MASARYKOVA UNIVERZITA
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
KATEDRA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A EVROPSKÝCH STUDIÍ
O A O A O ^ - ^ O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
Posudek oponenta práce
Název: Geopolitické souvislosti energetické závislosti vyspělého světa
na zdrojích z oblasti Perského zálivu
Autor: Bc. Michal Chalupa
Oponent práce Mgr. Filip Černoch, Ph.D.
Tento posudek je v pořadí již druhým hodnocením předkládané práce, oponent se proto
soustředí především na problematické body vytčené již dříve.
První slabinou původního textu byl nejasný a velmi široký výzkumný záměr textu, pro
jehož realizaci si autor zvolil velmi slabou metodologii. Tu postavil na teoretických
konceptem geopolitiky, přičemž však tyto koncepty využíval spíše nepovedeným
způsobem.
Z tohoto úhlu pohledu došlo jen k omezenému zlepšení. I nadále je cíl práce jak velmi
ambiciózní, tak obtížně uchopitelný: „...cílem bude poukázat na širší souvislosti působení
amerických vojsk v oblasti na jednotlivé producenty energetických surovin a rozložení sil
v Perském zálivu .... pokusím se vyzdvihnout záměry Spojených států, které se netýkaly
ropy...chtěl bych vzít v potaz i náboženské třecí plochy mezi arabským světem a
židovským státem ... v závěrečném oddílu bude zevrubně vysvětleno, s jakými
představami izraelští představitelé pracovali v počátcích obou vojenských operací
v Iráku". Sekundárním cílem je pak potvrzení hypotézy (sic), že „... Írán se nyní nachází
pod ekonomickým embargem Spojených států a států Evropské unie. Američané se
snaží rozviklat současný íránský vládní režim a místní veřejné mínění, změna režimu je
cílem jejich působení v regionu".
I t l o l t l o l t l o l MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, Joštova 10, 602 00 Brno
° A
° A
° &
° A
° A
° A
° tel.: +420 549 491 911 • fax: +420 549 491 920 • www.fss.muni.cz
š 2 o 2 š 2 š 2 ě S o 2 š Bankovní spojení: KB Brno-město, č.ú.: 85636621/0100 • IČ: 00216224 • DIČ: CZ00216224 str. 1/3
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
Takovéto nastavení práce je problematické z několika důvodů. V prvé řadě je extrémně
široké, zároveň velmi obtížně naplnitelné. A v neposlední řadě autor v průběhu textu cíle
práce mění, což ukazuje i závěrečná část: „...právě teroristickými útoky na Světové
obchodní centrum začala stěžejní časová perioda této práce, jejíž hlavní cíl spočíval
v nastínění širších geopolitických souvislostí vojenské intervence americké armády, při
které došlo ke změně vládnoucího režimu".
Co se vytýkané metodologie práce a používaných analytických nástrojů týče, autor
problematické body vyřešil tím, že kapitolu věnovanou výzkumnému designu a
metodologii vynechal úplně. Není tak zřejmé, jak vlastně autor chce cíle své práce
naplnit.
Používání geopolitických teorií doznalo v práci určitého zlepšení, ani v této verzi však
není příliš zjevné, jaká je souvislost mezi teoriemi soustředěnými především na
geografické faktory (ve smyslu vojensky využitelné kontroly nad určitým územím) a
ropným bohatstvím zkoumaných zemí.
Vzhledem k limitovaným pozitivním změnám v nastavení výzkumu opakuje i obsahová
stránka práce řadu původních chyb. Text je i nadále nepříliš systematickým komentářem
událostí, vybíraných na základě nepříliš zjevných kritérií. Autorovi je nicméně potřeba
přiznat, že v nové podobě je text přeci jen kompaktnější, více se soustředí na
problematiku daného regionu a celkově je tedy stavěný přeci jen logičtěji. Některé
nadbytečné otázky byly z práce odstraněny (debata nad světovým energetickým trhem),
což textu výrazně prospělo.
Zhodnotit, do jaké míry se autorovi podařilo naplnit cíle práce, je za daných podmínek
nesnadné. Text (nikoliv nezajímavě) komentuje některé historické události, vzhledem
k absenci jakéhokoliv systematického uchopení problematiky je však spíše názorovou
eseji než odborným textem.
Z formálního hlediska je text v pořádku, byť obsahuje drobné chyby (například absence
čárky v názvu Saúdské Arábie). Z obsahového hlediska by pak bylo možné debatovat
některá neotřelá tvrzení, jako například že „....Saddám Husajn, zastávající post iráckého
prezidenta od roku 1978 (Ve skutečnosti od roku 1979, Filip ČernochJ, spatřoval
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O Stľ. 2/3
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
O A O A O A O A O A O A O
A O A O A O A O A O A O A
budoucnost země ve zvyšování vzdělanosti a zlepšování sociálních poměrů...", případně
že „...Mossadek nebyl přímo napojen na Sovětský svaz, ale jeho Nacionalistická strana
vykazovala prvky levicového zaměření (vpodstatě dnešní sociální demokracie)..."
Vzhledem k výše uvedenému navrhuje oponent hodnocení stupněm E-F, v závislosti na
kvalitě obhajoby.
V jejím rámci navrhuje oponent soustředit se především na vytýkané oblasti, tedy na
problematické zaměření práce, její metodologii i způsob, kterým autor dospívá
k výsledným tvrzením.
Autor by také mohl rozvést zmínku o strategickém přístupu k energetice (str. 11),
vnímajícím energetický trh jako „hru s nulovým součtem". Podobně by se v rámci
obhajoby mohl věnovat i systematičtějšímu upřesnění role ropy ve vztazích mezi
samotnými analyzovanými producentskými zeměmi.
V Brně, 15. ledna 2013 Mgr. Filip Černoch, Ph.D.
O A O A O A O
A O A O A O A
O A O A O A O
A O A O A O A
O A O A O A O
A O A O A O A
A O A O A O
O A O A O A
A O A O A O
O A O A O A
A o A o A o str. 3/3
O A O A O A