržení stávající výkonnosti
80
12. Naplnila se Vaše očekávání po užívání doplňků stravy?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
Děkuji za zodpovězení dotazníku.
81
Příloha 2
Seznam zakázaných dopingových látek
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE
(PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ)
ZAKÁZANÉ LÁTKY
50. NESCHVÁLENÉ LÁTKY
Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích
Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv
vládním zdravotnickým regulačním úřadem (tzn. léčiva v preklinickém nebo
klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci), je zakázána stále.
51. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
1. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS):
(a) Exogénni* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5a-androst-l-en-3|3,17|3-diol ); 1-androstendion (5a-androstl-en-3,17-dion);
bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon;
boldion (androsta-l,4-dien-3,17-dion); danazol (17a-ethynyl-17|3hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol);
dehydrochlormethyltestosteron (4chloro-17|3-hydroxy-
17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on);
desoxymethyltestosteron (17a-methyl-5a-androst-2-en- 17j3-ol); drostanolon;
ethylestrenol (19-nor-17a-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon;
furazabol (17|3-hydroxy- 17a-methyl-5a-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon;
4-hydroxytestosteron (4,17|3-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron;
klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17|3-hydroxy-17amethylandrosta-l,4-dien-3-on);
metenolon; methandriol; metasteron (2a, 17adimethyl-5a-androstan-3-on-17|3-ol);
methyldienolon (17|3-hydroxy-17a-
82
methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-l-testosteron (17|3-hydroxy-17a-methyl-5aandrost-l-en-3-on);
methylnortestosteron (17|3-hydroxy-17a-methylestr-4-en-3on);
methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17|3-hydroxy-17amethylestra-4,9,ll-trien-3-on);
miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion
(estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon;
oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17|3-hydroxy-5aandrostano
[3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron
(17|3-hydroxy-5a-androst-1 -en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-homo-pregna-
4,9,1 l-trien-17|3-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou
strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogénne:
Androstendiol (androst-5-en-3|3,17|3-diol), androstendion (androst-4-en-3,17dion),
dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA),
testosteron
a následující metabolity a isomery:
5a-androstan-3a,17a-diol
5a-androstan-3a,17J3-diol
5a-androstan-3P,17a-diol
5a-androstan-3P,17P-diol
androst-4-en-3a,17a-diol
androst-4-en-3a,17P-diol
androst-5-en-3P,17a-diol
androst-5-en-3a,17a-diol
androst-5-en-3a,17P-diol
androst-5-en-3P,17a-diol
4-androstendiol (androst-4-en-3|3,17(3-
diol)
5-androstendion (androst-5-en-3,17-
dion)
epi-dihydrotestosteron
epitestosteron
3a-hydroxy-5aandrostan-17-on
3P-hydroxy-5aandrostan-17-on
19-norandrosteronl9-
noretiocholanolon
83
2. Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptoru (SARM),
tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
Pro účely skupiny této sekce:
* "exogénni" se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat
přirozeně.
** "endogenní" se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně.
S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ
LÁTKY
Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány:
1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin
(dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF),
methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid
/Hematide/);
2. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů;
3. Insuliny;
4. Kortikotropiny;
5. Růstový hormon (GH), fibroblastové růstové faktory (FGFs),
hepatocytový růstový faktor (HGF), insulinu podobný růstový faktor-
1 (IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor
odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární
růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory
ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní
zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy
svalových vláken;
84
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými
účinky.
53. BETA2- AGONISTÉ
Všichni beta-2 agonisté (včetně obou případných optických isomerů) jsou
zakázáni kromě salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin) a
salmeterolu pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným léčebným
režimem výrobce.
Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000ng/ml nebude
považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní
laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou
studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické dávky
(maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin) salbutamolu v inhalaci.
54. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ
Následující skupiny jsou zakázané:
1. Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-l,4,6-trien-3-17-dion
(androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan,
formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
2. Selektivní modulátory estrogenových receptoru (SERM), zahrnující:
Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu,
ale ne s omezením pouze na ně.
85
S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY
Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují:
Diuretika, desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání
albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid a další
látky s podobnými biologickými účinky.
Diuretika zahrnují:
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid,
kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např.
bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další
látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky
(kromě drosperinonu, pamabromu a lokálního podání dorzolamidu a
brinzolamidu, které nejsou zakázané).
Pro použití (Při Soutěži, případně Mimo Soutěž) jakéhokoliv množství látky se
stanoveným prahovým limitem (tj. salbutamol, morfin, katin, efedrin,
metylefedrin a pseudoefedrin) ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací
látkou je vyžadováno udělení specifické Terapeutické výjimky na tuto látku navíc
k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku.
ZAKÁZANÉ METODY
Ml. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU
Zakázané je následující:
1. Krevní doping, včetně použití autologní, homologní nebo heterologní krve
nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu.
