Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Regionálni rozvoj a správa
VYVOJ SPADOVOSTI V REGIONU BUCOVICKO
Development of travelling to services in the region Bucovice
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor:
RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Bc. Jaroslava Pecinová
Brno, 2013
M A S A R Y K O V A UNIVERZITA
Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy
Akademický rok 2012/2013
ZADANÍ DIPLOMOVÉ PRACE
Pro: P E C I N O V Á J a r o s l a v a
Obor: Regionálni rozvoj a správa
Název tématu: V Ý V O J S P Á D O V O S T I V R E G I O N U B U Č O V I C K O
Development of travelling to services in the region Bučovice
Zásady pro vypracování
Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence
Cíl práce: Cílem práce je vymezit na základě analýzy procesů obslužné
spádovosti komplexní obslužný region a parciální obslužné regiony
(školský, zdravotnický, maloobchodu a služeb) v regionu Bučovicko
a na základě komparace s předchozími výzkumy identifikovat hlavní
vývojové tendence. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s
literaturou týkající se pojetí regionu, resp mikroregionu,
regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude
analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství,
zdravotnictví, maloobchod, služby), současný stav a vývoj.
Předpokládá se vlastní anketami šetření u obyvatelstva.
Postup práce a použité metody:
1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání.
2. Sběr informací a anketami šetření.
3. Analýza získaných informací, komparace poznatků.
4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.
Rozsah grafických prací: nespecifikováno
Rozsah práce bez příloh: 65 - 80 stran
Seznam odborné literatury:
Hague, P.: Průzkum trhu. Computer Press, Brno 2003.
Hampl, M . : Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a
jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká
fakulta U K v Praze, Praha 2005.
Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu.
[Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989.
Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální
statistický úřad, Brno - Praha 1987.
Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
Datum zadání diplomové práce: 20. 3. 2012
Datum odevzdání diplomové práce: 15. 4. 2013
vedoucí katedry
V Brně dne 15.11. 2012
děkan
J m é n o a p ř í j m e n í autora:
N á z e v d i p l o m o v é p r á c e :
N á z e v p r á c e v a n g l i č t i n ě :
Jaroslava Pecinová
Vývoj spádovosti v regionu Bučovicko
Development of travelling to services in the region
Bučovice
V e d o u c í d i p l o m o v é p r á c e
R o k obhajoby:
K a t e d r a : regionální ekonomie a správy
PvNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
2013
Anotace
Předmětem diplomové práce „Vývoj spádovosti v regionu Bučovicko" je vymezení
komplexního obslužného regionu a parciálních obslužných regionů školství, zdravotnictví,
maloobchodu a služeb. Výsledné obslužné regiony se staly východiskem pro komparaci s
předchozími výzkumy. V závěru jsou zhodnoceny změny spádovosti a vývojové trendy
v období od roku 1970 do roku 2012. Dojížďka za obslužnými procesy byla zjišťována
anketárním šetřením u reprezentativního vzorku 3 % obyvatelstva.
Annotation
The subject of the thesis "Development of travelling to services in the region Bučovice" is the
definition of a comprehensive utility services of the region and partial regional provision of
education, healthcare, retail and services. The results of operating regions became the base for
comparison with previous studies. In the recapitulation there are evaluated changes and
trends in the period from 1970 to 2012 . Commuting to service processes has been
investigated through survey of a representative sample of 3% of the population.
Klíčová slova
region, Bučovicko, spádovost, hierarchie služeb, školství, zdravotnictví, maloobchod a
služby, anketami šetření, středisko, zázemí
Keywords
region, Bucovicko, travel, hierarchy of services, education system, public health, retail and
services, questionnaire survey, center, hinterland
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývoj spádovosti v regionu Bučovicko vypracovala
samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Matyáše, C S c , a uvedla v ní všechny použité
literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy
univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty M U .
V Brně dne 15. dubna 2013
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Matyášovi, CSc. za poskytnutí
originálních dotazníků z šetření Geografického ústavu ČSAV a za jeho vedení, cenné
připomínky a odborné rady, které mi poskytoval během vypracování této diplomové práce.
Dále děkuji Mgr. Bc. Petrovi Kučerovi za pomoc při zpracování map.
OBSAH
ÚVOD 7
1 TEORETICKÁ A METODICKÁ VÝCHODISKA 9
1.1 R E G I O N A L I Z A C E V Č E S K É L I T E R A T U Ř E 9
1.2 R E G I O N 11
1.2.1 Typologie regionů 7 2
1.2.2 Mikroregion 13
1.2.3 Hierarchie regionů 13
1.3 M E T O D Y V Ý B Ě R U O B S L U Ž N Ý C H S T Ř E D I S E K 1 5
1.3.1 Vymezení obslužných středisek na základě statistických charakteristik 16
1.3.2 l ýmezení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik. 16
1.4 V Y M E Z E N Í SFÉR V L I V U O B S L U Ž N Ý C H S T Ř E D I S E K 1 7
1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů 17
1.4.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření 18
1.5 M E T O D Y S B Ě R U D A T 2 0
1.5.1 Individuální osobní rozhovor 20
2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ 22
2.1 P Ř Í R O D N Í P O M Ě R Y A A D M I N I S T R A T I V N Í D Ě L E N Í 2 2
2 . 2 O B C E S O O R P B U Č O V I C E 2 4
2.3 O B Y V A T E L S T V O A E K O N O M I C K É U K A Z A T E L E 2 6
2 . 4 D O P R A V A 2 9
2.5 D O J Í Ž Ď K A O B Y V A T E L O R P B U Č O V I C E D L E S L D B 2 0 0 1 A S L D B 1 9 7 0 3 0
2 . 6 D O B R O V O L N É S V A Z K Y O B C Í O R P B U Č O V I C E 3 1
3 ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ 33
3.1 A N K E T Á R N Í Š E T Ř E N Í V R O C E 2 0 1 2 3 3
3.1.1 Dotazník 33
3.1.2 Sběr dat a struktura respondentů 35
3.2 A N K E T Á R N Í Š E T Ř E N Í V R O C E 1 9 7 0 3 7
3.2.1 Dotazník 37
3.2.2 Sběr dat a struktura respondentů 39
3.2.3 Vybavenost obcí 41
4 VYMEZENÍ OBSLUŽNÝCH REGIONŮ - ROK 2012 44
4.1 Š K O L S K Ý R E G I O N 4 4
4.1.1 Nadlokální a mikroregionální školský region 45
4 . 2 Z D R A V O T N I C K Ý R E G I O N 4 7
4.2.1 Nadlokální a mikroregionální zdravotnický region 47
4 . 3 R E G I O N M A L O O B C H O D U A S L U Ž E B 4 8
4.3.1 Nadlokální a mikroregionální region maloobchodu a služeb 49
4 . 4 K O M P L E X N Í O B S L U Ž N Ý R E G I O N 5 1
5 VYMEZENÍ OBSLUŽNÝCH REGIONŮ - ROK 1970 53
5.1 Z D R A V O T N I C K Ý R E G I O N 5 3
5.2 Š K O L S K Ý R E G I O N 5 4
5.3 R E G I O N M A L O O B C H O D U A S L U Ž E B 5 5
5.3.1 Region maloobchodu a služeb - Bučovicko 56
5.3.2 Komplexní obslužný region - Bučovicko 57
5.3.3 Region maloobchodu a služeb - Vyškovsko 59
6 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S PŘEDCHOZÍMI VÝZKUMY 61
6.1 S R O V N Á N Í O B S L U Ž N Ý C H R E G I O N Ů N A B U Č O V I C K U V R O C E 1 9 7 0 A 2 0 1 2 6 1
6.7.7 Zdravotnický region 61
6.1.2 Školský region 61
6.1.3 Region maloobchodu a služeb 6 2
6.1.4 Komplexní obslužný region 64
6.2 S R O V N Á N Í S V Ý S L E D K Y Z 8 0 . L E T 2 0 . S T O L E T Í 6 5
6.3 S R O V N Á N Í S V Ý S L E D K Y Z R O K U 2 0 0 6 6 6
6.4 S R O V N Á N Í D Í L Č Í C H V Ý S L E D K Ů Z L E T 2 0 0 9 A 2 0 1 0 6 8
6.5 S R O V N Á N Í O B S L U Ž N Ý C H R E G I O N Ů N A V Y Š K O V S K U V R O C E 1 9 7 0 A 2 0 1 0 6 9
ZÁVĚR 71
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 74
SEZNAM GRAFŮ 77
SEZNAM OBRÁZKŮ 78
SEZNAM TABULEK 79
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 80
SEZNAM PŘÍLOH 81
ÚVOD
Po zavedení střediskové soustavy sídel se vesnické osídlení rozvíjelo nerovnoměrně a s tím je
spojená i nevyváženost vybavení obcí, zařízení občanské vybavenosti je koncentrováno
v omezeném počtu středisek. Dostupnost služeb je klíčovou problematikou zejména
venkovských a periferních oblastí, kde je vybavenost obcí většinou na nízké úrovni. Absence
základních služeb v místě bydliště a také zvyšování nároků obyvatel na kvalitnější uspokojení
svých potřeb, nutí obyvatele realizovat cesty do lépe vybavených sídel.
V této práci jsou analyzovány obslužné procesy, které formují vazby mezi sídly na území
správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Bučovice. Jedná se o menší
územní celek o rozloze 171 km2
, kde ve 20 obcích žije 15 957 obyvatel.
Cílem práce je vymezit na základě analýzy procesů obslužné spádovosti parciální obslužné
regiony a komplexní obslužný region v regionu Bučovicko. Druhým cílem je na základě
komparace s předchozími výzkumy identifikovat hlavní vývojové tendence. K dosažení cílů
byla v práci použita deskriptívni metoda, metoda analýzy a komparace, spolu s interpretací
výsledků prostřednictvím kartogramů a tabulek. K e sběru dat byl proveden kvantitativní
výzkum metodou dotazování.
Práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první z nich mapuje teoretická a metodická
východiska daného tématu. Kromě metod, které jsou v této práci využity, je zde obsažena
také rešerše literatury a různé interpretace pojmu region a jeho členění. Navazující kapitola je
věnována analýze zkoumaného území. Třetí kapitola přibližuje sběr dat a průběh vlastního
anketárního šetření v roce 2012, včetně struktury respondentů. Obsahem této kapitoly je také
popis přímého anketárního šetření a struktura respondentů z roku 1970. Tento obsáhlý
výzkum provedl Geografický ústav ČSAV a zatím nebyl v žádné práci analyzován a
hodnocen. Podklady ve formě originálních dotazníků poskytl ke zpracování vedoucí této
práce RNDr. Jaroslav Matyáš, CSc.
V souladu s cílem práce jsou v následujících dvou kapitolách vymezeny obslužné regiony
v letech 1970 a 2012, podkladem je analýza údajů z anketárních šetření, která byla provedena
u reprezentativního vzorku 3 % obyvatel. Vymezené obslužné regiony jsou východiskem ke
splnění dalšího cíle diplomové práce, kterým je identifikace hlavních vývojových tendencí.
Předmětem závěrečné kapitoly je komparace s předchozími výzkumy a z toho plynoucí
hodnocení odchylek a vývoje v uplynulých čtyřiceti letech. Počátkem hodnocení je rok 1970,
dalším časovým bodem komparace jsou 80. léta 20. století, kdy je vymezený obslužný region
porovnán s výzkumem Geografického ústavu ČSAV. Následuje porovnání se závěry
diplomové práce Petra Masíčka z roku 2006. Několik obcí zkoumaného regionu byly součástí
7
diplomové práce Ivany Bartákové a Jany Brablíkové v letech 2009 a 2010, jejich vymezení
spádovosti obcí zájmového území bylo také použito pro dílčí srovnání s výsledky této práce.
Pro ucelenější pohled na vývojové tendence spádovosti v této oblasti byla vymezena střediska
maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu v sousedním správním obvodu ORP Vyškov v roce
1970 a výsledky byly srovnány s j ejich vymezením v roce 2010 v práci Ivany Bartákové.
8
1 TEORETICKÁ A METODICKÁ VÝCHODISKA
Úvodní část práce je zaměřena na teoretická východiska a metodické postupy při výběru
středisek maloobchodu, vymezení sfér jejich vlivu a metodiku sběru dat.
1.1 Regionalizace v české literatuře
Regionalizací se na území ČR zabývala v průběhu 20. století řada autorů. Problematice
vymezování center a jejich zázemí se v 60. letech 20. století věnoval Ctirad Votrubec. Ve své
práci1
z roku 1963 se věnoval rozmístění hospodářství, střediskům a jejich sférám vlivu
v oblasti středních a severních Cech.
První ekonomicko-geografické členění celého Československa po roce 1945 předložil ve své
práci2
Miroslav Blažek. Rozhodujícím činitelem koncentrace určil průmyslovou výrobu a
integračním faktorem obyvatelstvo a jeho mobilitu. V souborné regionalizaci rozčlenil území
státu s respektováním místních zvláštností. Prvním krokem bylo určení hierarchie středisek
v šesti stupních, při vymezování sfér vlivu použil kartografickou metodu použití průsvitek.
Výsledná podoba regionalizace ČSR vymezuje území státu jako makroregion, kde je
střediskem Praha a 11 mezoregionů. Oblasti bez vlivu mezoregionů dělí dále na 120
subregionů a 27 mikroregionů.
S regionalizací Miroslava Blažka souvisí práce3
Jaroslava Mareše, ve které se zabýval
problematikou průmyslové regionalizace. Průmyslová oblast je zde nodálním regionem, kde
jádrem je průmyslový uzel a zázemí je s jádrem spojeno vztahy, které vyplývají z průmyslové
výroby - dojížďka pracovních sil. Na území tehdejšího Československa autor vymezil 155
průmyslových regionů, které zaujímaly 79 % rozlohy tehdejšího státu.
Studiu prostorového uspořádání maloobchodu se ve svých pracích systematicky věnuje další
významný autor Jaroslav Matyáš. Ve spolupráci se Stanislavem Řehákem vypracoval k roku
1980 ucelenou regionalizaci území Československa. Základními hodnocenými procesy byla
spádovost za občanským vybavením a dojížďka do zaměstnání. Zpracování dat proběhlo
pomocí počítače, výsledek je graficky znázorněn na mapovém listu Regionální působnost
středisek osídlení4
. V Atlase obyvatelstva5
jsou prezentovány v podobě mapového listu také
1
VOTRUBEC, Ctirad a kolektiv.K problému hospodářsko-geografických středisek. Nakladatelství ČSAV, Praha. 1963. 91s.
2
BLAŽEK, Miroslav. Ekonomickogeografická regionalizace. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1977, 60 s.
3
MAREŠ, Jaroslav. Průmyslové regiony ČSR. Akadémia, Praha. 1980. 82 s.
4
M A R Y AS, Jaroslav., ŘEHÁK, Stanislav.: Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas obyvatelstva ČSSR. Brno Praha,
Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987
5
MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva ČSSR. Geografický' ústav ČSAV - Federální
statistický úřad, Brno - Praha 1987.
9
výsledné nodální regiony město - zázemí v oblasti služeb a školství. Jeho práce6
z roku 1983
poskytuje přehled metod výběru středisek maloobchodu, ve své disertační práci v roce 1988
zaměřil svoji pozornost na výzkum středisek maloobchodu a služeb v Československu a jejich
sfér vlivu.
Přední osobností české regionalizace je oprávněně označován Martin Hampl, který
v současnosti působí na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké
fakulty U K a studiu vývoje geografické organizace společnosti se věnuje zhruba třicet let. Ve
spolupráci s Josefem Ježkem a Karlem Kuhnlem zpracovali v roce 1978 komplexní
sociálněgeografickou regionalizaci7
Československa, podkladem byla data z období 1966 -
1973. Na tuto práci v roce 1987 navazuje publikace8
Hampla, Gardavského a Kiihnla, kde se
autoři věnují regionální organizaci a jejím vývojovým tendencím. Hamplová regionalizace9
z roku 2005 je čtvrtá v řadě a navazuje na předchozí práce. V tomto díle autor shrnuje
metodiku z předchozích prací a zabývá se současným stavem a vývojovými změnami
v období transformace. Datovou základnou jsou cenzy z let 1991 a 2001, základními
hodnocenými procesy je dojížďka do zaměstnání a škol. Pro určení středisek je kritériem
populační velikost, regionální systém dělí na mikroregiony 1. a 2. stupně, mezoregiony a
makroregiony.
V současnosti se problematikou spádovosti zabývají např. autoři Josef Kunc, Bohumil
Frantál, Petr Tonev a Zdeněk Szczyrba. Ve své práci1 0
analyzovali dojížďku za
maloobchodem, intenzitu a charakter vazeb mezi brněnskou aglomerací a obcemi v zázemí.
Na základě dotazníkového šetření autoři Josef Kunc, Bohumil Frantál a Petr Tonev
vyhodnotili nákupní spád návštěvníků brněnského nákupního centra - Galerie Vaňkovka1 1
.
Spádovost za službami je tématem také řady diplomových prací. Petr Masíček se ve své
práci1 2
věnoval problematice středisek maloobchodu a jejich spádovému území v regionu
6
MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In: Zprávy geografického ústavu ČSAV.
roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983, s. 61-81. ISSN 0375-6122.
7
Hampl, M., Ježek, J., Kiihnl, K.: Sociálněgeografická rajonizace ČSR, Československá demografická společnost při ČSAV,
Praha 1978, 304 s.
8
Hampl, M., Gardavský, V., Kiihnl, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČR, UK, Praha 1987, 255 s.
9
HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1.
vyd. Praha: DemoArt, 2005, 147 s. ISBN 80-89746-02-X.
1 0
KUNC, Josef, Bohumil FRANTÁL, Petr TONEV a Zdeněk SZCZYRBA. Nákupní spád, nákupní chování a nákupní
centra: příklad brněnské aglomerace: (příspěvek ke studiu denních urbánních systémů). Sociologický časopis [online]. 2012,
č. 5 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/159-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-5-
2012/3295
1 1
KUNC, Josef, Bohumil FRANTÁL a Petr TONEV. Nákupní spád a vybrané nákupní zvyklosti návštěvníků Galerie
Vaňkovka. In Viktorie Klímová, Vladimír Zítek. Sborník příspěvků z XIV. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách.
1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 47-55, 9 s. ISBN 978-80-210-5513-1.
1 2
MASÍČEK, Petr. Střediska regionu Jihovýchod a jejich vybavenost v obchodu a službách [online]. 2007 [cit. 2013-03-05].
Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Stanislav Řehák. Dostupné z:
.
1 0
Jihovýchod. Ivana Bartáková zpracovala v roce 2010 spádovost za službami na Vyškovsku,
podobně jako autorka Jana Brablíková1 4
, která zpracovala spádovost za službami na území
Kroměřížska. Výsledky z těchto jmenovaných diplomových prací byly použity v této práci
pro další komparaci a sledování vývojových tendencí.
1.2 Region
Region jako pojem není jednotně definován, vymezení regionu by mělo odpovídat účelu, pro
který je region vytvářen. Obecně je přijímána definice chápající region jako složitý
dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých
znaků, které jej odlišují od okolí. Z definice je patrné, že pro stanovení regionu jsou důležitá
kritéria, na základě kterých regiony vymezujeme1 5
. Mimo nej obecnější definici, která
považuje region za určitý typ teritoria (fyzický prostor) se stejnými geografickými
vlastnostmi, existuje několik dalších možných definičních přístupů. Ekonomické definice
regionu zohledňují, na rozdíl od zeměpisných, společné výrobní vzorce, tržní vazby, směr
ekonomické závislosti či povahu trhu práce. Funkcionální definice pak kladou důraz na
sociální vztahy a interakce. Z institucionálního hlediska je možno regiony považovat za
institucionální struktury, buď historicky konstituované, či vytvořené uměle s určitou rolí ve
vztahu k administrativě vyššího celku. Některé studie vymezují regiony v rámci umístění na
škále centrum - periferie, jiné zase podle vztahu politického systému regionu k politickému
systému vyššího celku1 6
.
V odborné literatuře se k vymezení tohoto pojmu přistupuje ve dvou základních pojetích objektivním
a subjektivním. Historicky starší pojetí je založeno na objektivních přístupech a
vychází z konceptu geografické determinovanosti. Podstatou tohoto přistupuje předpoklad, že
geografické prostředí a jeho jednotlivé složky předurčují lidské a ekonomické charakteristiky.
V objektivních přístupech je region vymezen na základě reálných a jasně definovatelných
kategorií (např. administrativní hranice, geografické prostředí apod.). Mladší, subjektivní
pojetí vychází z předpokladu, že region a jeho hranice jsou dány lidskou představivostí, resp.
region je spojen s určitými charakteristickými rysy, které jednotlivci pro dané území definují
(např. kultura, historie aj.) a které není možné objektivně vymezit. Z pohledu
regionalistického jde o oblast, která je určována geografickými, geologickými, historickými,
1 3
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spádovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-03-05]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
1 4
BRABLÍKOVÁ, Jana. Spádovost za službami ve vybraném regionu [online]. 2009 [cit. 2013-03-06]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
.
1 5
ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1996. skripta. ISBN
80-7044-112-7.
1 6
DOČKAL, Vít. Ústřední pojmy regionální politiky EU. Středoevropské politické studie, Brno: Mezinárodní politologický
ústav M U Brno, 1/2004. ISSN 1212-7817. 2004.
11
kulturními, sociálně-ekonomickými podmínkami a v neposlední řadě i administrativním
vymezením1 7
.
1.2.1 Typologie regionů
Stejnorodost regionu se stala východiskem pro rozlišení dvou základních druhů regionů:
• homogenní
• nodální
•
Homogenní regiony se vyznačují stejnorodostí základních znaků. Mají stejný charakter
v celém území, jsou vymezené na základě prioritní koncentrace jednoho nebo určité
kombinace odvětví. Takto se vymezují např. regiony průmyslové, zemědělské, turistické
apod1 8
. Homogenní region je území, kde zvolené regionalizační kritérium chápeme jako
určitý fyzickogeografický nebo humánněgeografický jev, na jehož základě je region
vymezen1 9
. Pro tento region jsou příznačné dvě charakteristiky: již zmíněná homogenita, tedy
vnitřní vzájemný vztah a na druhou stranu i určitá diferenciace2 0
. Vymezování homogenních
regionů není zaměřeno na zjištění vzájemných vztahů, ale na nalezení shody.
Nodální regiony (heterogenní, spádové, funkční, uzlové) lze charakterizovat jako určitý
komplex jednotek v prostoru, které jsou vzájemně propojené především prostřednictvím
sídelního centra. Vazby mezi sídly vznikají na bázi poskytování určitých služeb, pracovních
příležitostí, administrativních funkcí soustředěných v centrálním městě2 1
. Kritériem pro
vymezování těchto regionů je intenzita vazeb mezi centrem a prvky zázemí. Jsou založeny na
protikladu koncentrace určitých jevů v regionálním jádru a rozptylu těchto jevů v okolí
střediska. Je pro ně charakteristické nerovnoměrné uspořádání jevů, jsou většinou dynamické
a mohou se měnit. Jako příklad tohoto typu regionu slouží regiony dojížďky do zaměstnání,
do škol, za službami nebo migrační regiony. Tento typ regionu bývá označován jako
sociogeografický region2 2
. Vyznačují se funkční jednotností, skládají se z nodálního centra a
zázemí, které je na centrum vázáno drahami a toky.
1 7
DUŠEK, J. Faktory regionálního růstu a rozvoje (se zaměřením na spolupráci měst a obcí ve Středočeském kraji). 1. vyd.
České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011. 100 s. ISBN 978-80-87472-13-2.
1 8
ZÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 107 s. ISBN
978-80-210-4761-7.
1 9
TOUSEK, Václav, Josef K U N C a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-114-4.
2 0
ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1996. skripta. ISBN
80-7044-112-7.
2 1
ZÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 107 s. ISBN
978-80-210-4761-7.
2 2
ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1996. skripta. ISBN
80-7044-112-7.
1 2
1.2.2 Mikroregion
Z hlediska regionalizace jsou mikroregiony územní celky, v jejichž rámci jsou relativně
uzavřeny nej intenzivnější regionální procesy, především dojížďka do zaměstnání a za
základními druhy služeb. Míra uzavřenosti hlavních procesů i rozsahy mikroregionů jsou ale
značně odlišné, proto je nezbytné určovat objektivně existující rozdíly v mikroregionální
autonomii. Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na
mikroregionální úrovni zcela dominantní pro formování příslušných územních celků.
Mikroregiony 1. stupně jsou často správní obvody obce s rozšířenou působností, v době
totality střediska osídlení obvodního významu, mikroregiony 2. stupně se přibližně rovnají
území okresů. Současná prostorová organizace těchto vztahů má nodální formu, vztah jádro periferie2
3
.
Jako kvazi-mikroregion lze označit účelový svazek venkovských obcí, který není vymezen na
základě funkčních procesů, ale je často konstruován za účelem snadnějšího dosažení
subvencí. Již od roku 1990 se jednotlivé venkovské obce na základě společné vůle mohly
sdružovat za účelem zajištění některých činností veřejné správy. Nejčastějšími typy
spolupráce v prvním období do roku 1998 byly účelové svazky obcí s cílem vybudovat nebo
rozšířit jednotlivé typy technické infrastruktury nebo zajistit jednu zcela konkrétní investici.
Obce se také sdružovaly například z důvodů zajištění provozu regionální skládky. Teprve po
změně přístupu k dotační politice (od 1998) začínají venkovské obce velmi intenzivně
budovat venkovské mikroregiony jako sdružení obcí s cílem zajistit „komplexní" sociálně
ekonomický rozvoj. Toto období je charakteristické překotným vznikem mikroregionů.
