Předkládaná diplomová práce pojednává o institutu vyvlastnění a
porovnává jednotlivé podmínky vyvlastnění v kontextu
judikatury Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu,
Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, přičemž
neopomíná ani rozhodnutí krajských soudů. Vymezuje základní
principy a pojmy vyvlastňovacího řízení, které hodnotí nejen
ve světle judikatury, ale též doktríny a aplikační praxe.
Kromě vymezení judikaturního rámce práce rovněž hodnotí
přístup soudů k jednotlivým institutům a posuzuje jejich
praktické důsledky.