2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující
modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na
hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a
86
efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Dodávání kyslíku
zakázáno není.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
Zakázané je následující:
1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost
Vzorků odebraných při Dopingové kontrole je zakázané. To zahrnuje
cévkování a záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s
omezením pouze na ně.
2. Nitrožilní infuze jsou zakázány kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu
nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
3. Postupný odběr, manipulace a zpětná infuze celé krve do oběhového
systému je zakázána.
M3. GENOVÝ DOPING
Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující:
1. Transfer nukleových kyselin nebo jejich sekvencí;
2. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
3. Použití látek, které přímo nebo nepřímo ovlivňují funkce známé svým
vlivem na výkonnost modifikováním genové exprese. Například receptor
delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory IPeroxisome Proliferator
Activated Receptor ? (PPAR?) agonistsl (např. GW 1516) a Agonisté
proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta IPPAR?AMP-activatedprotein
kinase (AMPK) axis agonistsl (např. AICAR) jsou
zakázány.
87
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií SO až S5 a M l až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži
zakázané i následující skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů)
jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního použití a
stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2011*.
Stimulancia zahrnují:
(a) Nespecifická stimulancia:
Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amfetamin, amifenazol, benfluorex,
benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin,
ethylamfetamin, famprofazon, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin,
fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpiracetam (karfedon),
furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex,
mefentermin, metamfetamin (d-), methylendioxyamfetamin,
methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, pmethylamfetamin,
prenylamin, prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou
látkou.
(b) Specifická stimulancia (příklady):
Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát,
fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin,
meklofenoxát, metylefedrin****, methylfenidát, methylhexanamin
88
(dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin,
parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin,
pseudoefedrin*****selegilin, sibutramin, strychnin, tuaminoheptan a další
látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
* Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2011 (bupropion,
fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, synefrin) nejsou považovány za
Zakázané látky.
** Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např.
nosní, oční aplikace) není zakázaný.
*** Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml
moči.
**** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10
mikrogramů v 1 ml moči.
***** Pseudoefedrin je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150
mikrogramů na mililitr.
57. NARKOTIKA
Zakázané je následující:
Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty,
hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin.
58. KANABINOIDY
Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9tetrahydrokanabinol
(THC) a kanabimimetika (např. "Spice" /obsahující JWH018,
JWH073/ a HU-210) jsou zakázané.
59. GLUKOKORTIKOSTEROIDY
Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo
nitrosvalovou aplikací jsou zakázané.
89
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
PI. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce
se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro
porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l.
• Automobilový sport (FIA)
. Karate (WKF)
• Kuželky a bowling (FIQ)
• Letecké sporty a parašutismus(FAI)
. Lukostřelba (FITA, IPC)
• Motocyklový sport (FPM)
• Vodní motorismus (UPM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v
následujících sportech.
• Automobilový sport (FIA)
. Billiard a snooker (WCBS)
• Boby a skeleton (FIBT)
. Bridž (FMB)
• Curling (WCF)
. Golf (IGF)
• Jachting (ISAF) - "match race" - jen kormidelník
• Kuželky a bowling (FIQ)
• Letecké sporty a parašutismus (FAI)
• Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
• Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U rampa,a
snowboard U-rampa a "big air"
• Moderní pětiboj (UIPM) - jen discipliny se střelbou
90
• Motocyklový sport (FIM)
• Petanque a obdobné sporty (CMSB)
• Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž)
. Šipky (WDF)
• Vodní motorismus (UFM)
• Zápas (FILA)
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, Celiprolol,
esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol,
metoprolol, nadolol, Oxprenolol, pindolol, propranolol, Sotalol, timolol, ale ne
s omezením pouze na ně.
91
Resumé
Hlavním cílem diplomové práce bylo provést analýzu užívání doplňků stravy
jedinců docházejících do fitness center a posiloven v regionu jižní Morava a
Vysočina. V práci jsou popsány charakteristiky obou sportů a jednotlivých
doplňků stravy. Pro zjištění zvyklostí v užívání doplňků stravy byla použita
anketa. Z výzkumu jsme zjistili, že většina sportovců v kondiční kulturistice a
fitness používá doplňky stravy a jsou s jejich účinkem spokojeni. Používají
nejčastěji doplňky stravy pro nárůst svalové hmoty a snížení množství
tělesného tuku.
Resume
The main objective of this thesis was to analyze the use of nutritional
supplements to individuals attending fitness centers and gyms in the region of
Moravia and Southern Highlands. The paper describes the characteristics of
both individual sports and nutritional supplements. To find patterns in the use
of supplements was used poll. From the research we found that most athletes in
bodybuilding and fitness uses supplements and they are satisfied with their
effect. Most commonly used supplements to increase muscle mass and
decrease body fat.
92