Neexistovaly a dosud neexistují žádné legislativní úpravy, které by vedly k přesnějšímu
vymezení územního rozsahu jednotlivých mikroregionů nebo by vymezily formy spolupráce.
Jednotlivé mikroregiony vznikají zcela živelně a zdrojem pro vznik byly především
neověřené informace o předpokládaných typech podpory. Po roce 2000 se dosud živelný
rozvoj spolupráce obcí mění ve více formalizovanou strukturu a zákon o obcích odlišuje
svazky obcí jako veřejnoprávní korporace, které jsou tvořeny pouze obcemi a volnější
mikroregionální sdružení, kde účastníky spolupráce jsou kromě obcí i další právnické
osoby2 4
.
1.2.3 Hierarchie regionů
Rozdílnost kvality a vlastností regionů, resp. rozdílnost ve velikosti a komplexitě, je možné
určit na základě řádovosti regionů - hierarchii2 5
. Sídelní strukturou a prostorovou organizací
společnosti na území ČR se dlouhodobě zabývá Martin Hampl. Jeho zájem se soustřeďuje
2 3
Hampl, M., Gardavský, V., Kiihnl, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČR, UK, Praha 1987, 255 s.
2 4
PERLÍN, Radim. Je strategický plán nástroj rozvoje venkovských mikroregionů?. In: Venkovje náš .svěr[online]. 2006 [cit.
2013-02-17]. ISBN 80-213-1539-3. Dostupné z: http://soclab.pef.czu.cz/pdf/Sbornik_Venkov_neprodejne.pdf
2 5
ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1996. skripta. ISBN
80-7044-112-7.
13
zejména na vývoj sociogeografických systémů, jejichž součástí je také prostorová organizace
obyvatel. Sociogeografické organizace jsou v prvé řadě komplexní územní dělbou
společenských funkcí, a to včetně funkcí podmíněných interakcí společnosti a přírodního
prostředí. Při utváření této organizace se tedy uplatňují a vzájemně podmiňují procesy
ekonomické, sociální, kulturní i ekologické. Páteří této organizace je sídelní a regionální
hierarchie, která je výsledkem i podmínkou dělby funkcí, která významově polarizuje a
současně integruje územní celky a jejich soustavy2 6
. V sociálněgeografické realitě lze
rozlišovat množství různých regionálních procesů, přičemž je často zjištěna jejich vzájemná
nesouhlasnost, stejně jako jejich významová nerovnocennost. Z tohoto důvodu je nutné
určování a vymezování sociálněgeografických regionů zakládat na vyhodnocení významově
primárních vztahů2 7
.
Hamplová regionalizace vychází z dojížďky za prací a dojížďky do škol a stanovil si
následující výchozí zásady:
• mikroregiony 1. stupně vymezuje na základě pracovní vyjížďky
• seskupení mikroregionů 1. stupně do vyšších celků na základě celkové vyjížďky pracovní
i školské
• požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů a vyloučení enkláv, dostatečná
velikost celého regionu i zázemí střediska
S ohledem na tyto zásady stanovuje čtyři základní hierarchické úrovně regionů, mikroregiony
1. stupně, mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregiony. Tyto úrovně určil
kvantitativním rozsahem příslušných celků a kvalitativním typem integračních procesů.
Mikroregiony 1. stupně vymezuje primárně podle pracovní dojížďky a v některých případech
sekundárně podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Dále je
požadována populační velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a 5 tisíc obyvatel zázemí.
Tyto hodnoty označuje jako kritické pro formování funkčního mikroregionů s odpovídající
polaritou střediska a zázemí. Dále rozlišuje dvě skupiny středisek s částečnou mikroregionální
funkcí, které nesplnily podmínky pro zařazení - subregionální typ A (15 tisíc obyvatel
regionu, ale v zázemí je počet obyvatel 2500 - 4999) a subregionální typ B (obyvatel regionu
10000 - 14999, zázemí 5 tisíc obyvatel a více). Mikroregiony 1. stupně se většinou shodují
s územím obce s rozšířenou působností.
2 6
HAMPL, Martin. Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis.
2007, roč. 43, č. 5. s. 889-910. Dostupné z:
http://sreview.soc.cas.cz/uploads/37b063c882ab7d2042ada9a9a649332938bc3085_433_07-5%20Hampl.pdf
2 7
HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÚHNL. Regionálni struktura a vývoj systému osídleni ČSR. 1. vyd.
Praha: Univerzita Karlova, 1989.
14
Mikroregiony 2. stupně jsou vymezeny také populační velikostí - 40 tisíc obyvatel a
jednoznačně byla vybrána ta střediska, která si podřizují jiný mikroregion 1. stupně. Lze je
orientačně přirovnat k územím okresů.
Mezoregiony jsou rozsáhlejší území zhruba na úrovni krajů. N a této úrovni jsou nej důležitější
procesy migrační mobilita obyvatelstva, nedenní dojížďka za prací, dojížďka do vysokých
škol a dojížďka za vyššími službami. U těchto procesuje intenzita a stupeň integrity nižší než
u mikroregionálních procesů.
Makroregion lze charakterizovat jako soběstačný národohospodářský systém. Hampl na této
úrovni vymezuje území celé ČR a naprosto jednoznačnou makroregionální pozici má hlavní
město Praha.
Výše uvedeným způsobem Hampl vymezil regiony na čtyřech hierarchických úrovních, ale
tato hodnocení jsou jen dílčí a jen omezeně postihují integrální regionální význam středisek.
Z tohoto důvodu konstruoval agregátní ukazatel regionálního významu středisek, který
označil jako „komplexní regionální význam". Intenzita vazeb mezi středisky a zázemím se
snižuje v závislosti na zvyšování hierarchické úrovně. V rámci mikroregionů 1. stupně jsou
relativně uzavřeny nej frekventovanější regionální procesy a k výraznému poklesu intenzity
vazeb dochází od úrovně mikroregionů 2. stupně. Pro přiřazení obyvatel k jednotlivým
střediskům určil Hampl následující váhy, které tyto skutečnosti zjednodušeně vyjadřují:
• 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště
• 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně
• 15 % k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně
• 10 % k příslušným střediskům mezoregionů
• 5 % k makroregionálnímu centru, tzn. k Praze
Součtem uvedených počtů je potom vyjádřen komplexní význam střediska - počet komplexně
vázaného obyvatelstva k tomuto středisku2 8
.
1.3 Metody výběru obslužných středisek
Tato kapitola je zpracována na základě zprávy RNDr. Jaroslava Matyáše, CSc.2 9
, který ve své
práci uvádí, že při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně lze
využít dva následující metodické přístupy:
• Statické charakteristiky - vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a
využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech. Využití dat statistických úřadů.
2 8
HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy ajejich obecný kontext.
1. vyd. Praha: DemoArt, 2005, 147 s. ISBN 80-89746-02-X.
2 9
M A R Y A S , Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jej ich vlivu. In: Zprávy geografického ústavu ČSAV.
roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983, s. 61-81. ISSN 0375-6122.
15
• Dynamické charakteristiky - vymezení středisek na základe velikosti obsluhovaného
území, tedy na základě obslužných procesu mezi sídly. Data zjišťovaná anketárním
šetřením spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel.
1.3.1 Vymezení obslužných středisek na základě statistických charakteristik
Z Christallerovy teorie centrálních míst většinou vycházejí autoři, kteří určují obslužná
střediska na základě statistických charakteristik podle druhů funkcí sídla a podle přebytku
významnosti sídla. Metoda hodnocení koncentrace druhů funkcí sídla je spíše orientační a
málo výstižná, bere v úvahu pouze potencionální možnost sídla stát se střediskem. Neurčuje,
jestli sídlo skutečně plní funkci střediska i pro své zázemí. Tato metoda je vhodná pouze při
nedostupnosti jiných dat, nebo pokud je doplněná dalšími charakteristikami.
Metoda určení střediskovosti sídla podle přebytku významu zjišťuje, zda sídlo dosahuje vyšší
ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na jednoho obyvatele ve zkoumaném území a
vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. Tato metoda staví na následujících
ukazatelích:
• počet obslužných zařízení
• kapacita obslužných zařízení
• využití obslužných zařízení
Při hodnocení středisek podle přebytku významu uvádí Matyáš jako nejméně vhodná data o
počtu obslužných zařízení, samotný počet zařízení nevypovídá o kapacitě nebo o využití,
které jsou velmi variabilní. Hodnocení založené na kapacitě zařízení je založeno na datech o
zaměstnanosti v obslužné sféře, porovnává podíl zaměstnaných v těchto odvětvích v sídle
s průměrným počtem zaměstnaných v odvětví ve zkoumaném území nebo v celé zemi.
Poslední metodika hodnocení je založená na údajích o využití obslužných zařízení a pracuje
s daty o realizovaném maloobchodním obratu, tato metoda je považována za nej vhodnější.
1.3.2 Vymezení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik
Metodické postupy založené na dynamických charakteristikách, zejména na údajích o
spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se používají nejen pro výběr a hierarchické
členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a
zjištění intenzity vztahu středisko - zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva za nákupy nejsou
běžně statisticky zjišťovány, ale získávají se pomocí anketárních šetření. Z metodického
hlediska můžeme za nejvhodnější považovat anketami šetření prováděná přímo
v domácnostech, a to buď formou interview, rozesíláním dotazníků poštou nebo přes soustavu
základních škol, kdy odpovídají rodiče dětí. Pro zpracování rozsáhlejšího území je to však
těžko technicky proveditelné, proto je vhodné použít náhradního šetření prováděného např.
přes tajemníky obecních úřadů nebo učitele škol. I když tyto výsledky nemusí být vždy plně
reprezentativní, odrážejí realitu mnohem lépe než použití statistických charakteristik.
16
1.4 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek
Následující kapitola opět vychází z prací RNDr. Jaroslava Matyáše, CSc. Pro geografii
maloobchodu a služeb je významným problémem vymezení sfér vlivu obslužných středisek.
Dojížďka za občanským vybavením je totiž tak jako dojížďka do zaměstnání jedním
z významných regionotvorných procesů. Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek se
v první řadě používají metodiky založené na využití interakčních modelů a na využití údajů
z anketárního šetření.
1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů
Mezi nej používanější interakční modely patří gravitační modely a modely intervenujících
příležitostí. Gravitační modely vycházejí z Newtonova gravitačního zákona a zpočátku byly
používány k demografickým výzkumům, vyjadřovaly vzájemné působení pomocí počtu
obyvatel středisek a vzdálenosti s nimi. Pozdější vývoj vedl k zevšeobecnění proměnných.
V závislosti na tom, zda některá z proměnných není dána a musíme j i nahrazovat zástupnou
proměnnou, dělí se gravitační modely na modely s omezením a bez omezení. Nejznámějším
gravitačním modelem bez omezení je tzv. Reillyho zákon maloobchodní gravitace. Spádové
oblasti určuje na základě výpočtu bodů rovnováhy, pro které platí, že pravděpodobnost cesty
za nákupem do jednoho střediska je stejná jako pravděpodobnost cesty za nákupem do
konkurenčního střediska. Tento model ale neobsahuje všechny aspekty, které působí na
rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska. V geografii maloobchodu a služeb
jsou z gravitačních modelů s omezením nej používanější hlavně modely omezené poptávkou,
z nich nejznámější je Huffův model. Ten definuje podíl cest za nákupy z určitého sídla do
všech středisek. Tento podíl lze považovat za pravděpodobnost, že určité středisko bude
vybráno jako cíl nákupů obyvateli sídla. Výhodou Huffova a jemu podobných modelů
je pravděpodobnostní pojetí a možnost rozdělit spádová území mezi více než dvě střediska.
Model intervenujících příležitostí předpokládá, že vyjíždějící bere v úvahu každou příležitost,
pokud existuje určitá pravděpodobnost, že budou jeho potřeby uspokojeny. Tento model se
spíše používá pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích.
Interakční modely mají pro vymezení spádových oblastí následující omezení:
• požadují rovnovážný stav zkoumaného jevu
• považují prostorový systém za uzavřený, neuvažují se cesty za nákupy mimo
zkoumané území
• jsou založeny na bydlišti obyvatel, neuvažují spádovost za nákupy založené na
pracovišti
3 0
MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In: Zprávy geografického ústavu ČSAV.
roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983, s. 61-81. ISSN 0375-6122 a MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmlstnl střediska
maloobchodu a služeb v ČSSR ajejich sféry vlivu (Výzkumná zpráva), Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988, 96 s.
1 7
• jsou omezeny výběrem ukazatelů, kterými se určuje střediskovost sídla i dopravní
funkci
• předpokládají pokles výdajů se vzdáleností
1.4.2 Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření
Pro anketami šetření vedené ke zjištění spádovosti za nákupy a službami se používají dva
způsoby:
• anketou ve vybraných zařízení obslužné sféry určitého střediska
• anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti
Anketami šetření prováděné ve všech sídlech zkoumané oblasti je nejvýstižnější a proto je
tato metoda považována za nejvhodnější ke stanovení středisek a určení sfér jejich vlivu. Při
anketárním šetření prováděném v obslužných zařízeních střediska je totiž obtížné stanovit
kritéria k určení rozsahu spádového území a určit intenzitu vztahu středisko - zázemí. Pro
vymezení sfér vlivu středisek j e použitelná j en v omezené míře.
Následuje popis Matyášovy3 1
metody pro vymezování sfér vlivu obslužných středisek, která
je pro tuto práci stěžejní a je použita v praktické části.
Vykazované směry spádu byly podle intenzity spádu rozděleny do tří kategorií:
• převážný spád - 10 bodů
• částečný spád - 5 bodů
• výjimečný spád - 1 bod
Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v d a n é m obslužném
procesu j, přiřazena hodnota vy. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující
obec v tomto obslužném procesu:
K: = ^ *100
L
' PC..*PT.
V J
Kde:
Ty - bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j
PCij - počet cílů v tomto typu
PTj - součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí
v obslužném procesu j.
3 1
MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmistni střediska maloobchodu a služeb v ČSSR ajejich sféry vlivu (Výzkumná zpráva), Brno:
Geografický ústav ČSAV, 1988, 96 s.
18
Pro každou obec se součet těchto v,y rovnal 100 % u každého obslužného procesu j. Následně
byl ke každému obslužnému procesu podle významu resp. frekvence využívání přidělen
koeficient kj. Celkový relativní význam cv, cíle i pro danou obec za všechny hodnocené
obslužné procesy se potom rovnal:
Zde opět platí, že v každé obci se součet hodnot cvi rovná 100 %. Jako zásadní problém při
vymezování sfér vlivu obslužných středisek uvádí Matyáš ohodnocení důležitosti
jednotlivých procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání. Matyáš vycházel
především z počtu uváděných cílů v tehdejším Československu za předpokladu, že nejvíce
„cílových obcí" je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a
tedy u nej významnějších, resp. současně nej frekventovanějších obslužných procesů. Na
základě rozboru hlavních cílů (cíle převážných nákupů) byly stanoveny čtyři podskupiny
základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení byl těmto
podskupinám přidělen koeficient. Tento koeficient byl určen podle poměrů počtů hlavních
cílů, které byly uvedeny v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za
speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních
obslužných procesů na nadlokální úrovni. Poměry byly určeny následovně:
speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného
průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 :
4,0.
Koeficienty byly stanoveny:
• koeficient 1 - nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového
zboží
• koeficient 2 - nákupy léků
• koeficient 3 - nákupy běžného průmyslového zboží
• koeficient 4 - nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby
K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu, kdy
celkový relativní význam druhého nej silněj šího střediska nedosahoval více než dvě třetiny
hodnoty celkového relativního významu prvního nej silněj šího střediska. Ostatní obce, které
nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za
oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich
obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.
19
1.5 Metoda sběru dat
Za standardní metodu získávání kvantitativních údajů je považováno dotazování. Existuje
mnoho dotazovacích metod, ale všechny sdílí společnou závislost získaných údajů na
zvolených otázkách. Forma položené otázky a hlavně volba slov ovlivňují charakter odpovědi
a tím i konečná data3 2
. Dotazování je nejběžněji využívaná metoda empirického výzkumu a je
založená na výpovědích lidí - respondentů. Dotazování má své nezastupitelné místo ve
výzkumu především těch skutečností, o kterých jiným způsobem informace získat nelze.
Základním pravidlem je dotazovat se jen na to, co nelze jiným způsobem změřit, zjistit,
spočítat. Nástroje, které se opírají o výpovědi respondentů, se označují jako dotazovací
techniky. Existuje celá řada těchto technik, které se od sebe liší různými kritérii:
• podle stupně standardizace rozhovoru
• podle počtu respondentů - individuální nebo skupinový rozhovor
• osobní a neosobní forma, např. písemné, telefonické, elektronické dotazování
• podle počtu témat
• jednorázové nebo opakované dotazování3 3
1.5.1 Individuální osobní rozhovor
Dále bude popsána technika dotazování, která byla použita při vlastním šetření. Touto
technikou byl individuální osobní rozhovor prostřednictvím dotazníku.
Osobní rozhovory jsou metodou číslo jedna v primárním sběru informací. Výhodou je
například získání pozornosti respondenta na delší dobu, tazatel má větší možnost kontroly a
zaznamenává menší počet odmítnutí odpovědět než při telefonických rozhovorech.
Respondenti mají delší čas na rozmyšlenou a tazatel tak lépe porozumí hodnotě odpovědi.
Respondent má také větší pocit důvěrnosti oproti anonymnímu telefonickému rozhovoru.
Existují i nevýhody této techniky, zejména časová náročnost a nákladnost, komplikovaná
organizace3 4
. Pro přiměřené používání individuálního osobního rozhovoru ve výzkumu je
nutné porozumět podstatě interakce mezi tazatelem a dotazovaným a uvědomit si, co všechno
tuto interakci ovlivňuje. Osobní dotazování je ovlivněno:
• Předmětem dotazování a vztahem obou účastníků k tomuto předmětu.
• Scénářem (formulářem) rozhovoru, podle kterého je rozhovor veden a kam se zapisují
odpovědi respondenta. Uplatňují se zde obsah a formulace otázek, jejich návaznost a
pořadí.
3 2
HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. vyd. Bmo: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-917-8.
3 3
SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVA a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha:
Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4.
3 4
HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-917-8.
2 0
• Prostředím, kde probíhá. Jiný rozhovor je v rušném a jiný v nerušeném prostředí. Jiný
zase v prostředí, které je svázáno s obsahem dotazování neboje k němu neutrální.
• Osobností dotazovaného a tazatele a jejich interakcí. V průběhu interakce k tomu
přistupuje veškerá komunikace, která v této dvojici proběhne, tj. jak verbální, tak
neverbální3 5
.
Dotazník je strukturovaný sled otázek, navržených za účelem zjištění názorů a faktů a
následného zaznamenání těchto údajů. Prvotní rolí dotazníku je získání přesných informací od
respondentů. Dále dotazník poskytuje strukturu rozhovorům, jelikož je důležité pokládat
respondentům stejné otázky. Dotazník také plní funkci standardního formuláře, do kterého se
zapisují odpovědi dotazovaných3 6
.
3 5
SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVA a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha:
Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4.
3 6
HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-917-8.
2 1
2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ
Tato kapitola vymezuje zkoumané území - SO ORP Bučovice a částečně také charakterizuje
území okresu Vyškov. Cílem je přiblížit zkoumané území z hlediska přírodních poměrů,
administrativního členění, demografických a ekonomických ukazatelů. Vzhledem k tomu, že
tato práce srovnává analýzu procesů obslužné spádovosti v současnosti, s výzkumem
provedeným v roce 1970, jsou zde porovnány i vybrané ukazatele těchto let.
2.1 Přírodní poměry a administrativní dělení
Oblast zkoumaného území je správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP)
Bučovice, který je součástí Jihomoravského kraje a leží v jihovýchodní části okresu Vyškov.
Grafické zobrazení polohy SO ORP Bučovice a okresu Vyškov (SO ORP Vyškov, Slavkov u
Brna a Bučovice) v rámci Jihomoravského kraje poskytuje obrázek č. 1, mapa s
administrativním rozdělením okresu Vyškov je k dispozici v příloze C.
Obrázek č. 1: Správní obvody Jihomoravského kraje
Boskovice
Pramew:http://www.3260.cz/jihomoravsky kraj.htm
Sídelní struktura okresu Vyškov je odedávna ovlivněna přírodními podmínkami. Osídlení
oblasti je značně nerovnoměrné, převážná část obcí leží v oblasti úvalů a pahorkatin (oblast
Slavkov a Bučovice), ve Vyškovské bráně a jižní Hané. Je to důsledkem jednak
komunikačního významu Vyškovské brány a jednak příhodných podmínek pro
zemědělství. Statut města má 5 obcí - Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u
22
Brna a Vyškov. Podle správního území těchto obcí byly od počátku roku 2007 narovnány
hranice okresu, tím tedy obec Mouchnice, která nyní patří pod ORP Kyjov, přešla do okresu
Hodonín. Správní obvod Vyškova má nej větší rozlohu - 547 km2
, patří sem 42 obcí, následují
Bučovice s rozlohou 171 km2
, patří sem 20 obcí.
Obrázek č. 2: Správní obvod ORP Bučovice
katastrálni území
Pramew.http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/administrativni mapa so orp bucovice/$File/ORP6205.ipg
Správní obvod Slavkova u Brna má rozlohu 158 k m 2
a 18 obcí. K nižšímu správnímu členění:
Bučovice a Slavkov u Brna plní zároveň i funkci pověřeného obecního úřadu (POU), v rámci
ORP Vyškov jsou celkem 3 P O U - Ivanovice na Hané, Rousínov (obce 2. stupně) a Vyškov,
navíc Vojenský újezd Březina3 7
. SO ORP Bučovice zabírá 26 katastrálních území o celkové
rozloze 17 103 ha. Podle údajů C S U tvoří největší podíl na celkové rozloze zemědělská půda
- 68 %, podíl lesních pozemků je 22 % a nej menší podíl 1,7 % zaujímají zastavěné plochy.
3 7
Čerpáno z:CHARAKTERISTIKA OKRESU A VÝVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY. CZSO [online]. 2005 [cit. 2012-02-23],
Dostupné z: http://www.czso.ez/xb/edicniplan.nsf/o/13-6228-03-2001-l charakteristika okresu a vývoj sidelni struktury.
CHARAKTERISTIKA OKRESU VYŠKOV. CZSO [online]. 2009 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z:
http://www.czso.ez/xb/redakce.nsf/i/charakteristika okresu vyskov. Historie a současnost města. Město Bučovice [online],
6.9.2006 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.bucovice.cz/vismo/dokumentv2.asp7id org= 1516&p 1 =60&id=53,
O spolku obcí. Mezihoří [online]. 2008 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/o-spolku-obci-p659
23
2.2 Obce SO ORP Bučovice
Součástí SO ORP Bučovice je jedno město, jeden městys a osmnáct obcí. Výčet obcí je
následující: Bohaté Málkovice, Brankovice, Bučovice, Dobročkovice, Dražovice,
Chvalkovice, Kojátky, Kožušice, Křižanovice, Letonice, Malinky, Milonice, Mouřínov,
Nemochovice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Rašovice, Snovídky a Uhřice. Z údajů, které
poskytuje tabulka č. 1, vyplývá, že nejvyšší počet obyvatel (6455) žije v Bučovicích, dále
obce Letonice, Nesovice, Dražovice a městys Brankovice mají počet obyvatel v rozmezí 806
- 1418. V těchto obcích je také nejvyšší počet ekonomických subjektů. Míra nezaměstnanosti
je nejvyšší v obcích Malinky (33,3 %) a Kožušicích (28,20 %), kde žije nejnižší počet
obyvatel z celého SO ORP Bučovice. Kožušice mají také nejmenší podíl ekonomicky
aktivních obyvatel (EAO) a to 36 %. Naopak největším podílem 56 % E A O disponuje obec
Rašovice. Průměrný věk obyvatel těchto obcí se pohybuje kolem 40 let, nej mladší
obyvatelstvo má obec Kojátky, kde v roce 2010 dosáhl průměrný věk obyvatel 37,8 let a
nejvyšší průměrný věk obyvatel 43,7 let vykazuje obec Chvalkovice.
Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele obcí SO ORP Bučovice k 31.12. 2010
Rozloha
(km2
)
Počet
obyvatel
EAO
(%)
Průměrný
věk
Počet
ekonomických
subiektů
Míra
nezaměstnanosti
(%)
1. zmínka o
obci v roce
Bohaté 4,83 260 51 40,4 41 12,8 1349
Brankovice 12,15 888 53 40,1 185 11,5 1348
Bučovice 31,19 6455 50 40,3 1444 9,7 1343
Dobročkovice 5,03 195 42 42,6 38 8,5 1348
Dražovice 6,41 806 50 40,4 186 8,2 1382
Chvalkovice 6,94 261 44 43,7 67 17,2 1389
Kojátky 5,82 349 44 37,8 80 12,3 1358
Kožušice 7,18 109 36 41,2 20 28,2 1353
Křižanovice 4,79 760 50 40,3 147 9,8 1131
Letonice 11,01 1418 50 40,3 298 9,8 1235
Malinky 3,41 138 48 41,7 21 33,3 1408
Milonice 4,98 349 45 42,6 70 15,3 1349
Mouřínov 11,53 455 46 41,7 69 15,7 1381
Nemochovice 10,58 279 47 41,6 54 10,8 1353
Nemotice 3,68 375 45 42,2 75 12,5 1371
Nesovice 10,27 1148 46 42 222 8,5 1131
Nevojice 10,61 395 49 41,1 97 13 1353
Rašovice 5,66 627 56 39,7 137 11,1 1131
Snovídky 10,55 361 49 40,8 63 10,8 1360
Uhřice 4,37 263 44 39,2 42 15,4 1368
Pramen: ČSÚ, Veřejná databáze, MPSV, vlastní zpracováni
Počet obyvatel ve většině obcí SO ORP Bučovice byl v roce 2011 nižší než v roce 1970,
pouze Bučovice, Letonice, Křižanovice, Dražovice a Brankovice vykazují nárůst absolutního
24
počtu obyvatel. Nej větší pokles obyvatel vykazuje obec Kožušice (58 %), Dobročkovice (43
%), Nemochovice (40 %) a Malinky (36 %). Tyto obce se vyznačují špatnou dopravní
obslužností, nízkou občanskou vybaveností a prakticky nulovými pracovními příležitostmi.
