M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A E K O N O M I C K O - S P R Á V N Í F A K U L T A Konvergence transformujících se zemí k EU15 Diplomová práce Š I M O N V E L E C K Ý Vedoucí práce: doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. Katedra ekonomie Program: Hospodářská politika a mezinárodní vztahy Brno 2023 M U N I E C O N U A S A R l ľ K Q Y A U N I V E R Z I T A E K D N O U I C K d - S P H A V H ] FAKULTA L ] PQV A 4 1A. 602 DD BRNO I C : 0 D 2 1 8 2 2 4 D I C : C Z 0 D 2 1 8 3 2 4 Z A D A N Í . O M O V É P R Á C E Akademický rok: 2022(2023 Student: Be. Simon Velecký Program: Hospodářská politika a mezinárodní vztahy Název pláce: Konvergence transformujících se zemí k EU15 Název práce anglicky: Convergence of transition countries to the ELM 5 Cil práce, postup a použitá metody: Cílem práce je zjistit, zda dochází ke konvergencí u vybraných transformujících se států vzhledem k průměru EU15 v období od roku 1990 po současnost, a z árové h zodpovězení otázky: zda lze mluvilo postupném narovnávání v rámci EU. Osnova: 1. Úvod, 2. Literární rešerše, 3. Výchozí stav sledovaných států, 4. Analýza ekonomického vývoje, 5. Analýza demografického vývoje, 6. Analýza institucionálního vývoje, 7. Korelace, 8. Závér Rozsah grafických prací: Podle pokynů vedoucího práce Rozsah práoe bez príloh: 60 - 80 stran Literatura: SAMLJELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. Translated by Martin Gregor. 18. vyd. Praha: Svoboda, 2007. xxiii, 775. ISBN 9788020505903. MANKIW, N. Gregory. Macroeconomics. Bth ed. Houndmills: Worth Publishers, 2013 xxxvi, 623. ISBN 9731464121678. HOLMAN, Robert. Makroekonomie - středně pokro&lý kurz : sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. x, 57, ISBN 9788074004853. BALDWIN, Richard E. a Charles WYPLOSZ. The economics of European integration. 3rd ed. London: McGraw-Hill. 2009. xx, 453. ISBN 9780077121631. HOLMAN, Robert. Transformace české ekonomky : v komparaci s daiĚími zeměmi střední Evropy Vyd. 1. Praha: CEP 2000. 106 s. ISBN 8090279562. ZÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky : 1989-2004. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. ix, 304 s. ISBN 80-7179-922-X. Vedoucí práce: doc. Ing. Libor Zídek, Ph.D. Pracoviště vedoucího práce: Katedra ekonomie Datum zadání práoe: 15.1 2022 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. V Bine dne: M. 5. 2023 U N I ECO D I KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Vedoucí práce: Rok: Počet stran: Klíčová slova: Šimon Velecký Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Katedra ekonomie Konvergence transformujících se zemí k EU15 Hospodářská politika a mezinárodní vztahy doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. 2023 189 EU 15, konvergence, ekonomická analýza, demografická analýza, institucionální analýza, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko 2 KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Bibliographic record Author: Simon Velecky Faculty of Economics and Administration Masaryk University Department of Economics Title of Thesis: Convergence of transition countries to the EU15 Degree Programme: Economic Policy and International Relations Supervisor: Year: Number of Pages: Keywords: doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. 2023 189 EU15, convergence, economic analysis, demographic analysis, institutional analysis, Czech Republic, Slovakia, Slovenia, Poland, Bulgaria, Hungary, Latvia 3 KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Anotace Diplomová práce se zabývá konvergencí vybraných transformujících se zemí k EU15, jmenovitě České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Slovinska a Lotyšska. Cílem práce je zjistit, zda se tyto státy v mapovaném období, od roku 1990 po současnost, přibližovaly k EU15 - tedy jestli se v průběhu let snižoval rozdíl mezi jimi a EU15. Součástí úvodní části jsou teoretická východiska dané problematiky a současný stav poznání vycházející z již vydaných odborných publikací a článků relevantních k danému tématu. Práce se dále věnuje výchozímu stavu sledovaných států před samotnou transformací, respektive výchozímu stavu v roce 1989/1990. Na základě získaných dat z různých statistických úřadů a organizací (Eurostat, skupina Světové banky, OECD, MMF apod.) byly provedeny tři analýzy - ekonomická, demografická a institucionální, které slouží k posouzení konvergence. Z těch vyplývá, že očekávaná konvergence zemí EU-NEW nebyla zřejmá v takovém měřítku, v jakém by se dalo očekávat. Nicméně nepochybně došlo k významné proměně jednotlivých ekonomik, které se z relativně „zaostalých" států dokázaly stát státy relativně „vyspělými" podobnými západním ekonomikám. Největší otazníky přesto zůstávají v případě Bulharska, které je poměrně daleko za očekáváním. 4 KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Abstract The thesis deals with the convergence of selected transition countries to the EU15, namely the Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, Bulgaria, Slovenia and Latvia. The aim of the thesis is to find out whether these countries have converged towards the EU15 in the period under study, from 1990 to the present - i.e. whether the gap between them and the EU15 has decreased over the years. The introductory part includes the theoretical background of the problem and the current state of knowledge based on already published papers and articles relevant to the topic. The thesis further focuses on the initial state of the countries under study before the transformation itself, respectively the initial state in 1989/1990. On the basis of the data obtained from various statistical offices and organisations (Eurostat, World Bank Group, OECD, IMF, etc.), three analyses - economic, demographic and institutional - were carried out to assess convergence. These show that the expected convergence of the EU-NEW countries was not evident to the extent that one would expect. However, there has undoubtedly been a significant transformation of individual economies from relatively 'underdeveloped' states to relatively 'advanced' states similar to Western economies. Nevertheless, the biggest question marks remain in the case of Bulgaria, which is relatively far behind expectations. 5 KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Konvergence transformujících se zemí k EU15 vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Libora Žídka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně 11. května 2023 Šimon Velecký 7 KONVERGENCE TRANSFORMUJÍCÍCH SE ZEMÍ K E U 1 5 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat především svému vedoucímu práce doc. Ing. Liboru Zídkoví, Ph.D. za cenné rady, trpělivost, vstřícnost při konzultacích a odborné vedení mé diplomové práce. Také bych chtěl poděkovat své rodině a přátelům za podporu v době studia. Šablona DP 3.4.1-ECON-dipl (2022-11-10] © 2014, 2016, 2018-2021 Masarykova univerzita 9 OBSAH Obsah Seznam grafů 13 Seznam tabulek 15 Seznam pojmů a zkratek 16 Seznam příloh 18 1 Úvod 19 2 Literární rešerše 21 2.1 Teoretické východisko 21 2.2 Současný stav poznání 23 3 Výchozí stav sledovaných států 33 3.1 Centrálně plánovaná ekonomika 33 3.2 Ekonomická oblast 35 3.2.1 Makroekonomická situace 36 3.2.2 Mikroekonomická situace 37 3.2.3 Struktura ekonomiky 38 3.2.4 Zahraniční obchod 40 3.3 Demografická oblast 41 3.4 Institucionální oblast 42 4 Analýza ekonomického vývoje 44 4.1 HDP na obyvatele 44 4.2 Míra otevřenosti ekonomiky 46 4.3 Vládní dluh 48 4.4 Vládní výdaje 49 4.5 Struktura ekonomiky 52 4.6 Trh práce 56 11 OBSAH 4.7 Produktivita práce 65 4.8 Přímé zahraniční investice 66 4.9 Cenová hladina 68 5 Analýza demografického vývoje 72 5.1 Obyvatelstvo 72 5.2 Index stáří a index ekonomického zatížení 74 5.3 Očekávaná délka dožití 77 5.4 Porodnost 79 5.5 Úmrtnost 83 5.6 Sňatečnost a rozvodovost 86 5.7 Migrace 90 6 Analýza institucionálního vývoje 92 6.1 Svoboda 92 6.2 Kvalita vládnutí 95 6.3 Institucionální prostředí dle ekonomické svobody 98 6.4 Korupce 102 6.5 Důvěra 104 6.6 Svoboda tisku 113 6.7 Formální instituce v ekonomickém prostoru 116 6.7.1 Zahájení podnikání 116 6.7.2 Řešení insolvence 119 6.7.3 Vymáhání smluv 122 6.7.4 Shrnutí 125 6.8 Genderová rovnost 126 7 Závěr 129 Použité zdroje 131 Přílohy 140 12 SEZNAM GRAFŮ Seznam grafů Graf 1: HDP na obyvatele v PPP v letech 1990 až 2021 (v USD; v konstantních cenách roku 2017) 44 Graf 2: HDP na obyvatele v PPP v letech 1995 až 2020 (%; EU15 = 100 %) 46 Graf 3: Podíl exportu na HDP vletech 1990 až 2021 (%) 47 Graf 4: Vládní dluh v letech 1990 až 2021 (% HDP) 48 Graf 5: Celkové vládní výdaje v letech 1995 až 2022 (% HDP) 49 Graf 6: Vládní výdaje na obranu v letech 1990 až 2021 (% HDP) 50 Graf 7: Vládní výdaje na výzkum a vývoj v letech 1996 až 2020 (% HDP) 51 Graf 8: Podíl průmyslu na HDP v letech 1990 až 2021 (v %; přidaná hodnota) 53 Graf 9: Podíl zemědělství na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) 54 Graf 10: Podíl služeb na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) 55 Graf 11: Podíl soukromého sektoru na HDP v letech 1990 až 2010 (%) 56 Graf 12: Míra nezaměstnanosti v letech 1990 až 2021 (% celkové pracovní síly, dle ILO) 57 Graf 13: Míra zaměstnanosti v letech 1996 až 2022 (%; produktivní obyvatelstvo - 15-64 let) 58 Graf 14: Zaměstnanost v průmyslu v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 59 Graf 15: Zaměstnanost v zemědělství v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 60 Graf 16: Zaměstnanost ve službách v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 61 Graf 17: Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v letech 1996 až 2021 62 Graf 18: Průměrná roční mzda v PPP v letech 1995 až 2021 (v USD; konstantní ceny roku 2021) 63 Graf 19: Produktivita práce v letech 1991 až 2021 (tis. USD na zaměstnance v PPP; konstantní ceny roku 2017) 65 Graf 20: Stav přímých zahraničních investic v zemi v letech 1990 až 2021 (%HDP) 67 Graf 21: Cenová hladina vládních služeb v letech 1999 až 2020 (%; EU15 = 100%) 68 Graf 22: Cenová hladina spotřebitelských služeb v letech 1999 až 2020 (%; EU15 = 100%) 69 13 SEZNAM GRAFŮ Graf 23: Cenová hladina komoditní skupiny "bydlení, voda, elektřina, plyn a další paliva" v letech 1999 až 2020 (%; EU15 = 100 %) 70 Graf 24: Index stáří vletech 1990 až 2021 74 Graf 25: Index ekonomického zatížení v letech 1990 až 2021 76 Graf 26: Očekávaná délka dožití při narození v letech 1990 až 2020 ženy (roky) 77 Graf 27: Očekávaná délka života při narození v letech 1990 až 2020 muži (roky) 78 Graf 28: Hrubá míra porodnosti v letech 1990 až 2020 80 Graf 29: Úhrnná plodnost v letech 1990 až 2020 81 Graf 30: Úhrnná plodnost v roce 1990 a 2020 82 Graf 31: Průměrný věk ženy při porodu v letech 1990 až 2021 (roky) 82 Graf 32: Míra kojenecké úmrtnosti v letech 1990 až 2021 84 Graf 33: Index potratovosti v letech 1990 až 2019 85 Graf 34: Průměrný věk ženy při prvním sňatku v letech 1990 až 2020 (roky) 86 Graf 35: Hrubá míra sňatečnosti v letech 1990 až 2020 88 Graf 36: Hrubá míra rozvodovosti v letech 1990 až 2020 89 Graf 37: Ukazatel efektivity vlády v letech 1996 až 2021 (percentil 0- 100) 96 Graf 38: Ukazatel kvality regulace v letech 1996 až 2021 (percentil 0- 100) 97 Graf 39: Soudní nezávislost (0-10) v letech 1990 až 2020 99 Graf 40: Nestrannost soudů (0-10) v letech 1990 až 2020 100 Graf 41: Ochrana vlastnických práv (0-10) v letech 1990 až 2020 101 Graf 42: Svoboda tisku v letech 1993 až 2016 (skóre 0-100) 115 Graf 43: Skóre pro zahájení podnikání (0-100) v letech 2004 až 2020 117 Graf 44: Skóre řešení úpadku (0-100) v letech 2004 až 2020 120 Graf 45: Skóre pro vymáhání smluv (0-100) v letech 2004 až 2020....123 Graf 46: Index genderové nerovnosti (0-1) v letech 1990 až 2021 127 14 SEZNAM TABULEK Seznam tabulek Tabulka 1: Evropský konvergenciu indikátor DCEI v roce 2001 (max 100 bodů) 26 Tabulka 2: Reálný HDP na obyvatele v kurzu v roce 1990 (v USD, konstantní ceny roku 2011) 35 Tabulka 3: Členění HDP podle sektorů + podíl soukromého sektoru na HDP v roce 1990 (v%) 38 Tabulka 4: Struktura zaměstnanosti v roce 1990 (v % celkové zaměstnanosti) 40 Tabulka 5: Vybrané demografické údaje za rok 1990 41 Tabulka 6: Růst HDP na obyvatele v PPP [2021/1990) 45 Tabulka 7: Růst průměrné roční mzdy (2021/1995) 64 Tabulka 8: Růst produktivity práce (2021/1991) 66 Tabulka 9: Změna obyvatelstva (2021/1990) 72 Tabulka 10: Změna obyvatelstva - muži (2021/1990) 73 Tabulka 11: Čistá migrace v letech 1990 až 2021 (tisíce přistěhovalých/vystěhovalých) 90 Tabulka 12: Hodnocení politických práv v letech 1990 až 2022 (1-7) ..93 Tabulka 13: Hodnocení občanské svobody v letech 1990 až 2022 (1-7) 94 Tabulka 14: Status svobody v letech 1990 až 2022 95 Tabulka 15: Index vnímání korupce (včetně umístění) v letech 1995- 2022 103 Tabulka 16: Důvěra v tisk (% respondentů) 105 Tabulka 17: Důvěra v soudní systém/soudy (% respondentů) 107 Tabulka 18: Důvěra ve státní správu (% respondentů) 108 Tabulka 19: Důvěra v policii (% respondentů) 110 Tabulka 20: Důvěra v ozbrojené síly (% respondentů) 111 Tabulka 21: Mezilidská důvěra (% respondentů) 112 Tabulka 22: Svoboda tisku v letech 1990 až 2016 (skóre 0-100) 114 Tabulka 23: Pořadí ekonomik dle snadnosti zahájení podnikání v roce 2004a2020 118 Tabulka 24: Doba potřebná k vyřešení úpadku a pořadí dle snadnosti řešení úpadku v roce 2004 a 2020 121 Tabulka 25: Doba potřebná k vymožení smluv a pořadí dle snadnosti vymáhání smluv v roce 2004 a 2020 124 15 SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK Seznam pojmů a zkratek CPI DCEI ECB ERBD EU15 EU-NEW GII HDP IMF MMF OECD PPP PPS RVHP - Corruption Perceptions Index (index vnímání korupce) - Deka Converging Europe Indicator (Evropský konvergenční indikátor) - European Central Bank (Evropská centrální banka) - European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) - Evropská unie před rokem 2004, tedy před přistoupením deseti kandidátských zemí (zahrnuje: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) - Vlastní označení sledovaných států (zahrnuje: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Lotyšsko) - Gender Inequality Index (index genderové nerovnosti) - Hrubý domácí produkt - International Monetary Fund (Mezinárodní měnový fond) - Mezinárodní měnový fond - Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) - Purchasing Power Parity (parita kupní síly) - Purchasing Power Standard (standard kupní síly) - Rada vzájemné hospodářské pomoci 16 SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK SB UNCTAD UNDP USD WHO - Světová banka - United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN o obchodu a rozvoji) - United Nations Development Programme (Rozvojový program OSN) - US dollar (americký dolar) - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 17 SEZNAM PŘÍLOH Seznam příloh Přílohy v textu Příloha A HDP na obyvatele 140 Příloha B Podíl exportu na HDP v letech 1990 až 2021 (%) 142 Příloha C Vládní dluh v letech 1990 až 2021 (% HDP) 143 Příloha D Vládní výdaje 144 Příloha E Struktura ekonomiky 147 Příloha F Trh práce 150 Příloha G Produktivita práce vletech 1991 až 2021 (USD na zaměstnance v PPP) 157 Příloha H Stav PZI v zemi v letech 1990 až 2021 (% HDP] 158 Příloha I Obyvatelstvo 159 Příloha J Index stáří a index ek. zatížení 163 Příloha K Očekávaná délka dožití 165 Příloha L Porodnost 167 Příloha M Úmrtnost 170 Příloha N Sňatečnost a rozvodovost 172 Příloha O Čistá migrace v letech 1990 až 2021 176 Příloha P Kvalita vládnutí 177 Příloha Q Důvěra 179 Příloha R Svoboda tisku v letech 1993 až 2016 180 Příloha S Formální instituce v ekonomickém prostoru 181 Příloha T Index genderové nerovnosti v letech 1990 až 2021 185 18 ÚVOD 1 Úvod Za posledních více jak třicet let došlo k podstatným událostem a změnám ve společnosti bývalých socialistických států. Ty od pádu komunismu prošly dlouho cestu přes ekonomickou transformaci, vstup do Evropské unie až do svého současného stavu. Je zajímavé sledovat, jak se přiblížily úrovni západních států, které nebyly postiženy socialismem. Cílem diplomové práce je zjistit, zda dochází ke konvergenci u vybraných transformujících se států ve vztahu k EU15 v období od roku 1990 po současnost - tedy jestli se v průběhu let snižuje rozdíl mezi jimi a EU15. K posouzení výše zmíněného budou provedeny tři analýzy, které budou sledovat vývoj a konvergenci v ekonomické oblasti, demografické oblasti a institucionální oblasti tak, aby byla zajištěna, pokud možno, co největší komplexnost. K tomu jsou využita data z několika organizací či statistických úřadů a portálů, jako je například Eurostat (statistický úřad Evropské unie), skupina Světové banky, Mezinárodní měnový fond, Transparency International, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Freedom House, Fraser Institute a další. Také je hned v úvodu nezbytné upozornit na nekonzistentnost EU15. Obecným záměrem práce je zjistit, zda se vybrané transformující ekonomiky přiblížily k vyspělým zemím. EU15 je však složena z patnácti velmi různorodých a rozdílných zemí, což samo o sobě vede k obtížnému zobecnění a vytvoření jedné hodnoty, vyjadřující stav celého uskupení, za podmínky zachování validity potřebné ke srovnávání s jinými zeměmi. Tato hodnota (průměr EU15) je navíc v rámci některých ukazatelů „nefunkční" vlivem právě velikých rozdílu mezi zeměmi evropské patnáctky. Z toho důvodu je k průměru EU15 přistupováno různě - většinou vyjádřením na základě mediánu, zřídka aritmetickým průměrem. Zároveň je v grafech vyjádřeno rozpětí EU15, tedy spodní mez (EU15 MIN) a horní mez (EU15 MAX), aby byla patrná množina hodnot všech zemí, a byla dosažena co nejvyšší vypovídající hodnota. Za účelem zvýšení transparentnosti je navíc v textu odkazováno na přílohy, vztahující se k danému ukazateli, jejichž součástí jsou data jednotlivých zemí, včetně států EU15. Závěrečná práce se v úvodních kapitolách věnuje teoretickému ukotvení problematiky a současnému stavu poznání vycházejícího z již vydaných odborných publikací a článků relevantních k danému tématu. Následující část se zabývá výchozím stavem sledovaných států před samotnou transformací, respektive výchozím stavem v roce 1989/1990, 19 ÚVOD který byl značně rozdílný z důvodu významného pokřivení především vlivem centrálně plánované ekonomiky. Je zřejmé, že by se této části dalo věnovat zevrubně, nicméně pro splnění cíle práce by to nebylo relevantní. Z toho důvodu se k výchozímu stavu přistupuje relativně krátce, za účelem zachycení pouze těch nejvýznamnějších aspektů. Postupně bude nastíněna výchozí situace států v ekonomické, demografické a institucionální oblasti. Následují tři již zmíněné analýzy - analýza ekonomického, demografického a institucionálního vývoje. Analýza ekonomického vývoje sleduje vývoj vybraných ukazatelů v průběhu ekonomické transformace až do současnosti, konkrétně vývoj HDP na obyvatele, míru otevřenosti ekonomiky, vládní dluh, vládní výdaje, strukturu ekonomiky, trh práce, produktivitu práce, přímé zahraniční investice a cenovou hladinu. Analýza demografického vývoje sleduje změnu obyvatelstva, stárnutí populace, ekonomické zatížení a základní ukazatele, jako je očekávaná délka dožití, porodnost, úmrtnost, sňatečnost a rozvodovost, migrace a s nimi spojené dílčí ukazatele. Institucionální analýza se pak zabývá svobodou v obecném smyslu, kvalitou vládnutí, hodnocením institucionálního prostředí dle ekonomické svobody, korupcí, důvěrou, svobodou tisku, formálními institucemi v ekonomickém prostoru a genderovou rovností. 20 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2 Literární rešerše Na úvod se diplomová práce stručně zaměří na definování pojmu konvergence, respektive efektu dohánění, včetně pohledu na celou problematiku. Následně se bude zabývat současným stavem poznání vycházejícího z již vydaných odborných publikací a článků, které nám pomohou nastínit realitu konvergence vybraných zemí, konkrétně České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Bulharska a Lotyšska (dále EU-NEW), ve vztahu k původní evropské „patnáctce" - EU15. 2.1 Teoretické východisko Co se týká bližšího vymezení konvergence, Zahradník (2003) uvádí, že nejspíše neexistuje všeobecně přijímaná definice. O obtížnosti definování se zmiňuje i Hančlová a kol. (2010). Důvodem dle ní je především fakt, že je pojem konvergence využíván v různých obměnách dle typu zkoumaného problému. Obecně však vysvětluje konvergenci jakožto proces, během kterého se „ . . . rozdíl mezi dvěma či více veličinami v čase snižuje a stává se zanedbatelným, respektive konverguje k nule" (Hančlová a kol., 2010, s. 180). Obdobně můžeme říci, že se konvergence „ . . . vztahuje k obecné otázce, zda existuje tendence, že rozdíly mezi zeměmi časem mizí" (Schónfelder a Wagner, 2019, s. 7). Samotný termín konvergence, pocházející z latiny, vyjadřuje určité sblížení - jinak řečeno vývoj vedoucí ke sblížení.1 Pokud se zaměříme na konvergenci v rámci oblasti ekonomie, hovoříme o ekonomické konvergenci. V tomto smyslu termín obecně charakterizuje snižující se míru rozdílů v ekonomické úrovni (a tedy i v životní úrovni) jednotlivých zemí, potažmo regionů (Nachtigal a Tomšík, 2002). Konvergenci můžeme rozlišovat dvojího typu - reálnou a nominální, přičemž reálná konvergence spočívá v dohánění bohatých zemí zeměmi chudšími, kdežto nominální konvergence spočívá ve sbližování cenových úrovní těchto zemí a je důsledkem reálné konvergence (Volek, 2021). Komárek a kol. (2010) označuje tuto definici nominální konvergence za zjednodušenou, v širším pojetí ji definuje jako „ . . . sbližování růstu všech nominálních veličin, tj. cen, mezd, penzí atd" [s. 74). Reálnou konvergenci Komárek a kol. (2010) formuluje jako „... proces přibližování úrovně HDP Opakem je divergence. 21 LITERÁRNÍ REŠERŠE na obyvatele a srovnatelné cenové hladiny (CPL) dané země k úrovním, které odpovídají jejímu dlouhodobému stálému stavu" (s. 72-73). Rojíček a kol. (2016, s. 148) reálnou konvergenci vymezuje jako „ . . . přibližování ekonomické úrovně srovnávané země k hodnotě země referenční, . . ., tj. zužování mezery v ekonomické úrovni." Rojíček a kol. (2016) mimo jiné definuje i hlavní faktor reálné konvergence, jímž je dle něj růst produktivity práce, jejíž úroveň je měřená v HDP na pracovníka, přesněji řečeno za každou odpracovanou hodinu. Na problémy v rámci teorie konvergence ve využití v praxi upozorňuje Cihelková a kol. (2008) - v případě, že jsou zkoumány podobné ekonomiky, ke konvergenci dochází. Nicméně pokud jsou ekonomiky výrazně odlišné, není konvergence potvrzena (Cihelková a kol., 2008). S tím souhlasí například i Desli (2020). Skutečnost, zda nastane konvergence či ne předpovídá Solowův model (dle neoklasické ekonomie růstu) - ten bere v potaz rozdíly jednotlivých ekonomik. Ke konvergenci dojde například v situaci, kdy mají země stejný stálý stav (determinován mírou úspor, mírou růstu populace a produktivitou práce), ale rozdílné množství kapitálu, kterým disponují (Mankiw, 2022). V takovém případě chudší země poroste rychleji než bohatší země, což značí výskyt efektu dohánění (Holman, 2010). Naopak pokud mají země odlišný stálý stav, ať už z důvodu odlišného populačního růstu či míry úspor, ke konvergenci pravděpodobně nedojde2 (Mankiw, 2022). Burda a Wyplosz (2009) dále poukazují na skutečnost, že v praxi probíhá proces konvergence výrazně pomaleji i při těch nejlepších podmínkách, než předpovídá samotná teorie konvergence. Stanišič (2012) navíc dodává, že proces konvergence je dlouhodobý, tudíž se musí potvrzovat v delším období. Co se týká efektu dohánění (tzv. catching-up efekt), obecně lze charakterizovat jako jev, kdy chudší země mají potenciál konvergovat k bohatším zemím z toho důvodu, že relativně malá investice uskutečněná v rozvojové zemi následně vede k významnému zisku, a tedy i k vyšší míře návratnosti investic. Oproti tomu totožné investice provedené v bohatších zemích vedou pouze k zanedbatelným ziskům (v porovnání s prvním uvedeným příkladem)3 (ECOSPIRE: The Economics Society, c2022). 2 Místo toho budou směřovat do vlastního stálého stavu. 3 To je způsobeno především tím, že bohatší ekonomika je blízko bodu nasycení. 22 LITERÁRNÍ REŠERŠE Fassmann a kol. (2002) upozorňuje, že chudší země dohánějí bohatší země v důsledku „. . . přebírání již vyvinutých technologií organizačních postupů, a jiných nových poznatků" (s. 64). S tím souhlasí iAbrhám aVošta (2011) - dle nich z několika důvodů jednoznačně ke konvergenci dochází v dlouhém období (v podmínkách otevřené ekonomiky), konkrétně z důvodu „. . . mechanismu přelévání kapitálu z bohatých zemí do chudších z důvodu nižší míry výnosu z kapitálu v zemích s vyšším podílem kapitálu na pracovníka a za druhé postupné snižování rozdílů ve vybavenosti zemí moderními technologiemi" (s. 4). Lee (2014) uvádí, že právě mezera v technologii spolu s mezerou v produktivitě jsou potenciální příležitostí k dohánění bohatších zemí chudšími zeměmi. Perez-Trujillo a Lacalle-Calderon (2020) vyzdvihují význam šíření internetu, který umožňuje přístup ke znalostem a inovacím, čímž pozitivně ovlivňuje technologický proces dohánění rozvojových zemí a umožňuje konvergenci. Schónfelder a Wagner (2019) obdobně považují efektivní a kvalitní instituce za klíčové proměnné pro ekonomický růst, a také jako předpoklad pro samotnou konvergenci. Zároveň zdůrazňují vliv kvalitních institucí na efektivní realizaci reforem v dalších oblastech (např. regulaci trhu produktů), přičemž jsou také nezbytné pro využití plného potenciálu těchto reforem (Schónfelder a Wagner, 2019). Kunešová a kol. (2014) pak upozorňuje na význam sjednocení metodologie v rámci systémů národních účtů, aby bylo vůbec možné provádět mezinárodní srovnávání. Jako další problém uvádí převody národních cen a měnových jednotek do mezinárodních cen a měnových jednotek, přičemž podotýká, že k eliminaci tohoto problému je v Evropské unii využíván standard PPS (Purchasing Power Standard). Diaz del Hoyo a kol. (2017) dodává, že využití PPS je vhodné pro využití v mezinárodním srovnání i z hlediska pokrytí kolísání tržních směnných kurzů. Komárek a kol. (2010) však tvrdí, že i přes fakt hojnosti využívání HDP na obyvatele v PPS, jakožto ukazatele reálné konvergence, je důležité brát v potaz jeho omezenou vypovídací schopnost. 2.2 Současný stav poznání V následující podkapitole se zaměříme na samotnou skutečnost, odkazující na již provedené výzkumy, zdali docházelo ve vybraných ekonomikách (EU-NEW) ke konvergenci či ne, přičemž budeme 23 LITERÁRNÍ REŠERŠE postupovat chronologicky (období devadesátých let a období od roku 2000 po současnost). Je nutné zmínit, že předmětem výzkumu většiny autorů byla především konvergence ukazatele HDP na obyvatele. Co se týká období devadesátých let, názory ohledně průběhu konvergence v EU-NEW se různí. Nachtigal a Tomšík (2002) posuzovali u zemí střední a východní Evropy4 konvergenci, respektive divergenci, k Evropské unii v období od roku 1990 do roku 1999. Závěry vyvozovali sledováním vzájemných vztahů ukazatele HDP na obyvatele v jednotlivých ekonomikách vzhledem k Evropské unii, přičemž výsledky vyjadřovali v procentním podílu HDP na obyvatele jednotlivých ekonomik vůči HDP na obyvatele průměru Evropské unie. Dle provedené studie ekonomika České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska i Bulharska v tříletí 1991 až 1993 vzhledem kEU15 divergovala.5 V letech 1994 až 1999 zaznamenala jednoznačnou konvergenci ekonomika Slovenska, Slovinska a Polska. Česká ekonomika v tomto období konvergovala kEU15 pouze mezi lety 1994 až 1996, načež následná divergence v nadcházejícím tříletí souvisí i s měnovou krizí v České republice. Opačný efekt oproti České republice zaznamenalo Maďarsko - to divergovalo k EU15 až do roku 1996 a naopak od roku 1997 začalo konvergovat. Herrmann a Jochem (2003) však tvrdí, že Maďarsko započalo významněji dohánět průměr EU až po roce 1999. Ojedinělým případem je pak Bulharsko, kde po mírné divergenci mezi lety 1991 až 1996 následovala výrazná divergence v období 1997 až 1999, přičemž tento vývoj hodnotí Nachtigal a Tomšík (2002) jako totální divergenci.6 Odlišné výsledky vykázalo srovnání konvergence za pomoci magického čtyřúhelníku - dle tohoto způsobu v období od roku 19937 až 1996 dosahovaly všechny ekonomiky konvergence, což je v rozporu s první metodou. Nicméně v období 1997 až 1999 odhalila tato metoda totožné výsledky jako metoda první, 4 Pro nás relevantní země: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Bulharsko. 5 Dle stálých cen a kurzů roku 1990; období po roce 1995 dle stálých cen a kurzů roku 1995. 6 O divergenci Bulharska v letech 1996 až 1999 více např. Kotios (2001). 7 Dle Nachtigala a Tomšíka (2002) nebylo v jejich případě možné metodou magického čtyřúhelníku hodnotit vývoj konvergence mezi rokem 1990 až 1993. 24 LITERÁRNÍ REŠERŠE s výjimkou Slovenska, u kterého definovala divergenci8 (Nachtigal a Tomšík, 2002). Dle Šikulové (2006) od roku 1996 až 1998 slovenská ekonomika konvergovala k průměru EU, nicméně tuto konvergenci označila za neudržitelnou z důvodu značného zadlužování v zahraničí, ke kterému docházelo. Herrmann a Jochem (2003) ale například tvrdí, že se Slovensko spolu s Českou republikou i přes počáteční vysoké tempo růstu HDP na obyvatele (v PPS) od druhé poloviny roku 1997 naopak potýkalo s jeho stagnací, zapříčiněnou mimo jiné českou finanční krizí. Tu se České republice podařilo překonat v roce 1999, avšak Slovensko nedokázalo získat původní tempo růstu ještě v roce 2002. Co se týče Polska, autoři zastávají názor, že proces konvergence není v období mezi lety 1993 až 2002 zřejmý. Lotyšsko pak i přes počáteční nízkou konvergenci dosahovalo od roku 1997 poměrně stabilního růstu (Herrmann a Jochem, 2003). Nicméně Matkowski a Próchniak (2014) došli k závěru, že v období od roku 1993-2004 všechny státy EU-NEW mimo Bulharsko (nebylo předmětem výzkumu), vykazovaly silnou konvergenci k EU15, co se týče HDP na obyvatele. Avšak Rojíček a kol. (2016, s. 150) tvrdí, že: „Průběh reálné konvergence v transformačním období nebyl v České republice a ani v dalších nových clenkých zemí EU jednoznačný" Bongardt a kol. (2013) potvrzuje předešlé tvrzení a zmiňuje, že státy EU-NEW v devadesátých letech nekonvergovaly k EU15, nicméně silná konvergence následovala v dalším období. Fifeková a Vondrová (2016) podotýkají, že přestože byl v zemích Visegrádské skupiny značný růstový potenciál, který předpovídal rychlou konvergenci k průměru EU15, realita byla odlišná konvergence jednotlivých ekonomik byla rozdílná. Přesto například Cihelková a kol. (2002) zpochybňuje fakt, že země EU-NEW podnikaly během transformace vždy správné kroky vedoucí k restrukturalizaci předešlých ekonomik. Vinu spatřuje především v nedostatečné pozornosti věnované legislativně-institucionálnímu rámci. Fassmann a kol. (2002) hodnotí vývoj ekonomické konvergence České republiky za využití modelu „Evropského konvergenčního 8 Více Nachtigal a Tomšík (2002): Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii. 25 LITERÁRNÍ REŠERŠE indikátoru DCEI",9 jež bere v potaz ukazatele hospodářské, institucionální, monetární a fiskální konvergence spolu s maastrichtskými kritérii,1 0 jako nejvyšší ze všech středoevropských a východoevropských zemí (mezi lety 1992 a 2001), přičemž v roce 2001 činila celková hodnota 78 bodů ze 100 možných - viz tabulka 1. Tabulka 1: Evropský konvergenciu indikátor DCEI v roce 2001 (max 100 bodů) Reálná Institucionální Monetární Fiskální Celkem konvergence konvergence konvergence konvergence Česká republika 78 85 70 95 65 Maďarsko 77 80 80 70 80 Slovinsko 76 95 85 65 65 Polsko 72 60 75 80 75 Lotyšsko 70 60 70 75 75 Slovensko 67 45 75 80 75 Bulharsko 51 30 55 70 60 Zdroj: Fassmann a kol. (2002, s. 74). Z tabulky 1 dále vyplývá, že se Česká republika potýkala s problémy především ve fiskální a institucionální konvergenci. Oproti tomu Maďarsko v těchto kategoriích dosahovalo lepších výsledků, nicméně se 9 Deka Converging Europe Indicator. Jedná se o unikátní standard vytvořený německou Dekabank, charakterizující míru konvergence vybraných států k EU15. DCEI bere v potaz čtyři oblasti konvergence - reálnou, institucionální, monetární a fiskální, přičemž maximální hodnota (100) zastupuje průměrnou hodnotu ukazatele pro EU15. Co se týče jednotlivých ukazatelů, v rámci „. . . měnové konvergence je sledována míra inflace, úroková míra, směnný kurz a míra růstu úvěru. V rámci fiskální konvergence je sledován podíl rozpočtového salda na HDP, podíl soukromé spotřeby na HDP, podíl veřejného dluhu na HDP a podíl zahraničního dluhu na HDP. V rámci reálné konvergence je sledován HDP na obyvatele, podíl zemědělství na HDP, míra nezaměstnanosti a podíl obchodu s EU na celkovém obchodu. V rámci institucionální konvergence je sledován úspěch politiky, institucí bankovního sektoru, nastolení právního státu a úroveň vyjednávání s EU, které země dosáhla "(Bilas, 2007, s. 19, 20). Celková hodnota modelu DCEI je vypočítávána na základě skóringového modelu tak, aby následně mohla reprezentovat celkovou konvergenci země k průměru EU15 (Bilas, 2007). 1 0 Více o maastrichtských kritérií např. https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni- vztahy/hospodarska-a-menova-politika-v-eu/-kriteria-konvergence/ 26 LITERÁRNÍ REŠERŠE projevovala slabší monetární konvergence. Slovinsko pak vynikalo v reálné (95 bodů!) a institucionální konvergenci (85 bodů), avšak v monetární a fiskální konvergenci spadalo mezi nejhorší ze sledovaných zemí. Polsko spolu s Lotyšskem a Slovenskem zaostávalo především v reálné konvergenci. Co se týče Bulharska, defacto ve všech kritériích dosahovalo nízké konvergence, což zavinilo i velmi nízký indikátor celkové konvergence (51 bodů).1 1 I přes výsledky, které Fassmann a kol. (2002) získal, podotýká, že v Pravidelné zprávě Evropské komise za rok 2000 byla Česká republika i Slovinsko, vzhledem k úspěšnosti konvergence, zařazena až za Maďarsko, Polsko a Lotyšsko. Rozdílný výsledek vysvětluje tím, že pravděpodobně v Pravidelné zprávě Evropské komise byl při výsledném řazení úspešnosti konvergence kladen větší důraz na institucionální konvergenci a menší na ekonomickou konvergenci (Fassmann a kol., 2002). Bolle a kol. (2004) došel k závěru, že země Visegrádské skupiny musejí investovat především do infrastruktury (kterou považoval za jejich významnou slabinu) pokud chtějí následně konvergovat k průměru EU. Spěváček a kol. (2002) se zabýval výhledem konvergence České republiky kEU15, přičemž pracoval se dvěma různými ročními tempy růstu HDP na obyvatele - 3,5 % a 5 % (za stavu, kdy by EU15 dosahovala stálého ročního tempa růstu HDP na obyvatele 2 %). V prvním případě došel k závěru, že by České republice trvalo 32 let k tomu, aby dosáhla průměru EU15, což je o 13 let později než Slovinsko a o 9 let dříve než Polsko. V případě 5 % ročního tempa růstu HDP na obyvatele předpovídal dosažení průměru EU15 za 16 let. Autor se zabýval i otázkou, jakého ročního tempa růstu HDP na obyvatele by musela česká ekonomika dosahovat, aby se vyrovnala průměru EU15 za 10 let. Došel k závěru, že by byl zapotřebí růst tempem 6,7 % ročně. V případě časového úseku 20 let pak roční růst tempem 4,3 %.1 2 Na základě vídeňského ústavu mezinárodních studií pak měla Česká republika dosáhnout 78 % průměru HDP na obyvatele EU15 v roce 1 1 Nicméně je nutné zmínit, že Bulharsko nespadalo do první vlny přijetí do EU. 1 2 Pro zajímavost v roce 2020 dosahovalo HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (PPS) České republiky 93 % průměru EU27 a 74,8 % průměru EU15. (Zdroj: vlastní výpočet, data Eurostat) 27 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2015,1 3 přičemž v roce 2000 dosahovala 60 % průměru EU15 (Spěváček a kol., 2002). Hančlová a kol. (2010, s. 192) odkazuje na data z Eurostatu, ze kterých vyplývá, že v roce 2009 „. . . se hodnota HDP na obyvatele (v PPS) vjednotlivých členských státech EU pohybovala mezi 41 % (Bulharsko) a 268 % (Lucembursko) průměru EU27."Autorka zdůrazňuje, že rozdíl v ekonomické úrovni členských zemí byl více než šestinásobný. Co se týče ekonomik České republiky, Slovinska a Slovenska, pohybovaly se v rozmezí mezi 10-30 % pod hodnotou průměru EU27, ekonomiky Maďarska a Polska pak v rozmezí mezi 30-50 % pod hodnotou průměru EU27, a ekonomika Lotyšska a Bulharska dokonce mezi 50-60% pod hodnotou průměru EU27 (Hančlová a kol., 2010). Dle článku ECB Evropské centrální banky (2015) však státy EU-NEW od roku 2000 konvergovaly k průměru EU solidním tempem, naopak konvergence států EU12 hodnotí jako zklamání. Elekes a Halmai (2013) také uvádějí, že státy EU-NEW do krize v roce 2008 významně doháněly státy EU15, přičemž jejich tempo bylo výrazně vyšší než tempo evropské patnáctky. Czesaný a Johnson (2012) například poukazují na rychlý růst české ekonomiky (a celkovou konvergenci ČR k EU), který byl dvojnásobný vůči zemím EU27 a EU15 v době mezi lety 2000 a 2010 i přes zpomalení v roce 2008 z důvodu ekonomické krize. Obdobně Kunešová a kol. (2014) označuje období mezi lety 2000 a 2007 za výrazný pokrok pro státy EU-NEW, zajišťující snižování ekonomických rozdílů mezi jimi a původními státy EU. Lotyšsko přitom za dané období zaznamenalo průměrné tempo růstu HDP ve výši 8,7 %, Bulharsko ve výši 5,8 %, Slovensko 5,6 %, Česká republika 4,7 %, Slovinsko 4,4 %, Polsko 4 % a Maďarsko 3,6 % (Kunešová a kol., 2014). Stejně tak Stanišič (2012) Rojíček a kol. (2016) taktéž zmiňuje probíhající dohánění průměru EU českou ekonomikou v období mezi lety 2000 a 2007, přičemž odkazuje na zvýšení HDP na obyvatele (v PPS) České republiky ze 71,9 % úrovně EU28 v roce 2000 na 83,7 % v roce 2007. Zároveň dodává, že v porovnání s ostatními bývalými transformujícími se zeměmi nebylo toto dohánění provázeno zhoršující se makroekonomickou nerovnováhou (Rojíček a kol., 2016). Spěváček aVintrová (2010) poznamenávají, že rychlá konvergence České republiky k průměru EU15 1 3 Pro zajímavost v roce 2015 dosahovalo HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (PPS) České republiky 89 % průměru EU27 a 70,6 % průměru EU15. (Zdroj: vlastní výpočet, data Eurostat) 28 LITERÁRNÍ REŠERŠE do roku 2007 byla způsobena vysokým podílem obyvatelstva v produktivním věku, ale i nízkou mírou nezaměstnanosti a vysokou mírou ekonomické aktivity. Stejně tak Stanišič (2012) došel k závěru, že HDP na obyvatele (v PPS) všech států EU-NEW mezi lety 1993 až 2010 konvergovalo k průměru EU15, přičemž nejnižší konvergence dosáhlo Bulharsko (z 29 % v roce 1993 na 31 % v roce 2010), a naopak nejvyšší Slovinsko (z 59 % na 78 %), jehož hodnota HDP na obyvatele byla již na počátku nejvyšší v porovnání s ostatními státy EU-NEW. Následně pak rychlé konvergence dosáhlo i Slovensko (z 39 % na 60 %) a Polsko (z 32 % na 50 %), nižší rychlost konvergence byla zaznamenána v České republice (z 58 % na 67 %), Lotyšsku (z 24 % na 37 %) a Maďarsku (ze 42 % na 50 %) (Stanišič, 2012). Hančlová a kol. (2010) potvrzuje fakt probíhající reálné konvergence (a obecně projevujícího se fenoménu konvergence v podmínkách Evropské unie), přičemž nejvyšší konvergence dle ní dosáhly země s nejnižší ekonomickou úrovní. Zároveň zmiňuje probíhající divergenci (od roku 2002) Portugalska, jakožto „zástupce evropské patnáctky" (Hančlová a kol., 2010). Kunešová a kol. (2014) uvádí, že Česká republika předstihla Portugalsko již v roce 2005 (v HDP na obyvatele v PPS) a že její konvergenci k ostatním zemím EU15 nezmařila ani ekonomická krize v roce 2008 z toho důvodu, že účinky krize, zasáhly všechny ekonomiky v EU. Naopak mírná divergence kEU15 se dostavila mezi lety 2012 a 2013 - způsobena recesí české ekonomiky (Kunešová a kol., 2014). Rojíček a kol. (2016) naopak tvrdí, že ekonomická krize z roku 2008, spolu s výše zmíněnou mírnou divergencí mezi lety 2012 a 2013, způsobila fakt, že česká ekonomika v období 2008 až 2013 k průměru EU nekonvergovala, nýbrž zůstala defacto na úrovni roku 2007.1 4 Na negativní důsledky ekonomické krize poukazuje i Andor (2019) - dle něj zapříčinila zpomalení či zcela zastavení konvergence mezd. Mucha-Leszko a Kakol (2021) pak vyzdvihují, v období od ekonomické krize v roce 2008, významnou konvergenci polské ekonomiky k průměru EU28, pokračující až do roku 2013 a následně i v období 2014 až 2019. Vida (2015) vidí hlavní příčinu polské konvergence v období 2007 až 2013 ve zlepšení produktivity jak ve zpracovatelském průmyslu, tak v energetických službách a ve stavebnictví. 1 4 Vroce 2013 83,1 % úrovně EU28 proti 83,7 % úrovně EU28 v roce 2007 (Rojíček a kol., 2016, s. 163). 29 LITERÁRNÍ REŠERŠE Kunešová a kol. (2014) hodnotí ekonomický vývoj České republiky od počátku transformace do roku 2012 v porovnání s ostatními transformují mi se zeměmi jako méně úspěšný - „Podle údajů Eurostatu v roce 1995 byla ČR na prvním místě z hlediska HDP na obyvatele podle PPPse svými 76 % vůči průměru EU27. V roce 2012 byla sice ČR na druhém místě, ale s hodnotou 79 %, což znamená, že během sedmnácti let se ČR zlepšila pouze o 3 procentní body" (s. 247). Například Lotyšsko za stejné období vykázalo zlepšení o 31 %, Slovensko o 28 %, Slovinsko o 8 %, Polsko o 23 % a Maďarsko spolu s Bulharskem o 15 % (Kunešová a kol., 2014). Celkové období od roku 1990 až 2012 považuje Kunešová a kol. (2014) za úspěch zemí EU-NEW, co se týče otázky konvergence k průměru EU, který nepochybně nastal. K faktu, tvrdícímu že chudší ekonomiky jsou obecně schopny dosahovat vyšších temp růstu při dohánění oproti „bohatším" ekonomikám, dospěl také Vida (2015). Mlynarzewska-Borowiec (2017) na základě provedené analýzy potvrzuje existenci procesu dohánění v EU v období mezi lety 2000 a 2014. Přitom vyzdvihuje rychlost konvergence zemí EU-NEW, a zároveň poukazuje na fakt neexistence konvergence mezi členy původní „patnáctky" (Mlynarzewska-Borowiec, 2017). S tímto tvrzením souhlasí i Elekes a Halmai (2013), ale také podotýkají, že krize zasáhla státy EUNEW více než státy EU15. S probíhající konvergencí v EU souhlasí také Fifeková aVondrová (2016), nicméně zároveň upozorňují, že se její rychlost po ekonomické krizi v roce 2008 snížila - „Proces konvergence ČR, Maďarska, Polska a Slovenska pokračuje pomalejším tempem než v předkrizovém období, Slovinsko v aktuálním období hlásilo divergenci kEU15"[s. 10). Pošta (2018) potvrzuje předešlé zjištění o probíhající konvergenci v EU, přičemž poukazuje na přibližování české ekonomiky k průměru EU27 mezi lety 2000 a 2016 (přibližně ze 72 % průměru EU28 na přibližných 88 %). Vida (2015) v období od roku 2000 až 2014 upozorňuje na mzdovou konvergenci, ke které dle něj došlo. Co se jí týče, její existenci podkládá tvrzením, že v roce 2014 dosáhl čistý roční příjem (v PPS) následujících hodnot: v České republice 8 700 eur, na Slovensku 8000 eur, v Polsku 7 600 eur, v Maďarsku 6 400 eur v porovnání s průměrným příjmem v EU28 - 22 000 eur. Pokud vezmeme průměrnou hodnotu čistého ročního příjmu v roce 2014 (cca 7 700 eur) zjistíme, že je to více jak jedna třetina průměrného ročního příjmu v EU28 - v roce 2004 se jednalo pouze o jednu čtvrtinu ročního příjmu v EU28 (Vida, 2015). Pošta (2018) však zároveň hodnotí konvergenční 30 LITERÁRNÍ REŠERŠE vývoj české ekonomiky v období 2010 až 2016 pesimisticky z důvodu pouhého tříprocentního přiblížení k průměru EU28 - dokonce přímo tvrdí, že se reálná konvergence české ekonomiky zastavila v roce 2010, respektive 2009. Za možnou příčinu přitom označuje „. . . orientaci na export produktů s nižší přidanou hodnotou (resp. orientace spíše na montážní aktivity v rámci produkčních řetězců nadnárodních firem)" (Pošta, 2018, s. 273). Fifeková a Vondrová (2016) odkazují na empirické studie, které došly k závěru, že zdrojem konvergence v zemích EU-NEW, byl především růst produktivity ve spojení s přítomností přímých zahraničních investic. Zároveň však uvádí, že růst produktivity v těchto zemích po ekonomické krizi v roce 2008 nabyl klesajícího trendu (zvláště v České republice a ve Slovinsku), což vysvětluje i následné výrazné zpomalení konvergence (jak mimo jiné uvádí i Pošta o české ekonomice viz výše) (Fifeková a Vondrová, 2016). Viskovic a kol. (2020) pak považuje za hlavní „motor" ekonomického růstu a konvergence v zemích EU-NEW především růst otevřenosti ekonomiky, pozitivní účinky mezinárodního obchodu a přímé zahraniční investice. Andor (2019) upozorňuje na možné budoucí problémy států EUNEW v otázce konvergence k průměru EU a zvyšování konkurenceschopnosti. Tvrdí, že jejich ekonomická konvergence probíhá současně s divergencí politických hodnot a sociálních modelů. Proto navrhuje zvýšení investic do lidského kapitálu (i prostřednictvím efektivního využívání evropských fondů, ať už Evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského sociálního fondu či jiných fondů) - zvláště nutné pro Bulharsko. Zároveň však zmiňuje, že efektivní využívání zdrojů z fondů je závislé na politické vůli, a je negativně ovlivněno existencí korupce, ale také politickými překážkami vyskytujícími se například ve formě populismu (př. Maďarko). Státy EUNEW by neměly sledovat pouze konvergenci HDP na obyvatele, ale klást důraz právě na sociální konvergenci, která do té doby nebyla vždy součástí ekonomické konvergence (Andor, 2019). Investice do lidského kapitálu v otázce konvergence (zvláště pobaltských států) vyzdvihuje i Staehr (2015) - zavedení reforem ve vzdělávání umožní akumulaci dovedností vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti, a také konvergenci. Bodewig a Ridao-Cano (2019) pak spatřují slabinu zemí EU-NEW v infrastruktuře a podnikatelském prostředí, které vyžadují určité zlepšení, které by následně napomohlo konvergenci HDP na obyvatele. Významným problémem jsou také regionální nerovnosti, projevující se 31 LITERÁRNÍ REŠERŠE zaostáváním jednotlivých regionů (obzvláště v Bulharsku) - tento fakt zpomaluje sbližování k průměru EU. Proto je nezbytné provést určité reformy, ať už vedoucí ke zkvalitnění institucí, infrastruktury či podnikové regulace (Bodewig a Ridao-Cano, 2019). Ciešlik a Wcišlik (2020) na základě provedené analýzy podotýkají, že nedokázali zajistit jasný důkaz dokládající, zda mezi státy EU-NEW a EU15 existuje celková konvergence. Nicméně se přiklánějí k tvrzení, že státy EU-NEW k průměru EU15 pořád konvergují, avšak poukazují na fakt, že stále nebyly schopny „dohonit" západní standardy (Ciešlik a Wcišlik, 2020). Bisciari a kol. (2020) upozorňuje na znatelnou konvergenci probíhající v EU ještě v roce 2019, avšak podotýká, že narušení v podobě výskytu pandemie covid-19 reálně povede k divergenci zvláště v EU15 především kvůli silně zasaženým jižním státům. Naopak státy EU-NEW by z toho důvodu mohly kEU15 konvergovat (Bisciari a kol., 2020). Fedajev a kol. (2021) pak uvádí, že pandemií covid-19 byly postiženy všechny země EU, přičemž se zvýšila divergence mezi nimi. Abrhám a Vošta (2022) potvrzují změnu konvergenčního trendu, kdy se rozdíly v HDP na obyvatele mezi lety 2010 až 2019 snižovaly, ale v důsledku výskytu pandemie covid-19 v následujícím období (2019 až 2021) opět rostly. Předchozí text shrnoval názory odborné komunity na průběh konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15, přičemž je patrné, že se názory zvláště v devadesátých letech lišily. V následujících letech však většina autorů dochází k názoru, že ke konvergenci docházelo, a i nadále dochází. Jak již bylo zmíněno, oblastí zájmu byla především reálná konvergence charakterizována HDP na obyvatele, nicméně tato práce se dále bude zabývat nejen reálnou konvergencí, ale i konvergencí a vývojem v ekonomické, institucionální a demografické oblasti tak, abychom mohli následně posoudit a zhodnotit konvergenci zemí EUNEW k EU15, pokud možno v co nejširším pojetí. 32 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ 3 Výchozí stav sledovaných států V následující kapitole bude velmi krátce nastíněn stav sledovaných států před samotnou transformací, respektive výchozí stav v roce 1989/1990, který byl značně rozdílný. Je nutné si uvědomit, že se jednotlivé ekonomiky po pádu komunismu nacházely v nepřívětivých situacích, z důvodu významného pokřivení především vlivem centrálně plánované ekonomiky. Je proto žádoucí se zprvu krátce této problematice věnovat a poukázat na její základní principy fungování v praxi. Dále se již budeme věnovat samotné výchozí situaci států v ekonomické, demografické a institucionální oblasti. 3.1 Centrálně plánovaná ekonomika Centrálně plánovaná ekonomika (též označována jako socialistická) se vyznačuje „ . . . neexistencí trhů a z toho vyplývající neexistencí cen - tedy skutečných cen, které by plnily své informační, alokační a motivační funkce" (Holman, 2000, s. 9). Ceny jsou v takovém případě uměle vytvořené, fixní a stanovené státem, z čehož vyplývá následná absence již zmíněných funkcí, které jsou typické pro tržní ceny (Holman, 2000). Pro centrálně plánovanou ekonomiku je také typické centrální plánování, respektive centralizace ekonomického rozhodování (Holman, 2000). To se projevilo ztrátou základních manažerských dovedností, které jsou podstatné pro fungování podniků v tržní ekonomice (Žídek, 2006). Manažeři se defacto snažili pouze o udržování pozitivních vztahů s centrem, získávání státních dotací a potřebných zdrojů pro výrobu, a o plnění plánů, které se zaměřovaly místo finančních ukazatelů na ukazatele hmotné, typicky objem produkce (Holman, 2000). Tato skutečnost vede k neefektivní alokaci zdrojů - firmy se snaží vyjednat s centrem takové podmínky, díky kterým maximalizují vstupy a minimalizují výstupy, za účelem jednoduššího splnění plánu, přičemž z toho vyplývá, že dochází k růstu využívání extenzivních růstových faktorů. Produkce založená na tomto typu růstových faktorů pak s sebou typicky váže i jisté negativní dopady, ať už znečišťování životního prostředí či strukturální deformaci ekonomiky (Spěváček a kol., 2002). Na druhou stranu státy dosahovaly plné zaměstnanosti (oficiálně nezaměstnanost ani neexistovala, jelikož byla považována za příživnictví). Je nutno také zmínit, že takový růst není dlouhodobě 33 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ udržitelný, například z důvodu postupného vyčerpávání přírodních zdrojů, což se začalo projevovat především koncem sedmdesátých a během osmdesátých let, ale i z vyčerpání množství výrobního faktoru práce. V důsledku neefektivní alokace docházelo k zaostávání výkonnosti ekonomik (Spěváček a kol., 2002). Postupem času docházelo ke snižování nároků plánů na podniky (tzv. „měknutí") vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci (Žídek, 2006). V šedesátých letech se ve východním bloku začaly objevovat určité pokusy o reformy centrálně plánované ekonomiky, například v Československu, Maďarsku, Polsku či Jugoslávii. V Československu však tyto snahy byly neúspěšné z důvodu vpádu Varšavských vojsk v roce 1968 (Holman, 2000). Naopak významnějších pokroků dosáhlo Maďarsko, kde vznikl tzv. gulášový socialismus. Díky tomu byly v Maďarsku již v roce 1968 učiněny první kroky k liberalizaci cen, navíc byly zrušeny závazné plány a centrální příděly. V roce 1981 pak byl schválen jednotný devizový kurz, svoboda podnikání byla schválena v roce 1982, bankrotové právo v roce 1986, nový systém daně z příjmů v roce 1988, liberalizace obchodu spolu se systémem podpor v nezaměstnanosti a legislativě o akciových společnostech byla provedena v roce 1989. Navíc se Maďarsko stalo již v roce 1982 členem MMFaSB (Žídek, 2006). Polské a jugoslávské snažení dospělo k samosprávnému socialismu, které však ve výsledku vedlo pouze k růstu mezd a k inflačním tlakům, a v konečném důsledku ke zvyšování ekonomické nerovnováhy.1 5 Přesto samosprávný socialismus v Polsku umožnil první kroky k liberalizaci cen (provedeny v roce 1957 a 1975), zrušení závazných plánů (1982), schválení zákonu o bankrotech (1983). Do MMF a SB vstoupilo Polsko v roce 1986. V Československu proběhly tyto reformy až během 90. let (Žídek, 2006). Pokud se krátce zastavíme u bankovního sektoru, dvoustupňový bankovní systém byl postupně zaváděn od konce 80. let. Například v Československu byl dvoustupňový bankovní systém zaveden v roce 1990, v Polsku v roce 1988 a v Maďarsku již v roce 1987, avšak banky zůstávaly státní (Žídek, 2006). Navíc funkce centrálních i komerčních bank nebyly rozvinuté, jelikož do té doby byly banky typicky využívány Převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou projevující se nedostatkem spotřebního zboží; potlačená inflace; růst zahraničního dluhu; růst nucených úspor domácností apod. (Sirůček a kol., 2007). 