Tato diplomová práce se zaměřuje na rostoucí aktivismus Nejvyšších soudů Spojených států a Izraele
a evoluci soudního přezkumu v těchto zemích. V posledních letech jsme zaznamenali snahy o reformy
soudnictví, prosazované zejména populistickými politickými hnutími, které mají potenciál politizovat
soudnictví a podrývat jeho nezávislost. Politizace jmenování soudců Nejvyššího soudu Spojených
států amerických a ideový posun v rozhodovací praxi soudu, včetně překonání dlouhodobých
precedentů, vedly k rozsáhlé diskusi o nestrannosti soudu a jeho možných reformách. Debaty postupně
vedly až k úvahám o možném použití “court-packingu” jako legitimního nástroje k transformaci
soudu. V Izraeli vládou navrhované reformy, mající za cíl oslabení pozice aktivistického Nejvyššího
soudu a posílení role vlády při jmenování soudců, vedly k obavám z rozkladu právního státu. Práce
provádí historicko-komparativní analýzu doktríny soudního přezkumu, zkoumá historické návrhy
reforem Nejvyšších soudů, a analyzuje klíčové události a právní změny formující současnou debatu o
reformě soudnictví. Studie porovnává rozdílné přístupy USA a Izraele k soudnímu přezkumu a
reformní snahy administrativy prezidenta Bidena a izraelské vlády Benjamina Netanyahua. Cílem
práce je přispět k diskuzi o soudních reformách a identifikovat způsoby, jak obnovit důvěru veřejnosti
v soudnictví a zajistit, aby tyto instituce nadále sloužily jako opory demokracie a spravedlnosti.