Celkový počet obyvatel regionu se od roku 1970 do roku 2001 snížil o 539 osob, ale podíl
ekonomicky aktivních osob (EAO) je shodný, a to 48 %. Údaje o absolutním počtu obyvatel
v roce 1970 poskytuj e tabulka č. 4, o vybavenosti obcí v roce 2011 príloha G.
Základní přehled z hlediska hospodaření a zadluženosti obcí poskytuje tabulka č. 2. Finanční
soběstačnost udává podíl vlastních příjmů a běžných výdajů. Míra samofinancování vlastními
příjmy je nej nižší v Brankoví cích (55 %), naopak Dražovice, Kojátky, Křižanovice, Malinky,
Nemochovice, Nesovice, Nevojice a Rašovice plně pokryjí své běžné výdaje vlastními
příjmy. Finanční nezávislost udává podíl vlastních příjmů a celkových příjmů, zbytek příjmů
je závislý na transferech. Zde si nejlépe stojí obec Letonice (94 %) a na opačné straně
žebříčku je obec Bohaté Málkovice (27 %). Ukazatel dluhové služby je příznivý, k hranici 30
% stanovené Ministerstvem financí ČR se žádná z obcí v regionu nepřibližuje. Obce, jejichž
ukazatel celkové likvidity bude k 31. 12. daného roku v intervalu <0; 1> a zároveň podíl
cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 %, se považují za obec s vyšší mírou rizika
hospodaření. Tyto dvě podmínky také nesplňuje žádná ze sledovaných obcí.
Tabulka č. 2: Vybrané ukazatele hospodaření obcí SO ORP Bučovice k 31.12. 2010
Finanční
soběstačnost
(%)
Finanční
nezávislost
(%)
Ukazatel dluhové
služby
(%)
Podíl cizích zdrojů k
celkovým aktivům
(%)
Celková
likvidita
Bohaté Málkovice 79 27 0 1,82 2,9
Brankovice 52 35 3,99 3,59 3,61
Bučovice 69 48 4,42 9,15 0,67
Dobročkovice 99 79 0 0,1 59
Dražovice 100 88 14,5 4,54 3,07
Chvalkovice 88 84 10,85 20,16 6
Kojátky 100 87 0 0,59 27,5
Kožušice 69 64 5,56 16,72 7,24
Křižanovice 100 86 0 1,97 5,73
Letonice 86 94 0 3,11 0,7
Malinky 100 86 0 0,22 168,22
Milonice 86 82 0 1,71 2,1
Mouřínov 64 89 0 1,49 8,39
Nemochovice 100 81 5,47 13,94 0,67
Nemotice 95 80 12,33 9,08 1,41
Nesovice 100 84 0 7,52 2,06
Nevojice 100 93 10,9 4,68 2,17
Rašovice 100 90 0 0,96 4,1
Snovídky 90 85 6,29 5,66 1,39
Uhřice 81 84 0 18,44 0,38
Pramen: ÚFIS, vlastní výpočty a zpracování
25
2.3 Obyvatelstvo a ekonomické ukazatele
Hustota zalidnění v ORP Bučovice, to znamená podíl počtu osob na km2
, dosáhla v roce 2010
hodnoty 92,9 a v průběhu předchozích deseti let vykazuje rostoucí tendenci. Jak vyplývá
z tabulky č. 3, ve sledovaném období počet obyvatel SO ORP Bučovice narůstal, kromě roku
2007, kdy byl počet obyvatel o 13 osob nižší než v roce předcházejícím. Celkový i přirozený
přírůstek obyvatel se od roku 2008 pohyboval v kladných číslech.
Tabulka č. 3: Vybrané demografické ukazatele za ORP Bučovice v letech 2006 -2010
2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel 15740 15727 15744 15834 15891
Přirozený přírůstek obyvatel -21 -6 24 19 46
Celkový přírůstek obyvatel 27 -13 17 90 57
Průměrný věk mužů 38,1 38,4 38,6 38,9 39,2
Průměrný věk žen 41,3 41,6 41,9 41,9 42,1
Podíl obyvatel starších 65 let (%) 14,7 14,9 15,2 15,6 15,8
Index stáří 95,3 99 103,8 108 108,4
Pramen: ČSÚ, Veřejná databáze, vlastní zpracování
Je také patrné stárnutí obyvatelstva. Zvyšuje se jak průměrný věk mužů i žen, tak roste i
hodnota ukazatele indexu stáří, který vyjadřuje počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve
věku 0 - 1 4 let. Podrobnější údaje o přirozeném přírůstku, přírůstku stěhováním a celkovém
přírůstku obyvatel v regionu a v jednotlivých obcích v letech 2003 - 2006 poskytuje příloha
B. Ze srovnání ukazatelů z roku 1970 a 2011 za okres Vyškov vyplývá, že se absolutní počet
obyvatel okresu Vyškov zvýšil o 3071 osob, ale přirozený přírůstek se snížil přibližně
čtyřikrát. Podíl E A O dosahuje shodné úrovně, stejně jako počet lékařů na 1000 obyvatel.
Nej větší rozdíly jsou v počtu sňatků a v počtu dokončených bytů, tyto ukazatele měly v roce
2011 přibližně poloviční hodnoty roku 1970. Srovnání dalších ukazatelů z oblasti školství,
zdravotnictví nebo životní úrovně poskytuje příloha I.
Náhled na vývoj počtu obyvatel v okresech jihomoravského kraje v posledních 100 letech
poskytuje graf č. 1. Počet obyvatel okresu Vyškov se smírnými výkyvy udržuje po celé
období v průměru na hodnotě 90 000, podobný trend lze sledovat i v okrese Blansko.
V okresech Znojmo, Hodonín a Břeclav je patrný výrazný úbytek obyvatel v poválečném
období, v průměru o 11 000 osob. Brno - město jako jediný okres nezaznamenal pokles
obyvatel po 2. světové válce a počet obyvatel se v průběhu 100 let téměř zdvojnásobil.
V okrese Brno - venkov v posledních deseti letech počet obyvatel výrazně vzrostl, a to o
40 264 osob.
26
Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v okresech jihomoravského kraje v období 1910 - 2011
4 5 0 0 0 0
3 5 0 0 0 0
2 5 0 0 0 0
2 0 0 0 0 0
1 5 0 0 0 0
1 0 0 0 0 0
5 0 0 0 0
- B i a n s k o
- B r n o - m ě s t o
- B r n o - v e n k o v
- B ř e c l a v
- H o d o n ín
• V y š k o v
• Z n o j m o
1 9 1 0 1 9 2 1 1 9 3 0 1 9 5 0 1 9 6 1 1 9 7 0 1 9 8 0 1 9 9 1 2 0 0 1 2 0 1 1
Pramen: CSU, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, Veřejná databáze, vlastní zpracování
Graf č. 2 přibližuje vzdelanostní strukturu obyvatelstva ve věku 15 a více let podle
předběžných výsledků SLDB 2011. Mezi obyvateli tvoří největší podíl nej vyššího
dosaženého vzdělání střední - vyučen bez maturity. Dále 28 % obyvatel má středoškolské
vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného, 24 % obyvatel dosáhlo pouze základní
vzdělání a 8 % vysokoškolské vzdělání.
Graf č. 2: Vzdelanostní struktura obyvatel SO ORP Bučovice v roce 2011
2
\
r
v
základní
vyučen
středoškolské
vysokoškolské
bezvzdělání
Pramen: SLDB 2011 -předběžné výsledky, vlastní zpracování
27
Oproti předchozímu sčítání v roce 2001 klesl podíl osob se základním vzděláním o 4 % a
osob s výučním listem o 3 %. Naopak o 4 % se zvýšil podíl osob s maturitou a o 3 %
s vysokoškolským vzděláním. Tento trend lze označit jako pozitivní, vzdělanost obyvatel
roste.
Graf č. 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP okresu Vyškov a ČR v období 2005 - 2010
(k 31.12.)
2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pramen: MPSV, vlastní zpracování
Vývoj míry nezaměstnanosti je pro bučovický region dlouhodobě nepříznivý.
Nezaměstnanost na tomto území po celé sledované období převyšuje celorepublikový průměr
a také v rámci okresu dosahuje trvale nejvyšších hodnot. Pouze období pozitivního
makroekonomického vývoje v letech 2007 - 2008 se odrazilo na nižší nezaměstnanosti v SO
ORP Bučovice, přesto nebyla pokořena hranice 6 %, míra nezaměstnanosti
v celorepublikovém průměru ani míra nezaměstnanosti v ostatních regionech vyškovského
okresu. V prosinci 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti v SO ORP Bučovice 10,8 %, což je o
1,2 % vyšší hodnota než celorepublikový průměr a v rámci okresu o 1,8 % vyšší než v SO
ORP Slavkov u Brna, a o 1,3 % vyšší než v SO ORP Vyškov. Obyvatelé mikroregionu
Bučovicko mají na trhu práce obtížnou situaci, důvodem je zejména nižší počet
ekonomických subjektů a špatná dopravní dostupnost na odpolední a noční směny směrem na
Vyškov a Brno.
Přestože ve zkoumaném území ve srovnání s okolními regiony existuje méně ekonomických
subjektů, jejich počet má rostoucí tendenci. Podle údajů C S U bylo v roce 2010 na tomto
území 3267 ekonomických subjektů, což je o 759 více než v roce 2000, v roce 2011 počet
ekonomických subjektů dosáhl počtu 3356. Graf č. 4 přibližuje jejich převažující činnost. Od
roku 2000 klesl podíl zemědělské činnosti o 8,8 %, podíl ostatních činností se vyvíjel bez
výraznějších změn. Z komparace se sousedním regionem SO ORP Slavkov u Brna, který je
velikostně srovnatelný (rozloha 158 km2
, 18 obcí a 21819 obyvatel) se SO ORP Bučovice
vyplývá, že kromě zemědělství bylo v roce 2011 ve všech oblastech činnosti ekonomických
28
subjektů na území Bučovicka menší počet a to se mimo jiné následně odráží i na vyšší
nezaměstnanosti. Příloha J přináší podrobnější přehled o zaměření ekonomických subjektů a
srovnání se SO ORP Slavkov u Brna.
Graf č. 4: Podíl ekonomických subjektů v ORP Bučovice podle odvětví činnosti k 31.1.
2010
zemědělství
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
2.4 Doprava
Dopravní obslužnost v obcích se odvíjí od přítomnosti či absence silniční či železniční tepny
v obci. Obce ležící na rychlostní komunikaci E 50 a železniční trati uvádějí dobrou dopravní
obslužnost ve směru těchto tepen, zejména směrem na Bučovice a Brno. V ostatních obcích je
dopravní obslužnost nevyhovující, především spojení s městem Vyškov. V polovině roku
2008 byla spuštěna další etapa (E4B) Integrovaného dopravního systému (IDS J M K ) , která
propojila východní oblast Vyškovská aKyjovska s ostatními linkami Jihomoravského kraje3 8
.
Železniční dopřávaje zde páteřním systémem na trase Brno - Slavkov u Brna - Bučovice Kyjov
- Veselí nad Moravou, železniční zastávky regionálního vlaku jsou na území ORP
Bučovice v obcích Bučovice, Brankovice, Křižanovice, Nemotice, Nesovice a Nevojice.
Regionální autobusové linky IDS J M K zajišťující obsluhu jednotlivých měst a obcí jsou
vedeny do přestupních terminálů umožňujících přestup na páteřní linky nebo do přestupních
terminálů na okraji města Brna s přestupem na tramvajovou dopravu, pokud zajišťují spojení
cestujících ve směru na Brno, nebo do regionálních center, pokud zajišťují spojení do těchto
regionálních center. Regionální autobusová linka č. 156 spojuje Bučovice, BohdalicePavlovice,
Hlubočany, Vyškov a regionální autobus na lince č. 166 Brankovice,
Nemochovice, Hvězdlice, Bohdalice-Pavlovice, Vyškov. Z krajského města Brna vyjíždí
regionální autobus se zastávkou vLetonicích a Bučovicích, dále IDS J M K provozuje
Rozvojová strategie Svazku obcíMezihoří na období 2010 - 2013: aktualizované znění k 31.12.2009 [online]. 2009 [cit.
2012-11-01]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/rozvojova-strategie-so-mezihori-2007-2013-p712
29
regionální autobusy, které spojují jednotlivé obce regionu s přestupním terminálem v
Bučovicích3 9
.
Obrázek č. 3: Regionální linky IDS J M K ve zkoumaném regionu a okolí
Pramen: http://www.idsimk.cz/mapa/Plan-site-celek.sif
2.5 Dojížďka obyvatel ORP Bučovice dle SLDB 2001 a SLDB 1970
Přehled o dojížďce obyvatel regionu do zaměstnání podle Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB)
2001 a 1970, poskytuje tabulka č. 4. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné,
v roce 1970 byli pomáhající členové rodiny v zemědělství, resp. v soukromém sektoru
zahrnuti do kategorie ekonomicky neaktivních, v roce 2001 naopak do kategorie ekonomicky
aktivních. Obce Milonice a Uhřice byly v období 1964 - 1989 sloučeny, z toho důvodu nejsou
z roku 1970 dostupné údaje za jednotlivé obce. Celkově ze všech obcí regionu vyjíždí za
zaměstnáním v rámci okresu 39 % E A O , což znamená oproti roku 1970 nárůst o 7 %. Naopak
podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo okres zaznamenal v roce 2001 oproti roku 1970
pokles o 5 %. Největší nárůst podílu vyjíždějících E A O v rámci okresu vykazují Bohaté
Málkovice a Dražovice (o 23 %), naopak pokles je zaznamenán u vyjíždějících mimo okres u
většiny obcí s výjimkou Chvalkovic, Nemochovic a Snovídek. V územním srovnání dojíždí
KORDIS JMK. Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2012 až 2016: aktualizace č. 1. 2012, 49 s.
30
za zaměstnáním ve větší míře obyvatelé malých obcí, kde je minimum pracovních příležitostí.
Zvýšení podílu vyjíždějících za zaměstnáním lze také přičíst transformaci ekonomiky,
snižování přezaměstnanosti po roce 1989, ukončení nebo omezení činnosti zemědělských
družstev v menších obcích a z toho plynoucí pokles pracovních míst v místě bydliště.
Tabulka č. 4: Dojížďka obyvatel obcí ORP Bučovice do zaměstnání v roce 1970 a 2001
Počet obyvatel Počet EAO EAO (%)
Z toho vyjíždějící do zaměstnání (%)
Počet obyvatel Počet EAO EAO (%)
v rámci okresu mimo okres
1970 2001 1970 2001 1970 2001 1970 2001 1970 2001
Bohaté Málkovice 374 249 175 133 47 53 41 64 15 10
Brankovice 894 933 418 471 47 50 29 34 26 21
Bučovice 5848 6321 2797 3247 48 51 15 15 22 17
Dobročkovice 351 210 173 82 49 39 29 49 22 15
Dražovice 831 826 364 402 44 49 23 46 29 28
Chvalkovice 425 244 227 116 53 48 44 47 7 18
Kojátky 419 349 349 154 47 44 27 36 17 14
Kožušice 271 106 138 39 51 37 17 10 33 33
Křižanovice 739 709 310 379 42 53 29 37 44 31
Letonice 1322 1440 656 712 50 49 41 43 26 23
Malinky 219 142 106 66 48 46 17 36 38 33
Milonice 506 337 392* 157 46* 47 37* 48 21* 17
Mouřínov 644 467 307 210 48 45 48 49 22 14
Nemochovice 446 291 221 130 50 45 25 34 14 19
Nemotice 550 353 216 168 39 48 31 38 43 33
Nesovice 1356 1124 660 529 49 47 42 32 29 28
Nevojice 328 403 158 193 48 48 39 41 39 22
Rašovice 809 667 413 350 51 52 34 36 34 25
Snovídky 469 348 210 176 45 51 47 36 26 34
Uhřice 344 237 * 117 * 49 * 50 * 13
Celkem/průměr 17142 15756 7898 7831 48 48 32 39 27 22
Pramen: SLDB 2001, SLDB 1970, Statistická ročenka okresu Vyškov - 1976, vlastní zpracování
*Milonice-Uhřice byly v roce 1970 integrovány - společná data
2.6 Dobrovolné svazky obcí ORP Bučovice
Svazek obcí Mezihoří byl založen jako dobrovolný svazek obcí v roce 2006. N a rozvoji
společného území začaly spolupracovat obce Dobročkovice, Chvalkovice, Kožušice,
Malinky, Milonice, Nemochovice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Snovídky, Uhřice, městysy
Brankovice a Hvězdlice a město Bučovice, to však na vlastní žádost ukončilo členství k 31.
12. 2006. Většina obcí spadá pod ORP Bučovice, pouze Hvězdlice patří do ORP Vyškov.
Obce začaly spolupracovat již v roce 2003, kdy založily Dobrovolný svazek Mezihoří, ale
k oficiálnímu vzniku došlo až v roce 2006. Od roku 2007 je Svazek obcí Mezihoří členem
Místní akční skupiny Společná cesta, kterou tvoří další tři svazky - Větrník, Ivanovická Brána
31
a mikroregion Rakovec. Do samosprávného Svazku obcí Mezihoří se obce sdružily pro
zlepšení výkonu některých funkcí obcí a zejména pro zlepšení jejich možností a podmínek
pro realizaci rozvojových záměrů. Jelikož se mikroregion Mezihoří nachází na hranici dvou
krajů, je zde nutná úzká spolupráce se Zlínským krajem, což je dané i pohybem obyvatelstva
za prací, nákupem, zábavou, společnou historickou tradicí, dopravním napojením, napojením
cyklotras, turistických tras, hipotras včetně doprovodné infrastruktury4 0
. Dalším dobrovolným
svazkem obcí, ve kterém jsou členy obce ORP Bučovice je svazek Zdánický les a Politaví.
Tento svazek vznikl v roce 1995 a celkem sdružuje 27 obcí z okresů Vyškov a Hodonín.
Z mikroregionu se jedná o 6 obcí: Bučovice, Kojátky, Křižanovice, Letonice, Mouřínov a
Rasovi ce.
Rozvojová strategie Svazku obcí Mezihoří na období 2010 - 2013: aktualizované znění k 31.12.2009 [online]. 2009 [cit.
2012-11-01]. Dostupné z: http://www.somezihori.cz/cze/rozvojova-strategie-so-mezihori-2007-2013-p712
32
3 ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ
K analýze základních mikroregionálních procesů bylo nutné provést vlastní anketami šetření
mezi obyvateli zkoumaného území formou dotazníku. Použitou metodou sběru dat byl osobní
rozhovor. Většina otázek z dotazníku byla po konzultaci s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem
Matyášem, C S c , záměrně převzata z dotazníku Ivany Bartákové4 1
, které byly účelně
formulovány a plně vyhovují k získání dat při šetření spádovosti obyvatelstva za službami.
Převzatý dotazník je koncipován tak, že umožňuje provést srovnání s předchozími výzkumy.
Druhá část této kapitoly j e věnována anketárnímu šetření Geografického ústavu ČSAV z roku
1970. Originály vyplněných dotazníků, které nebyly doposud zpracovány, poskytl ke
zpracování vedoucí práce, RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
3.1 Anketami šetření v roce 2012
Setření proběhlo v období od dubna do srpna 2012 v prostorách Úřadu práce ČR kontaktního
pracoviště Bučovice a respondenti byli toho času nezaměstnaní obyvatelé
jednotlivých obcí ORP Bučovice ve věkovém rozpětí 1 8 - 6 2 let. Při zjišťování spádovosti
obyvatel za službami byla použita technika dotazování individuální osobní rozhovor
jednotlivě s každým respondentem. Otázky byly kladeny podle dotazníku (příloha A), který
sloužil také jako formulář k zápisu odpovědí. Celkem bylo šetření provedeno u 354 osob,
mimo města Bučovice se povedlo zajistit 3 % reprezentativního vzorku obyvatelstva ze všech
ostatních obcí. Po ukončení účelu jednání na úřadě práce byli uchazeči o zaměstnání osloveni
se žádostí o spolupráci na dotazníkovém šetření, byl jim vysvětlen důvod šetření a také důvod
výběru jejich osoby. Ochota respondentů byla vysoká, lze konstatovat, že nikdo z oslovených
tuto žádost neodmítnul a všichni také souhlasili s využitím údajů o jejich věku, vzdělání a
bydlišti pro účely této práce. Jako nespornou výhodu pro uskutečnění šetření metodou
individuálních osobních rozhovorů lze označit moje zaměstnání na Úřadě práce ČR přímo v
oblasti zkoumaného území. Vzhledem k tomu, že potencionální respondenti docházejí sami
v určitých intervalech na sjednané schůzky na úřadě práce a byli ochotni spolupracovat a
odpovídat na otázky z dotazníku, byla jsem ušetřena časově a organizačně náročného
oslovování občanů na ulici vmiste jejich bydliště a zároveň nebylo nutné použít náhradní
formu anketárního šetření přes obecní úřady.
3.1.1 Dotazník
Jak je zmíněno v úvodu této kapitoly, z důvodu komparace výsledků z předchozích šetření byl
dotazník převzat z šetření Ivany Bartákové4 2
a byl aktualizován v oblasti maloobchodu a
4 1
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spadovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
.
4 2
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spadovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
.
33
služeb o dotaz na dojížďku za velkým nákupem potravin a drogerie v obchodním řetězci.
Dotazník použitý pro tuto práci zahrnuje celkem 25 otázek, které jsou rozděleny do čtyř
okruhů (příloha A). Jedná se o otázky zaměřené na zjištění dojížďky obyvatel obcí ORP
Bučovice za službami, zdravotnictvím, do škol a za kulturou a trávením volného času.
Z oblasti maloobchodu a služeb byla dotazována dojížďka za:
• denními nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby)
• velkým nákupem v obchodním řetězci (potraviny, drogerie)
• nákupem běžného textilu a obuvi
• běžnými službami (kadeřník, čistírna, opravna obuvi, atd.)
• návštěvou banky
• návštěvou lékárny
• nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, kola, sportovní potřeby, atd.)
• nákupy knih, hudebních a filmových nosičů
• nákupy nábytku a bytových doplňků
• speciálními službami (fotograf, oprava hodinek, šití šatů, atd.)
• nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, motoristické zboží atd.)
Z oblasti zdravotnictví byla zjišťována dojížďka za návštěvou:
• všeobecného lékaře
• dětského lékaře
• ženského lékaře
• zubního lékaře
• odborného lékaře
• nemocnice
Z oblasti školství byla zjišťována dojížďka do:
• základní školy 1. stupeň
• základní školy 2. stupeň
• střední školy a středního odborného učiliště
Z oblasti kultury a volného času byla zjišťována dojížďka za návštěvou:
• kina
• diskoték
• knihovny
• kulturních akcí (divadla, koncerty, atd.)
• restaurací a vináren
Dotazy zaměřené na kulturu a volný čas nebudou dále zpracovávány, mají jen doplňkový a
informativní charakter.
34
Odpovědí na kladené otázky z dotazníku byl název obce, do které občané směřují za
konkrétní službou. Pokud je dojížďka za danou službou uskutečňována převážně do jedné
obce, byl název této obce zaznamenán do sloupce „převážně". Při vyplnění tohoto sloupce
bylo zároveň možné pro druhotné nebo ojedinělé cíle zapsat název obce i ve sloupcích
„částečně" a „výjimečně". Pokud nebylo možné u dojížďky za službami označit jeden
převládající směr a cílem dojížďky byly dvě nebo více obce, potom byla zaznamenána
odpověď do sloupce „částečně" a „výjimečně".
3.1.2 Sběr dat a struktura respondentů
Anketami šetření bylo provedeno formou osobního rozhovoru u reprezentativního vzorku 3 %
obyvatel ve všech sídlech zkoumané oblasti. Kritéria pro výběr respondentů byla následující trvalé
bydliště v obci zkoumaného území a věk nad 18 let. Vzhledem k tomu, že pracuji na
Úřadě práce ČR, kontaktním pracovišti v Bučovicích, pod které administrativně spadají
uchazeči o zaměstnání ze všech dvaceti obcí zkoumaného území, byla moje pozice tazatele
usnadněna. V rámci jejich návštěvy úřadu práce jsem osobně provedla šetření u 3 % obyvatel
(uchazečů o zaměstnání) všech dotčených obcí. Výjimkou bylo město Bučovice. Provedení
osobního rozhovoru u 3 % obyvatel Bučovic (194 osob) bylo technicky a časově velmi
náročné, zde jsem získala výpovědi pouze od 1 % obyvatel, v absolutním vyjádření se jednalo
o 65 osob.