34 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ pouze jako zprostředkovatelské prvky pro přidělování úvěrů v rámci centrálního rozhodování. Ve státech také chyběla řada pro tržní ekonomiku důležitých prvků, jako jsou kapitálové trhy (např. burzy) (Hare, 1991). Závěrem lze říci, že reformní pokusy nepřinesly jiné závratnější změny, jelikož to ani nebylo možné bez změny samotného politického systému. Režim v Bulharsku a Československu navíc zůstával do samotného konce velmi rigidní. V SSSR v osmdesátých letech probíhaly politické a ekonomické reformy (perestrojka), které v konečném důsledku vedly k tlakům na osamostatnění budoucích států včetně Lotyšska. Situace se změnila po pádu komunismu, načež jednotlivé státy přistoupily k transformacím jejich dosavadních ekonomik na ekonomiky tržní. 3.2 Ekonomická oblast Ekonomická situace byla v jednotlivých zemích odlišná z mnoha důvodů - od institucionálního nastavení přes prováděné reformy, až po rozdílné fungování systémů v jednotlivých zemích. V následující kapitole se nejprve zaměříme na ukazatel HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem EU15, poté se již budeme věnovat makroekonomické a mikroekonomické situaci, struktuře ekonomik a zahraničnímu obchodu. Tabulka 2: Reálný HDP na obyvatele v kurzu v roce 1990 (v USD, konstantní ceny roku 2011) HDP na obyvatele EU15 25 327* Česká republika 14 178 Slovensko 12 374 Polsko 8150 Maďarsko 10 296 Bulharsko 8 922 Lotyšsko 15 806 Slovinsko 18 093 Poznámka: * průměr EU 15 vypočítán jako aritmetický průměr všech zemí. Zdroj: Maddison Project Database 2020. 35 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ Z tabulky 2 je patrné, že se k průměru EU15 nejvíce přibližovalo Slovinsko (18 093 USD), a naopak nejvíce zaostávalo Polsko (8 150 USD) a Bulharsko (8 922 USD). Vyšší hodnoty lze pozorovat i u České republiky (14 178 USD) a Lotyšska (15 806 USD). 3.2.1 M a k r o e k o n o m i c k á situace Československo mělo oproti ostatním zemím EU-NEW výhodu v makroekonomické stabilitě. Ta se projevovala relativně vyrovnanou agregátní poptávkou a nabídkou a z toho vyplývající nízkou potlačenou inflací, vyrovnanými veřejnými financemi a s tím související nízkou úrovní veřejného dluhu (17 %), vyrovnanou platební bilancí, nízkým deficitem státního rozpočtu či nízkým zahraničním dluhem (Žídek, 2006), která činil cca 11 % HDP v roce 1989 (Kowalski, 2009). Nepříznivá makroekonomická situace panovala v Polsku. Jeho problémy spočívaly především v neschopnosti splácení zahraničního dluhu, který byl značně vysoký (cca 50 % HDP v roce 1989 a přes 80 % o rok později), v obrovské inflaci, blížící se hyperinflaci, ale i deficitu státního rozpočtu a běžného účtu platební bilance (Kowalski, 2009). Špatná makroekonomická situace se nevyhnula ani Maďarsku. Největším problémem byl značný deficit veřejných financí ale i obchodu, spolu se zahraničním dluhem, činícím 70 % HDP v roce 1990. Proto i v tomto případě ekonomika nutně vyžadovala stabilizaci (Žídek, 2014). Slovinsko bylo součástí Jugoslávie až do roku 1991, přičemž dlouhodobě patřilo mezi její nejvyspělejší části. Během roku 1990 se Jugoslávie potýkala s hyperinflaci, což mělo samozřejmě vliv i na Slovinsko (Zizmond, 1993). Zároveň Slovinsku během roku 1990 významně poklesl export. Dále se muselo potýkat s ekonomickou nerovnováhou a poklesem HDP (Pleskovic a Sachs, 1994). Podobnou situací si prošlo i Lotyšsko, které čelilo kolabující ekonomice. To se projevovalo rapidně rostoucí inflací ale i výrazným propadem HDP (Aslund a Dombrovskis, 2011). Bulharská makroekonomická nestabilita spočívala ve značném rozpočtovém deficitu a v rostoucí inflaci, i když zdaleka ne tak veliké, jako tomu bylo například v Polsku či Slovinsku - v roce 1990 oficiálně 26 %, neoficiálně přes 50 % (Bogetic a Hillman, 1995). 36 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ 3.2.2 Mikroekonomická situace V této podkapitole se zaměříme na stav podniků, jakožto základních jednotek mikrosféry. Obecně můžeme konstatovat, že podniky byly neefektivní a nekonkurenceschopní v porovnání se západními z mnoha důvodů, které již byly naznačeny v kapitole 3.1 Centrálně plánovaná ekonomika. Podniky využívaly nadbytečné množství výrobních faktorů, a to jak lidské práce, projevující se přezaměstnaností, tak surovin. Důvodem byla již zmíněná orientace na plnění centrálních plánů, kdy manažeři s ohledem na splnění plánu usilovali o maximalizaci vstupů a minimalizaci výstupů (pokud by podniky měly solidní výstup, obdržely by v příštím období plán s vyššími nároky). K tomu všemu podniky spoléhaly na státní subvence, a neměly tedy motivaci k udržitelnému hospodaření. Československé podniky se navíc potýkaly se silnou zadlužeností, defacto 80 % z nich se nacházelo v bankrotu (Spěváček a kol., 2002). Problematická byla i jejich převážná orientace na těžký a zbrojní průmysl. Příčinou absence motivace zaměstnanců byly především nízké mzdy, důsledkem pak bylo neustálé zaostávání produktivity práce. K situaci nepřidávala ani informační nerovnováha mezi centrem a samotnými podniky. Tím, že ekonomika byla značně uzavřená a v porovnání s ostatními státy východního bloku vyspělá, neměly také podniky defacto žádnou zahraniční konkurenci. Tato skutečnost jim značně ulehčovala situaci, a tudíž nebylo zapotřebí marketingových oddělení. Naproti tomu se podniky potýkaly s rozdílnou mírou zdanění a obdrženými subvencemi. Celý systém tak byl neefektivní, pokřivený a pro prostředí s mezinárodní konkurencí nepřipravený (Žídek, 2006) (Holman, 2000). Odlišná situace platila v Maďarsku - reformy během 60. a zvláště následných letech vedly k decentralizaci rozhodování, kdy se jednotlivé rozhodovací procesy přenesly na podniky (Žídek, 2014). Manažeři se mohli orientovat na typické cíle tržní ekonomiky, jako je dosahování peněžních zisků, a získat zkušenosti a návyky odpovídající tržnímu chování obzvláště v porovnání ostatními státy (Allen a Haas, 2001). Obecně měly podniky v Maďarsku (ale také v Polsku) mnohem větší autonomii než v Československu. V 80. letech se navíc v Maďarsku rozvíjelo soukromé podnikání založené na základě tržních cen, které nebyly nijak centrem korigovány (Holman, 2000). Důvodem bylo i legislativní schválení svobodného podnikání, což následně vedlo k založení tisíců podniků převážně ve službách, ale i v zemědělství, 37 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ stavebnictví a okrajově v průmyslu, díky čemuž získalo Maďarsko náskok před ostatními zeměmi (Hare a kol., 1992). To mělo za následek i fakt, že privatizace nebyla zpočátku transformace zásadní otázkou (Holman, 2000). V Polsku se projevil vliv samosprávného socialismu, jehož účelem mělo být zvýšení efektivity podniků tím, že byly svěřeny do samosprávy dělníkům, respektive samosprávným radám. Avšak ani to nevyvolalo motivaci, ať už zaměstnanců či manažerů, k dosahování vyšší produktivity. Samosprávné rady se podílely na klíčových rozhodováních podniků, jakožto i jmenování a odvolávání ředitelů, přijímání výrobních plánů apod. Výsledkem byl víceméně jen neustálý tlak na růst mezd (což bylo v konečném důsledku i důvodem vysoké inflace před transformací) a absence propouštění zaměstnanců (Žídek, 2011). Samosprávný socialismus panoval i v Jugoslávii - projevy byly obdobné jako v Polsku (Fisher a Gelb, 1991). 3.2.3 Struktura e k o n o m i k y Abychom získali představu o struktuře ekonomiky sledovaných států, využijeme následující tabulku charakterizující členění HDP podle sektorů v roce 1990. Je však zároveň nutné zmínit, že v některých zemích, jako například v Československu, Bulharsku, Polsku či Maďarsku, již probíhala transformace, což se projevuje i v jednotlivých podílech sektorů na HDP. Tabulka 3: Členění HDP podle sektorů + podíl soukromého sektoru na HDP v roce 1990 (v%) Zemědělství Průmysl Služby* Podíl s o u k r o m é h o sektoru Velká Británie 1,3 28,0 68,8 Česká republika 8,4 63,2 28,4 10,0 Slovensko 8,2 61,6 30,2 10,0 Polsko 7,4 44,9 47,7 30,0 Maďarsko 9,6 28,8 61,6 25,0 Bulharsko 18,0 43,0 39,0 10,0 Lotyšsko 21,9 38,3 39,8 10,0 Slovinsko 4,7 38,0 57,3 15,0 Poznámka: * u zemí EU-NEW byl sektor služeb dopočítán do 100 % z důvodu absence dat 38 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ Zdroj: data CE1C, ERBD - Transition Report 1996 a Transition Report 1997. Z tabulky 3 je patrné, že struktura jednotlivých ekonomik byla rozdílná. Obecně můžeme říci, že podíl zemědělství na HDP v zemích EU-NEW byl znatelně vyšší než ve Velké Británii, jež v tomto případě zastupuje EU15. Obzvláště vysoký podíl zemědělství byl v Bulharsku (18 %) a Lotyšsku (21,9 %). Problémem, před kterým stála především československá, později česká a slovenská ekonomika, byl vysoký podíl průmyslu na HDP (Česká republika 63,2 %, Slovensko 61,6 %), který byl navíc velkou měrou zaměřen na těžký a vojenský průmysl. Vysoký podíl v těžkém průmyslu následně znamenal ztížení pro potřebnou restrukturalizaci mikrosféry (Spěváček a kol., 2002). Poměrně vysoký podíl průmyslu byl i v ostatních sledovaných zemích s výjimkou Maďarska, které mělo odpovídající hodnotu podílu jako Velká Británie (28,8 %). Co se týká služeb, je nutné zmínit, že jednotlivé hodnoty byly dopočítány do celkové hodnoty 100 % HDP. Uvedené hodnoty nejsou tedy skutečnými, nicméně je pravděpodobné, že se skutečnosti blíží. Můžeme si všimnout, že podíl služeb na HDP byl nejnižší v Československu zvláště vlivem vysokého podílu průmyslu. V Bulharsku a Lotyšsku byl podíl služeb v porovnání s Československem vyšší, avšak stále hluboko pod hranicí Velké Británie. Západním standardům se v tomto ohledu nejvíce přibližovalo Maďarsko a Slovinsko, jejichž podíl se pohyboval okolo 60 % HDP. Pokud se zaměříme na podíl soukromého sektoru na HDP, lze si všimnout, že u zemí, kde byl režim striktní - Československo, Bulharsko, Lotyšsko, byl také velmi nízký podíl soukromého vlastnictví na HDP (10%). V Polsku vlivem toho, že v určité míře existovalo soukromé zemědělství, byla situace odlišná, díky čemuž dosahoval podíl soukromého sektoru 30 %. Obdobná situace panovala v Maďarsku, kde podíl činil v roce 1990 i v důsledku „gulášového" socialismu 25 %. Pro Velkou Británii nebyla zjištěna konkrétní hodnota, avšak je zřejmé, že hodnota podílu soukromého sektoru na HDP západních zemí je mnohem vyšší. Navíc se ekonomiky potýkaly se situací, kdy státní vlastnictví silně převažovalo vlastnictví soukromé, které bylo omezeno. Je proto patrné, že bylo nutno změnit vlastnické vztahy a státní vlastnictví rapidně omezit - restituce, privatizace.1 6 1 6 O privatizaci více např. Kouba a kol. (2005) či Žídek (2006). 39 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ Tabulka 4: Struktura zaměstnanosti v roce 1990 (v % celkové zaměstnanosti) Zemědělství Průmysl Ostatní sektory EU15 6,5 32,4 61,1 Rakousko 7,9 36,8 55,3 Česká republika 11,8 37,8 50,4 Slovensko 13,2 32,9 53,9 Polsko 26,6 28,4 45,0 Maďarsko 15,8 29,5 54,7 Bulharsko 18,5 36,6 44,9 Lotyšsko - - Slovinsko 2,4 46,1 51,5 Zdroj: Gugler a kol. (1995, s. 10). Z tabulky 4, znázorňující zaměstnanost v jednotlivých sektorech, je patrné, že v porovnání průměrem EU15 (potažmo Rakouskem) byla v zemích EU-NEW mimo Slovinska vysoká zaměstnanost v zemědělství. Slovinsko v tomto ohledu bylo dokonce významně pod hranicí EU15 (2,4%). Co se týká zaměstnanosti v průmyslu, vysoké procento bylo v České republice a Bulharsku, nicméně hodnota je srovnatelná s Rakouskem. Oproti tomu ve Slovinsku pracovalo v průmyslu 46,1 % zaměstnanců. 3.2.4 Zahraniční o b c h o d Co se týče zahraničního obchodu, platí, že jednotlivé charakteristické znaky, které budou uvedeny, jsou z velké části znaky společnými pro všechny státy EU-NEW. Orientace zahraničního obchodu centrálně plánovaných ekonomik byla především na východní trhy, respektive trhy RVHP. Koncem 80. let klesal zemím podíl zahraničního obchodu s RVHP současně s tím, jak vrcholil zánik východního bloku. Zároveň rostl vývoz do západních zemích, obsahem vývozu však byly především polotovary, materiál a náhradní díly (Hare a kol., 1992). V československé ekonomice, na rozdíl například od Maďarska a Polska, před transformací neexistovaly závažnější nerovnováhy ať už zahraničního obchodu či platební bilance (Holman, 2000). Je však vhodné zmínit, že spotřebitelé měli během 80. let, obzvláště v porovnání 40 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ třeba s Maďarskem, velmi nízkou nabídku výrobků ze západu. Zároveň se na východní trhy exportovalo především zboží s relativně vyšší přidanou hodnotou, kdežto na západní trhy s nižší přidanou hodnotou. U importu byla situace odlišná - z východních trhů se dovážely zvláště suroviny a ze západních trhů zboží s vyšší přidanou hodnotou (Žídek, 2006). SSSR naopak importoval z většiny států RVHP zboží s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou hotové výrobky a exportoval suroviny. Celkovým problémem byl i fakt, že domácí ceny států EU-NEW byly značně v nesouladu s cenami světovými, ať už z důvodu směnného kurzu, dotací či daní (Spěváček a kol., 2002). Je proto patrné, že liberalizace zahraničního obchodu byla naprosto nezbytná (včetně orientace na západní trhy). 3.3 Demografická oblast Pro ujasnění demografického stavu před transformací nám poslouží následující tabulka, znázorňující vybrané demografické údaje sledovaných zemí v roce 1990. Tabulka 5: Vybrané demografické údaje za rok 1990 Průměrný věk ženy při porodu Úhrnná plodnost Očekávaná délka dožití Míra kojenecké úmrtnosti Průměrný věk při prvním sňatku Průměrný věk ženy při porodu Úhrnná plodnost mužů žen Míra kojenecké úmrtnosti muže ženy EU15 28,4 1,7 72,7 79,2 7,7 28,5 26,0 Česká republika 24,8 1,9 67,5 75,4 10,3 24,3 21,6 Slovensko 25,1 2,1 66,6 75,4 12,6 - Polsko 26,2 2,1 66,5 75,5 15,2 - Maďarsko 25,6 1,9 65,1 73,7 15,2 24,7 22,0 Bulharsko 23,9 1,8 68,3 75,2 14,6 24,6 21,5 Lotyšsko - 2,0 64,2 74,6 13,1 - Slovinsko 25,9 1,5 69,4 77,2 8,8 26,9 23,9 Poznámka: průměr EU 15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Eur ostat/Světová banka, vlastní úpravy. Z tabulky 5 je patrné, že nejnižší hodnoty průměrného věku ženy při porodu dosahovalo Bulharsko (23,9), naopak nejvyšší Polsko (26,2), které se svou hodnotou nejvíce přibližovalo k průměru EU15 (28,4). 41 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ U zbylých států se hodnoty pohybují kolem věku 25, respektive 26. Úhrnná plodnost, vyjadřující průměrný počet živě narozených dětí připadajících na ženu, se pohybovala kolem hodnoty 2. Výjimkou je Slovinsko, kde na ženu připadalo v průměru pouze 1,5 dítěte, což je dokonce pod hodnotou průměrem EU15. Co se týče očekávané délky dožití, u žen bývá standardně vyšší. Můžeme si všimnout, že se hodnota u žen ve většině sledovaných zemí pohybovala okolo 75 let. Nejvyšší pak byla ve Slovinsku (77,2) a nejnižší v Maďarsku (73,7). Průměr EU15 přitom byl 79,2 let. U mužů nejnižší hodnota dosahovala v Lotyšsku a Maďarsku (64,2 respektive 65,1), nejvyšší ve Slovinsku (69,4), které se hodnotou nejvíce přibližovalo k průměru EU15 (72,7). Míra kojenecké úmrtnosti, vyjadřující počet úmrtí dětí do jednoho roku věku připadajících na 1000 živě narozených dětí, byla nejnižší ve Slovinsku (8,8) a nejvyšší v Polsku a Maďarsku (15,2). Průměrný věk při prvním sňatku je ovlivněn nekompletními daty, avšak je pravděpodobné, že věk u států, kde data nebyla zjištěna, je srovnatelný s Českou republikou, Maďarskem a Bulharskem, vzhledem ke společným rysům. Odlišných hodnot dosahovalo Slovinsko - věk ženy při prvním sňatku byl v průměru 23,9 a mužů v průměru 26,9, přičemž hodnota průměru EU15 činila u mužů 26 let a u žen 28,5 let. Z vyčtených hodnot můžeme celkově říci, že se Slovinsko nejvíce přibližovalo západním standardům, což může svědčit o jeho relativní vyspělosti. 3.4 Institucionální oblast Pokud se zaměříme na institucionální oblast, lze konstatovat, že situace ve sledovaných zemích byla tristní. Veškeré institucionální prostředí včetně právního systému bylo zaměřeno pro účely centrálního plánování a komunistické strany. Proto je patrné, že chyběla celá řada pro tržní ekonomiku zásadních zákonů (např. bankrotové právo), a navíc mnoho zákonů z dob předešlého režimu vyžadovalo novelizaci či nahrazení (Žídek, 2006). Problémem v zemích EU-NEW byl i soudní systém, který se také nacházel v nelichotivé situaci, jelikož většina soudců pocházela z minulého režimu a pro společnost byli proto nedůvěryhodní. Nicméně v zemích panoval nedostatek nezaujatých soudců, kteří by měli zkušenosti pro vykonávání činností souvisejících s pozicemi v soudním systému. Celou situaci příliš neulehčil ani následný růst počtu soudních řízení související s transformací (Spěváček, 2002). 42 VÝCHOZÍ STAV SLEDOVANÝCH STÁTŮ Co se týká vzdělávání, pro všechny státy EU-NEW platí, že školství bylo ovlivněno ideologickým režimem, který neumožňoval projevování svobodných myšlenek. Navíc zasahoval do učiva, které bylo vykládáno dle ideologie marxismu, což se silně projevovalo například v oboru ekonomie (Žídek, 2006). Janowski (2018) pak ve školství v centrálně plánovaných ekonomikách vidí problém především ve výuce cizích jazyků a „falšovaní" fakt komunistických úřadů v humanitních oborech, zvláště pak v historii. Československo se však mohlo odrazit od (v porovnání s ostatními státy EU-NEW) relativně kvalitní vzdělanosti zvláště v technických oborech, avšak i ta výrazně zaostávala za západními zeměmi (Žídek, 2006). Neformální institucí, vytvořenou v době centrálně plánovaných ekonomik, pak byla vysoká korupce, plynoucí i z nedostatku určitých druhů zboží (včetně západních), ale například i ze skutečnosti paternalistického přístupu států. 43 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE 4 Analýza ekonomického vývoje Následující kapitola se zaměřuje na posouzení ekonomického vývoje zemí EU-NEW vzhledem k průměru EU15. Nejprve se zabývá ukazatelem HDP na obyvatele, který je nepochybně stěžejní, což dokládá i skutečnost, že se mu hojně věnovali a věnují autoři publikací z kapitoly 1.2 Současný stav poznání. Následně je hodnocen vývoj míry otevřenosti, vládního dluhu, vládních výdajů, struktury ekonomiky, trhu práce, produktivity práce, přímých zahraničních investic a cenové hladiny. 4.1 HDP na obyvatele Podkapitola zprvu posuzuje vývoj ukazatele HDP na obyvatele v PPP v absolutních hodnotách, následně se věnuje jeho růstu, a nakonec sledováním vývoje na základě vyjádření v procentech EU15. Graf 1: HDP na obyvatele v PPP v letech 1990 až 2021 (v USD; v konstantních cenách roku 2017) 120,000 100,000 * OHfNf0^invONCOO>OHr^r0^invDNCDa>OHCNr0^lOvDNCD^OH a ^ a ^ a ^ a ^ o ^ o ^ o ^ o ^ a ^ a ^ o o o o o o o o o o i H T H T H T H T H T H T H T H T H T H C N i c N CT^a^a^a^a^a^a^a^a^a^oooooooooooooooooooooo H H H H H H H H H H t N M M t N t N l t N l t N l t N l t N l t N l t N l t N l t N l t N l ( N ( N t N l t N l t N l t N l t N l t N EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě Portugalsko a Řecko; EU15 MAX - do roku 2000 Dánsko, poté Irsko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. 44 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 1 znázorňuje HDP na obyvatele v PPP vletech 1990 až 2021. Je nutné zmínit, že Lucembursko nebylo zahrnuto do grafu z důvodu vysokých hodnot v celém období (v roce 1990 přes 70 000 USD, v roce 2021 přes 115 000 USD). V tomto případě je tak horní mez EU15 (EU15 MAX) reprezentována do roku 2000 Dánskem, poté Irskem. Štáty EUNEW se v počátečních letech nacházely hluboko pod průměrem EU15, a dokonce i pod její spodní hranicí. Výjimkou je Česká republika, která ze zemí EU-NEW dosahovala nejvyššího HDP na obyvatele, díky čemuž byla na úrovni spodní meze evropské patnáctky. V následujících letech je patrný rostoucí trend (a tedy zvyšování výkonnosti ekonomik) a konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15. K tomu se v roce 2021 nejvíce blížila Česká republika spolu se Slovinskem. Zbylé státy se pohybovaly nad úrovní spodní hranice EU15. Výjimkou je Bulharsko, které se pohybovalo pod ní. Konkrétní hodnoty HDP na obyvatele zemí EU-NEW a EU15 v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze AI. Tabulka 6: Růst HDP na obyvatele v PPP (2021/1990) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,5148 51,48 1,39 Bulharsko 1,9503 95,03 2,32 ČR 1,7274 72,74 1,85 Lotyšsko 3,3421 234,21 4,89 Maďarsko 2,0446 104,46 2,46 Polsko 3,1012 210,12 3,76 Slovinsko 1,8639 86,39 2,48 Slovensko 2,7320 173,20 3,58 Poznámka: Lotyšsko a Slovinsko data z roku 1995, Slovensko z roku 1992 a Maďarsko z roku 1991. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. Z tabulky 6 je zřejmé, že se v Bulharsku, Maďarsku, České republice a Slovinsku mezi lety 1990 a 2021 výkonnost ekonomiky (téměř) zdvojnásobila, a u Lotyšska, Polska a Slovenska dokonce (téměř) ztrojnásobila. Tomu odpovídají i průměrná roční tempa růstu. 45 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 2: HDP na obyvatele v PPP v letech 1995 až 2020 (%; EU15 = 100 %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 O"* CT* C* C* O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH TH CN CT\^<^<^000000000000000000000 •EU15 •Maďarsko Bulharsko •Polsko •CR •Slovinsko •Lotyšsko Slovensko Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 2 pak znázorňuje vyjádření HDP na obyvatele v PPP v procentech EU15. Je vhodné říci, že graf sleduje pouze období od roku 1995 až 2020 z důvodu převzetí oficiálních dat ze Statistického úřadu EU (Eurostat) za účelem zachování validity, která by výpočty nebyla dosažena. Z grafu je zřejmá již zmíněná konvergence zemí EU-NEW kEU15. V roce 1995 dosahovala Česká republika a Slovinsko 65% EU15, v roce 2020 již 88% (ČR), respektive 84% (Slovinsko). Zbylé státy EU-NEW dosahovaly v úvodním roce méně jak 50% EU15 (Lotyšsko dokonce jen 26 %), v roce 2020 pak kolem 70%. Výjimkou je Bulharsko, které dosahovalo pouze 52% EU15. Konkrétní hodnoty HDP na obyvatele vyjádřených v procentech EU15 jsou uvedeny v příloze A2. Zvýše zmíněného je patrné, že se státy EU-NEW z původních „zaostalých" států staly „vyspělými" ekonomikami, o čemž svědčí i klasifikace zemí dle Světové banky, kdy od roku 2014 byly již všechny země s výjimkou Bulharska klasifikováni jako země s vysokým důchodem. Bulharsko pak bylo od roku 2006 klasifikováno jako země s nižším středním důchodem (The World Bank Group, c2023). 4.2 Míra otevřenosti ekonomiky Zprvu je vhodné říci, že míra otevřenosti lze vyjadřovat podílem importu na HDP, podílem exportu na HDP nebo podílem součtu importu a exportu 46 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE na HDP. Podkapitola bude dále uvažovat o druhé možnosti, respektive míra otevřenosti bude posuzována pomocí podílu exportu na HDP. Graf 3: Podíl exportu na HDP vletech 1990 až 2021 (%) 140 O H ľ q n ^ m > O N 0 3 t > O H ľ q n ^ u i i i ) N 0 3 t f O H ľ q n * u i i f l N 0 3 t r O H < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Lucembursko nezahrnuto v grafu kvůli vysokému podílu. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2011 Řecko, poté převážně VB; EU15 MAX - do roku 1992 Belgie, poté Irsko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 3 znázorňuje vývoj podílu exportu na HDP v letech 1990 až 2021. Je vhodné říci, že Lucembursko nebylo zahrnuto do grafu z důvodu vysokého podílu v celém období (99,71 % v roce 1990 a 211,43 % v roce 2021). Je však zřejmé, že by svými vysokými hodnotami podílu představovalo EU15 MAX. V tomto případě je však horní hranice EU15 reprezentována do roku 1992 Belgií a od roku 1993 Irskem. Z grafu je patrné, že otevřenost států EU-NEW byla v roce 1990 relativně nižší. Taktéž si lze všimnout rostoucího trendu podílu exportu na HDP i přes občasné výkyvy - v roce 2009 v důsledku ekonomické krize, vletech 2019-2020 v důsledku pandemie covid-19. Jestliže se v prvních letech pohybovala míra otevřenosti států EU-NEW mezi 20-50% HDP, v roce 2021 tomu bylo již mezi 50-100 % HDP. Je nutné zmínit skutečnost, že malé vyspělé ekonomiky jsou spíše více otevřené a velké vyspělé 47 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE ekonomiky naopak spíše méně otevřené, z důvodu velkého vnitřního trhu. To s nejvyšší pravděpodobností například vysvětluje nižší míru otevřenosti Polska v roce 2021 oproti ostatním státům EU-NEW (malé ekonomiky), ale i relativně nízkou otevřenost průměru EU 15, která je ovlivněna velkými vyspělými ekonomikami - např. Francie a Velká Británie. Naopak vysoká míra otevřenosti je charakterizována horní hranicí EU15 (EU15 MAX), přičemž ta, jak již bylo řečeno, je reprezentována vyspělými malými ekonomikami, jako je Lucembursko, potažmo Belgie a Irsko. Konkrétní hodnoty podílu exportu na HDP jednotlivých zemí v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze B. 4.3 Vládní dluh V rámci podkapitoly je posuzován vývoj vládního (též veřejného) dluhu (vyjádřeného v procentech HDP) neboli celkový stav dluhových závazků vydaných vládními institucemi. Graf 4: Vládní dluh v letech 1990 až 2021 (% HDP) 300 O H w r o ^ W ' O N a i ^ O H t M n ^ w ^ N c o o i O H i N n ^ m i o N a j a i O H ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o HHHHHHHHHH(NCMM(NMtNMtN(NOÍMCN(N(N{N£NtM(NlCSlMMN EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - Lucembursko; EU15 MAX - do roku 2000 Belgie, 2001 -04 Itálie, poté Řecko. Zdroj: data IMF, vlastní zpracování. 48 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Z grafu 4 lze pozorovat, že se v prvních letech velikost vládního dluhu v zemích EU-NEW lišila. Spodní mezi EU15 se blížilo Lotyšsko spolu s Českou republikou, Slovinskem a Slovenskem. Maďarsko s Polskem se nacházelo nad úrovní průměru EU15 a Bulharsko výrazně nad horní mezí. V následujících letech došlo v Bulharsku k výraznému snížení vládního dluhu, přičemž od roku 2009 byl nejnižší ze všech zemí EUNEW, a blížil se velikosti vládního dluhu Lucemburska, které reprezentuje EU15 MIN. Opačná situace nastala ve Slovinsku, kde vládní dluh mezi lety 1993 a 2021 vzrostl o více jak 50 %. Dlouhodobě vysoký vládní dluh je zřejmý u Maďarska. Česká republika s Lotyšskem se pak pohybovala v celém období pod 50%. V posledních letech byla zároveň hodnota vládního dluhu všech zemí EU-NEW pod hodnotou průměru EU15. Konkrétní hodnoty vládního dluhu jednotlivých zemí v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze C. 4.4 Vládní výdaje Následující podkapitola se zabývá vývojem celkových vládních výdajů, vládních výdajů na obranu a vládních výdajů na výzkum a vývoj, přičemž jednotlivé hodnoty jsou vyjádřeny v procentech HDP. Graf 5: Celkové vládní výdaje v letech 1995 až 2022 (% HDP) 20 - i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — i — L < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 bez Velké Británie z důvodu absence dat 49 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2007Irsko, 2008-12 Lucembursko, 2013-22 Irsko; EU15 MAX - do roku 2003 převážně Švédsko, poté převážně Francie, výkyv v roce 2010 Irsko a 2013 Řecko. Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 5 znázorňuje celkové vládni výdaje ku HDP v letech 1995 až 2022. Ty se v počátečních letech ve většině zemí EU-NEW pohybovaly na podobné úrovni jako v průměru EU15. Výjimkou je Bulharsko a Lotyšsko, kde byly výrazně nižší, a to jak oproti ostatním státům EU-NEW a průměru EU15, tak i EU15 MIN. V průběhu období docházelo ve sledovaných zemích k poklesům a růstům vládních výdajů dle toho, jak vlády zvyšovaly či snižovaly výdaje v důsledku reakce na různé skutečnosti (např. vytváření stimulů ekonomiky v době recese). Lze si všimnout, že k jednotnému růstu vládních výdajů došlo v roce 2009, vlivem ekonomické krize z roku 2008, a v roce 2020, vlivem pandemie covid-19. Zároveň ke konci období došlo k relativnímu sblížení hodnot. Přesto v zemích EU-NEW byly celkové vládní výdaje ke konci období nižší než v průměru EU15. Zajímavý je také klesající trend EU15 MIN od roku 2012, které je v těchto letech představováno Irskem. Konkrétní hodnoty celkových vládních výdajů vyjádřených v procentech HDP jsou uvedeny v příloze D l . Graf 6: Vládní výdaje na obranu v letech 1990 až 2021 (% HDP) 4.5 : TFHrTnTríH t N f T l ^ L O v O N O D ^ O H r N i r O ^ m ^ N O O ^ O H f S l f O ^ L O v D N C D ^ O H O N a N ^ O ^ O ^ O ^ ^ ^ ^ O O O O O O O O O O T H T H T H T H T H T H T H T H T H i H r s l C N ^ ^ O ^ ^ ^ ^ ^ ^ O ^ O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O CN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] f\] Cs] •EU15 • Lotyšsko EU15MIN • Maďarsko EU15 MAX • Polsko Bulharsko • Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. 50 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě Lucembursko a Irsko; EU15 MAX - do roku 1992 VB, od roku 1993 Řecko (mimo 2003 - VB). Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 6 znázorňuje vládni výdaje na obranu v letech 1990 až 2021. Lze si všimnout, že v počátečních letech státy EU-NEW na obranu vynakládaly kolem 2-2,5 % HDP, čímž se blížily průměru EU15. Výjimkou je Bulharsko, které v roce 1990 na obranu vynaložilo téměř 4 % HDP, a Lotyšsko, které naopak v roce 1993 vynaložilo pouhých 0,7 %. V následujících letech je patrné sblížení hodnot k průměru EU15 - u Lotyšska spojené spíše s rostoucím trendem, u zbylých států EU-NEW spojené spíše s klesajícím trendem. Relativně stálé procento HDP vynakládalo na obranu Polsko, které tak spíše stagnovalo. V posledních letech je zřejmý nárůst vládních výdajů na obranu v Lotyšsku a Bulharsku, přičemž v Bulharsku je příčinou nákup amerických stíhacích letounů F-16 (Reuters - Tsolova, 2019). Je pravděpodobné, že v dalších letech lze očekávat spíše rostoucí trend vládní výdajů na obranu, zvláště v zemích situovaných ve východní Evropě, z důvodu ruské agrese. Konkrétní hodnoty vládních výdajů na obranu v procentech HDP v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze D2. Graf 7: Vládní výdaje na výzkum a vývoj v letech 1996 až 2020 {% HDP) 4.5 Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 bez Řecka 51 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE (1996, 98, 00, 02], Lucemburska (1996-99; 2001-02), Švédska (1996, 98, 00, 02] a Velké Británie (2020). Poznámka 2: EU15 MIN - převážně Řecko, od roku 2018 Lucembursko; EU15 MAX střídavě Švédsko a Finsko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 7 znázorňuje vládní výdaje na výzkum a vývoj v letech 1996 až 2020. Většina států EU-NEW se v roce 1996 nacházela na úrovni EU15 MIN, tedy hluboko pod průměrem EU15. K tomu se nejvíce blížilo Slovinsko, potažmo Česká republika a Slovinsko. V následujících letech Slovensko, Lotyšsko a Bulharsko stagnovalo. Oproti tomu Maďarsko, Česká republika, Polsko a Slovinsko nabývaly rostoucího trendu, a zároveň konvergovaly k průměru EU15, přičemž Slovinsko se v roce 2008 dostalo nad jeho úroveň a blížilo se k horní hranici EU15. Konkrétni hodnoty vládních výdajů na výzkum a vývoj jsou uvedeny v příloze D3. 4.5 Struktura ekonomiky V rámci struktury ekonomiky se zaměříme na posouzení vývoje podílů jednotlivých sektorů na HDP. Z počátku je nezbytné zmínit, že v databázi Světové banky nejsou do roku 1994 dostupná data pro všechny štáty EUNEW mimo Bulharsko (ČR do roku 1992). Z toho důvodu byla chybějící data doplněna ze statistik a reportů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (ERBD - European Bank for Reconstruction and Development), nicméně je pravděpodobné, že docházelo ke změnám metodik, a proto je nutné sjednocení dat s daty Světové banky brát s rezervou. Vhodné je také říci, že se v různých publikacích a studiích vyskytují odlišné hodnoty inkriminovaných podílů jednotlivých sektorů na HDP. Je proto obtížné identifikovat skutečný stav v daných letech. Data z ERBD byla vybrána především z toho důvodu, že obsahovala podíly všech států EU-NEW, z čehož lze usuzovat, že v daných letech byla využita sjednocená metodika. V případě sektoru služeb se vychází z hodnot uvedených v kapitole 3 Výchozí stav sledovaných států, které byly dopočítány do sta procent na základě podílu průmyslu a zemědělství na HDP. Tyto hodnoty výchozího roku byly pouze „napojeny" na data Světové banky, aby byl znatelný trend, nicméně i v tomto případě je potřebné uvažovat o datech s nadhledem. V prvních letech navíc nejsou dostupná data pro několik zemí EU15 (viz poznámka), přesto by tato skutečnost neměla vést 52 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE k výraznému ovlivnění průměru EU15, jelikož je dosti pravděpodobné, že se hodnoty těchto zemí pohybovaly na podobné úrovni jako v následujících letech. Graf 8: Podíl průmyslu na HDP v letech 1990 až 2021 (v %; přidaná hodnota) 65 60 55 50 45 40 S35 30 25 20 15 10 > — ^ — ^ ^ ^ ^ ^ - " H ^ T T 1 l i T r T T ^ ^ T "ŕ* ^ 4" K O H ^ r 0 ^ u - | \ O N C D O > O H ( N r 0 ^ i n > £ i N C O ^ O H C \ ] r 0 ^ i n O N C D ^ O H O ^ O ^ ^ ^ ^ O ^ O ^ O ^ ^ a ^ O O O O O O O O O O i H T H T H T H T H T H T H T H T H T H C N l C N a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ a ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o HHHHHHHHHHCN]CN!N[NtNtNtN[NtNtNtNMM(N(NCNCNCNCNCNMM EU15 EU15MIN EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 vletech 1990-94 bez Belgie, Řecka, Irska, Lucemburska, Portugalska a Španělska. V roce 1990 bez Německa. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1994 Dánsko, poté převážně Lucembursko; EU15 MAX - střídavě Finsko, Německo, Irsko. Zdroj: data Světová banka, ERBD; vlastní zpracování. Graf 8 znázorňuje podíl průmyslu na HDP v letech 1990 až 2021. Co se týče výchozího stavu zemí EU-NEW, lze si všimnout, že se průmysl na tvorbě HDP podílel výrazně vyšším procentem, než tomu bylo v zemích EU15. Výjimkou je Maďarsko, které se nacházelo na úrovni zemí EU15. Z grafu je patrné, že průměr EU15 nabýval klesajícího trendu. Toho z celkového pohledu nabývala i většina zemí EU-NEW. Lotyšsko, Bulharsko a Česká republika zároveň konvergovaly k průměru EU15, přičemž Lotyšsko s Bulharskem se dokonce dostaly na jeho úroveň. Naopak Česká republika v roce 2021 zůstávala stále výrazně nad ním. Z grafu je také zřejmé, že koncem devadesátých let od průměru EU15 divergovalo Slovensko, Polsko a Slovinsko. Maďarsko pak spíše 53 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE stagnovalo. Je očividné, že se průmysl i v současnosti zvláště v České republice, Polsku, Slovensku a Slovinsku významně podílí na tvorbě HDP. Konkrétní hodnoty podílů průmyslu na HDP s vyznačenými daty převzatých z ERBD jsou uvedeny v příloze E l . Graf 9: Podíl zemědělství na HDP vletech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) O H M f f l ' t m v O N C D O i O H l N f O ' j ' i n U l N C O a i O H t M P l ' i t m ^ h O J ^ O T H t ^ C ^ C ^ C ^ C ^ < ^ < ^ ^ < ^ < ^ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 HHHHHHHHHHtNtNtM(NM£M(NlM(NMCM(N{N£Nl(NM(NMM(NtN£N EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 vletech 1990-94 bez Belgie, Řecka, Irska, Lucemburska, Portugalska a Španělska. V roce 1990 bez Německa. Poznámka 2: EU15 MIN - převážně Lucembursko; EU15 MAX - do roku 1994 Finsko, poté Řecko. Zdroj: data Světová banka, ERBD; vlastní zpracování. Z grafu 9, znázorňujícího podíl zemědělství na HDP v letech 1990 až 2021, je patrné, že se v počátečních letech země EU-NEW pohybovaly značně nad horní mezí EU15. Výjimkou je Slovinsko, které se blížilo průměru evropské patnáctky. V průběhu let však docházelo ke klesajícímu trendu a sbližování k průměru EU15. Jestliže se zemědělství v zemích EU-NEW zpočátku podílelo na tvorbě HDP více jak 4%, tak koncem období tomu bylo již naopak - pod 4%, respektive kolem 4%. Vyšší podíl zemědělství zůstával koncem období v Bulharsku, Lotyšsku a 54 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Maďarsku. Konkrétni hodnoty podílů průmyslu na HDP s vyznačenými daty prevzatých z ERBD jsou uvedeny v příloze E2. Graf 10: Podíl služeb na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) o ^ o ^ c ^ c ^ c ^ ^ ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 EU15MIN EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 vletech 1990-94 bez Belgie, Řecka, Irska, Lucemburska, Portugalska a Španělska. V roce 1990 bez Německa. Poznámka 2: EU 15 MIN - střídavě Finsko a Irsko; EU 15 MAX - do roku 1994 VB, poté Lucembursko. Zdroj: data Světová banka, ERBD; vlastní zpracování. Graf 10 znázorňuje podíl služeb na HDP v letech 1990 až 2021. Jak již bylo zmíněno v úvodu podkapitoly, hodnoty zemí EU-NEW (mimo Bulharska) v roce 1990 byly dopočítány do sta procent na základě hodnot průmyslu a zemědělství. Je tedy nezbytné víz tuto skutečnost v potaz. Zároveň za hodnoty vletech 1991-1994 (ČR do roku 1992) jsou z důvodu spojitosti křivek grafu dosazeny hodnoty z roku 1995, tedy hodnoty, které představují reálný údaj z databáze Světové banky. Konkrétní hodnoty podílů průmyslu na HDP jsou uvedeny v příloze E3. Z grafu je očividné, že sektor služeb nebyl v socialismu významný, což se přeneslo do počátečního stavu většiny zemí EU-NEW. V následujících letech však docházelo k rostoucímu trendu a konvergenci k průměru EU15. V posledních letech nicméně většina zemí EU-NEW spíše stagnuje 55 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE a drží se na úrovni spodní hranice EU15. Výjimkou je Bulharsko, které jako jediné konvergovalo i koncem období. Na úrovni průměru EU15 se pak dlouhou dobu drželo Lotyšsko, v posledních letech však mírně divergovalo. Z výše zmíněného je zjevné, že došlo k nárůstu významnosti sektoru služeb při tvorbě HDP, a zároveň k posunu zemí EU-NEWna standardní úroveň vyspělých ekonomik. Přesto se většina států EU-NEW pohybuje na spodní hranici EU15. Graf 11: Podíl soukromého sektoru na HDP v letech 1990 až 2010 (%) 90 Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: data ERBD; vlastní zpracování. Grafu 11 pak znázorňuje podíl soukromého sektoru na HDP vletech 1990 až 2010. Je evidentní, že soukromý sektor v zemích EU-NEW v průběhu let převzal od státu hlavní iniciativu - v roce 1990 se podílel na HDP méně jak 30%, v roce 2010 již více jak 70%. 4.6 Trh práce Následující podkapitola zprvu posuzuje vývoj míry nezaměstnanosti a míry zaměstnanosti. Následně je zkoumán i vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, vývoj ukazatele počtu podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel a vývoj průměrné roční mzdy. 56 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 12: Mira nezamestnanosti v letech 1990 až 2021 [% celkové pracovní sily, dle ILO) O H M r O ' Ť i n ^ N C X l ^ O H C N r O ^ i n O N a D ^ O H C N C ' O ^ i n O N C D ^ O H O ^ O ^ ^ a ^ O ^ O ^ O ^ O ^ O ^ a ^ O O O O O O O O O O í H T H T H T H T H T H T H T H T H T H C N l C N r j N ^ a ^ ^ ^ ^ a ^ a ^ a ^ a ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o CN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] fN] CN] CV] •EU15 • Lotyšsko EU15MIN • Maďarsko EU15 MAX 1 Polsko Bulharsko 1 Slovinsko -CR Slovensko Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 12, znázorňujícího míru nezaměstnanosti v letech 1990 až 2021, je patrné, že v důsledku probíhajících transformací ekonomik ve státech EU-NEW, navíc spojených s krizemi, rostla nezaměstnanost. Nejhorší situace panovala především v Lotyšsku, Polsku, Bulharsku a Slovinsku. Za zmínku stojí, že v první polovině sledovaného období panovala velmi vysoká nezaměstnanost především ve Španělsku (EU 15 MAX) v důsledku recese spojené s tristní úrovní pracovních institucí a s nárůstem dočasných pracovních míst (i vlivem vstupu do evropského měnového systému a evropského jednotného trhu) (Bentolila a Jimeno, 2003). V následujících letech se v zemích EU-NEW negativně projevila ekonomická krize z roku 2008, především v Lotyšsku a Slovinsku. Tvrdý dopad měla i na země EU 15, zvláště na Řecko, ve kterém vypukla dluhová krize, ale i na Španělsko, Itálii či Portugalsko. V dalších letech je znatelné zklidnění - klesající trend nezaměstnanosti, a zároveň konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15, přičemž v České republice, Polsku, Slovinsku a Maďarsku se v posledních letech nezaměstnanost držela pod 5%. Konkrétní hodnoty míry nezaměstnanosti jsou uvedeny v příloze F l . 57 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 13: Míra zaměstnanosti v letech 1996 až 2022 (%; produktivní obyvatelstvo -15-64 let) 85 45 O N C 0 a \ O H C N ] f 0 ^ m v D N C D 0 ^ O H f N f 0 ^ i r i \ i D N C D 0 ^ O H f N O ^ C ^ ^ ^ O O O O O O O O O O T H T H I H T H I H I H I H I H I H T H C N C N C N CT^a^a^a^ooooooooooooooooooooooo H H H H C N f N ( N f N M n t N C N n r N ] Í N ( N Í N f N C N ( N t N r s ] ( N Í N ( N f N t N EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 od roku 2020 bez Velké Británie. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1993 Španělsko, 1994-2010 Itálie, poté Řecko; EU15 MAX - do roku 2008 Dánsko, poté střídavě Švédsko a Nizozemsko. Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 13 znázorňuje míru zaměstnanosti produktivního obyvatelstva vletech 1996 až 2022. Lze si všimnout, že v prvních letech byla zaměstnanost většiny zemí EU-NEW pod úrovní průměru EU15, avšak zároveň v mezích evropské patnáctky. Vysoká zaměstnanost naopak panovala zejména v České republice. Následoval rostoucí trend (i přes pokles v důsledku recese v průběhu transformace a ekonomické krize v roce 2008) a konvergence k průměru EU15. Z grafu lze pozorovat i výrazný pokles EU15 MIN, který je reprezentován Řeckem, kde v důsledku dluhové krize zaměstnanost poklesla. Na konci období dosahovala Česká republika nejvyšší zaměstnanosti ze zemí EU-NEW a spolu s Maďarskem a Slovinskem se blížila k horní hranici EU15. Zřejmá je i skutečnost zvýšení zaměstnanosti průměru EU15 - mezi rokem 1996 a 2022 nárůst o cca 10 %. Konkrétní hodnoty míry nezaměstnanosti jsou uvedeny v příloze F2. 58 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 14: Zaměstnanost v průmyslu v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) H i M r o ^ i n o N t D O O H n r o ^ i f i ' í N m i í O H i N r o ^ i n ' O N t D O O"*CT*C* C* C* C* O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH TH ^ ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko — Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1994 Nizozemsko, 1995-97 Řecko, poté Lucembursko; EU15 MAX - převážně Německo. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 14, znázorňujícího zaměstnanost v průmyslu vletech 1991 až 2019, je zjevné, že z počátku bylo ve většině států EU-NEW zaměstnáno v průmyslu vysoké procento pracovní síly. Ve Slovinsku, České republice, Slovensku a Bulharsku byla zaměstnanost v průmyslu dokonce vyšší než v EU 15 MAX. Skutečnost vysoké zaměstnanosti České republiky, Slovenska a Slovinska vyplývá i z vysokého podílu průmyslu na HDP (podkapitola 4.5 Struktura ekonomiky). Naopak Lotyšsko se nacházelo téměř na úrovni průměru EU15. V následujících letech sice docházelo ke klesajícímu trendu s tím, jak se zvyšovala zaměstnanost ve službách, nicméně v porovnání s průměrem evropské patnáctky docházelo spíše ke stagnaci. Lotyšsko pak od roku 2002 začalo divergovat s výjimkou krátké konvergence mezi lety 2008 a 2010. V posledních letech pak divergovalo i Slovinsko, Polsko a Maďarsko. Z celkového pohledu lze vidět, že od roku 2008 byla zaměstnanost v průmyslu ve všech zemích EU-NEW s výjimkou Lotyšska nad horní hranicí EU15, což odpovídá 59 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE skutečnosti zjištěné v kapitole 4.5 Struktura ekonomiky, tedy že je průmysl v zemích EU-NEW významným faktorem tvorby HDP. Konkrétni hodnoty zaměstnanosti v průmyslu v letech 1991 až 2019 jsou uvedeny v příloze F3. Graf 15: Zaměstnanost v zemědělství v letech 1991 až 2019 {% celkové pracovní síly; dle ILO) ^ ( ^ ( ^ ( ^ ( ^ ( ^ ^ ^ ^ O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN CN EU15 EU15MIN EU15MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - převážně VB; EU 15 MAX - převážně Řecko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 15, znázorňujícího zaměstnanost v zemědělství v letech 1991 až 2019, je patrné velké rozpětí hodnot EU15, přičemž horní hranice je reprezentována Řeckem (potažmo Portugalskem) a spodní převážně Velkou Británií. Jak však napovídá průměr EU15, v drtivé většině zemí evropské patnáctky byla zaměstnanost v zemědělství v celém období výrazně nižší. Co se týká států EU-NEW, lze si všimnout, že z počátku bylo zaměstnáno v zemědělství vysoké procento pracovní síly, přičemž se všechny státy EU-NEW pohybovaly značně nad průměrem EU15. Vysoká zaměstnanost v zemědělství byla obzvláště v Polsku, Bulharku a Lotyšsku, které se nacházely těsně pod horní hranicí EU15, Polsko se dokonce nacházelo nad ní. Naopak nejvíce se průměru evropské patnáctky blížila Česká republika. V následujících letech je zřetelný 60 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE klesající trend a konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15. Přesto v roce 2019 pracovalo v zemědělství relativně vysoké procento pracovní síly v Polsku (necelých 10 %), Bulharsku a Lotyšsku (kolem 7%). Česká republika spolu se Slovenskem se pak dostala na úroveň průměru EU15. Konkrétní hodnoty zaměstnanosti v zemědělství vletech 1991 až 2019 jsou uvedeny v příloze F4. Graf 16: Zaměstnanost ve službách v letech 1991 až 2019 {% celkové pracovní síly; dle ILO) H M n * i n i J N C O O > O H r g n * i n > O N C O ( ř O H i M n ^ i n i i ) N C O C ř CT^ C * CT* O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH TH CT\<^<^<^^<^<^<^<^00000000000000000000 EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU 15 MIN - do roku 1994 Řecko, poté Portugalsko; EU 15 MAX - do roku 1995 Nizozemsko, poté Lucembursko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 16, znázorňujícího zaměstnanost ve službách vletech 1991 až 2019, lze pozorovat, že se všechny státy EU-NEW v počátečních letech nacházely výrazně pod průměrem EU15 a mimo Maďarska i pod spodní mezí evropské patnáctky. V celém období je následně očividný rostoucí trend a konvergence většiny zemí EU-NEW k průměru EU15. Z celkového hlediska mírně divergovalo pouze Maďarsko. Přesto se většina zemí EU-NEW nacházela v roce 2019 stále pod spodní hranicí EU15, což vyplývá i z již uvedeného podílu služeb na HDP. Výjimkou je 61 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Lotyšsko, kde v roce 2019 bylo zaměstnáno 69 % pracovní síly, čímž se blížilo Portugalsku, reprezentujícího EU15 MIN. Konkrétní hodnoty zaměstnanosti ve službách v letech 1991 až 2019 jsou uvedeny v příloze F5. Graf 17: Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v letech 1996 až 2021 120 CT^ C * O O O O O O O O O O T H T H T H T H T H T H T H T H T H T H CN CN CT\<^<^<^0000000000000000000000 EU15 EU15MIN EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 od roku 2020 bez Velké Británie. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2014 Lucembursko, poté převážně Dánsko; EU15 MAX - Řecko. Zdroj: data Eurostat, vlastní výpočty a zpracování. Graf 17 znázorňuje počet podnikatelů, respektive osob samostatně výdělečně činných, připadajících na 1000 obyvatel v letech 1996 až 2021. Lze si všimnout značného rozptylu hodnot EU15, avšak křivka průměru EU 15 naznačuje, že ve většině zemí evropské patnáctky jsou standardní spíše nižší hodnoty. Zemí s nejvyšším počtem podnikatelů na 1000 obyvatel je Řecko (EU15 MAX), případně Itálie, a naopak zemí s nejnižším počtem podnikatelů je Lucembursko, respektive Dánsko. Co se týká států EU-NEW, v počátečním roce se Polsko nacházelo značně nad průměrem EU15, Česká republika spolu s Maďarskem a Slovinskem se 62 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE pohybovala kolem průměru evropské patnáctky a zbylé štáty pod ním, přičemž Slovinsko dokonce pod spodní mezí. V následujících letech lze pozorovat značný růst u Slovenska a České republiky, následovaný spíše stagnací. V případě Polska počet podnikatelů do roku 2004 klesal, čímž probíhala konvergence k průměru EU15, poté docházelo ke stagnaci až do roku 2019, načež se počet podnikatelů začal zvyšovat. Zbylé státy EUNEW v první polovině období divergovaly, respektive stagnovaly. V druhé polovině mimo Bulharska konvergovaly na úroveň průměru EU15. V posledním roce bylo znatelně nad průměrem evropské patnáctky Polsko spolu s Českou republikou a Slovenskem. Nejnižší počet podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel pak byl v Bulharsku, nicméně i tak se Bulharsko nacházelo nad spodní hranicí EU15. Konkrétní hodnoty počtu podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel v letech 1996 až 2021 jsou uvedeny v příloze F6. Graf 18: Průměrná roční mzda v PPP v letech 1995 až 2021 (v USD; konstantní ceny roku 2021) 80,000 70,000 60,000 50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 O"* C * C * C * C * O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH TH CN CN ^ ( ^ ( ^ ( ^ ( ^ O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O >EU15 > Maďarsko EU15 MIN > Polsko EU15 MAX > Slovinsko >CR Slovensko • Lotyšsko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU 15 MIN - do roku 2001 Řecko, 2002-12 Portugalsko, poté Řecko; EU 15 MAX - Lucembursko. Zdroj: data OECD, vlastní zpracování. 