Úkolem této bakalářské práce bylo popsat složení taxocenóz
chrostíků (Trichoptera) v pramenných stružkách slatinišť na
území Západních Karpat a porovnat tyto výsledky s poznatky z
podobných studií zabývajících se chrostíky pramenů. Pro účely
srovnání byly v rešeršní části práce zpracovány studie
zabývající se chrostíky pramenišť z různých oblastí Evropy
(západní Evropa, Alpy a Jura, střední Evropa  Fennoskandie).
Bylo odebráno a zpracováno celkem 112 vzorků z 58 pramenných
stružek z oblasti Vnitřních i Vnějších Západních Karpat v
letech 2006 a 2010-2012 ve dvou sezónách (jaro, podzim). Na
lokalitách byly měřeny fyzikální a chemické proměnné prostředí,
koncentrace iontů a bylo odhadnuto složení substrátu. Data byla
zpracována v programech Microsoft Excel, Canoco 5 a Statistica
12.
Na lokalitách bylo nalezeno celkem 53 taxonů (určených převážně
do druhu) chrostíků zastupujících 15 čeledí. Nejpočetnější a
nejčetnějsí taxony utvářející společenstva studovaných
pramenných stružek jsou druhy Beraea maurus, B. pullata,
Ernodes articularis/vicinus (Beraeidae), Agapetus fuscipes
(Glossosomatidae), Plectrocnemia conspersa (Polycentropodidae),
Wormaldia occipitalis (Philopotamidae), Potamophylax
nigricornis (Limnephilidae), Sericostoma personatum/schneiderii
(Sericostomatidae) a Crunoecia irrorata (Lepidostomatidae).
Druhově nejpočetnější čeledi jsou Limnephilidae a
Rhyacophilidae. V souboru nalezených taxonů chrostíků dominují
krenobionti a krenofilové, významně jsou zastoupeny i druhy
lotické. Hlavními proměnnými prostředí ovlivňujícími složení
společenstva chrostíků jsou hloubka vody a rychlost proudu.
Oblastí nejpodobnější pramenným stružkám Západních Karpat z
hlediska druhového složení chrostíků se jeví Západní Evropa a
oblast Alpy a Jura, ve které bylo také nalezeno nejvíce druhů.
Nejméně podobná a druhově nejchudší oblast je Fennoskandie.