Tabulka č. 5: Počet obyvatel a počet respondentů - ORP Bučovice rok 2012
Počet obyvatel
3 %
obyvatel
Počet
respondentů
Podíl respondentů na počtu
obyvatel (%)
Bohaté Málkovice 255 8 8 3
Brankovice 903 27 28 3,1
Bučovice 6469 194 65 1
Dobročkovice 201 6 6 3
Dražovice 857 26 24 2,8
Chvalkovice 275 8 8 3
Kojátky 309 9 10 3,2
Kožušice 114 3 4 3,5
Křižanovice 763 23 23 3
Letonice 1413 42 43 3
Malinky 140 4 4 3
Milonice 355 10,6 10 2,8
Mouřínov 450 13,5 14 3.1
Nemochovice 270 8 8 3
Nemotice 393 11,8 11 2,8
Nesovice 1127 33,8 38 3,4
Nevojice 412 12,4 12 2,9
Rašovice 632 19 19 3
Snovídky 358 10,7 11 3
Uhřice 261 7,8 8 3
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a SLDB 2011
35
Podle SLDB 2011 má ORP Bučovice 15957 obyvatel, z toho 3 % činí 479 osob, v mém
vlastním šetření bylo osloveno celkově 354 respondentů. Rozdíl mezi počtem dotázaných a 3
% obyvatel ORP Bučovice dosahuje 124 osob a je důsledkem získání pouhého 1 %
respondentů z města Bučovice.
Jak je patrné z grafu č. 5, téměř polovina dotázaných je vyučených, druhá největší skupina (28
%) dosáhla středoškolské vzdělání, 20 % respondentů má pouze základní vzdělání a nejmenší
skupinu tvoří osoby s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním. Při srovnání s grafem
č. 2, který zobrazuje vzdelanostní strukturu obyvatel ORP Bučovice lze konstatovat, že z
pohledu nejvyšší ho dosaženého vzdělání respondentů je struktura podobná jako u ostatní
populace v dotčeném území. V anketárním šetření byly častěji zastoupeny ženy (55 %) než
muži (45 %) a průměrný věk dotázaných je 38 let.
Graf č. 5: Vzdelanostní struktura respondentů
1%
• základní
• výuční list
středoškolské
• vyšší o d b o r n é
vysokoškolské
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
Podrobnější informace o nejvyšším dosaženém vzdělání, pohlaví a průměrném věku
respondentů podle jejich místa trvalého bydliště přináší tabulka č. 6.
36
Tabulka č. 6: Struktura respondentů podle pohlaví, vzdělání a průměrného věku
Obec
Počet
dotázaných
z toho vzdělání (v %) Průměrný
věk
Obec
Počet
dotázaných muži ženy ZS výuční SS vyšší VS
Průměrný
věk
Bohaté Málkovice 8 5 3 25 25 50 37,1
Brankovice 28 11 17 29 36 21 14 36,8
Bučovice 65 31 34 17 43 26 5 9 37,5
Dobročkovice 6 2 4 17 66 17 40,8
Dražovice 24 10 14 12,5 37,5 42 4 4 35,9
Chvalkovice 8 3 5 37,5 25 37,5 43,9
Kojátky 10 5 5 30 50 20 35,5
Kožušice 4 1 3 75 25 35
Křižanovice 23 11 12 22 26 39 4 9 36,2
Letonice 43 19 24 16 44 33 2 5 40,6
Malinky 4 2 2 25 50 25 39,5
Milonice 10 4 6 20 50 20 10 36,8
Mouřínov 14 7 7 28,5 43 21,5 7 37,7
Nemochovice 8 4 4 12,5 62,5 25 39
Nemotice 11 4 7 36 46 18 35
Nesovice 38 20 18 19 45 21 5 10 40
Nevojice 12 5 7 17 58 17 8 36,6
Rašovice 19 7 12 21 42 26 11 35,5
Snovídky 11 5 6 9 46 36 9 40
Uhřice 8 3 5 62,5 37,5 37,4
Pramen: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetřeni
3.2 Anketami šetření v roce 1970
Tato část práce přibližuje průběh anketárního šetření u obyvatel obcí okresu Vyškov,
konkrétně obcí ležících na území současného SO O R P Bučovice a SO O R P Vyškov.
Anketami šetření provedl Geografický ústav ČSAV v roce 1970 prostřednictvím soustavy
základních škol, kde odpovídali rodiče dětí. Celkem bylo zpracováno 1143 dotazníků, z toho
346 z dvaceti obcí Bučovicka a 797 ze čtyřiceti obcí Vyškovská.
3.2.1 Dotazník
Samotný dotazník se skládal ze dvou částí. Pracovník, který prováděl průzkum, vyplnil část A
(příloha D), která obsahuje souhrnné informace o obci a seznam všech zařízení občanské
vybavenosti v obci, včetně počtu zaměstnanců a ročního obratu jednotlivých zařízení. Údaje o
počtu zaměstnanců a ročním obratu je k dispozici pouze u malého počtu obcí, pracovníci
provádějící průzkum většinou vyplnili pouze seznam zařízení v obci a ignorovali zjišťování a
vyplnění údajů o počtu zaměstnanců a ročním obratu provozoven. Otázky byly obyvatelům
daných obcí kladeny z dotazníku B (příloha E), který zároveň sloužil jako formulář k zápisu
odpovědí. Odpovědí byl název obce, do které občané směřují za konkrétní službou. Pokud
byla dojížďka za danou službou uskutečňována pravidelně (převážně) do jedné obce, byl
37
název této obce zapsán do sloupce „pravidelně". Při vyplnění tohoto sloupce bylo zároveň
možné pro nepravidelně nebo výjimečně navštěvované cíle zapsat název obce i ve sloupcích
„nepravidelně" a „někdy". Dotazník B obsahuje otázky zaměřené na vztahy k jiným obcím,
dotazy jsou rozděleny podle vzdálenosti cílů do tří částí - blízké obce, obce do vzdálenosti 25
km a města mimo území okresu. V poslední, čtvrté části bylo zjišťováno, na kterou důležitou
obec v okrese a na které jiné velké město by se obyvatelé přednostně obraceli, pokud by
existovalo lepší dopravní spojení. Tato část byla ovšem také vyplněna jen v malém počtu
dotazníků a proto nebyly údaje dále zpracovány.
V první části byla dotazována dojížďka do blízké obce, kam se obyvatelé obracejí v těchto
záležitostech:
• denní nákupy (potraviny, řemeslníci 1. stupně)
• návštěvy lékaře (výdej léků)
• administrativní (nižší) aj. (např. školy, pošta, národní výbor)
• volného času (restaurace, kina, kulturní podniky, spolková činnost apod.)
Zde bylo možné uvést i vlastní obec, pokud vybavení obce umožňovalo uspokojit tyto
potřeby. Podle vymezení vzdálenosti dojížďky a charakteru nákupů a služeb, lze za účelem
další komparace tento soubor otázek označit jako dotazy vedoucí k vymezení spádovosti na
lokální úrovni.
V druhé části bylo zjišťováno, na které významné centrum do vzdálenosti 25 km se obyvatelé
obracejí za účelem:
• nákup potravin
• nákup oděvů
• speciální nákupy
• zdravotnictví
• administrativní (vyšší) včetně finančních záležitostí a volný čas
Soubor otázek druhé části byl opět podle určené vzdálenosti dojížďky, druhu potřeb, a
přímým dotazem na významné centrum, označen jako dotazy vedoucí k vymezení spádovosti
na nadlokální úrovni.
Ve třetí části bylo dotazováno, na kterém velkém městě mimo území okresu se obyvatelé cítí
závislí a kam dojíždí zejména při „významných příležitostech" (kulturní a sportovní podniky,
speciální nákupy, odborní lékaři apod.)
38
Následuje souhrnný závěr vyplývající z částí 1-3:
• název blízké obce kam se dotazovaní ubírají nejčastěji
• název větší obce (města) kam se ubírají, pokud nenachází, co hledají v blízké obci
• název velkého města, které volí nejčastěji k uspokojení svých potřeb
3.2.2 Sběr dat a struktura respondentů
Anketami šetření proběhlo v rozmezí května a června roku 1970 přes soustavu základních
škol prostřednictvím dotazníků, kdy pracovníkem provádějící průzkum byl učitel základní
školy, který v průběhu rodičovských schůzek provedl šetření u rodičů žáků - obyvatel obce.
Anketa byla provedena pouze u účastníků, kteří měli děti školou povinné. Účastníci ankety
byli rozděleni do dvou základních skupin:
• bydlící a pracující v místě (v obci)
• bydlící v místě a pracující mimo obec bydliště
V obou předchozích skupinách se dále zjišťovala příslušnost k sociálním skupinám a tato
odvětví zaměstnání:
1. Průmysl
2. Stavebnictví
3. Zemědělství a lesnictví
4. Doprava a spoje
5. Obchod, výkup, služby, veřejné stravování, bytové hospodářství
6. Zdravotnictví a sociální péče
7. Věda a výzkum, školství, kultura, osvěta
8. Peněžnictví, pojišťovnictví, správa, soudnictví, společenské organizace, ostatní
nezařazená činnost
Příslušnost k sociálním skupinám:
a) dělníci
b) družstevní rolníci
c) ostatní zaměstnanci
Počet zkoumaných případů byl závislý na velikosti obce. U obcí s počtem obyvatel do 600 byl
požadavek zpracovat dotazník u 16 obyvatel, s počtem obyvatel nad 600 to bylo 32
dotazovaných obyvatel. Jak je patrné z tabulky č. 7 a přílohy F, ne v každé obci byl tento
záměr naplněn. Podíl respondentů na celkovém počtu obyvatel se pohybuje v intervalu 1,1 %
- 5,9 %, v průměru byly získány 3 % dotazníků, v absolutním vyjádření bylo na Bučovicku
dotazováno 346 obyvatel dotčených obcí. Údaje o počtech respondentů, respektive počtu
39
dotazníků z jednotlivých obcí na území současného SO ORP Vyškov, které byly podkladem
pro vymezení regionu maloobchodu a služeb, poskytuje příloha F.
Tabulka č. 7 : Počet a pohlaví respondentů - ORP Bučovice rok 1970
Obec
Počet respondentů z toho (%)
Obec
absolutně
% z celkového počtu
obyvatel
muži ženy
Bohaté Málkovice 8 2,2 12 88
Brankovice 10 1,1 100 0
Bučovice 69 1,2 72 28
Dobročkovice 8 2,3 88 12
Dražovice 15 1,8 80 20
Chvalkovice 16 3,8 75 25
Kojátky 14 3,3 38 62
Kožušice 16 5,9 100 0
Křižanovice 22 3,0 82 18
Letonice 32 2,4 91 9
Malinky 6 2,7 100 0
Milonice 11 2,2 73 27
Mouřínov 16 2,5 100 0
Nemochovice 10 2,2 90 10
Nemotice 12 2,2 42 58
Nesovice 23 1,7 61 39
Nevojice 16 4,9 100 0
Rašovice 28 3,4 100 0
Snovídky 8 1,7 88 12
Uhřice 6 1,7 67 33
Celkem/průměr 346 3 78 22
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
Následující tabulka č. 8 přináší informace o struktuře respondentů obyvatel obcí Bučovicka
z pohledu vyjížďky do zaměstnání a druhu odvětví, ve kterém byli zaměstnáni. V obci
Dobročkovice nebylo zaznamenáno, zda účastníci ankety pracují v místě bydliště nebo za
prací dojíždějí. Kategorie odvětví jsou podrobně uvedeny v podkapitole 2.3.2. Přibližně jedna
třetina dotazovaných pracovala v místě bydliště a to většinou v zemědělství, 63 % bylo
zaměstnáno mimo svoji obec. Největší podíl ze vzorku obyvatelstva pracující v místě bydliště
vykazuje obec Bohaté Málkovice (75 %), s 58 % následuje město Bučovice. Naopak obce
Kožušice a Uhřice vykazují nejvyšší podíl (více než 80 %) vyjíždějících za zaměstnáním.
Z pohledu odvětví zaměstnání má největší podíl zemědělství (22 %), s 18 % následuje odvětví
průmyslu. Zastoupení ostatních odvětví je více méně vyrovnané, nej nižší podíl vykazuje
zdravotnictví a sociální péče - 8 %. Odpovědi v dotaznících, které rozlišovaly dotazované
podle příslušnosti k sociálním skupinám (dělník, družstevní rolník, ostatní zaměstnanci), byly
vyplněny pouze u několika obcí, proto nebyly dále zpracovány.
40
Tabulka č. 8 : Vyjížďka do zaměstnání a odvětví činnosti respondentů - ORP Bučovice
rok 1970 (%)
Obec Vyjíždí
Pracují v
obci
odvětví zaměstnání
Obec Vyjíždí
Pracují v
obci 1 2 3 4 5 6 7
Bohaté Málkovice 25 75 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 0,0 25,0
Brankovice 50 50 20,0 0,0 30,0 10,0 20,0 0,0 10,0
Bučovice 42 58 33,0 10,0 19,0 9,0 9,0 6,0 10,0
Dobročkovice neuvedeno neuvedeno 12,5 12,5 25,0 12,5 12,5 0,0 25,0
Dražovice 60 40 13,0 13,0 27,0 13,0 27,0 0,0 0,0
Chvalkovice 75 25 25,0 0,0 19,0 19,0 12,0 13,0 6,0
Kojátky 57 43 15,0 15,0 21,0 21,0 0,0 14,0 14,0
Kožušice 88 12 31,0 25,0 25,0 0,0 6,0 0,0 13,0
Křižanovice 73 27 9,0 9,0 9,0 14,0 14,0 9,0 18,0
Letonice 75 25 19,0 22,0 19,0 9,0 9,0 0,0 19,0
Malinky 67 33 17,0 17,0 32,0 17,0 0,0 0,0 17,0
Milonice 64 36 9,0 0,0 36,0 18,0 9,0 9,0 19,0
Mouřínov 75 25 31,0 6,0 25,0 12,0 0,0 6,0 20,0
Nemochovice 50 50 10,0 20,0 10,0 10,0 20,0 20,0 10,0
Nemotice 58 42 8,0 8,0 17,0 17,0 25,0 17,0 8,0
Nesovice 61 39 4,0 9,0 17,0 13,0 13,0 17,0 18,0
Nevojice 63 37 20,0 13,0 31,0 13,0 13,0 5,0 0,0
Rašovice 71 29 40,0 18,0 21,0 0,0 7,0 7,0 7,0
Snovídky 63 37 13,0 13,0 24,0 13,0 0,0 13,0 24,0
Uhřice 83 17 17,0 17,0 17,0 17,0 17,0 15,0 0,0
Celkem/průměr 63 37 18 12 22 13 11 8 13
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
Zpracování údajů z dotazníků bylo problematické. Počet pracovníků provádějící průzkum byl
vysoký a jejich postup nebyl jednotný, zdaleka ne všichni věnovali vyplnění dotazníků
dostatečnou pozornost a důslednost. Chyběly údaje o příslušnosti respondentů k sociálním
skupinám a otázka zjišťující, na které město by se obraceli v případě lepšího spojení, nebyla
zjišťována v převážné většině obcí vůbec. Časově náročný byl přepis velkého množství
dotazníků do elektronické podoby. Do programu Excel bylo přepsáno celkem 1497
dotazníků, z toho 354 zvláštního anketárního šetření v roce 2012, z roku 1970 to bylo 346
dotazníků z Bučovicka a 797 dotazníků z obcí současného SO ORP Vyškov.
3.2.3 Vybavenost obcí
V roce 1971 byla vládním usnesením schválena koncepce střediskové soustavy osídlení, která
rozdělovala všechny obce do čtyř následujících kategorií:
Střediska osídlení oblastního významu soustřeďovala nejvyšší typy zařízení občanské
vybavenosti a představovala nejvyšší hierarchický stupeň řízení tehdejší centrálně plánované
41
společnosti. Sem patřila všechna krajská města a dále Karlovy Vary, Liberec, Pardubice,
Gottwaldov (Zlín), Jihlava a Olomouc.
Střediska osídlení obvodního významu (SOV), která zajišťovala nej důležitější nabídku
pracovních příležitostí a úplný komplex služeb městského charakteru. Tuto funkci plnila
okresní města a ještě dalších 99 měst.
Střediska osídlení místního významu (SMV), zajišťovala pro své zázemí služby nadmístního
významu, zejména v oblasti zdravotnictví (obvodní, zubní, ženský a dětský lékař, lékárna),
školství (úplné základní školství), kultury nadmístního významu, nákupu průmyslového zboží
atd. Těchto středisek bylo vymezeno 833, z toho 169 měst.
Nestřediskové obce byly všechny ostatní, měly sice správní samostatnost, ale jejich vybavení
základním zařízením a službami bylo minimální4 3
.
Spolu se systémem střediskových obcí se prosadila koncepce oddělit perspektivní a
neperspektivní venkovská sídla ve snaze omezit jejich počet, soustředit výstavbu a vybavení
do vybraných míst. Mnoho sídel bylo anektováno do rámce měst. Mnoho jich významově
kleslo na tzv. „místní části" jiných, větších vesnic4 4
. Takto se staly místní částí Bučovic také
obce Vícemilice, Marefy, Kloboučky, Cernčín a obec Uhřice byla spojena s Milonicemi.
Občanská vybavenost podle dotazníkového šetření v roce 1970 je téměř shodná se stavem
v 80. letech 20. století4 5
, kdy už byla plně zavedena koncepce střediskové soustavy osídlení.
Pokud proběhly změny, tak negativním směrem. V Bohatých Málkovicích byla zrušena
mateřská škola, v Malinkách zemědělský útulek a vKožušicích pohostinství. Kromě
Brankovic, Bučovic a Nesovic spadaly všechny ostatní obce zkoumaného území do kategorie
nestřediskových obcí. Jak vyplývá z dotazníku A , jejich občanská vybavenost byla v roce
1970 omezena na prodejnu potravin a pohostinství, tyto provozovny se vyskytovaly ve všech
nestřediskových obcích. Mateřská škola nebo zemědělský útulek4 6
byly téměř v každé obci,
kde toto zařízení chybělo, tam byla alespoň základní škola prvního stupně. Ve většině obcí se
nacházely oba uvedené typy zařízení. Přehled o vybavenosti obcí školským zařízením
poskytuje příloha H . Mezi S M V patřily obce Brankovice, Bučovice a Nesovice. Zde byla
občanská vybavenost už na vyšší úrovni, včetně obvodního zdravotního střediska. Dostupné
provozovny z oblasti maloobchodu, služeb a volnočasových zařízení jsou uvedeny v příloze
K. Některé služby, např. holič nebo sběrna čistírny, byly v obcích dostupné jen jednou týdně,
stejně jako možnost návštěvy kina v kulturním domě. Město Bučovice kromě občanské
vybavenosti uvedené v příloze K , poskytovalo širokou nabídku služeb a prodejen, svým
rozsahem srovnatelnou s okresním městem. Na území současného SO ORP Vyškov se v roce
4 3
NOVÁKOVÁ, Božena et al. Zeměpisný lexikon ČR: Obce a sídla. 1. vyd. Praha: Academia, 1991, 604 s. ISBN 80-200-
0316-9.
4 4
BAŠE, Miroslav. Proměny venkovského osídlení. In: Venkovje náš svět [online]. 2006 [cit. 2013-02-17]. ISBN 80-213-
1539-3. Dostupné z: http://soclab.pef.czu.cz/pdf/Sbornik_Venkov_neprodejne.pdf
4 5
NOVÁKOVÁ, Božena et al. Zeměpisný lexikon ČR: Obce a sídla. 1. vyd. Praha: Academia, 1991, 604 s. ISBN 80-200-
0316-9.
4 6
tehdejší alternativa mateřské školy
42
1970 nacházelo pět následujících S M V : Bohdalice - Kozlany (místní části Pavlovice,
Manerov), Ivanovice na Hané, Krásensko - Podomí, Pustiměř a Rousínov. Střediskem
obvodního významu bylo okresní město Vyškov. Ostatní obce byly nestřediskové, přesto že
občanské vybavení např. Hvězdlic a Drnovic bylo na velmi dobré úrovni (příloha L).
43
4 VYMEZENÍ OBSLUŽNÝCH REGIONŮ - ROK 2012
Jedním z cílů práce je vymezit na základě analýzy procesů obslužné spádovosti parciální
obslužné regiony a komplexní obslužný region. Vzhledem k tomu, že se tato práce věnuje
menšímu územnímu celku, byly zvoleny hierarchické úrovně na lokální, nadlokální,
mikroregionální úrovni a komplexní obslužný region. Podkladem pro zpracování této kapitoly
je anketami šetření u obyvatel obcí správního obvodu Bučovice, které proběhlo v průběhu
roku 2012. Podle probíhajících obslužných procesů bylo území rozčleněno na parciální
regiony:
• školský region
• zdravotnický region
• region maloobchodu a služeb
4.1 Školský region
Parciální školský region byl vymezen na základě analýzy dojížďky do školských zařízení.
Podle výskytu školských zařízení v jednotlivých obcích byly určeny nadlokální a
mikroregionální střediska. N a nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka do základních škol,
na mikroregionální úrovni dojížďka do středních škol, gymnázií, středních odborných škol a
učilišť. Za nadlokální střediska jsou považovány obce, které jsou vybaveny mateřskou školou
a úplnou základní školou, to znamená škola s 1. - 9. třídou. Mikroregionálním střediskem je
obec vybavená alespoň dvěma typy středních škol a zároveň je nadlokálním střediskem.
Střediskem lokální úrovně je obec, ve které se nachází mateřská škola. Z údajů v příloze G
vyplývá, že z celkového počtu 20 obcí jich disponuje mateřskou školou pouze 12. V malých
obcích předškolní zařízení zcela chybí, jedná se o: Bohaté Málkovice, Dobročkovice,
Chvalkovice, Kojátky, Kožušice, Malinky, Nemotice a Uhřice. Základní škola se nachází v 7
obcích, ale podmínku k zařazení na nadlokální úroveň splňují jen Brankovíce a Bučovice, kde
je úplná základní škola. Mikroregionálním střediskem lze označit pouze město Bučovice, kde
se nacházejí dva typy středních škol - gymnázium a obchodní akademie. Dalšími
mikroregionálními středisky jsou města mimo vymezené území, která uváděli respondenti
v anketámím šetření. Výskyt škol v obcích byl ověřen v Rejstříku škol a školských zařízení4 7
.
Pro vymezení školského regionu byla použita zjednodušená metodika uvedená v podkapitole
1.4.2. Pro každou obec byly podle odpovědí respondentů vypočítány pouze relativní významy
všech uvedených cílů v daném procesu, které byly následně sečteny a jednotlivé obce byly
přiřazeny ke střediskům. Hierarchie je určena předem vzdělávací soustavou.
Rejstřík škol a školských zařízení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online], [cit. 2013-02-22]. Dostupné z:
http://rejskol.msmt.cz/
44
4.1.1 Nadlokální a mikroregionální školský region
Na nadlokální úrovni byla zkoumána dojížďka do úplné základní školy (1. - 9. ročník).
Podkladem pro určení nadlokálních středisek byly odpovědi respondentů v anketárním
šetření. Po vyhodnocení dotazníků byly vymezeny 3 nadlokální střediska - Bučovice,
Brankovice a Bohdalice - Pavlovice. Z toho obec Bohdalice - Pavlovice se nachází mimo
zkoumané území.
Na mikroregionální úrovni byl hodnocen proces dojížďky za středoškolským vzděláním, to
znamená návštěva středních škol, gymnázií a odborných učilišť. Ve středisku na
mikroregionální úrovni se musí nacházet alespoň dva typy středních škol a musí být také
střediskem na nadlokální úrovni. Ve zkoumaném území je takovým střediskem pouze město
Bučovice a mimo zkoumané území byly určeny střediska Vyškov a Brno.
Pro každou obec byly vypočítány relativní významy u všech cílů, které respondenti uvedli, a
dále byly tyto relativní významy jednotlivých cílů sečteny. Cíl, který dosáhl nejvyšší hodnoty
relativního významu, byl určen jako spádové středisko dané obce. Pokud ovšem hodnota
relativního významu druhého nej silnějšího střediska překročila dvě třetiny hodnoty
nej silněj šího střediska, nebyla daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu cíli. Pokud byla
tato hranice dvou třetin překročena, byla obec označena jako oscilační.
Obrázek č. 4: Nadlokální školský region 2012 - ORP Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření
45
Jak je patrné z obrázku č. 4, na nadlokální úrovni se obce v regionu rozdělují do tří spádových
obvodů. Nej větší z nich má středisko Bučovice, do jeho zázemí patří obce: Bučovice,
Dražovice, Kojátky, Křižanovice, Letonice, Milonice, Mouřínov, Nesovice, Nevojice,
Rašovice a Uhřice. Středisko Bohdalice - Pavlovice leží mimo zkoumané území a do jeho
zázemí patří obec Bohaté Málkovice.
Na mikroregionální úrovni se nacházejí také tři spádové obvody - Bučovice, Vyškov a Brno.
Nej větším z nich je spádový obvod mikroregionálního střediska Brna a je tvořen
následujícími 5 obcemi: Dobročkovice, Dražovice, Křižanovice, Mouřínov a Rašovice. Pod
Bučovice spadají obce Kožušice, Malinky a Milonice. Vyškov je střediskem pro obec
Kojátky.
Obrázek č. 5: Mikroregionální školský region 2012 - ORP Bučovice
Na této úrovni je patrný výrazný počet oscilujících obcí, jejich podíl činí na celkovém počtu
obcí 55 %. Mezi středisky Brno a Bučovice osciluje 7 obcí - Brankovice, Bučovice, Letonice,
Nemochovice, Nesovice, Nevojice a Snovídky. Mezi Bučovicemi a Vyškovem oscilují
Nemotice, Chvalkovice a Bohaté Málkovice. Uhřice oscilují mezi Vyškovem, Bučovicemi a
Brnem.