63 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 18 znázorňuje průměrnou roční mzdu v PPP1 7 vletech 1995 až 2021. Nejprve je nutné zmínit, že se v následujícím případě nebudeme věnovat Bulharsku z důvodu absence dat. Také je nezbytné zdůraznit, že se jedná o průměrnou mzdu - z toho vyplývá, že mzda je zkreslena vysokými příjmy. Přesto jde o ukazatel, který v rámci srovnání plní svou vypovídající hodnotu. Z grafu je evidentní velký rozptyl hodnot EU15, přičemž spodní mez je reprezentována střídavě Řeckem a Portugalskem, horní pak Lucemburskem. Co se týče zemí EU-NEW, lze si všimnout, že se v úvodním roce nacházely pod spodní mezí EU15. Výjimkou je Slovinsko, které se nacházelo těsně nad ní. V následujících letech je zřetelný rostoucí trend a konvergence k průměru EU15. Do roku 2021 se v zemích EU-NEW průměrná roční mzda (téměř) zdvojnásobila, v Lotyšsku dokonce ztrojnásobila, což dokazuje tabulka 7. Přesto se v roce 2021 nejvíce blížilo k průměru EU15 pouze Slovinsko. Česká republika spolu s Polskem a Lotyšskem se nacházela nad úrovní spodní meze evropské patnáctky a Maďarsko se Slovenskem na její úrovni. Konkrétní hodnoty průměrné roční mzdy vletech 1996 až 2021 jsou uvedeny v příloze F7. Tabulka 7: Růst průměrné roční mzdy (2021/1995) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,2956 29,56 1,01 ČR 2,2043 120,43 3,12 Lotyšsko 3,1834 218,34 4,93 Maďarsko 1,7569 75,69 2,24 Polsko 1,9599 95,99 2,66 Slovinsko 1,7373 73,73 2,16 Slovensko 2,1764 117,64 3,08 Poznámka: u Lotyšska data z roku 1996. Zdroj: data OECD, vlastní výpočty. 1 7 Konečná hodnota průměrné mzdy se získává „. . . vydělením celkových mzdových nákladů (na základě národních účtů) průměrným počtem zaměstnanců v celém hospodářství, který se pak vynásobí poměrem průměrné obvyklé týdenní pracovní doby na zaměstnance na plný úvazek k průměrné obvyklé týdenní pracovní době všech zaměstnanců" (OECD, c2023). 64 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE 4.7 Produktivita práce Produktivita práce lze vyjadřovat několika způsoby, například na zaměstnanou osobu nebo na odpracovanou hodinu. Podkapitola bude dále uvažovat o první variantě, tedy produktivitě práce na zaměstnanou osobu. Graf 19: Produktivita práce v letech 1991 až 2021 (tis. USD na zaměstnance v PPP; konstantní ceny roku 2017) 225 200 175 150 125 100 75 50 25 H N t o ^ i n ' í s c o o i O H n r o ^ m i O N C O O i O H i M r o ^ i f i i O N C O W O H ^ < ^ < ^ ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o •EU15 • Lotyšsko EU15MIN • Maďarsko EU15 MAX 1 Polsko Bulharsko • Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - Portugalsko; EU15 MAX - do roku 2003 Itálie, poté Irsko mimo 2008 (Belgie). Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 19 znázorňuje vývoj produktivity práce vletech 1991 až 2021. Zprvu je vhodné zmínit, že Lucembursko nebylo zahrnuto do grafu z důvodu vysokých hodnot produktivity práce v celém období (180 461 USD/zam. v roce 1991 a 233 958 USD/zam. v roce 2021). Je však zřejmé, že by svými vysokými hodnotami představovalo EU15 MAX. V tomto případě je však horní hranice EU15 reprezentována do roku 2003 Itálií a od roku 2004 převážně Irskem. Z grafu je zřetelné, že 65 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE produktivita práce byla v zemích EU-NEW v prvních letech pod spodní mezí EU15, přičemž nejnižší byla v Lotyšsku a nejvyšší ve Slovinsku a České republice. V následujících letech je patrný rostoucí trend a konvergence k průměru EU15, nicméně v roce 2021 byla stále většina zemí EU-NEW pod spodní hranicí EU15, respektive na stejné úrovni. Nad ní se dostalo pouze Slovinsko s Českou republikou, které vykazovaly nejvyšší produktivitu práce ze zemí EU-NEW. Konkrétni hodnoty produktivity práce v letech 1991 až 2021 jsou uvedeny v příloze G. Tabulka 8: Růst produktivity práce (2021/1991) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,3099 30,99 0,92 Bulharsko 1,8867 88,67 2,23 ČR 1,9024 90,24 2,20 Lotyšsko 2,7539 175,39 4,02 Maďarsko 1,6829 68,29 1,78 Polsko 2,8895 188,95 3,63 Slovinsko 1,7295 72,95 2,18 Slovensko 2,4667 146,67 3,20 Poznámka: Lotyšsko a Slovinsko data z roku 1995, Slovensko data z roku 1992. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. Tabulky 8 pak znázorňuje růst produktivity práce. Lze vidět, že ta se v Bulharsku a České republice téměř zdvojnásobila, v Polsku a Lotyšsku téměř ztrojnásobila, čemuž odpovídají i průměrná tempa růstu. Zároveň potvrzuje probíhající konvergenci k průměru EU15. 4.8 Přímé zahraniční investice Následující podkapitola se zabývá zhodnocením vývoje stavu přímých zahraničních investic (PZI) směřujících do země v letech 1990 až 2021. 66 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Graf 20: Stav přímých zahraničních investic v zemi v letech 1990 až 2021 (% HDP) O H o j n ^ u i v D N C O ^ O H M m ^ w ^ N i j j a i O H o j r o ^ m i O N C O t í O H t ^ < ^ ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 EU15 — — EU15MIN Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN představuje minimální hodnotu v množině zemí EU15. Průměr EU15 bez Lucemburska (1990-2001) a Belgie (2002-04). Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1992 Finsko, 1993-01 Itálie, poté Řecko. Zdroj: data UNCTADstat, vlastní zpracování. Graf 20 znázorňuje stav přímých zahraničních investic v zemi vletech 1990 až 2021. Nejprve je nezbytné upozornit na skutečnost, že v grafu není zahrnuta horní mez EU 15 z důvodu vysokých hodnot, kterých obzvláště v druhé polovině období dosahovalo především Lucembursko, Irsko a Nizozemsko (v řádech stovek procent). Je proto vhodné využít přílohu H, kde jsou uvedeny konkrétní hodnoty zemí EU-NEW a EU15. Z grafu je zjevné, že prvních letech byl stav PZI v zemích EU-NEW minimální, což je logické z důvodu teprve počínající transformace ekonomik. V následující letech postupně docházelo krustu investovaného zahraničního kapitálu, respektive k růstu PZI, i s tím, jak jednotlivé země EU-NEW zaváděly investiční pobídky za účelem jeho přilákání. Již v roce 1992 PZI v podílu HDP investované v Bulharsku přesáhly hodnotu PZI v podílu HDP investovaných v průměru EU15 a v dalších letech obdobně i v případě České republiky, Slovenska, Bulharska a Lotyšska. Nejvyšších hodnot pak dosahovaly v roce 2009, 2013 a 2020, nepochybně i z důvodu ekonomických krizí. Dlouhodobě se 67 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE pod průměrem evropské patnáctky nacházelo Slovinsko a Polsko, kde v roce 2020 činily PZI pouhých 33 %, respektive 40 %. 4.9 Cenová hladina Následující podkapitola se věnuje zhodnocení vývoje cenové hladiny v zemích EU-NEW v poměru kEU15, přičemž sleduje zvláště cenovou hladinu služeb, a to vládních a spotřebitelských, kde vládní služby přestavují služby poskytované státem (např. zdravotnictví = nemocniční služby) a spotřebitelské pak služby poskytované převážně jednotlivcům (např. ubytovací služby, pohostinství apod.). Dále se podkapitola zabývá i cenovou hladinou komoditní skupiny bydlení, voda, elektřina, plyn a další paliva. Graf 21: Cenová hladina vládních služeb vletech 1999až2020 (%; EU15 = 100 %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^^^> ^4> ^^> ^> ^^'^^oi£ ^ V ^ ^ ^ ^ ^ ^ •EU15 •Maďarsko Bulharsko •Polsko •CR •Slovinsko •Lotyšsko Slovensko Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 21 znázorňuje cenovou hladinu vládních služeb vletech 1999 až 2020. V roce 1999 se všechny země EU-NEW nacházely mezi 10-30% EU15. Výjimkou je Slovinsko, kde, v porovnání s ostatními státy EUNEW, byla cenová hladina vládních služeb značně vyšší. V průběhu let navíc vzrostla na 70 % cen EU15. K cenové hladině vládních služeb 68 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE evropské patnáctky konvergovaly i zbylé státy EU-NEW, přičemž nejrychlejší nárůst je viditelný u Slovenska (30 %) a Lotyšska (necelých 30 %). V roce 2020 se již státy EU-NEW pohybovaly mezi 30-50% EU15, respektive 70% (Slovinsko). V celém období zůstávala nejnižší cenová hladina v Bulharsku. Graf 22: Cenová hladina spotřebitelských služeb v letech 1999 až 2020 (%; EU15 = 100 %) Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Z grafu 22, znázorňujícího cenovou hladinu spotřebitelských služeb vletech 1999 až 2020, je zřejmé, že spotřebitelské služby v zemí EUNEW byly v poměru kEU15 v počátečních letech na vyšší úrovni než poměr vládních služeb k EU15 - mezi 20-40% EU15 oproti 10-30% EU15 u vládních služeb. Výjimkou je Slovinsko, kde ceny jak vládních, tak spotřebitelských služeb dosahovaly v úvodním roce přibližně 60% cen EU15. Nejvyšší nárůst cen, a tedy i nejvýznamnější konvergence k EU15, proběhl v průběhu let ve Slovensku (o více jak 40 %). Ceny spotřebitelských služeb konvergovaly k průměru EU15 také v České republice a Lotyšsku (vzrůst o cca 20 %) a Bulharsku, Maďarsku a Slovinsku (vzrůst o cca 10 %). V Polsku v celkovém pohledu ceny v poměru kEU15 stagnovaly, respektive byly téměř na shodné úrovni, jako v úvodním roce. V roce 2020 se tak průměru EU15 nejvíce blížilo Slovinsko a Slovensko, které jsou zároveň jedinými státy z EU-NEW členy 69 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE eurozóny. V České republice a Lotyšsku se ceny spotřebitelských služeb dostaly nad 50 % cen EU 15, naopak v Bulharsku byly rovny přibližně třetině cen EU15. Graf 23: Cenová hladina komoditní skupiny "bydlení, voda, elektřina, plyn a další paliva" vletech 1999 až 2020 (%; EU15 = 100 %) Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 23 znázorňuje cenovou hladinu bydlení a s ním spojených energií vletech 1999 až 2020. Je vhodné říci, že by cenová hladina vody, elektřiny, plynu a dalších paliv měla bát podobná v důsledku společného trhu. Je tedy pravděpodobné, že se v cenové hladině této komoditní skupiny projevují především ceny bydlení. Ve většině zemích EU-NEW se v prvním roce cenová hladina pohybovaly mezi 15-30% cen EU15, ve Slovinsku pak přibližně okolo 55 % cen EU15. V následujících letech došlo ke konvergenci zemí EU-NEW k průměru EU15, nicméně významná byla pouze u Slovenska (vzrůst o 60 %!), České republiky (vzrůst o 30 %), Lotyšska (vzrůst o 25 %), potažmo Maďarska a Bulharska (vzrůst o více jak 10 %). V roce 2020 se tak nejvíce evropské patnáctce blížilo Slovensko (80 % EU 15). Naopak ceny bydlení a s ním spojených energií v Polsku a Bulharsku zůstávaly v porovnání s EU15 relativně nízké. Zvýše uvedených grafů je zřejmé, že cenová hladina v zemích EUNEW roste rychleji než cenová hladina vEU15, obzvláště v případě 70 ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝVOJE Slovenska. V celkovém pohledu tedy dochází ke sbližování, respektive konvergenci zemí EU-NEW k EU15. 71 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE 5 Analýza demografického vývoje Následující kapitola se zaměřuje na posouzení demografického vývoje států EU-NEW vzhledem k průměru EU15. Nejprve se zabývá obyvatelstvem, přičemž sleduje změnu obyvatelstva, respektive přírůstek či úbytek v celkovém období. Dále se kapitola věnuje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení, očekávané délce dožití při narození, porodnosti spolu s plodností a průměrným věkem ženy při porodu, úmrtnosti ve smyslu míry kojenecké úmrtnosti a potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti, a nakonec migraci. 5.1 Obyvatelstvo Zprvu je nutné říci, že průměr EU15 je v celé podkapitole počítán na základě aritmetického průměru - je zřejmé, že jednotlivé hodnoty zemí patnáctky jsou různorodé, přesto je pro náš účel využit aritmetický průměr, který by měl plnit svou funkci v rámci srovnání. I z toho důvodu byly vybráni dva zástupci EU15 - Rakousko a Velká Británie. Vhodné je zmínit, že ve všech zemí EU15 mezi rokem 1990 a 2021 se počet obyvatel zvýšil, a to jak ženský, tak mužský. Tabulka 9: Změna obyvatelstva (2021/1990) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,1249 12,49 0,38 Bulharsko 0,7889 -21,11 -0,76 ČR 1,0167 1,67 0,05 Lotyšsko 0,7076 -29,24 -1,11 Maďarsko 0,9360 -6,40 -0,21 Polsko 0,9905 -0,95 -0,03 Slovinsko 1,0550 5,50 0,17 Slovensko 1,0279 2,79 0,09 Rakousko 1,1664 16,64 0,50 Velká Británie 1,1761 17,61 0,52 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. 72 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Tabulka 9 znázorňuje změnu obyvatelstva mezi lety 1990 a 2021. Lze si všimnout, že se počet obyvatel průměru EU15 mezi rokem 1990 a 2021 zvýšil o 12,49 %. U zemí EU-NEW došlo k rozdílným stavům. V Bulharsku a Lotyšsku počet obyvatel výrazně poklesl (o více jak 20 %). Pokles je patrný i v případě Maďarska a Polska, avšak ne tak rapidní, jako u Bulharska a Lotyšska. U zbylých států EU-NEW došlo k nárůstu obyvatelstva. Přehled obyvatelstva jednotlivých zemí vyjádřený v milionech je v příloze II. Tabulka 10: Změna obyvatelstva - muži (2021/1990) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,1352 13,52 0,41 Bulharsko 0,7843 -21,57 -0,78 ČR 1,0316 3,16 0,10 Lotyšsko 0,7103 -28,97 -1,10 Maďarsko 0,9343 -6,57 -0,22 Polsko 0,9830 -1,70 -0,06 Slovinsko 1,0994 9,94 0,31 Slovensko 1,0277 2,77 0,09 Rakousko 1,1993 19,93 0,59 Velká Británie 1,1957 19,57 0,58 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. Tabulka 10 znázorňuje změnu mužského obyvatelstva mezi lety 1990 a 2021. Je zřejmé, že jednotlivé poklesy a růsty mužské populace budou korespondovat s poklesy a růsty celkové populace. Z tabulky je patrné, že nejvyššího poklesu mužského obyvatelstva dosáhlo Lotyšsko (pokles o 28,97 %) a Bulharsko (pokles o 21,57 %). Nižší pokles je viditelný u Maďarska (o 6,57 %) a Polska (o 1,7 %). Naopak mužská populace vzrostla v průměru EU15 (o 13,52 %), České republice (o 3,16 %), Slovinsku (o 9,94 %) a Slovensku (o 2,77 %). Konkrétní počet mužského obyvatelstva jednotlivých zemí vyjádřený v milionech je v příloze 12. Změna ženského obyvatelstva je obdobná změně mužského obyvatelstva. Z toho důvodu se ji nadále nebudeme věnovat. Přesto je vhodné zmínit, že ve Slovinsku vzrostl počet ženského obyvatelstva pouze o 1,36 %, což je výrazně nižší nárůst než u mužů (9,94 %). Obdobná situace nastala i v České republice - ženské obyvatelstvo vzrostlo pouze o 0,26 % v porovnání s mužským (3,16 %). Je tedy 73 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE evidentní, že v těchto zemích se zvýšil i index maskulinity, tedy počet mužů připadajících na 100 žen. Konkrétní počet ženského obyvatelstva jednotlivých zemí vyjádřený v milionech je v příloze 13, změna v příloze 14. Pokud shrneme výše zjištěné informace, alarmující je zvláště úbytek obyvatelstva v Lotyšsku (pokles o 29,24 %) a Bulharsku (pokles o 21,11 %), přičemž v Lotyšsku je vyšší úbytek žen a v Bulharsku mužů. Pro vysvětlení skutečnosti úbytku obyvatelstva (jakožto i mužského a ženského) může existovat několik důvodů, ať už nižší porodnost a plodnost, vyšší úmrtnost či emigrace - v případě přírůstku naopak. Tyto ukazatele budou součástí dalších podkapitol. 5.2 Index stáří a index ekonomického zatížení Následující podkapitola se zabývá posouzením stárnutí populace a ekonomického zatížení jednotlivých států v letech 1990 až 2021, a to za využití indexu staří, charakterizujícího počet osob starších 65 let připadajících na 100 osob/dětí ve věku 0-14 let, a indexu ekonomického zatížení, charakterizujícího počet osob/dětí ve věku 0-14 letapočet osob starších 65 let připadajících na 100 osob ve věku 15-64 let. Graf 24: Index stáří v letech 1990 až 2021 190 O H M f f l ' t m ' Í N C D O i O H l N n l ' i t m v O N C D O i O r H t M n ^ m ^ N a i O N O T H t ^ C ^ C ^ C ^ C ^ ^ < ^ < ^ < ^ < ^ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 H H H H H H H H H H M ( N ( N ( N O J £ N l £ M M C N ( N ( N l £ N l £ M M t N C N C N O J ( N ( N l ( N l ( N EU15 EU15MIN EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU 15 počítán na základě aritmetického průměru. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. 74 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Poznámka 2: EU15 MIN - Irsko; EU15 MAX - do roku 1991 Švédsko, 1992-07 Itálie, 2008- 14 Německo, poté Itálie. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty a zpracování. Z grafu 24, znázorňujícího index stáří v letech 1990 až 2021, je zřetelný velký rozptyl hodnot zemí EU15. EU MIN je v celém období představována Irskem. Lze si všimnout, že v Irsku sice docházelo ke stárnutí populace, avšak v porovnání s ostatními státy pouze velmi mírně, obzvláště v letech 1990 až 2010. EU MAX je pak mezi lety 1990 až 1991 představováno Švédskem, mezi lety 1992 až 2007 Itálií, mezi lety 2008 až 2014 Německem a mezi lety 2015 až 2021 opět Itálií. Je tedy zřejmé, že v těchto čtyřech zemích docházelo k výraznému stárnutí obyvatelstva. Co se týče stárnutí populace států EU-NEW, v počátečních letech se nacházely v mezích EU15, přičemž nejblíže k průměru evropské patnáctky bylo Bulharsko a Maďarsko. V následujících letech jejich populace stárnula rychleji než populace průměru EU15, čímž docházelo ke konvergenci. Zároveň u Polska, Slovenska, České republiky a Maďarska bylo stárnutí relativně konstantní. U Lotyšska dosahovalo nejvyššího růstu do roku 2008, poté rostlo mírně. Podobná situace je evidentní i v případě Bulharska, kde index stáří nejvíce rostl do roku 2007, načež následovalo zpomalení do roku 2011, a od tohoto roku opět vyšší růst. V konečném důsledku se Bulharsko, Maďarsko a Lotyšsko dostalo nad úroveň průměru evropské patnáctky. Bulharsko se zároveň přibližovalo hodnotám EU15 MAX. Hodnoty indexu stáří zemí EU-NEW a EU15 v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze JI. 75 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 25: Index ekonomického zatížení v letech 1990 až 2021 35 O H t N t O ^ W i O N C D O i O H l N m ^ m ^ N C O O i O H t N i n - Í U l v D N a j t r O H < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU 15 počítán na základě aritmetického průměru. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2009 střídavě převážně Španělsko a Lucembursko, od roku 2010 Lucembursko; EU15 MAX - do roku 1993 Irsko, 1994-03 Švédsko, poté Francie. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty a zpracování. Graf 25 znázorňuje index ekonomického zatížení v letech 1990 až 2021. Lze si všimnout, že v počátečním období se všechny štáty EU-NEW mimo Slovinsko nacházely nad úrovní průměru EU15. V následujícím období došlo k poklesu zátěže pro rozpočty, načež následoval růst až do konce období. Důvodů poklesu a následného růstu může být několik, ať už projevy změn v porodnosti a úmrtnosti či projevy změn ve věkových strukturách (0-14; 15-64; 65+) obyvatelstva v posledním století. Při pohledu na graf je patrné, že v posledních letech dochází k rostoucí zátěži pro rozpočty všech zemí EU-NEW i průměru EU15. Zároveň státy EUNEW konvergují k průměru evropské patnáctky, přičemž Lotyšsko, Bulharko a Česká republika se dokonce dostaly nad její úroveň. Nejvyšší zátěž pro rozpočty v roce 2021 ve srovnání s rokem 1990 je pak zřetelná u Slovinska a Lotyšska. Hodnoty indexu ekonomického zatížení zemí EUNEW a EU15 v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze J2. Zvýše zmíněného je zjevné, že v zemích EU-NEW (ale i průměru EU15) dochází ke značnému stárnutí populace, a navíc k růstu 76 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE neproduktivních osob, přičemž je vysoce pravděpodobné, že tento trend bude zachován i v dalších letech. S tím budou růst náklady na penzijní systémy (především v zemích, kde je průběžný penzijní systém). Důvodů růstu neproduktivního obyvatelstva a stárnutí může být několik, ať už prodlužování očekávané délky života či snižování úhrnné plodnosti, tj. průměrného počtu živě narozených dětí připadajících na ženu. Oběma ukazatelům se budeme věnovat v dalších podkapitolách. 5.3 Očekávaná délka dožití Očekávaná délka dožití je vyjádřená jako očekávaná délka života v době narození za předpokladu neměnného vzorce úmrtnosti. Je patrné, že s rostoucí životní úrovní (a obecně kvalitou života) je spojeno i prodlužování očekávané délky života. Stejně tak očekávaná délka dožití u žen bývá standardně vyšší než u mužů. Graf 26: Očekávaná délka dožití při narození v letech 1990 až 2020 - ženy (roky) O H o j n ^ m ' í N O j a i O i H M r o ^ m ' O N C O t r O H M n ' í m ' O N f f l t r o O"* C * C * C * C * C * O O O O O O O O O O TH TH TH TH TH TH TH TH TH TH CN ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1992 Portugalsko, 1993-2018 Dánsko, poté VB; EU15 MAX - převážně Francie. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. 77 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Z grafu 26, znázorňujícího očekávanou délku dožití žen v letech 1990 až 2020, si lze na první pohled všimnout, že se všechny státy EU-NEW v roce 1990 nacházely pod spodní mezí EU15. V následujících letech je očividný rostoucí trend u všech sledovaných států EU-NEW i průměru EU15. Zároveň lze pozorovat nejvýraznější konvergenci k průměru EU15 u Slovinska, které dokonce v letech 2014 až 2018 překonalo jeho úroveň. Zbylé státy EU-NEW konvergovaly k průměru evropské patnáctky jen mírně, Bulharsko divergovalo. Mezi lety 2019 a 2020 očekávané délky dožití žen všech sledovaných celků mimo Lotyšska poklesly, pravděpodobně vlivem zhoršení životních podmínek v důsledku pandemie covid-19 (zvýšení vzorce úmrtnosti). Z celkové hlediska všechny státy EU-NEW mimo Slovinska zůstaly pod spodní hranicí EU15. V roce 2020 zároveň všechny státy EU-NEW mimo Bulharska a Maďarska přesáhly hranici 80 let. Konkrétní hodnoty očekávané délky dožití žen zemí EU-NEW i EU15 jsou uvedeny v příloze K l . Graf 27: Očekávaná délka života při narození v letech 1990 až 2020 - muži (roky) 0 ^ 0 ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O H H H H H H H H H H ( N ( N C N C N C N N N ( N ( N C N C N C N C N ( N t N ( N M ! N C N ( N W EU15 EU15MIN EU15MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko — Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - Portugalsko; EU15 MAX-do roku 2012 Švédsko, poté převážně střídavě Irsko a Švédsko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. 78 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 27 znázorňuje očekávanou délku dožití mužů v letech 1990 až 2020. Ta, jak již bylo zmíněno, bývá standardně nižší než očekávaná délka dožití žen, což je zřejmé i z následujícího grafu. Opět si lze všimnout, že hodnoty států EU-NEW byly v roce 1990 pod spodní mezí EU15, přičemž tomu tak bylo v celém sledovaném období. Jedinou zemí, která se dostala na úroveň EU15 MIN bylo Slovinsko (od roku 2007). Nejvýraznější konvergence k průměru EU15 je zřetelná u Slovinska (stejně jako u očekávané délky dožití žen). K průměru EU15 konvergovalo mírně také Lotyšsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko. Bulharsko naopak mírně divergovalo a Polsko stagnovalo. Obdobně jako u očekávané délky dožití žen je i zde patrný pokles hodnot mezi lety 2019 a 2020. Stejný bude i pravděpodobný vliv zhoršení životních podmínek v důsledku pandemie covid-19 (zvýšení vzorce úmrtnosti). V konečném důsledku se nejvíce k průměru EU15 přiblížilo Slovinsko s Českou republikou. Bulharsko se navíc jako jediné nedostalo přes hranici 70 let. Rozdíl mezi očekávanou délkou dožití v Bulharsku a Slovinsku činil v roce 2020 dokonce 8 let, v porovnání s průměrem EU15 pak téměř 10 let. Konkrétní hodnoty očekávané délky dožití zemí EU-NEW i EU15 jsou uvedeny v příloze K2. 5.4 Porodnost V rámci následující podkapitoly bude sledován vývoj tří ukazatelů, a to hrubé míry porodnosti, úhrnné plodnosti, a průměrného věku ženy při porodu, kde hrubá míra porodnosti vyjadřuje počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu (respektive počet odhadovaný v polovině roku) a úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadajících na ženu. 79 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 28: Hrubá míra porodnosti v letech 1990 až 2020 O"* C* CT* O O O O O O O O O O TH TH T H T H T H T H T H TH TH TH CN CT\<^^<^<^<^<^<^<^<^000000000000000000000 H H H H H H H H H H ( N t M M ( N t N C N O Í t N M n ( N C M ( N t N M r s l ( N ( N { N M t N EU15 — — EU15MIN — — EU15MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1994 Řecko, 1995-99 Španělsko, 2000-12 Německo, poté převážně Itálie; EU15 MAX - Irsko (mimo 1994 - Lucemburskoj. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 28, znázorňujícího hrubou míru porodnosti v letech 1990 až 2020, si lze všimnout vysokého rozptylu zemí EU15. Porodnost se dlouhodobě zvyšovala v Irsku, které v celém období mimo rok 1994 představuje EU15 MAX. Od roku 2009 však nabrala klesajícího trendu. V počátečních letech se pak všechny státy EU-NEW nacházely v mezích EU15, přičemž Slovensko, Polsko a Lotyšsko se blížilo hranici EU15 MAX. V následujících letech porodnost klesala, kolem roku 2000 byl pokles vystřídán růstem. V posledních letech však dochází ke snižování porodnosti u všech celků. Zároveň lze pozorovat konvergenci zemí EUNEW k průměru EU15. Jednotlivé hodnoty hrubé míry porodnosti zemí EU-NEW a zemí EU15 v letech 1990 až 2020 jsou uvedeny v příloze LI. 80 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 29: Úhrnná plodnost v letech 1990 až 2020 1.0 -1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —'—1 —'—1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —1 —L o n n r o ' í m v O h i i i t r O H M m ' j ' i n ^ N c o a i O H i N n ^ m ' O N m o i o CT* C* C* C* C* O O O O O O O O O O T H T H T H T H T H T H T H T H H H (N ^ < ^ < ^ < ^ < ^ C T ^ < ^ < ^ < ^ < ^ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 H H H H H H H H H H C N l M M M ( N C N ( N t N C N t N t N f \ l ( N l £ M ( N t M M t N M C N t N EU15 — — EU15MIN — — EU15MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN -střídavě vícero států (př. Itálie, Španělsko, Německo, Řecko); EU 15 MAX - převážně Irsko, v druhé polovině období také Francie. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 29, znázorňujícího úhrnnou plodnost v letech 1990 až 2020, je patrné, že se v roce 1990 všechny státy EU-NEW mimo Slovinsko pohybovaly nad úrovní průměru EU15. V dalších letech však následoval značný pokles úhrnné plodnosti do roku 1995 až 2000. Zároveň se v průběhu let 1993 až 1997 dostaly pod úroveň průměru EU15 (1,6 dítěte na ženu), přičemž Slovinsko se nacházelo pod průměrem evropské patnáctky v celém obdobím. V následujících letech docházelo k postupnému růstu úhrnné plodnosti, a tedy i konvergenci k průměru EU15. Z důvodu lepší orientace je stav úhrnné plodnosti v roce 1990 a 2020 znázorněn v grafu 30. Hodnoty úhrnné plodnosti zemí EU15 a zemí EU-NEW v letech 1990 až 2020 jsou pak uvedeny v příloze L2. 81 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 30: Úhrnná plodnost v roce 1990 a 2020 2.2 EU15 Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko • 1990 «2020 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 30 je zřejmý výrazný propad úhrnné plodnosti v Polsku (2,1/1,4), potažmo Slovensku (2,1/1,6). V Polsku byla zároveň v roce 2020 nižší úhrnná plodnost než v průměru EU15 (1,5). Graf 31: Průměrný věk ženy při porodu v letech 1990 až 2021 (roky) ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ < ^ o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 do roku 82 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE 1997 bez Francie, do roku 1999 bez Německa, od roku 2019 bez Velké Británie. Data Lotyšska jsou dostupná až od roku 2000. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2006 Rakousko, 2007-18 VB, poté Belgie; EU15 MAX střídavě Irsko a Španělsko. Zdroj: data Eurostat, vlastní zpracování. Graf 31 znázorňuje průměrný věk ženy při porodu. Je evidentní, že ten byl v roce 1990 ve všech zemích EU-NEW výrazně pod průměrným věkem v zemích EU15. Následoval rostoucí trend u všech celků, a zároveň konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15. Od roku 2011 došlo ke změně trendu u České republiky, Slovenska a Slovinska, které spíše stagnovaly. Je vhodné zmínit, že se všechny státy EU-NEW nacházely v celém období pod průměrem EU15. Konkrétní hodnoty průměrného věku ženy při porodu zemí EU-NEW a EU15 jsou uvedeny v příloze L3. Z výše zmíněného je patrné, že docházelo ke zvyšování průměrného věku ženy při porodu. Hypoteticky lze říci, že tento jev je úměrný růstu vyspělosti dané země, spojený i s rozšířením příležitostí (např. vysokoškolské studium) a změnou preferencí (pracovní kariéra). 5.5 Úmrtnost Následující podkapitola se zaměřuje na posouzení vývoje míry kojenecké úmrtnosti a indexu potratovosti, přičemž míra kojenecké úmrtnosti vyjadřuje počet úmrtí dětí do jednoho roku věku připadajících na 1000 živě narozených dětí, a index potratovosti vyjadřuje počet potratů připadajících na 100 živě narozených dětí. 83 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 32: Mira kojenecké úmrtnosti v letech 1990 až 2021 O H M m ^ U l O N a j a i O H M r O ^ W v D h C O i J O H N m ^ U l O N C O O i O r i CT\^<^<^<^<^<^<^<^<^0000000000000000000000 EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko ™ Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU 15 MIN - do roku 1993 Finsko, 1994-02 Švédsko, 2003-12 Lucembursko, poté Finsko; EU 15 MAX- do roku 2002 střídavě Řecko, Portugalsko a Irsko, od roku 2003 VB. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 32 znázorňuje míru kojenecké úmrtnosti v letech 1990 až 2021. Je očividné, že v roce 1990 se průměru EU15 nejvíce blížilo Slovinsko a Česká republika. Ve zbylých státech EU-NEW byla situace výrazně horší, o čemž svědčí vysoké hodnoty úmrtnosti. V průběhu období lze pozorovat klesající trend, a zároveň konvergenci zemí EU-NEW k průměru EU15. Slovinsko spolu s Českou republikou se pak v roce 2000 dostaly pod úroveň průměru EU15 (a na úroveň spodní meze EU15) a zůstaly pod ní až do konce období. V roce 2021 pak ze sledovaných zemí zůstávala nejvyšší míra kojenecké úmrtnosti ve Slovensku (4,6) a Bulharsku (5,3). Přesto z celkového pohledu došlo k významné konvergenci států EU-NEW k průměru EU15, a zároveň k výraznému snížení kojenecké úmrtnosti. Hlavní příčinou je s nejvyšší pravděpodobností výrazné zlepšení kvality zdravotnictví ale také rostoucí HDP na obyvatele. Konkrétní hodnoty míry kojenecké úmrtnosti zemí EU-NEW a EU15 v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze M l . 84 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 33: Index potratovosti v letech 1990 až 2019 160 140 120 100 80 60 40 20 CT^ C* C* CT^ CT^ C* C* CT^ O O O O O O O O O O TH TH T H TH TH TH T H T H T H TH o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o •EU15 • Lotyšsko EU15MIN 1 Maďarsko EU15 MAX 1 Polsko Bulharsko • Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2013 převážně Belgie, poté Irsko; EU15 MAX-převážně Švédsko. Zdroj: data Světová zdravotnická organizace (WHOj, Eurostat; vlastní zpracování. Graf 33 znázorňuje index potratovosti vletech 1990 až 2019. Je nutné zmínit, že data jsou neúplná - například data pro Rakousko a Lucembursko nejsou k dispozici vůbec, data Portugalska až jsou k dispozici až od roku 2008, data Irska až od roku 2014 apod. Průměr EU15 je tedy nutné brát s rezervou a myslet na skutečnost, že ne v každém roce jsou zastoupeny všechny země. I z toho důvodu je vhodné využít přílohu M2, kde jsou uvedeny všechna data zemí dle dostupnosti v letech 1990 až 2019. Také je důležité říci, že je zkoumán celkový počet umělých potratů připadajících na 100 živě narozených dětí bez ohledu na metodu. Potrat je zároveň dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definován jako,,... ukončení těhotenství předtím, než plod dosáhne životaschopnosti, přičemž právní požadavky na umělé přerušené těhotenství se vjednotlivých zemích liší. Obvykle jsou těmito požadavky hmotnost (500 g nebo lOOOg) či odpovídající gestační období 22 a 28 týdnů"(World Health Organization, c2023). Z grafu 33 lze pozorovat v porovnání s průměrem EU15 vysoké hodnoty indexu potratovosti u zemí EU-NEW v roce 1990. Důvodem je 85 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE fakt, že potraty byly v dobách socialismu velmi běžné. Zároveň si lze všimnout velmi nízké úrovně indexu potratovosti u Polska - v roce 1998 pouze 0,08 potratů připadajících na 100 živě narozených dětí, v roce 2019 pak 0,3 potratů. Důvodem je zajisté skutečnost umožnění přistoupení k potratu pouze v situaci, kdy je přímo ohroženo zdraví či život matky. Obdobný je i případ Irska, které od roku 2014 reprezentuje EU15MIN - v roce 2014 hodnota indexu potratovosti činila 0,04 a v roce 2019 pak 11,15. Tento nárůst je způsoben legalizací potratů v roce 2018. Co se týče zbylých států EU-NEW, je zřetelné, že v průběhu období docházelo k poklesu potratů, a zároveň ke konvergenci k průměru EU15. Nejvyšší pokles indexu potratovosti je patrný u Bulharska (137,5 v roce 1990 a 35,5 v roce 2019) a Lotyšska (102,9 v roce 1990 a 17,9 v roce 2019). 5.6 Sňatečnost a rozvodovost Následující podkapitola se zprvu věnuje průměrnému věku ženy a muže při prvním sňatku. Následně je posuzována hrubá míra sňatečnosti, vyjadřující počet sňatků připadajících na 1000 obyvatel středního stavu (respektive počet odhadovaný v polovině roku), a hrubá míra rozvodovosti, vyjadřující počet rozvodů připadajících na 1000 obyvatel středního stavu (respektive počet odhadovaný v polovině roku). Graf 34: Průměrný věk ženy při prvním sňatku v letech 1990 až 2020 (roky) CT* CT^ CT* C* C* CT* O O O O O O O O O O TH T H TH TH T H T H T H T H TH TH CN 1 ^ < ^ < ^ ^ < ^ < ^ ^ < ^ < ^ ^ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko 86 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - převážně Portugalsko, od roku 2015 Řecko; EU15 MAX - do roku 1998 Dánsko, poté Švédsko. Zdroj: data Eurostat; vlastní zpracování. Graf 34 znázorňuje průměrný věk ženy při prvním sňatku. Je nutné zmínit, že data nebyla ve všech letech kompletní (konkrétní data v jednotlivých letech jsou uvedeny v příloze NI). To by však nemělo být překážkou k určení trendu a konvergence. Z grafu je očividné, že se v roce 1990 v zemích EU-NEW ženy vdávaly výrazně dříve než v průměru EU15. Částečnou výjimkou je Slovinsko, které se blížilo spodní hranici EU15. Následně však docházelo k relativně konstantnímu zvyšování průměrného věku, a zároveň ke konvergenci zemí EU-NEW k průměru EU15 mimo Polska, které v celkovém měřítku stagnovalo. Slovinsko je pak jedinou zemí EU-NEW, kde v roce 2020 průměrný věk ženy při prvním sňatku překročil hranici třiceti let (a v konečném důsledku i nejvíce přiblížil k průměru EU 15). Co se týká průměrného věku muže při prvním sňatku, trend je obdobný jako v případě průměrného věku ženy. Z toho důvodu se mu již dále věnovat nebudeme. Je však vhodné říci, že se hodnoty zemí EU-NEW v roce 1990 pohybovaly mezi 24. a 25. rokem, ve Slovinsku pak činil průměrný věk necelých 27 let. Oproti tomu průměrný věk průměru EU15 byl 28,5 let a spodní meze EU15 26,5 let. I z toho je patrná skutečnost, že se muži žení v pozdějších letech než ženy. Konkrétní hodnoty průměrného věku muže jsou uvedeny v příloze N2. 87 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Graf 35: Hrubá míra sňatečnosti v letech 1990 až 2020 Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 bez Francie (1990-93), Švédska (1995 a 2007), Finska (1996) a Velké Británie (2004-06; 2012; 2017- 20). Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2001 převážně Švédsko, poté převážně Portugalsko, Lucembursko, potažmo Španělsko; EU15 MAX - převážně Dánsko. Zdroj: data Eurostat; vlastní zpracování. Z grafu 35, znázorňujícího hrubou míru sňatečnosti v letech 1990 až 2020, je patrné, že se v roce 1990 státy EU-NEW mimo Slovinsko nacházely nad horní hranicí EU15, případně těsně pod ní. Slovinsko se naopak nacházelo pod spodní hranicí EU15. Následný vývoj jednotlivých států EU-NEW byl spíše nepravidelný. V prvních letech konvergovaly k průměru EU15 s tím, jak se snižoval počet sňatků. Například Maďarsko se od roku 1992 pohybovalo pod průměrem EU15 až do roku 2015. Od tohoto roku se dostalo nad jeho úroveň a dále divergovalo (6,9 sňatků na 1000 obyvatel v roce 2020, EU 15 2,9). Obdobná situace je viditelná i u Bulharska, které se nacházelo pod průměrem EU15 od roku 1991 až do roku 2018, kdy se dostalo na stejnou úroveň a následně divergovalo. Slovinsko se oproti tomu v celém období nacházelo pod průměrem EU15 (4,3 sňatku v roce 1990 a 2,5 v roce 2020). Co se týče Polska, v celém období se nacházelo nad (či stejné úrovni) průměrem evropské patnáctky, přičemž střídavě konvergovalo a divergovalo. Podobně tomu 88 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE bylo i v případě České republiky která se však v některých letech dostala pod průměr EU15. Konkrétní hodnoty hrubé míry sňatečnosti v letech 1990 až 2020 jsou uvedeny v příloze N3. Graf 36: Hrubá míra rozvodovosti v letech 1990 až 2020 O H P j r O ^ m v D N C O O ^ O H I M m ^ U l O N C O O i O H K i r O ^ U l O N C O t r O CT^ C* C* C* C* C* C* O O O O O O O O O O TH T H T H T H T H T H TH TH TH TH CN CT\<^<^<^<^<^<^<^<^<^000000000000000000000 EU15 EU15MIN EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko — Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemí EU15 = rozpětí. Průměr EU15 bez Francie (1990-94 a 2017-20j, Řecka (2018-20j, írska (1990-96 a 2018-2Oj a Velké Británie (2017- 20j. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 1996 Itálie, poté střídavě Itálie s Irskem; EU15 MAX střídavě vícero států (př. VB, Belgie, Dánskoj. Zdroj: data Eurostat; vlastní zpracování. Z grafu 36, znázorňujícího hrubou míru rozvodovosti v letech 1990 až 2020, je zjevné že byl v celém období poměrně vysoký počet rozvodů v České republice a Lotyšsku, které se v drtivé většině pohybovaly nad horní hranicí EU15. V posledních letech docházelo k přibližování zemí EU-NEW, a tedy i konvergenci, k průměru EU15. Konkrétní hodnotu hrubé míry rozvodovosti v letech 1990 až 2020 jsou uvedeny v příloze N4. 89 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE 5.7 Migrace Následující kapitola se zabývá migrací, přičemž k tomu využívá ukazatel čisté migrace, který je definován jako „. . . čistý součet přistěhovalců za dané období, tj. počet přistěhovalých mínus počet vystěhovalých, a to jak občanů, tak osob bez státní příslušnosti" (The World Bank Group, c2023). Je nutné vzít v potaz skutečnost, že se statistiky migrace obtížně shromažďují. Proto je potřebné následující data brát pouze jako orientační. Tabulka 11: Čistá migrace v letech 1990 až 2021 (tisíce přistěhovalých/vystěhovalých) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU15 43,0 56,6 60,1 57,7 53,9 53,0 51,3 49,6 48,5 50,1 53,2 57,0 106,3 119,8 119,3 110,3 113,3 Bulharsko -29,5 -28,3 -27,1 -25,8 -24,2 -22,5 -20,3 -18,4 -16,4 -14,0 -11,3 -8,6 -6,1 -4,5 -4,2 -3,8 -4,0 ČR -4,2 3,5 5,7 6,6 6,8 6,5 5,5 5,7 5,4 5,4 4,2 21,5 26,2 25,7 25,9 24,9 25,8 Lotyšsko -10,3 -13,0 -15,3 -17,3 -18,8 -20,0 -20,8 -21,3 -21,4 -21,1 -20,5 -19,9 -19,3 -18,7 -18,1 -17,6 -17,1 Maďarsko 17,5 19,3 17,6 17,2 17,1 16,9 16,5 16,3 15,6 14,6 15,5 9,9 2,4 14,2 16,8 16,6 20,9 Polsko -41,2 -44,8 -43,5 -38,7 -37,0 -48,1 -38,9 -37,6 -39,2 -24,7 -19,7 -21,3 -21,3 -22,6 -17,1 -21,3 -47,3 Slovinsko 1,7 0,0 0,0 -0,2 -0,7 -0,8 -0,9 -0,8 -1,0 -1,2 -1,6 -1,4 5,4 8,4 8,1 8,3 8,0 Slovensko -10,1 -0,5 -1,0 -0,6 -0,7 -0,6 -0,2 0,0 -0,2 -0,1 -1,1 -0,8 -0,6 -0,3 -0,2 -0,2 0,0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Celkem EU15 141,1 111,0 80,7 74,4 70,1 61,3 50,3 57,6 68,8 75,4 81,3 90,1 94,5 73,3 74,7 2407,4 Bulharsko -4,7 -5,7 -7,0 -8,7 -11,3 -13,8 -15,2 -15,5 -15,4 -14,9 -13,6 -12,1 -11,4 -9,9 -8,7 -437,2 ČR 27,3 29,8 31,3 34,8 16,4 10,3 -1,6 5,0 5,3 -0,3 2,8 3,2 4,0 3,6 3,6 376,8 Lotyšsko -16,6 -15,9 -15,2 -14,3 -13,4 -13,0 -12,5 -11,8 -11,2 -10,3 -9,5 -8,6 -7,9 -7,4 -6,8 -485,2 Maďarsko 14,4 16,7 19,2 11,4 0,9 16,0 5,3 11,6 14,2 -1,0 18,0 32,0 33,6 9,0 19,9 486,2 Polsko -29,3 -20,9 14,2 -8,8 -12,2 -12,1 -27,6 -24,2 -25,4 -2,0 -2,0 -8,7 -3,0 -0,8 -3,0 -730,0 Slovinsko 8,0 7,6 7,7 7,6 0,4 0,2 0,2 -0,2 7,9 7,7 7,5 7,6 7,4 7,7 4,6 113,0 Slovensko 0,4 0,8 1,1 -1,6 -1,9 2,6 1,3 1,1 2,6 3,7 3,5 3,8 3,4 1,7 1,7 7,1 Poznámka: průměr EU 15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Světová banka; vlastní zpracování. Tabulka 11 znázorňuje čistou migraci v letech 1990 až 2021. Je nutné vzít v potaz, že průměr EU15 byl vypočítán na základě aritmetického průměru, a je tedy pouze orientační a relevantní pro daný účel této podkapitoly. I proto je vhodné využít přílohu O, kde jsou uvedeny konkrétní hodnoty čisté migrace vletech 1990 až 2021 včetně zemí EU15. Z tabulky je patrné, že v Bulharsku v celém období probíhala emigrace, což částečně vysvětluje úbytek obyvatelstva (viz kapitola 5.1). Obdobně lze pozorovat emigraci i u Lotyšska, kde ročně emigrovalo přibližně 10 až 20 tisíc lidí, a v konečném důsledku téměř půl milionu lidí. Stejně jako u Bulharska i v tomto případě může být emigrace 90 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE významnou příčinou úbytku obyvatel. Výrazná emigrace je pak patrná i u Polska - celkově za celé období emigrovalo přes 700 tisíc obyvatel a v konečném důsledku tak pravděpodobně ovlivnilo stav obyvatelstva. U zbylých států EU-NEW naopak docházelo k imigraci, přičemž v případě Slovenska byla vzhledem k počtu obyvatel zanedbatelná. 91 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE 6 Analýza institucionálního vývoje V rámci analýzy institucionálního vývoje se postupně zaměříme na zhodnocení svobody kvality vládnutí, institucionálního prostředí pohledem ekonomické svobody, korupce, svobody tisku, důvěry, formálních institucí v ekonomickém prostoru a genderové rovnosti. 6.1 Svoboda Následující podkapitola se zabývá posouzením svobody v obecném smyslu. K tomu bude využit ukazatel hodnocení politických práv a občanské svobody, publikovaný nestrannou organizací Freedom House skrze každoroční zprávy Freedom in the World. Je nutné zmínit, že se jedná o expertní odhad tvořený na základě průzkumů prováděných v dané zemi, konzultací s místními odborníky a informací z různých zdrojů - například neziskových organizací, vlád, zpravodajských článků apod. Co se týče hodnocení politických práv, vychází se z dílčích hodnotících ukazatelů, konkrétně volebního procesu, politického pluralismu a participace a fungování vlády. Hodnocení občanské svobody pak vychází z dílčího hodnocení svobody projevu a vyznání, svobody shromažďování, organizační svobody (svoboda odborů neziskových organizací apod.), právního státu, osobní svobody a práv jednotlivce (svoboda pohybu, vlastnické právo apod.). Závěrečné hodnocení politických práv a občanské svobody je prezentováno na škále 1-7 bodů, kde hodnota 1 značí nejvyšší stupeň svobody a hodnota 7 nejnižší stupeň svobody (Freedom House, c2023).1 8 1 8 Více o metodice na: https://freedomhouse.org/ 92 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 12: Hodnocení politických práv v letech 1990 až 2022 (1-7) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU15 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Bulharsko 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 ČR - - - 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Lotyšsko - 2 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Maďarsko 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Polsko 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Slovinsko - 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Slovensko - - - 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 EU15 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Bulharsko 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 ČR 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Lotyšsko 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 1 1 1 Maďarsko 1 1 1 1 1 1 1 2 2 3 3 3 3 3 3 Polsko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 Slovinsko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Slovensko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Poznámka: průměr EU15 v celém období hodnocen stupněm „1", nicméně Řecko bylo hodnoceno stupněm „2"mezi lety 2011-2017a v roce 2022, Itálie pak v roce 2012. Zdroj: data Freedom House. Tabulka 12 znázorňuje hodnocení politických práv v letech 1990 až 2022. Lze pozorovat, že v prvních letech byla svoboda politických práv v zemích EU-NEW hodnocena stupněm 2, respektive 3 v Bulharsku, Lotyšsku a Slovensku. Bulharsko nejvyššího stupně svobody dosáhlo až v roce 2001, avšak pouze do roku 2007 - od následujícího roku byla svoboda politických práv hodnocena opět stupněm 2. Oproti tomu Česká republika od roku 1993 dosahovala nejvyššího stupně svobody v celém období, stejně jako Slovinsko a od roku 1999 Slovensko. Lotyšsko dosáhlo nejvyššího stupně svobody v roce 1997 a udrželo ho do roku 2006. Následovalo zhoršení svobody politických práv, které se projevilo obdržením stupně 2, nicméně v posledních letech byla politická práva hodnocena opětnejvyšším stupněm svobody. Alarmující je od roku 2016 stav politických práv v Maďarsku, čemuž odpovídá pokles stupně svobody na hodnotu 3. Zhoršení svobody je zřejmé i v Polsku. Státy EU15 pak v celém období dosahovaly nejvyššího stupně svobody - mimo Řecko v letech 2011 až 2017 a v roce 2022 (stupeň 2), a Itálii v roce 2012 (stupeň 2). 93 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 13: Hodnocení občanské svobody v letech 1990 až 2022 (1-7) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU15 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Bulharsko 4 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 ČR - - - 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 Lotyšsko - 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 Maďarsko 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 Polsko 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 Slovinsko - 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 Slovensko - - - 4 3 3 4 4 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 EU15 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Bulharsko 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 ČR 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Lotyšsko 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Maďarsko 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 Polsko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 Slovinsko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 Slovensko 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 Poznámka: průměr EU15 v celém období hodnocen stupněm „1", nicméně stupněm „2" byla hodnocena politická práva v Belgie vletech 1996-2001, Francii (1990-2001), Německu (1990-2001), Řecku (1990-92; 2002-22), Irsku (1993-94), Itálii (1992; 1994- 2001; 2008-10), Portugalsku (1990), Španělsku (1993-2001) a Velké Británii (1990- 2001). Stupně„3"pak v Itálii v roce 1993 a v Řecku v letech 1993-2001. Zdroj: data Freedom House. Tabulka 13 znázorňuje vývoj hodnocení občanské svobody v letech 1990 až 2022. Je evidentní, že občanské svobody v Bulharsku byly a jsou částečně omezené i v současnosti. V České republice naopak od vstupu do Evropské unie dosahovaly nejvyššího stupně svobody. V posledních letech došlo ke zhoršení v Lotyšku (od roku 2010 stupeň svobody 2), Maďarsku (od roku 2011 stupeň 2, od roku 2018 stupeň 3) a Polsku (od roku 2016 stupeň 2). Ve Slovinsku od roku 2002 vyjma roku 2021 dosahovaly občanské svobody nejvyššího stupně svobody. Státy EU15 dosahovaly v celém období nejvyššího stupně svobody, popřípadě stupně 2, jak je uvedeno v poznámce pod tabulkou. 94 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 14: Status svobody v letech 1990 až 2022 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998-2017 2018 2019 2020 2021 2022 EU15 F F F F F F F F F F F F F F Bulharsko PF F F F F F F F F F F F F F ČR - - - F F F F F F F F F F F Lotyšsko - F PF PF F F F F F F F F F F M a ď a r s k o F F F F F F F F F PF PF PF PF PF Polsko F F F F F F F F F F F F F F Slovinsko - F F F F F F F F F F F F F Slovensko - - - PF F F PF PF F F F F F F Poznámka: F (Free] - svoboda; PF (Partly Free] - částečná svoboda; NF (Not Free] - nesvoboda Zdroj: data Freedom House. Tabulka 14 pak znázorňuje status svobody v letech 1990 až 2022, přičemž jde o shrnutí předchozích dvou ukazatelů na základě speciálního klíče (více v metodice viz odkaz výše). Je očividné, že všechny státy EUNEW byly ve většině období svobodné. Výjimkou je Maďarsko, které je od roku 2018 hodnoceno pouze jako částečně svobodné, na což narazíme i v následujících podkapitolách. 6.2 Kvalita vládnutí V rámci této podkapitoly se zaměříme na zhodnocení vývoje kvality vládnutí skrze dílčí ukazatele celosvětového vládnutí (WGI - Worldwide Governance Indicators), jež jsou od roku 1996 vypracovávány pod vedením Daniela Kaufmanna1 9 a Aarta Kraaye.2 0 Podkapitola se bude zabývat dvěma dílčími ukazateli, konkrétně efektivitou vlády a kvalitou regulace, přičemž ukazatel efektivity vlády zachycuje „ . . . vnímání kvality veřejných služeb, kvalitu státní správy a míru její nezávislosti na politických tlacích, kvalitu formulace a provádění politik a důvěryhodnost vládního závazku k těmto politikám" fThe World Bank Group, c2023), a ukazatel kvality regulace zachycuje „. . . vnímání schopnosti vlády formulovat a provádět správné politiky a předpisy, které umožňují a podporují rozvoj soukromého sektoru" (The World Bank Group, c2023). 1 9 Emeritní prezident Institutu pro správu přírodních zdrojů (NRGI - Natural Resource Governance Institute) a Brookingsova institutu. 2 0 Zástupce hlavního ekonoma skupiny Světové banky a ředitel pro rozvojovou politiku. 95 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Je nezbytné zdůraznit skutečnost, vyplývající i z definic uvedených ukazatelů, že se jedná o vnímání určitých subjektů, respektive o expertní odhad tvořený na základě údajů, shromažďovaných od velkého počtu respondentů z výzkumných ústavů, přes nevládní organizace, až po mezinárodní organizace v soukromém sektoru. Ukazatele pak nabývají percentilu 0-100, přičemž hodnota percentilu 0 značí nejnižší pořadí země napříč všemi zkoumanými zeměmi,2 1 a hodnota percentilu 100 nejvyšší pořadí (Kaufmann & Kraay & Mastruzzi, 2010). Graf 37: Ukazatel efektivity vlády v letech 1996 až 2021 (percentil 0-100) 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 * & JP J> ^ ^ ^ J> o? n> S? V°> ^ ^ ^ ^ Polsko Bulharsko > Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě Řecko a Itálie; EU15 MAX - více států, převážně však Finsko, potažmo Dánsko. Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Z grafu 37, znázorňujícího ukazatel efektivity vlády vletech 1996 až 2021, si lze všimnout značného rozptylu hodnot EU15, avšak křivka průměru EU15 napovídá, že drtivá většina zemí evropské patnáctky dosahovala vysokých hodnot percentilu, tedy vysoké efektivity vlády. Ta byla výrazně nižší v Řecku a Itálii, které reprezentují spodní hranici 2 1 Přes 200 zemí a území (Kaufmann & Kraay & Mastruzzi, 2010). 96 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE EU15. Co se týká států EU-NEW, je zřejmé, že se ve výchozích letech nacházely výrazně pod průměrem EU15. Na úrovni spodní meze EU15 pak bylo Maďarsko spolu se Slovinskem a Polskem. Nejnižší efektivita vlády pak byla v Bulharsku. To v následujících letech spíše stagnovalo, v posledních letech divergovalo, a zůstalo tak v celém období pod všemi sledovanými celky. Obdobný trend je patrný i v případě Slovenska a Polska. U Maďarska je pak zřetelný klesající trend, v závěru vystřídaný růstem a konvergencí k průměru EU15. K evropské patnáctce v celkovém pohledu konvergovalo Slovinsko, Česká republika a Lotyško, přičemž Slovinsko a Česká republika se v roce 2021 nejvíce blížily k průměru EU15, což mimo jiné značí skutečnost relativně vysoké úrovně efektivity vlády. Přesto se všechny státy EU-NEW nacházely pod průměrem EU15 - Maďarsko a Slovensko těsně nad spodní mezí, Polsko na srovnatelné úrovni efektivity vlády jako EU15 MIN a Bulharsko, jak již bylo řečeno, významně pod spodní mezí EU15. Konkrétní hodnoty ukazatele efektivity vlády v letech 1996 až 2021 jsou uvedeny v příloze P l . Graf 38: Ukazatel kvality regulace v letech 1996 až 2021 (percentil 0-100) 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 ofí° # # ^ # # ^ ^ # ^ ^ ° <$0 ^ ^ ^ •EU15 • Lotyšsko EU15 MIN • Maďarsko EU15MAX > Polsko Bulharsko > Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 počítán na základě mediánu. EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - Řecko (mimo 2002 a 2020 - Itálie); EU15 MAX - více států (Dánsko, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, VB). 97 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Zdroj: data Světová banka, vlastní zpracování. Graf 38 znázorňuje ukazatel kvality regulace v letech 1996 až 2021. Ve výchozím roce se všechny státy EU-NEW nacházely nad spodní mezí EU15, mimo Bulharsko, které bylo naopak výrazně pod ní. Do roku 2004 však kvalita regulace v Bulharsku významně vzrostla, poté spíše stagnovala a v posledních letech klesla. V průběhu let je nejpatrnější konvergence k průměru EU15 u České republiky a Lotyšska. V případě Maďarska je naopak zjevný klesající trend, a zároveň divergence. Na konci období pak byla nejnižší kvalita regulace ze zemí EU-NEW v Bulharsku a Maďarsku, avšak byla srovnatelná s kvalitou regulace v Řecku, reprezentujícího EU15 MIN. Naopak nejvyšší byla v České republice a Lotyšsku, které se blížily úrovni průměru EU15. Konkrétní hodnoty ukazatele kvality regulace v letech 1996 až 2021 jsou uvedeny v příloze P2. 6.3 Institucionální prostředí dle ekonomické svobody Následující podkapitola se zabývá posouzením vývoje právního systému sledovaných zemí, v porovnání s průměrem EU15, za využití ukazatelů ekonomické svobody zveřejňovanými nestrannou organizací Fraser Institute.22 Ta k vytvoření finálních ukazatelů ekonomické svobody využívá zdroje například z International Country Risk Guide či Global Competitiveness Report tak, aby byla zajištěna transparentnost a nedošlo k ovlivnění výsledků. Přesto je nutné zmínit, že se jedná o expertní odhad. Postupně se budeme zabývat soudním systémem, jmenovitě soudní nezávislostí a nestranností, a ochraně vlastnických práv. 2 2 Více o Fraser Institute a ekonomické svobodě na: https://www.fraserinstitute.org/ 98 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Graf 39: Soudní nezávislost (0-10) vletech 1990 až 2020 Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě Itálie a Řecko; EU15 MAX - střídavě více států (Finko, Švédsko, Dánsko). Zdroj: data - Fraser Institute, vlastní zpracování. Graf 39 znázorňuje soudní nezávislost v letech 1990 až 2020, přičemž ta bere v potaz působení případných politických vlivů na soudy. Hodnota 0 značí stav zcela závislý a hodnota 10 stav nezávislý. Lze si všimnout, že soudy v průměru EU15 dosahují vysoké úrovně nezávislosti v celém období, avšak zároveň nezávislost nabývá klesajícího trendu. Také je patrné, že se většina zemí EU-NEW již v počátečních letech nacházela v mezích států EU15, avšak značně pod průměrem patnáctky. Výjimkou je Bulharsko a Slovenko, které se nacházely pod spodní mezí EU15. Nezávislost soudů následně klesala ve Slovinsku (v roce 1990 hodnota 7,02 v roce 2020 hodnota 5,91), Maďarsku (7,11/5,42), Slovensku (5,99/5,51) a Polsku (7,06/4,78). Co se týče zbylých států EU-NEW, nezávislost soudů se mírně zvýšila - Česká republika 6,49 v roce 1990 a 6,83 v roce 2020, Lotyšsko 6,9/6,95, Bulharsko 5,12/5,61. Je patrné, že zde nemůžeme mluvit o konvergenci, jelikož žádná defacto nenastala. Většina států EU-NEW spíše stagnovala, Polsko, Slovinsko Maďarsko divergovalo, přičemž v Polsku byla v roce 2020 nezávislost soudů 99 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE výrazně zpochybněna. Relativně vysoká nezávislost pak panovala v Lotyšsku a České republice. Graf 40: Nestrannost soudů (0-10) vletech 1990 až 2020 10 >EU15 > Lotyšsko EU15 MIN > Maďarsko EU 15 MAX > Polsko Bulharsko • Slovinsko CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě Řecko a Itálie; EU15 MAX - do roku 2007 Dánsko, 2008-12 Švédsko, poté převážně Finsko. Zdroj: data - Fraser Institute, vlastní zpracování. Graf 40 znázorňuje nestrannost soudů vletech 1990 až 2020, přičemž nestrannost soudu znamená, že „... soud vystupuje vůči stranám řízení jako nadřazený subjekt - tzv. „ nezúčastněný třetí, " který je oprávněn a povinen autoritativně rozhodnout. Vztah, který trvá mezi účastníky, soud pouze hodnotí a právně posuzuje, za žádných okolností ho neupravuje a nezasahuje do něho - pouze o něm vydává rozhodnutí jako nestranný třetí subjekt, který nemá zájem na výsledku řízení" (Benešová, 2012, s. 10). Hodnota 0 pak značí stav zaujatý a hodnota 10 značí stav nestranný. Stejně jako u předchozího grafu, i zde je průměr EU15 značně na vyšší úrovni nestrannosti soudů než státy EU-NEW, avšak ta v průběhu let postupně klesala. Co se týká zemí EU-NEW, nestrannost soudů je pochybná především v Bulharsku, které v roce 1990 dosahovalo hodnoty 5,76 bodů, ale v roce 2020 již pouze 4,71 bodů. Nestrannost soudů 100 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE klesala i v Polsku (7,16 v roce 1990 a 6,07 v roce 2020), Slovinsku (7,05/5,97), Slovensku (5,98/5,12), Maďarsku (7,3/5,59) a Lotyšsku (6,51/6,01). Jediným státem EU-NEW, kde se nestrannost zvýšila, byla Česká republika, přičemž se jednalo o nejvyšší hodnotu v roce 2020 ze zemí EU-NEW- 5,85 v roce 1990 a 6,28 v roce 2020.1 v tomto případě je očividné, že k přílišné konvergenci k průměru EU15 nedošlo (vyjma České republiky, avšak v celkovém měřítku je konvergence i tak pochybná v důsledku poklesu v roce 2020). Závěrem můžeme říci, že v průběhu let 1990 až 2020 nedošlo k přílišné konvergenci či zlepšení soudního systému v těchto ohledech. Naopak alarmující je situace Maďarska, Bulharska a Slovenska, kde nestrannost ale i nezávislost soudů klesala. Graf 41: Ochrana vlastnických práv (0-10) v letech 1990 až 2020 $ $ ########## #^N # 4 4 4 4 4 4 •EU15 1 Lotyšsko EU15 MIN • Maďarsko EU 15 MAX • Polsko Bulharsko »Slovinsko CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - převážně Řecko a Itálie; EU 15 MAX - převážně Finsko a Dánko. Zdroj: data - Fraser Institute, vlastní zpracování. Graf 41 znázorňuje ochranu vlastnických práv v letech 1990 až 2020. Je nutné připomenout, že i v tomto případě jde pouze o expertní odhad. Z grafu je zřetelné, že se státy EU-NEW v roce 1990 převážně nacházely pod spodní hranicí EU15 (mimo Slovinsko). Následně konvergovaly 101 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE k průměru EU15 především v roce 2005, což je patrně důsledkem vstupu do Evropské unie. Poté však docházelo k divergenci, která byla nejvýznamnější u Maďarska (v roce 2005 hodnota 7,44 v roce 2015 hodnota 3,12). V celkovém měřítku ke konvergenci, a zároveň krustu hodnocení ochrany vlastnických práv, došlo u Bulharska (v roce 1990 hodnota 3,35 a v roce 2020 hodnota 4,86), České republiky (4,54/6,23), Lotyšska (3,82/6,18) a Slovenska (3,97/5,69). 6.4 Korupce Jak již bylo zmíněno v kapitole 3. Výchozí stav sledovaných států, neformální institucí zděděnou z centrálně plánované ekonomiky byla korupce. Pro její nadcházející posuzování je však nutné zmínit úskalí jejího měření, pramenící v obtížnosti jejího zachycení. Přesto se pokusíme zaměřit na její vývoj skrze celosvětově nejpoužívanější ukazatel korupce, tzv. index vnímání korupce. Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index - CPI) je hodnota, kterou od roku 1995 každoročně zjišťuje nezávislá globální organizace bojující proti korupci - Transparency International. CPI vyjadřuje vnímání korupce ve veřejném sektoru odborníky a podnikateli, přičemž zahrnuje takové aspekty, jako podplácení, schopnost vlád omezit korupci, právní ochranu oznamovatelů, novinářů a vyšetřovatelů korupce, efektivnost trestního stíhání zkorumpovaných úředníků apod. V potaz musíme vzít i fakt, že index nezahrnuje například praní špinavých peněz, daňové podvody, nezákonné finanční toky, korupci v soukromém sektoru či názory a zkušenosti občanů s korupcí.2 3 Je nutné zdůraznit, že jde pouze o expertní odhad vytvořený na základě subjektivního vnímání korupce určitými subjekty (skrze dotazníky). Sledované země jsou seřazeny dle výše CPI od zemí s nejvyšším indexem, po země s nejnižším indexem, přičemž hodnota CPI = 10 (respektive 100) značí stav téměř bez korupce a hodnota CPI = 0 stav s vysokou korupcí. Od roku 2012 se změnilo vyjádření CPI ze škály 0-10 na škálu 0- 100 (Transparency International, c2023). 2 3 Více o CPI na: https://www.transparency.org/ 102 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 15: Index vnímání korupce (včetně umístění) vletech 1995-2022 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 7,1* 7,3* 7,6 7,6 7,6 7,6 7,5 7,6 7,7 7,7 7,7 7,7 7,6 7,5 Bulharsko - - - 2,9 (66) 3,3 (63) 3,5 (52) 3,9 (47) 4 (45) 3,9 (54) 4,1 (54) 4 (55) 4 (57) 4,1 (64) 3,6 (72) ČR - 5,4 (25) 5,2 (27) 4,8 (37) 4,6 (39) 4,3 (42) 3,9 (47) 3,7 (52) 3,9 (54) 4,2 (51) 4,3 (47) 4,8 (46) 5,2 (41) 5,2 (45) Lotyšsko - - - 2,7 (71) 3,4 (58) 3,4 (57) 3,4 (59) 3,7 (52) 3,8 (57) 4 (57) 4,2 (51) 4,7 (49) 4,8 (51) 5 (52) M a ď a r s k o 4,1 (28) 4,9 (31) 5,2 (28) 5 (33) 5,2 (31) 5,2 (32) 5,3 (31) 4,9 (33) 4,8 (40) 4,8 (42) 5 (40) 5,2 (41) 5,3 (39) 5,1 (47) Polsko - 5,6 (24) 5,1 (29) 4,6 (39) 4,2 (44) 4,1 (43) 4,1 (44) 4 (45) 3,6 (64) 3,5 (67) 3,4 (70) 3,7 (61) 4,2 (61) 4,6 (58) Slovinsko - - - - 6 (25) 5,5 (28) 5,2 (34) 6 (27) 5,9 (29) 6 (31) 6,1 (31) 6,4 (28) 6,6 (27) 6,7 (26) Slovensko - - - 3,9 (47) 3,7 (53) 3,5 (52) 3,7 (51) 3,7 (52) 3,7 (59) 4 (57) 4,3 (47) 4,7 (49) 4,9 (49) 5 (52) Počet z e m í 41 54 52 85 99 90 91 102 133 146 159 163 180 180 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 EU15 7,3 7,3 7,4 71,7 71,8 72,7 74,1 73,2 73,1 73,1 73,1 73,1 73,5 72,8 Bulharsko 3,8 (71) 3,6 (78) 3,3 (86) 41 (75) 41 (77) 43 (69) 41 (69) 41 (75) 43 (71) 42 (77) 43 (74) 44 (69) 42 (78) 43 (72) ČR 4,9 (52) 4,6 (56) 4,4 (57) 49 (54) 48 (57) 51 (53) 56 (38) 55 (47) 57 (42) 59 (38) 56 (44) 54 (49) 54 (49) 56 (41) Lotyšsko 4,5 (56) 4,3 (62) 4,2 (61) 49 (54) 53 (49) 55 (44) 56 (38) 57 (44) 58 (40) 58 (41) 56 (44) 57 (42) 59 (36) 59 (39) M a ď a r s k o 5,1 (46) 4,7 (53) 4,6 (54) 55 (46) 54 (47) 54 (48) 51 (50) 48 (57) 45 (66) 46 (64) 44 (70) 44 (69) 43 (73) 42 (77) Polsko 5 (49) 5,3 (45) 5,5 (41) 58 (41) 60 (38) 61 (36) 63 (29) 62 (29) 60 (36) 60 (36) 58 (41) 56 (45) 56 (42) 55 (45) Slovinsko 6,6 (27) 6,4 (27) 5,9 (35) 61 (37) 57 (43) 58 (40) 60 (34) 61 (31) 61 (34) 60 (36) 60 (35) 60 (35) 57 (41) 56 (41) Slovensko 4,5 (56) 4,3 (62) 4 (66) 46 (62) 47 (61) 50 (54) 51 (50) 51 (54) 50 (54) 50 (57) 50 (59) 49 (60) 52 (56) 53 (49) Počet z e m í 180 178 183 176 177 175 168 176 180 180 180 180 180 180 Poznámka: * rok 1995 a 1996 průměr EU 15 bez Lucemburska; průměr EU 15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Transparency International, vlastní úpravy. Tabulka 15 obsahuje hodnoty indexu vnímání korupce v letech 1995 až 2022. Lze si všimnout, že v průměru EU15 dosahoval CPI v celém období poměrně vysokých a konstantních hodnot značící nižší míru vnímání korupce ve veřejném sektoru. Naopak vnímání korupce ve státech EUNEW bylo v celém období v porovnání s průměrem EU15 výrazně vyšší. Například Bulharsko se v roce 1998 umístilo na 66. místě z celkových 103 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE 85 (CPI = 2,9), Lotyšsko dokonce až na 71. místě (CPI = 2,7). Vnímání korupce se v obou zemí postupně s menšími výkyvy snižovalo - v roce 2022 mělo Bulharsko hodnotu CPI = 43 (72. místo ze 180 zemí) a Lotyšsko již 59, což ho umístilo v žebříčku nejvýše ze zemí EU-NEW (39. místo ze 180 zemí). Co se týče České republiky, v roce 1996 se umístila na 25. místě z 54 s hodnotou CPI = 5,4. Korupce byla do roku 2012 pociťována odborníky a podnikateli stále více, v dalších letech se vnímání opět snižovalo (v roce 2022 hodnota CPI = 56 - 41. místo ze 180 zemí). Situace v Maďarsku se přes prvotní zlepšování, respektive snižování vnímání korupce, opět zhoršovala (v roce 2022 činilo CPI = 42 - nejhorší z EU-NEW). Výkyvů si lze všimnout i u Polska a Slovenska. Z dlouhodobého hlediska se k průměru EU15 nejvíce přibližovalo Slovinsko a Česká republika. V širším měřítku je obtížné posuzovat konvergenci států EU-NEW k průměru EU15, a to jak z důvodu obtížnosti zachycení korupce obecně, tak z důvodu samotného principu CPI, který je založen na expertním odhadu - navíc zabývající se pouze veřejným sektorem, tedy velkou korupcí. Pokud se přesto pokusíme nějaký závěr, vycházející z hodnot CPI, učinit, lze říci, že k určitému zlepšení vnímání korupce ve veřejném sektoru u většiny států EU-NEW došlo. Nicméně z tabulky 15 je patrné, že často dochází k výkyvům ve vnímání korupce (například Maďarsko je v roce 2022 v podobné situaci jako v roce 1995). Můžeme tedy tvrdit, že korupce ve veřejném sektoru je neformální institucí, která stále ovlivňuje institucionální prostředí jednotlivých států. 6.5 Důvěra Další oblastí, které se budeme věnovat je důvěra. Je zjevné, že v mnoha ohledech byla důvěra ve sledovaných zemích stejně jako korupce ovlivněna komunismem (udávání, potlačené svobody projevu a práva vlastnictví apod.). Navíc se také jedná o neformální instituci, která se mění spíše v řádech let. Z toho důvodu se pokusíme zaměřit na její vývoj od pádu komunismu po současnost. Ktomu využijeme průzkumy, prováděné mezinárodním výzkumným programem World Values Survey.24 Jednotlivé průzkumy jsou uskutečňované v tzv. průzkumných vlnách - počty respondentů a konkrétní roky průzkumu v dané zemi jsou Více o programu na: https://www.worldvaluessurvey.org/wvs.jsp 104 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE uvedeny v příloze Q. Důvěra je zároveň prezentována mírou souhlasu, přičemž odpověď „nevím" a nezodpovězení není v následujících tabulkách zahrnuto. Postupně se budeme věnovat důvěře v tisk, soudní systém a soudy, státní správu, policii, ozbrojené složky a mezilidské důvěře. Je nutné zmínit, že v jednotlivých vlnách výzkumu byly do průměru EU15 zahrnuty všechny dostupné země, avšak v některých vlnách šlo pouze o dva státy. Je proto potřebné brát průměr EU15 pouze jako orientační. Tabulka 16: Důvěra v tisk (% respondentů) M í r a s o u h l a s u V l n a v ý z k u m u ( r o k y ) M í r a s o u h l a s u 90-94 95-98 05-09 10-14. 17-22 Bulharsko velmi/poměrně hodně - 40,9 48,3 - 15,9 Bulharsko moc ne - 32,8 32,5 - 55,2Bulharsko vůbec ne - 13,9 14,2 - 21,5 ČR velmi/poměrně hodně 45,9 42,6 - - 28,2 ČR moc ne 44,9 44,9 - - 45,7ČR vůbec ne 9,0 10,6 - - 23,5 Lotyšsko velmi/poměrně hodně - 49,0 - - 35,1 Lotyšsko moc ne - 41,3 - - 41,4Lotyšsko vůbec ne - 8,6 - - 21,4 Maďarsko velmi/poměrně hodně - 30,4 21,1 - 19,3 Maďarsko moc ne - 44,9 48,8 - 45,6Maďarsko vůbec ne - 22,6 29,1 - 32,7 Polsko velmi/poměrně hodně 43,6 43,1 35,9 27,7 25,6 Polsko moc ne 43,4 42,2 49,4 55,1 51,5Polsko vůbec ne 6,2 7,8 9,6 13,0 18,8 S l o v i n s k o velmi/poměrně hodně - 42,2 27,2 23,2 30,4 S l o v i n s k o moc ne - 45,6 58,1 62,0 53,9S l o v i n s k o vůbec ne - 10,2 12,5 13,8 14,8 Slovensko velmi/poměrně hodně 36,7 41,4 - - 36,7 Slovensko moc ne 50,4 48,3 - - 43,7Slovensko vůbec ne 12,9 8,4 - - 17,4 EU15 velmi/poměrně hodně 37,9 29,4 30,4 36,6 31,7 EU15 moc ne 47,3 54,0 51,8 49,5 46,8EU15 vůbec ne 13,4 15,2 16,3 12,2 20,4 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. 105 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 16, reprezentující důvěru v tisk, poukazuje na postupné snížení důvěry obyvatel států EU-NEW. Lze si všimnout, že například v České republice a Polsku byla v první vlně vyšší důvěra v tisk než v průměru EU15. Teoretickým vysvětlením by mohla být všeobecná euforie pramenící z pádu komunismu a získání vyšších svobod. Důvěra v tisk v Bulharsku klesla z původních 40,9 % na pouhých 15,9 % v páté vlně, tedy hluboko pod důvěru v tisk průměru EU15 (31,7 % v páté vlně). Naopak se zvýšilo procento respondentů vyjadřující míru souhlasu „moc ne" (ze 32,8 % na 55,2). Důvodem by mohl být i fakt zvyšování nesvobody tisku, které se blíže věnuje kapitola 6.6 Svoboda tisku. Snížení svobody tisku může mít obdobně vliv i na pokles důvěry v Bulharsku. Ztráta důvěry je aktuální i v případě České republiky, kde v páté vlně vyjádřilo důvěru v tisk jen 28,2 % respondentů (oproti 45,9 % v první vlně). Nad průměrem EU15 zůstalo v poslední vlně pouze Lotyšsko (35,1 %) a Slovensko (36,7 %). Je otázkou, jaký důvod stojí za snížením důvěry v tisk v zemích EU-NEW, ale i průměru EU15. Možným vysvětlením by mohla být skutečnost nárůstu internetových zpravodajských webů, ale i sociálních sítí, které svými často neověřenými zprávami (popř. dezinformacemi), a tudíž netransparentností, podkopávají obecnou důvěru v tisk. Z průzkumu Eurobarometru2 5 v roce 2018 vyplývá, že poměrně velké množství široké veřejnosti států EU-NEW i EU15 považují za nutné omezit šíření tzv. fake news (falešných zpráv) a dezinformací právě v tisku (European Commission, 2018). 2 5 Eurobarometr je „. . . nástroj průzkumu veřejného mínění, který Evropská komise, Evropský parlament a další instituce a agentury EU používají k pravidelnému sledování stavu veřejného mínění v Evropě v otázkách týkajících se Evropské unie a postojů k tématům politického a sociálního charakteru" (European Union, c2023). Více o Eurobarometru na: https://europa.eu/eurobarometer/screen/home 106 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 17: Důvěra v soudní systém/soudy (% respondentů) M í r a s o u h l a s u V l n a v ý z k u m u ( r o k y ) M í r a s o u h l a s u 9 0 - 9 4 9 5 - 9 8 0 5 - 0 9 10-14 1 7 - 2 2 Bulharsko velmi/poměrně hodně - 35,6 35,1 - 14,5 Bulharsko moc ne - 33,4 35,9 - 45,8Bulharsko vůbec ne - 23,2 24,2 - 35,1 ČR velmi/poměrně hodně 45,6 28,4 - - 46,1 ČR moc ne 43,6 48,4 - - 36,7ČR vůbec ne 10,7 20,9 - - 12,7 L o t y š s k o velmi/poměrně hodně - 37,0 - - 56,1 L o t y š s k o moc ne - 42,7 - - 30,9L o t y š s k o vůbec ne - 17,0 - - 9,5 M a ď a r s k o velmi/poměrně hodně - 50,6 52,2 - 48,4 M a ď a r s k o moc ne - 36,0 28,5 - 33,5M a ď a r s k o vůbec ne - 10,8 15,0 - 15,4 P o l s k o velmi/poměrně hodně 44,3 48,3 30,9 38,7 35,0 P o l s k o moc ne 35,2 33,7 45,1 39,6 39,2P o l s k o vůbec ne 12,0 9,8 16,7 12,9 18,4 S l o v i n s k o velmi/poměrně hodně - 34,4 31,4 24,7 22,1 S l o v i n s k o moc ne - 45,9 46,0 49,2 50,6S l o v i n s k o vůbec ne - 15,7 17,9 21,4 24,8 Slovensko velmi/poměrně hodně 37,6 40,9 - - 36,1 Slovensko moc ne 49,4 43,8 - - 40,3Slovensko vůbec ne 13,0 12,6 - - 21,6 EU15 velmi/poměrně hodně 51,5 54,2 56,9 62,1 62,5 EU15 moc ne 35,3 35,7 31,3 27,9 26,9EU15 vůbec ne 11,3 7,7 9,4 7,1 8,2 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. Z tabulky 17, znázorňující důvěru v soudní systém, je patrné, že v průměru EU15 panuje dlouhodobě poměrně vysoká důvěra v soudy která navíc napříč všemi výzkumnými vlnami rostla. V zemích EU-NEW byla v prvních letech pod průměrem EU15, ale postupně vzrostla v České republice (na 46,1 %) a Lotyšsku (na 56,1 %), které se zároveň s Maďarskem (48,4 %) nejvíce v poslední vlně blížilo k průměru EU15. Situace je odlišná ve Slovinsku a Bulharsku, kde naopak došlo k poklesu důvěry - v poslední vlně v Bulharsku pouze 14,5 % respondentů důvěřuje soudnímu systému, ve Slovinsku 22,1 %. Poměrně nízká důvěra panuje i v Polsku (35 %) a Slovensku (36,1 %). Úvahou, týkající se důvěry v soudní systém, je předpoklad, že se postupnou obnovou a zvýšením transparentnosti soudů zvýší i samotná 107 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE důvěra vně. Tato úvaha je aplikovatelná pro průměr EU15, avšak u většiny zemí EU-NEW se ukazuje jako mylná. Možným vysvětlením by mohla být skutečnost, že řada obyvatel států EU-NEW stále pochybuje o transparentnosti soudního systému, což by bylo oprávněné i na základě výsledků ekonomické svobody v kapitole 6.3, která se mimo jiné věnuje soudnímu systému. Z průzkumů Eurobarometru z let 2017 až 2022, pak vyplývá, že široká veřejnost jednotlivých států EU-NEW vnímá nedostatečnou nezávislost soudů a soudců především kvůli vměšování a tlaku ze strany vlády a politiků, popřípadě zásahů a tlaků ze strany ekonomických nebo jiných specifických zájmů (European Commission, 2017-2022). V případě Bulharska může být pokles důvěry v soudy způsoben i zhoršením dodržováním základních práv, zásad právního státu a demokracie, na které upozornil Evropský parlament skrze usnesení ze dne 8. 10. 2020 (European Parliament, 2020), obdobně i v případě Maďarska na základě usnesení ze dne 12. 10. 2018 (European Parliament, 2018). Tabulka 18: Důvěra ve státní správu (% respondentů) M í r a s o u h l a s u V l n a v ý z k u m u ( r o k y ) M í r a s o u h l a s u 9 0 - 9 4 9 5 - 9 8 05-09 10-14 17-22 Bulharsko velmi/poměrně hodně - 42,0 39,3 - 19,6 Bulharsko moc ne - 33,2 34,8 - 53,4Bulharsko vůbec ne - 12,2 19,1 - 18,6 ČR velmi/poměrně hodně 33,5 38,3 - - 40,8 ČR moc ne 52,9 43,9 - - 41,5ČR vůbec ne 13,3 15,6 - - 13,2 L o t y š s k o velmi/poměrně hodně - 42,2 - - 64,2 L o t y š s k o moc ne - 42,2 - - 24,9L o t y š s k o vůbec ne - 11,2 - - 7,7 Maďarsko velmi/poměrně hodně - 50,0 43,2 - 53,5 Maďarsko moc ne - 36,6 36,6 - 33,5Maďarsko vůbec ne - 9,1 16,5 - 9,8 P o l s k o velmi/poměrně hodně 73,6 31,2 16,5 19,5 37,9 P o l s k o moc ne 17,7 45,4 57,1 55,0 45,6P o l s k o vůbec ne 2,0 12,3 17,5 17,5 11,6 S l o v i n s k o velmi/poměrně hodně - 27,1 15,7 10,0 23,0 S l o v i n s k o moc ne - 51,3 56,0 54,1 51,9S l o v i n s k o vůbec ne - 15,4 21,7 33,0 20,7 Slovensko velmi/poměrně hodně 30,1 38,9 - - 51,7 Slovensko moc ne 55,6 46,5 - - 34,5Slovensko vůbec ne 14,2 11,3 - - 12,1 EU15 velmi/poměrně hodně 36,2 39,5 43,8 44,3 49,7 EU15 moc ne 43,0 46,3 40,6 39,1 38,7EU15 vůbec ne 15,4 9,6 10,5 9,2 8,6 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU 15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, 108 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. Co se týče důvěry ve státní správu (tabulka 18), můžeme si všimnout rostoucího trendu v průměru EU15 (49,7 % v páté vlně). I přesto důvěra není tak vysoká, jak by se nejspíš předpokládalo. V počátečních letech se důvěra ve státní správu v zemích EU-NEW relativně blížila průměru EU15, s výjimkou Polska, kde v první vlně projevilo důvěru 73,6 %! respondentů. V průběhu let důvěra ve státní správu rostla v Lotyšsku (64,2 % v páté vlně), České republice (40,8 % v páté vlně) a Slovensku (51,7 % v páté vlně). V těchto zemích spolu s Maďarskem byla v polední vlně vyšší důvěra ve státní správu než v průměru EU 15. Naopak v Bulharsku počet respondentů, důvěřujících státní správě, klesal (19,6 % v páté vlně). Velmi nízká důvěra panovala také v celém období ve Slovinsku (ve čtvrté vlně pouhých 10 %, v páté 23 %). Zajímavý je i propad důvěry v Polsku, kde v páté vlně důvěřovalo státní správě již pouze 37,9 %. Jednotlivé poklesy důvěry či obecně nižší důvěra ve státní správu (včetně průměru EU15) může být způsobena pochybami respondentů o její vstřícnosti, spravedlnosti, transparentnosti, ale i uplatňovanou politikou. Navíc nedůvěra může plynout i z názorů občanů o zkorumpovanosti a byrokracii spojenou s pomalým řešením. Část výše zmíněného na základě provedeného výzkumu v postkomunistických zemích2 6 potvrzuje i Školník (2020), konkrétně vnímání státních úředníků jako nedůvěryhodných a zkorumpovaných, ale i všeobecné mínění o existenci korupce ve státní správě. Také je pravděpodobné, že se v poklesu důvěry projevila i skutečnost vnímání zvládnutí/nezvládnutí koronavirové krize (tvrzení aplikovatelné u zemí, kde byl průzkum proveden v roce odpovídajícím výskytu pandemie covid-19). V Bulharsku se navíc projevila korupční kauza, v důsledku které byl zatčen premiér Bojko Borisov (Politico, 2022). 2 6 Pro nás relevantní Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko. 109 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 19: Důvěra v polícii (% respondentů) M í r a souhlasu V l n a v ý z k u m u ( r o k y ) M í r a souhlasu 90-94 95-98 05-09 10-14 17-22 Bulharsko velmi/poměrně hodně - 48,2 53,4 - 34,6 Bulharsko moc ne - 30,2 28,6 - 49,8Bulharsko vůbec ne - 15,7 15,4 - 13,9 ČR velmi/poměrně hodně 34,1 43,4 - - 60,4 ČR moc ne 49,6 43,6 - - 30,5ČR vůbec ne 16,1 11,0 - - 7,4 Lotyšsko velmi/poměrně hodně - 30,3 - - 68,1 Lotyšsko moc ne - 45,8 - - 24,0Lotyšsko vůbec ne - 21,5 - - 5,8 Maďarsko velmi/poměrně hodně - 55,0 46,8 - 66,3 Maďarsko moc ne - 33,2 37,5 - 25,6Maďarsko vůbec ne - 11,1 14,7 - 6,8 Polsko velmi/poměrně hodně 27,9 51,3 45,3 50,5 59,9 Polsko moc ne 37,1 35,4 41,2 35,3 28,3Polsko vůbec ne 27,0 9,7 9,8 8,4 8,9 Slovinsko velmi/poměrně hodně - 46,2 37,1 42,1 61,5 Slovinsko moc ne - 41,1 46,7 44,6 32,8Slovinsko vůbec ne - 10,2 13,0 11,2 4,9 Slovensko velmi/poměrně hodně 27,3 39,0 - - 53,1 Slovensko moc ne 51,1 45,8 - - 33,7Slovensko vůbec ne 21,7 13,7 - - 12,2 EU15 velmi/poměrně hodně 47,9 71,6 72,8 71,3 79,4 EU15 moc ne 33,7 22,4 20,8 22,0 15,7EU15 vůbec ne 17,0 4,7 5,3 5,2 3,8 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU 15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. Z tabulky 19, reprezentující důvěru v policii, lze pozorovat, že byla důvěra ve státech EU-NEW v prvních letech převážně nižší než v průměru EU15. Ta však v průměru evropské patnáctky významně vzrostla (přes 70 %). K té se v průběhu let mimo Bulharsko přiblížily všechny státy EU-NEW, nejvíce pak Lotyšsko (68,1 %), Maďarsko (66,3 %), Slovinsko (61,5 %) a Česká republika (60,4 %). Opačného trendu nabyla důvěra v policii v Bulharsku, kde v páté vlně vyjádřilo důvěru pouze 34,6 % respondentů. Jednotlivé vyjádření důvěry korespondují s úvahou říkající, že s postupnou vyspělostí, liberalizací a demokratizací, poroste i důvěra i v policii, a zároveň bude klesat obava z případného zneužití policie. V případě Bulharska může být pokles důvěry v policii způsoben, obdobně jako v případě důvěry v soudy, 110 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE usnesením Evropského parlamentu ze dne 8.10. 2020, tedy skutečností zhoršení dodržování základních práv, zásad právního státu a demokracie (European Parliament, 2020). Tabulka 20: Důvěra v ozbrojené síly (% respondentů) M í r a s o u h l a s u V l n a v ý z k u m u ( r o k y ) M í r a s o u h l a s u 9 0 - 9 4 95-98 0 5 - 0 9 10-14. 17-22 Bulharsko velmi/poměrně hodně - 75,8 68,1 - 38,4 Bulharsko moc ne - 13,0 18,4 - 42,7Bulharsko vůbec ne - 4,4 7,5 - 12,5 ČR velmi/poměrně hodně 39,8 42,2 - - 47,0 ČR moc ne 43,3 41,2 - - 36,2ČR vůbec ne 16,8 13,0 - - 11,1 L o t y š s k o velmi/poměrně hodně - 29,9 - - 71,6 L o t y š s k o moc ne - 41,4 - - 19,4L o t y š s k o vůbec ne - 25,3 - - 5,5 Maďarsko velmi/poměrně hodně - 56,5 37,7 - 54,2 Maďarsko moc ne - 32,0 37,7 - 31,5Maďarsko vůbec ne - 9,1 18,5 - 10,5 P o l s k o velmi/poměrně hodně 62,3 75,1 63,6 62,4 68,9 P o l s k o moc ne 27,1 15,6 26,7 26,6 21,9P o l s k o vůbec ne 6,7 3,7 4,1 3,2 5,2 S l o v i n s k o velmi/poměrně hodně - 43,5 36,0 33,8 44,8 S l o v i n s k o moc ne - 40,8 44,6 49,7 43,4S l o v i n s k o vůbec ne - 13,0 15,4 13,4 10,3 Slovensko velmi/poměrně hodně 37,2 65,7 - - 65,2 Slovensko moc ne 47,6 24,6 - - 24,5Slovensko vůbec ne 15,2 5,9 - - 7,4 EU15 velmi/poměrně hodně 36,8 32,8 58,2 54,0 69,5 EU15 moc ne 39,2 49,4 29,4 31,9 22,0EU15 vůbec ne 22,4 14,5 9,0 9,0 5,3 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. Tabulka 20 poukazuje na projevenou důvěru respondentů v ozbrojené síly. Ta byla v prvních letech ve státech EU-NEW vyšší než v průměru EU15, obzvláště vysoká pak byla v Bulharsku (75,8 % ve druhé vlně) a Polsku (62,3 % v první vlně). Následně v Bulharsku došlo k jejímu poklesu, přičemž v poslední vlně důvěřovalo ozbrojeným složkám pouze 38,4 % respondentů. Důvěra naopak rostla v České republice, Lotyšsku, Polsku a Slovensku, přičemž v Lotyšsku v poslední vlně přesahovala 111 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE důvěru v ozbrojené složky v průměru EU15 (s hodnotou 71,6 %). Polsko zároveň bylo v prvních čtyřech vlnách nad úrovní průměru EU15, a v poslední pak na stejné úrovni. V Maďarsku a Slovinsku byla projevená důvěra v poslední vlně pod průměrem EU15 (54,2 % respektive 44,8 %). Obdobně jako u důvěry v policii je i v případě důvěry v ozbrojené složky stejná úvaha. Zároveň i zde je možné aplikovat možný důvod poklesu důvěry v ozbrojené síly v Bulharsku, pomocí skutečnosti zhoršení dodržování základních lidských práv, zásad právního státu a demokracie (European Parliament, 2020), ale i pravděpodobný vliv médií. Tabulka 21: Mezilidská důvěra (% respondentů) Míra souhlasu Vlna výzkumu (roky) Míra souhlasu 90-94 95-98 05-09 10-14 17-22 Bulharsko většině lidí se dá věřit - 23,7 19,6 - 17,1 Bulharsko je třeba být opatrný - 59,1 68,7 - 80,3 ČR většině lidí se dá věřit 30,2 27,2 - - 27,3 ČR je třeba být opatrný 69,7 68,2 - - 69,0 Lotyšsko většině lidí se dá věřit - 23,9 - - 22,2 Lotyšsko je třeba být opatrný - 72,8 - - 74,4 Maďarsko většině lidí se dá věřit - 22,5 28,7 - 27,2 Maďarsko je třeba být opatrný - 76,3 69,5 - 71,8 Polsko většině lidí se dá věřit 31,3 16,9 18,1 22,2 24,1 Polsko je třeba být opatrný 59,5 77,5 77,3 75,6 73,0 Slovinsko většině lidí se dá věřit - 15,3 17,5 19,9 25,3 Slovinsko je třeba být opatrný - 83,1 78,9 79,1 73,2 Slovensko většině lidí se dá věřit 23,0 25,8 - - 21,6 Slovensko je třeba být opatrný 76,8 69,5 - - 77,5 EU15 většině lidí se dá věřit 44,4 41,3 37,0 47,5 43,0 EU15 je třeba být opatrný 47,4 55,2 59,5 50,3 55,1 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Složení EU15 dle dostupnosti dat: 1. vlna (Španělsko, Švédsko), 2. vlna (Finsko, Německo, Španělsko, Švédsko), 3. vlna (Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie), 4. vlna (Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko), 5. vlna (EU15 bez Belgie, Irska a Lucemburska). Zdroj: data World Values Survey, vlastní úpravy. Z tabulky 21, shrnující vývoj mezilidské důvěry, lze pozorovat, že mezilidská důvěra v průměru EU15 byla ve všech vlnách významně vyšší než v zemích EU-NEW. Zároveň zde nemůžeme mluvit o konvergenci zemí EU-NEW k průměru EU15, jelikož mezilidská důvěra u většiny států 112 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE v průběhu období mírně poklesla. Výjimkou je Slovinsko, kde naopak vzrostla o 10 %, nicméně z velmi nízké hodnoty ve druhé vlně (15,3 %). Důvodem této nízké mezilidské důvěry je pravděpodobně i samotný rozpad Jugoslávie (válka Slovinka s Jugoslávií, která vyústila v nezávislost Slovinska). Celkově lze říci, že závratné výkyvy v mezilidské důvěře nenastaly. Z tabulky vyplývá, že obyvatelé států EUNEW jsou v porovnání s průměrem EU15 ostražitější a nedůvěřivější, a je dosti pravděpodobné, že podobných výsledků bude dosaženo i v dalších letech. Důvodem může být skutečnost poukazující na fakt nízké mezilidské důvěry plynoucí z hlubokého zakořenění ve společnosti z doby socialismu (ať už vlivem existence udávání či všeobecného vlivu potlačení osobních svobod, například svobody projevu apod.), a zároveň jejím ovlivňováním dalších generací. Navíc byla důvěra negativně narušena v devadesátých letech v důsledku chaotického vývoje spojeného s různými kauzami (tunelování, rozkrádání, korupce, podvody). 6.6 Svoboda tisku Svoboda tisku je nepochybně nezbytnou součástí svobodné a vyspělé ekonomiky. Proto je nezbytné se ji věnovat i v rámci naší analýzy. Svoboda tisku byla každoročně, od roku 1980 do roku 2017, zjišťována nestrannou organizací Freedom House, skrze výroční zprávy Freedom of the Press. Hodnocení svobody tisku je prezentováno na základě skóre 0- 100, přičemž hodnota 0 představuje absolutní svobodu, a hodnota 100 absolutní nesvobodu. Zároveň interval 0-30 představuje svobodu (Free), interval 31-60 částečnou svobodu (Partly Free) a interval 61-100 nesvobodu (Not Free). Od roku 1993 do roku 2000 skóre uvažuje o čtyřech složkách, na jejichž základě je tvořeno - zákony a předpisy ovlivňující mediální obsah, politické tlaky a kontrola mediálního obsahu, ekonomické vlivy působících na mediální obsah a represivní akce (např. zabíjení novinářů, fyzické násilí směřováno proti nim, cenzura apod.). Od roku 2001 do roku 2016 je pak vyhodnocováno na základě právního, politického a hospodářského prostředí (Freedom House, c2023).2 7 2 7 Více o metodice na: https://freedomhouse.org/ 113 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Tabulka 22: Svoboda tisku v letech 1990 až 2016 (skóre 0-100) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 EU15 F F F 16 18 17 15 15 15 15 15 15 15 16 Bulharsko PF PF PF 43 39 46 44 36 39 30 26 29 30 35 ČR - - - 20 21 19 19 19 20 20 24 25 23 23 Lotyšsko - F PF 29 29 21 21 21 21 24 24 19 18 17 M a ď a r s k o F F F 30 38 34 31 28 28 30 28 23 23 20 Polsko F F F 30 29 21 27 25 25 19 19 18 18 19 Slovinsko - - PF 40 37 27 28 27 27 27 21 20 19 19 Slovensko - - - 47 55 41 49 47 30 30 26 22 21 21 X 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 EU15 15 15 16 16 16 16 17 17 17 17 18 18 18 Bulharsko 35 34 34 33 36 34 35 36 37 39 38 40 42 ČR 22 20 18 18 18 18 19 19 19 20 21 21 21 Lotyšsko 17 19 19 22 23 26 26 27 28 27 28 28 26 M a ď a r s k o 21 21 21 21 21 23 30 36 36 35 37 40 44 Polsko 20 21 22 24 24 24 25 25 26 27 26 28 34 Slovinsko 19 20 21 23 24 25 25 25 24 24 25 23 23 Slovensko 21 20 20 22 23 23 22 21 22 23 24 24 26 Poznámka: zelené označení značí stav „svobodné" (F] a červené stav „částečně svobodné" (PF), průměr EU15 vypočítán na základě mediánu. Zdroj: data Freedom House, vlastní úpravy. Tabulka 22 znázorňuje skóre svobody tisku od roku 1990, respektive 1993, do roku 2016. Lze si všimnout, že svoboda tisku v Bulharsku byla označená jako částečně svobodná až do roku 1998. Následně do roku 2002 byla označená jako svobodná, avšak skóre se pohybovalo na pomezí intervalu svobody a částečné svobody. Od roku 2003 až do roku 2016 pak byla bulharská svoboda tisku hodnocena jako částečně svobodná, přičemž problematická byla především svoboda v politickém prostředí. Co se týče České republiky a Polska, v celém období byl tisk hodnocen jako svobodný mimo rok 2016, kdy Polsko překročilo do intervalu částečné svobody vlivem zejména zhoršené situace v politickém prostředí. Tisk byl hodnocen jako svobodný od roku 1993 i v Lotyšsku, ale v posledních letech se hodnoty skóre blížili k pomezí intervalu částečné svobody. Slovinsko se v roce 1993 a 1994 potýkalo především s politickými tlaky a kontrolou mediálního obsahu, ale i s ekonomickými vlivy působícími na mediální obsah. Od roku 1995 se již situace zlepšila a tisk byl v celém následném období hodnocen jako svobodný. Svoboda tisku ve Slovensku bylo do roku 1997 hodnocena jako částečná, v dalších letech již jako svobodná. V letech 1993 a 1994 na tuto skutečnost měl nejvýznamnější vliv faktor represivních akcí, od 114 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE roku 1995 do roku 1997 pak zákony a předpisy ovlivňující mediální obsah. Pro přehlednější sledování vývoje svobody tisku v jednotlivých zemí a posouzení konvergence k EU15 slouží graf 42. Graf 42: Svoboda tisku v letech 1993 až 2016 (skóre 0-100) ČR ^ ^ ^ ^ Lotyšsko ^ ^ ^ ^ Maďarsko ^ ^ ^ ^ Polsko Slovinsko ^ ^ ^ ^ Slovensko » — Free 30-0 — « Partly Free 60-31 Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - střídavě převážně Švédsko a Dánsko; EU15 MAX - střídavě Itálie a Řecko (od roku 2012 Řeckoj. Zdroj: data Freedom House, vlastní zpracování. Z grafu 42 lze pozorovat konvergenci zemí EU-NEW k průměru EU15, kdy se většina zemí nejvíce přiblížila k evropské patnáctce mezi lety 2001 až 2006, přičemž pravděpodobným důvodem může být i vstup do Evropské unie, který vyžadoval splnění určitých podmínek a kritérií. Jinak tomu je u Bulharska, které od roku 2000 začalo divergovat a od roku 2003 do roku 2016 byl tisk hodnocen pouze jako částečně svobodný. Obdobnou situaci lze vidět i u Maďarska, které se od průměru EU15 začalo vzdalovat od roku 2008 a od roku 2011 byl i zde tisk hodnocen pouze jako částečně svobodný. V celkovém měřítku se pak k průměru EU15 v téměř celém období nejvíce blížila (a dosahovala 115 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE nejnižšího skóre) Česká republika. Nepochybně je nutné upozornit na alarmující vývoj svobody tisku v Bulharsku a Maďarsku, kde v posledních letech hodnota skóre dosahovala přes 40 bodů. Za zmínku také stojí, že nejvyšších hodnot skóre v průměru EU15 (EU15 MAX) dosahovala Itálie spolu s Řeckem, přičemž od roku 2012 se jednalo výhradně o Řecko. Konkrétní hodnoty svobody tisku vletech 1993 až 2016 jsou uvedeny v příloze R. 6.7 Formální instituce v ekonomickém prostoru Následující podkapitola se zaměřuje na posouzení vývoje podnikatelského prostředí. Vycházet bude z dat projektu Doing Business, který byl zahájen v roce 2002 pod záštitou skupiny Světové banky, přičemž většina dat je dostupná až od roku 2004.2 8 Je nutné zmínit, že konečné hodnocení je tvořeno na základě expertních odhadů. Kapitola se bude postupně zabývat třemi oblastmi - zahájení podnikání, řešení insolvence a vymáhání smluv. 6.7.1 Zahájení podnikání K posouzení stavu a vývoje zahájení podnikání bude využit ukazatel skóre, který je „ . . . prostým průměrem skóre pro každý z dílčích ukazatelů, konkrétně požadovaných úředních postupů nutných k zahájení provozování podniku, času a nákladů na jejich vyřízení, jakožto i požadavků na splacení základního kapitálu" (The World Bank Group, c2023). Určení skóre předchází důkladné prostudování zákonů a jiných předpisů týkající se dané problematiky, na jehož základě se sestavuje seznam konkrétních informací, který je následně kontrolován ověřenými místními odborníky, například právníky. Hodnota skóre 0 pak značí nejhorší regulační výkonnost a hodnota 100 nejlepší regulační výkonnost (The World Bank Group, c2023). 2 8 Více o projektu a metodice jednotlivých ukazatelů Doing Business, které budou v následující kapitole uvedeny, na: https://www.worldbank.org/en/businessready 116 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Graf 43: Skóre pro zahájení podnikání (0-100) vletech 2004 až 2020 100 50 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Rok 2004, 05 a 06 EU15 bez Lucemburska. Poznámka 2: EU15 MIN - 2004-08 Řecko, 2009-14 převážně Španělsko, poté převážně Rakousko; EU15 MAX - 2004 Švédsko, 2005-13 Francie, poté převážně Švédsko a VB, 2020 Řecko. Zdroj: data - databáze Doing Business, vlastní zpracování. Graf 43 poukazuje na vývoj skóre zahájení podnikání v letech 2004 až 2020. Je evidentní, že se v úvodním roce všechny země EU-NEW nacházely pod průměrem EU15 (ale v mezích) - Slovensko a Polsko dokonce pod spodní mezí. Výjimkou je Lotyšsko, které se nejen nacházelo nad průměrem evropské patnáctky, ale také se blížilo její horní mezi. Navíc se nad průměrem EU15 pohybovalo v celém období, což značí relativní snadnost zahájení podnikání. Zároveň v letech 2016 až 2019 dosahovalo téměř shodného skóre jako Švédsko a Velká Británie, které v těchto letech reprezentovaly nejvyšší hodnoty v EU15. Postupně docházelo ke konvergenci zbylých států EU-NEW k průměru EU15, přičemž nejvýznamněji vletech 2004 až 2010. Od roku 2010 se nad průměrem EU15 drželo Slovinsko - dokonce se několik let vyznačovalo vyšší regulační výkonností v oblasti zahájení podnikání než státy EU15 s nejvyšší hodnotou skóre (EU15 MAX). 117 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Bulharsko například usnadnilo zahájení podnikání vytvořením centralizované elektronické databáze sloužící pro registraci, ale také snížením základního kapitálu z 5000 leva (3 250 USD) na 2 leva (1,3 USD) (The World Bank Group, c2023). Od Roku 2010 především polská a slovenská ekonomika spíše stagnovala, respektive mírně konvergovala. Od roku 2012 divergovalo Maďarsko až do roku 2015 i v důsledku ztížení zahájení podnikání vlivem zvýšení minimálního požadavku na splacený kapitál (The World Bank Group, c2023) v následujících letech mírně konvergovalo. Slovensko v roce 2015 a 2016 konvergovalo k průměru EU15 vlivem zavedení soudní registrace na jednom místě (The World Bank Group, c2023). Slovinsko v roce 2019 naopak zkomplikovalo zahájení podnikání tím, že začalo vyžadovat informace o skutečném vlastnictví odděleně od založení podniku, což vedlo k poklesu skóre. Z grafu je patrné, že nejnižší regulační výkonnost je v posledních letech v Polsku, Slovensku a České republice. Konkrétní hodnoty skóre pro zahájení podnikání včetně zemí EU15 jsou obsaženy v příloze SI. Tabulka 23: Pořadí ekonomik dle snadnosti zahájení podnikání v roce 2004 a 2020 2004 2020 Bulharsko 64 113 ČR 55 134 Lotyšsko 17 26 Maďarsko 62 87 Polsko 106 128 Slovinsko 61 40 Slovensko 95 118 Řecko 92 11 Švédsko 6 38 Počet zemí 145 190 Zdroj: databáze Doing Business. Tabulka 23 pak znázorňuje pořadí jednotlivých států EU-NEW, v porovnání s Řeckem (jakožto zemí EU15 s nejhorším umístěním v roce 2004) a Švédskem (jakožto zemí EU15 s nejlepším umístěním v roce 2004), dle skóre (snadnosti) zahájení podnikání v roce 2004 a 2020. Je zjevné, že se Polsko v roce 2004 umístilo na nejhorším pořadí ze sledovaných ekonomik (106. ze 145 zemí). V roce 2020 se dokonce 118 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE umístilo až na 128. místě ze 190 zemí. Obdobným případem je i Slovensko, které se v roce 2004 umístilo na 95. místě a v roce 2020 až na 118. Nejhorší propad se pak týká České republiky - z 55. místa na 134.(!) - potažmo Bulharska - 64./113. místo. Naopak významně si povýšilo Řecko - z 92. místa na 11. v roce 2020. Důvodem je výrazné snížení počtu úředních procesů a času nutného k zahájení podnikání. Švédsko si pak mírně pohoršilo - kleslo ze 6. místa v roce 2004 na místo 38. v roce 2020, nicméně tento pokles je spíše zapříčiněn rozšířením počtu zemí v celkovém žebříčku než významným zhoršením v oblasti zahájení podnikání. Jak již bylo zmíněno, v oblasti zahájení podnikání je premiantem Lotyšsko, o čemž svědčí i umístění v jednotlivých letech (17. v roce 2004, 26. v roce 2020; Švédsko 6./38.). 6.7.2 Řešení insolvence K posouzení řešení úpadku bude využito skóre pro řešení úpadku, přičemž se jedná o „ . . . prostý průměr skóre pro každý z dílčích ukazatelů, konkrétně míry návratnosti insolvenčních řízení týkající se domácích subjektů, jakož i síly právního rámce použitelného pro soudní likvidaci a reorganizaci" (The World Bank Group, c2023). Potřebné údaje jsou pak shromažďovány a odvozeny skrze dotazníková šetření zaměřená na domácí insolvenční správce. Zároveň jsou získané údaje ověřeny na základě studia relevantních zákonů a předpisů daného státu. Hodnota skóre 100 značí stav s nejlepší regulační účinností a hodnota skóre 0 naopak s nejhorší regulační účinností (The World Bank Group, c2023). 119 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Graf 44: Skóre řešení úpadku (0-100) v letech 2004 až 2020 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 — — EU15MIN — — EU15MAX Bulharsko ČR Lotyšsko Maďarsko ^—^— Polsko Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Rok 2004, 05 a 06 EU15 bez Lucemburska. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2004 Řecko, poté Lucembursko; EU15 MAX - 2004-05 Německo, poté Finsko. Zdroj: data - databáze Doing Business, vlastní zpracování. Graf 44 znázorňuje skóre pro řešení úpadků sledovaných zemí a průměru EU15 v letech 2004 až 2020. Lze si všimnout značného rozptylu EU15, který byl způsoben především nízkou hodnotou skóre Řecka a Lucemburska, které střídavě reprezentovaly EU15 MIN. Křivka průměru EU15 však napovídá, že většina zemí evropské patnáctky dosahovala spíše vyšších hodnot. Co se týká zemí EU-NEW, všechny se nacházely pod průměrem EU15 - Česká republika spolu s Lotyšskem se dokonce blížila spodní hranici. V následujících letech docházelo ke konvergenci zemí EUNEW s tím, jak se zlepšovala regulační účinnost. Například růst Lotyšska implikovalo zavedení mechanismu pro mimosoudní řešení úpadku v roce 2011 s cílem odlehčení zátěže směřované na soudy (The World Bank Group, c2023). Poté se do roku 2017 přibližovalo k průměru EU15 pouze mírně, následující rok pak divergovalo. Maďarsko v celém období spíše konvergovalo spíše mírně. Co se týče Polska, mezi lety 2004 až 2020 významně zvyšovalo regulační účinnost, a směřovalo tak k průměru EU15 - v roce 2018 téměř dosáhlo shodné úrovně. Obdobně významná konvergence je zřetelná i u České republiky, která se od roku 120 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE 2018 dostala nad úroveň průměru EU15. K evropské patnáctce se přibližovalo také Slovensko a Slovinsko - Slovensko však od roku 2017 divergovalo. Oproti tomu Slovinsko se od roku 2016 dostalo nad úroveň průměru EU15 a v roce 2020 mělo nejvyšší hodnotu skóre úpadku ze všech zemí EU-NEW. Důvodem je například usnadnění řešení úpadku v roce 2015, které tkvělo ve zjednodušení reorganizačního postupu malých podniků (The World Bank Group, c2023). Jednotlivé hodnoty skóre pro řešení úpadku včetně zemí EU15 jsou uvedeny v příloze S2. Tabulka 24: Doba potřebná k vyřešení úpadku a pořadí dle snadnosti řešení úpadku v roce 2 0 0 4 a 2020 doba roky) pořadí 2004 2020 2004 2020 EU15 1,4 1,2 - Bulharsko 3,3 3,3 35 61 ČR 9,2 2,1 57 16 Lotyšsko 3,0 1,5 68 55 Maďarsko 2,0 2,0 37 66 Polsko 3,0 3,0 46 25 Slovinsko 2,0 0,8 28 8 Slovensko 4,8 4,0 32 46 Řecko 2 3,5 72 72 Německo 1,2 1,2 1 4 Počet zemí - - 145 188 Poznámka: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; Rok 2004, 05 a 06 EU15 bez Lucemburska. Zdroj: databáze Doing Business, vlastní úpravy. Tabulka 24 reprezentuje dobu potřebnou dobu k řešení úpadku, přičemž ta bere v potaz i potenciální uplatňování zdržovacích taktik, jako jsou odvolání a žádosti o prodloužení. Součástí tabulky jsou i pořadí jednotlivých ekonomik dle skóre (snadnosti) řešení úpadku. Zemí reprezentující v tomto případě EU15 je Řecko (nejhorší umístění ze zemí EU15 v roce 2004) a Německo (nejlepší umístění ze zemí EU15 v roce 2004). Je patrné, že doba potřebná k řešení úpadku všech zemí EU-NEW, byla v roce 2004 horší než v průměru EU15. Mezi rokem 2004 a 2020 121 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE navíc nedošlo v konečném důsledku k žádné její změně v Bulharsku (3,3 let), Maďarsku (2 roky) a Polsku (3 roky). V České republice se tato doba snížila z 9,2 let v roce 2004 na 2,1 let v roce 2020, a to i díky novému insolvenčnímu zákonu (2009), který nově preferoval reorganizaci jakožto způsob řešení úpadku, a zřídil elektronický insolvenční rejstřík. V roce 2011 navíc došlo k dalším právním úpravám pozastavujícím povinnost podání žádosti na konkurz některých dlužníku (The World Bank Group, c2023). Doba potřebná k řešení úpadku se postupně snížila i u zbylých států EU-NEW, přičemž ve Slovinsku činila v roce 2020 pouhých 0,8 roku, což je nejen doba nižší než v průměru EU15, ale i v Německu. Nejdelší potřebná doba pro řešení úpadku naopak byla v temže roce ve Slovensku (4 roky) (Řecko 3,5 let). Co se týče umístění dle snadnosti řešení úpadku, na chvostu bylo Slovinsko (28. ze 145 zemí v roce 2004 a 8. ze 188 zemí v roce 2020). Naopak výrazný propad je zřejmý u Bulharska (35. v roce 2004 a 61. v roce 2020). 6.7.3 Vymáhání s m l u v K posouzení vymáhání smluv využijeme skóre pro vymáhání smluv, což je „ . . . prostý průměr skóre pro každý z dílčích ukazatelů, konkrétně času a nákladů na řešení obchodního sporu prostřednictvím místního soudu první instance" (The World Bank Group, c2023). Od roku 2016 v důsledku úpravy metodiky je navíc do skóre zahrnuta i kvalita soudních procesů. Relevantní data jsou shromažďována pomocí dotazníků určených pro místní právníky a soudce působících v oblasti sporů, a také studiem zákonů a příslušných právních předpisů. Samotné skóre dosahuje hodnot v intervalu 0-100, přičemž hodnota 0 značí nejhorší regulační účinnost a hodnota 100 naopak nejlepší regulační účinnost. 