46
4.2 Zdravotnický region
Parciální zdravotnický region byl vymezen na základě analýzy dojížďky do zdravotnických
zařízení a byla použita zjednodušená metodika uvedená v podkapitole 1.4.2. Podle výskytu
zdravotnických zařízení v jednotlivých obcích byly určeny nadlokální a mikroregionální
střediska. Střediska na lokální úrovni nebyla určena, většina obcí nemá k dispozici žádné
zdravotnické zařízení. Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka ke všeobecnému lékaři,
dětskému lékaři, gynekologovi a stomatologovi. Na mikroregionální úrovni byla hodnocena
dojížďka k odbornému lékaři. Mimo tyto úrovně byla z dotazníků vyhodnocena také dojížďka
do nemocnic. Za nadlokální střediska jsou považovány obce, které jsou vybaveny alespoň
třemi následujícími ordinacemi lékařů - všeobecný, dětský, ženský nebo zubní lékař.
Mikroregionálním střediskem je obec, ve které se nachází ordinace odborného lékaře a
zároveň je také nadlokálním střediskem.
4.2.1 Nadlokální a mikroregionální zdravotnický region
Na nadlokální úrovni byla zkoumána dojížďka za návštěvou všeobecného lékaře pro dospělé,
dětského lékaře, zubního lékaře a ženského lékaře. Z vyhodnocení dotazníků vyplývá, že
alespoň jedna z uvedených služeb je poskytována pouze ve 3 obcích zkoumaného území, a to
v Bučovicích, Brankovicích a Nesovicích. Ostatních 17 uváděných cílů se nachází mimo
vymezené území. Výskyt zdravotnických zařízení byl ověřen v Registru zdravotnických
zařízení4 8
a na základě těchto informací bylo určeno 6 nadlokálních středisek - Bučovice,
Koryčany, Kyjov, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov. Z toho ve zkoumaném území se
nachází pouze Bučovice. Na mikroregionální úrovni byl hodnocen proces dojížďky za
návštěvou odborného lékaře. Ve středisku na mikroregionální úrovni se musí nacházet
poliklinika nebo ordinace odborných lékařů a musí být také střediskem na nadlokální úrovni.
Ve zkoumaném území je takovým střediskem pouze město Bučovice a mimo zkoumané
území byly určeny střediska Vyškov, Brno, Slavkov u Brna a Kyjov. Pro každou obec byly
vypočítány relativní významy u všech cílů, které respondenti uvedli, a dále byly tyto relativní
významy jednotlivých cílů sečteny. Cíl, který dosáhl nej vyšší hodnoty relativního významu,
byl určen jako spádové středisko dané obce. Pokud ovšem hodnota relativního významu
druhého nej silněj šího střediska překročila dvě třetiny hodnoty nej silněj šího střediska, nebyla
daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu cíli. Pokud byla tato hranice dvou třetin
překročena, byla obec označena jako oscilační.
Na nadlokální i mikroregionální úrovni je pouze jeden spádový obvod střediska Bučovice,
kam spadá všech 20 obcí vymezeného území. Hodnocení procesu dojížďky do nemocnic
přesahuje rámec nadlokálních regionů i mikroregionů, přesto byly tyto výsledky anketárního
šetření zpracovány j ako doplňková informace. Nej větší spádový obvod má Vyškov, pod který
Registr zdravotnických zařízení, [online], [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm
47
spadá většina obcí ORP Bučovice. Výjimkou je obec Rašovice, která spadá pod Brno. Obec
Dražovice osciluje mezi Vyškovem a Brnem, Nemotice oscilují mezi Vyškovem a Kyjovem.
4.3 Region maloobchodu a služeb
Parciální region maloobchodu a služeb byl vymezen na základě analýzy dojížďky za nákupy a
službami, podle metodiky uvedené v teoretické části této práce. Na lokální úrovni jsou
uzavřeny běžné denní nákupy potravin, ve většině obcí se vyskytuje minimálně jedna
prodejna s tímto sortimentem. Po konzultaci s vedoucím práce byla na nadlokální úrovni
hodnocena dojížďka za nákupy textilu a obuvi, návštěvou lékárny a běžnými službami. Na
mikroregionální úrovni byla hodnocena dojížďka za nákupy běžného průmyslového zboží,
velkým nákupem potravin a drogerie v obchodním řetězci, nákupy knih a mediálních nosičů,
nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního výběrového zboží a za speciálními
službami. Pro zjištění hierarchické úrovně, na které jsou uzavřeny jednotlivé procesy, byla
pomocí internetového portálu Mapy Google změřena vzdálenost do hlavních (převážných)
cílů a veškerých uváděných cílů. Ze zjištěných údajů byla určena vzdálenost hlavních cílů, do
kterých se uskuteční 90 % cest, tyto údaje jsou uvedeny v tabulce č. 9.
Tabulka č. 9 : Počet cílů a vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90 % cest
Počet
hlavních cílů
Všechny
cíle
Vzdálenost
hlavních cílů v
km
Běžné denní nákupy (potraviny, drogerie) 7 10 6,29
Nákup potravin v obch. řetězci (velký nákup) 5 8 12,42
Nákupy textilu a obuvi 5 11 11,87
Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 7 10 10,53
Návštěva lékárny 5 10 6,9
Nákup běžného průmyslového zboží (elektro,sport.potřeby) 4 9 21
Nákupy knih a mediálních nosičů (CD, DVD) 4 6 22,68
Nákupy nábytku a bytových doplňků 3 6 29,41
Speciální služby (fotograf, oprava hodinek apod.) 4 7 18,67
Nákupy speciálního výběrového zboží (auta, klenoty) 1 8 31,78
Pramen: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetřeni
Ke každému obslužnému procesu byl přiřazen koeficient významnosti - frekvence využívání.
Na základě doporučení vedoucího práce byly tyto koeficienty převzaty z diplomové práce
Ivany Bartákové4 9
. Koeficient 1 byl stanoven u nákupu běžného průmyslového zboží, knih a
mediálních nosičů, nábytku a bytových doplňků. K nákupu běžného textilu a obuvi, velkému
nákupu potravin v obchodním řetězci byl přiřazen koeficient 1,7. U speciálních služeb byl
4 9
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spadovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
.
48
stanoven koeficient 2, u běžných služeb koeficient 3, návštěva lékárny koeficient 4,3 a nákup
speciálního výběrového zboží koeficient 1,3.
K vymezení regionu maloobchodu a služeb byla použita opět metoda uvedená v podkapitole
1.4.2. Pro každou obec byly vypočítány relativní významy u všech cílů, které respondenti
uvedli, a dále byly tyto relativní významy jednotlivých cílů sečteny a vynásobeny
koeficientem, který vyjadřuje frekvenci využívání. Cíl, který dosáhl nej vyšší hodnoty
relativního významu, byl určen jako spádové středisko dané obce. Pokud ovšem hodnota
relativního významu druhého nej silnějšího střediska překročila dvě třetiny hodnoty
nejsilnějšího střediska, nebyla daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu cíli, ale byla
označena jako oscilační.
4.3.1 Nadlokální a mikroregionální region maloobchodu a služeb
Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka za nákupem textilu a obuvi, návštěva lékárny
a dojížďka za běžnými službami. Střediskem na nadlokální úrovni byly určeny obce, které
disponují minimálně dvěma výše uvedenými obslužnými procesy. Zároveň musí být toto
středisko určeno jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Obec Nesovice splňuje
podmínku vybavenosti, nachází se zde lékárna i kadeřnictví, není ale splněna podmínka
hlavního cíle dojížďky některou další obcí. Obě tato kritéria splňují pouze Bučovice a
Brankovice, mimo ORP Bučovice také Vyškov a Brno.
Na mikroregionální úrovni byla hodnocena dojížďka za nákupem běžného průmyslového
zboží, velkým nákupem potravin a drogerie v obchodním řetězci (obchodním centru),
nákupem knih a mediálních nosičů, nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního
výběrového zboží a za speciálními službami. Také ve středisku mikroregionální úrovně musí
být zastoupeny alespoň dva obslužné procesy, musí být určeno jako hlavní cíl dojížďky
alespoň jednou další obcí a navíc musí být střediskem nadlokální úrovně. S ohledem na
splnění těchto tří podmínek byla jako mikroregionální střediska určena města Bučovice, Brno
a Vyškov.
Na nadlokální úrovni je nejvýznamnějším střediskem město Bučovice, pod které spadají
všechny obce regionu kromě Brankovic, Chvalkovic a Dobročkovic. Chvalkovice patří do
zázemí druhého střediska na nadlokální úrovni, a tím je okresní město Vyškov. Dobročkovice
oscilují mezi třetím střediskem Brankovicemi a Bučovicemi. Na mikroregionální úrovni je
největším střediskem opět město Bučovice, sem spáduje 14 obcí. Pod Vyškov spadají stejně
jako na nadlokální úrovni Chvalkovice. Oproti nadlokální úrovni se zvýšil počet oscilačních
obcí, jejich podíl činí 25 %. Mezi Brnem a Bučovicemi oscilují obce ležící na západní hranici
ORP Bučovice - Dražovice, Křižanovice, Letonice a Rašovice. Uhřice oscilují mezi
Vyškovem a Bučovicemi. Grafické znázornění vymezených středisek a jejich sfér vlivu
poskytuje obrázek č. 6 a obrázek č. 7.
49
Obrázek č. 6: Nadlokální region maloobchodu a služeb 2012 - ORP Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření
Obrázek č. 7: Mikroregionální region maloobchodu a služeb 2012 - ORP Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření
50
4.4 Komplexní obslužný region
Na základě vymezení parciálních regionů v předchozí části práce, byl vymezen komplexní
obslužný region a to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Nejedná se o Hamplův
komplexní sociogeografický region, protože v dotazníkovém šetření nebyla zahrnuta pracovní
dojížďka - všichni zúčastnění respondenti byli v době šetření nezaměstnaní.
Komplexním obslužným střediskem byla stanovena obec, která byla určena minimálně
dvakrát jako středisko u již vymezených parciálních regionů. Stanovení těchto komplexních
středisek proběhlo na nadlokální a na mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni to jsou
střediska Bučovice, Brankovice a Vyškov. Na mikroregionální úrovni se jedná o střediska
Bučovice, Brno a Vyškov.
Postup při vymezení sfér vlivu byl následující. Pokud obec ve všech vymezených dílčích
regionech spadala pod stejné středisko, které bylo i střediskem komplexním, bylo k němu
automaticky přiřazeno. Pokud byla spádovost obce u dojížďky do škol, zdravotnictví,
maloobchodu a služeb odlišná, byl vypočítán převažující spád. Zdravotnictví, školství,
maloobchodu a službám byla přikládána stejná váha. Cíl, který dosáhl nejvyšší hodnoty
relativního významu, byl určen jako spádové středisko dané obce. Pokud ovšem hodnota
relativního významu druhého nej silnějšího střediska překročila dvě třetiny hodnoty
nejsilnějšího střediska, nebyla daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu cíli, ale byla
označena j ako oscilační.
Tímto způsobem byly určeny nadlokální komplexní obslužné regiony následovně. Jediný
spádový obvod má město Bučovice a jeho území tvoří obce: Bohaté Málkovice, Dražovice,
Kojátky, Křižanovice, Letonice, Milonice, Mouřínov, Nesovice, Nevojice, Rašovice,
Snovídky, Uhřice. Mezi středisky nadlokální úrovně Bučovice a Brankovice oscilují
Dobročkovice, Malinky, Nemochovice, Nemotice a Kožušice. Chvalkovice oscilují mezi
Bučovicemi, Vyškovem a Brankovicemi. Městys Brankovice je komplexním střediskem
nadlokální úrovně pro svoje obyvatelstvo, žádné další obce pod Brankovice nespadají.
Na komplexní mikroregionální úrovni byl opět určen jeden spádový obvod města Bučovic a
jeho území tvoří obce: Bučovice, Bohaté Málkovice, Brankovice, Dobročkovice, Kojátky,
Kožušice, Letonice, Malinky, Milonice, Mouřínov, Nemochovice, Nemotice, Nevojice a
Snovídky. Mezi středisky Bučovice a Vyškov oscilují Chvalkovice a Uhřice. Dražovice,
Křižanovice a Rašovice oscilují mezi Bučovicemi a Brnem. Grafické znázornění přináší
obrázek č. 8.
51
Obrázek č. 8: Komplexní obslužný region 2012 - ORP Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření
52
5 VYMEZENÍ OBSLUŽNÝCH REGIONŮ - ROK 1970
V souladu s cílem práce jsou v této kapitole pro následnou komparaci výsledků analyzovány
obslužné procesy v roce 1970 na území současného ORP Bučovice a ORP Vyškov. Jak již
bylo uvedeno v podkapitole 3.3, pro vymezení obslužných regionů byly v tomto období
vyhodnoceny originální dotazníky z výzkumu Geografického ústavu ČSAV z roku 1970,
které nebyly dosud zpracovány. Přímé anketami šetření bylo provedeno přes soustavu
základních škol a pro tuto práci bylo zpracováno celkem 1143 dotazníků.
5.1 Zdravotnický region
V totalitním období bylo poskytování zdravotnických služeb zabezpečováno soustavou
zdravotnických zařízení, základem byly zdravotnické obvody. Jednotlivé druhy
zdravotnických zařízení byly určeny zákonem, stejně tak jejich síť, velikost a hranice
zdravotnických obvodů. Občané neměli možnost svobodné volby, které zdravotnické zařízení
využijí. Byla zavedena rajonizace zdravotnictví a každý obyvatel byl direktivně přidělen
k obvodnímu lékaři, poliklinice nebo k nemocnici podle místa bydliště.
Obrázek č. 9: Nadlokální zdravotnický region 1970 - ORP Bučovice
Pramen: Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje. Brno: Krajský ústav národního
zdraví v Brně, 1976. 113 s., s. 68-71.
53
Podle Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje
byly územní zdravotnické obvody ve zkoumaném území obce Brankovice, Bučovice a
Nesovice. Do spádového obvodu Brankovic patřily obce: Brankovice, Kožušice, Malinky,
Nemochovice, Dobročkovice a Nemotice. Spádový obvod Bučovic tvořily následující obce:
Bučovice, Dražovice, Kojátky, Křižanovice, Letonice, Mouřínov a Rašovice. Spádový obvod
Nesovic tvořily Nesovice, Nevojice, Snovídky, Milonice a Uhřice. Chvalkovice a Bohaté
Málkovice patřily do spádového obvodu Kozlan, tato obec se nachází mimo vymezené území.
Zdravotnické služby vyšší úrovně, to znamená polikliniky a nemocnice byly rozděleny do
dvou spádových území. Poliklinika v Bučovicích byla zdravotnickým obvodem pro všech 20
obcí. Hospitalizaci pro obyvatele celého okresu zajišťovala nemocnice ve Vyškově.
5.2 Školský region
Podobně jako ve zdravotnictví, tak i v oblasti školství byly státem určeny spádové oblasti
základních škol. Předem daná hierarchická struktura vzdělávacího systému také usnadňuje
vymezení školských středisek. Střediskem lokální úrovně je obec, ve které se nachází
předškolní zařízení. Ve sledovaném roce mělo toto zařízení 14 obcí, z toho 13 mateřských
škol a jeden zemědělský útulek v obci Malinky. Podrobný přehled o školských zařízeních je
uveden v příloze H . Základní škola nepatřila do občanské vybavenosti pouze v obcích
Malinky, Nemotice a Dražovice, ale úplná základní škola se nacházela jen v obci Brankovice
a Bučovice. Tyto dvě obce byly tedy nadlokálním školským střediskem. Střediskem
mikroregionální úrovně bylo město Bučovice, kde se nacházela Střední zemědělská technická
škola5 1
a Gymnázium.
V této fázi se již projevila rozdílná struktura dotazníku z roku 1970. Dotaz na dojížďku do
škol byl formulován příliš široce jako dojížďka za administrativními záležitostmi včetně škol.
Vzhledem k tomu, že spádové oblasti základních škol byly striktně určené, nebylo nutné na
nadlokální úrovni odpovědi z dotazníků dále analyzovat. Spádový školský obvod na
nadlokální úrovni pro střediska Brankovice a Bučovice byl v roce 1970 shodný se stavem
v roce 20125 2
.
V poslední části je zjišťována dojížďka do měst ležících mimo území okresu, což je z hlediska
vzdálenosti, významnosti a vybavenosti střediska srovnatelné s mikroregionální úrovní. Na
této vyšší hierarchické úrovni se již plně projevila nevhodná formulace v dotazníku. Otázka je
pojata komplexně na dojížďku při „významných příležitostech" jako např. kulturní a
sportovní podniky, odborní lékaři, speciální nákupy apod. Na základě takto položeného
dotazu nelze jednoznačně určit, jestli uváděný cíl dojížďky je zároveň cílem dojížďky do
středních škol. Naopak je pravděpodobné, že odpovědí na tuto souhrnnou otázku je cíl, který
5 0
Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje. Brno: Krajský ústav národního zdraví v
Brně, 1976. 113 s., s. 68-71.
5 1
později Střední ekonomická škola, v současnosti Obchodní akademie
5 2
ověřeno telefonicky na ředitelství ZŠ Brankovice, ZŠ Bučovice
54
respondenti subjektivně vyhodnotili jako středisko, které poskytuje komplexní služby vyšší
úrovně bez rozlišení, zda se jedná o oblast zdravotnictví, školství, kultury nebo maloobchodu
a služeb. Další omezením hodnocení na této úrovni bylo určení cíle dojížďky město, které leží
mimo území okresu, tím byla vyloučena střediska Bučovice, Vyškov a Slavkov u Brna.
Z tohoto důvodu nebylo možné analyzovat, vymezit a dále srovnat vývoj ve školském regionu
na mikroregionální úrovni.
5.3 Region maloobchodu a služeb
Tato část práce je pro další komparaci rozšířena o vyhodnocení dotazníků obyvatel ORP
Vyškov. V první fázi při zpracování této kapitoly bylo nutné určit obce, které splňují kritéria
pro středisko. Východiskem pro určení středisek bylo sledování počtu zařízení maloobchodu a
služeb v jednotlivých obcích, podkladem byla data z dotazníku A (příloha K a L). Zároveň
musí být obec určena jako hlavní cíl dojížďky v oblasti maloobchodu a služeb alespoň jednou
další obcí. Hierarchie středisek byla stanovena do tří úrovní podle souborů otázek
v dotazníku, jak je uvedeno v kapitole 3.3.1. Povaha dotazníku neumožnila hodnotit dojížďku
za nákupy a službami v takovém měřítku jako v roce 2012, bylo nutné pracovat s omezenými
daty. Tento nedostatek v dotazníku se zvláště projevil u vymezení spádovosti na vyšší úrovni
než nadlokální, kde byl dotazován cíl dojížďky souhrnně za účelem speciálních nákupů,
zdravotnictví a kulturou. Zároveň byla vyřazena střediska ležící na území okresu, toto
kritérium výrazně snížilo počet možných uváděných cílů.
Podle počtu hlavních cílů nadlokální úrovně byl vypočten koeficient významnosti
jednotlivých procesů. Pro území současného ORP Bučovice a ORP Vyškov byl základem pro
stanovení koeficientů počet hlavních cílů u nákupů speciálního zboží a podle této hodnoty
byly vypočítány ostatní. Počty hlavních cílů a hodnoty koeficientů jsou uvedeny v následující
tabulce.
Tabulka č. 10 : Počty hlavních cílů a hodnota koeficientů významnosti
hlavní cíle koeficient
Nákupy potravin 13 1,4
Nákupy oděvů 12 1,3
Speciální nákupy 9 1
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
K vymezení regionu maloobchodu a služeb byla použita opět metoda, uvedená v podkapitole
1.4.2. Pro každou obec byly vypočítány relativní významy u všech cílů, které respondenti
uvedli, a dále byly tyto relativní významy jednotlivých cílů sečteny a vynásobeny
koeficientem, který vyjadřuje frekvenci využívání. Cíl, který dosáhl nej vyšší hodnoty
relativního významu, byl určen jako spádové středisko dané obce. Pokud ovšem hodnota
relativního významu druhého nej silnějšího střediska překročila dvě třetiny hodnoty
55
nej silnej šího střediska, nebyla daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu cíli, ale byla
označena j ako oscilační.
5.3.1 Region maloobchodu a služeb - Bučovicko
V první části dotazníku B, jak je uvedeno v podkapitole 3.3.1, bylo v části 1 z oblasti
maloobchodu a služeb zjišťována pouze dojížďka za nákupem potravin - denní nákupy. Už
v zadání je vymezen cíl dojížďky jako vlastní nebo blízká obec, z toho vyplývá hodnocení
této části na lokální úrovni. Prodejna potravin nebo smíšeného zboží se vyskytovala ve všech
obcích.
Druhá část dotazníku vymezuje jako cíl dojížďky významné centrum do vzdálenosti 25 km a
z oblasti maloobchodu a služeb je dotazována dojížďka za účelem uspokojení nebo lepšího
uspokojení svých potřeb typu: nákup potravin, nákup oděvů a speciální nákupy. U nákupu
potravin v takto vymezené vzdálenosti se dá předpokládat dojížďka do lépe vybavených
prodejen než v místě bydliště - na lokální úrovni. Dojížďka za těmito nákupy byla hodnocena
na nadlokální úrovni. Na území současného ORP Bučovice byla podle vybavenosti zařízením,
která umožňovala uspokojit tyto nákupy a byla určena jako cíl alespoň jednou další obcí,
vymezena střediska Brankovice, Bučovice, Letonice a Nesovice. Střediska ležící mimo
zkoumané území byla města Vyškov, Slavkov u Brna, Koryčany, Kyjov, Rousínov a Brno.
Bučovice byly významným centrem do vzdálenosti 25 km, které bylo cílem dojížďky
v oblasti maloobchodu a služeb pro následující obce: Bohaté Málkovice, Bučovice,
Dražovice, Kojátky, Kožušice, Letonice, Malinky, Milonice - Uhřice, Mouřínov,
Nemochovice, Nesovice a Nevojice. Pro obyvatele Chválkovic bylo tímto centrem okresní
město Vyškov. Zbývajících 6 obcí bylo oscilačních. Brankovice a Snovídky oscilovaly mezi
Kyjovem a Bučovicemi, Dobročkovice mezi Brankovicemi a Bučovicemi. Mezi Slavkovem a
Bučovicemi oscilovala obec Křižanovice, mezi Koryčanami a Kyjovem obec Nemotice.
Rašovice oscilovaly mezi Bučovicemi a Brnem
Jako velké město ležící mimo území okresu, na kterém se obyvatelé cítí závislé při dojížďce
za kulturou, speciálními nákupy a odbornými lékaři bylo většinou obcí označeno město Brno.
Výjimkou byly Dobročkovice a Nemotice, tyto obce oscilovaly mezi Kyjovem a Brnem.
56
Obrázek č. 10: Nadlokální region maloobchodu a služeb 1970 - ORP Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni z roku 1970
5.3.2 Komplexní obslužný region - Bučovicko
Na základě určení parciálních regionů v předchozí části práce byl vymezen komplexní region
na nadlokální úrovni. Vzhledem nedostatku relevantních dat nebyl komplexní region
vymezen také na mikroregionální úrovni. Komplexním obslužným střediskem byla stanovena
obec, která byla určena minimálně dvakrát jako středisko u již vymezených parciálních
regionů. Na nadlokální úrovni to jsou střediska Bučovice, Bohdalice-Kozlany, Brankovice,
Koryčany, Kyjov a Vyškov.
Postup při vymezení sfér vlivu byl stejný jako u vymezení komplexního regionu v roce 2012.
Pokud obec ve všech vymezených dílčích regionech spadala pod stejné středisko, které bylo i
střediskem komplexním, bylo k němu automaticky přiřazeno. Pokud byla spádovost obce u
dojížďky do škol, zdravotnictví, maloobchodu a služeb odlišná, byl vypočítán převažující
spád. Zdravotnictví, školství, maloobchodu a službám byla přikládána stejná váha. Cíl, který
dosáhl nejvyšší hodnoty relativního významu, byl určen jako spádové středisko dané obce.
Pokud ovšem hodnota relativního významu druhého nej silněj šího střediska překročila dvě
57
třetiny hodnoty nej silnej šího střediska, nebyla daná obec jednoznačně přiřazena k jednomu
cíli, ale byla označena jako oscilační.
Nej větší spádový obvod na nadlokální úrovni mělo město Bučovice, jeho zázemí tvořily obce:
Bučovice, Dobročkovice, Dražovice, Kojátky, Kožušice, Křižanovice, Letonice, Malinky,
Milonice, Mouřínov, Nesovice, Nevojice, Rašovice, Uhřice. Do spádového obvodu Brankovic
patřila obec Nemochovice. Zbývající obce byly oscilační. Obec Chvalkovice oscilovala mezi
Vyškovem a Brankovicemi, Bohaté Málkovice mezi Bohdalicemi a Bučovicemi. Snovídky a
Brankovice oscilovaly mezi Bučovicemi a Kyjovem a Nemotice mezi střediskem Koryčany a
Kyjov. Na vyšší úrovni nebyl pro nedostatek relevantních dat komplexní obslužný region
vymezen.
Obrázek č. 11: Komplexní obslužný region nadlokální úrovně 1970 - ORP Bučovice
Jaroslava PECINOVÁ 0 2,5 5 km
Brno, MU ESF 2013 I i i hranice SO O R P Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření z roku 1970
58
5.3.3 Region maloobchodu a služeb - Vyškovsko
Ve zkoumaném území současného ORP Vyškov splňovaly kritéria pro určení středisek
maloobchodu a služeb, a byly významným centrem do vzdálenosti do 25 km následující obce:
Drnovice, Hvězdlice, Pustiměř, Rousínov, Vyškov. Další střediska leží mimo zkoumané
území.
Největší spádovou oblast mělo město Vyškov, patří do ní následující obce: Bohdalice,
Drnovice, Drysice, Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Hvězdlice, Ivanovice na Hané, Ježkovice,
Kozlany, Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Luleč, Lysovice, Medlovice,
Nemojany, Orlovice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice,
Radslavice, Rostěnice-Zvonovice, Ruprechtov, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy,
Vážany a Vyškov. Ivanovice na Hané byly střediskem pro obec Dětkovice, Brno pro
Habrovany, Podbřežice a Rousínov. Do spádového obvodu Rousínova patřila obec Komořany
a pod Prostějov spadala obec Nové Sady. Obce Moravské Málkovice a Svábenice oscilovaly
mezi Vyškovem a Ivanovicemi na Hané, Zelená Hora oscilovala mezi Vyškovem a Pustiměří.
Jako velké město ležící mimo území okresu, na kterém se obyvatelé cítí závislé při dojížďce
za kulturou, speciálními nákupy a odbornými lékaři bylo stejně jako na Bučovicku většinou
obcí označeno město Brno. Druhým uváděným cílem bylo město Prostějov, které bylo
střediskem pro obce Drysice a Nové Sady. Obec Podivice byla oscilační mezi Prostějovem a
Vyškovem. Obec Dětkovice nebylo možné na této úrovni hodnotit, v dotaznících nebyla tato
otázka zodpovězena.
59
Obrázek č. 12: Nadlokální region maloobchodu a služeb 1970 - ORP Vyškov
Nové
, Sady
Spádová oblast 1970
Vyškov
Ivanovice na Hané
Brno
| Rousínov
Prostějov
Vyškov - Ivanov. na Hané
Vyškov - Pustiměř
vojenský újezd
hranice SO ORP Vyškov
Krásensko
Studnice
Krásensko
Březina
Podivice
Ruprechtov
Ježkovice
Račice-Pístovice
Olšany
Zelená
Hora D r
V s l c e
Radslavice
Pustiměř
Vyškov
Křižanovice
Ivanovice na Hané
Drnovice
u Vyškova H o š t j c e
-Heroltice
Švábenice
ľopolany Rybníček
Medlovice Dětkovice
-Etoškůvky ř í 0
1
r
, a v s k é
Malkovice
Habrovany Tučapy Rostěnice Hlubočany
' - ' X \ -Zvonovice
Rousínov
Komořany
Podbřežice L y s o v i c e Kučerov -Pavlovice
Bohdalice
-Pavlovice
Kozlany
Hvězdlice
10 km
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření z roku 1970
60
Jaroslava PECINOVÁ
Brno, MU ESF2013
6 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S PŘEDCHOZÍMI VÝZKUMY
Cílem této kapitoly je srovnání výsledků vlastního anketárního šetření, s výsledky šetření
z roku 1970 a s výsledky dalších předchozích prací. Smyslem této komparace je zjištění
odchylek v obslužných regionech, ve směru spádu jednotlivých obcí, respektive posouzení
hlavních vývojových tendencí na Bučovicku v uplynulých čtyřiceti letech.
6.1 Srovnání obslužných regionů na Bučovicku v roce 1970 a 2012
Předmětem této podkapitoly je komparace výsledků analýzy vlastního anketárního šetření
v roce 2012 s výsledky anketárního šetření Geografického ústavu ČSAV v roce 1970.
Podkladem bylo přímé anketami šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti u
reprezentativního vzorku 3 % obyvatel.
6.1.1 Zdravotnický region
V roce 2012 na nadlokální i mikroregionální úrovni splňuje požadavky střediska pouze město
Bučovice, pod které spadá všech 20 obcí zájmového území. Rozdíl při srovnání nadlokálního
regionu zdravotnictví se zdravotnickým obvodem podle rajonizace vychází z rozdílné
vybavenosti lékařskými ordinacemi a z toho plynoucí určení středisek. V současnosti je počet
zdravotnických zařízení omezenější, v Brankoví cích se nachází pouze praktický lékař,
stomatolog a jednou týdně je v obci dětská poradna. VNesovicích se nachází praktický lékař
a stomatolog. Tyto obce nesplňují kritéria požadovaná pro nadlokální středisko a obce, které
patřily v roce 1970 do jejich zdravotnického obvodu, v současnosti náleží do spádového
obvodu Bučovic. Na mikroregionální úrovni se situace nezměnila, všechny obce spadají
v obou obdobích do obvodu střediska Bučovic.
6.1.2 Školský region
V roce 1970 mělo předškolní zařízení, které vymezuje středisko lokální úrovně, 16 obcí.
Oproti současnosti se M S nacházela také v Bohatých Málkovi cích, Kojátkách, Nem oti cích,
naopak vNevojicích a Rašovicích toto zařízení chybělo. V Malinkách byl provozován
zemědělský útulek, který poskytoval služby jako M S . Celkově je v současnosti počet M S
nižší o čtyři zařízení. Základní škola prvního stupně se v roce 1970 nacházela ve 14 obcích,
v současnosti je tato hodnota výrazně nižší, tento typ školského zařízení má pouze 5 obcí.
Podrobnější informace ke srovnání vybavení školským zařízením j sou k dispozici v přílohách
G a H . Střediskem nadlokální úrovně byly vymezeny Brankovice a Bučovice. Na této úrovni
neproběhla žádná změna, úplná základní škola se v těchto obcích nacházela v obou
sledovaných obdobích i školské obvody, respektive spádové obvody obcí byly totožné.
Vzhledem k nedostupnosti relevantních dat z roku 1970 nebyla v tomto období určena
spádovost na mikroregionální úrovni.
61
6.1.3 Region maloobchodu a služeb
Přestože byly v povaze dotazníků v obou obdobích značné rozdíly a bylo problematické
vhodně přiřadit na příslušnou úroveň obslužné procesy, které byly dotazovány v roce 1970
v omezené míře nebo jako komplexní dotaz na vyšší hierarchické úrovni, ve výsledných
spádových obvodech středisek nadlokální úrovně nejsou významné odchylky. Komparaci
výsledných spádových oblastí v grafické podobě poskytuje obrázek č. 13. V roce 2012 byla
na nadlokální úrovni oscilační pouze obec Dobročkovice mezi středisky Brankovice a
Bučovice, stejný výsledek se u této obce prokázal i v roce 1970. V roce 1970 bylo vymezeno
jako oscilační mezi různými středisky dalších 5 obcí (Brankovice, Křižanovice, Nemotice,
Rašovice, Snovídky), které v roce 2012 tvoří spádovou oblast Bučovic, Brankovice jsou
v současnosti samy sobě dostatečným střediskem. U ostatních obcí se spádovost nezměnila.
Obrázek č. 13: Nadlokální region maloobchodu a služeb ORP Bučovice - 1970 a 2012
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni z roku 1970 a 2012
62
Tabulka č. 11 : Podíl obyvatel a velikost území spádových obvodů maloobchodu a služeb
nadlokální úrovně - ORP Bučovice
Středisko
podíl obyvatel ve spádovém obvodu
v %
velikost území spádového
obvodu v %Středisko
1970 2012 1970 2012
Bučovice 86 92 89 87
Brankovice 1 6 1 9
Vyškov 2,5 2 4 4
Brno 2 0 1,5 0
ostatní 8,5 0 4,5 0,5
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
Jak je patrné z tabulky č. 11, z hlediska populační velikosti středisko Bučovice svůj význam
zesílilo, podíl obyvatel spadající pod toto středisko se zvýšil o 6 %. Podobně středisko
Brankovice, kde nárůst činí 5 %. V roce 2012 na této úrovni oproti minulému období poklesl
počet středisek mimo zkoumané území a na jejich úkor tato dvě střediska posílila. Pro Vyškov
nastala změna jen v poklesu počtu obyvatel obce Chvalkovice o 35 %, spád zůstal zachován
v nezměněné podobě. Pokles počtu obyvatel oproti roku 1970 činí v rámci celého regionu
1185 osob a je znatelný zvláště u malých obcí. Největší propad vykazuje obec Kožušice, a to
58 %. U oscilačních obcí byl při tomto hodnocení počet obyvatel rozdělen do příslušných
středisek, mezi kterými oscilují, stejně tak i rozloha katastru.
Tabulka č. 12 : Podíl obyvatel a velikost území spádových obvodů maloobchodu a služeb
mikroregionální úrovně - ORP Bučovice
Středisko
podíl obyvatel ve spádovém obvodu
v %
velikost území spádového obvodu
v %Středisko
1970 2012 1970 2012
Bučovice 0 86 0 88
Brno 97 12 99 8
Vyškov 0 2 0 4
Kyjov 3 0 1 0
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
Na vyšší hierarchické úrovni j e sporné zda j i lze nazvat j ako mikroregionální a j ako takovou j i
dále porovnávat, tomuto vymezení orientačně odpovídá Hamplův mikroregion 2. stupně,
zčásti jeho vymezení mezoregionu. Rozdíl je zaznamenán u obce Chvalkovice, v roce 1970
spadala tato obec pod Brno, nyní pod Vyškov. Dražovice, Křižanovice, Letonice a Rašovice
v roce 2012 oscilují mezi Brnem a Bučovicemi, v roce 1970 patřily do spádové oblasti Brna.
Uhřice v současnosti oscilují mezi Vyškovem a Bučovicemi, v roce 1970 byla tato obec
63
součástí Milonic (Milonice-Uhřice) a byla součástí spádové oblasti Brna. V roce 1970 tvořilo
18 obcí z 20 zázemí městu Brnu a další 2 obce byly oscilační mezi Brnem a Kyjovem.
V roce 2012 na mikroregionální úrovni nespadala žádná obec pod Brno, pouze 4 obce
oscilovaly mezi Brnem a Bučovicemi, největší spádový obvod nyní vykazuje středisko
Bučovice, se 14 obcemi ve svém zázemí. Komparace na této úrovni má ale omezenou
vypovídací schopnost, v roce 1970 byla zjišťována střediska ležící mimo okres Vyškov, a to
vylučovalo označit jako cíl dojížďky města Bučovice a Vyškov. Většina respondentů toto
omezení ve svých odpovědích v dotazníku respektovala, z tohoto důvodu je objektivnost
komparace a hodnocení vývoje na této úrovni nízká.
6.1.4 Komplexní obslužný region
Pro nedostatek relevantních dat byl komplexní region hodnocen v roce 1970 pouze na
nadlokální úrovni, proto i komparace výsledků je omezena na tuto úroveň. Do zázemí
Bučovic v roce 1970 patřilo 14 obcí, podle výsledků vlastního anketárního šetření v roce 2012
to je o jednu obec méně.
Obrázek č. 14: Komplexní obslužný region nadlokální úrovně ORP Bučovice v letech
1970 a 2012
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření z roku 1970 a 2012
64
Naopak se zvýšil počet oscilačních obcí z pěti na současných šest. Struktura zázemí Bučovic
je z 80 % identická v obou obdobích, změny proběhly pouze u oscilačních obcí. Obce
Dobročkovice, Kožušice a Malinky v roce 1970 patřily do zázemí Bučovic, v současnosti
oscilují mezi Bučovicemi a Brankovicemi. Naopak nyní obce Bohaté Málkovice a Snovídky
spadají pod Bučovice, v minulosti byly oscilační mezi Bučovicemi, Kyjovem a Bohdalicemi.
Další rozdíl ve spádovosti je vykazován u obce Nemochovice, která původně spadala pod
středisko Brankovice, nyní osciluje mezi původním střediskem a Bučovicemi. Brankovice
jsou samy sobě dostatečným střediskem, oproti minulosti k tomuto středisku nenáleží žádná
další obec. V podstatě všechny obce ležící v západní a střední části území SO ORP Bučovice
tvoří v současnosti zázemí Bučovic, oscilační jsou pouze obce ve východní části území. Zde
hraje roli i větší vzdálenost Bučovic a blízkost centra Brankovice. Spádový obvod Bučovic
byl v roce 1970 roztříštěný, v současnosti tvoří jeden souvislý územní celek. V přepočtu na
podíl obyvatel je spádovost do střediska Bučovice téměř identická v obou letech, v roce 2012
se podíl obyvatel zvýšil o 1 %. U střediska Brankovice došlo k nárůstu o 0,5 % a o 1,5 %
klesl podíl obyvatel v oscilačních obcích. Velikost území spádového obvodu obou středisek
se zvětšila. Pro údaje v tabulce č. 13 byl u oscilačních obcí počet obyvatel rozdělen do
příslušných středisek, mezi kterými oscilují, stejně tak i rozloha katastru.
Tabulka č. 13 : Podíl obyvatel a velikost území spádových obvodů komplexních regionů
nadlokální úrovně - ORP Bučovice
Středisko
podíl obyvatel ve spádovém obvodu v
%
velikost území spádového obvodu v
%Středisko
1970 2012 1970 2012
Bučovice 88 89 76 81
Brankovice 9,5 10 15 17
Ostatní 2,5 1 9 2
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření z roku 1970 a 2012
6.2 Srovnání s výsledky z 80. let 20. století
V této části práce je usilováno o srovnání zjištěných výsledků z oblasti maloobchodu a služeb
s výsledky práce5 3
RNDr. Jaroslava Matyáše, CSc. z osmdesátých let 20. století. Přesto, že
byla použitá k vymezení obslužných regionů stejná metodika, bylo opět problematické
srovnávat výsledky z roku 1970 s dalšími výzkumy. Původ obtíží vznikl v tehdejším pojetí
dotazníku, kde byla dotazována dojížďka na velká města ležící mimo okres a tím byla
vyřazena potencionální střediska mikroregionální úrovně ve zkoumaném území. Také
samotná otázka na dojížďku za nákupy a službami byla pojata velmi široce, netýkala se jen
maloobchodu a služeb, ale také zdravotnictví a kultury. Z těchto důvodů budou předmětem
5 3
MARYÁŠ, Jaroslav.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV - Federální
statistický úřad, Brno - Praha 1987.
65
následující komparace výsledné spádové obvody z roku 2012, tato data byla již na
mikroregionální úrovni maloobchodu a služeb srovnatelná. Obslužná střediska a sféry jejich
vlivu vymezená v roce 2012 byla porovnána s mapou dojížďky za službami z roku 1987.
V oblasti maloobchodu na mikroregionální úrovni proběhly změny následovně. Podle
Matyáše byla obec Chvalkovice oscilační, v současnosti vykazuje spád do Vyškova. Dále
obce Křižanovice a Rašovice tvořily zázemí Bučovic, nyní oscilují mezi Bučovicemi a
Brnem. Obec Dražovice v západní části území a obce Nemochovice, Nemotice a Snovídky
ležící na hranici ORP Bučovice označil Matyáš jako oscilační. Podle této práce tyto obce
tvoří v současnosti zázemí Bučovic, kromě Dražovic, které jsou nadále oscilační mezi Brnem
a Bučovicemi. Změna spádovosti je zaznamenána také u Letonic, Křižanovic a Uhřic, tyto
obce jsou podle mé práce oscilační. Ostatní výsledky spádovosti j sou v obou pracích shodné.
6.3 Srovnání s výsledky z roku 2006
Vymezení středisek maloobchodu a služeb a jejich zázemí v regionu NUTS II Jihovýchod na
základě dotazníkového šetření, se ve své diplomové práci z roku 2007 věnoval Petr
Masíček5 4
. Podkladem pro zjištění spádovosti bylo náhradní anketami šetření prostřednictvím
obecních úřadů, které proběhlo k roku 2006. Cíle dojížďky za maloobchodem a službami byly
zjišťovány dotazníkem, který obsahuje v oblasti maloobchodu a služeb identické otázky jako
v mé práci. Kritériem pro určení střediska musela být daná obec určena jako cíl dojížďky
některou další obcí alespoň u dvou druhů služeb. Dále autor rozdělil střediska do pěti
hierarchických úrovní podle stupně vybavenosti, u tří nejvyšších úrovní byl kritériem také
minimální počet obyvatel spádového regionu. Podle tohoto rozdělení bylo středisko Bučovice
zařazeno na čtvrtý stupeň řádovostní úrovně. Služby typické pro tuto úroveň byly určeny
takto: nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih a zvukových nosičů a speciální
výběrové zboží. V mé práci byla na mikroregionální úrovni hodnocena dojížďka za stejnými
nákupy. Brankovice byly zařazeny na druhý stupeň úrovně středisek, zde byla zjišťována
dojížďka do lékáren a za nákupy běžného textilu a obuvi, stejně jako v mé práci na nadlokální
úrovni. Dalším krokem bylo vymezení spádových obvodů středisek.
Komparace výsledků Mašíčkovy práce z roku 2007 s výsledky této práce z roku 2012
prokazuje rozdíly v počtu vymezených středisek i v jejich sférách vlivu. V obou pracích jsou
shodná pouze dvě střediska, a to Bučovice a Brankovice. Třetím střediskem v roce 2012 je
určeno město Vyškov, kam spadá obec Chvalkovice. V práci Masíčka není pro obyvatele
zkoumaného území Vyškov střediskem, ale vymezil navíc spádové oblasti se středisky
Slavkov u Brna a Koryčany. Srovnání spádovosti konkrétních obcí poskytuje příloha P a
grafické znázornění obrázek č. 15. Shodu ve spádovosti vykazuje 11 obcí (55 %) a změna
střediska je zaznamenána u 7 obcí (35 %). Zbývajících 10 % představují obce, které byly
v jednom ze sledovaných období oscilační a jedním ze středisek mezi kterými oscilují, bylo
5 4
MASÍČEK, Petr. Střediska regionu Jihovýchod a jejich vybavenost v obchodu a službách [online]. 2007 [cit. 2013-03-05].
Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Stanislav Řehák. Dostupné z:
.
66
vždy středisko Bučovice. Podle práce Masíčka spáduje východní část území do Brankovic,
území je roztříštěné a oproti mé práci určil spádovost obcí do středisek Koryčany a Slavkov u
Brna.
Obrázek č. 15: Nadlokální region maloobchodu a služeb ORP Bučovice - 2006 a 2012
Jaroslava PECINOVA
Brno, MU ESF2013
Spádová oblast 2012
Bučovice
Brankovice
Vyškov
Bučovice - Brankovice
Spádová oblast 2006
Bučovice
Brankovice
Brankovice - Nesovice
Slavkov u Brna - Bučovice
Slavkov u Brna
Koryčany
' hranice SO O R P Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Petra Masíčka
Ze srovnání populační a územní velikosti spádových obvodů vyplývá, že vzrůstá význam
střediska Bučovice na úkor Brankovic a středisek mimo území ORP Bučovice.
Tabulka č. 14 : Podíl obyvatel a velikost území spádových obvodů maloobchodu a služeb
nadlokální úrovně - ORP Bučovice (2007 a 2012)
Středisko
podíl obyvatel ve spádovém obvodu
v %
velikost území spádového obvodu
v %
Středisko 2007 2012 2007 2012
Bučovice 78 92 63 87
Brankovice 10 6 22 9
Vyškov 0 2 0 4
Slavkov 6 0 5 0
Koryčany 6 0 10 0
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Petra Masíčka
Důvodem odlišností ve vymezení spádových obvodů v relativně krátkém časovém úseku je
pravděpodobně kombinace několika faktorů - částečně odlišné metodiky, částečné změny
dojížďky obyvatel, změny mobility obyvatel a odlišná forma dotazníkového šetření. Masíček
zpracoval údaje získané na základě náhradního anketárního šetření přes obecní úřady, pro tuto
práci byly podkladem údaje z přímého šetření u 3 % reprezentativního vzorku obyvatel. Údaje
získané od pracovníků obecních úřadů nemusí plně odrážet skutečnost a jsou spíše
subjektivním názorem dotazovaného jednotlivce. Další možnou příčinou rozdílů je
zkvalitnění dopravní obslužnosti od roku 2008, kdy bylo území okresu Vyškov plně
integrováno do IDS J M K .
6.4 Srovnání dílčích výsledků z let 2009 a 2010
Ivana Bartáková ve své diplomové práci5 5
z roku 2010 analyzovala procesy obslužné
spádovosti na Vyškovsku, ve zkoumaném území byly zahrnuty také obce, které sousedí
s ORP Vyškov. Konkrétně z ORP Bučovice se jednalo o 8 obcí: Bohaté Málkovice,
Dražovice, Chvalkovice, Kojátky, Letonice, Milonice, Nemochovice a Uhřice. I v práci
Bartákové byly podkladem data získaná náhradním šetřením prostřednictvím obecních úřadů
a dále budou porovnány výsledky šetření s výsledky této práce na základě přímého šetření
z roku 2012. Metodika zpracování i vzor dotazníku byly v obou pracích totožné. Shody a
rozdíly ve vymezení spádovosti u obcí, které byly součástí zkoumaného území v obou
pracích, poskytuje příloha M .
Při vymezení zdravotnického spádového obvodu na nadlokální úrovni byly výsledky totožné,
pouze na mikroregionální úrovni spadala obec Letonice podle Bartákové pod Vyškov, podle
mé práce spadá pod Bučovice. Odchylka nevznikla ani při vymezení nadlokálních středisek
školství a jejich zázemí. Na mikroregonální úrovni je patrný rozdíl u vymezení oscilačních
obcí. Zázemí Bučovic, jako nadlokálního střediska maloobchodu a služeb, tvoří podle
Bartákové obce: Bohaté Málkovice, Dražovice, Chvalkovice, Kojátky Letonice, Milonice,
Nemochovice a Uhřice. Podle této práce spadá obec Chvalkovice pod středisko Vyškov,
ostatní výsledky se shodují. Na mikroregionální úrovni v oblasti maloobchodu a služeb opět
nastaly výraznější rozdíly ve vymezení spádovosti. U vymezení komplexního obslužného
regionu na nadlokální úrovni vznikl rozdíl u spádovosti obcí Chvalkovice a Nemochovice,
které jsou v této práci oscilační, podle Bartákové spadají do obvodu Bučovic. Na
mikroregionální úrovni Bartáková uvádí spád obcí Dražovice a Chvalkovice do komplexního
obslužného střediska Bučovice. V mé práci Dražovice oscilují mezi Bučovicemi a Brnem,
Chvalkovice mezi Bučovicemi a Vyškovem. Obce Letonice a Milonice patří v této práci do
spádové oblasti Bučovic, podle Bartákové oscilují mezi Vyškovem a Bučovicemi.
5 5
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spadovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-03-05]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
68
Jana Brablíková se ve své diplomové práci z roku 2009 věnovala vymezení spádovosti
v regionu Kroměřížsko. V její práci bylo zahrnuto také 5 obcí z regionu Bučovicko Brankovice,
Malinky, Kožušice, Nemotice a Snovídky. Metodika i vzor dotazníku se shodují
s touto prací a data byla získána náhradním anketárním šetřením prostřednictvím příslušných
obecních úřadu, stejně jako v práci Bartákové. Souhlasné výsledky byly ve vymezení
parciálního zdravotnického regionu a ve školském regionu na nadlokální úrovni. Shody a
rozdíly ve vymezení spádovosti u obcí, které byly součástí zkoumaného území v obou
pracích, poskytuje příloha N. Největší odchylky jsou zaznamenány v oblasti školství na
mikroregionální úrovni a v parciálním regionu maloobchodu a služeb.
6.5 Srovnání obslužných regionů na Vyškovsku v roce 1970 a 2010
V následující části práce jsou porovnány parciální regiony maloobchodu a služeb nadlokální
úrovně na území současného ORP Vyškov v roce 1970 a 2010. Celková rozloha katastrálního
území obcí zkoumaného území činí 390 km2
, počet obyvatel v roce 1970 byl podle C S U
47 625 osob, v současnosti je to 50 909 osob. Vymezená střediska a jejich spádové oblasti
maloobchodu a služeb nadlokální úrovně z roku 1970 jsou uvedeny v podkapitole 5.3.3., stav
z roku 2010 je čerpán z diplomové práce Ivany Bartákové5 7
. Následně jsou výsledky
komparace srovnány s vývojem spádovosti na území současného ORP Bučovice ve stejném
období. Cílem této komparace je zjištění, zda vývoj spádovosti na Bučovicku vykazuje
podobný trend jako v sousedním mikroregionu v rámci jednoho okresu. Komparace na
mikroregionální úrovni nebyla provedena z důvodu omezené vypovídací schopnosti výsledků
z roku 1970.
Výčet obcí a jejich příslušnost ke středisku v obou obdobích je uveden v příloze O, grafické
znázornění situace v roce 2010 poskytuje příloha R a stav v roce 1970 je graficky znázorněn
na obrázku č. 12. V roce 1970 bylo vymezeno 6 středisek maloobchodu a služeb: Brno,
Ivanovice na Hané, Prostějov, Pustiměř, Rousínov a Vyškov. V roce 2010 byl počet shodný,
ale střediska byly vymezeny odlišně ve dvou případech. Střediska v roce 2010 jsou
následující: Blansko, Brno, Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov a Vyškov.
5 6
BRABLÍKOVÁ, Jana. Spádovost za službami ve vybraném regionu [online]. 2009 [cit. 2013-03-06]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
.