122 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Graf 45: Skóre pro vymáhání smluv (0-100) v letech 2004 až 2020 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 — — EU15MIN — — EU15 MAX Bulharsko ČR Lotyšsko ~~ • Maďarsko • Polsko • Slovinsko Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Rok 2004, 05 a 06 EU15 bez Lucemburska. Poznámka 2: EU15 MIN - do roku 2013 Itálie, poté Řecko; EU15 MAX - do roku 2006 Rakousko, 2007-15 Lucembursko, poté opět Rakousko; Zdroj: data - databáze Doing Business, vlastní zpracování. Z grafu 45, znázorňujícího skóre pro vymáhání smluv v letech 2004 až 2020, lze pozorovat velmi nízké hodnoty EU15 MIN. To bylo reprezentováno v prvním desetiletí Itálií, následně Řeckem. Většina států EU-NEW se pak v počátečním roce nacházela pod průměrem EU15. Výjimkou je Lotyšsko, které se dokonce blížilo horní hranici evropské patnáctky. V následujících letech docházelo sice převážně ke konvergenci států EU-NEW k průměru EU15, avšak to bylo spíše způsobeno zhoršením regulační účinnosti průměru EU15. Je očividné, že se také znatelně projevila úprava metodiky, kdy od roku 2016 byla do skóre zahrnuta kvalita soudních procesů. Ve většině sledovaných zemí včetně průměru EU15 v důsledku toho došlo k poklesu skóre. Výjimkou je Bulharsko, Slovensko a Slovinsko, kde pravděpodobně kvalitní soudní procesy v konečném důsledku vedly ke zvýšení ukazatele. Z grafu je také patrné, že se v posledních letech všechny sledované celky navzájem přiblížily, respektive se snížil rozptyl oproti počátečnímu období, ať už z důvodu poklesu skóre pro vymáhání smluv u průměru EU15 a 123 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Lotyšska, či z nárůstu u Slovinska, Polska a Maďarska. Konkrétni hodnoty skóre států EU-NEW a EU15 v jednotlivých letech jsou uvedeny v příloze S3. Tabulka 25: Doba potřebná k vymožení smluv a pořadí dle snadnosti vymáhání smluv v roce 2004 a 2020 doba (dny) pořadí 2004 2020 2004 2020 EU15 505 499 - Bulharsko 564 564 48 42 ČR 730 678 49 103 Lotyšsko 282 469 5 16 Maďarsko 545 605 29 26 Polsko 1000 685 95 55 Slovinsko 1440 1160 106 112 Slovensko 655 775 50 46 Itálie 1390 1120 137 122 Rakousko 397 397 4 10 Počet zemí - - 145 190 Poznámka: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; Rok 2004, 05 a 06 EU15 bez Lucemburska. Zdroj: databáze Doing Business, vlastní úpravy. Tabulka 25 znázorňuje dobu potřebnou k vymožení smluv (doba od podání žaloby k soudu po zaplacení) a pořadí ekonomik dle skóre (snadnosti) vymožení smluv v roce 2004 a 2020. Zemí reprezentující v tomto případě EU15 je Itálie (nejhorší umístění ze zemí EU15 v roce 2004) a Rakousko (nejlepší umístění ze zemí EU15 v roce 2004). V průměru EU15 se tato doba pohybovala kolem 500 dní, přičemž v Itálii 1390 dní, respektive 1120 v roce 2020, a v Rakousku 397 dní. Ze zemí EU-NEW vyniká Lotyšsko, kde tato doba v roce 2004 činila 282 dní, v roce 2020 pak 469 dní, což je stále méně než v průměru EU15. K průměru EU15 mělo také blízko Bulharsko (564 dní), popřípadě Maďarsko (545 dní v roce 2004 a 605 v roce 2020). U zbylých států EUNEW byla doba od podání žaloby k soudu po zaplacení významně vyšší ve Slovensku 655/775 dní, v České republice 730/678 dní, v Polsku 1000/685 dní a ve Slovinsku dokonce 1440/1160 dní. Výše zmíněné se projevilo i v konečném skóre pro vymáhání smluv a následně i v umístění. Ze zemí EU-NEW si vedlo nejlépe Lotyšsko, které bylo v roce 124 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE 2004 na 5.! místě ze 145 zemí (Rakousko 4.; Itálie 137.) V roce 2020 pak bylo 16. ze 190 zemí (Rakousko 10.; Itálie 122.). Na předních příčkách se drželo i Maďarsko (29. v roce 2004 a 26. v roce 2020), Bulharsko (48. a 42.) a Slovensko (50. a 46.). V roce 2004 byla relativně vysoko i Česká republika (49.), nicméně v roce 2020 se propadla na 103. místo. Opačná je situace Polska, které bylo v roce 2004 na 95. místě a v roce 2020 již na 55. místě. 6.7.4 Shrnutí V předchozích kapitolách byl posouzen institucionální vývoj v podnikatelském prostředí, jmenovitě v oblasti zahájení podnikání, řešení úpadku a vymáhání smluv. Státy EU-NEW v průběhu let provedly několik reforem (ať už usnadňujících či ztěžujících podnikání), z nichž některé již byly zmíněné v předchozích kapitolách. Podrobný přehled o příslušných reformách v daných oblastech je možné dohledat na webu skupiny Světové banky.2 9 Je nutno říci, že ne ve všech oblastech předpokládaná konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15 nastala. Výjimkou je oblast zahájení podnikání, kde lze tvrdit, že ke konvergenci opravdu došlo u všech států (u Lotyšska v negativním slova smyslu - za cenu poklesu regulační účinnosti), stejně tak jako k postupnému narovnávání v rámci Evropské unie. Procentuální vyjádření jednotlivých zemí EU-NEW k průměru EU15 v průběhu období je v příloze S4. Rozporuplnější hodnocení nastává u (skóre) řešení úpadku. Zde je patrná významná nerovnováha (respektive rozptyl hodnot) v celém období nejen mezi zeměmi EU-NEW navzájem, ale i uvnitř samotné evropské patnáctky. K průměru EU15 nejvýznamněji konvergovalo Polsko (60,2 % EU15 v roce 2004 a 96,2 % v roce 2020), Česká republika (54,9 % EU15 v roce 2004 a 100,7 % v roce 2020) a Slovinsko (77,9 % EU15 v roce 2004 a 106,1 % v roce 2020). Nižším tempem konvergovalo Slovensko (72,5 % EU15 v roce 2004 a 82,3 % v roce 2020) a Lotyšsko (50,8 % EU15 v roce 2004 a 75,2 % v roce 2020). Zbylé ekonomiky EUNEW - Maďarsko a Bulharsko - pak v celém období spíše stagnovaly (Maďarsko 69,7 % EU15 v roce 2004 a 69,2 % v roce 2020; Bulharsko 70,2 % v roce 2004 a 72,7 % v roce 2020). Procentuální vyjádření https://archive.doingbusiness.org/ en/reforms 125 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE jednotlivých zemí EU-NEW k průměru EU15 v průběhu období je v příloze S4. Co se týče vymáhání smluv, zpočátku sledovaného období byla regulační účinnost jednotlivých celků značně nerovná. Postupem však došlo k určitému narovnání i vlivem poklesu regulační účinnosti průměru EU15. K průměru evropské patnáctky konvergovalo v negativním smyslu Lotyšsko (110,1 % EU15 v roce 2004 a 108,2 % v roce 2020), v pozitivním zbylé státy EU-NEW mimo Českou republiku, která jako jediná divergovala (87,1 % EU15 v roce 2004 a 83 % v roce 2020). Procentuální vyjádření jednotlivých zemí EU-NEW k průměru EU15 v průběhu období je v příloze S4. 6.8 Genderová rovnost Rovnost mezi pohlavími je obzvláště v posledních letech často diskutovaným tématem. Zároveň se jedná o vcelku charakteristický znak vyspělých zemí, alespoň co se týče Evropské unie. I z těchto důvodu se zaměříme na její vývoj a posouzení v jednotlivých státech EU-NEW v porovnání s průměrem EU15. K tomu využijeme index genderové nerovnosti (Gender Inequality Index - GII). Index genderové nerovnosti je definován dle United Nations Development Programme (Rozvojový program - UNDP) (c2023) jako „ . . . souhrnný ukazatel nerovnosti žen a mužů, využívající tři dimenze: reprodukční zdraví, posílení postavení a trh práce. Ukazuje ztrátu potenciálu lidského rozvoje v důsledku nerovnosti mezi výkony žen a mužů v těchto dimenzích."Index jako takový se pohybuje v intervalu od 0 do 1, kde hodnota 0 značí rovnost mezi pohlavími a hodnota 1 naopak nerovnost mezi pohlavími.3 0 3 0 Více o metodice na: https://hdr.undp.org/ 126 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE Graf 46: Index genderové nerovnosti (0-1) v letech 1990 až 2021 0.45 0.05 0.00 -TOO H C N f O ^ L O ^ N O D O O H C N C O ^ L O ^ N a i í ^ O H C N I f O ^ L O ^ N t X I ^ O H ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ a ^ a ^ O O O O O O O O O O í H T H T H T H T H T H T H T H T H T H C N l C N CT^a^a^a^a^a^a^a^a^a^oooooooooooooooooooooo H H H H H H H H H H í N ( N ( N M M M f M M ( N ( N M t N M M t N [ N C N C N l í N Í N ( N C N •EU15 • Lotyšsko EU15MIN • Maďarsko EU15MAX • Polsko Bulharsko • Slovinsko •CR Slovensko Poznámka 1: průměr EU15 byl vypočítán na základě mediánu; EU15 MIN/MAX představuje minimální/maximální hodnotu v množině zemíEU15 = rozpětí. Poznámka 2: EU15 MIN - převážně Švédsko, koncem období také Dánsko; EU15 MAX do roku 2003 převážně Řecko, poté převážně VB, potažmo Německo. Zdroj: data UNDP - Human Development Reports, vlastní zpracování. Z grafu 46, znázorňujícího vývoj indexu genderové nerovnosti v letech 1990 až 2021, lze pozorovat nízké hodnoty průměru EU15, značící rovnost mezi pohlavími. Státy EU-NEW se v prvním roce pohybovaly kolem horní meze evropské patnáctky, Lotyšsko pak značně nad ní. K průměru EU15 v tomto ohledu následně nejvíce konvergovalo Slovinsko, které se v některých letech dokonce dostalo pod průměr EU15. Konvergenci k evropské patnáctce lze spatřovat i u jiných států EU-NEW, přičemž nejvýznamnější je u Lotyšska, které v roce 1990 mělo index vyšší než 0,4, ale v roce 2021 mělo již hodnotu indexu 0,15. Výjimkou je Maďarsko, které si v prvních letech od průměru EU15 drželo téměř shodný odstup, od roku 2003 pak spíše divergovalo, nicméně i tak se v celém období jeho index genderové nerovnosti snížil. V roce 2021 byla přesto hodnota GII nejvyšší právě v Maďarsku (0,22), poté v Bulharsku (0,21) a Slovensku (0,18) - průměr EU15 v porovnání s tím měl hodnotu GII = 0,06. Naopak nejnižší hodnota GII byla v roce 2021 ve Slovinsku (0,07), Polsku (0,11) a České republice (0,12). Zároveň se 127 ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO VÝVOJE v průběhu let snižoval rozptyl vEU15. Konkrétni hodnoty indexu genderové nerovnosti v letech 1990 až 2021 jsou uvedeny v příloze T. Z výše zmíněného lze tvrdit, že v celkovém měřítku není konvergence u zemí EU-NEW zřejmá (vyjma Slovinska), přesto však znatelně došlo ke zrovnoprávnění pohlaví, o čemž svědčí nižší hodnoty GII v roce 2020 v porovnání s rokem 1990. 128 ZÁVĚR 7 Závěr Diplomová práce na základě provedených analýz dospěla k několika závěrům. Z analýzy ekonomického vývoje vyplývá že konvergence států EU-NEW k průměru EU15 povětšinou proběhla a nadále probíhá, stejně jako dochází k posunu zemí EU-NEW na standardní úroveň vyspělých ekonomik. Důkazem je, že se snižuje rozpětí výkonnosti, respektive v zemích EU-NEW roste HDP na obyvatele rychleji než v průměru EU15 (i v důsledku zvyšování produktivity práce, jakožto zdroje ekonomického růstu), sbližují se celkové vládní výdaje, struktura ekonomiky se přibližuje západním standardům, tedy roste podíl služeb a soukromého sektoru na HDP a klesá podíl průmyslu a zemědělství na HDP, výše nezaměstnanosti a celkové zaměstnanosti se dostává na úroveň průměru EU15, či dochází ke konvergenci cenových hladin. Přesto je podstatné říci, že převážně Bulharsko ve většině ohledech zaostává za ostatními zeměmi EU-NEW. Stejně tak i přes fakt probíhající konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15 je vhodné zdůraznit, že se stále ve většině případech nachází pod úrovní průměru evropské patnáctky, případně i pod/na její spodní hranici. Například v Polsku, Lotyšsku a Bulharsku bylo v zemědělství zaměstnáno v roce 2019 stále výrazně vyšší procento celkové zaměstnanosti, než tomu bylo v zemích EU15. Konvergence je nej evidentnější v demografické oblasti. V zemích EU-NEW populace stárne rychleji než v průměru EU15, stejně jako je rychlejší růst neproduktivního obyvatelstva, čímž se objevuje problém, v podobě významné zátěže pro rozpočty, kterému budou muset jednotlivé státy čelit. Dopady se projevují již v současnosti u zemí s průběžným penzijním systémem (např. Česká republika). Dle analýzy rostly také očekávané délky dožití, a to jak mužů, tak žen. Z toho je zjevné, že docházelo ke zvyšování kvality života, avšak i přesto byla v posledních letech očekávaná délka dožití v zemích EU-NEW pod spodní hranící EU15. Stejně tak se k úrovni evropské patnáctky dostávala úhrnná plodnost, průměrný věk ženy při porodu a průměrný věk ženy a muže při vdávání/ženění, pravděpodobně i z důvodu rozšíření možností (př. vysokoškolské studium) a změny preferencí (př. preferování pracovní kariéry). V pozitivní smyslu také klesaly počty potratů a počty úmrtí kojenců, což nepochybně souvisí i s růstem HDP na obyvatele a zkvalitněním zdravotnictví. 129 ZÁVĚR Problematickou oblastí je do jisté míry institucionální oblast. Z analýzy je očividné, že se v posledních letech zhoršují politická práva a občanské svobody, ve spojení se snížením svobody tisku, v Bulharsku, Maďarsku a Polsku. Maďarsko je navíc od roku 2018 hodnoceno jako částečně svobodné. Konvergence pak není příliš zřejmá v oblasti nestrannosti a nezávislosti soudů. V celkovém pohledu nenastala konvergence k průměru EU15 ani v případě vnímaní korupce. Přesto je nutné upozornit na skutečnost, že výše zmíněné hodnotící ukazatele jsou tvořeny na základě expertních odhadů. V případě důvěry docházelo v průběhu let ke zvýšení/snížení, nicméně všeobecně důvěra zůstávala většinou pod úrovní průměru EU15. Co se týká formálních institucí v ekonomickém prostoru, je nutno říci, že ne ve všech sledovaných oblastech předpokládaná konvergence zemí EU-NEW k průměru EU15 nastala. Výjimkou je oblast zahájení podnikání, kde lze tvrdit, že ke konvergenci opravdu došlo u všech států, i když u Lotyšska v negativním slova smyslu (za cenu poklesu regulační účinnosti). Konvergence nenastala ani v rámci genderové rovnosti, nicméně důvodem je rychlejší snižování genderových rozdílů v zemích EU15, respektive ke zlepšení jinak zajisté došlo. Z celkového pohledu tak lze shrnout, že očekávaná konvergence zemí EU-NEW nebyla zřejmá v takovém měřítku, v jakém by se dalo očekávat. Nicméně nepochybně došlo k významné proměně jednotlivých ekonomik, které se z relativně „zaostalých" států dokázaly stát státy relativně „vyspělými" podobnými západním ekonomikám. Největší otazníky přesto zůstávají v případě Bulharska, které je poměrně daleko za očekáváním. 130 POUŽITÉ ZDROJE Použité zdroje ABRHÁM, Josef a Milan VOŠTA. Economic Growth and Convergence of the Enlarged European Union. Acta Oeconomica Pragensia [online]. 2011,19(5), 3-16. ISSN 05723043. Dostupné z: doi:10.18267/j.aop.343 ABRHÁM, Josef a Milan VOŠTA. Impact of the COVID-19 Pandemic on EU Convergence. Journal of Risk and Financial Management [online]. 2022,15(9). ISSN 1911-8074. Dostupné z: doi:10.3390/jrfml5090384 ALLEN, Mark a Rich HASS. The Transition in Central and Eastern Europe: The Experience of Two Resident Representatives. IMF Staff Papers [online]. 2001,48(1). Dostupné z: https://doi.org/10.2307/4621688 ANDOR, László. Fifteen Years of Convergence: East-West Imbalance and What the EU Should Do About it. Intereconomics [online]. 2019,54(1), 18-23. ISSN 0020-5346. Dostupné z: doi:10.1007/sl0272-019-0785-4 ASLUND, Anders a Valdis DOMBROVSKIS. How Latvia came through the financial crisis. Washington, DC: Peterson Institute for International Economics, 2011. ISBN 978-0-88132-602-4. BENEŠOVÁ, Veronika. Nestrannost a nezávislost soudů a soudců jako zásada organizace soudnictví. Olomouc, 2012. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci - Právnická fakulta. BENTOLILA, Samuel a Juan F. JIMENO. Spanish Unemployment: The End of the Wild Ride?. SSRN Electronic Journal [online]. 2003. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.413841 BILAS, Vlatka. Konvergencija i Evropská unija. Zbornik radova Ekonomskog fakulteta u Sarajevu [online]. 2007, 2007(27), 13-29. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article- detail?id=153890 BISCIARI, Patrick, Dennis ESSERS a Evelien VINCENT. Does the EU convergence machine still work and how will the Covid-19 crisis impact it?. The European Money and Finance Forum (SUERF) [online]. 2020, (172). Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/341736930_Does_the _EU_convergence_machine_still_work_and_how_will_the_Covid- 19_crisis_impact_it 131 POUŽITÉ ZDROJE BODEWIG, Christian a Cristobal RIDA0-CAN0. How Can Europe Upgrade Its "Convergence Machine"?. Intereconomics [online]. 2019,54(1), 11-18. Dostupné z: https://www.intereconomics.eu/ contents/year/2019/number/l /article/how-can-europe-upgrade-its-convergence-machine.html BOGETIC, Zeljko a Arye L. HILLMAN, ed. Financing government in the transition-Bulgaria [online]. The World Bank, 1995. ISBN 978-0- 8213-3388-4. Dostupné z: doi:10.1596/0-8213-3388-7 BOLLE, Michael, Paul DE GRAUWE, Miklós LOSONCZ, Thomas MEYER a Gunther SCHNABL. Eastward Enlargement of the Euro Zone. Intereconomics [online]. 2004,39(5), 236-253. Dostupné z: https://www.intereconomics.eu/contents/year/2004/number/5 /article/eastward-enlargement-of-the-euro-zone.html BONGARDT, Annette, Francisco TORRES, Carsten HEFEKER, Pierre WUNSCH a Christoph HERMANN. Convergence in the EU. Intereconomics [online]. 2013,48(2), 72-92. ISSN 0020-5346. Dostupné z: doi:10.1007/sl0272-013-0448-9 BURDA, Michael C. a Charles WYPLOSZ. Macroeconomics: a European text. 5th ed. Oxford: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19- 923682-4. CEIC- Financial data & Economic Indicators [online]. c2023. Dostupné z: https://www.ceicdata.com/en CIEŠLIK, Andrzej a Dominika Róza WCIŠLIK. Convergence among the CEE-8 economies and their catch-up towards the EU-15. Structural Change and Economic Dynamics [online]. 2020,55, 39-48. ISSN 0954349X. Dostupné z: doi:10.1016/j.strueco.2020.07.006 CIHELKOVÁ, Eva. Mezinárodní ekonomie II. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-054-6. CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: regiony a integrace. Praha: Grada, 2002. ISBN 8024701936. CZESANÝ, Slavoj a Zdenka JOHNSON. Ekonomický cyklus, hospodářská politika a bohatství zemí. V Praze: Oeconomica, 2012. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1863-3. DESLI, E. World economic convergence: Does the estimation methodology matter?. Economic Modelling [online]. 2020, 91,138- 147. Dostupné z: https://doi.Org/10.1016/j.econmod.2020.05.027 DIAZ DEL H0Y0, Juan Luis, Ettore DORRUCCI, Frigyes Ferdinand HEINZ a Sona MUZIKÁŘOVA. Real convergence in the euro area: A long-term perspective. European Central Bank - Occasional Paper 132 POUŽITÉ ZDROJE Series [online]. 2017. Dostupné z: https://data.europa.eu/doi/10.2866/121513 DOING BUSINESS [online]. The World Bank Group, c2023. Dostupné z: https://archive.doingbusiness.org/en/doingbusiness ECB - EUROPEAN CENTRAL BANK. Real convergence in the euro area: evidence, theory and policy implications. Economic Bulletin [online]. 2015,2015(5), 30-45. Dostupné z: https://www.europeansources.info/record/real-convergence-in- the-euro-area-evidence-theory-and-policy-implications/ ECOSPIRE. Catch-up effect. ECOSPIRE: The Economics Society [online]. New Delphi, c2023. Dostupné z: https://www.ecosbsc.com/economics/catch-up-effect ELEKES, Andrea a Peter HALMAI. Growth Model of the New Member States: Challenges and Prospects. Intereconomics [online]. 2013,48(2), 124-130. Dostupné z: https://www.intereconomics.eu/contents/year/2013/number/2 /article/growth-model-of-the-new-member-states-challenges- and-prospects.html ERBD - European Bank for Reconstruction and Development [online]. c2023. Dostupné z: https://www.ebrd.com/home EUROSTAT [online]. European Union, c2023. Dostupné z: https://ec.europa.eu / eurostat FASSMANN, Martin a Růžena VINTROVÁ. Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie: (ekonomická konvergence, konkurenceschopnost a sociální soudržnost). [Praha]: Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii, 2002. ISBN 80-238-8699-1. FEDAJEV, Aleksandra, Magdalena RADULESCU, Ana-Gabriela BABUCEA a Vladimir MIHAJLOVIC. Real Convergence in EU: Is There a Difference Between the Effects of the Pandemic and the Global Economic Crisis?. Politická ekonomie [online]. 2021, 69(5), 571-594. ISSN 00323233. Dostupné z: doi:10.18267/j.polek.l327 FIFEKOVÁ, Elena a Andrea VONDROVÁ. Catching-up Processes in Central European Countries. Journal of Eastern Europe Research in Business and Economics [online]. 2016, 1-13. ISSN 21690367. Dostupné z: doi:10.5171/2016.420774 FISCHER, Stanley a Alan GELB. The Process of Socialist Economic Transformation. Journal of Economic Perspectives [online]. 133 POUŽITÉ ZDROJE 1991,5(4), 91-105. ISSN 0895-3309. Dostupné z: doi:10.1257/jep.5.4.91 Flash Eurobarometer FL448: Perceived independence of the national justice systems in the EU among companies. In: European Commission [online]. c2017, 2017 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: doi:10.2838/9267 Flash Eurobarometer FL464: Fake News and Disinformation. In: European Commission [online]. c2018, 2018 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: doi:10.2759/559993Flash Eurobarometer FL475: Perceived independence of the national justice systems in the EU among companies. In: European Commission [online]. c2019, 2019 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: doi:10.2838/01579 Flash Eurobarometer FL484: Perceived independence of the national justice systems in the EU among companies. In: European Commission [online]. c2020, 2020 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: doi:10.2838/250682 Flash Eurobarometer FL504: Perceived independence of the national justice systems in the EU among companies. In: European Commission [online]. c2022, 2022 [cit. 2023-05-11]. Dostupné z: doi:10.2838/084544 FRÄSER INSTITUTE [online]. c2023. Dostupné z: https://www.fraserinstitute.org/about FREEDOM HOUSE [online]. Washington, c2023. Dostupné z: https://freedomhouse.org/ GUGLER, Klaus, Heinz J. HANDLER a Manfred SCHEKULIN. Central Europe as an Economic Area? Prospects for Further Economic Integration from an Austrian Perspective. SSRN Electronic Journal [online]. 1995. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3189864 HANČLOVÁ, Jana. Makroekonometrické modelování české ekonomiky a vybraných ekonomik EU. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010. ISBN 978- 80-248-2353-9. HARE, Paul G. Hungary: In Transition to a Market Economy. Journal of Economic Perspectives [online]. 1991,5(4), 195-201. ISSN 0895- 3309. Dostupné z: doi:10.1257/jep.5.4.195 HARE, Paul, Tamas REVESZ, Petr AVEN, Gabor OBLATH a HansWerner SINN. Hungary's Transition to the Market: The Case against a 'Big-Bang'. Economic Policy [online]. 1992, 7(14). ISSN 02664658. Dostupné z: doi:10.2307/1344516 134 POUŽITÉ ZDROJE HERRMANN, Sabine a Axel JOCHEM. Real and nominal convergence in the central and east European accession countries. Intereconomics [online]. 2003,38(6), 323-327. ISSN 0020-5346. Dostupné z: doi:10.1007/BF02914022 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978- 80-7179-861-3. HOLMAN, Robert. Transformace české ekonomiky: v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000. Ekonomika, právo, politika. ISBN 80- 902795-6-2. Human Development Reports [online]. UNDP, c2023. Dostupné z: https://hdr.undp.org/data-center/thematic-composite- indices/gender-inequality-index#/indicies/GII IMF - INTERNATIONAL MONETARY FUND [online]. c2023. Dostupné z: https://www.imf.org/en/Home INGLEHART, R., C. HAERPFERH, A. MORENO, C. WELZEL, K. KIZILOVA, J. DIEZ-MEDRANO, M. LAGOS, P. NORRIS, E. PONARIN & B. PURANEN a kol. (eds.). 2014. World Values Survey: All Rounds Country-Pooled Datafile Version: https://www.worldvaluessurvey.org/WVSDocumentatio nWVL.jsp . Madrid: JD Systems Institute. JANOWSKI, Andrzej. Educational Restructuring and Change: PostCommunist Educational Transformation in Poland. ORBIS SCHOLAE [online]. 2018,1(2), 80-108. ISSN 2336-3177. Dostupné z: doi:10.14712/23363177.2018.167 KAUFMANN, Daniel, Aart KRAAY a Massimo MASTRUZZI. The Worldwide Governance Indicators: Methodology and Analytical Issues. World Bank Policy Research Working Paper No. 5430 [online]. 2010. KOMÁREK, Luboš, Kamila KOPRNICKÁ a Petr KRÁL. A Long-Term Real Appreciation as the Phenomenon of Economic Convergence. Politická ekonomie [online]. 2010, 58(1), 70-91. ISSN 00323233. Dostupné z: doi:10.18267/j.polek.720 KOTIOS, Angelos. The European Union's Balkan development policy. Intereconomics [online]. 2001,36(4), 196-207. ISSN 0020- 5346. Dostupné z: doi:10.1007/BF02929976 135 POUŽITÉ ZDROJE KOUBA, Karel, Ondřej VYCHODIL a Jitka ROBERTS. Privatizace bez kapitálu: zvýšené transakční náklady české transformace. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0954-1. KOWALSKI, Tadeusz. Comparative analysis of economic transformation in Poland and selected central European countries. Poznan-Atlanta MBAWorking Papers in Management, Finance and Economics, Poznan University of Economics [online]. 2009,1 2009(1). Dostupné z: https://mpra.ub.uni- muenchen.de/16610/ KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 3., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: CH. Beck, 2014. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-502-2. LEE, Keun.Schumpeterian Analysis of Economic Catch-up [online]. Cambridge University Press, 2014. ISBN 9781107042681. Dostupné z: doi:10.1017/CBO9781107337244 MANKIW, N. Gregory. Macroeconomics. 11th ed. New York: Worth Publishers, 2022. ISBN 978-1-319-46688-6. MATKOWSKI, Zbigniew a Mariusz PRÓCHNIAK. Economic Convergence Between the CEE-8 and the European Union. Eastern European Economics [online]. 2014,45(1), 59-76. ISSN 0012-8775. Dostupné z: doi:10.2753/EEE0012-8775450103 Maddison Project Database, version 2020. Bolt, JUTTA and Jan Luiten van ZANDEN (2020). Dostupné z: https://www.rug.nl/ggdc/historicaldevelopment/maddison/relea ses/maddison-project-database-2020?lang=en MLYNARZEWSKA-BOROWIEC, Izabela. Neoclassical and technological catching-up as the channels of the real convergence process in the European Union. International Journal of Business and Economic Sciences Applied Research [online]. 2017,10(2), 7-18. ISSN 24080101. Dostupné z: doi:10.25103/ijbesar.l02.01 MUCHA-LESZKO, Bogumila a Magdalena K. KAKOL. Poland's Catchingup Process in the European Union against the Background of Other Visegrád Countries. Journal of Eastern Europe Research in Business and Economics [online]. 2021,2021, 1-16. ISSN 21690367. Dostupné z: doi:10.5171/2021.806834 NACHTIGAL, Vladimír a Vladimír TOMŠÍK. Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii. Praha: Linde, 2002. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201-361-0. 136 POUŽITÉ ZDROJE OECD. Average wages [online]. c2023. Dostupné z: https://data.oecd.org/earnwage/average-wages.htm OECD. OECD Employment and Labour Market Statistics [online]. c2023 [cit. 2023-05-05]. Dostupné z: doi:10.1787/lfs-data-en PEREZ-TRUJILLO, Manuel a Maricruz LACALLE-CALDERON. The impact of knowledge diffusion on economic growth across countries. World Development [online]. 2020,132. ISSN 0305750X. Dostupné z: doi:10.1016/j.worlddev.2020.104995 PLESKOVIC, Boris a Jeffrey D. SACHS. Political Independence and Economic Reform in Slovenia. In: BLANCHARD, Olivier Jean, Kenneth A. FR00T a Jeffrey D. SACHS. The Transition in Eastern Europe, Volume 1, Country Studies [online]. Chicago: UNIVERSITY OF CHICAGO PRESS - National Bureau of Economic Research, 1994, s. 191-220. ISBN 0-226-05660-0. Dostupné z: https://www.nber.org/books-and-chapters/transition-eastern- europe-volume-l-country-studies/political-independence-and- economic-reform-slovenia POŠTA, Vít. Makroekonomická analýza na příkladu české ekonomiky. V Praze: C.H. Beck, 2018. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80- 7400-720-0. Resolution on the rule of law and fundamental rights in Bulgaria. In: European Parliament, 2020, 2020/2793(RSP). Dostupné také z: https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedu re.do?lang=en&reference=2020/2793fRSPl ROJÍČEK, Marek, Vojtěch SPĚVÁČEK, Jan VEJMĚLEK, Eva ZAMRAZIL0VÁ a Václav ŽĎÁREK. Makroekonomická analýza: teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, 2016. Expert (Grada). ISBN 978- 80-247-5858-9. SCHÓNFELDER, Nina a Helmut WAGNER. Institutional convergence in Europe. Economics [online]. 2019,13(1). ISSN 1864-6042. Dostupné z: doi:10.5018/economics-ejournal.ja.2019-3 SIRŮČEK, Pavel. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 978-80- 86175-53-9. SPĚVÁČEK, Vojtěch a Růžena VINTROVÁ. Growth, Stability and Convergence of the Czech Economy in the Years 2001- 2008. Politická ekonomie [online]. 2010,58(1), 20-50. ISSN 00323233. Dostupné z: doi:10.18267/j.polek.718 137 POUŽITÉ ZDROJE SPĚVÁČEK, Vojtěch. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociálni aspekty. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-86131- 32-7. STAEHR, Karsten. Economic Growth and Convergence in the Baltic States: Caught in a Middle-Income Trap?'. Intereconomics [online]. 2015,50(5), 274-280. ISSN 0020-5346. Dostupné z: doi:10.1007/sl0272-015-0551-l STANIŠIČ, Nenad. The effects of the economic crisis on income convergence in the European Union. Acta Oeconomica [online]. 2012,62(2), 161-182. ISSN 0001-6373. Dostupné z: doi:10.1556/aoecon.62.2012.2.2 ŠIKULOVA, Ivana. Konvergencia v procese európskej menovej integrácie. Bratislava: Ekonomický ústav SAV, 2006. ISBN 80-7144- 155-4. ŠKOLNÍK, Milan a Milan ŠKOLNÍK. Korupce a důvěra ve veřejnou správu v postkomunistické Evropě. ORBIS SCHOLAE [online]. 2020,12(1), 20-39. ISSN 2336-3177. Dostupné z: doi:10.14712/1803-8220/25_2019 Transition Report 1996: Infrastructure and Savings. 1996. London: European Bank for Reconstruction and Development. ISBN 1 898802 04 1. ISSN 1356-3424. Transition Report 1997: Enterprise performance and growth. 1997. London: European Bank for Reconstruction and Development. ISBN 1 898802 07 6. ISSN 1356-3424. TRANSPARENCY INTERNATIONAL [online]. c2023. Dostupné z: https://www.transparency.org/en/ TSOLOVA, Tsvetia. Bulgaria raises 2019 fiscal shortfall over F-16 aircraft purchase. Reuters [online]. c2023, 15 July 2019. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-bulgaria-budget-defence- idUSKCNlUA004 UNCTADstat [online]. Geneva: UNCTAD - United Nations Conference on Trade and Development, c2023. VIDA, Krisztina. Analysing catching-up trends of the Visegrád countries: heading towards more convergence [online]. 2015, 177-194. Dostupné z: http://real.mtak.hu/34169/ VISKOVIC, Josip, Pasko BURNAC a Ivan RAMLJAK. Different convergence rates of new EU member states: Panel data analysis of the causes. Croatian Operational Research Review [online]. 138 POUŽITÉ ZDROJE 2020,11(2), 291-300. ISSN 18480225. Dostupné z: doi:10.17535/crorr.2020.0023 VOLEK, Tomáš. Sbližování úrovně produktivity práce v průmyslu zemí Visegrádské skupiny a Německa. České Budějovice, 2021. Habilitační práce. Jihočeská univerzita - Ekonomická fakulta. World Bank Open Data [online]. The World Bank Group, c2023. Dostupné z: https://data.worldbank.org/ WORLD HEALTH ORGANIZATION. Abortions per 1000 live births. World Health Organization: European Region: European Health Information Gatewey [online]. c2023. Dostupné z: https://gateway.euro.who.int/en/indicators/hfa 586-7010- abortions-per-lOOO-live-births/ WORLD VALUES SURVEY ASSOCIATION [online]. c2020. Dostupné z: https://www. worldvaluessurvey.org/wvs.jsp ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Praha: CH. Beck, 2003. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-7179-472-4. ŽÍDEK, Libor. Evaluation of Economic Transformation in Hungary, review of Economic Perspectives [online]. 2014,14(1), 55-88. ISSN 1804-1663. Dostupné z: doi:10.2478/revecp-2014- 0004 ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky: 1989-2004. V Praze: CH. Beck, 2006. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-7179-922-x. ŽÍDEK, Libor. Transformation in Poland. Review of Economic Perspectives [online]. 2011,11(4), 237-270. ISSN 1804-1663. Dostupné z: doi:10.2478/vl0135-011-0015-x ZIZMOND, Egon. Slovenia. One Year of Independence. Europe-Asia Studies AS, no. 5 (1993): 887-905. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/153061. 139 POUŽITÉ ZDROJE Příloha A HDP na obyvatele A.1 HDP na obyvatele v PPP v letech 1990 až 2021 (v USD, konstantní ceny roku 2017) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 34 157 33 898 34 269 33 906 34 576 35 177 35 547 38 190 40 252 41 502 42 928 43 348 43 417 43 089 44118 44 787 Bulharsko 12 508 11565 10 840 10 765 10 998 11363 12 017 10 383 10 849 9 994 10 504 11125 12 037 12 768 13 702 14 780 ČR 23 585 20 896 20 769 20 760 21 356 22 759 23 757 23 659 23 597 23 948 24 977 25 833 26 290 27 240 28 542 30 384 Lotyšsko - - - 9 599 9 959 10 948 11752 12 174 12 990 13 991 15 158 16 594 18 166 20 332 Maďarsko - 16430 15 932 15 859 16 349 16 615 16 657 17 216 17 929 18 532 19412 20 249 21270 22 200 23 363 24415 Polsko 11259 10432 10 662 11033 11 592 12 399 13 147 13 985 14 629 15 311 16178 16 386 16 727 17 324 18 198 18 845 Slovinsko - - 21480 22 182 23 334 24152 25 421 26 277 27 079 27 994 28 805 30 042 31129 Slovensko 11664 11840 12 526 13 219 14 064 14 870 15 456 15 423 15 625 16 162 16 897 17 838 18 784 20 026 Rakousko 37 495 38400 38 774 38 659 39 435 40425 41319 42 137 43 598 45 061 46470 46 879 47419 47 633 48 633 49 387 Belgie 35 507 36 024 36 427 35 936 36 981 37 784 38 209 39 562 40 252 41 583 43 024 43 348 43 891 44161 45 540 46 342 Dánko 39 028 39469 40109 39 980 41970 43 016 44 013 45 260 46 096 47 299 48 907 49133 49 205 49 263 50 447 51483 Finsko 32 939 30 832 29 649 29 310 30 341 31500 32 548 34 507 36 293 37 795 39 894 40 842 41439 42 169 43 725 44 787 Francie 33 843 33 898 34 269 33 906 34 576 35 177 35 547 36 248 37409 38 490 39 726 40 220 40 381 40 426 41 265 41638 Německo 36 699 38 294 38 735 38105 38 882 39 366 39 569 40 219 41023 41770 42 928 43 577 43 417 43 089 43 605 43 949 Řecko 24 263 24 717 24 700 24162 24 523 24 921 25 521 26 534 27416 28 150 29134 30 180 31249 32 981 34 565 34 670 Irsko 26 706 27 066 27 780 28 386 29 902 32 615 34 746 38 190 41107 44 927 48 500 50 267 52 343 53 049 55 624 57 549 Itálie 36 586 37123 37 407 37 065 37 855 38 947 39 429 40 130 40 845 41 502 43 054 43 869 43 915 43 781 44118 44 261 Lucembursko 70 861 75 962 76 323 78469 80 365 80 379 80 401 83 703 88186 94115 99 302 101143 103 317 104 743 107 635 108 632 Nizozemsko 36 461 37 058 37 406 37 613 38 494 39498 40 692 42 235 43 934 45 839 47422 48161 47 958 47 807 48 587 49467 Portugalsko 23 557 24 643 24 930 24 391 24 560 25 524 26 319 27 355 28 526 29 473 30 383 30 756 30 824 30 423 30 893 31077 Španělsko 27 528 28158 28 280 27 844 28 372 29 026 29 674 30 644 31858 33 154 34 738 35 855 36 317 36 730 37 229 37 942 Švédsko 34 157 33 536 32 954 32 086 33 111 34 234 34 719 35 765 37 286 38 839 40 625 41104 41870 42 678 44 354 45 440 Velká Británie 31538 31094 31134 31833 32 973 33 719 34 274 35 679 36 698 37 679 39 081 39 771 40 304 41369 42 099 42 927 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 46 412 48 557 47 963 45 044 46 999 48155 48 211 48 205 48 749 49 456 49 830 50 442 51113 51 977 48 979 51740 Bulharsko 15 906 17 090 18 265 17 768 18 161 18 662 18 912 18 911 19 203 19 988 20 741 21470 22 206 23 266 22 480 24 394 ČR 32 353 33 956 34 580 32 783 33 483 34 002 33 688 33 661 34 387 36 168 37 015 38 825 39 941 40 990 38 640 40 741 Lotyšsko 22 976 25 467 24 900 21704 21173 22117 23 970 24 715 25 423 26 628 27 509 28 674 30 051 31 039 30 569 32 081 Maďarsko 25 418 25 528 25 829 24162 24 478 25 005 24 821 25 338 26481 27 528 28 217 29 501 31123 32 649 31232 33 593 Polsko 20 013 21437 22 335 22 952 23 693 24 874 25 259 25 490 26488 27 668 28497 29 958 31739 33 160 32 547 34 916 Slovinsko 32 813 34 907 36 075 33 052 33 351 33 568 32 613 32 234 33 094 33 800 34 853 36 508 37 996 39 034 37 098 40 036 Slovensko 21726 24 072 25 392 23 975 25 562 26211 26 511 26 650 27 343 28 728 29 249 30 062 31230 31 973 30 868 31866 Rakousko 50 841 52 565 53 166 51031 51 843 53 179 53 297 52 998 52 933 52 874 53 346 54173 55 217 55 806 51988 54121 Belgie 47 213 48 590 48 424 47 065 47 973 48155 48 211 48 205 48 749 49 456 49 830 50 442 51113 51 977 48 979 51740 Dánko 53 322 53 569 52 983 50114 50 825 51293 51216 51479 52 048 52 893 54185 55 357 56179 56 814 55 519 57 963 Finsko 46 412 48 664 48 818 44 662 45 875 46 826 45 952 45 329 44 977 45 073 46 207 47 570 48 049 48 583 47 444 48 753 Francie 42 363 43 124 42 993 41544 42 146 42 862 42 789 42 814 43 021 43 346 43 705 44 577 45 246 45 923 42 233 44 993 Německo 45 678 47101 47 643 45 044 46 999 49 758 49 872 49 954 50 846 51159 51880 53 071 53 431 53 874 51840 53 180 Řecko 36 520 37 620 37 394 35 692 33 693 30 318 28 323 27 811 28130 28 260 28 240 28 605 29141 29 722 27 104 29 548 Irsko 58 812 60170 56 313 52 903 53 501 53 712 53 482 53 800 58 028 71491 72 107 77 749 83 340 86 681 91100 102 496 Itálie 44 918 45 357 44 624 42 075 42 664 42 892 41 502 40 268 39 899 40 248 40 838 41 581 42 046 42 739 39 065 41929 Lucembursko 113 346 120 648 118155 112 230 114 344 112 998 112 137 113 051 113 314 113 183 116 284 114 986 114164 114 542 111 751 115 683 Nizozemsko 51097 52 910 53 848 51608 52 033 52 594 51 860 51640 52 187 52 974 53 848 55 089 56 061 56 784 54 275 56 617 Portugalsko 31525 32 252 32 308 31269 31798 31305 30 157 30 043 30445 31119 31848 33 045 34 041 34 946 32 011 33 675 Španělsko 38 837 39499 39 218 37410 37 298 36 863 35 750 35 364 35 964 37 374 38477 39 529 40 255 40 760 35 968 37 913 Švédsko 47 292 48 557 47 963 45 493 47 791 48 947 48 301 48 462 49 259 50 929 51334 51948 52 349 52 851 51331 53 613 Velká Británie 43 533 44 303 43 888 41592 42 270 42 389 42 705 43 192 44 247 44 948 45 575 46 372 46 878 47 362 41 984 44 979 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 140 POUŽITÉ ZDROJE A.2 HDP na obyvatele v PPP v letech 1995 až 2020 (v %; EU15= 100%) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 EU15 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Bulharsko 37 31 25 26 24 24 26 27 29 30 33 33 36 ČR 66 67 65 63 62 62 64 64 67 69 71 71 74 L o t y š s k o 26 27 29 30 30 31 33 35 38 41 45 47 51 M a ď a r s k o 44 43 43 44 44 45 48 51 53 54 55 55 54 Polsko 37 38 40 40 41 41 40 41 42 44 45 45 47 Slovinsko 65 65 67 68 69 68 69 71 73 75 76 76 78 Slovensko 41 43 44 45 43 43 45 47 49 50 53 56 60 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Bulharsko 38 39 40 41 42 42 43 44 45 46 48 49 52 ČR 76 78 76 76 76 77 79 81 81 84 85 87 88 L o t y š s k o 53 48 48 51 55 57 58 59 60 62 64 65 68 M a ď a r s k o 57 58 59 60 60 62 63 64 63 63 66 68 70 Polsko 50 54 56 59 60 60 61 63 63 64 66 68 72 Slovinsko 81 77 76 76 75 75 75 75 76 79 81 83 84 Slovensko 64 64 69 69 70 70 71 71 67 65 65 66 68 Zdroj: Eurostat. 141 POUŽITÉ ZDROJE Příloha B Podíl exportu na HDP v letech 1990 až 2021 (%) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 27,92 26,09 25,54 30,41 32,16 33,53 34,25 37,03 37,19 37,60 42,03 39,76 39,14 37,32 38,62 40,27 Bulharsko 33,12 43,48 47,11 38,21 45,05 32,34 48,5 49,58 41,94 42,75 36,22 34,88 33,65 34,42 40,96 42,53 ČR 32,92 38,43 39,86 39,94 37,1 40,21 38,13 40,25 42,05 42,76 48,09 48,86 45 46,73 57,06 61,81 Lotyšsko - - - - - 34,56 40,42 39,7 39,24 35,03 36,78 38 36,54 36,05 38,91 42,97 Maďarsko - 28,77 27,61 23,19 25,4 39,19 41,88 47,91 52,93 55,64 66,86 64,88 58,14 56,34 59,56 62,52 Polsko - - - - - 22,94 22,07 23,33 25,95 24,09 27,19 27,19 28,71 33,35 34,24 34,61 Slovinsko - - - - - 45,44 46,13 47,56 47,5 44,11 50,14 51,75 52,32 51 55,05 59,81 Slovensko 23,81 41,58 63,24 52,45 55,32 53,93 49,29 53,61 45,52 46,35 53,21 57,12 56,97 62,33 69,05 72,3 Rakousko 35,7 34,59 33,16 31,46 32,16 33,53 34,25 37,03 38,35 39,36 43,35 44,62 45,32 44,57 46,87 48,62 Belgie 61,61 60,23 58,81 56,11 58,42 60,11 61,19 64,79 64,17 64,56 72,55 71,61 70,83 69,04 70,91 74,28 Dánko 36,42 37,68 36,95 36,57 36,85 36,61 37,07 37,76 37,19 39,35 44,85 45,55 45,7 43,84 43,93 47,45 Finsko 22,15 21,27 25,54 31,38 34,04 35,76 36,32 37,78 37,44 37,6 42,03 39,76 39,14 37,32 38,62 40,27 Francie 20,98 21,33 21,33 20,79 21,66 22,62 23,06 25,52 26,13 26,08 28,59 28,27 27,53 26,11 26,47 27,03 Německo 22,84 23,66 22,19 20,31 21,11 21,99 22,86 25,36 26,41 26,96 30,85 31,84 32,59 32,81 35,71 38,06 Řecko 14,78 14,2 14,88 14,05 14,45 14,43 14,29 16,22 16,3 19,26 23,72 22,79 20,11 18,54 20,71 21,31 Irsko 54,71 55,58 58,41 63,37 67,96 73,52 74,91 77,12 84,32 86,46 94,39 95,22 90,45 80,84 80,48 79,53 Itálie 18,26 17,04 17,48 20,4 21,87 24,67 23,7 24,15 24,06 23,2 25,63 25,65 24,41 23,3 24,01 24,6 Lucembursko 99,71 99,61 98,6 98,86 102,14 104,48 107,98 116,22 127,7 129,94 147,64 146,2 136,36 132,85 143,73 153,82 Nizozemsko 54,41 55,11 53,38 52,61 54,74 57,22 57,39 60,36 59,34 59,91 66,03 63,3 60,15 59,28 62,67 65,63 Portugalsko 29,17 26,55 24,46 23,6 25,13 26,77 26,55 27,15 27,33 26,48 28,2 27,44 27,07 27,37 27,67 27,08 Španělsko 15,72 15,76 16,19 17,71 20,31 21,83 23,03 25,67 26,1 26,35 28,56 27,86 26,55 25,63 25,41 24,98 Švédsko 27,92 26,09 25,96 30,41 33,6 37,12 36,03 39,13 40,02 40,11 43,26 42,92 41,25 40,33 42,69 45,02 Velká Británie 23,36 22,63 22,96 24,87 26,11 25,79 26,37 25,77 24,43 24,28 25,62 25,52 24,44 23,97 23,98 25,18 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 43,07 43,83 44,90 38,12 42,57 45,06 45,03 42,53 43,27 43,77 42,69 43,73 45,68 46,67 43,01 45,49 Bulharsko 46,98 52,36 52,48 42,22 50,11 58,8 60,35 64,58 64,6 63,8 63,87 66,99 65,7 63,93 56,12 61,33 ČR 64,88 66,1 62,95 58,35 65,54 70,82 75,65 76,06 81,95 80,56 79,11 79,03 76,94 73,88 69,95 72,73 Lotyšsko 39,75 38,26 39,26 42,21 53,26 59,78 61,44 60,4 61,15 60,28 59,61 61,59 61,46 59,81 59,9 63,47 Maďarsko 73,78 77,82 79,18 74,22 81,11 86,08 85,88 85,41 87,12 87,53 86,4 85,92 83,76 81,55 78,73 81,55 Polsko 37,82 38,52 37,81 37,14 40,09 42,57 44,28 45,98 46,49 47,45 50,27 52,06 52,75 53,2 52,99 57,91 Slovinsko 64,87 67,9 66,31 57,26 64,27 70,25 72,89 74,22 76,15 77,15 77,6 83,13 84,79 83,7 77,74 83,63 Slovensko 81,24 83,38 80,15 68,04 76,56 84,34 90,83 93,44 91,4 91,6 93,47 95,07 95,84 91,9 85,07 93,8 Rakousko 50,84 52,56 53,25 45,21 51,26 53,95 53,97 53,44 53,39 53,09 52,41 54,05 55,46 55,76 51,61 55,9 Belgie 76,8 78,3 80,88 68,83 75,85 80,7 80,4 79,32 79,8 77,81 79,43 83,18 83,08 82,4 79,45 86,86 Dánko 50,73 51,48 54,18 47,13 50,52 53,82 54,63 54,83 54,61 55,42 53,43 55,08 56,56 58,65 54,93 59,66 Finsko 43,07 43,83 44,9 36,08 38,41 38,9 38,81 38,02 36,48 35,41 34,81 37,55 38,47 39,88 35,92 39,42 Francie 27,94 27,85 28,12 24,84 26,79 28,42 29,2 29,36 29,67 30,59 30,25 30,95 31,71 31,59 27,45 29,45 Německo 41,43 43,32 43,8 38,12 42,57 45,06 46,31 45,42 45,62 46,92 46,07 47,16 47,31 46,67 43,01 47,03 Řecko 21,17 22,52 23,36 18,98 21,8 25,49 28,74 30,21 32,49 32,13 31,29 35,03 38,99 40,11 31,99 40,87 Irsko 79,03 80,84 84,33 93,56 103,24 103,26 104,42 104,01 110,12 122,1 121,7 121,02 122,78 127,88 133,34 134,41 Itálie 26,17 27,36 26,86 22,4 25,07 26,87 28,38 28,63 29,11 29,72 29,33 30,73 31,35 31,6 29,44 32,67 Lucembursko 167,74 169,58 161,49 147,93 162,71 169,49 171,21 176,38 182,78 191,84 191,1 192,75 197,5 204,32 199,62 211,43 Nizozemsko 68,18 68,78 69,79 62,24 69,8 75,5 79,5 79,88 80,58 82,66 79,54 83,39 84,68 82,54 78,27 82,98 Portugalsko 30,36 31,19 31,26 27,29 30,07 34,45 37,78 39,61 40,22 40,62 40,21 42,72 43,45 43,51 37,05 41,59 Španělsko 25,24 25,98 25,62 23,06 25,95 29,53 31,46 32,95 33,47 33,61 33,86 35,13 35,15 34,91 30,8 34,93 Švédsko 47,49 47,61 49,09 43,45 44,68 45,27 45,03 42,53 43,27 43,77 42,69 43,73 45,68 47,81 43,85 45,49 Velká Británie 27,43 25,42 27,31 26,63 28,56 31,09 30,37 30,05 28,39 27,63 28,65 30,67 31,23 31,26 29,24 27,95 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu Zdroj: data Světová banka. 142 POUŽITÉ ZDROJE Příloha C Vládní dluh v letech 1990 až 2021 (% HDP) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 55,9 56,1 58,1 60,6 63,7 67,9 67,8 63,1 61,4 60,1 54,2 54,0 51,2 49,3 49,1 48,8 Bulharsko - - 170,6 289,6 172,3 104,3 141,3 96,2 67,5 75,3 71,5 65,8 53,0 45,7 37,5 29,0 ČR - - - 18,3 16,6 13,6 11,6 12,2 14,0 15,2 17,0 22,7 25,8 28,2 28,4 27,7 Lotyšsko - - - - 9,6 9,5 8,7 7,3 9,6 14,4 14,7 17,5 14,9 14,3 13,7 11,1 Maďarsko 63,7 74,2 76,5 87,2 86,2 84,2 71,4 62,0 60,1 60,0 55,2 51,7 54,9 57,4 58,2 60,1 Polsko 90,0 77,2 82,2 84,2 64,5 48,9 43,3 42,8 38,8 39,5 36,5 37,3 41,7 46,6 45,1 46,6 Slovinsko - - - 21,1 17,9 18,2 21,6 22,1 22,7 23,7 25,9 26,1 27,4 26,8 26,9 26,4 Slovensko - - 21,5 27,6 24,3 21,6 30,6 33,0 33,9 47,1 50,5 51,1 45,3 43,2 41,7 34,7 Rakousko 55,9 56,1 56,0 60,6 63,7 67,9 67,8 63,1 68,8 61,1 65,7 66,4 67,0 64,9 64,8 68,3 Belgie 130,3 131,8 134,7 138,9 137,1 131,3 129,0 124,3 119,2 115,4 109,6 108,2 105,4 101,7 97,2 95,1 Dánko 69,4 70,2 66,8 78,6 75,2 71,4 68,3 64,3 60,3 56,8 52,4 48,5 49,1 46,2 44,2 37,4 Finsko 13,9 21,9 39,3 54,1 56,1 55,2 55,3 52,2 46,8 44,0 42,4 40,9 40,1 42,7 42,6 39,9 Francie 35,6 36,5 40,2 46,6 49,9 56,1 60,0 61,4 61,4 60,5 58,9 58,3 60,3 64,4 65,9 67,4 Německo 40,9 39,0 41,5 45,1 47,5 54,9 57,8 58,9 59,5 60,4 59,3 58,2 59,9 63,5 65,2 67,5 Řecko 73,8 75,3 80,6 101,1 99,1 99,8 102,2 100,3 98,3 99,7 105,8 108,0 105,8 102,3 103,7 108,3 Irsko 92,7 93,8 90,6 93,4 88,0 78,5 69,8 61,6 51,4 46,6 36,4 33,6 30,9 29,8 28,1 26,1 Itálie 94,8 98,1 104,8 114,8 120,9 119,4 119,1 116,8 114,1 113,3 109,0 108,9 106,4 105,5 105,1 106,6 Lucembursko 4,7 4,1 4,8 6,0 5,5 10,3 10,2 10,1 9,5 8,4 7,5 7,6 7,5 7,4 7,8 8,0 Nizozemsko 75,1 74,9 75,7 76,8 73,6 72,2 70,5 64,9 61,7 57,5 50,9 48,2 47,5 48,7 49,1 48,5 Portugalsko 60,2 63,9 58,1 57,2 60,4 62,2 63,3 58,7 55,6 55,4 54,2 57,4 60,0 63,9 67,1 72,2 Španělsko 41,4 41,9 44,2 54,6 57,1 61,7 65,7 64,4 62,5 60,8 57,8 54,0 51,2 47,7 45,4 42,4 Švédsko 38,7 46,6 58,6 65,7 68,2 68,3 68,7 67,4 65,1 60,1 50,2 51,8 49,8 49,3 48,5 48,8 Velká Británie 27,5 27,8 33,1 41,3 40,0 44,3 43,9 43,2 40,9 39,4 37,8 35,1 35,5 36,7 39,8 41,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 44,1 43,0 53,8 64,6 82,0 81,1 84,1 84,8 86,5 84,4 82,5 78,6 74,0 70,6 83,3 82,9 Bulharsko 27,1 24,2 18,8 21,3 22,1 21,2 22,8 23,6 33,7 31,6 35,8 31,7 28,8 26,8 32,7 35,2 ČR 27,6 27,3 28,1 33,4 37,1 39,7 44,2 44,4 41,9 39,7 36,6 34,2 32,1 30,0 37,6 42,0 Lotyšsko 9,1 7,2 16,1 32,4 40,1 38,5 36,7 35,9 38,5 34,6 38,6 39,0 37,1 36,7 43,3 45,7 Maďarsko 64,1 65,2 71,2 77,5 79,6 79,9 77,6 76,2 75,3 73,9 72,8 70,2 67,3 63,9 77,6 74,4 Polsko 47,3 44,5 46,7 49,8 53,5 54,7 54,4 56,5 51,1 51,3 54,2 50,6 48,8 45,6 57,1 53,8 Slovinsko 26,1 22,8 21,8 34,5 38,3 46,5 53,6 70,0 80,3 82,6 78,5 74,2 70,3 65,4 79,6 74,4 Slovensko 31,4 30,3 28,6 36,4 40,8 43,3 51,9 54,9 53,7 51,8 52,4 51,6 49,6 48,1 59,7 63,1 Rakousko 67,0 64,7 68,4 79,6 82,4 82,2 81,7 81,0 83,8 84,4 82,5 78,6 74,0 70,6 83,3 82,9 Belgie 91,5 87,3 93,2 100,2 100,3 103,5 104,8 105,5 107,0 105,2 105,0 102,0 99,8 97,7 112,8 108,4 Dánko 31,5 27,3 33,3 40,2 42,6 46,1 44,9 44,0 44,3 39,8 37,2 35,9 34,0 33,7 42,2 36,6 Finsko 38,0 33,9 32,6 41,5 46,9 48,3 53,6 56,2 59,8 63,6 63,2 61,2 59,8 59,6 69,0 66,2 Francie 64,6 64,5 68,8 83,0 85,3 87,8 90,6 93,4 94,9 95,6 98,0 98,1 97,8 97,4 114,7 112,6 Německo 66,9 64,2 65,7 73,2 82,0 79,4 80,7 78,3 75,3 71,9 69,0 64,6 61,3 58,9 68,0 69,6 Řecko 104,5 104,0 110,3 127,8 147,5 184,0 162,1 178,8 181,8 179,1 183,7 183,2 190,7 185,6 212,4 199,4 Irsko 23,6 23,9 42,5 61,8 86,2 110,5 119,6 120,0 104,3 76,7 74,3 67,6 63,0 57,2 58,4 55,3 Itálie 106,7 103,9 106,2 116,6 119,2 119,7 126,5 132,5 135,4 135,3 134,8 134,2 134,4 134,1 155,3 150,8 Lucembursko 8,2 8,1 14,6 15,3 19,1 18,5 20,9 22,4 21,9 21,1 19,6 21,8 20,8 22,3 24,8 24,3 Nizozemsko 44,1 42,0 53,8 55,8 59,4 61,8 66,4 67,8 68,0 64,6 61,9 56,9 52,4 48,5 54,6 52,3 Portugalsko 73,7 72,7 75,6 87,8 100,2 114,4 129,0 131,4 132,9 131,2 131,5 126,1 121,5 116,6 135,2 127,4 Španělsko 39,1 35,8 39,7 53,3 60,5 69,9 90,0 100,5 105,1 103,3 102,8 101,9 100,5 98,3 120,0 118,5 Švédsko 43,7 39,0 37,5 40,7 38,1 37,1 37,5 40,2 44,9 43,7 42,3 40,7 38,9 34,9 39,2 36,8 Velká Británie 41,9 43,0 50,7 64,6 75,7 81,1 84,1 84,8 86,5 87,0 86,7 86,1 85,5 84,8 103,6 103,8 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu Zdroj: data IMF. 143 POUŽITÉ ZDROJE Příloha D Vládní výdaje D.1 Celkové vládni výdaje v letech 1990 až 2021 (% HDP) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2 0 0 1 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 53,3 50,5 49,1 48,2 47,7 47,2 47,3 47,3 47,8 47,3 47,0 46,5 46,7 47,9 Bulharsko 31,8 36,8 31,8 33,9 41,4 43,0 40,6 39,1 38,6 37,8 36,7 33,7 37,7 37,1 ČR 53,2 41,7 41,6 41,9 41,2 40,8 43,3 44,7 49,1 42,3 42,4 41,5 40,4 40,9 Lotyšsko 35,6 35,4 35,1 38,0 40,8 37,1 34,7 35,0 33,8 35,1 34,8 36,5 34,5 38,3 M a ď a r s k o 55,2 51,1 49,6 50,8 49,0 47,3 47,3 51,0 49,1 48,7 49,3 51,4 49,9 48,7 Polsko 47,9 51,1 47,0 45,1 43,3 43,0 44,8 45,2 45,6 43,5 44,2 44,5 42,9 44,2 Slovinsko 53,1 45,1 45,4 46,2 47,0 47,5 48,7 47,3 47,2 46,6 46,4 45,5 43,4 45,1 Slovensko 48,4 53,3 48,7 45,9 48,0 52,8 45,3 45,4 40,4 37,9 39,7 38,8 36,4 37,0 Rakousko 55,8 55,6 52,3 52,2 52,1 51,0 51,4 51,1 51,3 53,7 51,2 50,4 49,2 49,9 Belgie 52,6 53,1 51,6 51,0 50,5 49,4 49,4 49,9 51,0 49,3 51,9 48,8 48,6 50,8 Dánko 58,5 58,0 55,9 55,4 54,5 52,7 52,8 53,2 53,6 53,0 51,2 49,8 49,6 50,4 Finsko 61,1 59,5 56,1 52,3 51,0 47,9 47,3 48,5 49,3 49,1 49,0 48,1 46,6 47,9 Francie 54,8 54,9 54,5 52,9 52,6 51,7 51,7 52,8 53,3 53,0 53,3 52,9 52,6 53,3 N ě m e c k o 55,1 49,4 48,6 48,1 48,2 47,8 47,4 47,9 48,3 46,8 46,8 45,2 43,4 44,2 Řecko 46,0 45,1 43,7 45,1 46,2 46,4 46,0 45,8 46,6 47,6 45,6 45,1 47,1 50,8 Irsko 40,4 38,6 36,1 34,2 32,5 30,6 32,2 32,9 32,7 32,8 33,0 33,6 35,6 41,6 Itálie 51,6 51,5 49,5 48,2 47,2 46,5 47,3 46,7 47,2 46,9 47,2 47,8 46,8 47,8 Lucembursko 41,4 41,7 41,5 41,9 40,2 38,0 38,1 41,8 43,3 43,7 43,4 39,4 37,4 37,9 Nizozemsko 54,0 47,2 45,7 44,6 43,6 42,4 43,1 43,7 44,7 43,7 42,6 43,4 42,7 43,5 Portugalsko 42,6 43,1 42,5 42,7 42,6 42,7 44,1 43,7 45,4 46,2 46,8 45,2 44,5 45,3 Španělsko 44,1 42,8 41,5 40,9 39,9 39,1 38,4 38,6 38,4 38,8 38,5 38,4 39,3 41,4 Švédsko 63,0 61,0 58,7 56,4 56,0 53,1 52,5 53,6 53,8 52,5 52,3 51,1 49,3 50,0 Velká Británie - - - - - - - - - - - - - - 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2 0 2 1 2022 EU15 51,8 52,4 49,9 50,8 51,3 50,8 49,8 49,4 48,7 48,5 48,3 52,8 51,1 48,9 Bulharsko 39,3 36,1 33,7 34,3 37,8 43,2 40,4 34,8 34,8 36,9 36,3 41,5 41,6 41,3 ČR 44,4 43,6 43,2 44,7 42,7 42,6 41,9 39,8 39,0 40,6 41,1 47,2 46,5 44,6 Lotyšsko 45,1 45,8 42,3 38,8 38,5 38,9 38,6 37,5 38,7 39,4 38,3 42,3 44,2 40,2 Maďarsko 50,6 48,8 49,1 49,1 50,1 50,0 50,4 46,8 46,7 46,1 46,1 51,1 48,3 47,8 Polsko 45,0 46,2 44,4 43,4 43,4 42,9 41,7 41,3 41,4 41,4 41,9 48,2 44,1 43,5 Slovinsko 49,4 50,2 50,9 49,4 60,3 50,8 48,7 46,2 44,1 43,5 43,4 51,4 49,5 45,5 Slovensko 44,4 42,1 41,4 41,1 42,5 43,3 45,6 42,5 39,5 39,7 40,5 44,7 45,6 42,3 Rakousko 54,1 52,8 50,9 51,2 51,6 52,4 51,1 50,1 49,3 48,8 48,7 56,8 56,1 52,7 Belgie 54,7 53,9 55,3 56,5 56,1 55,6 53,7 53,1 52,0 52,3 51,9 58,9 55,4 53,5 Dánko 56,5 56,7 56,4 58,0 55,8 55,2 54,5 52,5 50,5 50,5 49,7 53,5 50,8 45,3 Finsko 54,1 53,9 53,7 55,4 56,8 57,3 56,5 55,6 53,6 53,4 53,3 57,2 55,8 53,4 Francie 57,2 56,9 56,3 57,1 57,2 57,2 56,8 56,7 56,5 55,6 55,4 61,3 59,1 58,1 N ě m e c k o 48,2 48,1 45,2 44,9 44,9 44,3 44,1 44,4 44,2 44,3 45,0 50,4 51,3 49,7 Řecko 54,1 53,0 55,1 56,7 62,8 50,7 54,1 49,9 48,5 48,5 48,1 60,1 57,7 52,5 Irsko 46,9 64,9 47,2 42,5 40,6 37,6 29,1 28,1 26,2 25,4 24,3 27,3 24,8 21,4 Itálie 51,1 49,9 49,2 50,6 51,0 50,9 50,3 49,1 48,8 48,4 48,5 57,0 57,3 56,7 Lucembursko 42,7 42,0 41,5 41,8 41,2 40,6 40,4 40,0 41,3 42,3 43,1 46,8 42,9 43,3 Nizozemsko 47,9 48,2 47,1 47,0 46,8 46,1 44,8 43,6 42,5 42,3 42,1 47,8 46,7 44,5 Portugalsko 50,2 51,9 50,0 48,9 49,9 51,7 48,2 44,8 45,4 43,2 42,5 49,2 47,7 44,8 Španělsko 46,2 46,0 46,2 49,5 46,4 45,3 44,0 42,5 41,3 41,8 42,3 51,9 50,6 47,8 Švédsko 52,4 50,4 49,8 51,0 51,7 50,7 49,3 49,7 49,2 49,9 49,1 52,1 49,4 48,1 Velká Británie - - - - - - - - - - - - - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 144 POUŽITÉ ZDROJE D.2 Vládní výdaje na obranu v letech 1996 až 2020 (% HDP) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 2,36 2,13 1,91 1,91 1,77 1,69 1,59 1,63 1,61 1,59 1,46 1,53 1,46 1,45 1,43 1,40 Bulharsko 3,83 3,04 2,97 2,61 2,49 2,37 2,40 2,43 2,45 2,65 2,67 2,88 2,80 2,71 2,39 2,25 ČR - - - 2,33 2,28 1,84 1,73 1,66 1,83 1,86 1,88 1,75 1,82 1,89 1,71 1,79 Lotyšsko - - - 0,74 0,84 0,81 0,64 0,58 0,59 0,75 0,88 1,04 1,54 1,61 1,60 1,61 Maďarsko 2,56 2,16 2,18 1,91 1,82 1,32 1,26 1,48 1,27 1,43 1,51 1,57 1,59 1,64 1,47 1,41 Polsko 2,61 2,25 2,23 2,47 2,27 1,96 1,97 2,03 2,02 1,90 1,83 1,91 1,90 1,91 1,87 1,93 Slovinsko - - 2,25 1,82 1,65 1,57 1,54 1,40 1,36 1,21 1,09 1,30 1,39 1,40 1,43 1,42 