5 7
BARTÁKOVÁ, Ivana. Spádovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-03-05]. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš. Dostupné z:
69
Tabulka č. 15 : Podíl obyvatel a velikost území spádových obvodů maloobchodu a služeb
nadlokální úrovně - ORP Vyškov
podíl obyvatel ve spádovém obvodu velikost území spádového obvodu
Středisko v % v %
1970 2010 1970 2010
Vyškov 74 81 75 81
Ivanovice na Hané 9 3 10 3
Rousínov 1 13 1,5 12
Prostějov 0,5 0 0,5 0
Brno 11 1 7 0,5
Ostatní 4,5 2 6 3,5
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Ivany Bartákové
Pro údaje v tabulce č. 15 byl u oscilačních obcí počet obyvatel rozdělen do příslušných
středisek, mezi kterými oscilují, stejně tak i rozloha katastru. Největší spádový obvod si podle
obou prací vytváří středisko Vyškov, v roce 1970 do jeho zázemí patřilo 74 % obyvatel ve
zkoumaném území, v roce 2010 se populační velikost zvětšila o 7 %. Počet obcí, které
oscilují mezi dvěma středisky, vzrostl z počtu 3 obcí na 11 v roce 2010. U všech těchto obcí
bylo jedno ze dvou středisek, mezi kterými oscilují, středisko Vyškov. Ivanovicím na Hané
zhruba o dvě třetiny poklesl podíl obyvatel ve spádovém obvodu, stejně se zmenšila územní
velikost. Výrazně klesá význam i u střediska Brno, naopak významně posiluje město
Rousínov.
70
ZÁVĚR
Jedním z cílů této práce bylo analyzovat procesy obslužné spádovosti a na základě této
analýzy vymezit parciální obslužné regiony a komplexní obslužný region v regionu
Bučovicko. Zkoumané území o rozloze 171,01 k m 2
se shoduje se SO ORP Bučovice a čítá 20
obcí s celkovým počtem 15 957 obyvatel. Datovou základnou pro vymezení obslužné
spádovosti bylo anketami šetření u vzorku 3 % obyvatel jednotlivých obcí, v absolutním
vyjádření bylo zpracováno 354 dotazníků. Na základě tohoto šetření byly v souladu s cílem
vymezeny parciální regiony. V parciálním regionu zdravotnictví byl vymezen jeden spádový
obvod se střediskem Bučovice na nadlokání i mikroregionální úrovni. V parciální školský
region byl na nadlokální úrovni rozdělen do tří spádových oblastí se středisky Brankovice a
Bučovice. Na mikroregionální úrovni jsou také tři spádové obvody, jedním ze středisek je
město Bučovice a mimo ORP Bučovice další dvě střediska, a to Brno a Vyškov. V parciálním
regionu maloobchodu a služeb byly vymezeny na nadlokální úrovni sféry vlivu střediska
Brankovice, Bučovice a Vyškov. Na mikroregionální úrovni byl vymezen stejně jako u
školského regionu spádový obvod střediska Bučovice, mimo zkoumané území Vyškov a
Brno. Komplexní obslužný region je téměř v souladu s administrativním členěním SO ORP
Bučovice. Středisko Bučovice vytváří zázemí pro všechny obce v tomto území, bylo sice
stanoveno 5 oscilačních obcí, ale u všech je jedním ze středisek, mezi kterými oscilují
středisko Bučovice a druhým Brno nebo Vyškov.
Ústředním cílem práce bylo identifikovat hlavní vývojové tendence na základě komparace
s předchozími výzkumy. Interval, ve kterém je hodnocen vývoj obslužných regionů, je období
od roku 1970 do roku 2012. Druhou fází, po vymezení obslužných regionů k roku 2012, bylo
vymezení obslužných regionů kroku 1970. Datovou základnou bylo opět přímé anketami
šetření, které provedl Geografický ústav ČSAV v roce 1970 přes soustavu základních škol.
Touto formou bylo získáno a dále zpracováno 1143 dotazníků, v průměru odpovědělo 3 %
obyvatel obcí ORP Bučovice a ORP Vyškov. Při pokusu o komparaci výsledků z roku 1970
s výzkumy z následujících období vznikly obtíže z důvodu rozdílné struktury dotazníků. Jako
srovnatelné lze označit výsledky na nadlokální úrovni, na vyšší hierarchické úrovni by bylo
srovnání zkreslené, protože formulace otázky v dotazníku vylučovala označit jako cíl
dojížďky město nebo obec na území okresu. Druhým časovým bodem v hodnocení vývoje
spádovosti byla 80. léta 20. století, výsledky byly porovnány se základními obslužnými
regiony, které vymezil RNDr. Jaroslav Matyáš, CSc. Další srovnávané období je rok 2006,
kdy ve své diplomové práci vymezil obslužné regiony Masíček. Poslední v řadě je už zmíněné
vymezení spádovosti z roku 2012, zpracované v této práci. V roce 2009 a 2010
v diplomových pracích Bartákové a Brablíkové byly zahrnuty při vymezení spádovosti
sousedních regionů některé obce ORP Bučovice. I jejich výsledky byly použity pro
zhodnocení odchylek a vývojových tendencí v této práci.
71
V parciálním školském regionu na nadlokální úrovni neproběhly do roku 2012 žádné změny,
pro nedostatek relevantních dat nebyla hodnocena mikroregionální úroveň. Parciální
zdravotnický region má v současnosti jeden spádový obvod pro všechny obce, se střediskem
Bučovice, v roce 1970 bylo území direktivně rozděleno do tří spádových obvodů. Zde se
projevují důsledky omezení občanské vybavenosti v obcích, které nebyly v totalitním režimu
vymezené jako S M V nebo SOV. Brankovice a Nesovice v současnosti nesplňují svojí
vybaveností kritéria pro středisko zdravotnictví.
Po celé sledované období je nejvýznamnějším střediskem maloobchodu a služeb město
Bučovice, zvyšuje se podíl obyvatel v jeho zázemí, přestože velikost území spádového
obvodu má mírně klesající tendenci. V roce 2006 bylo zaznamenáno výrazné posílení vlivu
střediska Brankovice na úkor Bučovic, podíl obyvatel v jeho obvodu vzrostl od roku 1970 o 9
%. Tento nárůst byl ovšem dočasný, o šest let později klesl podíl obyvatel o 4 % a velikost
území o 13 %. Jak je uvedeno v podkapitole 6.3, tento výkyv může mít několik příčin a je
obtížné nesporně stanovit hlavní faktor této změny. Komparace současného stavu s 80. léty
nevykazuje výrazné změny, rozdíly jsou zaznamenány u oscilační ch obcí na východní hranici
území, které v současnosti spádují do Bučovic, naopak obce na západní hranici jsou proti
minulosti oscilační. Komplexní obslužný region je na začátku i na konci sledovaného období
velikostí území shodný. Rozdíl je v integritě území - v roce 1970 se vyznačuje roztříštěností,
v současnosti je celistvé. Podíl obyvatel spádujících do vymezených středisek je na začátku i
konci hodnoceného období vyrovnaný. Absolutní počet obyvatel v celém regionu ve
sledovaném období klesl o 1185 osob, což činí 7 %. Vylidňují se zejména populačně nejmenší
obce v severovýchodní části zkoumaného regionu v okolí Brankovic. Jedná se o obce
Kožušice, Dobročkovice, Nemochovice, Malinky a Chvalkovice, kde počet obyvatel klesl o
30 % a více. Důvodem jsou minimální pracovní příležitosti v místě bydliště, nízká občanská
vybavenost obcí a relativně vysoká časová a finanční náročnost při dojíždění za prací do
větších měst.
Z komparace dílčích výsledků z roku 2012 s výsledky Bartákové a Brablíkové z let 2009 a
2010 vyplývá, že rozdíly jsou výrazné především na mikroregionální úrovni ve všech
oblastech. Tento výsledek podporuje hypotézu popsanou u komparace z roku 2006, a to že
výslednou spádovost může ovlivnit zvolená forma anketárního šetření. Další příčinou této
odchylky může být struktura respondentů v roce 2012, kteří byli v průběhu anketárního
šetření nezaměstnaní. Tento stav se pravděpodobně odráží na jejich snížené mobilitě z důvodu
omezených finančních prostředků.
V závěru této práce byly srovnány parciální regiony maloobchodu a služeb nadlokální úrovně
vymezené v letech 1970 a 2010 na území SO ORP Vyškov. Cílem této komparace je zjištění,
zda jsou ve vývoji spádovosti na Bučovicku vykazovány oproti sousednímu regionu
odchylky. Komparace na mikroregionální úrovni nebyla provedena z důvodu omezené
vypovídací schopnosti výsledků z roku 1970. Stejně jako na Bučovicku, tak i na Vyškovku se
72
zvětšuje podíl obyvatel spádujících do nejvýznamnějšího střediska regionu, kterým je okresní
město Vyškov. Podobný vývoj je také u ostatních středisek, Rousínov výrazně zvětšil své
zázemí, v ORP Bučovice druhé středisko maloobchodu Brankovice také posiluje svůj vliv.
Totožný je pokles významnosti středisek ležících mimo zkoumané území. Lze konstatovat, že
vývojové tendence na území ORP Bučovice a ORP Vyškov jsou podobné.
Jako hlavní trend vývoje lze označit postupné zvyšování významnosti střediska Bučovice
v rámci regionu, snížení podílu obyvatel spádujících do středisek mimo zkoumané území i
podílu obyvatel oscilační ch obcí.
73
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Literatura
[I] ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta
UJEP, 1996. skripta. ISBN 80-7044-112-7.
[2] BLAŽEK, Miroslav. Ekonomickogeografická regionalizace. Brno: Geografický ústav ČSAV,
1977,60 s.
[3] DOČKAL, Vít. Ústřední pojmy regionální politiky EU. Středoevropské politické studie, Brno:
Mezinárodní politologický ústav M U Brno, 1/2004. ISSN 1212-7817. 2004.
[4] DUŠEK, J. Faktory regionálního růstu a rozvoje (se zaměřením na spolupráci měst a obcí ve
Středočeském kraji). 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních
studií, 2011. 100 s. ISBN 978-80-87472-13-2.
[5] HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační
procesy ajejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005, 147 s. ISBN 80-89746-02-X.
[6] HAMPL, Martin, Václav GARDAVSKÝ a Karel KÚHNL. Regionální struktura a vývoj
systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989.
[7] Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K.; Regionální struktura a vývoj systému osídlení CR, UK,
Praha 1987, 255 s
[8] HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-917-8.
[9] KUNC, Josef, Bohumil FRANTAL a Petr TONEV. Nákupní spád a vybrané nákupní zvyklosti
návštěvníků Galerie Vaňkovka. In Viktorie Klímová, Vladimír Zítek. Sborník příspěvků z
XIV. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,
2011. s. 47-55, 9 s. ISBN 978-80-210-5513-1.
[10] MAREŠ, Jaroslav. Průmyslové regiony ČSR. Akadémia, Praha. 1980. 82 s.
[II] MARYAŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu
(Výzkumná zpráva), Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988, 96 s.
[12] MARYAŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In: Zprávy
geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983, s. 61-81.
ISSN 0375-6122.
[13] MARYAŠ, Jaroslav., REHAK, Stanislav.: Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas
obyvatelstva CSSR. Brno - Praha, Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987
[14] NOVÁKOVÁ, Božena et al. Zeměpisný lexikon ČR: Obce a sídla. 1. vyd. Praha: Academia,
1991, 604 s. ISBN 80-200-0316-9.
[15]SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVA a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického
výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4.
[16]TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie.
Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-114-4.
74
[17] VOTRUBEC, Ctirad a kolektiv. K problému hospodářsko-geografických středisek.
Nakladatelství ČSAV, Praha. 1963. 91s.
[18] ZÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2008, 107 s. ISBN 978-80-210-4761-7.
Ostatní prameny a zdroje
[I] BARTÁKOVÁ, Ivana. Spadovost za službami na Vyškovsku [online]. 2010 [cit. 2013-
03-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí
práce Jaroslav Matyáš. Dostupné z: http://is.muni.ez/th/51022/esf ml
[2] B A S E , Miroslav. Proměny venkovského osídlení. In: Venkovje náš svět [online]. 2006
[cit. 2013-02-17]. ISBN 80-213-1539-3. Dostupné z:
http://soclab.pef.czu.cz/pdf/Sbornik Venkov neprodejne.pdf
[3] BRABLIKOVÁ, Jana. Spadovost za službami ve vybraném regionu [online]. 2009 [cit.
2013-03-06]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta.
Vedoucí práce Jaroslav Matyáš. Dostupné z: .
[4] ČSU, Veřejná databáze
[5] Czso.cz [online]. 2005 [cit. 2012-02-23]. CHARAKTERISTIKA OKRESU
VYŠKOV. CZSO [online]. 2009 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z:
http://www.czso.ez/xb/redakce.nsf/i/charakteristika okresu vyskov
[6] Czso.cz [online]. 28. 4. 2005, 12. 5. 2005 [cit. 2010-11-27]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres
Vyškov 2001. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6228-03-
2001-2 obyvatelstvo
[7] Czso.cz [online]. 2005 [cit. 2012-02-23]. Charakteristika okresu a vývoj sídelní
struktury. Dostupné z: http://www.czso.ez/xb/edicniplan.nsf/o/13-6228-03-2001 -
1 charakteristika okresu a vývoj sidelni struktury
[8] HAMPL, Martin. Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České
republice. Sociologický časopis. 2007, roč. 43, č. 5. s. 889-910. Dostupné z:
http://sreview.soc.cas.cz/uploads/37b063c882ab7d2042ada9a9a649332938bc3085 433 07-
5%20Hampl.pdf.
[9] Historický lexikon obcí České republiky. CSU [online]. 3.3.2007 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z:
https://www.czso.ez/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04
[10]KORDIS JMK. Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2012 až 2016:
aktualizace č. 1. 2012, 49 s.
[II] KUNC, Josef, Bohumil FRANTÁL, Petr TONEV a Zdeněk SZCZYRBA. Nákupní spád, nákupní
chování a nákupní centra: příklad brněnské aglomerace: (příspěvek ke studiu denních urbánních
systémů). Sociologický časopis [online]. 2012, č. 5 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z:
http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/159-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-5-
2012/3295
[12] MASÍČEK, Petr. Střediska regionu Jihovýchod a jejich vybavenost v obchodu a službách
[online]. 2007 [cit. 2013-03-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká
fakulta. Vedoucí práce Stanislav Řehák. Dostupné z: .
75
[\3]Město Bučovice [online]. 6. 9. 2006 [cit. 2012-02-23]. Historie a současnost města Dostupné z:
http://www.bucovice.cz/vismo/dokumenty2.asp7id org=1516&pl=60&id=53
[ 14]Mezihoří [online]. 2008 [cit. 2012-02-23]. O spolku obcí. Dostupné z:
http://www.somezihori.cz/cze/o-spolku-obci-p659
[15] M M R ČR. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha, 2006.
[16] OKRESNÍ ODDĚLENÍ ČSÚ V E VYŠKOVĚ. Statistická ročenka okresu Vyškov - 1976. Brno,
1976, 227 s.
[17] OKRESNÍ ODDĚLENÍ ČSÚ V E VYŠKOVĚ. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1970 v okrese
Vyškov: Předběžné výsledky. Vyškov, 1971.
[18] OKRESNÍ ODDĚLENÍ ČSÚ V E VYŠKOVĚ. Statistická ročenka okresu Vyškov - 1972. Brno,
1972, 171 s.
[19] PERLIN, Radim. Je strategický plán nástroj rozvoje venkovských mikroregionů?. In: Venkov je
náš sve7[online]. 2006 [cit. 2013-02-17]." ISBN 80-213-1539-3. Dostupné z:
http://soclab.pef.czu.cz/pdf/Sbornik Venkov neprodejne.pdf
[20]Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje. Brno: Krajský
ústav národního zdraví v Brně, 1976. 113 s., s. 68- 71.
[21] Registr zdravotnických zařízení. [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z:
https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm
[22]Rejstřík škol a školských zařízení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online], [cit.
2013-02-22]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/
[23] Rozvojová strategie Svazku obcí Mezihoří na období 2010 - 2013: aktualizované znění k
31.12.2009 [online]. 2009 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z:
http://www.somezihori.cz/cze/rozvojova-strategie-so-mezihori-2007-2013-p712
[24] Sčítání lidu, domů a bytů 1970: Pramenné dílo. Czso [online]. 2009 [cit. 2012-09-20]. Dostupné
z: http://www.czso.ez/sldb2011/redakce.nsf/i/pramenne dilo 1970
[25] Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Předběžné výsledky. Czso [online]. 2012 [cit. 2012-03-12].
Dostupné z: http://vdb.czso.ez/sldbvo/#lstranka=podletematu&tu=30301
&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=
[26] Statistiky. MPSV [online]. 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat
[27]ÚFIS. MFCR [online]. 2.5.2011 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ufis/
76
SEZNAM GRAFŮ
GRAF Č. 1: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V OKRESECH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V OBDOBÍ
1910-2011 27
GRAF Č. 2: VZDELANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL SO ORP BUČOVICE V ROCE 2011 27
GRAF Č. 3: VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ORP OKRESU VYŠKOV A ČR V OBDOBÍ 2005 -
2010 (K 31.12.) 28
GRAF Č. 4: PODÍL EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V ORP BUČOVICE PODLE ODVĚTVÍ
ČINNOSTI 29
GRAF Č. 5: VZDELANOSTNÍ STRUKTURA RESPONDENTŮ 36
77
SEZNAM OBRÁZKU
OBRÁZEK Č. 1 SPRÁVNÍ OBVODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 22
OBRÁZEK Č. 2: SPRÁVNÍ OBVOD ORP BUČOVICE 23
OBRÁZEK Č. 3: REGIONÁLNÍ LINKY IDS JMK VE ZKOUMANÉM REGIONU A OKOLÍ 30
OBRÁZEK Č. 4: NADLOKÁLNÍ ŠKOLSKÝ REGION 2012 - ORP BUČOVICE 45
OBRÁZEK Č. 5: MIKROREGIONÁLNÍ ŠKOLSKÝ REGION 2012 - ORP BUČOVICE 46
OBRÁZEK Č. 6: NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB 2012 - ORP BUČOVICE.. 50
OBRÁZEK Č. 7: MIKROREGIONÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB 2012 - ORP
BUČOVICE 50
OBRÁZEK Č. 8: KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION 2012 - ORP BUČOVICE 52
OBRÁZEK Č. 9: NADLOKÁLNÍ ZDRAVOTNICKÝ REGION 1970 - ORP BUČOVICE 53
OBRÁZEK Č. 10: NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB 1970 - ORP
BUČOVICE 57
OBRÁZEK Č. 11: KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ 1970 - ORP
BUČOVICE 58
OBRÁZEK Č. 12: NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB 1970 - ORP VYŠKOV 60
OBRÁZEK Č. 13: NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB ORP BUČOVICE - 1970 A
2012 62
OBRÁZEK Č. 14: KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ ORP BUČOVICE
V LETECH 1970 A 2012 64
OBRÁZEK Č. 15: NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB ORP BUČOVICE - 2006 A
2012 67
78
SEZNAM TABULEK
TABULKA Č. 1: VYBRANÉ UKAZATELE OBCÍ SO ORP BUČOVICE K 31.12.2010 24
TABULKA Č. 2: VYBRANÉ UKAZATELE HOSPODAŘENÍ OBCÍ SO ORP BUČOVICE K 31.12. 2010
25
TABULKA Č. 3: VYBRANÉ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE ZA ORP BUČOVICE V LETECH 2006
-2010 26
TABULKA Č. 4: DOJÍŽĎKA OBYVATEL OBCÍ ORP BUČOVICE DO ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 1970
A 2001 31
TABULKA Č. 5: POČET OBYVATEL A POČET RESPONDENTŮ - ORP BUČOVICE ROK 2012 35
TABULKA Č. 6: STRUKTURA RESPONDENTŮ PODLE POHLAVÍ, VZDĚLÁNÍ A PRŮMĚRNÉHO
VĚKU 37
TABULKA Č. 7: POČET A POHLAVÍ RESPONDENTŮ - ORP BUČOVICE ROK 1970 40
TABULKA Č. 8: VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ODVĚTVÍ ČINNOSTI RESPONDENTŮ - ORP
BUČOVICE ROK 1970 (%) 41
TABULKA Č. 9: POČET CÍLŮ A VZDÁLENOSTI V KM, DO KTERÝCH SE USKUTEČNÍ 90 %
CEST
48
TABULKA Č. 10: POČTY HLAVNÍCH CÍLŮ A HODNOTA KOEFICIENTŮ VÝZNAMNOSTI 55
TABULKA Č. 11: PODÍL OBYVATEL A VELIKOST ÚZEMÍ SPÁDOVÝCH OBVODŮ
MALOOBCHODU A SLUŽEB NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ - ORP BUČOVICE 63
TABULKA Č. 12: PODÍL OBYVATEL A VELIKOST ÚZEMÍ SPÁDOVÝCH OBVODŮ
MALOOBCHODU A SLUŽEB MIKROREGIONÁLNÍ ÚROVNĚ - ORP BUČOVICE 63
TABULKA Č. 13: PODÍL OBYVATEL A VELIKOST ÚZEMÍ SPÁDOVÝCH OBVODŮ
KOMPLEXNÍCH REGIONŮ NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ - ORP BUČOVICE 65
TABULKA Č. 14: PODÍL OBYVATEL A VELIKOST ÚZEMÍ SPÁDOVÝCH OBVODŮ
MALOOBCHODU A SLUŽEB NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ - ORP BUČOVICE (2007 A 2012) 67
TABULKA Č. 15: PODÍL OBYVATEL A VELIKOST ÚZEMÍ SPÁDOVÝCH OBVODŮ
MALOOBCHODU A SLUŽEB NADLOKÁLNÍ ÚROVNĚ - ORP VYŠKOV 70
79
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ČR Česká republika
ČSAV Československá akademie věd
ČSÚ Český statistický úřad
E A O Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
EU Evropská unie
EUROSTAT Statistický úřad Evropské unie
Jm K Jihomoravský kraj
MŠ Mateřská škola
NUTS Nomenclature of Units for Territorial for Statistics
NV Národní výbor
OECD Organization for Economic Cooperation Development
ORP Obec s rozšířenou působností
POU Pověřený obecní úřad
SLDB Sčítání lidu domu a bytů
SO Správní obvod
SMV Středisko osídlení místního významu
SOV Středisko osídlení obvodního významu
ZŠ Základní škola
80
SEZNAM PŘÍLOH
P Ř Í L O H A A - VZOR DOTAZNÍKU Z ROKU 2012
P Ř Í L O H A B - POHYB OBYVATELSTVA V OBCÍCH ORP BUČOVICE V LETECH 2003-2006
P Ř Í L O H A C - SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ V OKRESE VYŠKOV
P Ř Í L O H A D - VZOR DOTAZNÍKU A z ROKU 1970
P Ř Í L O H A E - VZOR DOTAZNÍKU B Z ROKU 1970
P Ř Í L O H A F - STRUKTURA RESPONDENTŮ S O ORP VYŠKOV V ROCE 1970
P Ř Í L O H A G - VYBAVENOST OBCÍ SO ORP BUČOVICE V ROCE 2011
P Ř Í L O H A H - VYBAVENOST OBCÍ S O ORP BUČOVICE ŠKOLSKÝM ZAŘÍZENÍM V ROCE 1970
P Ř Í L O H A I - SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZA OKRES VYŠKOV V LETECH 1970 A 2011
P Ř Í L O H A J - KOMPARACE EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ PODLE ČINNOSTI V S O O R P BUČOVICE
A S O O R P SLAVKOV U BRNA
P Ř Í L O H A K - VYBAVENOST OBCÍ SO ORP BUČOVICE V OBLASTI MALOOBCHODU A SLUŽEB -1970
P Ř Í L O H A L - VYBAVENOST OBCÍ S O ORP VYŠKOV V OBLASTI MALOOBCHODU A SLUŽEB -1970
P Ř Í L O H A M - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ SO ORP BUČOVICE V LETECH 2010 A 2012
P Ř Í L O H A N - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ SO ORP BUČOVICE V LETECH 2009 A 2012
P Ř Í L O H A O - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ SO ORP VYŠKOV V LETECH 1970 A 2010
P Ř Í L O H A N - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ SO ORP BUČOVICE V LETECH 2006 A 2012 NADLOKÁLNÍ
REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB
P Ř Í L O H A R - NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB SO ORP VYŠKOV V ROCE 2010
81
PŘÍLOHA A - VZOR DOTAZNÍKU Z ROKU 2012
Obec: Pohlaví: Vzdělání: Věk:
Druh potřeby
Název navštěvované obce
Druh potřeby Převážně
(pravidelně)
Částečně
(méně často)
Výjmečně
(velmi zřídka)
Denní nákupy (potraviny, drogérie,
běžné domácí potřeby)
Velký nákup (potraviny, drogérie) v
obchodním centru
Nákupy běžného textilu a obuvi
Běžné služby (kadeřník, čistírna,
oprava obuvi, atd.)
Návštěva banky (pobočky)
Návštěva lékárny
Nákupy běžného průmyslového zboží
(elektro, kola, sportovní potřeby
Nákupy knih, hudebních a tilmových
nosičů (CD, DVD)
Nákupy nábytku a bytových doplňků
Speciální služby (totograt, oprava
hodinek, šití šatů, atd.)
Nákupy speciálního výběrového zboží
(klenoty, motoristické zboží atd.)