Slovensko - - - 2,00 1,94 3,15 2,97 2,28 1,74 1,57 1,66 1,84 1,78 1,84 1,65 1,68 Rakousko 1,20 1,15 1,10 1,12 1,09 1,07 1,05 1,05 1,02 0,98 0,98 0,91 0,88 0,91 0,89 0,85 Belgie 2,36 2,29 1,83 1,74 1,68 1,57 1,54 1,48 1,46 1,39 1,34 1,28 1,22 1,21 1,15 1,09 Dánko 1,95 1,95 1,89 1,91 1,77 1,69 1,64 1,62 1,61 1,56 1,46 1,53 1,51 1,47 1,42 1,31 Finsko 1,56 1,78 1,91 1,87 1,76 1,42 1,53 1,54 1,46 1,22 1,24 1,14 1,15 1,45 1,47 1,47 Francie 2,81 2,81 2,69 2,69 2,66 2,49 2,41 2,38 2,23 2,18 2,09 2,03 2,05 2,10 2,10 2,02 Německo 2,52 2,00 1,86 1,69 1,55 1,50 1,47 1,41 1,39 1,40 1,36 1,32 1,33 1,32 1,27 1,07 Řecko 3,80 3,48 3,63 3,60 3,58 3,17 3,31 3,37 3,53 3,36 3,47 3,25 3,08 2,49 2,61 2,84 Irsko 1,20 1,25 1,20 1,14 1,11 1,01 0,99 0,92 0,82 0,75 0,70 0,70 0,63 0,59 0,57 0,54 Itálie 1,88 1,86 1,75 1,79 1,71 1,47 1,59 1,63 1,64 1,68 1,74 1,68 1,71 1,71 1,68 1,61 Lucembursko 0,79 0,81 0,83 0,71 0,74 0,60 0,59 0,61 0,64 0,57 0,54 0,68 0,59 0,61 0,61 0,59 Nizozemsko 2,37 2,25 2,21 2,03 1,91 1,79 1,76 1,66 1,58 1,59 1,43 1,44 1,43 1,44 1,43 1,40 Portugalsko 2,44 2,42 2,39 2,37 2,23 2,26 2,12 2,04 1,88 1,89 1,86 1,91 1,94 1,89 1,97 2,05 Španělsko 2,29 2,13 2,04 2,01 2,00 1,92 1,81 1,72 1,76 1,76 1,73 1,63 1,46 1,42 1,43 1,39 Švédsko 2,46 2,32 2,34 2,26 2,13 1,75 1,48 1,91 1,87 1,87 1,82 1,78 1,64 1,60 1,44 1,42 Velká Británie 3,98 4,12 3,86 3,59 3,38 2,85 2,72 2,56 2,50 2,42 2,37 2,41 2,49 2,55 2,50 2,43 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 1,38 1,31 1,36 1,36 1,39 1,31 1,35 1,23 1,16 1,14 1,15 1,16 1,25 1,31 1,40 1,37 Bulharsko 2,10 2,23 2,13 1,74 1,65 1,32 1,34 1,46 1,31 1,25 1,25 1,23 1,45 3,15 1,54 1,59 ČR 1,58 1,43 1,23 1,31 1,19 1,08 1,06 1,02 0,97 0,95 1,00 0,96 1,09 1,15 1,33 1,43 Lotyšsko 1,72 1,55 1,63 1,38 1,09 1,04 0,90 0,93 0,94 1,04 1,45 1,59 2,06 2,03 2,26 2,28 Maďarsko 1,22 1,27 1,18 1,13 1,02 1,04 1,03 0,95 0,86 0,91 1,00 1,03 1,12 1,25 1,86 1,64 Polsko 1,92 2,00 1,75 1,80 1,83 1,79 1,80 1,78 1,91 2,14 1,94 1,89 2,05 1,97 2,30 2,12 Slovinsko 1,54 1,44 1,49 1,59 1,60 1,29 1,17 1,05 0,97 0,93 1,00 0,98 0,98 1,06 1,06 1,22 Slovensko 1,60 1,48 1,46 1,52 1,26 1,07 1,08 0,98 0,99 1,11 1,12 1,11 1,23 1,71 1,95 1,71 Rakousko 0,79 0,90 0,87 0,83 0,82 0,79 0,78 0,75 0,75 0,70 0,73 0,76 0,74 0,73 0,83 0,80 Belgie 1,05 1,09 1,21 1,16 1,08 1,04 1,04 1,01 0,97 0,91 0,89 0,88 0,89 0,89 1,05 1,08 Dánko 1,38 1,31 1,36 1,35 1,40 1,31 1,35 1,23 1,15 1,11 1,15 1,14 1,28 1,31 1,40 1,37 Finsko 1,44 1,29 1,39 1,56 1,49 1,49 1,53 1,53 1,45 1,45 1,42 1,35 1,36 1,35 1,53 2,03 Francie 1,98 1,91 1,90 2,10 1,97 1,89 1,87 1,85 1,86 1,87 1,92 1,91 1,84 1,84 2,01 1,95 Německo 1,20 1,17 1,21 1,31 1,27 1,21 1,24 1,19 1,15 1,14 1,15 1,15 1,17 1,26 1,39 1,34 Řecko 2,78 2,68 2,98 3,22 2,75 2,52 2,44 2,37 2,35 2,47 2,58 2,56 2,72 2,67 2,81 3,87 Irsko 0,51 0,51 0,58 0,60 0,57 0,55 0,51 0,50 0,46 0,34 0,33 0,30 0,29 0,28 0,29 0,26 Itálie 1,53 1,45 1,54 1,55 1,50 1,48 1,43 1,40 1,28 1,21 1,33 1,36 1,36 1,31 1,53 1,52 Lucembursko 0,53 0,56 0,39 0,38 0,51 0,42 0,39 0,40 0,41 0,45 0,41 0,52 0,53 0,57 0,63 0,63 Nizozemsko 1,39 1,35 1,31 1,40 1,33 1,29 1,24 1,17 1,16 1,13 1,16 1,16 1,22 1,32 1,48 1,42 Portugalsko 1,95 1,82 1,84 2,03 1,98 2,00 1,91 2,09 1,79 1,79 2,00 1,67 1,76 1,78 1,89 2,07 Španělsko 1,37 1,36 1,37 1,36 1,39 1,33 1,42 1,27 1,25 1,27 1,14 1,23 1,25 1,23 1,36 1,37 Švédsko 1,33 1,30 1,16 1,16 1,19 1,10 1,13 1,11 1,13 1,07 1,05 1,02 1,03 1,09 1,16 1,28 Velká Británie 2,36 2,36 2,48 2,64 2,57 2,49 2,41 2,28 2,17 2,03 1,96 1,92 1,92 1,98 2,24 2,22 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 145 POUŽITÉ ZDROJE D.3 Vládni výdaje na výzkum a vývoj v letech 1995 až 2022 (% HDP) 1996 1997 1998 1999 2000 2 0 0 1 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 1,66 1,73 1,74 1,84 1,79 1,90 1,83 1,78 1,79 1,77 1,74 1,67 1,62 Bulharsko 0,42 0,47 0,48 0,54 0,50 0,45 0,46 0,47 0,47 0,44 0,44 0,43 0,45 ČR 0,89 0,99 1,06 1,05 1,11 1,10 1,10 1,14 1,14 1,16 1,23 1,30 1,23 Lotyšsko 0,40 0,37 0,38 0,35 0,43 0,40 0,41 0,36 0,40 0,53 0,65 0,55 0,58 M a ď a r s k o 0,63 0,70 0,66 0,67 0,79 0,91 0,98 0,92 0,86 0,92 0,98 0,95 0,98 Polsko 0,64 0,64 0,66 0,68 0,64 0,62 0,56 0,54 0,55 0,56 0,55 0,56 0,60 Slovinsko 1,26 1,25 1,31 1,34 1,36 1,47 1,44 1,25 1,37 1,42 1,54 1,43 1,63 Slovensko 0,89 1,05 0,77 0,64 0,64 0,62 0,56 0,56 0,50 0,49 0,47 0,45 0,46 Rakousko 1,58 1,65 1,73 1,85 1,89 1,99 2,07 2,17 2,17 2,37 2,36 2,42 2,57 Belgie 1,74 1,81 1,84 1,91 1,94 2,03 1,90 1,84 1,82 1,79 1,82 1,85 1,94 D á n k o 1,81 1,89 2,01 2,13 2,19 2,32 2,44 2,51 2,42 2,39 2,40 2,52 2,77 Finsko 2,45 2,62 2,78 3,06 3,24 3,19 3,25 3,30 3,31 3,32 3,33 3,34 3,54 Francie 2,22 2,15 2,09 2,11 2,09 2,14 2,17 2,12 2,09 2,05 2,05 2,02 2,06 N ě m e c k o 2,14 2,19 2,22 2,35 2,41 2,40 2,44 2,47 2,44 2,44 2,47 2,46 2,62 Řecko - 0,43 - 0,57 - 0,56 - 0,55 0,53 0,58 0,56 0,58 0,66 Irsko 1,27 1,24 1,21 1,15 1,08 1,05 1,06 1,12 1,18 1,19 1,20 1,23 1,39 Itálie 0,95 0,99 1,00 0,98 1,00 1,04 1,08 1,06 1,05 1,04 1,08 1,13 1,16 L u c e m b u r s k o - - - - 1,58 - - 1,62 1,59 1,56 1,65 1,57 1,55 Nizozemsko 1,84 1,84 1,74 1,82 1,79 1,80 1,75 1,78 1,79 1,77 1,74 1,67 1,62 Portugalsko 0,55 0,56 0,62 0,68 0,72 0,76 0,72 0,70 0,73 0,76 0,95 1,12 1,44 Španělsko 0,79 0,78 0,85 0,84 0,88 0,89 0,96 1,02 1,04 1,10 1,18 1,24 1,33 Švédsko - 3,27 - 3,38 - 3,87 - 3,58 3,36 3,36 3,47 3,23 3,47 Velká Británie 1,57 1,54 1,55 1,62 1,61 1,60 1,62 1,58 1,53 1,55 1,57 1,61 1,60 X 2009 2010 2 0 1 1 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 1,67 1,70 1,88 1,92 2,16 2,17 2,15 2,15 2,18 2,14 2,18 2,32 Bulharsko 0,49 0,56 0,53 0,60 0,63 0,79 0,95 0,77 0,74 0,75 0,83 0,85 ČR 1,29 1,33 1,54 1,77 1,88 1,96 1,92 1,67 1,77 1,90 1,93 1,99 Lotyšsko 0,45 0,61 0,72 0,66 0,61 0,69 0,62 0,44 0,51 0,64 0,64 0,71 M a ď a r s k o 1,13 1,13 1,18 1,25 1,38 1,34 1,34 1,18 1,32 1,51 1,48 1,61 Polsko 0,66 0,72 0,75 0,88 0,88 0,94 1,00 0,96 1,03 1,21 1,32 1,39 Slovinsko 1,81 2,05 2,41 2,56 2,56 2,37 2,20 2,01 1,87 1,95 2,05 2,15 Slovensko 0,47 0,61 0,66 0,80 0,82 0,88 1,16 0,79 0,89 0,84 0,83 0,91 Rakousko 2,60 2,73 2,67 2,91 2,95 3,08 3,05 3,12 3,06 3,09 3,13 3,20 Belgie 2,00 2,06 2,17 2,28 2,33 2,37 2,43 2,52 2,67 2,86 3,16 3,48 D á n k o 3,06 2,92 2,94 2,98 2,97 2,91 3,05 3,09 2,93 2,97 2,89 2,96 Finsko 3,73 3,71 3,62 3,40 3,27 3,15 2,87 2,72 2,73 2,76 2,80 2,94 Francie 2,21 2,18 2,19 2,23 2,24 2,28 2,23 2,22 2,20 2,20 2,19 2,35 N ě m e c k o 2,74 2,73 2,81 2,88 2,84 2,88 2,93 2,94 3,05 3,11 3,17 3,14 Řecko 0,63 0,60 0,68 0,71 0,81 0,84 0,97 1,01 1,15 1,21 1,28 1,50 Irsko 1,61 1,60 1,55 1,56 1,57 1,52 1,18 1,18 1,26 1,17 1,23 1,23 Itálie 1,22 1,22 1,20 1,26 1,30 1,34 1,34 1,37 1,37 1,42 1,46 1,53 L u c e m b u r s k o 1,59 1,42 1,42 1,21 1,23 1,22 1,25 1,27 1,24 1,17 1,18 1,13 Nizozemsko 1,67 1,70 1,88 1,92 2,16 2,17 2,15 2,15 2,18 2,14 2,18 2,29 Portugalsko 1,58 1,54 1,46 1,38 1,32 1,29 1,24 1,28 1,32 1,35 1,40 1,62 Španělsko 1,36 1,36 1,33 1,30 1,28 1,24 1,22 1,19 1,21 1,24 1,25 1,41 Švédsko 3,40 3,17 3,19 3,23 3,26 3,10 3,22 3,25 3,36 3,32 3,39 3,53 Velká Británie 1,66 1,64 1,64 1,57 1,61 1,63 1,63 1,64 1,66 1,70 1,71 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 146 POUŽITÉ ZDROJE Příloha E Struktura ekonomiky E.1 Podíl průmyslu na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 27,2 26,5 26,3 25,7 26,2 26,0 25,8 25,7 25,3 24,7 24,5 24,1 23,8 23,2 23,0 22,6 Bulharsko 43,0 39,8 39,1 32,7 29,9 17,9 16,2 21,8 21,3 22,3 22,7 24,0 24,0 24,3 23,1 24,2 ČR 63,2 37,9 39,4 34,9 34,8 35,4 36,1 35,7 34,8 33,8 33,5 33,9 33,2 32,3 33,6 33,6 Lotyšsko 38,3 38,3 27,9 27,9 22,5 26,8 26,6 27,9 25,8 24,7 23,6 22,8 22,6 21,3 21,4 20,2 Maďarsko 28,8 21,0 20,4 21,3 21,9 25,8 25,4 27,8 28,1 27,5 27,0 27,1 26,8 26,4 26,9 27,2 Polsko 44,9 40,2 34,0 32,9 32,2 33,5 32,2 31,4 31,2 30,2 28,8 27,4 26,6 27,5 28,8 28,6 Slovinsko 38,0 38,0 32,1 29,3 30,3 29,6 30,1 30,8 31,2 31,0 30,5 30,6 30,0 30,2 30,3 29,8 Slovensko 61,6 37,9 38,0 35,4 30,6 27,7 28,6 27,1 28,0 28,4 29,4 29,8 29,2 30,6 32,0 31,9 Rakousko 29,6 29,5 29,0 28,3 28,4 28,9 28,8 28,7 28,5 28,4 28,3 28,2 27,4 27,5 27,4 27,1 Belgie - - - - - 26,0 25,8 26,1 25,6 24,7 24,9 24,3 23,8 23,2 23,0 22,6 Dánko 22,6 22,4 22,5 21,6 21,6 22,1 22,3 22,5 22,3 22,6 23,7 22,9 22,7 22,2 22,1 22,2 Finsko 29,2 26,5 26,3 27,0 28,2 29,5 28,8 29,0 30,5 30,4 31,6 30,9 30,1 29,5 29,4 29,3 Francie 24,5 24,3 24,0 23,1 22,2 22,3 21,7 21,5 21,4 21,2 21,3 20,9 20,6 20,2 20,0 19,6 Německo - 33,5 32,5 30,6 30,2 29,8 28,9 28,6 28,4 27,7 27,7 27,1 26,4 26,2 26,4 26,4 Řecko - - - - - 19,6 18,9 17,9 18,2 19,1 18,7 19,3 19,4 20,5 20,3 17,8 Irsko - - - - - 28,9 28,3 29,7 31,3 31,4 31,5 34,1 35,1 32,3 30,8 30,0 Itálie 28,1 27,2 26,7 26,4 26,4 26,4 25,9 25,5 25,3 24,7 24,3 24,1 24,0 23,5 23,4 23,3 Lucembursko - - - - - 19,7 18,6 18,5 18,8 17,3 16,7 16,3 16,1 16,2 15,4 14,5 Nizozemsko 26,3 25,9 25,0 24,6 24,1 24,1 23,7 22,7 22,4 21,7 21,7 21,9 21,1 20,8 20,7 21,0 Portugalsko - - - - - 24,8 25,4 25,7 25,3 24,9 24,5 24,1 23,5 22,6 22,2 21,4 Španělsko - - - - - 28,3 28,1 28,1 27,8 27,9 28,0 28,0 27,7 27,4 27,0 27,2 Švédsko 27,1 25,4 24,5 24,1 25,1 26,9 26,2 26,3 26,4 26,0 26,4 26,0 25,6 25,2 25,1 24,9 Velká Británie 27,3 26,6 26,3 25,7 26,2 24,3 24,4 23,5 22,9 22,5 22,6 21,6 21,2 20,8 20,2 20,2 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 22,8 22,3 22,6 20,6 20,9 20,8 20,4 20,1 19,8 20,0 20,0 20,0 19,9 20,0 20,0 19,7 Bulharsko 25,4 26,3 25,0 26,6 23,8 25,0 25,4 23,5 23,4 24,0 24,4 24,0 22,4 21,7 21,8 20,8 ČR 34,3 34,2 33,7 33,0 33,2 33,7 32,9 32,6 33,8 33,8 33,4 32,7 31,8 31,5 30,7 30,3 Lotyšsko 20,8 21,6 21,8 20,9 20,4 20,7 20,6 20,1 18,9 19,1 18,5 19,0 18,7 18,9 19,5 19,9 Maďarsko 27,2 26,7 25,8 25,1 25,2 25,1 25,0 25,0 25,7 26,4 25,5 25,2 25,1 24,7 24,4 24,3 Polsko 28,8 28,7 28,7 29,5 29,7 30,5 30,3 28,7 30,0 31,1 30,8 28,9 28,8 28,6 28,3 27,9 Slovinsko 30,1 30,7 29,8 27,4 26,5 26,8 27,4 27,5 28,1 28,0 28,0 28,3 28,3 28,9 29,2 28,5 Slovensko 34,3 33,5 33,1 29,4 30,6 30,5 30,8 28,6 30,5 30,6 29,3 28,7 29,3 29,8 28,2 28,2 Rakousko 27,3 27,6 27,0 25,8 25,5 25,4 25,6 25,5 25,4 25,2 25,5 25,4 25,4 25,2 25,8 25,8 Belgie 22,1 22,3 21,6 20,6 20,9 20,8 20,1 19,9 19,7 19,7 19,3 19,2 18,9 19,3 19,5 19,6 Dánko 22,8 22,2 22,6 20,0 19,7 20,3 20,4 20,1 19,8 20,0 20,7 20,7 20,8 20,7 20,0 19,3 Finsko 30,2 30,7 29,6 25,7 26,2 25,0 23,4 23,3 23,1 23,3 23,5 24,4 24,0 23,9 24,0 24,6 Francie 19,3 19,1 18,8 18,3 17,8 18,0 17,9 18,0 17,7 17,7 17,4 17,2 17,2 17,4 16,5 16,7 Německo 27,0 27,2 26,8 24,7 26,8 27,1 27,3 26,8 27,0 27,1 27,6 27,5 27,3 27,0 26,6 26,7 Řecko 20,0 18,0 15,7 15,3 14,9 14,4 14,8 15,1 14,1 14,5 14,5 13,7 13,6 13,4 15,0 15,3 Irsko 30,1 28,5 25,9 25,6 23,3 24,0 23,9 23,9 24,3 38,2 36,9 35,9 36,7 35,4 37,5 37,8 Itálie 23,4 23,8 23,6 21,9 21,9 21,7 21,3 21,2 20,8 20,9 21,2 21,3 21,5 21,5 21,5 22,5 Lucembursko 13,5 14,5 12,8 11,0 11,0 10,7 10,4 10,4 10,8 11,5 12,1 10,8 11,0 11,7 11,3 11,2 Nizozemsko 21,2 21,2 21,5 20,3 19,7 20,1 20,0 19,3 18,4 18,2 17,6 17,7 17,8 17,6 17,9 18,1 Portugalsko 21,1 21,2 20,4 19,9 20,0 19,3 19,1 18,9 18,9 19,5 19,3 19,1 19,3 18,8 19,4 19,7 Španělsko 26,9 26,3 26,3 24,9 23,2 22,1 21,0 20,3 20,1 20,1 20,0 20,0 19,9 20,0 20,1 20,4 Švédsko 25,3 25,4 24,5 22,4 23,8 23,6 23,0 22,1 21,8 22,2 21,7 22,1 22,0 21,9 21,6 22,6 Velká Británie 20,1 19,7 19,9 18,6 18,8 18,3 18,3 18,6 18,2 18,0 17,5 17,7 17,8 17,7 17,0 17,5 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Červeně vyznačené hodnoty vzaty ze statistik ERBD, černé ze statistik Světové banky. Zdroj: data Světová banka, ERBD. 147 POUŽITÉ ZDROJE E.2 Podíl zemědělství na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 3,3 3,0 2,8 2,7 2,6 2,9 2,8 2,6 2,4 2,2 2,2 2,1 1,9 1,9 1,8 1,3 Bulharsko 18,0 15,4 11,6 9,9 11,5 9,2 9,6 20,5 13,4 13,0 11,0 10,6 9,7 9,1 8,5 7,3 ČR 8,4 5,6 4,6 4,3 4,3 4,0 3,9 3,5 3,5 3,2 3,3 3,2 2,7 2,4 2,4 2,3 Lotyšsko 21,9 21,9 16,5 10,7 8,4 7,8 6,8 5,0 3,8 3,7 4,5 4,4 4,5 3,9 4,2 3,7 Maďarsko 9,6 6,1 5,9 7,2 7,3 6,3 6,0 5,3 4,9 4,9 4,3 3,9 4,4 3,7 Polsko 7,4 6,8 6,7 6,6 6,2 5,6 5,2 4,5 3,9 3,3 3,1 3,3 2,7 2,6 3,3 2,9 Slovinsko 4,7 5,7 5,2 4,5 4,0 4,0 3,8 3,8 3,6 3,0 3,1 2,8 3,0 2,3 2,4 2,4 Slovensko 8,2 8,2 5,7 5,4 5,9 2,3 2,3 2,1 2,1 1,6 1,7 2,1 2,0 1,8 1,7 1,6 Rakousko 3,1 2,8 2,5 2,2 2,4 2,2 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,7 1,6 1,5 1,5 1,3 Belgie - - - - - 1,3 1,3 1,3 1,3 1,1 1,2 1,1 1,0 1,0 1,0 0,8 Dánko 3,3 3,0 2,8 2,7 2,6 2,9 2,8 2,6 2,1 1,9 2,2 2,3 1,8 1,6 1,6 1,1 Finsko 5,4 4,8 4,3 4,4 4,2 3,8 3,4 3,4 2,9 2,9 3,0 2,8 2,7 2,5 2,4 2,3 Francie 3,1 2,6 2,6 2,3 2,4 2,4 2,4 2,3 2,4 2,2 2,1 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 Německo - 1,1 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 0,9 0,8 1,0 0,7 Řecko - - - - - 7,4 6,6 6,2 6,0 5,8 5,4 5,2 5,0 5,0 4,3 4,3 Irsko - - - - - 5,6 4,7 3,9 3,5 2,6 2,5 2,0 1,7 1,5 1,6 1,0 Itálie 3,2 3,2 3,1 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 2,7 2,6 2,5 2,4 2,4 2,3 2,0 Lucembursko - 0,9 0,8 0,7 0,8 0,7 0,6 0,6 0,7 0,5 0,5 0,4 Nizozemsko 4,0 3,9 3,6 3,2 3,2 3,1 2,9 3,0 2,6 2,3 2,3 2,2 2,1 2,1 1,9 1,9 Portugalsko - - - - - 4,8 4,6 3,8 3,5 3,3 3,1 3,0 2,7 2,7 2,6 2,3 Španělsko - - - - - 3,9 4,4 4,3 4,2 3,8 3,7 3,7 3,5 3,4 3,1 2,8 Švédsko 3,8 3,2 3,1 2,9 2,9 2,9 2,6 2,5 2,3 2,1 1,9 1,9 1,9 1,9 1,8 1,3 Velká Británie 1,3 1,2 1,2 1,2 1,3 1,2 1,1 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,9 0,8 0,7 0,5 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 1,4 1,6 1,5 1,3 1,6 1,6 1,6 1,5 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 Bulharsko 6,1 4,7 5,9 4,2 4,0 4,7 4,4 4,5 4,6 4,1 4,1 4,0 3,4 3,2 3,5 4,4 ČR 2,2 2,1 1,9 1,8 1,5 2,0 2,3 2,4 2,4 2,2 2,1 2,1 1,9 1,9 2,0 1,8 Lotyšsko 3,3 3,3 3,0 3,2 4,1 3,7 3,5 3,2 3,5 3,5 3,3 3,6 3,6 4,2 4,3 4,1 Maďarsko 3,5 3,5 3,5 3,1 3,0 4,0 3,9 3,9 3,9 3,8 3,9 3,8 3,5 3,3 3,4 3,4 Polsko 2,7 3,0 2,6 2,6 2,9 3,2 3,0 3,2 3,0 2,5 2,6 3,0 2,4 2,4 2,6 2,2 Slovinsko 2,1 2,0 1,8 1,8 1,9 2,1 2,0 2,0 2,0 2,1 2,0 1,8 2,2 2,0 2,1 1,7 Slovensko 1,8 2,3 2,5 2,1 1,6 1,9 1,9 2,2 2,7 2,2 2,2 2,1 2,1 1,7 1,7 1,7 Rakousko 1,3 1,4 1,3 1,1 1,3 1,4 1,3 1,3 1,2 1,1 1,1 1,2 1,1 1,1 1,1 1,2 Belgie 0,9 0,9 0,7 0,6 0,8 0,6 0,8 0,7 0,6 0,7 0,6 0,7 0,6 0,7 0,8 0,7 Dánko 1,2 1,2 0,9 0,8 1,2 1,3 1,7 1,3 1,4 1,0 1,0 1,3 1,0 1,3 1,4 0,9 Finsko 2,0 2,4 2,2 2,3 2,4 2,3 2,3 2,4 2,4 2,3 2,3 2,3 2,4 2,3 2,5 2,3 Francie 1,5 1,6 1,5 1,3 1,6 1,7 1,6 1,5 1,6 1,6 1,4 1,5 1,6 1,5 1,6 1,6 Německo 0,7 0,8 0,8 0,7 0,8 0,9 0,8 0,9 0,9 0,7 0,7 0,9 0,7 0,8 0,8 0,9 Řecko 3,2 3,0 2,8 2,8 3,0 3,1 3,4 3,4 3,6 3,9 3,5 3,9 3,6 3,8 4,2 3,9 Irsko 0,9 1,0 0,9 0,6 1,0 1,2 1,0 1,1 1,2 0,9 0,9 1,2 0,9 0,9 0,9 1,0 Itálie 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,9 2,0 2,1 2,0 2,1 1,9 2,0 1,9 1,9 2,0 1,9 Lucembursko 0,3 0,4 0,3 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Nizozemsko 1,9 1,8 1,6 1,6 1,8 1,6 1,7 1,8 1,7 1,7 1,8 1,9 1,7 1,6 1,6 1,5 Portugalsko 2,3 2,0 2,0 2,0 1,9 1,8 1,9 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 2,0 2,1 2,2 2,2 Španělsko 2,4 2,5 2,4 2,3 2,4 2,4 2,4 2,6 2,5 2,7 2,8 2,8 2,8 2,5 2,9 2,6 Švédsko 1,4 1,6 1,6 1,4 1,6 1,7 1,5 1,5 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 Velká Británie 0,6 0,6 0,7 0,7 0,6 0,7 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,7 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Červeně vyznačené hodnoty vzaty ze statistik ERBD, černé ze statistik Světové banky. Zdroj: data Světová banka, ERBD. 148 POUŽITÉ ZDROJE E.3 Podíl služeb na HDP v letech 1990 až 2021 (%; přidaná hodnota) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 60,5 60,4 60,8 61,6 61,5 61,0 61,0 61,1 61,3 61,5 61,5 62,2 63,1 63,3 63,2 63,4 Bulharsko 39,0 35,7 39,1 45,3 44,7 65,3 65,9 49,1 54,4 53,4 54,0 53,5 55,3 53,9 54,1 53,5 ČR 28,4 - - 50,5 50,9 51,4 50,7 51,9 52,9 53,8 54,4 54,2 55,6 56,6 54,5 54,5 Lotyšsko 39,8 - - - - 54,2 55,6 55,9 58,7 60,8 61,4 62,8 63,1 64,4 64,2 65,0 Maďarsko - - - - 51,7 52,6 52,3 52,1 53,0 53,3 54,4 55,7 55,7 54,4 55,3 Polsko 47,7 - - - - 49,1 50,7 52,3 53,7 54,5 56,8 58,3 58,9 58,0 56,4 56,3 Slovinsko 57,3 - - - - 52,2 52,3 52,5 52,0 52,3 53,8 54,4 54,4 55,0 55,0 55,6 Slovensko 30,2 - - - - 56,6 56,7 58,8 57,9 58,4 57,2 57,5 58,2 56,5 54,9 54,8 Rakousko 56,1 56,4 57,3 58,4 58,2 58,9 58,7 58,5 58,9 58,7 59,3 59,5 60,3 60,4 60,3 60,6 Belgie - - - - - 62,8 62,6 62,1 62,6 63,4 63,1 64,2 64,7 65,3 65,2 65,9 Dánko 60,9 61,6 61,8 63,1 62,5 61,6 61,0 60,8 60,7 60,7 60,3 60,9 61,5 62,2 62,0 61,6 Finsko 52,3 55,7 56,7 56,1 55,1 54,3 55,1 54,3 53,5 53,7 53,0 54,3 54,9 55,2 55,8 55,9 Francie 62,0 62,8 63,6 64,8 65,0 64,8 65,1 65,4 65,5 65,9 66,3 66,9 67,4 68,1 68,2 68,5 Německo - 56,4 57,4 59,2 59,1 59,8 60,7 61,1 61,3 61,5 61,5 62,2 63,1 63,3 63,2 63,4 Řecko - - - - - 64,0 65,1 66,0 66,4 64,8 65,2 64,5 64,8 64,2 65,6 67,7 Irsko - - - - - 55,8 56,0 55,5 55,7 55,2 55,1 53,0 51,8 54,9 55,6 56,7 Itálie 60,1 60,4 60,8 61,6 61,5 61,0 61,7 61,7 61,7 62,1 62,7 63,5 63,8 64,6 64,5 64,8 Lucembursko - - - - - 69,5 70,8 70,7 69,9 71,5 71,9 72,8 72,9 72,8 72,9 74,0 Nizozemsko 62,1 62,7 63,7 64,4 64,4 63,6 63,8 64,5 65,2 65,6 65,7 65,2 66,3 66,6 66,7 66,3 Portugalsko - - - - - 58,5 57,8 58,4 58,6 59,0 60,1 60,6 61,3 62,2 62,6 63,0 Španělsko - - - - - 60,4 59,9 59,6 59,3 59,2 59,2 59,5 59,9 59,9 60,1 59,8 Švédsko 57,1 57,7 59,6 59,8 59,0 58,1 59,6 59,7 59,7 60,3 60,6 60,9 61,2 61,6 62,0 62,4 Velká Británie 68,8 69,0 69,9 70,8 70,8 65,2 65,4 65,9 66,3 66,4 66,3 67,6 67,9 68,4 69,0 69,3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 62,9 63,6 64,7 66,7 66,3 66,3 66,4 66,9 67,1 67,0 66,6 66,4 66,3 66,3 66,9 66,7 Bulharsko 52,9 53,9 53,2 56,1 59,5 57,6 57,2 58,2 58,7 58,3 57,6 58,0 60,9 61,4 61,4 62,3 ČR 54,4 54,3 55,1 55,7 55,8 54,7 54,8 54,6 54,2 54,1 54,5 55,1 56,4 57,0 58,4 58,8 Lotyšsko 64,5 64,0 65,3 65,9 64,5 64,1 64,4 64,8 65,6 65,4 65,6 64,8 64,6 64,1 63,4 63,7 Maďarsko 56,1 55,8 56,5 56,9 56,7 56,0 55,3 55,5 54,9 54,1 55,4 55,9 55,9 56,4 56,6 57,0 Polsko 56,2 55,6 56,0 56,7 55,3 54,1 55,2 56,6 55,6 55,1 54,9 55,9 56,4 56,9 57,2 56,9 Slovinsko 55,6 54,9 55,9 58,3 58,8 58,1 57,5 57,0 56,3 56,3 56,7 56,7 56,6 56,4 57,1 57,7 Slovensko 53,4 53,7 54,5 59,0 58,5 57,7 58,2 59,6 57,0 57,3 58,5 58,8 58,1 57,9 59,8 59,1 Rakousko 60,7 60,3 61,0 62,2 62,3 62,3 62,0 62,3 62,7 62,9 62,6 62,6 62,9 63,1 62,9 62,4 Belgie 66,1 66,1 67,0 68,1 67,7 68,0 68,5 68,8 69,2 69,2 69,4 69,3 69,6 69,3 69,5 68,8 Dánko 60,9 61,5 62,3 65,4 65,4 64,7 64,3 65,2 65,6 65,8 65,1 64,9 64,9 65,1 65,5 66,7 Finsko 55,0 54,7 56,2 59,6 58,9 59,3 60,7 60,4 60,7 60,8 60,3 59,8 59,8 60,2 60,1 59,8 Francie 68,7 69,0 69,7 70,8 70,7 70,2 70,3 70,3 70,3 70,2 70,5 70,3 70,1 70,0 71,2 70,3 Německo 62,7 61,9 62,2 64,2 62,3 61,8 61,7 62,2 62,1 62,2 61,8 61,8 62,1 62,4 63,3 62,9 Řecko 65,4 67,2 69,9 71,3 70,3 70,1 70,0 70,2 70,6 70,0 69,2 69,7 69,4 69,5 68,5 68,2 Irsko 56,9 59,3 62,6 63,7 66,7 65,1 65,4 66,5 66,0 53,8 55,0 55,2 56,1 57,5 56,0 55,4 Itálie 64,3 64,1 64,7 66,7 66,3 66,2 66,4 66,7 67,1 67,0 66,6 66,4 66,3 66,3 66,9 65,2 Lucembursko 76,0 74,6 76,9 78,7 78,9 78,8 78,9 79,0 78,2 79,7 79,1 80,1 79,7 79,0 79,8 79,3 Nizozemsko 65,9 66,3 66,2 68,0 68,4 68,5 68,7 69,1 69,9 70,1 70,2 70,1 70,0 70,0 69,6 69,4 Portugalsko 62,9 63,6 64,8 66,9 66,1 66,3 66,4 66,9 66,3 65,5 65,5 65,4 65,2 65,6 65,6 64,7 Španělsko 60,0 61,3 63,5 66,5 66,3 67,7 68,5 68,5 68,5 68,0 67,9 67,8 67,9 68,2 68,2 67,4 Švédsko 62,1 61,7 62,5 64,4 62,8 63,3 64,2 65,2 65,7 65,3 65,5 65,1 65,2 65,5 65,8 64,8 Velká Británie 69,4 69,8 69,9 71,8 70,7 70,3 70,5 70,1 70,3 70,6 71,1 70,9 70,9 71,1 72,6 71,5 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Červeně vyznačené hodnoty dopočítány do sta procent na základě hodnot podílu průmyslu a zemědělství na HDP ze statistik ERBD. Zdroj: data Světová banka, ERBD. 149 POUŽITÉ ZDROJE Príloha F Trh práce F.1 Míra nezaměstnanosti v letech 1990 až 2021 (% celkové pracovní síly, dle ILO) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 7,0 7,3 7,8 9,3 9,6 8,9 9,5 9,6 8,9 7,6 5,6 4,7 5,0 6,1 6,7 7,6 Bulharsko 1,7 11,1 15,3 16,4 12,8 11,1 12,5 13,7 12,2 14,1 16,2 19,9 18,1 13,7 12,0 10,1 ČR 0,7 2,3 2,6 4,3 4,3 4,0 3,9 4,3 5,9 8,5 8,8 8,0 7,0 7,5 8,2 7,9 Lotyšsko - 2,7 6,6 16,7 18,7 19,0 20,7 14,9 14,4 13,8 14,2 13,8 13,8 12,1 11,7 10,0 Maďarsko 1,7 8,5 9,9 12,1 10,9 10,2 10,0 9,0 8,9 6,9 6,6 5,7 5,6 5,8 5,8 7,2 Polsko - 13,0 13,6 14,4 14,8 13,7 12,7 11,0 9,9 12,3 16,3 18,4 19,9 19,4 19,1 17,8 Slovinsko - 7,1 7,7 8,5 8,2 7,2 6,9 6,7 7,4 7,3 6,9 5,7 5,9 6,5 6,0 6,5 Slovensko - 11,6 11,9 12,2 13,6 13,1 11,3 11,9 12,2 15,9 19,1 19,4 18,7 17,1 18,6 16,3 Rakousko 3,3 3,4 3,6 4,3 3,5 4,3 5,3 5,2 5,5 4,7 4,7 4,0 4,8 4,8 5,8 5,6 Belgie 7,3 7,0 6,7 8,1 9,6 9,3 9,5 8,9 9,3 8,6 6,6 6,2 6,9 7,7 7,4 8,4 Dánko 8,3 9,1 9,0 10,7 8,0 7,0 6,8 5,4 5,0 5,1 4,5 4,2 4,3 5,4 5,2 4,8 Finsko 3,1 6,5 11,6 16,2 16,4 17,0 15,6 15,0 13,2 11,7 11,1 10,3 10,4 10,5 10,4 8,4 Francie 9,4 9,1 10,2 11,3 12,6 11,8 12,4 12,6 12,1 12,0 10,2 8,6 8,7 8,3 8,9 8,5 Německo 4,9 5,3 6,3 7,7 8,7 8,2 8,8 9,9 9,8 8,9 7,9 7,8 8,5 9,8 10,7 11,2 Řecko 7,0 7,7 7,8 8,6 8,9 9,1 9,6 9,6 10,8 11,9 11,2 10,5 10,0 9,4 10,3 10,0 Irsko 14,1 15,8 15,0 15,6 14,5 12,0 11,7 10,2 7,7 5,8 4,3 3,7 4,2 4,5 4,5 4,3 Itálie 9,8 10,1 9,3 10,2 11,1 11,7 11,9 12,0 12,1 11,7 10,8 9,6 9,2 8,9 7,9 7,7 Lucembursko 1,6 1,5 2,0 2,3 3,5 2,9 3,3 2,5 2,8 2,4 2,3 1,8 2,6 3,7 5,1 4,5 Nizozemsko 7,7 7,3 5,6 6,3 7,2 7,2 6,4 5,5 4,4 3,6 2,7 2,1 2,5 3,6 4,7 5,9 Portugalsko 4,6 3,9 4,0 5,3 6,7 7,1 7,3 6,6 4,6 4,6 3,8 3,8 4,5 6,1 6,3 7,6 Španělsko 16,3 15,9 17,7 22,2 24,2 22,7 22,1 20,7 18,7 15,5 13,8 10,4 11,1 11,3 11,1 9,1 Švédsko 1,8 3,2 5,7 9,3 9,6 8,9 9,6 10,4 8,9 7,6 5,5 4,7 5,0 5,6 6,7 7,5 Velká Británie 7,0 8,6 9,8 10,4 9,6 8,7 8,2 7,1 6,2 6,0 5,6 4,7 5,0 4,8 4,6 4,8 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 7,1 6,2 6,7 7,9 8,4 7,8 7,9 8,2 8,5 8,5 7,8 6,7 5,9 5,6 6,8 6,3 Bulharsko 8,9 6,9 5,6 6,8 10,3 11,3 12,3 12,9 11,4 9,1 7,6 6,2 5,2 4,2 5,1 5,3 ČR 7,2 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 6,9 6,1 5,1 4,0 2,9 2,2 2,0 2,5 2,8 Lotyšsko 7,0 6,1 7,7 17,5 19,5 16,2 15,1 11,9 10,9 9,9 9,6 8,7 7,4 6,3 8,1 7,5 Maďarsko 7,5 7,4 7,8 10,0 11,2 11,0 11,0 10,2 7,7 6,8 5,1 4,2 3,7 3,4 4,3 4,1 Polsko 13,8 9,6 7,1 8,2 9,6 9,6 10,1 10,3 9,0 7,5 6,2 4,9 3,8 3,3 3,2 3,4 Slovinsko 5,9 4,8 4,4 5,9 7,2 8,2 8,8 10,1 9,7 9,0 8,0 6,6 5,1 4,4 5,0 4,7 Slovensko 13,4 11,1 9,5 12,0 14,4 13,6 14,0 14,2 13,2 11,5 9,7 8,1 6,5 5,8 6,7 6,8 Rakousko 5,2 4,9 4,1 5,3 4,8 4,6 4,9 5,3 5,6 5,7 6,0 5,5 4,8 4,5 5,4 6,2 Belgie 8,3 7,5 7,0 7,9 8,3 7,1 7,5 8,4 8,5 8,5 7,8 7,1 5,9 5,4 5,6 6,3 Dánko 3,9 3,8 3,7 6,4 7,8 7,8 7,8 7,4 6,9 6,3 6,0 5,8 5,1 5,0 5,6 5,1 Finsko 7,7 6,8 6,4 8,3 8,4 7,8 7,7 8,2 8,7 9,4 8,8 8,6 7,4 6,7 7,8 7,6 Francie 8,4 7,7 7,1 8,7 8,9 8,8 9,4 9,9 10,3 10,4 10,1 9,4 9,0 8,4 8,0 7,9 Německo 10,3 8,7 7,5 7,7 7,0 5,8 5,4 5,2 5,0 4,6 4,1 3,8 3,4 3,1 3,9 3,6 Řecko 9,0 8,4 7,8 9,6 12,7 17,9 24,4 27,5 26,5 24,9 23,5 21,5 19,3 17,3 16,3 14,7 Irsko 4,4 5,0 6,8 12,6 14,5 15,4 15,4 13,7 11,9 9,9 8,4 6,7 5,7 4,9 5,6 6,2 Itálie 6,8 6,1 6,7 7,8 8,4 8,4 10,6 12,1 12,7 11,9 11,7 11,2 10,6 9,9 9,2 9,5 Lucembursko 4,7 4,1 5,1 5,1 4,4 4,9 5,1 5,8 5,8 6,7 6,3 5,5 5,6 5,6 6,8 5,3 Nizozemsko 5,0 4,2 3,7 4,3 5,0 5,0 5,8 7,2 7,4 6,9 6,0 4,8 3,8 3,4 3,8 4,2 Portugalsko 7,7 8,0 7,6 9,4 10,8 12,7 15,5 16,2 13,9 12,4 11,1 8,9 7,0 6,5 6,8 6,6 Španělsko 8,4 8,2 11,3 17,9 19,9 21,4 24,8 26,1 24,4 22,1 19,6 17,2 15,3 14,1 15,5 14,8 Švédsko 7,1 6,2 6,2 8,4 8,6 7,8 8,0 8,1 7,9 7,4 7,0 6,7 6,4 6,8 8,3 8,7 Velká Británie 5,3 5,3 5,6 7,5 7,8 8,0 7,9 7,5 6,1 5,3 4,8 4,3 4,0 3,7 4,5 4,8 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 150 POUŽITÉ ZDROJE F.2 Míra zaměstnanosti v letech 1996 až 2022 (%; produktivní obyvatelstvo - 15-64 let) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 EU15 60,5 61,9 63,4 64,8 65,3 65,7 65,4 65,1 65,3 67,3 67,6 69,0 69,7 66,1 Bulharsko - - - - 51,5 50,7 51,1 53,1 55,1 55,8 58,6 61,7 64,0 62,6 ČR - 68,6 67,5 65,6 64,9 65,0 65,5 64,9 64,1 64,8 65,3 66,1 66,6 65,4 Lotyšsko - 60,0 59,8 58,8 57,4 58,1 59,6 60,3 60,5 62,1 65,9 68,1 68,2 60,3 M a ď a r s k o 52,0 52,0 53,2 55,4 55,9 56,1 56,2 57,0 56,6 56,9 57,4 57,0 56,4 55,0 Polsko - 58,8 59,2 57,5 55,1 53,7 51,7 51,4 51,4 52,8 54,5 57,0 59,2 59,3 Slovinsko 61,7 62,8 63,5 62,5 62,7 63,6 64,3 62,5 65,6 66,0 66,6 67,8 68,6 67,5 S l o v e n s k o - 60,8 60,6 58,0 56,3 56,7 56,5 57,9 56,7 57,7 59,4 60,7 62,3 60,2 R a k o u s k o 67,3 67,2 67,4 68,2 67,9 67,8 68,1 68,2 65,3 67,4 68,6 69,9 70,8 70,3 Belgie 56,3 57,0 57,3 58,9 60,9 59,7 59,7 59,3 60,5 61,1 61,0 62,0 62,4 61,6 D á n k o 74,0 75,4 75,3 76,5 76,4 75,9 76,4 75,1 76,0 75,9 77,4 77,0 76,3 73,5 Finsko 60,5 61,9 63,4 67,4 68,1 69,1 69,1 68,7 68,3 68,4 69,3 70,3 71,1 68,7 Francie 59,7 59,5 60,0 60,4 61,7 62,7 62,9 64,0 63,4 63,8 63,7 64,3 64,9 64,1 N ě m e c k o 64,1 63,6 63,7 64,8 65,3 65,7 65,4 64,9 64,3 65,5 67,2 69,0 70,1 70,3 Řecko 54,9 54,8 56,1 56,0 56,6 56,5 57,6 58,7 59,3 59,6 60,6 60,9 61,4 60,8 Irsko 54,9 56,4 59,7 62,5 64,5 65,2 65,1 65,1 65,5 67,6 68,7 71,7 69,7 63,6 Itálie 51,1 51,3 51,8 52,5 53,4 54,5 55,4 56,1 57,8 57,6 58,3 58,6 58,6 57,4 L u c e m b u r s k o 59,1 59,9 60,2 61,6 62,7 63,0 63,6 62,2 62,5 63,6 63,6 64,2 63,4 65,2 Nizozemsko 65,4 67,5 69,4 70,9 72,9 74,1 74,5 73,8 73,1 70,6 71,6 73,5 74,9 74,6 P o r t u g a l s k o 62,3 63,4 67,1 67,5 68,2 68,9 69,1 68,1 67,8 67,3 67,6 67,6 68,0 66,1 Španělsko 47,6 49,2 51,0 53,7 56,1 57,7 59,0 60,1 61,1 63,6 65,0 65,8 64,5 60,0 Š v é d s k o 69,7 68,3 68,6 70,6 71,1 74,4 74,0 73,6 72,4 72,3 73,1 74,2 74,3 72,2 V e l k á Británie 68,7 69,7 70,2 70,4 71,0 71,3 71,2 71,4 71,6 71,8 71,6 71,5 71,5 69,9 X 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 EU15 65,3 64,6 65,8 65,7 66,6 66,1 66,4 67,8 69,7 70,5 68,4 70,0 72,5 Bulharsko 59,8 58,4 58,8 59,5 61,0 62,9 63,4 66,9 67,7 70,1 68,5 68,1 70,4 ČR 65,0 65,7 66,5 67,7 69,0 70,2 72,0 73,6 74,8 75,1 74,4 74,4 75,5 Lotyšsko 58,5 60,8 63,0 65,0 66,3 68,1 68,7 70,1 71,8 72,3 71,6 69,9 71,3 M a ď a r s k o 54,9 55,4 56,7 58,1 61,8 63,9 66,5 68,2 69,2 70,1 69,7 73,1 74,4 Polsko 58,9 59,3 59,7 60,0 61,7 62,9 64,5 66,1 67,4 68,2 68,7 70,3 71,3 Slovinsko 66,2 64,4 64,1 63,3 63,9 65,2 65,8 69,3 71,1 71,8 70,9 71,4 73,1 S l o v e n s k o 58,8 59,3 59,7 59,9 61,0 62,7 64,9 66,2 67,6 68,4 67,5 69,4 71,3 R a k o u s k o 70,8 71,1 71,4 71,4 71,1 71,1 71,5 72,2 73,0 73,6 72,4 72,4 74 Belgie 62,0 61,9 61,8 61,8 61,9 61,8 62,3 63,1 64,5 65,3 64,7 65,3 66,5 D á n k o 71,8 71,6 71,0 70,7 71,1 72,0 72,7 73,2 74,1 75,0 74,4 75,5 76,8 Finsko 68,1 69,0 69,4 68,9 68,7 68,5 69,1 70,0 72,1 72,9 72,1 72,7 74,3 Francie 64,0 63,9 64,0 64,0 63,7 63,8 64,2 64,7 65,3 65,6 65,3 67,2 68,1 N ě m e c k o 71,3 72,7 73,0 73,5 73,8 74,0 74,7 75,2 75,9 76,7 75,4 75,6 76,9 Řecko 59,1 55,1 50,8 48,8 49,4 50,8 52,0 53,5 54,9 56,5 56,3 57,2 60,7 Irsko 61,0 60,0 59,9 61,7 63,1 64,8 66,4 67,7 68,6 69,5 67,7 69,8 73,2 Itálie 56,8 56,8 56,6 55,5 55,7 56,3 57,2 58,0 58,5 59,0 58,1 58,2 60,1 L u c e m b u r s k o 65,2 64,6 65,8 65,7 66,6 66,1 65,6 66,3 67,1 67,9 67,2 69,4 70,1 Nizozemsko 73,9 74,2 74,4 73,6 73,1 74,1 74,8 75,8 77,2 78,2 77,8 80,1 81,8 P o r t u g a l s k o 65,3 63,8 61,4 60,6 62,6 63,9 65,2 67,8 69,7 70,5 69,0 70,1 71,7 Španělsko 58,8 58,0 55,8 54,8 56,0 57,8 59,5 61,1 62,4 63,3 60,9 62,7 64,4 Š v é d s k o 72,1 73,6 73,8 74,4 74,9 75,5 76,2 76,9 77,4 77,1 75,5 75,4 77,1 Velká Británie 69,4 69,3 69,9 70,5 71,9 72,7 73,5 74,1 74,7 75,2 - - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 151 POUŽITÉ ZDROJE F.3 Zaměstnanost v průmyslu v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 28,8 28,2 27,8 27,8 27,6 27,3 27,4 27,3 26,9 26,3 26,0 25,8 24,9 24,9 24,7 Bulharsko 41,1 40,2 39,2 38,4 37,5 37,0 35,4 35,1 33,8 32,8 32,8 32,7 32,1 32,9 34,2 ČR 44,9 44,1 43,5 42,7 42,3 42,0 41,6 41,5 40,6 40,0 40,5 40,1 39,9 39,3 39,5 Lotyšsko 30,7 29,2 28,2 28,2 27,6 27,3 25,8 27,1 25,8 26,8 26,3 25,5 27,1 26,9 26,5 Maďarsko 35,6 35,1 34,1 33,4 33,1 33,2 33,2 34,8 34,4 33,8 34,4 34,1 33,4 33,0 32,5 Polsko 36,2 34,8 34,0 33,5 33,1 32,8 32,5 32,1 31,6 31,1 30,7 28,5 28,6 29,0 29,3 Slovinsko 45,8 44,9 44,2 42,4 43,1 42,0 40,5 39,5 37,8 37,7 38,6 38,8 37,1 36,4 37,1 Slovensko 42,0 40,2 39,7 39,7 38,9 39,5 39,3 39,4 38,4 37,3 37,1 38,2 38,1 39,2 38,8 Rakousko 33,8 33,4 32,8 32,5 32,1 30,3 29,6 29,6 29,8 30,0 29,4 28,9 28,9 26,7 27,6 Belgie 31,2 30,6 29,5 28,9 28,3 27,6 27,6 27,3 25,8 25,8 25,5 25,8 24,9 24,9 24,7 Dánko 26,9 26,7 26,1 26,5 27,1 26,4 26,2 26,5 26,9 25,3 25,4 23,5 23,2 23,7 23,9 Finsko 28,8 28,2 27,8 27,7 27,6 27,1 27,4 28,3 27,7 28,0 27,1 27,2 26,7 26,1 25,8 Francie 28,4 28,1 27,5 26,8 26,9 26,5 26,6 26,3 26,3 26,3 26,0 25,4 24,1 24,3 23,8 Německo 37,7 37,4 36,7 36,4 36,0 35,3 34,7 34,4 33,8 33,5 32,8 32,4 31,4 31,3 29,8 Řecko 25,2 24,8 24,2 23,6 23,2 22,9 22,5 23,2 23,0 22,6 23,1 22,8 22,5 22,5 22,4 Irsko 27,5 27,3 27,2 27,8 27,8 27,3 28,6 28,7 28,3 28,5 28,9 27,6 27,7 27,6 27,6 Itálie 35,0 34,6 34,1 33,8 33,7 33,4 32,6 32,7 32,4 31,8 31,7 31,6 31,8 30,8 30,7 Lucembursko 27,1 26,6 26,4 27,0 25,3 22,9 23,3 21,6 22,0 20,8 21,4 20,1 19,3 18,9 17,3 Nizozemsko 25,1 24,7 24,1 23,4 23,4 23,2 22,9 22,8 22,3 21,6 21,6 21,0 19,9 20,1 21,0 Portugalsko 34,0 33,6 32,9 32,5 32,2 31,3 31,0 35,2 34,4 34,4 33,5 33,3 32,7 31,1 30,4 Španělsko 32,3 31,8 31,0 30,3 30,2 29,5 29,9 30,5 30,7 30,8 31,5 31,0 30,7 30,2 29,6 Švédsko 26,6 26,2 25,6 25,5 25,5 25,9 25,6 25,9 25,0 24,4 23,7 23,0 22,6 22,4 22,0 Velká Británie 30,4 29,9 29,4 27,8 27,4 27,4 26,9 26,7 25,8 25,2 24,6 23,9 23,3 22,3 22,2 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 EU15 24,7 24,4 23,3 22,7 22,3 21,8 20,7 19,8 19,5 19,9 19,6 20,1 20,2 20,4 Bulharsko 34,5 35,5 36,4 35,2 33,0 31,5 31,3 30,2 30,1 29,9 29,8 29,9 30,1 30,0 ČR 40,0 40,2 40,5 38,6 38,0 38,5 38,1 37,5 38,0 38,0 38,1 38,1 37,5 37,3 Lotyšsko 27,4 28,6 29,4 24,3 23,1 22,9 23,5 23,9 23,9 23,7 24,1 23,3 23,7 23,7 Maďarsko 32,3 32,5 32,2 31,2 30,7 30,8 29,8 29,9 30,5 30,3 30,4 31,5 32,4 32,1 Polsko 30,0 30,7 31,9 31,1 30,3 30,7 30,4 30,5 30,5 30,5 31,5 31,7 31,8 32,1 Slovinsko 35,5 35,2 35,1 33,2 32,6 31,7 31,0 31,0 30,9 32,0 33,2 33,3 33,4 34,1 Slovensko 38,8 39,4 40,1 37,9 37,1 37,5 37,5 35,8 35,5 36,1 36,5 37,2 36,5 36,1 Rakousko 28,2 27,3 26,2 25,0 24,9 26,0 26,1 25,9 25,8 25,8 25,6 24,9 25,4 25,4 Belgie 24,7 24,4 24,7 23,5 23,4 23,2 21,8 21,7 21,4 21,4 21,3 20,8 21,1 20,8 Dánko 23,3 23,5 23,3 20,6 19,9 20,0 19,8 19,6 19,4 19,4 19,1 18,9 18,9 18,6 Finsko 25,7 25,7 25,2 24,0 23,3 23,0 22,8 22,9 21,9 21,7 22,2 22,2 22,3 21,6 Francie 23,8 23,3 23,3 22,7 22,3 22,2 21,8 21,3 20,5 20,3 20,2 20,4 20,2 20,4 Německo 29,7 29,9 29,3 28,8 28,3 28,2 28,2 27,8 28,1 27,7 27,4 27,4 27,3 27,2 Řecko 22,0 22,4 22,2 21,1 19,6 17,7 16,5 15,6 15,0 14,9 15,3 15,4 15,3 15,3 Irsko 27,8 25,8 23,3 19,9 18,1 17,5 17,0 17,2 17,3 18,1 18,6 18,8 18,8 18,8 Itálie 30,1 30,1 29,8 29,2 28,6 28,3 27,6 27,1 26,9 26,6 26,1 26,0 26,1 25,9 Lucembursko 16,7 16,9 15,3 12,9 13,4 13,4 12,7 12,0 11,0 12,5 12,1 10,8 11,8 10,8 Nizozemsko 20,6 19,8 19,1 18,5 17,7 17,2 17,2 16,5 16,2 16,4 16,5 16,5 16,2 16,1 Portugalsko 30,3 30,2 29,0 27,8 27,3 26,9 25,2 23,7 23,9 24,4 24,5 24,7 24,9 24,7 Španělsko 29,4 29,1 27,8 24,6 23,0 21,8 20,7 19,8 19,5 19,9 19,6 20,1 20,3 20,4 Švédsko 21,9 21,7 21,3 20,2 19,9 19,9 19,7 19,2 18,6 18,3 18,2 18,2 18,2 18,4 Velká Británie 22,1 22,2 22,0 19,6 19,2 19,2 19,1 18,9 19,0 18,7 18,5 18,3 18,1 18,1 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 152 POUŽITÉ ZDROJE F.4 Zaměstnanost v zemědělství v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 6,0 5,7 5,5 5,2 4,9 4,8 4,6 4,4 4,2 4,1 4,1 4,1 4,3 3,9 3,7 Bulharsko 19,5 19,0 18,3 17,5 16,6 15,6 15,6 14,3 13,9 13,2 9,7 10,7 11,1 10,8 8,9 ČR 8,2 8,1 7,8 7,0 6,6 6,2 5,8 5,6 5,3 5,2 4,9 4,9 4,5 4,5 4,0 Lotyšsko 18,8 19,0 18,7 18,3 17,5 17,3 21,6 19,0 17,5 14,9 15,5 16,2 14,2 13,3 12,1 Maďarsko 11,6 11,3 9,1 8,8 8,1 8,2 7,8 7,3 7,0 6,5 6,2 6,1 5,4 5,3 4,9 Polsko 25,6 25,1 24,5 23,7 22,9 22,0 21,1 20,3 19,5 18,7 19,2 19,6 18,2 17,6 17,4 Slovinsko 10,8 10,8 10,7 11,6 10,4 10,2 12,1 12,1 10,8 9,6 9,9 9,7 8,4 9,8 9,1 Slovensko 10,7 10,4 10,4 10,2 9,2 8,9 9,2 8,1 7,3 6,9 6,3 6,6 6,0 5,1 4,8 Rakousko 7,8 7,6 7,4 7,2 7,3 7,4 6,9 6,5 6,2 6,1 5,8 5,8 5,5 4,9 5,3 Belgie 3,0 2,9 2,6 2,9 2,7 2,8 2,7 2,2 2,4 1,9 1,4 1,8 1,7 2,2 2,0 Dánko 5,5 5,3 5,1 5,1 4,4 3,9 3,7 3,7 3,3 3,7 3,6 3,2 3,3 3,3 3,2 Finsko 8,4 8,4 8,3 8,0 7,8 7,9 7,8 7,1 6,4 6,2 5,8 5,5 5,3 5,0 4,8 Francie 6,0 5,7 5,5 5,2 4,9 4,8 4,6 4,4 4,2 4,1 4,1 4,1 4,3 3,9 3,6 Německo 3,5 3,4 3,4 3,3 3,2 2,9 2,9 2,8 2,9 2,6 2,6 2,5 2,4 2,4 2,4 Řecko 22,0 21,6 21,3 20,8 20,4 20,3 19,8 17,9 17,4 17,4 15,9 15,2 15,0 12,4 12,2 Irsko 13,9 13,5 13,1 12,6 12,0 11,2 10,9 9,1 8,6 8,0 7,1 7,0 6,5 6,4 5,9 Itálie 8,3 8,0 7,1 6,9 6,6 6,1 5,9 5,8 5,4 5,2 5,2 4,9 4,7 4,1 4,2 Lucembursko 3,5 3,4 3,2 3,2 3,9 2,7 2,3 2,9 2,0 2,4 1,5 2,0 2,7 2,0 1,7 Nizozemsko 4,3 4,2 4,1 4,0 3,8 3,8 3,7 3,5 3,2 3,3 3,1 2,9 3,0 3,3 3,7 Portugalsko 11,7 11,5 11,6 11,8 11,5 12,2 13,3 13,9 12,8 12,7 13,2 12,6 13,0 12,3 12,1 Španělsko 10,2 10,0 9,8 9,5 9,0 8,4 8,0 7,7 7,2 6,7 6,6 6,0 5,7 5,5 5,3 Švédsko 3,8 3,8 3,7 3,6 3,5 3,3 3,3 3,1 3,0 2,9 2,7 2,5 2,6 2,5 2,3 Velká Británie 2,2 2,1 2,1 2,1 2,1 2,0 1,9 1,7 1,6 1,5 1,4 1,4 1,3 1,3 1,4 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 EU15 3,7 3,5 3,2 3,1 3,1 2,9 2,9 3,1 2,9 2,7 2,9 2,6 2,5 2,5 Bulharsko 8,1 7,5 7,5 7,1 6,8 6,8 6,4 6,7 7,0 6,9 6,8 7,0 6,6 6,6 ČR 3,8 3,6 3,2 3,1 3,1 3,0 3,1 3,0 2,8 2,9 2,9 2,8 2,8 2,7 Lotyšsko 11,5 10,2 8,0 8,8 8,6 8,9 8,4 8,1 7,5 7,9 7,7 6,9 7,0 7,3 Maďarsko 4,8 4,6 4,3 4,6 4,5 4,9 5,1 4,8 4,7 4,9 5,0 5,0 4,9 4,7 Polsko 15,8 14,8 14,0 13,3 13,1 12,9 12,6 12,0 11,5 11,5 10,6 10,2 9,6 9,2 Slovinsko 9,6 9,9 8,6 9,1 8,8 8,6 8,4 8,5 9,6 7,1 5,0 5,6 5,5 4,3 Slovensko 4,4 4,2 4,0 3,6 3,2 3,1 3,2 3,3 3,5 3,2 2,9 2,7 2,3 2,8 Rakousko 5,2 5,5 5,3 5,3 5,2 4,9 4,7 4,6 4,8 4,5 4,4 3,9 3,7 3,7 Belgie 2,0 1,9 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,4 1,2 1,2 1,3 1,2 1,0 0,9 Dánko 3,1 3,0 2,7 2,8 2,5 2,4 2,6 2,6 2,5 2,5 2,3 2,1 2,2 2,2 Finsko 4,7 4,5 4,5 4,6 4,4 4,2 4,2 4,1 4,3 4,2 3,9 3,8 3,7 3,8 Francie 3,7 3,5 2,7 2,9 2,9 2,9 2,9 3,1 2,9 2,7 2,9 2,6 2,5 2,5 Německo 2,3 2,3 1,8 1,7 1,7 1,7 1,6 1,5 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,2 Řecko 11,7 11,3 11,1 11,7 12,4 12,4 13,0 13,7 13,6 12,9 12,4 12,1 12,3 11,6 Irsko 5,7 5,4 5,3 5,6 5,8 5,7 5,8 5,8 5,4 5,3 5,3 5,1 4,8 4,4 Itálie 4,3 4,0 3,7 3,7 3,8 3,7 3,7 3,6 3,6 3,8 3,9 3,8 3,8 3,9 Lucembursko 1,8 1,9 1,7 1,4 1,1 1,2 1,3 1,6 1,4 1,1 1,0 1,4 1,1 0,7 Nizozemsko 3,7 3,3 3,2 3,1 3,1 2,8 2,7 2,1 2,3 2,3 2,3 2,3 2,1 2,1 Portugalsko 11,9 11,8 11,4 11,5 11,2 10,2 10,8 10,2 8,7 7,5 6,9 6,4 6,0 5,5 Španělsko 4,8 4,5 4,1 4,1 4,2 4,1 4,2 4,3 4,2 4,1 4,2 4,4 4,2 4,0 Švédsko 2,2 2,3 2,1 2,2 2,1 2,0 2,1 2,0 2,0 2,0 1,9 1,8 1,7 1,7 Velká Británie 1,4 1,4 1,1 1,1 1,2 1,2 1,2 1,1 1,3 1,1 1,1 1,2 1,1 1,1 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 153 POUŽITÉ ZDROJE F.5 Zaměstnanost ve službách v letech 1991 až 2019 (% celkové pracovní síly; dle ILO) 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU 15 62,8 63,5 63,9 64,3 64,7 65,0 64,8 64,6 65,9 65,8 67,1 67,3 68,0 68,9 69,4 Bulharsko 39,3 40,8 42,5 44,1 45,9 47,4 49,1 50,6 52,3 54,0 57,5 56,6 56,7 56,3 56,8 ČR 46,9 47,8 48,7 50,4 51,1 51,8 52,7 52,9 54,1 54,8 54,6 55,0 55,6 56,3 56,5 Lotyšsko 50,5 51,8 53,2 53,6 54,9 55,5 52,6 53,9 56,8 58,3 58,3 58,2 58,7 59,8 61,5 Maďarsko 52,8 53,7 56,8 57,9 58,8 58,5 59,0 57,9 58,7 59,8 59,4 59,7 61,2 61,8 62,7 Polsko 38,2 40,1 41,5 42,8 44,0 45,3 46,5 47,6 49,0 50,3 50,1 51,8 53,3 53,4 53,4 Slovinsko 43,4 44,4 45,1 46,0 46,4 47,8 47,4 48,4 51,4 52,8 51,4 51,6 54,4 53,9 53,8 Slovensko 47,4 49,4 49,9 50,1 51,9 51,6 51,6 52,4 54,3 55,8 56,7 55,3 55,9 55,7 56,4 Rakousko 58,4 59,0 59,8 60,3 60,6 62,3 63,5 64,0 64,0 63,9 64,8 65,4 65,6 68,4 67,2 Belgie 65,8 66,5 67,9 68,2 69,1 69,6 69,8 70,5 71,8 72,3 73,1 72,4 73,4 72,8 73,3 Dánko 67,6 68,1 68,8 68,4 68,5 69,7 70,0 69,8 69,8 71,0 71,1 73,3 73,6 73,0 72,9 Finsko 62,8 63,5 63,9 64,3 64,7 65,0 64,8 64,6 65,9 65,8 67,1 67,3 68,0 68,9 69,4 Francie 65,6 66,2 67,0 68,0 68,2 68,7 68,8 69,3 69,5 69,6 69,9 70,5 71,6 71,9 72,6 Německo 58,8 59,2 59,9 60,3 60,8 61,8 62,4 62,8 63,3 63,8 64,6 65,2 66,2 66,4 67,8 Řecko 52,9 53,6 54,5 55,6 56,4 56,9 57,7 58,9 59,6 60,0 61,1 62,0 62,4 65,2 65,5 Irsko 58,7 59,2 59,7 59,6 60,2 61,4 60,5 62,2 63,1 63,6 64,0 65,4 65,8 66,0 66,5 Itálie 56,7 57,4 58,8 59,3 59,8 60,5 61,5 61,5 62,2 63,0 63,1 63,5 63,5 65,0 65,1 Lucembursko 69,4 70,0 70,4 69,9 70,9 74,4 74,3 75,5 76,1 76,8 77,1 77,9 78,0 79,2 81,0 Nizozemsko 70,7 71,2 71,8 72,7 72,8 73,1 73,4 73,8 74,5 75,1 75,3 76,1 77,1 76,6 75,3 Portugalsko 54,3 54,8 55,6 55,8 56,3 56,5 55,7 50,9 52,9 52,9 53,4 54,0 54,4 56,6 57,6 Španělsko 57,5 58,3 59,2 60,3 60,8 62,2 62,1 61,8 62,1 62,5 62,0 63,0 63,6 64,3 65,1 Švédsko 69,6 70,1 70,7 70,9 71,0 70,9 71,2 71,1 72,0 72,7 73,6 74,5 74,9 75,2 75,6 Velká Británie 67,4 68,0 68,6 70,1 70,5 70,6 71,3 71,6 72,6 73,3 74,0 74,7 75,4 76,4 76,4 X 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 EU 15 69,6 69,8 71,4 74,4 74,8 74,9 75,3 76,0 76,6 76,6 76,2 76,1 76,4 76,8 Bulharsko 57,4 57,0 56,1 57,7 60,2 61,8 62,2 63,2 62,9 63,3 63,5 63,1 63,3 63,4 ČR 56,3 56,2 56,3 58,3 58,9 58,6 58,8 59,5 59,2 59,1 59,0 59,1 59,7 60,1 Lotyšsko 61,2 61,2 62,6 66,9 68,3 68,2 68,2 68,0 68,7 68,4 68,2 69,8 69,4 69,0 Maďarsko 62,9 62,9 63,5 64,2 64,8 64,3 65,2 65,3 64,8 64,8 64,5 63,4 62,7 63,2 Polsko 54,2 54,5 54,1 55,6 56,6 56,4 57,0 57,5 58,0 57,9 58,0 58,1 58,6 58,7 Slovinsko 54,9 54,9 56,3 57,7 58,6 59,7 60,6 60,5 59,4 60,9 61,8 61,2 61,2 61,6 Slovensko 56,8 56,4 55,9 58,5 59,7 59,4 59,2 60,9 61,1 60,7 60,6 60,1 61,2 61,1 Rakousko 66,6 67,2 68,5 69,7 69,9 69,0 69,3 69,5 69,4 69,7 70,1 71,2 70,9 71,0 Belgie 73,4 73,7 73,8 75,0 75,3 75,5 77,1 76,9 77,4 77,4 77,5 78,1 77,9 78,2 Dánko 73,6 73,5 74,0 76,7 77,6 77,6 77,6 77,8 78,2 78,1 78,6 79,0 78,9 79,2 Finsko 69,6 69,8 70,3 71,4 72,3 72,8 73,1 73,0 73,9 74,1 74,0 74,1 74,0 74,6 Francie 72,5 73,2 74,0 74,4 74,8 74,9 75,3 75,6 76,6 77,0 76,9 77,0 77,3 77,0 Německo 68,1 67,9 68,9 69,5 70,0 70,1 70,3 70,8 70,5 70,9 71,3 71,3 71,4 71,6 Řecko 66,3 66,2 66,6 67,2 68,0 70,0 70,5 70,8 71,5 72,2 72,4 72,5 72,5 73,1 Irsko 66,5 68,8 71,4 74,6 76,2 76,8 77,2 77,0 77,3 76,6 76,2 76,1 76,4 76,8 Itálie 65,7 65,9 66,5 67,1 67,6 68,0 68,7 69,4 69,5 69,7 70,0 70,2 70,1 70,2 Lucembursko 81,5 81,2 83,1 85,7 85,6 85,4 86,0 86,4 87,6 86,4 86,9 87,9 87,2 88,5 Nizozemsko 75,7 76,9 77,7 78,4 79,2 80,1 80,1 81,4 81,5 81,3 81,3 81,2 81,7 81,8 Portugalsko 57,8 57,9 59,6 60,8 61,6 62,9 64,0 66,1 67,5 68,1 68,6 68,9 69,1 69,8 Španělsko 65,8 66,4 68,1 71,3 72,8 74,1 75,1 76,0 76,3 76,0 76,2 75,6 75,5 75,5 Švédsko 75,9 76,1 76,6 77,7 78,0 78,1 78,3 78,8 79,4 79,7 79,9 80,0 80,1 79,9 Velká Británie 76,6 76,5 76,9 79,3 79,6 79,6 79,7 80,1 79,8 80,2 80,4 80,6 80,8 80,8 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 154 POUŽITÉ ZDROJE F.6 Počet podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel vletech 1996 až 2021 1996 1997 1998 1999 2000 2 0 0 1 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 54,1 54,8 53,4 53,1 52,2 52,2 53,1 52,0 52,8 53,1 54,7 53,8 55,3 Bulharsko - - - - 48,0 44,3 44,5 45,7 49,0 46,3 46,3 46,5 48,3 ČR - 55,1 59,8 62,8 64,6 65,7 69,6 75,4 73,3 69,9 71,3 72,4 72,4 Lotyšsko - - 43,5 41,9 39,5 38,8 37,3 38,5 37,8 38,1 43,1 41,3 40,1 M a ď a r s k o 57,5 56,0 53,4 54,3 53,3 52,1 49,4 49,0 53,1 50,5 46,9 45,6 44,2 Polsko - 84,7 83,8 82,5 80,6 79,0 77,2 74,1 72,8 72,3 72,8 73,7 74,9 Slovinsko 51,5 49,7 52,1 50,8 45,4 49,7 49,4 40,6 44,4 43,2 48,5 47,5 44,9 Slovensko - - 27,2 29,1 29,9 32,7 32,5 37,6 47,3 51,4 53,5 55,9 61,3 Rakousko 47,6 47,3 48,5 48,4 48,0 48,6 48,4 49,2 49,6 51,2 51,7 51,6 51,7 Belgie 56,0 54,9 57,1 55,5 54,5 50,5 51,9 50,7 50,3 52,3 52,9 53,8 52,3 Dánko 40,0 40,5 41,3 41,2 40,5 38,3 38,8 40,2 38,1 38,0 40,6 40,6 41,1 Finsko 58,8 57,5 57,2 56,7 57,1 55,4 55,0 54,4 52,8 53,1 54,7 53,7 55,3 Francie 40,7 40,0 39,3 38,9 37,8 37,0 36,4 39,8 38,0 38,3 40,6 40,3 39,2 N ě m e c k o 39,9 40,8 41,2 42,0 42,5 42,2 41,9 43,1 44,7 46,9 47,4 47,7 47,4 Řecko 113,8 111,5 114,6 114,4 116,4 115,6 116,6 117,3 115,5 114,9 116,1 114,8 116,1 Irsko 64,5 66,4 69,7 69,9 72,0 71,2 70,7 69,1 72,0 71,0 69,4 72,2 71,8 Itálie 84,0 83,4 83,9 84,8 85,6 85,2 85,4 85,8 94,0 91,4 91,3 90,3 88,2 Lucembursko 34,3 32,7 33,7 33,9 35,8 27,6 30,3 30,8 31,7 32,0 31,3 29,6 25,4 Nizozemsko 47,4 49,4 48,5 48,9 49,2 52,2 53,1 52,0 54,2 58,8 60,6 63,3 66,2 Portugalsko 98,8 98,5 103,5 99,1 93,7 101,4 100,9 99,0 94,0 90,7 86,6 86,6 86,0 Španělsko 66,5 67,0 67,0 67,4 67,1 69,5 67,8 66,6 68,3 70,5 71,8 73,1 72,0 Švédsko 48,9 45,5 44,3 46,4 45,0 45,4 45,3 44,6 44,7 46,2 46,8 46,5 45,6 Velká Británie 54,1 54,8 53,4 53,1 52,2 52,6 53,2 55,8 56,7 56,9 57,9 58,6 58,5 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2 0 2 1 EU15 57,0 55,0 55,1 55,3 55,1 54,8 54,9 54,2 52,7 52,0 53,5 53,3 52,7 Bulharsko 48,0 46,6 43,2 41,6 44,7 46,7 46,0 44,9 46,8 46,2 44,4 44,2 43,9 ČR 73,8 77,1 78,7 80,2 76,3 79,0 76,4 76,7 77,6 77,4 76,0 75,0 72,8 Lotyšsko 39,9 39,1 41,2 42,9 45,1 45,5 50,9 52,0 52,6 49,8 50,0 54,8 53,3 M a ď a r s k o 44,5 43,7 42,8 42,2 41,3 42,6 43,3 44,0 43,1 43,9 45,8 50,4 54,3 Polsko 75,0 74,7 75,2 74,3 72,9 73,3 74,6 74,0 73,5 73,9 73,8 75,9 77,7 Slovinsko 47,4 53,4 52,9 51,1 49,9 52,5 53,1 50,4 52,0 56,1 54,7 49,3 54,1 Slovensko 67,7 67,6 67,6 65,7 66,1 66,0 66,0 69,2 69,1 67,9 69,1 67,2 67,6 Rakousko 52,2 53,4 51,9 51,5 52,2 51,5 51,7 51,3 50,3 49,7 51,3 49,6 47,3 Belgie 53,6 53,2 51,9 52,5 55,1 53,0 54,9 54,2 52,7 52,0 53,5 54,9 53,9 Dánko 42,2 38,9 38,4 38,0 37,1 36,4 36,6 36,2 34,5 33,8 35,3 35,5 36,7 Finsko 57,0 55,0 55,1 55,3 53,9 54,8 54,7 53,8 50,8 51,7 53,2 52,1 54,6 Francie 40,2 42,2 42,5 41,7 40,9 42,8 42,4 43,1 42,8 43,4 44,8 45,8 47,3 N ě m e c k o 48,3 47,9 49,8 49,8 48,3 47,2 46,2 45,3 44,4 42,9 42,2 37,5 37,5 Řecko 115,7 113,3 107,7 102,3 99,9 98,2 98,0 98,7 100,6 101,5 99,6 98,6 100,0 Irsko 67,4 62,7 60,2 58,4 60,6 60,9 60,6 60,7 59,1 57,9 56,6 54,4 51,6 Itálie 85,1 85,1 84,4 83,7 80,9 79,5 79,2 78,7 77,2 76,9 77,3 75,5 72,5 Lucembursko 31,9 31,0 33,0 35,2 34,2 34,2 38,4 40,2 40,1 34,4 34,5 35,7 39,2 Nizozemsko 67,4 67,9 67,7 68,4 71,3 72,1 73,5 75,0 75,7 76,4 77,2 78,7 73,4 Portugalsko 82,4 76,7 70,7 68,8 67,9 63,5 60,4 58,9 58,9 58,7 61,4 59,2 59,1 Španělsko 64,0 62,2 60,0 60,9 61,6 61,8 62,5 63,0 62,8 62,2 61,9 61,1 61,6 Švédsko 45,3 45,9 44,4 43,6 44,4 42,9 42,2 41,3 41,2 41,4 42,0 40,2 39,4 Velká Británie 58,0 58,6 58,8 60,7 60,5 63,9 62,9 65,5 65,5 64,6 67,1 - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat, vlastní výpočty. 155 POUŽITÉ ZDROJE F.7 Průměrná roční mzda v PPP v letech 1995 až 2021 (v USD; konstantní ceny roku 2021) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 38 575 38 889 39 617 39 829 40 404 40 575 40 862 4 1 9 5 4 42 297 42 994 43 899 44 808 45 406 46 417 ČR 14 386 15 866 16 114 16 111 16 752 17 381 18 277 19 383 20 861 2 1 8 0 0 22 441 23 340 24 037 24 165 Lotyšsko - 10 126 10 603 10 925 11 375 11972 12 362 11984 12 841 13 960 16 237 17 904 22 073 22 775 Maďarsko 14 951 14 957 15 326 15 670 15 738 16 463 17 714 18 599 20 088 2 1 4 9 1 22 438 22 875 22 705 23 021 Polsko 17 127 18 481 19 441 20 020 2 1 7 5 6 21859 23 108 23 012 23 291 22 774 22 731 22 880 23 616 24 875 Slovinsko 25 264 26 520 27 934 28 277 28 805 29 550 30 758 30 841 3 1 4 8 1 33 001 34 259 35 399 36 190 36 741 Slovensko 11 397 12 324 13 993 14 544 14 241 14 786 14 785 15 547 15 848 16 078 17 064 17 655 18 738 18 931 Rakousko 48 936 48 605 48 197 49 741 50 843 5 1 0 0 4 50 844 51 614 51733 52 715 52 999 53 791 54 100 55 009 Belgie 50 842 5 1 4 8 0 52 136 52 167 55 075 54 578 54 744 56 157 56 492 56 196 55 662 56 040 55 936 56 178 Dánko 45 112 45 930 46 665 47 481 48 039 47 995 48 280 49 380 50 599 51725 52 618 53 505 54 101 54 817 Finsko 36 946 37 792 37 824 38 823 39 731 40 413 40 626 40 844 41 620 42 994 43 899 44 808 45 406 45 795 Francie 38 388 38 502 38 932 39 534 40 404 40 597 40 852 4 1 9 5 4 42 297 42 986 43 504 43 990 44 151 44 066 Německo 45 840 46 367 46 171 46 736 47 358 47 631 47 978 48 261 48 421 48 415 48 590 48 580 48 433 48 650 Řecko 21007 21 225 23 614 25 566 25 975 27 453 28 376 30 956 32 320 32 912 32 803 33 193 33 199 32 685 Irsko 31 326 3 1 8 0 1 33 566 35 559 36 367 37 155 38 576 38 968 40 142 41 500 43 043 43 408 44 661 46 417 Itálie 38 575 38 889 39 999 40 133 40 592 40 575 40 862 40 573 40 461 41 244 41 793 42 052 42 038 4 1 9 8 5 Lucembursko 56 480 57 210 58 290 58 429 59 743 6 1 7 3 6 62 125 63 399 62 946 63 659 63 966 64 851 66 607 66 260 Nizozemsko 54 590 54 409 54 578 52 831 53 840 55 158 55 976 56 150 56 546 57 436 57 435 57 310 58 109 58 462 Portugalsko 25 404 26 344 27 028 27 367 28 299 28 692 28 807 28 795 28 728 28 766 28 609 27 988 28 175 28 081 Španělsko 39 046 39 575 39 617 39 829 39 806 38 940 38 736 38 930 38 732 38 240 38 404 38 221 38 635 40 000 Švédsko 29 716 3 1 4 9 0 32 732 33 810 34 521 35 613 36 031 36 506 36 816 38 038 38 997 40 082 4 1 4 2 3 42 217 Velká Británie 34 989 34 947 36 203 36 779 38 738 40 561 42 104 42 699 43 911 45 191 45 236 46 501 47 699 46 590 X 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 46 710 46 910 46 842 46 879 46 995 47 319 47 770 48 322 48 993 48 931 49 403 48 564 49 979 ČR 24 069 24 808 25 010 25 056 24 900 25 425 26 173 27 097 28 482 29 991 31 236 30 912 3 1 7 1 1 Lotyšsko 20 567 19 772 19 086 19 861 20 811 22 206 24 062 25 473 26 387 27 357 28 547 29 813 32 235 Maďarsko 21705 2 1 9 9 1 22 276 21 534 21 311 2 1 0 3 1 21 194 21 386 22 933 24 056 24 853 25 275 26 268 Polsko 24 811 25 512 25 481 25 218 25 486 26 026 26 710 28 051 29 236 31 213 32 695 33 330 33 566 Slovinsko 37 052 38 123 38 007 36 883 36 279 37 000 37 779 39 242 39 962 40 664 41 860 43 310 43 892 Slovensko 19 575 20 427 20 249 19 996 20 149 20 553 21 360 22 039 22 693 23 333 24 096 24 407 24 805 Rakousko 55 945 55 693 55 086 55 399 55 425 55 629 56 035 56 565 56 553 56 739 57 182 57 272 58 189 Belgie 56 961 56 697 57 278 57 741 58 313 58 637 58 240 58 365 57 957 58 270 58 842 57 272 59 100 Dánko 56 145 56 776 56 477 56 393 56 787 57 870 58 890 58 879 59 220 59 731 60 265 60 984 61 331 Finsko 46 190 46 829 46 842 46 879 46 411 46 395 46 759 47 169 46 899 47 245 47 731 47 878 49 708 Francie 45 468 46 386 46 303 46 603 46 995 47 319 47 770 48 322 48 993 48 931 49 403 47 373 49 313 Německo 48 659 49 085 50 076 50 744 51 221 52 080 53 278 54 094 54 664 55 443 56 332 55 921 56 040 Řecko 34 228 32 665 30 593 28 812 26 929 26 819 27 082 26 461 26 630 25 400 25 630 25 720 25 744 Irsko 50 191 50 350 49 758 49 401 48 266 47 981 47 926 48 576 49 195 49 553 50 448 50 751 51045 Itálie 42 306 42 669 41 981 40 655 40 784 40 940 41 300 41 629 41 355 41415 41 625 39 208 40 767 Lucembursko 68 324 68 364 68 750 68 035 68 853 70 029 70 389 70 174 7 1 0 7 1 71 132 71 251 71 223 73 657 Nizozemsko 60 920 60 861 60 589 60 792 60 972 60 646 61 383 61 631 61 186 60 515 60 140 61 560 60 923 Portugalsko 29 378 29 260 28 548 27 321 27 840 27 361 27 278 27 135 27 244 27 696 28 790 29 093 29 740 Španělsko 42 518 42 116 41 363 40 205 40 208 40 085 40 684 40 455 39 927 39 794 39 877 38 426 39 202 Švédsko 42 368 42 885 43 524 44 447 44 939 45 439 46 132 46 849 47 101 47 339 47 835 48 430 48 951 Velká Británie 46 710 46 910 46 073 45 525 46 022 46 045 46 813 47 512 47 614 47 872 48 616 48 564 49 979 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data OECD. 156 POUŽITÉ ZDROJE Příloha G Produktivita práce v letech 1991 až 2021 (USD na zaměstnance v PPP) 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU15 81304 83 587 84 549 85 618 86 650 89 626 90 112 91 371 93 444 95 824 96 682 96 315 95 906 98 726 99 086 100 855 Bulharsko 28 574 27 803 28 238 27 922 28 571 31012 27 457 28 499 27 141 29 613 31895 33 943 34 630 35 844 38 348 39 406 ČR 43 991 43 569 44 034 44 831 47 401 49 335 49 496 50 035 51947 54 562 56 088 56 405 58 752 62 041 65 162 68 716 Lotyšsko - - - - 24 878 26 301 26 804 28 688 29 927 32 719 34 550 36 244 39 205 42 277 46 227 48 867 Maďarsko 41168 40 281 42 508 44 568 45 723 46 659 48 224 49 248 48 723 50 396 52 605 54 986 56 417 59 522 62 089 64 066 Polsko 25 918 26 605 27 882 29 734 31 766 33 415 34 825 35 944 38 644 42 180 43 398 45 756 47 646 49 782 49 946 51 217 Slovinsko - - - - 49 292 50 457 51864 52 664 56 717 58 555 59 004 60 404 64 083 63 431 65 588 68 530 Slovensko - 27 275 28 496 31587 32 908 33 866 36 046 37 535 38 815 40 227 40 950 42 664 43 613 46 450 48 360 50 745 Rakousko 86 382 86 361 86 629 84 245 86 532 90 129 92 231 94 940 96 848 100 111 100 814 101 372 101 205 107 670 106 413 107 817 Belgie 96 013 96 097 96 012 99 249 100 519 101 946 104 618 106 080 106 486 106 909 110 125 111 608 112 743 114 200 114 633 116 807 Dánko 77 077 77 970 80 150 85 618 86 650 87 953 88 992 90 906 92 739 95 824 96 682 96 315 97 871 99 320 101 333 103 400 Finsko 64 042 66 620 70 410 74 023 76 699 80 108 83 075 85 191 86 181 89 869 90 693 91867 93 791 97 701 97 386 99 490 Francie 84128 85 738 85 758 88 650 89 269 89 987 92 281 94 529 96 568 97 733 97 481 97 493 95 906 98 726 99 086 100 855 Německo 81304 84 157 84 629 87 536 88 644 89 780 92 081 93 703 93 991 96 141 97 200 97 693 97 967 100 665 98 940 100 556 Řecko 68 279 67 441 66 016 66 236 66 868 67 886 71314 69 790 71787 73 676 76 586 78 346 81 381 84 847 84 948 88 255 Irsko 77 413 80 095 80 854 82 485 86 302 89 626 94 983 95 607 99 301 103 566 106 300 110 657 111 848 116 549 116 339 117 309 Itálie 96 787 100 019 100 788 104 843 109 287 110 357 112 241 113 620 114 136 116 989 117 116 115 585 113 645 112 262 113 739 114 312 Lucembursko 180 461 176 996 185 916 193 387 199 878 200 365 206 333 217 549 227 139 234 950 236 133 238 855 247 196 253 600 251 300 261 696 Nizozemsko 84 805 83 587 84 549 86 300 88 096 89 256 89 916 91 371 93 444 94 253 94 172 93 137 93 980 96 261 101 410 103 329 Portugalsko 52 754 53 972 53 777 55 015 57 412 59 507 61123 59 316 61021 62 092 62 118 62 041 62 283 63 779 64 628 65 294 Španělsko 85 912 84 574 87 273 89 971 89 898 90 169 90 112 90 414 89 325 89 505 89 844 88 881 88 097 87 649 85 529 85 644 Švédsko 63 179 65 373 68 074 71 281 72 632 74 352 77 803 80 157 81949 84 471 84 317 86 073 88 007 92 608 94 583 97 023 Velká Británie 67 133 68 553 71227 73 405 74 446 75 082 76 966 78 499 80 482 82 579 83 572 84 448 86 122 87 238 88 344 89 360 X 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 102 753 101 936 98 448 100 174 102 276 102 354 103 081 104 567 105 514 106 249 107 796 107 886 107 683 103 315 106 500 Bulharsko 40 339 41584 41629 43 954 46 497 47 219 46 925 46 638 47 370 48 980 48122 49 297 49 962 49 605 53 911 ČR 71189 72 066 69 793 72 190 73 248 72 449 71 728 72 732 75 662 76 049 78 641 80 054 82 342 78 914 83 689 Lotyšsko 52 431 51057 50 958 52 036 52 612 55 200 55 271 56 483 57 852 59 408 61032 62 534 64117 63 944 68 510 Maďarsko 64 559 66 027 63 245 64 165 64 904 63 117 63 183 62 499 63 081 62 445 64 004 66 672 69 284 67 091 69 282 Polsko 52 361 52 458 53 742 55 913 58 393 59 206 59 798 60 864 62 641 63 543 65 722 69 096 72 017 70 783 74 890 Slovinsko 71485 73 792 68 776 70 818 73 655 72 686 73 344 74 524 76 085 78 707 78 713 80 227 82 946 79 690 85 252 Slovensko 54 826 56 145 54 801 59 856 61038 61493 61 901 62 660 64 263 63 734 64 621 66 279 67 488 66 567 67 280 Rakousko 109 093 108 754 104 900 105 876 107 924 107 838 107 324 107 838 107 781 108 285 109 414 110 509 111 276 105 605 110 987 Belgie 117 985 116 703 115 020 116 456 117 375 117 928 118 390 119 969 122 104 122 593 121 418 120 726 121 473 115 779 122 316 Dánko 103 982 103 534 101 658 105 814 107 305 108 160 109 489 110 157 110 784 112 308 114 239 114 733 114 706 113 301 116 888 Finsko 102 753 101 936 96 565 100 088 101 486 99 710 99 889 99 936 100 892 103 288 105 527 103 966 104 163 103 315 103 606 Francie 101 499 100 373 98 448 100 174 102 276 102 388 103 081 104 567 105 514 106 249 107 796 108 823 110 230 102 117 106 500 Německo 101 338 100 915 95 257 98 486 101 635 101 284 100 701 102 062 102 705 102 258 104 010 104 352 104 013 101 439 104 315 Řecko 90 597 89 408 86 409 84 449 82 090 83 915 86 341 86 469 84 706 82 813 81745 81 242 80 690 73 982 79 892 Irsko 119 223 115 140 119 191 126 739 130 235 130 759 128 278 135 753 163 206 160 605 170 191 179 445 183 913 197 817 219 466 Itálie 115 313 113 400 109 511 112 405 113 130 110 062 109 182 108 121 108 145 108 114 108 607 108 624 109 421 101 733 109 899 Lucembursko 275 389 271146 247 567 251 667 249 697 242 657 243 364 240 639 242 333 251 830 244 836 240 695 238 214 234 647 233 959 Nizozemsko 104 240 104 088 100 110 102 392 103 807 102 354 103 321 105 257 105 934 106 883 107 862 107 886 107 683 103 581 104 432 Portugalsko 66 744 66 641 66 460 68 610 69 698 69 685 70 841 70 276 70 715 71 283 71434 71 795 72 989 68 427 71990 Španělsko 86 030 87 261 89 891 91 828 92 527 93 757 95 039 95 234 96 071 96 353 96 688 96 324 95 985 87 712 90 168 Švédsko 97 855 96 286 94 067 99 356 100 542 99 481 99 418 101 003 104 010 104 424 105 120 105 507 107 032 105 714 110 048 Velká Británie 90 957 90 018 87 313 89 257 89 781 90 090 90 590 91326 91 931 92 541 93 820 94 299 94 765 85127 91572 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu; konstantní ceny roku 2017. Zdroj: data Světová banka. 157 POUŽITÉ ZDROJE Příloha H Stav PZI v zemi v letech 1990 až 2021 (%HDP) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 10,2 11,8 10,2 10,5 11,9 13,7 14,4 15,8 20,3 22,0 26,3 28,7 32,0 33,4 28,8 31,0 Bulharsko 0,5 2,0 2,2 2,1 3,3 2,3 4,5 9,4 10,6 16,0 20,4 20,8 25,1 30,1 38,6 46,4 ČR - - - 8,4 9,5 12,2 12,7 14,8 21,5 26,9 35,0 40,0 47,0 45,2 47,8 44,2 Lotyšsko - - 3,0 4,3 8,2 11,4 15,7 19,5 21,7 23,8 21,2 22,3 25,5 27,1 31,4 28,9 Maďarsko 1,5 6,1 8,8 13,9 16,4 24,3 28,5 38,0 42,6 47,4 48,4 51,0 53,6 56,7 59,1 54,0 Polsko 0,2 0,5 1,5 2,4 3,4 5,5 7,2 9,2 12,9 15,3 19,4 21,2 23,8 25,8 33,0 28,2 Slovinsko - - 13,9 14,6 8,8 8,5 9,4 10,6 12,5 11,8 11,8 12,1 16,9 20,8 21,0 19,5 Slovensko - - - 4,6 5,6 6,5 9,4 9,5 18,3 21,9 33,6 37,9 50,1 64,1 65,4 60,4 Rakousko 7,0 6,9 6,2 6,3 7,1 7,9 8,3 9,3 10,8 10,8 15,8 17,7 21,0 22,0 23,5 26,1 Belgie 28,4 33,3 32,2 42,0 43,2 39,2 44,4 50,9 69,8 69,7 82,6 86,0 - - - 98,1 Dánko 6,6 10,6 9,4 10,2 11,6 12,9 11,9 12,8 20,2 26,8 44,8 45,8 46,4 45,9 28,5 27,4 Finsko 3,0 3,1 3,5 5,1 6,4 6,1 6,5 7,6 12,3 13,5 19,3 18,6 24,3 29,3 29,1 26,8 Francie 8,2 9,2 9,3 10,2 11,7 14,5 19,6 22,6 30,1 39,9 13,5 14,2 16,8 18,7 19,0 16,9 Německo 12,8 13,5 11,0 10,8 12,0 12,1 12,7 14,2 18,0 10,7 24,2 21,8 26,0 27,5 25,9 22,5 Řecko 5,8 6,5 6,8 8,2 8,5 8,0 8,2 9,1 9,1 10,7 10,7 10,2 10,1 11,1 11,8 11,8 Irsko 77,0 79,0 73,0 79,9 74,8 63,9 61,8 57,9 69,0 73,7 127,1 122,7 142,9 135,6 107,0 77,2 Itálie 5,1 4,9 3,8 5,1 5,5 5,6 5,7 6,9 8,6 9,4 10,7 9,8 10,6 12,0 12,9 12,8 Lucembursko - - - - - - - - - - - - 166,0 199,7 217,6 171,9 Nizozemsko 22,6 23,0 20,4 20,7 23,8 24,5 28,3 30,0 37,5 43,0 58,5 65,6 74,2 79,2 79,0 70,0 Portugalsko 12,2 13,1 12,3 17,0 17,3 15,7 16,8 19,3 24,3 21,1 28,9 31,4 38,0 42,9 41,6 37,3 Španělsko 12,3 13,8 11,4 14,6 17,7 17,2 17,2 18,0 20,4 19,8 26,2 28,3 36,4 37,5 38,2 33,3 Švédsko 4,8 6,6 4,9 6,2 9,9 11,6 11,9 15,5 18,8 26,7 35,7 37,9 44,6 48,0 51,8 44,3 Velká Británie 18,7 18,2 14,7 16,9 16,6 14,8 16,1 16,2 20,4 22,8 26,4 29,2 27,6 27,7 27,2 31,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 36,7 39,8 33,9 42,3 42,9 42,5 44,7 47,9 43,6 47,0 48,0 54,7 52,9 55,2 67,5 57,9 Bulharsko 68,3 85,4 80,9 94,6 88,7 79,2 89,5 90,1 79,6 85,6 79,6 86,0 76,0 75,1 85,9 72,5 ČR 51,1 59,1 47,8 60,7 61,5 52,5 65,4 63,3 58,0 62,0 62,1 71,4 66,0 67,9 79,6 70,8 Lotyšsko 34,8 35,4 31,5 43,6 45,4 43,5 47,9 52,7 48,3 54,1 51,0 57,9 50,9 52,4 60,9 61,1 Maďarsko 69,2 68,1 55,6 75,4 68,8 60,3 81,0 80,4 71,2 68,9 64,3 64,7 57,3 57,5 65,9 56,3 Polsko 33,6 38,3 27,8 38,1 39,1 31,1 39,9 44,0 39,0 38,9 39,9 45,7 39,1 40,3 41,9 40,3 Slovinsko 22,4 22,8 21,5 22,4 22,1 22,3 26,2 25,3 24,8 29,3 30,6 34,4 32,2 33,5 37,9 33,5 Slovensko 67,5 61,9 52,1 59,0 55,5 52,3 58,5 58,9 49,3 51,9 53,1 62,4 56,7 57,6 61,1 51,7 Rakousko 32,5 41,1 33,9 42,3 41,0 35,4 40,2 41,6 39,8 41,8 38,1 45,9 40,7 43,5 46,4 41,7 Belgie 118,0 172,4 79,1 95,2 98,4 92,6 113,2 119,9 104,0 118,9 112,3 118,9 105,9 111,7 118,3 102,4 Dánko 31,7 33,7 28,5 31,8 29,9 28,5 29,9 27,3 27,1 30,4 31,7 34,9 33,0 37,1 41,7 39,1 Finsko 32,5 35,8 29,4 33,7 34,8 32,4 37,4 32,7 33,9 34,8 33,2 35,2 26,1 31,9 33,6 33,4 Francie 21,3 23,4 19,2 24,0 23,8 24,4 25,3 27,0 24,5 28,1 28,0 31,5 28,9 31,2 36,5 33,2 Německo 26,7 27,8 24,5 28,4 28,1 26,6 30,5 25,9 22,1 23,3 22,9 26,1 23,6 24,8 28,8 26,9 Řecko 15,1 16,7 10,8 12,8 11,8 10,3 10,2 10,8 9,2 12,3 12,8 16,7 16,9 22,0 22,0 21,7 Irsko 67,5 75,5 68,6 106,2 128,8 121,7 169,9 174,1 166,2 305,4 281,4 315,4 272,5 303,9 316,2 279,5 Itálie 16,0 17,0 13,7 16,6 15,4 15,5 18,0 17,0 16,3 18,5 18,8 21,7 20,8 22,1 25,0 21,7 Lucembursko 197,9 266,7 213,5 317,5 306,7 366,3 281,6 278,0 162,1 442,4 353,9 317,1 243,4 273,9 1505,8 1193,2 Nizozemsko 75,4 90,6 68,3 74,5 69,5 67,5 79,1 88,8 163,1 166,6 169,3 180,6 161,6 159,8 297,6 256,0 Portugalsko 47,4 52,3 43,3 51,5 51,0 45,5 57,0 66,1 61,0 68,6 65,0 74,8 64,2 68,8 77,6 70,3 Španělsko 36,7 39,8 36,2 42,6 44,2 42,5 44,7 47,9 43,6 47,0 48,0 54,7 52,9 55,2 67,5 57,9 Švédsko 54,4 60,5 54,5 77,1 71,1 62,3 69,2 67,5 55,6 62,8 61,5 67,6 60,9 65,1 76,6 62,2 Velká Británie 38,1 36,2 31,0 42,3 42,9 43,3 53,0 54,0 51,2 51,8 53,6 69,7 68,8 71,0 80,3 82,4 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data UNCTADstat 158 POUŽITÉ ZDROJE Příloha I Obyvatelstvo 1.1 Obyvatelstvo v letech 1990 až 2021 (v mil.) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 24,378 24,502 24,618 24,722 24,802 24,875 24,946 25,011 25,071 25,142 25,230 25,334 25,462 25,604 25,753 25,901 Bulharsko 8,718 8,632 8,540 8,472 8,444 8,406 8,363 8,312 8,257 8,211 8,170 8,009 7,837 7,775 7,717 7,659 ČR 10,333 10,309 10,319 10,330 10,334 10,327 10,315 10,304 10,294 10,284 10,255 10,217 10,197 10,194 10,197 10,211 Lotyšsko 2,663 2,651 2,614 2,563 2,521 2,485 2,457 2,433 2,410 2,390 2,368 2,337 2,310 2,288 2,263 2,239 Maďarsko 10,374 10,373 10,369 10,358 10,343 10,329 10,311 10,290 10,267 10,238 10,211 10,188 10,159 10,130 10,107 10,087 Polsko 38,111 38,246 38,364 38,461 38,543 38,595 38,624 38,650 38,663 38,660 38,259 38,248 38,230 38,205 38,182 38,165 Slovinsko 1,998 1,999 1,996 1,992 1,989 1,990 1,989 1,986 1,982 1,983 1,989 1,992 1,995 1,996 1,997 2,000 Slovensko 5,299 5,303 5,305 5,325 5,346 5,362 5,373 5,383 5,391 5,396 5,389 5,379 5,377 5,373 5,372 5,373 Rakousko 7,678 7,755 7,841 7,906 7,936 7,948 7,959 7,968 7,977 7,992 8,012 8,042 8,082 8,121 8,172 8,228 Belgie 9,967 10,004 10,045 10,084 10,116 10,137 10,157 10,181 10,203 10,226 10,251 10,287 10,333 10,376 10,421 10,479 Dánko 5,141 5,154 5,171 5,189 5,206 5,233 5,263 5,285 5,304 5,322 5,340 5,359 5,376 5,391 5,405 5,419 Finsko 4,986 5,014 5,042 5,066 5,088 5,108 5,125 5,140 5,153 5,165 5,176 5,188 5,201 5,213 5,228 5,246 Francie 58,045 58,558 58,850 59,106 59,328 59,544 59,757 59,970 60,193 60,504 60,921 61,367 61,816 62,257 62,716 63,188 Německo 79,433 80,014 80,625 81,156 81,438 81,678 81,915 82,035 82,047 82,100 82,212 82,350 82,488 82,534 82,516 82,469 Řecko 10,197 10,320 10,399 10,460 10,513 10,562 10,609 10,661 10,721 10,762 10,806 10,862 10,902 10,928 10,955 10,987 Irsko 3,514 3,534 3,558 3,576 3,590 3,609 3,638 3,674 3,713 3,755 3,805 3,866 3,932 3,997 4,070 4,160 Itálie 56,719 56,759 56,797 56,832 56,843 56,844 56,860 56,890 56,907 56,916 56,942 56,974 57,059 57,313 57,685 57,969 Lucembursko 0,382 0,387 0,392 0,397 0,403 0,409 0,414 0,419 0,425 0,430 0,436 0,442 0,446 0,452 0,458 0,465 Nizozemsko 14,952 15,070 15,184 15,290 15,383 15,459 15,530 15,611 15,707 15,812 15,926 16,046 16,149 16,225 16,282 16,320 Portugalsko 9,983 9,960 9,952 9,965 9,992 10,026 10,064 10,109 10,160 10,218 10,290 10,363 10,420 10,459 10,484 10,503 Španělsko 38,867 38,966 39,158 39,361 39,549 39,724 39,890 40,057 40,224 40,387 40,568 40,850 41,432 42,188 42,922 43,653 Švédsko 8,559 8,617 8,668 8,719 8,781 8,827 8,841 8,846 8,851 8,858 8,872 8,896 8,925 8,958 8,994 9,030 Velká Británie 57,248 57,425 57,580 57,719 57,866 58,019 58,167 58,317 58,487 58,682 58,893 59,120 59,370 59,648 59,988 60,401 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 26,042 26,196 26,346 26,459 26,557 26,553 26,641 26,755 26,873 26,986 27,099 27,190 27,281 27,338 27,389 27,422 Bulharsko 7,601 7,545 7,493 7,444 7,396 7,348 7,306 7,265 7,224 7,178 7,128 7,076 7,025 6,976 6,934 6,878 ČR 10,239 10,299 10,385 10,444 10,474 10,496 10,511 10,514 10,525 10,546 10,566 10,594 10,630 10,672 10,698 10,506 Lotyšsko 2,218 2,200 2,177 2,142 2,098 2,060 2,034 2,013 1,994 1,978 1,960 1,942 1,927 1,914 1,900 1,884 Maďarsko 10,071 10,056 10,038 10,023 10,000 9,972 9,920 9,893 9,866 9,843 9,814 9,788 9,776 9,771 9,750 9,710 Polsko 38,141 38,121 38,126 38,152 38,043 38,063 38,063 38,040 38,012 37,986 37,970 37,975 37,975 37,965 37,899 37,747 Slovinsko 2,007 2,018 2,021 2,040 2,049 2,053 2,057 2,060 2,062 2,064 2,065 2,066 2,074 2,088 2,102 2,108 Slovensko 5,373 5,375 5,379 5,386 5,391 5,398 5,408 5,413 5,419 5,424 5,431 5,439 5,447 5,454 5,459 5,447 Rakousko 8,269 8,295 8,321 8,343 8,363 8,392 8,430 8,480 8,546 8,643 8,737 8,798 8,841 8,880 8,917 8,956 Belgie 10,548 10,626 10,710 10,796 10,896 11,038 11,107 11,159 11,209 11,274 11,331 11,375 11,427 11,489 11,539 11,593 Dánko 5,437 5,461 5,494 5,523 5,548 5,571 5,592 5,615 5,643 5,683 5,728 5,765 5,794 5,814 5,831 5,857 Finsko 5,266 5,289 5,313 5,339 5,363 5,388 5,414 5,439 5,462 5,480 5,495 5,508 5,516 5,522 5,530 5,541 Francie 63,628 64,022 64,380 64,711 65,031 65,345 65,662 66,002 66,312 66,548 66,724 66,918 67,158 67,388 67,571 67,750 Německo 82,376 82,266 82,110 81,902 81,777 80,275 80,426 80,646 80,983 81,687 82,349 82,657 82,906 83,093 83,161 83,196 Řecko 11,020 11,048 11,078 11,107 11,121 11,105 11,045 10,965 10,892 10,821 10,776 10,755 10,733 10,722 10,699 10,641 Irsko 4,274 4,399 4,490 4,535 4,560 4,580 4,600 4,624 4,658 4,702 4,755 4,807 4,867 4,934 4,985 5,033 Itálie 58,144 58,438 58,827 59,095 59,277 59,379 59,540 60,234 60,789 60,731 60,627 60,537 60,422 59,729 59,439 59,110 Lucembursko 0,473 0,480 0,489 0,498 0,507 0,518 0,531 0,543 0,556 0,570 0,582 0,596 0,608 0,620 0,630 0,640 Nizozemsko 16,346 16,382 16,446 16,530 16,615 16,693 16,755 16,804 16,865 16,940 17,030 17,131 17,232 17,345 17,442 17,533 Portugalsko 10,522 10,543 10,558 10,568 10,573 10,558 10,515 10,457 10,401 10,358 10,325 10,300 10,284 10,286 10,297 10,325 Španělsko 44,397 45,227 45,954 46,363 46,577 46,743 46,773 46,620 46,481 46,445 46,484 46,593 46,798 47,135 47,366 47,416 Švédsko 9,081 9,148 9,220 9,299 9,378 9,449 9,519 9,600 9,696 9,799 9,923 10,058 10,175 10,279 10,353 10,416 Velká Británie 60,847 61,322 61,807 62,276 62,766 63,259 63,700 64,128 64,602 65,116 65,612 66,059 66,460 66,836 67,081 67,327 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru; data převedena zjednotek na miliony pro lepší orientaci. Zdroj: data Světová banka. 159 POUŽITÉ ZDROJE 1.2 Obyvatelstvo (muži) v letech 1990 a 2021 (v mil.) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 11,848 11,913 11,974 12,030 12,073 12,111 12,148 12,182 12,214 12,250 12,295 12,347 12,413 12,487 12,565 12,644 Bulharsko 4,253 4,206 4,156 4,117 4,096 4,071 4,045 4,015 3,984 3,958 3,937 3,858 3,775 3,746 3,718 3,691 ČR 5,015 5,004 5,010 5,017 5,021 5,020 5,016 5,012 5,009 5,005 4,993 4,977 4,971 4,973 4,979 4,990 Lotyšsko 1,229 1,223 1,205 1,180 1,158 1,140 1,125 1,113 1,101 1,092 1,081 1,066 1,053 1,043 1,031 1,020 Maďarsko 4,982 4,977 4,970 4,959 4,947 4,935 4,922 4,909 4,893 4,876 4,859 4,845 4,828 4,812 4,799 4,790 Polsko 18,570 18,626 18,674 18,712 18,744 18,761 18,768 18,772 18,770 18,757 18,575 18,585 18,570 18,551 18,534 18,518 Slovinsko 0,964 0,965 0,964 0,963 0,962 0,964 0,964 0,964 0,962 0,964 0,968 0,970 0,972 0,974 0,976 0,979 Slovensko 2,588 2,588 2,587 2,596 2,605 2,611 2,616 2,620 2,622 2,623 2,618 2,613 2,612 2,610 2,610 2,611 Rakousko 3,675 3,721 3,770 3,807 3,826 3,834 3,841 3,846 3,852 3,862 3,875 3,894 3,919 3,941 3,969 4,000 Belgie 4,872 4,890 4,910 4,930 4,945 4,956 4,965 4,978 4,989 5,001 5,013 5,031 5,054 5,076 5,099 5,128 Dánko 2,534 2,541 2,550 2,559 2,568 2,583 2,598 2,610 2,620 2,630 2,639 2,650 2,659 2,667 2,675 2,683 Finsko 2,419 2,435 2,450 2,464 2,476 2,487 2,496 2,505 2,513 2,520 2,526 2,533 2,541 2,549 2,557 2,567 Francie 28,243 28,482 28,614 28,727 28,823 28,917 29,011 29,107 29,208 29,353 29,551 29,761 29,973 30,182 30,399 30,620 Německo 38,217 38,574 38,941 39,265 39,461 39,627 39,780 39,865 39,887 39,922 39,981 40,050 40,120 40,149 40,152 40,147 Řecko 5,041 5,108 5,153 5,189 5,221 5,250 5,277 5,307 5,339 5,361 5,384 5,411 5,430 5,441 5,451 5,462 Irsko 1,746 1,757 1,769 1,778 1,784 1,791 1,805 1,824 1,843 1,865 1,891 1,921 1,953 1,986 2,025 2,076 Itálie 27,516 27,527 27,538 27,549 27,546 27,538 27,537 27,545 27,545 27,543 27,550 27,564 27,608 27,742 27,938 28,086 Lucembursko 0,187 0,190 0,193 0,196 0,198 0,201 0,204 0,206 0,209 0,212 0,215 0,218 0,220 0,223 0,227 0,230 Nizozemsko 7,388 7,446 7,503 7,556 7,602 7,641 7,677 7,718 7,767 7,820 7,878 7,938 7,990 8,029 8,057 8,076 Portugalsko 4,809 4,796 4,791 4,795 4,809 4,826 4,846 4,869 4,895 4,925 4,962 5,000 5,025 5,038 5,046 5,051 Španělsko 19,032 19,075 19,169 19,271 19,365 19,452 19,533 19,616 19,699 19,780 19,871 20,011 20,315 20,720 21,118 21,516 Švédsko 4,228 4,257 4,282 4,308 4,338 4,361 4,368 4,371 4,374 4,378 4,387 4,401 4,418 4,437 4,457 4,478 Velká Británie 27,817 27,903 27,980 28,051 28,127 28,207 28,287 28,371 28,467 28,577 28,695 28,823 28,964 29,121 29,310 29,534 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 12,718 12,798 12,877 12,935 12,986 12,986 13,033 13,092 13,154 13,215 13,276 13,326 13,374 13,405 13,432 13,450 Bulharsko 3,665 3,640 3,618 3,597 3,577 3,556 3,537 3,519 3,500 3,479 3,455 3,430 3,406 3,384 3,363 3,335 ČR 5,007 5,041 5,087 5,120 5,139 5,153 5,161 5,163 5,170 5,183 5,196 5,212 5,232 5,256 5,270 5,174 Lotyšsko 1,010 1,002 0,991 0,975 0,956 0,939 0,928 0,919 0,912 0,906 0,899 0,893 0,888 0,883 0,879 0,873 Maďarsko 4,782 4,775 4,766 4,760 4,750 4,740 4,720 4,709 4,699 4,692 4,682 4,673 4,674 4,678 4,672 4,654 Polsko 18,497 18,477 18,471 18,480 18,425 18,432 18,429 18,415 18,400 18,386 18,376 18,376 18,376 18,370 18,334 18,253 Slovinsko 0,984 0,992 0,995 1,006 1,012 1,015 1,018 1,020 1,021 1,024 1,027 1,030 1,036 1,046 1,055 1,059 Slovensko 2,612 2,613 2,616 2,620 2,623 2,628 2,633 2,637 2,640 2,644 2,649 2,654 2,659 2,663 2,666 2,660 Rakousko 4,022 4,036 4,050 4,062 4,073 4,089 4,111 4,140 4,178 4,237 4,293 4,326 4,348 4,368 4,387 4,408 Belgie 5,163 5,203 5,246 5,290 5,341 5,414 5,451 5,480 5,508 5,544 5,577 5,603 5,632 5,667 5,696 5,726 Dánko 2,692 2,705 2,722 2,737 2,750 2,762 2,774 2,786 2,801 2,822 2,845 2,865 2,880 2,891 2,900 2,913 Finsko 2,578 2,590 2,604 2,618 2,632 2,646 2,660 2,674 2,686 2,697 2,707 2,716 2,721 2,726 2,731 2,738 Francie 30,826 31,008 31,174 31,328 31,477 31,623 31,772 31,933 32,078 32,189 32,271 32,363 32,478 32,586 32,671 32,751 Německo 40,132 40,117 40,089 40,042 40,037 39,358 39,486 39,647 39,859 40,245 40,598 40,767 40,899 40,996 41,033 41,049 Řecko 5,472 5,480 5,487 5,494 5,493 5,477 5,440 5,394 5,352 5,312 5,287 5,274 5,261 5,254 5,242 5,213 Irsko 2,137 2,200 2,240 2,257 2,265 2,271 2,279 2,290 2,304 2,326 2,353 2,380 2,411 2,444 2,470 2,494 Itálie 28,172 28,309 28,491 28,614 28,692 28,736 28,823 29,177 29,460 29,452 29,434 29,427 29,409 29,091 28,958 28,810 Lucembursko 0,234 0,238 0,242 0,247 0,252 0,258 0,265 0,272 0,279 0,286 0,292 0,300 0,306 0,312 0,317 0,322 Nizozemsko 8,089 8,107 8,139 8,182 8,225 8,265 8,298 8,326 8,359 8,399 8,448 8,502 8,556 8,615 8,665 8,712 Portugalsko 5,057 5,063 5,064 5,061 5,057 5,042 5,013 4,976 4,940 4,912 4,892 4,875 4,860 4,856 4,859 4,871 Španělsko 21,910 22,347 22,730 22,927 23,014 23,075 23,059 22,949 22,853 22,818 22,822 22,859 22,946 23,105 23,214 23,237 Švédsko 4,506 4,543 4,583 4,626 4,670 4,711 4,750 4,796 4,849 4,906 4,974 5,047 5,111 5,169 5,211 5,247 Velká Británie 29,774 30,029 30,291 30,544 30,806 31,069 31,309 31,544 31,799 32,075 32,341 32,581 32,798 33,001 33,133 33,261 Poznámka: EU15 počítán na základě aritmetického průměru; data převedena z jednotek na miliony pro lepší orientaci. Zdroj: data Světová banka. 160 POUŽITÉ ZDROJE 1.3 Obyvatelstvo (ženy) v letech 1990 až 2021 (v mil.) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 12,530 12,589 12,643 12,692 12,729 12,764 12,797 12,829 12,858 12,892 12,935 12,987 13,049 13,117 13,188 13,258 Bulharsko 4,466 4,427 4,385 4,356 4,348 4,335 4,318 4,297 4,273 4,252 4,234 4,151 4,062 4,030 3,999 3,968 ČR 5,318 5,305 5,309 5,313 5,312 5,307 5,299 5,292 5,286 5,279 5,262 5,240 5,226 5,221 5,218 5,222 Lotyšsko 1,434 1,428 1,409 1,383 1,363 1,346 1,332 1,320 1,309 1,299 1,287 1,271 1,257 1,245 1,232 1,219 Maďarsko 5,392 5,396 5,399 5,398 5,396 5,394 5,389 5,382 5,373 5,362 5,352 5,343 5,330 5,318 5,308 5,298 Polsko 19,541 19,620 19,690 19,749 19,798 19,834 19,857 19,878 19,894 19,903 19,684 19,663 19,660 19,653 19,648 19,647 Slovinsko 1,034 1,035 1,032 1,029 1,027 1,026 1,025 1,022 1,019 1,019 1,021 1,022 1,022 1,022 1,021 1,021 Slovensko 2,711 2,715 2,718 2,730 2,741 2,751 2,758 2,764 2,769 2,773 2,771 2,766 2,765 2,763 2,762 2,762 Rakousko 4,003 4,034 4,071 4,099 4,110 4,114 4,118 4,122 4,125 4,130 4,137 4,148 4,163 4,180 4,203 4,228 Belgie 5,096 5,114 5,135 5,155 5,170 5,181 5,191 5,204 5,214 5,226 5,238 5,256 5,279 5,300 5,322 5,350 Dánko 2,607 2,614 2,622 2,630 2,638 2,651 2,665 2,675 2,684 2,692 2,700 2,709 2,717 2,723 2,730 2,737 Finsko 2,567 2,579 2,592 2,603 2,612 2,621 2,628 2,635 2,641 2,646 2,650 2,655 2,659 2,664 2,671 2,679 Francie 29,801 30,075 30,236 30,379 30,504 30,627 30,746 30,863 30,985 31,151 31,371 31,606 31,843 32,075 32,317 32,568 Německo 41,216 41,440 41,684 41,892 41,977 42,051 42,135 42,170 42,160 42,178 42,231 42,300 42,368 42,385 42,365 42,322 Řecko 5,156 5,212 5,246 5,271 5,292 5,312 5,332 5,355 5,382 5,400 5,422 5,451 5,472 5,487 5,505 5,525 Irsko 1,768 1,777 1,789 1,798 1,807 1,817 1,832 1,851 1,870 1,890 1,915 1,945 1,979 2,011 2,045 2,084 Itálie 29,204 29,231 29,259 29,283 29,297 29,307 29,323 29,345 29,361 29,374 29,392 29,410 29,451 29,571 29,748 29,884 Lucembursko 0,195 0,197 0,199 0,202 0,205 0,208 0,211 0,213 0,215 0,218 0,221 0,224 0,226 0,229 0,232 0,235 Nizozemsko 7,563 7,623 7,681 7,735 7,781 7,818 7,854 7,893 7,941 7,992 8,048 8,108 8,158 8,196 8,225 8,244 Portugalsko 5,175 5,164 5,162 5,169 5,183 5,200 5,218 5,240 5,265 5,293 5,327 5,363 5,395 5,421 5,438 5,452 Španělsko 19,835 19,892 19,988 20,090 20,184 20,272 20,357 20,441 20,525 20,606 20,697 20,840 21,116 21,467 21,804 22,137 Švédsko 4,331 4,360 4,386 4,411 4,442 4,466 4,473 4,475 4,477 4,480 4,486 4,495 4,507 4,522 4,537 4,552 Velká Británie 29,431 29,522 29,600 29,668 29,739 29,812 29,880 29,946 30,021 30,106 30,197 30,297 30,406 30,527 30,678 30,867 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 13,324 13,398 13,470 13,524 13,571 13,567 13,608 13,662 13,719 13,772 13,823 13,865 13,907 13,933 13,957 13,972 Bulharsko 3,936 3,905 3,875 3,847 3,819 3,792 3,768 3,746 3,724 3,699 3,673 3,646 3,619 3,592 3,571 3,542 ČR 5,232 5,258 5,298 5,324 5,335 5,343 5,350 5,351 5,355 5,363 5,371 5,382 5,397 5,416 5,428 5,332 Lotyšsko 1,208 1,199 1,186 1,166 1,142 1,121 1,106 1,093 1,082 1,072 1,060 1,049 1,039 1,031 1,022 1,012 Maďarsko 5,289 5,281 5,272 5,263 5,250 5,232 5,200 5,184 5,167 5,151 5,132 5,115 5,102 5,093 5,078 5,056 Polsko 19,644 19,644 19,655 19,672 19,618 19,631 19,634 19,625 19,612 19,601 19,595 19,599 19,599 19,595 19,565 19,494 Slovinsko 1,023 1,027 1,027 1,034 1,037 1,038 1,039 1,040 1,041 1,040 1,038 1,036 1,038 1,043 1,047 1,049 Slovensko 2,761 2,762 2,764 2,766 2,768 2,771 2,774 2,776 2,778 2,780 2,782 2,785 2,788 2,791 2,793 2,788 Rakousko 4,246 4,259 4,272 4,282 4,291 4,303 4,319 4,340 4,368 4,406 4,444 4,472 4,493 4,512 4,530 4,548 Belgie 5,385 5,423 5,464 5,506 5,554 5,624 5,656 5,679 5,701 5,730 5,754 5,773 5,795 5,822 5,843 5,867 Dánko 2,745 2,756 2,772 2,786 2,797 2,808 2,818 2,829 2,842 2,861 2,883 2,900 2,914 2,923 2,931 2,943 Finsko 2,688 2,698 2,709 2,720 2,732 2,743 2,754 2,765 2,775 2,783 2,788 2,792 2,794 2,796 2,798 2,804 Francie 32,803 33,013 33,205 33,382 33,553 33,722 33,891 34,070 34,234 34,359 34,453 34,555 34,681 34,802 34,900 34,999 Německo 42,245 42,149 42,021 41,860 41,740 40,917 40,939 40,998 41,123 41,442 41,750 41,890 42,006 42,097 42,128 42,147 Řecko 5,548 5,569 5,591 5,613 5,629 5,628 5,605 5,571 5,540 5,508 5,489 5,481 5,472 5,467 5,456 5,428 Irsko 2,136 2,199 2,250 2,278 2,295 2,309 2,321 2,334 2,353 2,376 2,402 2,427 2,457 2,490 2,516 2,539 Itálie 29,972 30,129 30,336 30,481 30,585 30,644 30,716 31,056 31,329 31,278 31,194 31,110 31,013 30,638 30,481 30,300 Lucembursko 0,239 0,242 0,246 0,250 0,255 0,260 0,266 0,272 0,278 0,284 0,290 0,297 0,302 0,308 0,313 0,318 Nizozemsko 8,257 8,275 8,307 8,349 8,391 8,428 8,456 8,479 8,506 8,540 8,582 8,629 8,676 8,730 8,776 8,821 Portugalsko 5,465 5,480 5,494 5,507 5,516 5,516 5,502 5,481 5,461 5,446 5,434 5,426 5,424 5,430 5,438 5,454 Španělsko 22,487 22,879 23,224 23,436 23,563 23,668 23,714 23,671 23,628 23,627 23,662 23,734 23,852 24,030 24,152 24,179 Švédsko 4,575 4,605 4,637 4,672 4,708 4,739 4,769 4,804 4,847 4,893 4,949 5,011 5,064 5,110 5,142 5,169 Velká Británie 31,073 31,293 31,516 31,733 31,961 32,189 32,391 32,584 32,803 33,041 33,271 33,477 33,662 33,836 33,948 34,065 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru; data převedena zjednotek na miliony pro lepší orientaci Zdroj: data Světová banka. 161 POUŽITÉ ZDROJE 1.4 Změna obyvatelstva - ženy (2021/1990) Poměr Procentuální změna Průměrné t e m p o růstu EU15 1,1151 11,51 0,35 Bulharsko 0,7932 -20,68 -0,74 ČR 1,0026 0,26 0,01 Lotyšsko 0,7053 -29,47 -1,12 Maďarsko 0,9375 -6,25 -0,21 Polsko 0,9976 -0,24 -0,01 Slovinsko 1,0136 1,36 0,04 Slovensko 1,0281 2,81 0,09 Rakousko 1,1363 13,63 0,41 Velká Británie 1,1575 15,75 0,47 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. 162 POUŽITÉ ZDROJE Příloha J Index stáří a index ek. zatížení J.1 Index stáří v letech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 80,3 82,1 83,8 85,3 87,1 89,1 91,1 92,9 94,5 96,0 97,8 99,7 101,6 103,4 105,4 107,6 Bulharsko 69,2 72,1 75,3 78,8 82,4 86,1 89,9 93,8 98,2 102,9 107,5 112,0 116,5 120,8 124,9 128,3 ČR 58,6 60,7 62,8 65,1 67,7 70,4 73,2 76,0 78,5 81,0 83,5 85,8 88,0 90,3 92,7 95,5 Lotyšsko 57,2 58,2 59,8 61,5 63,3 65,5 68,4 72,0 76,1 80,8 85,9 91,7 98,3 105,0 111,5 117,7 Maďarsko 66,1 68,8 71,3 73,6 75,9 78,2 80,5 82,6 84,8 86,9 89,2 91,7 93,8 95,8 97,9 100,2 Polsko 40,5 41,8 43,1 44,6 46,5 48,8 51,2 53,8 56,7 59,8 63,0 66,2 69,7 73,1 76,4 79,6 Slovinsko 51,7 53,9 56,4 59,1 62,3 66,0 70,1 74,2 78,3 82,5 86,8 91,1 95,4 99,4 103,0 106,4 Slovensko 40,3 41,5 42,7 44,1 45,6 47,4 49,3 51,3 53,3 55,2 57,3 59,6 61,9 64,4 66,9 69,5 Rakousko 85,3 85,1 84,3 83,9 84,1 84,9 85,8 87,1 88,3 89,3 90,4 91,7 92,9 94,0 96,8 101,1 Belgie 82,5 83,7 84,7 85,8 87,1 88,8 90,6 92,3 93,6 94,6 95,4 96,2 97,1 98,1 99,2 100,1 Dánko 91,6 92,1 91,7 90,7 89,4 87,7 85,9 84,3 82,7 81,4 80,3 79,6 79,3 79,4 79,8 80,7 Finsko 69,3 70,4 71,4 72,3 73,4 74,7 76,1 77,5 79,0 80,6 82,2 83,8 85,3 87,3 89,6 91,8 Francie 70,3 71,7 73,2 74,9 76,7 78,7 80,8 82,7 84,3 85,4 86,3 87,2 88,0 88,8 89,6 90,3 Německo 92,3 91,9 92,0 92,6 93,8 95,4 97,1 98,5 99,9 102,0 105,3 109,3 113,8 119,1 125,2 131,9 Řecko 72,2 75,7 79,3 83,2 87,5 92,1 96,8 101,5 106,1 110,4 114,3 117,7 121,0 124,1 126,8 128,6 Irsko 42,5 43,3 44,1 45,1 46,2 47,4 48,5 49,5 50,3 50,9 51,4 52,1 52,7 52,9 53,2 53,3 Itálie 90,4 96,7 102,7 106,6 110,3 114,0 117,6 120,5 123,2 125,7 128,2 130,7 132,8 134,9 137,2 139,6 Lucembursko 76,4 75,9 75,4 74,9 74,6 74,7 75,0 75,0 74,6 74,2 73,5 73,1 73,7 74,2 74,8 75,6 Nizozemsko 70,4 70,7 71,0 71,2 71,4 71,9 72,4 72,8 73,0 73,0 73,2 73,6 74,1 74,8 76,0 77,6 Portugalsko 66,8 71,1 75,2 78,7 82,0 85,4 88,7 91,8 94,7 96,9 99,5 102,1 103,9 105,6 107,6 109,7 Španělsko 68,7 73,1 77,4 81,9 86,8 91,8 96,9 101,8 106,4 110,5 113,8 116,7 118,0 117,3 115,8 115,2 Švédsko 99,4 98,3 96,8 95,3 94,2 93,6 93,4 93,4 93,4 93,4 93,7 94,3 95,0 95,9 97,4 99,1 Velká Británie 82,6 82,2 81,7 81,2 81,1 81,3 81,5 81,6 81,7 81,9 82,5 83,4 84,5 85,6 86,6 87,6 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 109,5 110,9 112,1 113,3 114,4 115,7 117,8 120,2 122,6 124,9 126,8 128,6 130,5 132,8 135,2 137,7 Bulharsko 130,8 132,4 133,3 133,7 134,1 135,5 137,1 139,0 142,0 145,3 148,1 150,4 153,0 156,1 158,8 160,2 ČR 98,7 101,4 104,0 106,3 107,4 109,0 111,8 114,5 116,6 118,4 120,3 122,1 123,6 124,9 126,3 127,8 Lotyšsko 123,0 127,0 129,3 130,6 131,2 131,7 132,0 132,1 132,6 133,1 133,2 133,2 133,7 134,8 136,7 138,3 Maďarsko 102,7 105,3 107,8 110,3 112,7 115,1 117,7 120,3 122,6 124,9 127,4 129,4 131,6 134,8 138,1 140,3 Polsko 82,6 84,9 86,3 87,3 88,0 89,9 93,0 96,5 100,2 103,8 107,4 110,6 113,5 116,6 119,7 122,6 Slovinsko 109,5 112,0 113,9 114,9 114,5 114,3 115,3 116,6 118,3 120,3 122,5 124,7 127,0 129,7 132,2 135,0 Slovensko 72,2 74,9 77,4 79,6 81,1 82,5 84,5 87,2 89,9 92,8 95,7 98,3 100,7 103,3 106,2 108,5 Rakousko 105,6 109,7 113,2 116,6 119,0 120,9 123,7 126,4 128,4 128,9 128,6 129,0 129,9 131,2 133,0 135,1 Belgie 100,4 100,5 100,9 101,3 101,6 102,4 103,7 104,8 106,0 107,2 108,4 109,6 111,0 112,7 114,4 116,4 Dánko 81,8 83,4 85,7 88,6 92,1 96,0 100,2 104,0 107,5 110,8 113,6 116,1 118,4 120,8 123,2 125,4 Finsko 94,6 97,1 99,0 101,3 104,2 108,1 112,2 116,1 119,9 123,5 127,0 130,5 134,5 138,9 143,6 148,4 Francie 90,7 91,1 91,7 92,2 92,8 94,3 96,7 99,3 102,1 105,0 108,0 111,0 113,9 116,8 119,7 122,7 Německo 138,2 142,7 146,0 149,0 150,4 151,2 153,0 155,0 157,0 158,7 159,3 159,1 159,0 159,3 159,7 159,8 Řecko 129,5 130,0 130,2 130,8 132,2 134,2 136,3 138,2 140,4 143,0 145,7 148,2 150,6 153,3 156,5 160,1 Irsko 53,0 52,6 52,6 53,0 53,8 54,9 56,4 58,3 59,9 61,4 63,1 65,1 67,2 69,6 72,1 74,5 Itálie 141,6 142,9 143,6 144,2 144,8 146,8 149,7 152,8 156,5 160,2 164,0 167,7 171,7 176,6 181,8 187,2 Lucembursko 76,1 76,6 77,3 78,2 78,8 80,0 81,4 82,6 84,1 85,6 86,9 88,2 89,1 90,1 91,1 92,7 Nizozemsko 79,3 81,3 83,4 85,9 88,2 91,5 95,8 99,9 103,9 107,8 111,5 115,2 119,0 122,7 125,9 128,7 Portugalsko 111,7 114,0 116,5 119,3 122,5 126,2 129,8 134,0 139,1 144,4 149,2 153,7 157,9 161,6 165,2 169,1 Španělsko 114,5 113,2 112,4 112,4 113,2 114,2 115,5 117,8 120,4 122,6 124,7 127,0 129,8 133,0 136,7 141,1 Švédsko 101,0 103,0 105,4 107,9 109,9 111,3 112,1 112,6 112,9 112,9 112,6 112,2 112,3 112,6 112,9 113,5 Velká Británie 88,5 89,4 90,4 91,6 92,7 94,1 96,1 98,0 99,5 100,4 101,0 101,5 102,3 103,7 105,3 107,1 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. 163 POUŽITÉ ZDROJE J.2 Index ekonomického zatížení v letech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 49,1 49,0 49,0 49,1 49,2 49,3 49,3 49,3 49,3 49,4 49,6 49,8 49,9 50,0 50,1 50,3 Bulharsko 52,5 52,2 51,9 51,5 51,0 50,4 49,9 49,3 48,7 48,3 48,0 47,6 47,1 46,6 46,1 45,7 ČR 51,5 50,4 49,4 48,5 47,5 46,7 46,0 45,3 44,7 44,0 43,3 42,6 41,9 41,2 40,7 40,4 Lotyšsko 50,0 50,5 51,0 51,4 51,5 51,4 51,2 50,8 50,1 49,4 48,7 48,2 47,7 47,5 47,4 47,4 Maďarsko 50,6 49,8 49,2 48,6 48,2 47,9 47,7 47,4 47,2 47,0 46,7 46,2 45,9 45,7 45,4 45,2 Polsko 53,9 53,5 53,0 52,5 51,9 51,2 50,5 49,6 48,4 47,2 46,0 44,9 44,1 43,3 42,5 41,9 Slovinsko 46,2 45,8 45,3 44,9 44,4 44,0 43,7 43,4 43,1 42,9 42,7 42,6 42,4 42,1 41,9 41,9 Slovensko 54,9 54,1 53,3 52,4 51,4 50,4 49,3 48,3 47,2 46,1 44,9 43,7 42,6 41,6 40,7 40,1 Rakousko 48,1 48,2 48,4 48,6 48,9 49,1 49,1 49,0 48,8 48,4 48,1 47,6 47,2 46,8 46,9 47,5 Belgie 49,4 49,9 50,4 50,7 51,0 51,3 51,6 51,9 52,2 52,3 52,5 52,5 52,5 52,5 52,4 52,3 Dánko 48,5 48,3 48,2 48,3 48,3 48,5 48,7 49,0 49,3 49,6 50,0 50,2 50,4 50,6 50,8 51,0 Finsko 48,6 48,8 49,0 49,2 49,5 49,8 50,0 50,0 49,7 49,5 49,4 49,4 49,5 49,6 49,9 49,9 Francie 51,9 52,2 52,5 52,7 52,9 53,0 53,0 53,1 53,2 53,4 53,5 53,6 53,7 53,7 53,7 53,7 Německo 45,0 45,4 45,7 46,0 46,3 46,4 46,5 46,5 46,4 46,6 47,1 47,7 48,2 48,7 49,4 50,1 Řecko 49,7 49,1 48,6 48,2 47,7 47,2 46,8 46,5 46,4 46,3 46,4 46,6 47,0 47,5 47,9 48,5 Irsko 62,9 61,5 60,1 58,6 57,0 55,3 53,6 52,2 51,0 49,9 49,0 48,2 47,5 47,0 46,7 46,1 Itálie 46,0 45,3 44,9 45,1 45,4 45,8 46,4 46,8 47,3 47,8 48,3 48,9 49,4 49,9 50,4 51,1 Lucembursko 44,2 44,8 45,5 46,2 46,9 47,6 48,2 48,6 48,9 49,2 49,0 48,8 48,8 48,7 48,5 48,3 Nizozemsko 45,1 45,4 45,6 45,9 46,1 46,3 46,5 46,7 47,0 47,2 47,5 47,6 47,7 47,9 48,0 48,1 Portugalsko 51,8 50,8 50,1 49,6 49,3 48,9 48,7 48,5 48,5 48,4 48,4 48,6 49,0 49,3 49,7 50,0 Španělsko 50,5 49,5 48,7 47,9 47,2 46,6 46,2 45,9 45,8 45,7 45,8 46,0 46,1 45,8 45,4 45,2 Švédsko 55,6 56,0 56,4 56,8 57,1 57,1 57,0 56,8 56,5 56,0 55,5 55,0 54,5 54,0 53,5 53,0 Velká Británie 53,2 53,7 54,1 54,4 54,5 54,5 54,3 54,2 54,0 53,7 53,3 52,9 52,5 52,1 51,7 51,3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 50,5 50,6 50,8 51,1 51,4 51,9 52,5 53,2 53,9 54,5 55,0 55,5 56,0 56,4 56,8 57,2 Bulharsko 45,6 45,7 46,1 46,6 47,5 48,5 49,7 50,9 52,0 52,9 53,8 54,6 55,4 56,3 56,9 57,3 ČR 40,2 40,4 40,8 41,6 42,6 43,9 45,5 47,1 48,6 50,1 51,5 52,9 54,2 55,5 56,6 57,4 Lotyšsko 47,4 47,6 47,9 48,3 48,8 49,4 50,3 51,4 52,6 53,7 54,8 56,0 56,9 57,9 58,9 59,3 Maďarsko 45,1 45,1 45,2 45,3 45,5 45,6 46,0 46,6 47,5 48,3 49,2 50,0 50,8 51,9 53,0 53,8 Polsko 41,3 40,8 40,4 40,2 40,1 40,4 41,0 41,9 42,9 43,9 45,1 46,6 48,1 49,5 50,9 52,0 Slovinsko 42,1 42,5 43,0 43,5 43,8 44,3 45,2 46,3 47,5 48,7 49,9 51,1 52,3 53,6 54,6 55,5 Slovensko 39,5 39,0 38,7 38,7 38,8 39,1 39,6 40,2 41,0 41,9 43,1 44,5 45,9 47,3 48,5 49,5 Rakousko 48,0 48,2 48,2 48,2 48,1 47,9 48,0 48,3 48,5 48,7 48,9 49,3 49,7 50,0 50,5 51,1 Belgie 51,9 51,5 51,4 51,6 51,8 52,3 52,8 53,3 53,9 54,3 54,7 55,1 55,5 56,0 56,3 56,5 Dánko 51,1 51,4 51,7 52,2 52,9 53,6 54,3 54,8 55,2 55,5 55,7 56,1 56,4 56,7 57,0 57,3 Finsko 50,2 50,3 50,2 50,5 51,1 52,2 53,6 55,0 56,4 57,6 58,7 59,6 60,5 61,1 61,7 62,1 Francie 53,6 53,5 53,8 54,1 54,5 55,2 56,3 57,4 58,5 59,5 60,3 61,0 61,7 62,3 62,8 63,1 Německo 50,9 51,3 51,5 51,8 51,6 51,3 51,1 51,1 51,4 51,9 52,5 53,1 53,9 54,7 55,6 56,4 Řecko 49,0 49,3 49,7 50,3 51,1 52,0 52,9 53,6 54,2 54,7 55,2 55,7 56,2 56,6 57,1 57,7 Irsko 45,3 44,9 45,4 46,5 48,0 49,5 50,8 51,7 52,3 52,6 52,9 53,0 53,1 53,1 53,2 53,2 Itálie 51,7 52,0 52,2 52,5 52,7 53,1 53,8 54,5 55,2 55,6 55,9 56,1 56,3 56,5 56,8 57,1 Lucembursko 47,9 47,5 47,1 46,6 46,2 45,5 44,9 44,7 44,6 44,4 44,0 43,8 43,8 43,8 44,0 44,2 Nizozemsko 48,2 48,2 48,4 48,8 49,2 49,9 50,9 51,7 52,2 52,6 52,9 53,3 53,6 54,0 54,4 54,9 Portugalsko 50,1 50,2 50,4 50,7 51,0 51,3 51,8 52,3 52,9 53,3 53,9 54,5 55,0 55,4 55,7 56,0 Španělsko 45,3 45,2 45,4 46,1 46,9 47,7 48,5 49,4 50,3 50,9 51,3 51,7 51,9 51,8 51,7 51,5 Švédsko 52,5 52,2 52,3 52,8 53,6 54,6 55,7 56,7 57,7 58,6 59,3 59,8 60,2 60,5 60,7 60,8 Velká Británie 50,9 50,7 50,8 51,1 51,4 52,0 52,9 53,7 54,4 55,1 55,7 56,3 56,8 57,2 57,5 57,7 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka, vlastní výpočty. 164 POUŽITÉ ZDROJE Příloha K Očekávaná délka dožití K.1 Očekávaná délka dožití v letech 1990 až 2020 - ženy (roky) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU 15 79,0 79,3 79,4 79,5 80,2 80,2 80,4 80,6 80,7 81,0 81,0 81,2 81,2 81,3 81,9 81,9 Bulharsko 75,2 74,9 75,1 75,3 75,3 74,9 74,6 73,9 74,8 75,1 75,3 75,2 75,4 75,6 76,2 76,3 ČR 75,4 75,8 76,2 76,4 76,6 76,7 77,3 77,4 78,1 78,1 78,4 78,4 78,5 78,5 79,0 79,1 Lotyšsko 74,6 74,6 74,4 73,3 72,6 73,1 74,8 75,1 74,8 75,3 76,0 76,6 76,8 76,9 77,2 77,4 Maďarsko 73,7 73,9 73,9 73,9 74,3 74,6 74,8 75,2 75,2 75,2 75,6 76,5 76,6 76,5 76,9 76,9 Polsko 75,5 75,3 75,7 76,0 76,1 76,4 76,6 77,0 77,3 77,5 78,0 78,4 78,8 78,9 79,2 79,4 Slovinsko 77,2 77,4 77,3 77,3 77,4 77,8 78,3 78,6 78,7 78,8 79,1 79,6 79,9 80,7 81,1 81,3 Slovensko 75,4 75,2 76,2 76,7 76,5 76,3 76,7 76,7 76,7 77,0 77,2 77,5 77,6 77,6 77,8 77,9 Rakousko 79,0 79,1 79,3 79,5 79,8 80,1 80,2 80,7 81,0 81,0 81,2 81,7 81,7 81,5 82,1 82,2 Belgie 79,5 79,7 79,9 79,9 80,2 80,4 80,7 80,7 80,7 81,0 81,0 81,2 81,2 81,1 81,9 81,9 Dánko 77,7 78,0 78,0 77,8 78,1 77,8 78,3 78,5 78,7 78,8 79,0 79,2 79,2 79,5 79,9 80,2 Finsko 78,9 79,3 79,4 79,5 80,2 80,2 80,5 80,5 80,8 81,0 81,0 81,5 81,5 81,8 82,3 82,3 Francie 80,8 81,1 81,3 81,5 81,9 81,9 82,0 82,3 82,6 82,7 83,0 83,0 83,0 82,7 83,8 83,8 Německo 78,4 78,7 79,2 79,2 79,6 79,7 79,9 80,3 80,6 80,8 81,0 81,3 81,2 81,3 81,6 81,8 Řecko 79,5 79,8 80,2 79,9 80,2 80,3 80,4 80,8 80,4 80,6 80,5 81,0 81,1 81,3 81,6 81,8 Irsko 77,7 77,9 78,3 78,2 78,7 78,3 78,7 78,7 79,1 78,9 79,2 79,9 80,4 80,7 81,1 81,3 Itálie 80,3 80,4 80,8 81,0 81,2 81,5 81,8 82,0 82,1 82,6 82,8 83,2 83,2 82,8 83,7 83,6 Lucembursko 78,6 79,1 79,1 79,4 79,7 80,2 79,9 79,8 80,5 81,1 81,1 81,0 81,5 80,8 82,4 82,3 Nizozemsko 80,1 80,2 80,3 80,0 80,3 80,4 80,4 80,6 80,7 80,5 80,6 80,7 80,7 80,9 81,4 81,6 Portugalsko 77,5 77,6 78,0 78,2 78,5 79,0 79,0 79,1 79,4 79,6 79,9 80,4 80,6 80,6 81,0 81,4 Španělsko 80,5 80,7 81,2 81,3 81,6 81,7 81,9 82,2 82,2 82,2 82,5 82,8 83,0 83,0 83,2 83,5 Švédsko 80,4 80,5 80,8 80,8 81,4 81,5 81,5 81,8 81,9 81,9 82,0 82,1 82,1 82,4 82,7 82,8 Velká Británie 78,8 78,9 79,2 79,1 79,6 79,5 79,7 79,9 79,7 79,9 80,2 80,4 80,5 80,7 81,0 81,2 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 82,0 82,3 82,6 82,8 83,1 83,6 83,6 83,8 84,1 83,7 84,1 84,0 84,3 84,7 84,1 Bulharsko 76,3 76,3 76,6 77,1 77,2 77,8 77,9 78,6 78,0 78,2 78,5 78,4 78,6 78,8 77,5 ČR 79,7 79,9 80,1 80,1 80,6 81,1 81,2 81,3 82,0 81,6 82,1 82,0 82,0 82,2 81,3 Lotyšsko 76,5 76,5 77,9 78,1 78,4 78,8 78,9 78,9 79,4 79,5 79,6 79,7 79,7 80,1 80,1 Maďarsko 77,4 77,3 77,8 77,9 78,1 78,7 78,7 79,1 79,4 79,0 79,7 79,3 79,6 79,7 79,1 Polsko 79,6 79,7 80,0 80,1 80,6 81,1 81,1 81,2 81,7 81,6 82,0 81,8 81,7 81,9 80,8 Slovinsko 81,8 82,3 82,3 82,3 82,7 83,3 83,3 83,6 84,1 83,9 84,3 84,0 84,4 84,5 83,4 Slovensko 78,2 78,1 78,7 78,7 78,8 79,8 79,9 80,1 80,5 80,2 80,7 80,7 80,8 81,2 80,4 Rakousko 82,8 83,1 83,3 83,2 83,5 83,8 83,6 83,8 84,0 83,7 84,1 84,0 84,1 84,2 83,6 Belgie 82,3 82,6 82,6 82,8 83,0 83,3 83,1 83,2 83,9 83,4 84,0 83,9 83,9 84,3 83,1 Dánko 80,4 80,5 80,7 80,8 81,2 81,9 82,1 82,4 82,8 82,7 82,8 83,1 82,9 83,5 83,6 Finsko 82,8 82,9 83,0 83,1 83,2 83,8 83,7 84,1 84,1 84,4 84,4 84,5 84,5 84,8 85,0 Francie 84,5 84,8 84,8 85,0 85,3 85,7 85,4 85,6 86,1 85,6 85,8 85,7 85,8 85,9 85,3 Německo 82,0 82,3 82,4 82,5 82,6 83,1 83,1 83,0 83,6 83,1 83,5 83,4 83,3 83,7 83,4 Řecko 82,0 82,0 82,5 82,8 83,0 83,6 83,4 84,0 84,1 83,7 84,0 83,9 84,4 84,2 83,7 Irsko 81,7 82,1 82,4 82,7 83,1 83,0 83,1 83,1 83,5 83,4 83,6 84,0 84,1 84,7 84,1 Itálie 84,1 84,2 84,2 84,3 84,7 84,8 84,8 85,2 85,6 84,9 85,6 85,2 85,6 85,7 84,7 Lucembursko 81,9 82,2 83,1 83,3 83,5 83,6 83,8 83,9 85,2 84,7 85,4 84,4 84,6 85,2 84,2 Nizozemsko 81,9 82,3 82,3 82,7 82,7 83,1 83,0 83,2 83,5 83,2 83,2 83,4 83,4 83,7 83,1 Portugalsko 81,8 81,6 81,7 81,8 82,1 83,8 83,6 84,0 84,4 84,3 84,3 84,6 84,5 84,8 84,1 Španělsko 84,1 84,1 84,3 84,6 84,7 85,6 85,5 86,1 86,2 85,7 86,3 86,1 86,3 86,7 85,1 Švédsko 82,9 83,0 83,2 83,4 83,5 83,8 83,6 83,8 84,2 84,1 84,1 84,1 84,3 84,8 84,2 Velká Británie 81,4 81,6 81,7 82,1 82,4 83,0 82,8 82,9 83,2 82,8 83,0 83,1 83,1 83,1 82,9 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 165 POUŽITÉ ZDROJE K.2 Očekávaná délka dožití v letech 1990 až 2020 - muži (roky) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 72,6 72,8 73,0 73,0 73,4 73,5 73,9 74,2 74,5 74,9 75,2 75,5 75,7 75,7 76,4 76,7 Bulharsko 68,3 68,4 68,1 67,6 67,4 67,4 67,4 67,0 67,5 67,9 68,2 68,5 68,5 68,7 69,1 69,0 ČR 67,5 68,2 68,5 69,3 69,5 69,7 70,3 70,4 71,1 71,4 71,7 72,1 72,1 72,0 72,6 72,9 Lotyšsko 64,2 63,7 62,6 60,4 59,0 60,0 63,0 63,9 63,5 64,5 64,9 65,2 65,4 65,9 67,1 65,6 Maďarsko 65,1 65,1 64,6 64,6 64,9 65,3 66,1 66,4 66,2 66,4 67,1 68,2 68,3 68,3 68,6 68,6 Polsko 66,5 66,1 66,7 67,4 67,5 67,6 68,1 68,5 68,9 68,8 69,7 70,2 70,4 70,5 70,7 70,8 Slovinsko 69,4 69,5 69,5 69,4 69,6 70,3 70,8 71,0 71,1 71,4 71,9 72,1 72,3 73,2 73,5 74,1 Slovensko 66,6 66,8 67,6 68,4 68,3 68,4 68,8 68,9 68,6 69,0 69,1 69,5 69,8 69,8 70,3 70,1 Rakousko 72,3 72,3 72,5 72,8 73,2 73,4 73,7 74,1 74,5 74,9 75,2 75,6 75,8 75,9 76,4 76,6 Belgie 72,7 72,9 73,0 73,0 73,4 73,5 73,9 74,2 74,4 74,4 74,6 74,9 75,1 75,3 76,0 76,2 Dánko 72,0 72,5 72,6 72,6 72,8 72,7 73,1 73,6 73,7 74,0 74,3 74,5 74,7 74,9 75,2 75,6 Finsko 70,9 71,3 71,7 72,1 72,8 72,8 73,0 73,4 73,5 73,7 74,1 74,6 74,9 75,1 75,3 75,5 Francie 72,6 72,8 73,1 73,3 73,6 73,8 74,1 74,5 74,8 75,0 75,3 75,5 75,7 75,7 76,7 76,7 Německo 71,9 72,1 72,6 72,7 73,1 73,3 73,6 74,0 74,5 74,8 75,0 75,5 75,4 75,6 75,9 76,2 Řecko 74,5 74,6 74,7 75,0 75,2 75,0 75,1 75,6 75,4 75,5 75,4 75,9 76,3 76,5 76,6 76,8 Irsko 72,1 72,3 72,7 72,6 73,1 72,8 73,1 73,4 73,4 73,4 74,0 74,5 75,0 75,7 76,1 76,7 Itálie 73,8 73,8 74,2 74,6 74,8 75,0 75,4 75,8 76,0 76,4 76,9 77,2 77,4 77,3 78,0 78,1 Lucembursko 72,4 72,0 72,6 72,2 73,2 73,0 73,3 74,1 73,7 74,6 74,8 74,8 74,6 74,8 76,0 76,7 Nizozemsko 73,8 74,0 74,3 74,0 74,6 74,6 74,7 75,2 75,2 75,3 75,5 75,8 76,0 76,2 76,9 77,2 Portugalsko 70,6 70,6 70,8 71,0 71,5 71,8 71,7 71,9 72,2 72,5 72,9 73,4 73,7 74,0 74,5 74,9 Španělsko 73,3 73,4 73,8 74,0 74,4 74,4 74,5 75,2 75,3 75,4 75,6 76,1 76,3 76,4 76,7 77,0 Švédsko 74,8 74,9 75,4 75,5 76,1 76,2 76,5 76,7 76,9 77,1 77,4 77,6 77,7 77,9 78,4 78,4 Velká Británie 73,1 73,4 73,8 73,8 74,3 74,3 74,6 74,7 74,8 75,0 75,4 75,7 75,9 76,3 76,6 77,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 77,0 77,3 77,7 77,8 77,9 78,5 78,7 78,9 79,3 79,2 79,4 79,5 79,5 79,8 79,4 Bulharsko 69,1 69,2 69,5 69,9 70,0 70,7 70,9 71,3 71,1 71,2 71,3 71,4 71,5 71,6 69,9 ČR 73,5 73,7 74,0 74,2 74,4 74,8 75,1 75,2 75,8 75,7 76,1 76,1 76,2 76,4 75,3 Lotyšsko 65,5 65,8 67,2 68,3 68,8 68,6 68,9 69,3 69,1 69,7 69,8 69,8 70,1 70,9 70,9 Maďarsko 69,0 69,2 69,8 70,1 70,5 71,2 71,6 72,2 72,3 72,3 72,6 72,5 72,7 73,1 72,3 Polsko 70,9 71,0 71,3 71,5 72,1 72,5 72,6 73,0 73,7 73,5 73,9 73,9 73,7 74,1 72,6 Slovinsko 74,6 75,0 75,4 75,8 76,3 76,8 77,1 77,2 78,2 77,8 78,2 78,2 78,5 78,7 77,8 Slovensko 70,4 70,5 70,9 71,3 71,6 72,3 72,5 72,9 73,3 73,1 73,8 73,8 73,9 74,3 73,5 Rakousko 77,1 77,4 77,7 77,6 77,8 78,3 78,4 78,6 79,1 78,8 79,3 79,4 79,4 79,7 78,9 Belgie 76,6 77,1 76,9 77,4 77,5 78,0 77,8 78,1 78,8 78,7 79,0 79,2 79,4 79,8 78,6 Dánko 75,9 76,0 76,3 76,5 77,1 77,8 78,1 78,3 78,7 78,8 79,0 79,2 79,1 79,5 79,6 Finsko 75,8 75,8 76,3 76,5 76,7 77,3 77,7 78,0 78,4 78,7 78,6 78,9 79,1 79,3 79,4 Francie 77,3 77,6 77,8 78,0 78,2 78,7 78,7 79,0 79,5 79,2 79,5 79,6 79,7 79,9 79,2 Německo 76,4 76,9 77,2 77,3 77,5 77,9 78,1 78,1 78,7 78,3 78,6 78,7 78,6 79,0 78,6 Řecko 77,0 77,0 77,5 77,7 77,9 78,0 78,0 78,7 78,8 78,5 78,9 78,8 79,3 79,2 78,6 Irsko 76,9 77,3 77,9 77,8 78,5 78,6 78,7 78,9 79,3 79,6 79,8 80,4 80,4 80,8 80,4 Itálie 78,6 78,8 78,9 79,1 79,5 79,7 79,8 80,3 80,7 80,3 81,0 80,8 81,2 81,4 80,1 Lucembursko 76,8 76,7 78,1 78,1 77,9 78,5 79,1 79,8 79,4 80,0 80,1 79,9 80,1 80,2 79,4 Nizozemsko 77,6 78,0 78,3 78,5 78,8 79,4 79,3 79,5 80,0 79,9 80,0 80,2 80,3 80,6 79,8 Portugalsko 75,2 75,2 75,5 75,8 76,1 77,3 77,3 77,6 78,0 78,1 78,1 78,4 78,3 78,7 78,0 Španělsko 77,7 77,8 78,2 78,5 78,7 79,5 79,5 80,2 80,4 80,1 80,5 80,6 80,7 81,1 79,7 Švédsko 78,7 78,9 79,1 79,4 79,5 79,9 79,9 80,2 80,4 80,4 80,6 80,8 80,9 81,5 80,7 Velká Británie 77,2 77,4 77,6 78,1 78,5 79,0 79,1 79,2 79,5 79,2 79,4 79,5 79,5 79,4 79,0 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 166 POUŽITÉ ZDROJE Příloha L Porodnost L.1 Hrubá míra porodnosti v letech 1990 až 2020 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 12,4 12,6 13,0 12,8 12,5 11,7 11,5 11,4 11,2 11,2 11,4 10,9 10,9 11,0 11,2 11,2 Bulharsko 12,1 11,1 10,4 10,0 9,4 8,6 8,6 7,7 7,9 8,8 9,0 8,5 8,5 8,7 9,1 9,3 ČR 12,6 12,5 11,8 11,7 10,3 9,3 8,8 8,8 8,8 8,7 8,9 8,9 9,1 9,2 9,6 10,0 Lotyšsko 14,2 13,1 12,1 10,4 9,6 8,7 8,1 7,7 7,6 8,1 8,6 8,4 8,7 9,2 9,1 9,8 Maďarsko 12,1 12,3 11,7 11,3 11,2 10,8 10,2 9,8 9,5 9,2 9,6 9,5 9,5 9,3 9,4 9,7 Polsko 14,4 14,3 13,4 12,9 12,5 11,2 11,1 10,7 10,2 9,9 9,9 9,6 9,3 9,2 9,3 9,5 Slovinsko 11,2 10,8 10,0 9,9 9,8 9,5 9,4 9,1 9,0 8,8 9,1 8,8 8,8 8,7 9,0 9,1 Slovensko 15,1 14,8 14,1 13,8 12,4 11,5 11,2 11,0 10,7 10,4 10,2 9,5 9,5 9,6 10,0 10,1 Rakousko 11,8 12,2 12,2 12,0 11,6 11,2 11,2 10,5 10,2 9,8 9,8 9,4 9,7 9,5 9,7 9,5 Belgie 12,4 12,6 12,4 12,0 11,5 11,4 11,5 11,4 11,2 11,2 11,4 11,2 10,9 11,0 11,3 11,4 Dánko 12,3 12,5 13,1 13,0 13,4 13,3 12,9 12,8 12,5 12,4 12,6 12,2 11,9 12,0 12,0 11,9 Finsko 13,1 13,0 13,2 12,8 12,8 12,3 11,8 11,5 11,1 11,1 11,0 10,8 10,7 10,9 11,0 11,0 Francie 13,4 13,2 13,1 13,0 12,5 12,8 12,8 12,7 12,8 12,9 13,3 13,1 12,9 12,8 12,8 12,8 Německo 11,4 10,4 10,0 9,8 9,5 9,4 9,7 9,9 9,6 9,4 9,3 8,9 8,7 8,6 8,6 8,3 Řecko 10,0 9,9 10,0 9,7 9,9 9,6 9,5 9,6 9,4 9,4 9,6 9,4 9,5 9,6 9,6 9,8 Irsko 15,1 14,9 14,4 13,8 13,4 13,5 13,9 14,4 14,5 14,4 14,4 15,0 15,4 15,4 15,2 14,8 Itálie 10,0 9,9 10,0 9,7 9,4 9,2 9,3 9,4 9,4 9,4 9,5 9,4 9,4 9,5 9,8 9,6 Lucembursko 12,9 12,9 13,1 13,5 13,5 13,3 13,7 13,1 12,7 13,0 13,1 12,4 12,0 11,7 11,9 11,5 Nizozemsko 13,2 13,2 13,0 12,8 12,7 12,3 12,2 12,3 12,7 12,7 13,0 12,6 12,5 12,3 11,9 11,5 Portugalsko 11,7 11,7 11,5 11,4 10,9 10,7 11,0 11,2 11,2 11,4 11,7 10,9 11,0 10,8 10,4 10,4 Španělsko 10,3 10,2 10,1 9,8 9,4 9,1 9,1 9,2 9,1 9,4 9,8 9,9 10,1 10,4 10,6 10,6 Švédsko 14,5 14,4 14,2 13,5 12,8 11,7 10,8 10,2 10,1 10,0 10,2 10,3 10,7 11,1 11,2 11,2 Velká Británie 13,9 13,8 13,6 13,2 13,0 12,6 12,6 12,5 12,3 11,9 11,5 11,3 11,3 11,7 11,9 12,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 11,3 11,1 11,3 11,3 11,4 10,8 10,5 10,2 10,4 10,1 10,1 10,0 9,8 9,8 9,7 Bulharsko 9,7 10,0 10,4 10,9 10,2 9,6 9,5 9,2 9,4 9,2 9,1 9,0 8,9 8,8 8,5 ČR 10,3 11,1 11,5 11,3 11,2 10,4 10,3 10,2 10,4 10,5 10,7 10,8 10,7 10,5 10,3 Lotyšsko 10,3 10,9 11,2 10,3 9,4 9,1 9,8 10,2 10,9 11,1 11,2 10,7 10,0 9,8 9,2 Maďarsko 9,9 9,7 9,9 9,6 9,0 8,8 9,1 9,0 9,5 9,4 9,7 9,7 9,6 9,5 9,6 Polsko 9,8 10,2 10,9 10,9 10,9 10,2 10,1 9,7 9,9 9,7 10,1 10,6 10,2 9,9 9,4 Slovinsko 9,4 9,8 10,8 10,7 10,9 10,7 10,7 10,2 10,3 10,0 9,9 9,8 9,4 9,3 8,9 Slovensko 10,0 10,1 10,7 11,4 11,2 11,3 10,3 10,1 10,2 10,3 10,6 10,7 10,6 10,5 10,4 Rakousko 9,4 9,2 9,3 9,2 9,4 9,3 9,4 9,4 9,6 9,8 10,0 10,0 9,7 9,6 9,4 Belgie 11,6 11,7 11,9 11,8 11,9 11,7 11,5 11,3 11,2 10,8 10,8 10,5 10,4 10,2 9,9 Dánko 12,0 11,7 11,8 11,4 11,4 10,6 10,4 10,0 10,1 10,2 10,8 10,6 10,6 10,5 10,4 Finsko 11,2 11,1 11,2 11,3 11,4 11,1 11,0 10,7 10,5 10,1 9,6 9,1 8,6 8,3 8,4 Francie 13,1 12,8 12,9 12,8 12,9 12,7 12,6 12,4 12,4 12,0 11,8 11,5 11,3 11,2 10,9 Německo 8,2 8,3 8,3 8,1 8,3 8,3 8,4 8,5 8,8 9,0 9,6 9,5 9,5 9,4 9,3 Řecko 10,2 10,1 10,7 10,6 10,3 9,6 9,1 8,6 8,5 8,5 8,6 8,2 8,1 7,8 7,9 Irsko 15,3 16,2 16,7 16,7 16,5 16,2 15,6 14,9 14,4 13,9 13,4 12,9 12,5 12,0 11,2 Itálie 9,6 9,7 9,8 9,6 9,5 9,2 9,0 8,5 8,3 8,0 7,8 7,6 7,3 7,0 6,8 Lucembursko 11,7 11,4 11,5 11,3 11,6 10,9 11,3 11,3 10,9 10,7 10,4 10,4 10,3 10,0 10,2 Nizozemsko 11,3 11,1 11,2 11,2 11,1 10,8 10,5 10,2 10,4 10,1 10,1 9,9 9,8 9,8 9,7 Portugalsko 10,0 9,7 9,9 9,4 9,6 9,2 8,5 7,9 7,9 8,3 8,4 8,4 8,5 8,4 8,2 Španělsko 10,8 10,9 11,3 10,6 10,4 10,1 9,7 9,1 9,2 9,0 8,8 8,4 7,9 7,6 7,1 Švédsko 11,7 11,7 11,9 12,0 12,3 11,8 11,9 11,8 11,9 11,7 11,8 11,5 11,4 11,1 10,9 Velká Británie 12,3 12,6 12,9 12,7 12,9 12,8 12,8 12,1 12,0 11,9 11,8 11,4 11,0 10,7 10,2 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 167 POUŽITÉ ZDROJE L.2 Úhrnná plodnost v letech 1990 až 2020 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 Bulharsko 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,2 1,2 1,1 1,1 1,2 1,3 1,2 1,2 1,3 1,3 1,4 ČR 1,9 1,9 1,7 1,7 1,4 1,3 1,2 1,2 1,2 1,1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,3 Lotyšsko 2,0 1,9 1,7 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,1 1,2 1,3 1,2 1,3 1,3 1,3 1,4 Maďarsko 1,9 1,9 1,8 1,7 1,6 1,6 1,5 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Polsko 2,1 2,1 2,0 1,9 1,8 1,6 1,6 1,5 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 Slovinsko 1,5 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 1,3 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 Slovensko 2,1 2,1 1,9 1,9 1,7 1,5 1,5 1,4 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 Rakousko 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,4 1,5 1,4 1,4 1,3 1,4 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 Belgie 1,6 1,7 1,7 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 Dánko 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,8 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 Finsko 1,8 1,8 1,9 1,8 1,9 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 Francie 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 Německo 1,5 1,3 1,3 1,3 1,2 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,4 1,3 Řecko 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Irsko 2,1 2,1 2,0 1,9 1,9 1,8 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 2,0 2,0 1,9 1,9 Itálie 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 Lucembursko 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,8 1,7 1,7 1,7 1,8 1,7 1,6 1,6 1,7 1,6 Nizozemsko 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,7 1,7 Portugalsko 1,6 1,6 1,5 1,5 1,5 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,5 1,5 1,4 1,4 1,4 Španělsko 1,4 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 1,1 1,2 1,1 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 Švédsko 2,1 2,1 2,1 2,0 1,9 1,7 1,6 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,7 1,7 1,8 1,8 Velká Británie 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,5 1,5 1,7 1,8 1,8 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 Bulharsko 1,4 1,5 1,6 1,7 1,6 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6 1,6 ČR 1,3 1,5 1,5 1,5 1,5 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,7 Lotyšsko 1,5 1,5 1,6 1,5 1,4 1,3 1,4 1,5 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,6 1,6 Maďarsko 1,3 1,3 1,4 1,3 1,3 1,2 1,3 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6 Polsko 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,4 1,5 1,5 1,4 1,4 Slovinsko 1,3 1,4 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 Slovensko 1,3 1,3 1,3 1,4 1,4 1,5 1,3 1,3 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 Rakousko 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,4 Belgie 1,8 1,8 1,9 1,8 1,9 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,6 1,6 Dánko 1,9 1,8 1,9 1,8 1,9 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 Finsko 1,8 1,8 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,6 1,5 1,4 1,4 1,4 Francie 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,9 1,8 Německo 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 Řecko 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 Irsko 1,9 2,0 2,1 2,1 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,8 1,7 1,6 Itálie 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 Lucembursko 1,7 1,6 1,6 1,6 1,6 1,5 1,6 1,6 1,5 1,5 1,4 1,4 1,4 1,3 1,4 Nizozemsko 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,6 1,6 1,6 1,6 Portugalsko 1,4 1,4 1,4 1,3 1,4 1,4 1,3 1,2 1,2 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 Španělsko 1,4 1,4 1,5 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 1,2 Švédsko 1,9 1,9 1,9 1,9 2,0 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,7 1,7 Velká Británie 1,8 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 1,6 1,6 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 168 POUŽITÉ ZDROJE L.3 Průměrný věk ženy při porodu v letech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 28,5 28,6 28,8 28,9 29,1 29,2 29,3 29,4 29,4 29,5 29,6 29,3 29,5 29,6 29,8 29,9 Bulharsko 23,9 23,7 23,7 23,8 24,0 24,1 24,3 24,4 24,5 24,7 25,0 25,1 25,3 25,5 25,6 25,9 ČR 24,8 24,7 24,8 25,0 25,4 25,8 26,1 26,4 26,6 26,9 27,2 27,5 27,8 28,0 28,3 28,6 Lotyšsko - - - - - - - - - - 26,7 26,9 27,1 27,2 27,4 27,7 Maďarsko 25,6 25,7 25,8 26,0 26,2 26,3 26,5 26,6 26,8 27,0 27,3 27,6 27,8 28,0 28,2 28,4 Polsko 26,2 26,3 26,4 26,6 26,8 26,9 27,0 27,1 27,2 27,3 27,3 27,6 27,7 27,9 28,0 28,2 Slovinsko 25,9 26,1 26,2 26,6 26,8 27,1 27,3 27,5 27,8 28,0 28,2 28,5 28,8 28,9 29,2 29,4 Slovensko 25,1 25,0 25,1 25,3 25,4 25,6 25,8 26,0 26,2 26,4 26,6 26,8 27,0 27,3 27,4 27,7 Rakousko 27,2 27,2 27,3 27,3 27,5 27,7 27,8 27,9 28,0 28,2 28,2 28,4 28,6 28,8 28,8 29,0 Belgie 27,9 28,0 28,1 28,2 28,3 28,5 28,5 28,6 28,7 28,8 28,8 28,9 29,0 29,1 29,2 29,3 Dánko 28,5 28,6 28,8 28,9 29,1 29,2 29,3 29,4 29,5 29,6 29,7 29,7 29,9 30,1 30,2 30,2 Finsko 28,9 28,9 28,9 29,0 29,1 29,3 29,3 29,4 29,5 29,6 29,6 29,6 29,7 29,8 29,9 29,9 Francie - - - - - - - - 29,3 29,3 29,3 29,3 29,4 29,5 29,6 29,7 Německo - - - - - - - - - - 28,8 28,9 29,0 29,2 29,4 29,5 Řecko 27,2 27,4 27,6 27,9 28,1 28,3 28,5 28,7 28,8 29,0 29,6 29,3 29,4 29,6 29,8 29,9 Irsko 29,9 29,9 30,0 30,1 30,1 30,2 30,2 30,3 30,3 30,3 30,4 30,5 30,6 30,8 30,9 31,2 Itálie 28,9 29,1 29,3 29,4 29,6 29,8 30,0 30,1 30,3 30,3 30,4 30,5 30,6 30,8 30,8 30,9 Lucembursko 28,4 28,4 28,6 28,5 28,7 28,9 29,2 29,2 29,3 29,3 29,3 29,3 29,5 29,6 29,7 29,8 Nizozemsko 29,3 29,5 29,7 29,8 29,9 30,0 30,2 30,2 30,3 30,3 30,3 30,3 30,4 30,4 30,5 30,6 Portugalsko 27,3 27,5 27,6 27,7 27,8 28,0 28,1 28,2 28,4 28,5 28,6 28,7 28,9 29,0 29,2 29,3 Španělsko 28,9 29,0 29,3 29,5 29,7 30,0 30,2 30,4 30,6 30,7 30,7 30,8 30,8 30,8 30,9 30,9 Švédsko 28,6 28,7 28,8 29,0 29,1 29,2 29,4 29,5 