Návštěva základní školy - 1 . stupeň
(ročníky 1 -5)
Návštěva základní školy - 2. stupeň
(ročníky 6- 9)
Návštěva střední školy a středního
odbornéhu učiliště
Návštěva všeobecného lékaře
Návštěva dětského lékaře
Návštěva ženského lékaře
Návštěva zubního lékaře
Návštěva odborného lékaře
Návštěva nemocnice
Návštěva kina
Návštěva diskoték
Návštěva knihovny
Návštěvy kulturních akcí (divadla,
koncerty, atd.)
Návštěvy reštaurácia vináren
PŘÍLOHA B - POHYB OBYVATELSTVA V OBCÍCH ORP BUČOVICE V LETECH 2003-2006
O b y v a t e l s t v o
c e l k e m k
31.12.
Ž i v ě
n a r o z e n í
Z e m ř e l í
P ř i r o z e n ý
p ř í r ů s t e k
P ř i s t ě h o v a l í V y s t ě h o v a l í
Přírůstek
s t ě h o v á n í m
C e l k o v ý
p ř í r ů s t e k
S p r á v n í o b v o d
c e l k e m
20O3 15 795 156 168 - 1 2 334 268 66 54S p r á v n í o b v o d
c e l k e m 20O4 15 764 148 170 - 2 2 329 338 - 9 - 3 1
20OS 15 713 147 159 - 1 2 259 298 - 3 9 - 5 1
20O6 15 740 142 163 - 2 1 316 268 48 27
B o h a t é M á l k o v i c e 20O3 255 3 5 - 2 5 6 - 1 - 3
20O4 265 4 3 1 14 5 9 10
20OS 257 1 3 - 2 6 12 - 6 - 8
20O6 250 3 2 1 6 14 - 8 - 7
B r a n k o v i c e 20O3 913 6 5 1 20 11 9 10
20O4 903 11 11 - 10 20 - 1 0 - 1 0
20OS 901 8 10 - 2 17 17 - - 2
20O6 881 9 12 - 3 20 37 - 1 7 - 2 0
B u č o v i c e 20O3 6 386 76 62 14 138 90 48 62
20O4 6 415 5 4 60 - 6 150 115 35 29
20OS 6 401 67 54 13 128 155 - 2 7 - 1 4
20O6 6 432 67 59 8 162 139 23 31
D o b r o č k o v i c e 20O3 215 1 1 - 5 8 - 3 - 3
20O4 204 1 5 - 4 6 13 - 7 - 1 1
20OS 208 3 5 - 2 8 2 6 4
20O6 213 2 8 - 6 15 4 11 5
D r a ž o v i c e 20O3 814 6 9 - 3 61 76 - 1 5 - 1 8
20O4 784 9 7 2 47 79 - 3 2 - 3 0
20OS 773 6 7 - 1 11 21 - 1 0 - 1 1
20O6 798 9 7 2 28 5 23 25
C h v a l k o v i c e 20O3 252 2 2 - 10 4 6 6
20O4 258 1 6 - 5 13 2 11 6
20OS 253 1 3 - 2 4 7 - 3 - 5
20O6 261 3 3 - 8 - 8 8
K o j á t k y 20O3 361 2 6 - 4 8 7 1 - 3
20O4 360 3 4 - 1 4 4 - - 1
20OS 348 3 4 - 1 10 21 - 1 1 - 1 2
20O6 341 3 6 - 3 4 8 - 4 - 7
K o ž u š i c e 20O3 108 2 2 - 4 5 - 1 - 1
20O4 104 1 3 - 2 1 3 - 2 - 4
20OS 106 - 1 - 1 4 1 3 2
20O6 106 1 6 - 5 5 - 5 K
ř i ž a n o v i c e 20O3 709 7 7 - 22 15 7 7
20O4 705 9 6 3 9 16 - 7 - 4
20OS 707 8 6 2 14 14 - 2
20O6 722 3 2 1 19 5 14 15
L e t o n i c e 20O3 1 419 14 17 - 3 18 18 - - 3
20O4 1 418 11 5 6 27 34 - 7 - 1
20OS 1 413 13 15 - 2 30 33 - 3 - 5
20O6 1 411 10 11 - 1 37 38 - 1 - 2
M a l i n k y 20O3 146 - 1 - 1 - - - - 1
20O4 143 - 2 - 2 1 2 - 1 - 3
20OS 139 3 4 - 1 4 7 - 3 - 4
20O6 134 1 4 - 3 2 4 - 2 - 5
M i l o n i c e 20O3 335 1 5 - 4 3 7 - 4 - 8
20O4 346 6 6 - 14 3 11 11
20OS 344 1 4 - 3 19 18 1 - 2
20O6 341 - 1 - 1 10 12 - 2 - 3
M o u ř í n o v 20O3 457 3 5 - 2 8 8 - - 2
20O4 444 2 5 - 3 3 13 - 1 0 - 1 3
20OS 445 1 4 - 3 12 8 4 1
20O6 442 2 4 - 2 12 13 - 1 - 3
N e m o c h o v i c e 20O3 284 3 5 - 2 5 3 2 -
20O4 292 3 3 - 11 3 8 8
20OS 296 2 4 - 2 10 4 6 4
20O6 289 1 3 - 2 2 7 - 5 - 7
IMemotice 20O3 346 5 7 - 2 13 6 7 5
20O4 348 3 5 - 2 18 14 4 2
20OS 347 3 5 - 2 16 15 1 - 1
20O6 355 4 6 - 2 21 11 10 8
N e s o v i c e 20O3 1 152 12 14 - 2 28 16 12 10
20O4 1 162 16 11 5 29 24 5 10
20OS 1 170 14 12 2 28 22 6 8
20O6 1 140 8 14 - 6 10 34 - 2 4 - 3 0
N e v o j i c e 20O3 395 1 2 - 1 2 6 - 4 - 5
20O4 387 4 5 - 1 2 9 - 7 - 8
20OS 386 - 3 - 3 9 7 2 - 1
20O6 393 5 2 3 8 4 4 7
R a š o v i c e 20O3 651 6 9 - 3 18 15 3 -
20O4 633 4 7 - 3 12 27 - 1 5 - 1 8
20OS 626 7 7 - 12 19 - 7 - 7
20O6 623 2 4 - 2 17 18 - 1 - 3
S n o v í d k y 20O3 367 3 3 - 17 7 10 10
20O4 354 2 12 - 1 0 18 21 - 3 - 1 3
20OS 354 5 7 - 2 11 9 2 -
20O6 363 3 3 - 14 5 9 9
U h ř i c e 20O3 230 3 1 2 18 29 - 1 1 - 9
20O4 239 4 4 - 13 4 9 9
20OS 239 1 1 - 2 2 - -
20O6 245 6 6 - 12 6 6 6
Pramen.ČSU
PŘÍLOHA C - SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ V OKRESE VYŠKOV
ADMINISTRATIVNÍ R O Z D Ě L E N I O K R E S U V Y Š K O V
- S T A V K 1.1.2008
Počet obyvatel v obci
Správni obvod obce
s rozšířenou působností
<•> 50000 a vise
2.00DO- 49989
1O00O-1999S
5000 - 9999
@ 2000 - 4999
1000- 1999
• 500. - 699
200 - 499
* do 199
hranice okrasu
hranice obce
NÁZEV M ESTA
Název městyse
Näz&v ostatních obci
2,5
i
10 km
j i I
Průměrný počet obyvatel obce = 1 094
Největši: 1. Vyškov = 21 901
2. Bučovice = 6 453
3. Slavkovu Brna =5 139
Nejrrienäľ 1. Nové Sady = 86
2. Kožijsice = 106
3. Malinky = 130
Průměrná rozloha obce (ha) = 1 095
Největši:
Nefmenši;
1. Vyškov = 5 041
2. Bučouice = 3119
3. Rou5Ínov = 2 303
1. Rybníček = 210
2. Podivice = 226
3. Nova Sady = 242
Pramen: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vvskov/$File/Vvskov.gif
PŘÍLOHA D - VZOR DOTAZNÍKU A Z ROKU 1970
D O T A Z N Í K A
Datum:
Jméno pracovníka provádějícího výzkum:
Obec:
Osada:
Počet obyvatel:
Počet obyvatel:
Seznam všech zařízení v obci (místní části)
1. Prodejny (uvést seznam, u smíšené hlavní sortiment)
a) Smíšené
b) Potraviny
c) Oděvy
d) Průmyslové zboží
e) Jiné
f) Poznámky
2. Restaurace (kavárny, hotely)
3. Služby, opravny atp.
4. Zařízení školské
5. Zařízení kulturní, tělovýchovná,
společenská atp.
6. Zařízení správní
(též peněžnictví, pošty atp.)
7. Zdravotnická zařízení
8. Poznámka
Pokud nestačí volné místo, použijte dalšího formuláře.
Zaměstnanci
M Ž C
PŘÍLOHA E - VZOR DOTAZNÍKU B Z ROKU 1970
DOTAZNÍK B
Datum:
Jméno pracovníka provádějícího průzkum:
Jméno účastníka ankety:
Počet dětí:
Obec:
Osada (místní část, obvod):
Bydlí v místě
Pracuje v místě: Vyjíždí:
Příslušnost k Příslušnost k
Soc. skupina: Soc. skupina:
Vztahy k jiným obcím
1. Jestliže vybavení obce (nebo místní části) neumožňuje uspokojit všechny denní potřeby,
nebo alespoň jejich většinu, na kterou blízkou obec (nebo město) se obyvatelé obracejí v těchto
záležitostech*:
(jestliže vybavení obce umožňuje uspokojit některé denní potřeby uveďte vlastní obec)
pravidelně nepravidelně někdy
a) denních nákupů (potraviny, řemeslníci 1. stupně
potřeby)
b) návštěvy lékaře (výdej léků)
c) administrativní (nižší) (škola, pošta, NV)
d) volného času (restaurace, kina, kulturní podniky)
2. Existuje jedno (nebo více) významných center v příslušné oblasti (až do vzdálenosti
20-25 km), kam se obyvatelé obvykle obrací za účelem uspokojení (nebo lepšího
uspokojení) svých potřeb rázu:
pravidelně nepravidelně někdy
a) nákupy potravin
b) nákupy oděvů
c) nákupy speciální
d) zdravotnictví
e) administrativní (vyšší) včetně finančních
záležitostí
f) volný čas
3. N a kterém velkém městě (městech), ležícím mimo území okresu se obyvatelstvo cítí
závislé a kam jezdí zejména při „významných záležitostech" (divadla, galerie, různé
kulturní resp. sportovní podniky, speciální nákupy, odborní lékaři apod.):
pravidelně nepravidelně někdy
Z uvedeného sub 1-3 vyplývají tyto souhrnné závěry:
• blízká obec, kam se obyvatelé obce ubírají nejčastěji je:
• jestliže tam nenacházejí to, co hledají, pak se ubírají do větší obce, kterou je:
• jestliže musí do velkého města, pak volí nejčastěji:
4. Pokud by existovalo lepší spojení, na kterou důležitou obec by se obyvatelé přednostně
obraceli v okrese: do jiného velkého města:
P Ř Í L O H A F - POČET OBYVATEL, RESPONDENTŮ A JEJICH STRUKTURA PODLE POHLAVÍ - OBCE SO ORP
VYŠKOV 1970
Obec
Počet respondentů z toho (%) Počet
obyvatel
Obec
absolutně
7b z celkového
počtu obyvatel muži ženy
Počet
obyvatel
Bohdalice 6 0,7 66 34 866
Dětkovice 9 2,6 44 56 345
Drnovice 30 1,4 97 3 2178
Drysice 16 3,0 81 19 535
Habrovany-Olšany 29 2,2 55 45 1294
Hlubočany 11 1,8 82 18 626
Hoštice-Heroltice 26 4,3 100 0 603
Hvězdlice 25 2,8 48 52 879
Ivanovice na Hané 30 1,0 80 20 3152
Ježkovice 16 3,2 87 13 503
Komořany 32 5,6 93 7 569
Kozlany 16 3,7 100 0 428
Krásensko 11 2,7 45 55 409
Křižanovice u Vyškova 5 2,7 100 0 182
Kučerov 32 5,2 97 3 612
Luleč 32 5,2 69 31 853
Lysovice 12 3,6 83 17 336
Medlovice 9 2,5 77 23 358
Moravské Málkovice 32 5,0 100 0 653
Nemojany 28 4,6 64 36 613
Nové Sadv 11 4,2 90 10 261
Orlovice 11 2,2 63 37 490
Podbřežice 16 5,6 94 1 288
Podivice 16 7,0 56 44 232
Podomí 11 2,4 54 46 465
Prusy-Boškůvky 28 3,7 89 11 754
Pustiměř 32 2,2 69 31 1448
Račice-Pístovice 32 2,5 84 16 1279
Radslavice 11 2,2 73 27 494
Rostěnice-Zvonovice 9 1,8 66 34 503
Rousínov 32 0,7 72 28 4767
Ruprechtov 32 4,3 100 0 739
Rybníček 5 1,8 80 20 279
Studnice 11 1,4 100 0 805
Svábenice 32 3,0 87 13 1044
Topolany 7 1,9 85 15 373
Tučapy 16 2,5 100 0 643
Vážany 16 3,0 94 6 539
Vyškov 48 0,3 80 20 15473
Zelená Hora 14 5,0 93 7 279
Celkem/průměr 797 3,0 80 20 47149
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření
PŘÍLOHA G - VYBAVENOST OBCÍ V ROCE 2011 - BUČOVICKO
Obec MŠ
ZŠ-1.
stupeň
ZŠ -1. a 2.
stupeň
ZUŠ Gymnázium
Střední
škola
Pošta
Zdravotnické
zařízení
Bohaté Málkovice
Brankovice X X X X
Bučovice X X X X X X X
Dobročkovice
Dražovice X X
Chvalkovice
Kojátky
Kožušice
Křižanovice X X X
Letonice X X X
Malinky
Milonice X X
Mouřínov X
Nemochovice X
Nemotice X
Nesovice X X X X
Nevojice X
Rašovice X X X
Snovídky X
Uhřice
Pramen: ČSÚ, Veřejná databáze, vlastní zpracování
X = vyskytuje se v obci
PŘÍLOHA H - VYBAVENOST OBCÍ ŠKOLSKÝM ZAŘÍZENÍM V ROCE 1970 - BUČOVICKO
MŠ
ZŠ 1. - 5.
ročník
ZŠ 1. -9.
ročník
Gymnázium
Střední
škola
Zemědělský
útulek
Jesle
Bohaté Málkovice X X
Brankovice X X
Bučovice X X X X X
Dobročkovice X
Dražovice X
Chvalkovice X
Kojátky X X
Kožušice X
Křižanovice X X
Letonice X X
Malinky - X
Milonice* X X
Mouřínov X X
Nemochovice X X
Nemotice X Nesovice
X X
Nevojice X
Rašovice X
Snoví dky X X
Uhřice*
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni
*občanská vybavenost byla zjišťována společně za obec Milonice - Uhřice bez rozlišení místních částí
X = vyskytuje se v obci
PŘÍLOHA I - SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZA OKRES VYŠKOV V LETECH 1970 A 2011
1970 2011
Počet obyvatel 86271 89342
Hustota obyvatel na 1 km2
107 102
Rozloha (km2
) 810 889
Obyvatelé ve věku 0-15 (0-14)* 18101 13289*
16-59 (15-64)* 46286 61903*
60 a více (65 a více)* 21700 14150*
Průměrný věk obyvatel 38,5 40,7
Živě narození 1255 932
Zemřelí 1118 899
Přirozený přírůstek 137 33
Sňatky 721 367
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 41923 (49 %) 43690 (49%)
Průměrná pracovní neschopnost (%) 4,16 3,4
Příjemci důchodů celkem 21325 23655
z toho starobních 12418 14029
Průměrný měsíční starobní důchod (Kč) 754 10159
Děti v MŠ 2563 3301
Žáci ZŠ 10750 6857
Dokončené byty 640 264
Počet obyvatel na 1 osobní automobil 20,4 2,6
Lékaři na 1000 obyvatel 3,1 3,1
Počet nemocničních lůžek 435 449
Pramen: předběžné výsledky SLDB 2011, Statistická ročenka okresu Vyškov - 1976, vlastní zpracováni
*věk a počet obyvatel v roce 2011
P Ř Í L O H A J - EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE ČINNOSTI V SO O R P BUČOVICE A SO O R P SLAVKOV U
BRNA K 31.12.2011
Bez uvedeníčinnosti
Ostatníčinnosti
Kulturní, zábavnía rekreačníčinnosti
Zdravotní a sociální péce
Vzdělávání
Administrativní činnosti
Profesní, vědecké a technické činnosti
Činnosti v oblasti nemovitostí
Peněžnictví a pojišťovnictví
Informační a komunikační činnosti
Ubytování, stravování, pohostinství
Doprava a skladování
Velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba...
Stavebnictví
Zpracovatelský průmysl
Zemědělství, lesnictví, rybářství
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
i Slavkov u Brna • Bučovice
Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování
P Ř Í L O H A K - OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCÍ V OBLASTI MALOOBCHODU A SLUŽEB NA BUČOVICKU V ROCE 1970
Oděvy Průmyslové
zboží
Masna Obuv Drogerie Pošta Holič Sběrna
čistírny
Krejčovství Spořitelna-
jednatelství
Kino Knihovna
Bohaté Málkovice
Brankovice X X X X X X X X X
Bučovice X X X X X X X X X X X X
Dobročkovice X
Dražovice X X
Chvalkovice X
Kojátky
Kožušice X X
Křižanovice X X X X
Letonice X X X X X X X X X
Malinky X
Milonice X X
Mouřínov
Nemochovice X X
Nemotice X
Nesovice X X X X X X X
Nevojice X
Rašovice X X X
Snoví dky X
Uhřice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetření
X = vyskytuje se v obci
P Ř Í L O H A L - OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCÍ V OBLASTI MALOOBCHODU A SLUŽEB NA VYŠKOVSKU V ROCE 1970
Potraviny Pohostinství Masna Obuv-
opravna
Drogerie Pošta Holič Sběrna
čistírny
Obuv Spořitelna-
jednatelství
Oděvy Průmyslové
zboží
Drnovice X X X X X X X X X
Hvězdlice X X X X X X X
Ivanovice X X X X X X X X X X X X
Pustiměř X X X X X X X X
Rousínov X X X X X X X X X X X X
Vyškov X X X X X X X X X X X X
Pramen: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetření
X = vyskytuje se v obci
PŘÍLOHA M - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ ORP BUČOVICE V LETECH 2010 A 2012
2010 Školství Maloobchod a služby Komplexní region
Obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg.
Bohaté Málkovice
Bohdalice-
Pavlovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Dražovice Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Chvalkovice Brankovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Kojáťky Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Letonice Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Milonice Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os. Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Nemochovice Brankovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os. Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Uhřice Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os. Bučovice,
Vyškov
Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
2012 Školství Maloobchod a služby Komplexní region
Obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg.
Bohaté Málkovice
Bohdalice-
Pavlovice
os.
Bučovice,
Vyškov Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Dražovice Bučovice Brno
Bučovice
os. Brno,
Bučovice Bučovice
os.
Bučovice,
Brno
Chvalkovice Brankovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Vyškov Vyškov
os.
Bučovice,
Vyškov,
Brankovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Kojáťky Bučovice Vyškov Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Letonice Bučovice
os. Brno,
Bučovice Bučovice
os. Brno,
Bučovice Bučovice Bučovice
Milonice Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Nemochovice Brankovice
os. Brno,
Bučovice
Bučovice Bučovice
os.
Bučovice,
Brankovice Bučovice
Uhřice Bučovice
os.
Vyškov,
Bučovice,
Brno Bučovice
os. Bučovice,
Vyškov Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Ivany Bartákové.
PŘÍLOHA N - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ ORP BUČOVICE V LETECH 2009 A 2012
2009 Školství Maloobchod a služby Komplexní region
Obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg.
Brankovice Brankovice Bučovice
os. Brankovice,
Bučovice
Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Kožušice Brankovice Bučovice
os. Brankovice,
Koryčany
Bučovice Brankovice Bučovice
Malinky Brankovice Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Nemochovice Brankovice
os. Brno,
Vyškov
os. Brankovice,
Bučovice
os. Bučovice,
Vyškov
os.
Brankovice,
Bučovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Nemotice Brankovice Bučovice
os. Vyškov,
Koryčany
os. Vyškov,
Kyjov
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Snovídky Brankovice
Uherské
Hradiště
os. Nesovice,
Bučovice
Bučovice Bučovice Bučovice
2012 Školství Maloobchod a služby Komplexní region
Obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg.
Brankovice Brankovice
os. Brno,
Bučovice
Brankovice Bučovice Brankovice Bučovice
Kožušice Brankovice Bučovice Bučovice Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Malinky Brankovice Bučovice Bučovice Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Nemochovice Brankovice
os. Brno,
Bučovice
Bučovice Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Nemotice Brankovice
os.
Bučovice,
Vyškov
Bučovice Bučovice
os.
Brankovice,
Bučovice
Bučovice
Snovídky Brankovice
os. Brno,
Bučovice
Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetřeni a diplomové práce Jany Blešové
PŘÍLOHA O - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ ORP VYŠKOV V LETECH 1970 A 2010
Obec
Nadlokální středisko maloobchodu a služeb
Obec
1970 2010
Bohdalice Vyškov os. Vyškov-Bučovice
Dětkovice Ivanovice na Hané Vyškov
Drnovice Vyškov Vyškov
Drysice Vyškov Vyškov
Habrovany-Olšany Brno os. Vvškov-Rousínov
Hlubočanv Vyškov Vyškov
Hoštice-Heroltice Vyškov Vyškov
Hvězdlice Vyškov Vyškov
Ivanovice na Hané Ivanovice na Hané os. Vyškov-Ivanovice na Hané
Ježkovice Vyškov Vyškov
Komořany Rousínov os. Vyškov- Rousínov
Kozlany Vyškov Vyškov
Krásensko Vyškov os. Vyškov-Blansko
Křižanovice u Vyškova Vyškov Vyškov
Kučerov Vyškov os. Vyškov-Bučovice
Luleč Vyškov Vyškov
Lysovice Vyškov Vyškov
Medlovice Vyškov Vyškov
Moravské Málkovice os. Vyškov-Ivanovice na Hané Vyškov
Nemojany Vyškov Vyškov
Nové Sady Prostějov Vyškov
Orlovice Vyškov Vyškov
Podbřežice Brno os. Vvškov-Rousínov
Podivice Vyškov Vyškov
Podoiní Vyškov os. Vvškov-Brno
Prusy-Boškůvky Vyškov Vyškov
Pustiměř Vyškov Vyškov
Račice-Pístovice Vyškov Vyškov
Radslavice Vyškov Vyškov
Rostěnice-Zvonovice Vyškov Vyškov
Rousínov Brno Rousínov
Ruprechtov Vyškov Vyškov
Rybníček Vyškov Vyškov
Studnice Vyškov os. Vyškov-Blansko
Švábenice os. Vyškov-Ivanovice na Hané Vyškov
Topolany Vyškov Vyškov
Tučapy Vyškov Rousínov
Vážany Vyškov Vyškov
Vyškov Vyškov Vyškov
Zelená Hora os. Vyškov-Pustiměř Vvškov
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Ivany Bartákové.
PŘÍLOHA P - KOMPARACE SPÁDOVOSTI OBCÍ ORP BUČOVICE V LETECH 2006 A 2012 NADLOKÁLNÍ
REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB
Obec
Nadlokální středisko maloobchodu a služeb
Obec
2006 2012
Bohaté Málkovice Bučovice Bučovice
Brankovice Brankovice Brankovice
Bučovice Bučovice Bučovice
Dobročkovice Bučovice os. Bučovice, Brankovice
Dražovice Bučovice Bučovice
Chvalkovice os. Brankovice, Nesovice Vyškov
Kojáťky Bučovice Bučovice
Kožušice Brankovice Bučovice
Křižanovice os. Slavkov u Brna, Bučovice Bučovice
Letonice Bučovice Bučovice
Malinky Brankovice Bučovice
Milonice Bučovice Bučovice
Mouřínov Bučovice Bučovice
Nemochovice Brankovice Bučovice
Nemotice Koryčany Bučovice
Nesovice Bučovice Bučovice
Nevojice Bučovice Bučovice
Rašovice Slavkov u Brna Bučovice
Snovídky Koryčany Bučovice
Uhřice Bučovice Bučovice
Pramen: Vytvořila autorka na základě dotazníkového šetření a diplomové práce Petra Masíčka
PŘÍLOHA R - NADLOKÁLNÍ REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB ORP VYŠKOV 2010
s
Move
Sady
Spádová oblast 2010
Vyškov
Rousínov
Vyškov - Bučovice
Vyškov - Rousínov
Vyškov - Ivan. na Hané
Vyškov - Blansko
Vyškov - Brno
vojenský újezd
hranice SO ORP Vyškov
| Krásensko
fívStudnice
Krásensko
Podomí
Březina
Podiv/icfev,
Ruprechtov
Ježkovice
Račice-Pistovice
Drnovice
Vyškov
Drysice
Ivanovice na Hané
Olšany
Křižanovic
Vyškova Hoštice
i —
Topolany Rybníček
Luleč
Švábenice
/ledlovice Dětkovice
Nemojan
Prusy
-Boškúvky Moravské
i/lálkovice
Habrovany Tučapy : Rosténice Hlubočanyy~ Vážany
-Zvonovice
Podbřeži
Komořany
Rousínov )
Orlovice
Kučerov ? o n d a l í c
Lysovice ^u c e r a
V/pa v |0 viqé/ B'ohdalice
Kozlany
Pavlovice
Hvězdlice
10 km Jaroslava PECINOVÁ
Brno, MU ESF 2013
Pramen: Vytvořila autorka na základě diplomové práce Ivany Bartákové