29,7 29,8 29,9 30,0 30,1 30,3 30,4 30,5 Velká Británie 27,7 27,7 27,8 28,0 28,1 28,2 28,2 28,3 28,4 28,4 28,5 28,6 28,7 28,9 29,0 29,1 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 30,0 30,1 30,2 30,4 30,4 30,5 30,7 30,8 30,9 31,0 31,1 31,1 31,2 31,4 31,5 31,7 Bulharsko 26,1 26,4 26,5 26,7 27,0 27,1 27,1 27,1 27,3 27,4 27,6 27,6 27,7 27,8 27,8 27,9 ČR 28,9 29,1 29,3 29,4 29,6 29,7 29,8 29,9 29,9 30,0 30,0 30,0 30,1 30,2 30,2 30,4 Lotyšsko 27,8 27,9 28,1 28,4 28,6 28,7 28,8 29,0 29,2 29,4 29,6 29,7 29,9 30,0 30,0 30,2 Maďarsko 28,7 28,8 28,9 29,1 29,3 29,4 29,4 29,5 29,5 29,6 29,6 29,8 29,8 29,9 29,9 30,0 Polsko 28,3 28,4 28,5 28,6 28,8 28,9 28,9 29,0 29,1 29,2 29,4 29,5 29,6 29,7 29,8 29,9 Slovinsko 29,6 29,8 29,9 30,0 30,1 30,1 30,1 30,1 30,2 30,2 30,3 30,3 30,4 30,5 30,4 30,5 Slovensko 27,9 28,1 28,3 28,5 28,6 28,9 28,7 28,8 28,8 28,8 28,8 28,8 28,8 28,8 28,9 28,9 Rakousko 29,2 29,4 29,5 29,7 29,8 30,0 30,2 30,3 30,4 30,6 30,6 30,7 30,9 31,0 31,0 31,2 Belgie 29,4 29,5 29,6 29,6 29,8 29,8 30,0 30,2 30,3 30,4 30,5 30,6 30,7 30,8 30,8 31,0 Dánko 30,3 30,4 30,4 30,5 30,6 30,7 30,7 30,8 30,9 31,0 31,0 31,1 31,2 31,3 31,4 31,6 Finsko 30,0 30,0 30,1 30,1 30,2 30,3 30,4 30,5 30,5 30,6 30,8 30,9 31,0 31,1 31,2 31,4 Francie 29,7 29,8 29,8 29,9 30,0 30,0 30,1 30,2 30,3 30,4 30,5 30,6 30,6 30,7 30,8 31,0 Německo 29,7 29,9 30,1 30,2 30,4 30,5 30,6 30,8 30,9 30,9 30,9 31,0 31,1 31,2 31,3 31,5 Řecko 30,0 30,1 30,2 30,4 30,4 30,5 30,7 30,9 31,1 31,3 31,3 31,4 31,5 31,7 31,7 32,1 Irsko 31,2 31,3 31,3 31,4 31,4 31,5 31,5 31,7 31,8 31,9 32,1 32,1 32,2 32,4 32,6 32,7 Itálie 31,0 31,0 31,1 31,2 31,3 31,4 31,4 31,5 31,5 31,7 31,8 31,9 32,0 32,1 32,2 32,4 Lucembursko 30,0 30,2 30,5 30,7 30,8 30,8 31,0 31,3 31,4 31,5 31,7 31,9 32,1 32,3 32,3 32,5 Nizozemsko 30,6 30,6 30,7 30,7 30,8 30,9 30,9 31,0 31,1 31,2 31,3 31,4 31,5 31,6 31,7 31,8 Portugalsko 29,4 29,4 29,6 29,7 29,8 30,1 30,2 30,4 30,7 30,9 31,1 31,2 31,4 31,4 31,6 31,8 Španělsko 30,9 30,8 30,8 31,0 31,2 31,4 31,6 31,7 31,8 31,9 32,0 32,1 32,2 32,3 32,3 32,6 Švédsko 30,6 30,6 30,6 30,7 30,7 30,8 30,9 30,9 31,0 31,0 31,1 31,1 31,1 31,3 31,3 31,5 Velká Británie 29,2 29,3 29,3 29,4 29,5 29,7 29,8 30,0 30,2 30,3 30,4 30,5 30,6 - - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 169 POUŽITÉ ZDROJE Příloha M Úmrtnost M.1 Míra kojenecké úmrtnosti v letech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 7,5 7,1 6,7 6,3 5,9 5,7 5,3 5,0 4,9 4,8 4,7 4,5 4,4 4,3 4,0 3,9 Bulharsko 14,6 15,1 15,4 15,4 15,3 15,4 15,6 15,7 15,5 14,9 14,3 13,7 13,2 12,5 11,8 11,0 ČR 10,3 9,9 9,3 8,6 7,9 7,1 6,4 5,8 5,2 4,8 4,5 4,3 4,1 3,9 3,7 3,5 Lotyšsko 13,1 14,2 15,2 15,7 15,8 15,6 15,2 14,4 13,3 12,3 11,5 10,8 10,3 9,7 9,1 8,6 Maďarsko 15,2 14,7 13,8 12,6 11,6 10,8 10,3 9,9 9,5 9,1 8,7 8,2 7,6 7,1 6,7 6,4 Polsko 15,2 14,7 14,3 13,9 13,4 12,6 11,5 10,4 9,4 8,7 8,1 7,6 7,3 7,0 6,8 6,5 Slovinsko 8,8 8,2 7,6 7,1 6,6 6,2 5,8 5,4 5,1 4,8 4,6 4,3 4,1 3,9 3,7 3,5 Slovensko 12,6 12,1 11,6 11,1 10,6 10,1 9,7 9,3 8,9 8,5 8,2 7,9 7,6 7,3 7,1 6,8 Rakousko 8,0 7,6 7,2 6,7 6,2 5,7 5,3 5,0 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 Belgie 8,4 8,1 7,7 7,3 6,8 6,3 5,9 5,5 5,2 5,0 4,8 4,7 4,5 4,4 4,3 4,2 Dánko 7,4 6,9 6,5 6,1 5,7 5,4 5,2 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,2 4,1 Finsko 5,5 5,3 5,0 4,8 4,5 4,3 4,1 3,9 3,8 3,6 3,5 3,4 3,3 3,3 3,2 3,1 Francie 7,5 7,1 6,7 6,2 5,7 5,3 4,9 4,6 4,4 4,3 4,1 3,9 3,7 3,6 3,4 3,3 Německo 7,0 6,6 6,2 5,8 5,5 5,3 5,0 4,8 4,7 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 Řecko 9,1 8,6 8,2 8,0 7,7 7,4 7,1 6,8 6,4 6,0 5,6 5,2 4,9 4,6 4,3 4,0 Irsko 7,6 7,2 6,8 6,4 6,2 6,1 6,1 6,1 6,1 6,1 6,0 5,8 5,5 5,1 4,7 4,4 Itálie 8,4 8,1 7,7 7,3 6,8 6,4 6,0 5,6 5,3 5,0 4,7 4,5 4,3 4,1 3,9 3,8 Lucembursko 7,4 6,9 6,5 6,1 5,6 5,3 4,9 4,6 4,3 4,0 3,8 3,5 3,3 3,1 2,9 2,8 Nizozemsko 6,8 6,6 6,3 6,1 5,9 5,7 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,6 4,5 Portugalsko 11,5 10,6 9,7 8,8 8,1 7,4 7,0 6,6 6,3 5,9 5,5 5,1 4,7 4,3 3,9 3,6 Španělsko 7,5 7,1 6,7 6,3 5,9 5,5 5,2 4,9 4,7 4,5 4,4 4,2 4,1 4,1 4,0 3,8 Švédsko 5,9 5,6 5,2 4,8 4,4 4,0 3,8 3,6 3,5 3,4 3,4 3,4 3,3 3,2 3,1 3,0 Velká Británie 7,9 7,4 6,9 6,6 6,3 6,1 6,0 5,8 5,7 5,6 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 3,8 3,6 3,5 3,4 3,4 3,4 3,3 3,2 3,1 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 3,0 3,0 Bulharsko 10,4 9,8 9,5 9,3 9,1 8,7 8,2 7,7 7,3 6,8 6,4 6,1 5,8 5,6 5,4 5,3 ČR 3,4 3,2 3,0 2,9 2,7 2,6 2,6 2,5 2,5 2,5 2,6 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 Lotyšsko 8,1 7,7 7,3 6,9 6,5 6,1 5,6 5,1 4,6 4,3 4,0 3,8 3,6 3,4 3,3 3,2 Maďarsko 6,1 5,8 5,5 5,2 5,1 4,9 4,8 4,7 4,5 4,2 4,0 3,7 3,5 3,4 3,4 3,3 Polsko 6,3 6,1 5,8 5,4 5,1 4,9 4,7 4,5 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,7 Slovinsko 3,3 3,1 2,9 2,8 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,8 1,8 Slovensko 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,5 5,4 5,3 5,1 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 Rakousko 3,9 3,8 3,8 3,7 3,6 3,5 3,3 3,2 3,1 3,0 3,0 2,9 2,9 2,9 3,0 3,0 Belgie 4,0 3,9 3,8 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,4 3,4 3,3 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 Dánko 3,9 3,8 3,6 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,4 3,3 3,3 3,2 3,1 Finsko 3,0 2,8 2,7 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 Francie 3,3 3,2 3,2 3,2 3,1 3,1 3,1 3,1 3,1 3,2 3,2 3,3 3,4 3,4 3,4 3,4 Německo 3,8 3,7 3,6 3,5 3,5 3,4 3,4 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,2 3,2 3,1 3,0 Řecko 3,8 3,6 3,5 3,4 3,4 3,5 3,5 3,6 3,8 3,8 3,9 3,8 3,7 3,5 3,4 3,3 Irsko 4,1 3,9 3,8 3,6 3,5 3,5 3,4 3,3 3,3 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 2,7 Itálie 3,7 3,6 3,5 3,4 3,4 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 2,9 2,8 2,7 2,6 2,4 2,2 Lucembursko 2,6 2,5 2,5 2,4 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,2 Nizozemsko 4,3 4,1 4,0 3,9 3,7 3,7 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 Portugalsko 3,4 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 2,7 2,5 Španělsko 3,7 3,6 3,4 3,3 3,2 3,0 2,9 2,9 2,8 2,8 2,7 2,7 2,7 2,7 2,6 2,6 Švédsko 2,8 2,7 2,6 2,6 2,5 2,5 2,4 2,4 2,4 2,4 2,3 2,3 2,2 2,1 2,1 2,0 Velká Británie 5,0 4,9 4,8 4,6 4,4 4,3 4,1 4,0 3,9 3,9 3,8 3,8 3,8 3,8 3,7 3,7 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 170 POUŽITÉ ZDROJE M.2 Index potratovosti v letech 1990 až 2019 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 EU15 23,39 20,38 19,42 16,00 15,35 15,65 17,17 17,28 18,83 18,82 19,29 21,73 19,77 19,02 19,35 Bulharsko 137,52 144,31 149,09 127,27 122,82 134,91 136,54 137,07 122,16 100,13 83,31 75,04 76,43 69,26 67,57 ČR 82,05 79,72 76,77 57,34 50,36 50,25 51,42 47,72 45,22 41,53 35,78 33,47 31,09 28,95 28,23 Lotyšsko 102,96 112,14 108,73 117,16 110,47 120,09 122,47 115,60 108,44 92,96 84,92 79,32 72,96 68,59 66,78 Maďarsko 71,93 70,70 71,53 64,31 64,44 68,68 72,76 74,30 70,88 69,71 60,71 58,12 57,93 56,83 55,23 Polsko - - - - - - - - 0,08 0,04 0,04 0,03 0,05 0,05 0,05 Slovinsko 65,12 64,89 66,28 61,65 58,17 57,40 54,39 53,86 51,27 50,25 46,52 44,78 41,89 40,27 35,97 Slovensko 69,56 66,56 65,37 61,48 51,88 47,03 39,53 35,27 33,68 32,27 30,06 31,09 30,10 27,38 24,46 Rakousko - - - - - - - - - - - - - - Belgie - - - 8,59 9,22 9,73 10,85 10,56 10,50 11,22 11,98 12,94 13,30 13,91 13,86 Dánko 32,46 30,60 27,81 27,74 25,26 25,24 26,97 25,37 25,08 24,51 23,68 23,75 23,69 24,39 23,82 Finsko 18,59 17,93 16,59 16,00 15,35 15,65 17,17 17,28 18,83 18,82 19,29 19,12 19,77 19,02 19,35 Francie 25,89 26,31 25,84 26,85 26,61 24,62 25,48 25,98 26,55 26,44 24,85 26,28 27,18 26,76 27,44 Německo - 14,99 14,66 13,93 13,46 12,80 16,44 16,12 16,79 16,93 17,55 18,38 18,13 18,12 18,37 Řecko 9,92 10,83 11,51 12,07 12,15 13,33 12,45 12,60 11,73 11,35 17,45 21,73 15,62 15,11 15,27 Irsko - - - - - - - - - - - - - - Itálie 27,79 28,26 26,39 26,20 25,43 25,63 26,31 26,65 25,97 26,50 25,02 24,86 24,47 22,97 25,07 Lucembursko - - - - - - - - - - - - - - Nizozemsko 9,28 9,85 9,87 10,12 10,64 10,99 11,84 11,65 12,11 12,63 13,17 14,04 14,57 14,40 15,00 Portugalsko - - - - - - - - - - - - - - Španělsko 9,28 10,58 11,33 11,80 12,92 13,58 14,07 13,43 14,75 15,36 16,03 17,19 18,41 18,06 18,70 Švédsko 30,25 28,92 28,37 29,00 28,79 30,43 33,75 34,78 34,83 34,83 34,25 34,74 34,82 34,77 34,14 Velká Británie 23,39 22,84 22,25 22,45 22,65 22,86 24,80 25,38 26,83 26,81 27,62 28,17 28,08 27,88 27,64 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 EU15 19,66 21,04 22,17 19,34 20,14 20,03 20,74 20,44 22,67 20,29 19,48 18,32 18,34 17,71 18,36 Bulharsko 58,80 50,38 49,89 47,09 41,67 41,78 44,77 43,39 44,32 41,64 42,13 40,64 37,98 37,68 35,53 ČR 25,88 23,96 22,17 21,54 20,82 20,48 22,14 21,21 21,28 19,93 18,42 18,11 16,97 16,05 15,82 Lotyšsko 58,44 51,70 49,31 42,73 40,29 37,63 37,66 31,15 26,98 24,46 21,85 19,87 18,81 18,83 17,92 Maďarsko 49,94 46,38 44,94 44,47 44,77 44,78 43,66 40,01 39,34 35,69 34,00 32,71 31,12 30,00 28,91 Polsko 0,06 0,09 0,08 0,12 0,13 0,16 0,17 0,20 0,20 0,26 0,28 0,29 0,26 0,29 0,30 Slovinsko 32,35 29,73 26,12 22,73 21,50 19,50 19,42 18,65 19,00 19,18 17,84 18,69 17,78 18,05 17,19 Slovensko 22,53 22,21 20,56 18,95 16,29 15,39 14,50 15,20 14,58 13,62 12,59 11,28 10,53 10,45 10,21 Rakousko - - - - - - - - - - - - - - Belgie 14,15 14,53 14,40 14,52 14,82 14,68 15,21 14,96 15,57 15,28 15,55 14,67 14,42 15,44 15,32 Dánko 24,01 23,60 24,75 25,83 26,87 26,51 27,65 28,50 29,21 27,64 26,91 23,02 22,81 23,03 Finsko 19,00 18,18 18,01 17,60 17,38 16,90 17,92 17,23 17,44 17,14 17,10 17,96 18,66 18,19 19,09 Francie 26,70 27,03 27,14 26,28 26,52 26,67 26,39 26,21 27,79 27,21 27,03 27,08 27,93 29,17 30,58 Německo 18,09 17,80 17,07 16,77 16,64 16,29 16,43 15,86 - 13,95 13,45 12,46 12,90 12,82 12,97 Řecko 15,34 15,34 14,53 13,82 13,91 15,24 12,83 17,57 23,34 22,87 23,48 - - - Irsko - - - - - - - - - 0,04 0,04 0,04 0,02 0,05 11,15 Itálie 23,54 22,58 22,17 20,88 20,33 20,20 20,34 19,55 19,92 19,39 18,45 17,93 17,57 17,23 17,03 Lucembursko - - - - - - - - - - - - - - Nizozemsko 15,29 15,39 15,62 15,41 15,32 15,07 15,40 15,27 15,65 15,18 15,79 15,35 15,91 16,39 Portugalsko - - - 17,79 19,95 19,86 21,15 21,32 21,99 20,29 19,48 18,68 18,01 17,16 17,63 Španělsko 19,66 21,04 22,77 22,28 22,52 23,23 25,21 25,02 25,61 22,25 22,51 22,68 24,06 25,87 27,64 Švédsko 34,51 34,03 34,64 34,82 33,56 32,60 33,78 33,02 - 31,79 33,14 33,08 31,73 30,89 31,57 Velká Británie 27,55 27,65 27,49 26,34 25,59 25,09 25,07 24,32 25,33 25,29 25,47 25,51 27,17 30,86 31,15 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová zdravotnická organizace (WHO), Eurostat 171 POUŽITÉ ZDROJE Příloha N Sňatečnost a rozvodovost N.1 Průměrný věk ženy při prvním sňatku v letech 1990 až 2020 (roky) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 25,9 26,0 26,2 26,4 26,6 26,8 27,0 27,3 27,5 27,7 27,8 28,1 28,5 28,5 28,8 29,2 Bulharsko 21,5 21,5 21,7 22,0 22,4 22,7 23,0 23,3 23,4 23,7 24,7 24,7 24,6 25,0 25,3 25,6 ČR 21,6 21,6 21,9 22,1 22,4 22,8 23,1 23,6 23,8 24,2 24,6 25,0 25,4 25,8 26,1 26,4 Lotyšsko - - - - - - - - - - - - 25,0 25,1 25,3 25,8 M a ď a r s k o 22,0 22,1 22,3 22,5 22,8 23,1 23,4 23,7 24,1 24,4 24,8 25,2 25,7 26,0 26,4 26,7 Polsko - - - 23,0 23,2 23,3 23,4 23,6 23,8 23,9 24,1 24,4 24,6 24,9 25,1 25,3 Slovinsko 23,9 24,1 24,4 24,8 25,1 25,3 25,6 25,9 26,2 26,5 27,0 27,3 27,7 27,8 28,1 28,7 Slovensko - - - - - - - - - 23,3 24,1 24,3 24,7 25,1 25,4 Rakousko 25,2 25,4 25,6 25,8 26,1 26,3 26,5 26,8 26,9 27,3 27,4 27,5 27,7 27,9 28,2 28,6 Belgie 24,4 24,0 24,8 25,1 25,4 25,6 25,7 25,9 26,0 26,3 26,9 26,7 27,0 27,5 27,9 28,1 D á n k o 27,8 28,0 28,3 28,8 29,2 29,2 29,9 30,1 29,8 30,0 29,9 29,9 30,1 30,6 30,9 30,9 Finsko 26,3 26,3 26,6 26,8 26,9 27,2 - 27,6 27,8 28,0 28,3 28,4 28,8 29,0 29,5 29,4 Francie - - - - - - - - 28,1 28,2 28,4 28,5 28,7 28,9 29,2 29,6 N ě m e c k o - 25,9 26,1 26,4 26,6 26,7 26,9 27,0 27,2 27,5 27,7 28,0 - 28,4 28,8 29,1 Řecko 24,9 25,2 25,5 25,5 25,8 26,0 26,3 26,6 26,8 26,9 27,2 27,3 27,6 27,9 28,0 28,3 Irsko 26,6 26,9 27,1 27,5 27,8 28,1 28,5 - - - - - - - - 30,5 Itálie 25,9 26,0 26,2 26,4 26,6 26,9 27,1 27,3 27,0 27,2 27,8 28,1 28,4 28,6 28,8 29,1 L u c e m b u r s k o 25,6 26,1 26,2 25,8 26,4 26,7 26,6 27,2 27,5 27,7 27,4 27,9 27,9 28,2 28,5 28,9 Nizozemsko 26,1 26,5 26,7 26,9 27,2 27,3 27,4 27,6 27,8 27,9 28,0 28,1 28,5 - 29,0 29,2 Portugalsko - 24,0 24,1 24,3 24,4 24,5 24,7 24,8 24,9 25,0 25,2 25,5 25,7 25,9 26,0 26,3 Španělsko 25,6 25,9 26,2 26,6 26,9 27,1 27,4 27,6 27,8 28,0 28,1 - 28,6 28,9 29,2 29,4 Švédsko 27,7 27,9 28,2 28,3 28,7 - 29,2 29,5 29,7 30,2 30,4 30,3 30,6 31,0 31,3 31,7 Velká Británie - - - - - - - - - - - - - - - - 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 29,4 29,5 29,8 30,0 30,3 30,4 31,1 31,1 30,9 31,5 31,6 31,6 32,1 32,1 32,4 Bulharsko 25,7 25,8 25,9 26,2 26,6 26,6 - 26,7 26,9 27,0 27,1 27,3 27,5 27,8 28,1 ČR 26,8 27,0 27,2 27,6 27,9 28,1 28,3 28,5 28,7 28,8 29,0 29,1 29,2 29,4 29,7 Lotyšsko 26,1 26,2 26,5 26,9 27,1 27,3 27,5 27,9 28,2 28,5 28,8 28,9 29,2 29,6 29,8 M a ď a r s k o 27,0 27,2 27,5 28,0 28,3 28,6 - 29,0 29,3 29,2 29,2 29,4 29,6 29,6 29,5 Polsko 25,5 25,6 25,7 25,9 26,1 26,2 26,3 26,6 26,7 26,9 27,1 27,3 27,4 27,7 27,9 Slovinsko 28,4 28,6 28,6 28,5 29,0 29,4 29,4 29,6 29,7 30,0 30,3 30,4 31,2 31,2 31,1 Slovensko 26,3 26,5 26,7 26,9 27,2 - 27,6 27,8 28,1 28,2 28,3 28,6 26,5 26,6 28,8 Rakousko 29,1 29,3 29,5 29,9 - 30,3 30,6 30,7 30,9 31,2 31,3 31,5 31,7 32,0 Belgie 28,4 28,6 28,9 29,3 29,4 - - - - - - 31,2 - - 32,0 D á n k o 30,9 31,3 31,4 31,1 31,2 31,4 31,8 31,9 31,9 31,9 32,2 32,4 32,5 32,8 33,0 Finsko 29,5 29,7 30,0 30,0 30,2 30,4 - 30,4 30,6 31,0 31,3 31,6 31,7 31,9 32,0 Francie 29,8 30,0 30,2 30,4 30,7 30,8 - 31,7 32,1 32,2 32,5 32,8 33,1 - 33,5 N ě m e c k o 29,1 29,3 29,6 29,8 - 30,2 - 30,5 30,7 30,9 31,1 31,2 - - Řecko 28,6 28,8 28,9 29,0 29,3 29,4 29,5 29,7 29,9 30,1 30,1 30,3 30,3 30,7 30,7 Irsko 30,7 30,9 - 31,2 31,3 - - 31,8 30,7 32,0 31,9 - - - Itálie 29,3 29,6 29,8 30,0 30,3 30,5 - 31,1 31,3 - 31,9 32,2 32,4 32,7 33,6 L u c e m b u r s k o 29,4 29,5 29,8 29,7 30,2 30,3 - 29,7 30,9 32,1 31,6 31,6 - 32,1 32,4 Nizozemsko 29,4 29,5 29,8 29,9 29,8 30,1 - 30,3 30,4 30,8 31,1 31,4 31,6 31,9 31,8 Portugalsko 26,4 26,6 26,8 27,2 27,7 28,0 28,4 - 29,8 30,2 30,4 30,7 31,1 31,5 32,3 Španělsko 29,6 29,8 30,1 30,5 30,9 31,3 31,6 32,2 32,3 32,7 33,0 33,2 33,5 33,9 34,9 Švédsko 31,5 - 32,3 32,3 32,7 33,0 33,3 33,0 33,3 33,6 33,8 33,8 34,0 34,1 34,8 Velká Británie - - - - - - - 31,5 - 31,5 - - - - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 172 POUŽITÉ ZDROJE N.2 Průměrný věk muže při prvním sňatku v letech 1990 až 2020 (roky) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 28,5 28,7 28,9 29,2 29,4 29,4 29,9 29,8 30,1 30,3 30,5 30,7 31,0 31,2 31,6 31,8 Bulharsko 24,6 24,6 24,9 25,2 25,7 26,2 26,4 26,8 26,9 27,3 28,5 28,4 28,2 28,5 28,8 29,1 ČR 24,3 24,3 24,5 24,7 25,1 25,5 25,9 26,5 26,8 27,2 27,6 27,9 28,4 28,8 29,1 29,4 Lotyšsko - - - - - - - - - - - - 27,2 27,3 27,6 28,0 Maďarsko 24,7 24,8 25,0 25,1 25,5 25,8 26,1 26,6 26,8 27,3 27,6 28,2 28,5 28,9 29,2 29,4 Polsko - - - 25,3 25,5 25,6 25,7 26,0 26,1 26,2 26,5 26,7 27,0 27,3 27,5 27,7 Slovinsko 26,9 26,9 27,4 27,8 28,0 28,1 28,4 28,8 29,2 29,6 29,9 30,3 30,7 30,7 30,9 31,5 Slovensko - - - - - - - - - 25,9 26,9 27,1 27,6 27,9 28,3 Rakousko 27,7 27,9 28,0 28,4 28,7 29,0 29,1 29,3 29,6 29,9 30,0 30,2 30,3 30,6 30,9 31,2 Belgie 26,5 26,7 27,0 27,2 27,4 27,8 28,0 28,1 28,3 28,6 29,1 29,0 29,3 29,9 30,2 30,5 Dánko 30,5 30,6 31,0 31,4 31,8 31,9 32,5 32,2 32,4 32,5 32,5 32,6 32,7 33,2 33,4 33,4 Finsko 28,4 28,5 28,6 28,9 29,0 29,3 - 29,7 29,9 30,2 30,5 30,6 31,0 31,2 31,8 31,5 Francie - - - - - - - - 30,3 30,4 30,7 30,7 30,9 31,2 31,5 31,8 Německo - 28,7 28,9 29,2 29,4 29,5 29,7 29,8 30,1 30,3 30,5 30,9 - 31,2 31,6 31,9 Řecko 29,0 29,3 29,6 29,7 29,9 30,1 30,2 30,6 30,8 31,0 31,1 31,2 31,5 31,7 31,8 32,0 Irsko 28,7 28,8 29,1 29,4 29,8 30,0 30,4 - - - - - - - - 32,4 Itálie 28,9 29,0 29,2 29,4 29,7 29,9 30,1 30,4 30,3 30,4 30,9 31,2 31,8 31,7 32,0 32,3 Lucembursko 27,7 28,4 28,5 28,5 28,8 29,2 29,1 29,6 30,0 30,2 30,3 30,6 30,5 30,8 31,5 31,5 Nizozemsko 28,5 28,8 29,1 29,3 29,6 29,7 30,0 30,2 30,3 30,5 30,7 30,7 31,2 - 31,7 31,8 Portugalsko - 26,4 26,6 26,7 26,8 26,9 27,0 27,1 27,2 27,3 27,4 27,7 27,9 28,1 28,2 28,5 Španělsko 27,8 28,1 28,4 28,7 28,9 29,2 29,5 29,7 29,8 30,0 30,2 - 30,7 30,9 31,3 31,6 Švédsko 30,3 30,6 30,9 31,1 31,3 - 31,8 32,2 32,4 32,9 33,0 33,0 33,3 33,8 34,1 34,6 Velká Británie - - - - - - - - - - - - - - - - 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 32,0 32,1 32,4 32,5 32,8 32,9 33,5 33,3 33,4 33,8 33,8 34,0 34,6 34,8 34,6 Bulharsko 29,2 29,1 29,2 29,4 29,8 29,9 - 30,0 30,3 30,4 30,5 30,6 30,8 31,0 31,2 ČR 29,7 30,0 30,2 30,6 30,8 31,0 31,2 31,3 31,4 31,6 31,7 31,8 31,9 32,0 32,4 Lotyšsko 28,3 28,5 28,8 29,3 29,4 29,6 30,0 30,2 30,6 31,0 31,1 31,5 31,8 32,3 32,3 Maďarsko 29,8 30,1 30,4 30,8 31,2 31,6 - 31,9 32,1 32,0 32,1 32,3 32,4 32,4 32,3 Polsko 27,9 28,1 28,2 28,3 28,4 28,6 28,7 29,0 29,1 29,3 29,5 29,6 29,8 30,1 30,2 Slovinsko 31,1 31,2 31,3 31,2 31,7 32,0 32,1 32,3 32,2 32,3 32,6 32,9 33,7 33,9 33,6 Slovensko 29,2 29,3 29,5 29,7 30,0 - 30,1 30,6 30,8 31,1 31,1 31,2 29,2 29,2 31,5 Rakousko 31,8 32,0 32,2 32,5 - 32,9 33,2 33,3 33,6 33,9 34,0 34,2 34,3 34,7 Belgie 30,9 31,0 31,4 31,7 31,7 - - - - - - 33,5 - - 34,3 Dánko 33,4 33,6 33,8 33,5 33,6 33,8 34,3 34,4 34,4 34,3 34,7 34,8 34,9 35,1 35,3 Finsko 31,8 32,0 32,3 32,3 32,5 32,7 - 32,7 32,9 33,4 33,7 33,9 34,3 34,2 34,1 Francie 32,0 32,2 32,4 32,6 32,8 33,0 - 34,1 34,4 34,4 34,7 34,9 35,2 - 35,7 Německo 31,9 32,1 32,4 32,5 - 32,9 - 33,2 33,4 33,6 33,8 34,0 - - Řecko 32,2 32,4 32,4 32,5 32,6 32,7 32,8 32,9 33,0 33,2 33,2 33,3 33,4 33,7 33,8 Irsko 32,5 32,7 - 33,1 33,1 - - 33,5 32,4 33,8 33,8 - - - Itálie 32,5 32,6 32,8 33,0 33,2 33,5 - 34,0 34,2 - 34,7 35,0 35,2 35,5 36,4 Lucembursko 31,8 32,0 32,1 32,4 32,8 32,9 - 32,7 33,0 34,8 33,8 34,0 - 34,8 34,6 Nizozemsko 32,0 32,3 32,4 32,5 32,4 32,6 - 32,9 33,0 33,3 33,6 33,9 34,1 34,4 34,4 Portugalsko 28,5 28,7 29,0 29,3 29,9 30,1 30,4 - 31,5 31,9 32,2 32,5 32,9 33,2 34,0 Španělsko 31,8 32,0 32,3 32,7 33,1 33,4 33,7 34,4 34,5 34,9 35,1 35,4 35,6 36,1 37,2 Švédsko 34,4 - 35,2 35,2 35,6 35,5 35,9 35,7 35,8 36,2 36,5 36,6 36,7 36,7 37,5 Velká Británie - - - - - - - 30,9 - 33,4 - - - - Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 173 POUŽITÉ ZDROJE N.3 Hrubá míra sňatečnosti v letech 1990 až 2020 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU 15 6,0 5,9 5,7 5,6 5,4 5,2 5,1 5,0 4,9 4,9 5,0 4,8 4,9 4,9 4,7 4,7 Bulharsko 6,9 5,7 5,2 4,7 4,5 4,4 4,3 4,2 4,3 4,1 4,3 4,0 3,7 3,9 4,0 4,4 ČR 8,8 7,0 7,2 6,4 5,7 5,3 5,2 5,6 5,3 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 5,0 5,1 Lotyšsko 8,9 8,4 7,2 5,7 4,6 4,5 3,9 4,0 4,0 3,9 3,9 4,0 4,2 4,4 4,6 5,6 Maďarsko 6,4 5,9 5,5 5,2 5,2 5,2 4,7 4,6 4,4 4,4 4,7 4,3 4,5 4,5 4,3 4,4 Polsko 6,7 6,1 5,7 5,4 5,4 5,4 5,3 5,3 5,4 5,7 5,5 5,1 5,0 5,1 5,0 5,4 Slovinsko 4,3 4,1 4,6 4,5 4,2 4,1 3,8 3,8 3,8 3,9 3,6 3,5 3,5 3,4 3,3 2,9 Slovensko 7,6 6,2 6,4 5,8 5,3 5,1 5,1 5,2 5,1 5,1 4,8 4,4 4,7 4,8 5,2 4,9 Rakousko 5,9 5,7 5,8 5,7 5,5 5,4 5,3 5,2 4,9 4,9 4,9 4,3 4,5 4,6 4,7 4,8 Belgie 6,5 6,1 5,8 5,4 5,1 5,1 5,0 4,7 4,4 4,3 4,4 4,1 3,9 4,0 4,2 4,1 Dánko 6,1 6,0 6,2 6,1 6,8 6,6 6,8 6,5 6,5 6,7 7,2 6,8 6,9 6,5 7,0 6,7 Finsko 5,0 4,9 4,7 4,9 4,9 4,6 - 4,6 4,7 4,7 5,1 4,8 5,2 5,0 5,6 5,6 Francie - - - - 4,4 4,4 4,8 4,9 4,6 4,9 5,0 4,8 4,6 4,6 4,5 4,5 Německo 6,6 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,2 5,1 5,2 5,1 4,7 4,6 4,6 4,8 4,7 Řecko 5,8 6,4 4,7 5,9 5,4 6,1 4,3 5,6 5,1 5,6 4,5 5,3 5,3 5,5 4,6 5,5 Irsko 5,1 4,9 4,7 4,7 4,6 4,3 4,4 4,3 4,5 4,9 5,0 5,0 5,2 5,1 5,2 5,1 Itálie 5,6 5,5 5,5 5,3 5,1 5,1 4,9 4,9 4,9 4,9 5,0 4,6 4,7 4,6 4,3 4,3 Lucembursko 6,1 6,7 6,4 6,0 5,8 5,1 5,1 4,8 4,8 4,9 4,9 4,5 4,5 4,4 4,4 4,4 Nizozemsko 6,5 6,4 6,2 5,8 5,4 5,3 5,5 5,4 5,5 5,7 5,5 5,0 5,2 4,9 4,4 4,4 Portugalsko 7,2 7,2 7,0 6,8 6,6 6,6 6,3 6,5 6,6 6,7 6,2 5,6 5,4 5,1 4,7 4,6 Španělsko 5,7 5,6 5,6 5,1 5,1 5,1 4,9 5,0 5,2 5,2 5,4 5,1 5,1 5,0 5,0 4,7 Švédsko 4,7 4,3 4,3 3,9 3,9 - 3,8 3,7 3,6 4,0 4,5 4,0 4,3 4,4 4,8 4,9 Velká Británie 6,6 6,1 6,2 5,9 5,7 5,6 5,5 5,3 5,2 5,1 5,2 4,8 4,9 5,2 - X 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU 15 4,5 4,4 4,4 4,3 4,5 4,3 4,4 4,3 4,4 4,4 4,4 4,3 4,1 4,0 2,9 Bulharsko 4,3 3,9 3,7 3,5 3,3 2,9 2,9 3,0 3,4 3,9 3,8 4,0 4,1 4,2 3,2 ČR 5,2 5,5 5,1 4,6 4,5 4,3 4,3 4,1 4,3 4,6 4,8 5,0 5,1 5,1 4,2 Lotyšsko 6,6 7,0 5,9 4,6 4,4 5,2 5,5 5,7 6,3 6,9 6,6 6,8 6,8 6,7 5,6 Maďarsko 4,4 4,1 4,0 3,7 3,6 3,6 3,6 3,7 3,9 4,7 5,3 5,2 5,2 6,7 6,9 Polsko 5,9 6,5 6,8 6,6 6,0 5,4 5,4 4,7 5,0 5,0 5,1 5,1 5,1 4,8 3,8 Slovinsko 3,2 3,2 3,3 3,2 3,2 3,2 3,4 3,0 3,2 3,1 3,2 3,1 3,5 3,2 2,5 Slovensko 4,8 5,1 5,3 4,9 4,7 4,7 4,8 4,7 4,9 5,3 5,5 5,8 5,7 5,4 4,4 Rakousko 4,5 4,3 4,2 4,3 4,5 4,3 4,6 4,3 4,4 5,1 5,1 5,1 5,3 5,2 4,4 Belgie 4,2 4,3 4,3 4,0 3,9 3,7 3,8 3,4 3,6 4,0 3,9 3,9 3,9 3,9 2,8 Dánko 6,7 6,7 6,8 6,0 5,6 4,9 5,1 4,9 5,0 5,1 5,4 5,5 5,6 5,3 4,9 Finsko 5,4 5,6 5,8 5,6 5,6 5,3 5,3 4,6 4,5 4,5 4,5 4,8 4,3 4,0 4,0 Francie 4,3 4,3 4,1 3,9 3,9 3,6 3,7 3,6 3,6 3,6 3,5 3,5 3,5 3,3 2,3 Německo 4,5 4,5 4,6 4,6 4,7 4,6 4,8 4,6 4,8 4,9 5,0 4,9 5,4 5,0 4,5 Řecko 5,2 5,5 4,8 5,3 5,1 5,0 4,5 4,7 4,9 5,0 4,6 4,7 4,4 4,4 2,9 Irsko 5,2 5,2 4,9 4,8 4,5 4,3 4,5 4,5 4,7 4,7 4,8 4,6 4,3 4,1 1,9 Itálie 4,2 4,3 4,2 3,9 3,7 3,4 3,5 3,2 3,1 3,2 3,4 3,2 3,2 3,1 1,6 Lucembursko 4,1 4,1 3,9 3,5 3,5 3,3 3,4 3,2 3,0 3,6 3,2 3,2 3,1 3,5 2,9 Nizozemsko 4,4 4,3 4,5 4,4 4,5 4,3 4,2 3,8 3,9 3,8 3,8 3,8 3,7 3,7 2,9 Portugalsko 4,5 4,4 4,1 3,8 3,8 3,4 3,3 3,1 3,0 3,1 3,1 3,3 3,4 3,2 1,8 Španělsko 4,5 4,4 4,2 3,7 3,6 3,4 3,5 3,3 3,4 3,6 3,7 3,7 3,5 3,5 1,9 Švédsko 5,0 - 5,5 5,1 5,3 5,0 5,3 5,4 5,5 5,3 5,4 5,2 5,0 4,7 3,6 Velká Británie - 4,5 4,4 4,3 4,5 4,5 - 4,3 4,5 4,4 4,4 - - - Poznámka: průměr EU15 vypočítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 174 POUŽITÉ ZDROJE N.4 Hrubá míra rozvodovosti v letech 1990 až 2020 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 2,0 2,0 2,0 2,0 2,1 2,2 2,2 2,3 2,2 2,3 2,4 2,3 2,4 2,3 2,2 2,2 Bulharsko 1,3 1,3 1,1 0,9 0,9 1,3 1,2 1,1 1,3 1,2 1,3 1,3 1,3 1,5 1,9 1,9 ČR 3,1 2,8 2,8 2,9 3,0 3,0 3,2 3,2 3,1 2,3 2,9 3,1 3,1 3,8 3,2 3,1 Lotyšsko 4,0 4,2 5,6 4,0 3,3 3,1 2,5 2,5 2,6 2,5 2,6 2,5 2,6 2,1 2,3 2,8 Maďarsko 2,4 2,4 2,1 2,2 2,3 2,4 2,2 2,4 2,5 2,5 2,3 2,4 2,5 2,5 2,4 2,5 Polsko 1,1 0,9 0,8 0,7 0,8 1,0 1,0 1,1 1,2 1,1 1,1 1,2 1,2 1,3 1,5 1,8 Slovinsko 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 0,8 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 1,2 1,2 1,2 1,3 Slovensko 1,7 1,5 1,5 1,5 1,6 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,7 1,8 2,0 2,0 2,0 2,2 Rakousko 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 2,3 2,3 2,3 2,2 2,3 2,4 2,6 2,5 2,3 2,4 2,4 Belgie 2,0 2,1 2,2 2,1 2,2 3,5 2,8 2,6 2,6 2,6 2,6 2,8 3,0 3,0 3,0 2,9 Dánko 2,7 2,5 2,5 2,5 2,6 2,5 2,4 2,4 2,5 2,5 2,7 2,7 2,8 2,9 2,9 2,8 Finsko 2,6 2,6 2,6 2,5 2,7 2,7 2,7 2,6 2,7 2,7 2,7 2,6 2,6 2,6 2,5 2,6 Francie - - - - - 2,1 2,0 2,0 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 2,1 2,2 2,5 N ě m e c k o 1,9 1,7 1,7 1,9 2,0 2,1 2,1 2,3 2,3 2,3 2,4 2,4 2,5 2,6 2,6 2,4 Řecko 0,6 0,6 0,6 0,7 0,7 1,0 0,9 0,9 0,7 0,9 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 1,2 Irsko - - - - - - - 0,0 0,4 0,6 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 Itálie 0,5 0,5 0,5 0,4 0,5 0,5 0,6 0,6 0,6 0,6 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8 Lucembursko 2,0 2,0 1,8 1,9 1,7 1,8 2,0 2,4 2,4 2,4 2,4 2,3 2,4 2,3 2,3 2,2 Nizozemsko 1,9 1,9 2,0 2,0 2,4 2,2 2,2 2,2 2,1 2,1 2,2 2,3 2,1 1,9 1,9 2,0 Portugalsko 0,9 1,1 1,2 1,2 1,4 1,2 1,3 1,4 1,5 1,7 1,9 1,8 2,7 2,2 2,2 2,2 Španělsko 0,6 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,1 1,2 1,7 Švédsko 2,3 2,3 2,5 2,5 2,5 2,6 2,4 2,4 2,3 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,2 2,2 Velká Británie 2,7 2,8 2,8 2,9 2,7 2,9 3,0 2,8 2,7 2,7 2,6 2,7 2,7 2,8 2,8 2,6 X 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 2,3 2,3 2,3 2,1 2,1 2,2 2,1 2,0 2,1 2,0 2,0 2,0 2,0 1,9 1,7 Bulharsko 2,0 2,2 1,9 1,6 1,5 1,4 1,6 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,3 ČR 3,1 3,0 3,0 2,8 2,9 2,7 2,5 2,7 2,5 2,5 2,4 2,4 2,3 2,3 2,0 Lotyšsko 3,3 3,4 2,9 2,4 2,4 4,0 3,6 3,5 3,1 2,6 3,1 3,1 3,1 3,1 2,7 Maďarsko 2,5 2,5 2,5 2,4 2,4 2,3 2,2 2,0 2,0 2,1 2,0 1,9 1,7 1,8 1,5 Polsko 1,9 1,7 1,7 1,7 1,6 1,7 1,7 1,7 1,7 1,8 1,7 1,7 1,7 1,7 1,4 Slovinsko 1,2 1,3 1,1 1,1 1,2 1,1 1,2 1,1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,1 1,2 0,8 Slovensko 2,4 2,3 2,4 2,4 2,2 2,1 2,0 2,0 1,9 1,8 1,7 1,8 1,8 1,7 1,5 Rakousko 2,5 2,5 2,4 2,3 2,1 2,1 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 Belgie 2,8 2,8 3,3 3,0 2,7 2,5 2,3 2,2 2,2 2,2 2,1 2,0 2,0 2,0 1,8 Dánko 2,6 2,6 2,7 2,7 2,6 2,6 2,8 3,4 3,4 2,9 3,0 2,6 2,6 1,8 2,7 Finsko 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,4 2,5 2,5 2,5 2,5 2,4 2,4 2,4 2,4 Francie 2,2 2,1 2,1 2,0 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,9 - - - N ě m e c k o 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,2 2,1 2,1 2,0 2,0 1,9 1,8 1,8 1,7 Řecko 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,1 1,3 1,5 1,3 1,4 1,0 1,8 - - Irsko 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,7 0,7 0,7 - - Itálie 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 1,4 1,6 1,5 1,5 1,4 1,1 Lucembursko 2,5 2,3 2,0 2,1 2,1 2,3 2,0 2,1 2,6 2,4 2,1 2,0 2,0 3,1 2,3 Nizozemsko 1,9 2,0 2,0 1,9 2,0 2,0 2,1 2,0 2,1 2,0 2,0 1,9 1,8 1,7 1,7 Portugalsko 2,3 2,4 2,5 2,5 2,6 2,5 2,4 2,2 2,1 2,3 2,2 2,1 2,0 2,0 1,7 Španělsko 2,9 2,8 2,4 2,1 2,2 2,2 2,2 2,0 2,2 2,1 2,1 2,1 2,0 1,9 1,6 Švédsko 2,2 2,3 2,3 2,4 2,5 2,5 2,5 2,8 2,7 2,5 2,4 2,4 2,5 2,5 2,5 Velká Británie 2,4 2,3 2,2 2,0 2,1 2,1 2,0 2,0 1,9 1,7 1,8 - - - Poznámka: průměr EU15 vypočítán na základě mediánu. Zdroj: data Eurostat 175 POUŽITÉ ZDROJE Příloha O Čistá migrace v letech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 42996 56567 60118 57689 53915 52993 51336 49553 48513 50052 53205 56965 106332 119837 119321 110278 Bulharsko -29479 -28324 -27139 -25843 -24238 -22495 -20330 -18375 -16403 -14046 -11295 -8623 -6134 -4527 -4156 -3832 ČR -4187 3543 5727 6639 6820 6465 5469 5670 5383 5382 4195 21486 26188 25694 25947 24895 Lotyšsko -10252 -13008 -15314 -17257 -18818 -20017 -20842 -21349 -21441 -21131 -20514 -19909 -19291 -18671 -18142 -17620 Maďarsko 17545 19281 17604 17225 17065 16934 16527 16324 15643 14610 15478 9927 2412 14182 16803 16615 Polsko -41244 -44836 -43464 -38654 -36956 -48065 -38917 -37561 -39215 -24652 -19786 -21293 -21339 -22621 -17064 -21324 Slovinsko 1718 -9 -5 -211 -708 -763 -904 -821 -1031 -1206 -1562 -1434 5397 8388 8061 8289 Slovensko -10132 -526 -983 -602 -699 -591 -157 45 -186 -102 -1135 -791 -571 -325 -225 -219 Rakousko 59606 77195 71035 33610 2844 1447 3969 1459 8493 19768 17531 39173 37429 44003 54907 50282 Belgie 6752 8150 9952 12080 14118 16528 19272 22141 25295 28651 32262 35439 38517 41479 43994 46280 Dánko 9449 10812 11990 13011 13723 14157 14394 14313 13972 13391 12536 11934 11518 11337 11366 11693 Finsko 8864 14401 9296 8887 3688 4250 3612 5014 3887 3532 2428 6395 5250 6039 6872 9406 Francie 11404 4385 740 235 4295 11505 23046 37822 56608 77667 102857 122247 137513 148696 154947 155943 Německo 479954 482849 470043 441211 394809 330244 246097 178604 125369 86982 60905 48500 45985 54381 73107 102694 Řecko 74412 74993 73934 73303 71421 69212 65364 60474 54245 46164 35798 24607 15717 7095 -1102 -7559 Irsko -8183 5097 1544 -3195 -2940 10186 9856 17948 16726 23375 31230 39480 34478 32763 49526 64192 Itálie 21268 20830 27442 27613 24764 28851 54527 51034 42190 39982 49166 47084 222527 478254 417189 250910 Lucembursko 3925 3994 3934 3963 3753 4225 3567 3594 3724 4642 4407 3339 2684 5400 4482 6190 Nizozemsko 32373 35486 37760 38984 39389 38760 37200 34673 31182 26897 21650 17665 14789 13122 12819 13610 Portugalsko -33704 -35318 -7612 11901 22141 30130 35377 39207 43501 49266 63195 57075 45651 28311 17114 17155 Španělsko -38206 123866 162339 162620 162131 164507 164247 166516 168468 170694 175213 185594 741349 662840 661105 632974 Švédsko 17724 18514 19363 20278 21185 22161 23219 24183 25405 26554 27734 29249 31068 33445 36044 39103 Velká Británie -701 3255 10003 20837 33409 48732 66293 86309 108637 133216 161157 186701 210510 230387 247447 261300 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 113288 141078 110972 80690 74429 70127 61252 50253 57560 68785 75385 81304 90059 94498 73293 74737 Bulharsko -3980 -4748 -5674 -6997 -8686 -11262 -13770 -15243 -15527 -15356 -14947 -13560 -12115 -11439 -9902 -8716 ČR 25831 27262 29811 31317 34805 16409 10308 -1553 5009 5297 -300 2809 3193 4030 3621 3621 Lotyšsko -17116 -16590 -15933 -15152 -14321 -13447 -12981 -12505 -11830 -11163 -10340 -9498 -8632 -7903 -7381 -6815 Maďarsko 20926 14398 16664 19182 11394 889 16048 5296 11571 14166 -982 18044 31976 33559 9042 19870 Polsko -47251 -29316 -20946 14220 -8835 -12188 -12077 -27597 -24234 -25426 -1967 -1983 -8736 -2974 -779 -2968 Slovinsko 8036 7993 7583 7660 7640 390 219 210 -225 7934 7684 7460 7559 7427 7681 4568 Slovensko -26 363 761 1148 -1558 -1855 2629 1279 1058 2637 3682 3542 3752 3378 1746 1746 Rakousko 25420 23729 25499 17121 22786 31665 44891 56494 74263 115125 66282 45573 35404 41105 20314 20314 Belgie 48426 50352 51937 53385 54611 55511 56227 56755 57103 57008 56781 56248 55439 54395 53428 52356 Dánko 12217 13067 14111 15469 17037 18519 19732 20779 21670 22368 22859 23188 23337 23305 23076 22746 Finsko 10801 13940 15579 14757 14053 16712 17620 18026 15950 12433 17210 13307 11646 15558 17482 14928 Francie 151814 142170 128627 108940 86355 65188 49080 36552 26585 18807 14729 13175 14391 17403 18335 20614 Německo 145046 180746 211709 240968 267047 293051 317082 342555 369027 397921 432017 430803 392587 360560 334055 312735 Řecko -13700 -18697 -21969 -23831 -25002 -26257 -30036 -31535 -30228 -29315 -27234 -25061 -23600 -21581 -17853 -14806 Irsko 94996 77427 19349 -18556 -27110 -26351 -22002 -12015 714 13130 18978 29200 33647 29113 15320 15320 Itálie 210398 485871 413349 280126 270043 195257 249033 154366 50102 34031 49591 70475 75863 21615 28021 28021 Lucembursko 5568 6185 7960 6745 7793 10787 10251 10553 11181 11373 12535 9563 10096 10365 6952 6949 Nizozemsko 15632 18739 23206 28780 35628 41782 46924 51268 54876 57677 59528 60585 60758 60266 58816 57439 Portugalsko 18775 21954 10008 15657 -11820 -24048 -37448 -36657 -30033 -10124 -8128 5244 10177 43656 40535 27295 Španělsko 658689 774489 430778 130589 62782 57170 -144619 -254292 -94869 -871 89021 167475 339064 458942 208791 275022 Švédsko 42580 46383 50669 55405 60639 65397 69451 72873 75670 77987 79667 80765 81492 81585 81066 80097 Velká Británie 272651 279808 283762 284800 281588 277521 272601 268067 261389 254218 246940 239014 230577 221179 211063 202027 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě aritmetického průměru. Zdroj: data Světová banka. 176 POUŽITÉ ZDROJE Příloha P Kvalita vládnutí P.1 Ukazatel efektivity vlády v letech 1996 až 2021 (percentil 0-100) 1996 1998 2000 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2005 2006 2007 2008 2009 2 0 1 0 EU15 91,8 92,9 92,9 93,0 94,1 93,0 93,1 92,7 91,7 91,7 92,3 92,8 Bulharsko 56,3 54,6 58,5 59,5 56,8 58,2 57,8 51,2 51,5 50,0 57,9 54,5 ČR 72,1 71,6 70,5 81,1 78,9 79,1 77,5 83,4 77,7 79,1 76,1 77,5 Lotyšsko 67,8 59,6 60,7 67,0 71,4 71,6 69,1 72,2 67,5 69,4 71,3 73,2 M a ď a r s k o 78,7 82,0 82,0 81,6 76,8 77,1 73,5 77,6 73,8 73,3 72,7 71,8 Polsko 75,4 72,1 69,4 66,5 67,6 67,2 66,7 64,4 66,0 67,5 69,4 71,3 Slovinsko 79,2 77,0 75,4 75,7 80,5 79,6 76,5 80,0 78,2 83,0 82,8 80,9 S l o v e n s k o 66,1 70,5 74,9 69,7 73,0 77,6 76,0 76,6 73,3 77,2 75,6 75,1 R a k o u s k o 92,9 92,9 94,5 95,1 97,3 93,0 92,6 96,1 96,6 94,7 93,8 97,1 Belgie 91,3 92,3 90,7 96,2 95,7 93,5 93,1 94,1 91,7 87,9 92,3 93,3 D á n k o 94,5 97,3 97,3 99,5 99,5 100,0 99,5 100,0 99,5 99,5 99,5 99,0 Finsko 92,3 98,4 99,5 100,0 100,0 99,0 100,0 99,0 97,6 99,0 99,0 99,5 Francie 85,8 88,5 90,2 88,6 91,4 92,5 92,2 92,2 89,3 91,7 89,0 89,0 N ě m e c k o 91,8 93,4 93,4 91,4 88,6 89,6 89,2 92,7 92,2 89,3 92,8 90,4 Řecko 77,6 76,0 69,9 75,1 74,1 76,6 73,0 71,7 70,9 71,4 70,3 68,9 Irsko 90,2 91,8 89,1 89,2 89,2 90,5 93,6 88,8 90,8 88,8 87,1 87,1 Itálie 78,1 78,7 77,0 74,6 75,1 73,1 69,6 64,9 58,7 62,6 67,0 67,5 L u c e m b u r s k o 99,5 98,9 96,7 98,9 95,1 94,5 95,6 90,2 91,3 92,7 96,2 94,3 Nizozemsko 98,4 99,5 98,9 96,8 97,8 98,0 98,0 94,6 94,2 94,2 94,7 95,2 P o r t u g a l s k o 86,3 84,7 80,9 85,4 83,2 81,1 82,4 78,5 78,6 82,5 83,3 78,9 Španělsko 89,6 89,1 91,3 93,0 94,1 88,6 89,7 77,1 80,1 78,6 78,0 78,5 Š v é d s k o 97,3 95,6 95,6 98,4 98,4 98,5 97,5 95,6 98,5 98,1 98,6 98,6 Velká Británie 96,7 94,5 92,9 92,4 91,9 94,0 95,1 93,2 92,7 93,2 90,9 92,8 2 0 1 1 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2 0 2 0 2 0 2 1 EU15 92,9 92,9 91,0 91,8 91,8 91,8 91,3 90,9 90,9 89,4 88,0 Bulharsko 53,6 55,0 55,5 49,0 53,8 57,7 58,2 59,1 61,1 44,7 47,1 ČR 77,3 76,3 76,8 81,3 82,2 79,3 81,7 79,3 78,8 79,3 82,2 Lotyšsko 72,5 74,9 75,8 78,4 83,2 78,8 78,4 80,3 83,2 76,9 77,4 M a ď a r s k o 71,1 69,7 71,6 72,6 71,6 69,2 69,7 68,8 69,2 71,2 71,6 Polsko 70,1 70,6 70,6 74,5 75,0 73,6 72,6 72,6 71,2 65,4 63,5 Slovinsko 79,1 80,6 79,1 79,8 78,4 83,2 84,6 83,2 81,7 85,6 84,6 S l o v e n s k o 74,9 73,9 72,0 75,0 74,5 75,5 74,0 73,1 72,1 69,7 69,2 R a k o u s k o 92,9 92,9 92,9 91,3 89,9 91,8 91,8 91,8 92,3 94,7 94,7 Belgie 94,8 94,8 94,8 90,9 91,8 90,9 86,5 87,5 83,7 83,7 83,2 D á n k o 99,1 99,1 99,1 96,2 96,6 97,6 96,2 97,1 98,6 98,1 99,0 Finsko 100,0 100,0 100,0 99,0 98,1 99,0 99,0 99,5 99,5 99,0 98,6 Francie 87,7 87,7 89,1 88,5 88,5 90,4 88,0 90,9 88,5 86,5 86,1 N ě m e c k o 91,0 91,9 90,5 93,8 92,8 93,8 93,8 92,3 92,8 88,9 88,0 Řecko 66,8 62,6 64,5 65,4 59,6 59,6 64,4 64,4 65,9 67,3 67,8 Irsko 88,6 92,4 90,0 91,8 91,3 88,9 87,0 89,9 86,5 90,9 92,3 Itálie 65,9 66,4 68,7 70,7 71,2 72,6 69,2 68,3 67,8 65,9 64,9 L u c e m b u r s k o 95,3 94,3 93,8 93,3 94,2 93,3 94,2 96,2 96,2 97,1 96,6 N i z o z e m s k o 96,7 97,2 97,6 98,1 97,1 97,1 96,6 96,6 97,1 97,6 97,1 P o r t u g a l s k o 76,8 79,1 83,9 79,3 86,1 85,6 87,5 86,1 84,1 81,3 80,8 Španělsko 78,2 81,5 82,9 85,1 85,6 84,1 81,3 79,8 79,8 78,4 78,8 Š v é d s k o 98,6 98,6 97,2 94,2 93,8 94,2 94,7 94,7 95,2 95,7 96,2 Velká Británie 93,4 93,4 91,0 92,8 94,7 92,8 91,3 89,4 90,9 89,4 86,5 Poznámka: průměr EU 15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 177 POUŽITÉ ZDROJE P.2 Ukazatel kvality regulace v letech 1996 až 2021 (percentil 0-100) 1996 1998 2 0 0 0 2002 2003 2 0 0 4 2 0 0 5 2006 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 EU15 90,8 88,0 90,8 93,0 91,9 91,5 92,2 94,1 93,7 94,2 93,8 93,8 B u l h a r s k o 47,3 59,2 60,3 67,6 68,6 71,6 69,6 69,6 70,9 73,3 73,2 73,7 ČR 82,1 77,7 74,5 83,2 82,2 79,1 80,4 83,3 82,0 86,4 87,1 86,1 L o t y š s k o 77,2 75,5 71,2 74,1 77,3 78,6 75,5 77,5 79,1 78,6 77,5 78,9 M a ď a r s k o 75,5 78,8 82,1 86,5 81,1 83,6 78,9 85,3 85,9 85,4 81,3 80,4 Polsko 72,3 70,7 72,8 69,2 71,4 73,1 72,5 71,6 73,8 74,8 78,9 81,3 S l o v i n s k o 83,7 84,8 70,1 73,0 73,5 77,1 76,0 73,0 74,3 75,2 77,0 75,1 S l o v e n s k o 71,2 65,8 69,0 75,1 74,6 80,6 83,3 81,4 79,6 82,0 80,9 79,9 R a k o u s k o 96,2 90,8 92,9 93,0 91,9 91,5 95,1 96,1 96,1 94,2 92,3 92,3 Belgie 84,8 79,3 85,9 85,9 87,0 88,1 87,3 88,7 91,3 91,7 87,6 85,6 D á n k o 97,8 96,7 95,7 96,8 97,8 97,0 98,0 98,5 99,5 99,0 100,0 99,5 Finsko 94,6 97,3 97,3 98,4 99,5 99,0 99,0 94,6 93,2 94,7 98,1 99,0 Francie 81,5 74,5 78,3 79,5 85,9 85,6 85,3 86,3 86,9 87,4 85,6 86,6 N ě m e c k o 90,8 88,0 90,8 91,9 90,8 91,0 92,2 94,1 94,7 92,2 93,8 93,8 Řecko 67,4 69,6 73,9 78,9 77,8 76,6 77,9 76,0 77,2 75,7 74,6 71,3 Irsko 92,9 95,7 96,7 97,3 93,5 93,0 91,7 99,0 98,5 99,5 96,2 94,3 Itálie 76,1 72,3 76,6 75,7 80,0 81,1 78,4 78,9 78,2 79,1 78,5 77,5 L u c e m b u r s k o 97,3 94,0 98,9 99,5 98,9 99,5 97,5 96,6 97,1 96,1 95,2 95,7 N i z o z e m s k o 98,4 98,4 99,5 98,9 97,3 98,5 98,5 97,1 97,6 97,1 97,1 97,1 P o r t u g a l s k o 85,3 85,3 78,8 85,4 86,5 84,1 87,7 80,9 83,5 82,5 79,4 74,6 Š p a n ě l s k o 84,2 87,5 88,0 88,6 87,6 87,6 88,2 84,8 86,4 86,9 84,7 84,2 Š v é d s k o 89,1 86,4 89,7 94,6 94,1 95,5 92,6 92,2 93,7 95,1 95,7 95,2 V e l k á Británie 99,5 99,5 98,4 96,2 95,1 96,5 96,6 99,5 99,0 97,6 94,7 97,6 X 2 0 1 1 2 0 1 2 2013 2 0 1 4 2 0 1 5 2016 2 0 1 7 2 0 1 8 2 0 1 9 2 0 2 0 2 0 2 1 EU15 92,9 91,9 92,4 92,3 92,8 92,3 91,8 93,3 92,3 91,8 90,9 B u l h a r s k o 69,2 69,2 67,8 70,2 70,7 74,5 73,6 72,6 70,7 66,8 67,8 ČR 85,3 80,6 81,0 80,8 81,7 81,3 86,1 87,0 86,5 86,5 87,5 L o t y š s k o 78,2 79,6 80,1 85,1 81,3 83,2 82,7 83,7 84,1 85,1 85,6 M a ď a r s k o 80,1 78,7 77,7 75,0 74,5 70,2 72,6 71,2 72,6 67,8 68,8 Polsko 78,7 79,1 80,6 81,3 79,8 79,8 76,4 78,8 80,8 76,4 76,0 S l o v i n s k o 74,4 71,6 70,6 72,1 71,6 71,6 71,6 74,0 79,8 77,4 75,5 S l o v e n s k o 79,6 80,1 78,7 78,8 75,5 79,3 76,9 76,0 79,3 74,5 77,9 R a k o u s k o 90,5 91,5 91,5 91,3 91,3 91,3 90,9 91,3 91,3 90,9 88,0 Belgie 86,7 86,7 87,7 84,1 88,5 88,5 86,5 86,5 87,5 88,9 87,0 D á n k o 99,5 97,6 97,6 93,8 94,7 92,3 92,3 93,8 92,3 97,6 98,1 Finsko 97,6 98,1 98,6 98,6 98,1 96,6 96,6 96,2 97,6 99,0 99,0 Francie 84,8 83,4 85,3 81,7 83,2 82,7 83,7 84,1 90,9 85,6 86,1 N ě m e c k o 92,9 91,9 92,4 94,2 94,2 96,2 95,2 95,2 96,2 93,3 94,7 Řecko 66,4 68,2 71,1 63,9 66,3 60,6 63,0 66,3 69,7 72,1 67,3 Irsko 93,4 94,3 93,8 95,2 97,6 94,7 91,8 93,3 93,3 91,8 93,3 Itálie 74,9 74,4 74,9 71,2 74,0 74,0 75,0 75,5 76,9 69,2 69,7 L u c e m b u r s k o 98,6 96,7 96,7 92,3 92,8 93,8 93,8 94,7 95,2 98,6 99,5 N i z o z e m s k o 97,2 96,2 95,7 95,7 96,6 98,6 98,6 99,0 98,1 96,6 96,6 P o r t u g a l s k o 71,1 75,4 75,4 74,0 79,3 76,4 79,3 79,3 77,9 75,5 73,6 Š p a n ě l s k o 81,0 78,2 79,1 74,5 76,0 81,7 79,8 80,8 82,2 74,0 74,0 Š v é d s k o 99,1 99,1 99,1 96,6 97,1 97,1 95,7 97,6 96,6 95,2 96,2 V e l k á Británie 95,3 94,8 96,2 97,1 98,6 95,2 94,2 95,7 93,8 92,3 90,9 Poznámka: průměr EU 15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Světová banka. 178 POUŽITÉ ZDROJE Příloha Q Důvěra Počet respondentů (a rok výzkumu v dané zemi) v jednotlivých vlnách. Vlna výzkumu (roky) 1990-1994 1995-1998 2005-2009 2010-2014 2017-2022 Bulharsko - 1072 (1997) 1001 (2006) - 1566 (2017) ČR 924 (1991) 1147 (1998) - - 3029 (2017/22) Lotyšsko - 1200 (1996) - - 1334 (2021) Maďarsko - 650 (1998) 1007 (2009) - 1519 (2018) Polsko 938 (1989) 1153 (1997) 1000 (2005) 966 (2012) 1358 (2017) Slovinsko - 1007 (1995) 1037 (2005) 1069 (2011) 1080 (2017) Slovensko 466 (1990) 1095 (1998) - - 2636 (2017/22) Rakousko - - - - 1651 (2018) Dánsko - - - - 3369 (2017) Finsko - 987 (1996) 1014 (2005) - 1220 (2017) Francie - - 1001 (2006) - 1880 (2018) Německo - 2026 (1997) 2064 (2006) 2046 (2013) 3706 (2017/18) Řecko - - - - 1200 (2017) Itálie - - 1012 (2005) - 2282 (2018) Nizozemsko - - 1050 (2006) 1902 (2012) 4554 (2017/22) Portugalsko - - - - 1201 (2020) Španělsko 1510 (1990) 1211 (1995) 1200 (2007) 1189 (2011) 1210 (2017) Švédsko 1047 (1990) 1009 (1996) 1003 (2005/06) 1206 (2011) 1198 (2017) Velká Británie - - 1041 (2005) - 4403 (2018/22) Zdroj: World Values Survey Association, c2020. 179 POUŽITÉ ZDROJE Příloha R Svoboda tisku v letech 1993 až 2016 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2 0 0 1 2002 2003 2004 EU15 16 18 17 15 15 15 15 15 15 15 16 15 B u l h a r s k o 43 39 46 44 36 39 30 26 29 30 35 35 ČR 20 2 1 19 19 19 20 20 24 25 23 23 22 Lotyšsko 29 29 2 1 2 1 2 1 2 1 24 24 19 18 17 17 M a ď a r s k o 30 38 34 3 1 28 28 30 28 23 23 20 21 Polsko 30 29 2 1 27 25 25 19 19 18 18 19 20 Slovinsko 40 37 27 28 27 27 27 2 1 20 19 19 19 S l o v e n s k o 47 55 4 1 49 47 30 30 26 22 2 1 2 1 21 R a k o u s k o 19 18 12 12 12 12 12 14 24 23 23 21 Belgie 7 7 10 10 10 9 9 9 9 9 9 11 D á n k o 11 9 9 9 9 9 9 9 9 11 8 10 Finsko 17 15 15 15 15 15 15 14 10 10 9 9 Francie 19 27 30 26 26 27 24 2 1 17 17 19 20 N ě m e c k o 11 18 2 1 11 11 13 13 13 15 15 16 16 Řecko 30 26 29 27 30 30 30 30 30 28 28 28 Irsko 16 15 18 19 2 1 20 21 18 16 16 16 15 Itálie 25 30 30 27 27 28 27 27 27 28 33 35 L u c e m b u r s k o 12 10 10 10 10 10 10 10 14 14 12 11 Nizozemsko 14 18 14 14 14 14 14 15 15 15 12 11 P o r t u g a l s k o 18 16 17 17 17 17 17 17 15 15 14 14 Španělsko 14 23 17 19 17 2 1 18 20 17 16 19 22 Š v é d s k o 11 10 10 10 10 10 11 10 8 8 8 9 V e l k á Británie 24 22 22 22 2 1 20 20 17 18 18 19 18 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 0 1 1 2012 2013 2014 2015 2016 EU15 15 16 16 16 16 17 17 17 17 18 18 18 B u l h a r s k o 34 34 33 36 34 35 36 37 39 38 40 42 ČR 20 18 18 18 18 19 19 19 20 2 1 2 1 21 Lotyšsko 19 19 22 23 26 26 27 28 27 28 28 26 M a ď a r s k o 2 1 2 1 2 1 2 1 23 30 36 36 35 37 40 44 Polsko 2 1 22 24 24 24 25 25 26 27 26 28 34 Slovinsko 20 2 1 23 24 25 25 25 24 24 25 23 23 S l o v e n s k o 20 20 22 23 23 22 21 22 23 24 24 26 R a k o u s k o 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 21 2 1 2 1 22 23 22 Belgie 11 11 11 12 12 12 11 11 11 11 11 12 D á n k o 10 11 10 11 11 13 12 12 12 12 12 12 Finsko 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 11 12 Francie 2 1 2 1 22 22 23 23 24 22 22 23 28 26 N ě m e c k o 16 16 16 16 17 17 17 17 17 18 20 20 Řecko 28 25 27 29 29 30 30 4 1 46 5 1 48 44 Irsko 15 16 15 15 15 16 16 16 16 16 17 18 Itálie 35 29 29 32 33 34 33 33 3 1 3 1 3 1 31 L u c e m b u r s k o 11 12 12 12 12 12 12 12 12 12 13 14 Nizozemsko 11 13 13 13 14 14 12 11 10 11 11 11 P o r t u g a l s k o 14 14 16 16 16 17 17 17 18 18 18 17 Španělsko 2 1 22 23 24 24 23 24 27 28 28 28 28 Š v é d s k o 10 11 11 11 10 11 10 10 10 10 11 11 Velká Británie 19 19 18 19 19 19 21 2 1 23 24 25 25 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data Freedom House. 180 POUŽITÉ ZDROJE Příloha S Formální instituce v ekonomickém prostoru S.1 Skóre pro zahájení podnikání (0-100) v letech 2004 až 2020 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 78,2 82,3 82,4 84,3 86,7 88,1 88,1 88,3 89,8 89,8 91,2 91,2 91,4 91,4 92,4 92,4 92,7 Bulharsko 66,0 66,3 66,9 70,6 69,7 73,9 83,4 84,7 84,7 84,8 84,8 84,8 84,8 85,4 85,4 85,4 85,4 ČR 68,4 68,4 68,9 73,7 75,3 76,4 77,3 77,2 79,2 79,3 79,5 81,3 81,3 83,0 83,5 82,1 82,1 Lotyšsko 86,2 86,5 87,7 88,2 88,5 89,0 89,2 89,2 91,5 91,5 92,3 92,0 94,1 94,1 94,1 94,1 94,1 Maďarsko 66,7 69,5 73,7 74,3 80,8 91,0 91,3 91,3 91,4 89,3 89,3 86,6 87,1 87,3 87,6 87,9 88,2 Polsko 51,5 52,1 56,1 58,9 59,4 61,4 78,5 78,5 78,6 79,0 82,5 82,6 82,7 82,8 82,8 82,8 82,9 Slovinsko 66,9 67,1 67,4 65,4 65,8 83,2 93,0 94,3 94,4 94,4 94,4 94,4 94,5 94,6 94,7 92,9 93,0 Slovensko 56,0 67,7 74,4 74,5 74,9 80,4 80,9 81,0 81,1 81,1 78,5 80,3 81,8 81,9 82,0 82,0 84,8 Rakousko 78,7 78,8 79,0 79,1 79,4 79,6 79,7 79,6 79,6 79,9 80,0 82,8 82,8 83,1 83,1 83,2 83,2 Belgie 71,4 81,3 81,4 83,9 91,1 91,2 91,2 91,2 91,2 91,3 91,3 91,3 91,4 91,4 91,4 91,4 92,3 Dánko 87,8 87,8 89,7 89,8 90,1 90,1 90,2 91,1 91,2 91,2 91,2 91,8 92,4 92,5 92,5 92,5 92,7 Finsko 87,4 90,9 91,0 91,1 92,3 92,3 92,3 92,3 92,3 92,4 92,4 92,4 92,4 92,4 92,4 92,4 93,5 Francie 77,5 92,3 92,3 92,3 92,4 92,5 92,5 92,5 92,5 92,5 92,5 93,0 93,1 93,3 93,3 93,3 93,1 Německo 73,2 73,3 79,3 79,3 80,5 80,6 80,8 81,5 81,6 81,7 81,8 81,4 82,7 83,5 83,5 83,6 83,7 Řecko 57,5 58,1 59,7 60,0 60,9 70,7 70,9 70,8 78,7 78,6 89,2 90,7 90,7 90,7 92,4 92,4 96,0 Irsko 88,4 88,4 89,0 90,9 90,9 90,9 90,9 90,9 90,9 91,7 91,7 92,7 92,7 94,4 94,4 94,4 94,4 Itálie 77,6 79,7 79,9 80,0 80,2 85,4 83,8 83,7 83,8 84,0 84,2 86,6 86,7 86,7 86,8 86,8 86,8 Lucembursko - - - 84,3 85,6 86,1 87,2 88,3 88,5 88,6 88,6 88,4 88,4 88,7 88,8 88,7 88,8 Nizozemsko 83,2 83,3 83,4 86,0 86,7 86,8 87,0 86,8 86,9 89,3 94,1 94,2 94,3 94,3 94,3 94,3 94,3 Portugalsko 61,8 61,7 69,2 84,2 86,3 88,1 88,1 88,1 90,7 90,7 92,4 91,0 91,0 91,0 90,9 90,9 90,9 Španělsko 58,5 58,6 66,3 68,9 69,1 68,9 68,9 71,1 78,2 76,4 77,9 86,4 86,4 86,7 86,7 86,9 86,9 Švédsko 90,7 90,8 90,9 91,0 91,1 91,2 91,3 92,2 92,2 92,3 92,3 92,3 94,6 94,6 94,7 93,1 93,1 Velká Británie 89,6 89,6 89,8 89,8 89,8 89,8 89,8 89,8 89,8 89,8 89,8 91,2 94,6 94,6 94,6 94,6 94,6 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: databáze Doing Business. 181 POUŽITÉ ZDROJE S.2 Skóre řešení úpadku (0-100) v letech 2004 až 2020 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 74,9 74,8 77,6 77,2 77,7 77,8 77,8 79,4 79,6 79,9 80,0 79,8 80,0 80,0 79,5 79,5 79,5 Bulharsko 52,5 52,4 52,4 52,9 51,8 51,6 51,6 51,1 51,2 54,5 55,0 55,4 55,8 56,3 56,9 57,5 57,8 ČR 41,1 41,9 42,4 42,8 44,3 51,9 51,9 70,7 73,9 74,1 78,8 79,1 79,3 79,5 79,8 80,0 80,1 Lotyšsko 38,0 38,1 37,0 37,5 37,4 42,2 42,2 43,7 62,5 63,2 63,6 63,4 63,4 64,0 59,1 59,6 59,8 M a ď a r s k o 52,1 51,6 50,5 52,6 51,9 51,9 51,9 51,7 52,4 52,1 51,9 52,9 53,7 54,4 54,7 55,0 55,0 Polsko 45,0 56,5 56,4 57,3 57,2 57,4 57,4 58,3 56,0 68,4 68,6 69,7 70,4 76,4 77,7 76,5 76,5 Slovinsko 58,3 58,8 59,6 60,1 61,0 60,4 60,4 63,3 63,4 62,8 62,9 62,9 83,4 84,0 83,7 83,7 84,4 Slovensko 54,2 54,1 53,6 66,5 65,0 65,3 65,3 70,4 69,8 69,5 69,7 69,9 70,0 70,5 66,1 66,9 65,5 Rakousko 73,7 73,4 73,8 74,0 73,4 72,8 72,8 73,7 73,5 79,2 78,7 78,8 78,9 78,9 77,4 77,5 77,4 Belgie 76,0 76,2 76,3 76,2 75,7 76,2 76,2 83,1 82,9 83,7 83,8 83,9 84,0 84,3 81,5 83,9 84,1 D á n k o 65,2 65,2 67,4 69,2 78,1 77,8 77,8 79,4 84,5 84,4 84,3 84,6 84,8 84,9 84,9 85,1 85,1 Finsko 89,7 89,6 93,2 93,3 92,8 92,3 92,3 93,4 93,3 93,6 93,9 93,8 93,8 93,9 92,8 92,8 92,7 Francie 51,0 51,0 52,1 52,3 52,0 50,5 56,8 57,0 58,9 60,3 60,3 75,9 76,1 76,6 73,9 74,1 74,6 N ě m e c k o 91,9 91,9 90,6 90,7 90,9 90,2 90,2 90,9 91,5 89,1 91,6 91,8 91,9 92,3 90,3 90,1 89,8 Řecko 36,4 36,6 37,2 37,4 36,6 55,0 55,0 54,5 53,7 57,9 54,2 54,4 54,7 55,1 54,0 53,8 53,1 Irsko 80,0 80,1 80,2 80,1 79,7 79,4 79,4 79,9 79,6 79,9 80,0 80,0 80,0 80,0 79,0 79,1 79,2 Itálie 46,9 68,4 68,6 68,0 70,8 67,9 67,9 68,7 70,4 71,6 75,9 76,0 76,1 76,6 77,0 77,3 77,5 L u c e m b u r s k o - - - 44,3 44,3 44,3 44,3 45,4 45,3 45,3 45,3 45,6 45,4 45,4 45,4 45,5 45,5 Nizozemsko 83,2 83,4 83,5 83,4 82,8 80,7 80,7 80,3 83,3 83,9 84,1 83,8 83,8 84,0 84,2 84,3 84,4 Portugalsko 66,0 66,0 85,5 85,7 85,1 82,7 82,7 84,4 83,5 85,4 83,8 79,8 80,6 81,2 79,7 80,0 80,2 Španělsko 55,2 55,0 77,4 77,2 76,7 73,9 73,9 75,5 78,2 78,7 76,4 75,9 75,8 79,6 78,7 79,1 79,2 Švédsko 81,1 76,4 77,8 78,3 77,7 77,9 77,9 79,1 78,3 77,7 78,1 78,4 78,8 79,4 79,5 79,5 79,5 Velká Británie 77,3 80,6 80,3 80,2 79,9 79,7 79,7 82,0 82,0 82,0 82,0 82,0 82,0 82,0 80,2 80,3 80,3 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: databáze Doing Business. 182 POUŽITÉ ZDROJE S.3 Skóre pro vymáhání smluv (0-100) v letech 2004 až 2020 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 72,6 72,0 72,3 74,9 74,9 74,9 74,5 74,5 73,5 73,5 70,4 70,4 67,9 67,9 67,9 67,9 67,9 Bulharsko 63,2 63,2 63,2 63,2 63,2 64,3 64,3 64,3 64,3 64,3 64,3 64,3 67,0 67,0 67,0 67,0 67,0 ČR 63,2 63,2 64,7 64,7 64,7 64,7 65,9 65,9 65,9 65,9 65,9 65,9 56,4 56,4 56,4 56,4 56,4 Lotyšsko 80,0 80,0 83,4 83,4 83,4 83,4 80,0 80,0 78,3 75,6 75,6 75,6 71,7 71,7 73,5 73,5 73,5 Maďarsko 69,3 69,3 69,3 69,3 69,3 69,3 67,6 67,6 67,6 67,6 67,6 67,6 67,3 69,1 71,0 71,0 71,0 Polsko 52,2 52,2 52,7 52,7 56,8 56,8 56,8 56,8 56,8 65,0 64,8 64,8 63,4 63,4 63,4 64,4 64,4 Slovinsko 47,9 47,9 48,3 48,3 48,3 48,3 51,9 51,9 51,9 51,9 52,4 52,4 53,0 53,0 53,0 54,8 54,8 Slovensko 63,1 65,5 65,5 65,5 65,5 65,5 63,9 63,9 63,9 64,5 62,5 58,2 58,6 58,7 64,3 66,1 66,1 Rakousko 80,6 80,6 80,6 81,6 81,6 80,7 80,7 80,7 80,7 80,7 80,7 80,6 75,5 75,5 75,5 75,5 75,5 Belgie 75,6 75,6 75,6 75,6 75,6 77,7 77,7 77,7 77,7 77,7 77,7 77,7 64,3 64,3 64,3 64,3 64,3 Dánko 70,2 69,1 69,6 69,6 69,6 69,6 69,6 68,8 68,8 68,8 65,9 66,7 68,4 68,4 68,4 73,9 73,9 Finsko 77,2 78,4 78,4 78,4 78,4 78,4 74,5 74,5 73,5 73,5 70,4 70,4 66,4 66,4 66,4 66,4 66,4 Francie 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 76,2 73,5 73,5 73,5 73,5 73,5 Německo 76,5 76,5 76,7 76,7 76,7 76,7 76,7 76,7 76,7 76,7 76,7 75,0 70,9 70,4 70,4 70,4 74,1 Řecko 53,8 53,8 53,8 53,8 53,8 51,6 49,9 48,0 46,1 45,0 40,6 40,6 47,2 47,2 47,2 47,2 48,1 Irsko 77,1 77,1 78,1 79,2 79,2 79,2 79,2 79,2 75,5 75,5 75,5 75,5 57,0 57,0 57,0 57,9 57,9 Itálie 34,5 34,5 34,5 38,0 38,0 38,0 42,2 42,2 42,2 42,9 45,4 45,4 54,6 53,1 53,1 53,1 53,1 Lucembursko - - - 86,0 86,0 86,0 85,7 85,7 85,7 85,7 85,7 85,7 73,3 73,3 73,3 73,3 73,3 Nizozemsko 74,9 74,9 74,9 74,9 74,9 74,9 74,9 74,9 75,1 75,1 75,1 75,1 59,9 59,9 59,9 59,9 59,9 Portugalsko 55,5 54,4 54,4 54,4 54,4 55,5 59,9 59,9 59,9 59,9 59,9 59,6 67,9 67,9 67,9 67,9 67,9 Španělsko 60,9 60,9 60,9 60,9 62,0 62,0 62,0 63,0 63,0 63,1 62,7 62,7 68,6 70,4 70,9 70,9 70,9 Švédsko 66,1 66,1 66,1 66,1 66,1 66,1 68,2 68,2 68,2 68,2 68,0 68,0 67,6 67,6 67,6 67,6 67,6 Velká Británie 70,3 68,4 66,9 66,2 66,2 66,2 66,4 68,4 68,4 67,4 67,4 67,4 68,7 68,7 68,7 68,7 68,7 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Modře vyznačená pole = metodika DB04-15; oranžově vyznačená pole = metodika DB16-20. Zdroj: databáze Doing Business. 183 POUŽITÉ ZDROJE S.4 Shrnutí: vyjádření v procentech EU 15 Skóre pro zahájení podnikání (EU15 = 100 %) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Bulharsko 84,4 80,6 81,2 83,8 80,4 83,9 94,6 95,9 94,3 94,5 93,0 92,9 92,7 93,5 92,4 92,4 92,1 ČR 87,6 83,0 83,7 87,4 86,9 86,7 87,7 87,4 88,3 88,3 87,1 89,2 88,9 90,8 90,5 88,8 88,5 Lotyšsko 110,2 105,1 106,4 104,6 102,0 101,1 101,2 101,0 101,9 101,9 101,3 100,9 103,0 103,0 101,9 101,9 101,5 Maďarsko 85,3 84,4 89,5 88,1 93,1 103,3 103,6 103,4 101,8 99,5 98,0 94,9 95,3 95,5 94,8 95,2 95,1 Polsko 65,9 63,3 68,1 69,9 68,6 69,7 89,1 88,8 87,6 88,0 90,5 90,5 90,5 90,7 89,6 89,6 89,4 Slovinsko 85,6 81,5 81,8 77,6 75,9 94,5 105,5 106,8 105,1 105,1 103,5 103,5 103,4 103,6 102,5 100,6 100,4 Slovensko 71,6 82,3 90,3 88,4 86,4 91,2 91,8 91,7 90,3 90,4 86,1 88,0 89,5 89,7 88,8 88,7 91,5 Skóre řešení ú p a d k u (EU15 = 100 % 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Bulharsko 70,2 70,0 67,5 68,5 66,7 66,3 66,3 64,3 64,4 68,2 68,8 69,4 69,7 70,3 71,6 72,4 72,7 ČR 54,9 56,0 54,7 55,4 57,0 66,7 66,7 89,1 92,9 92,7 98,5 99,1 99,1 99,4 100,4 100,7 100,7 Lotyšsko 50,8 50,9 47,6 48,5 48,1 54,2 54,2 55,1 78,5 79,1 79,5 79,5 79,2 79,9 74,3 75,0 75,2 Maďarsko 69,7 69,0 65,1 68,1 66,8 66,7 66,7 65,1 65,8 65,2 64,8 66,3 67,1 68,0 68,9 69,3 69,2 Polsko 60,2 75,5 72,6 74,2 73,6 73,8 73,8 73,5 70,4 85,6 85,7 87,4 88,0 95,4 97,7 96,3 96,2 Slovinsko 77,9 78,6 76,9 77,8 78,5 77,6 77,6 79,8 79,7 78,5 78,6 78,9 104,2 104,9 105,2 105,3 106,1 Slovensko 72,5 72,4 69,0 86,1 83,6 84,0 84,0 88,7 87,7 86,9 87,2 87,7 87,5 88,1 83,1 84,2 82,3 Skóre pro v y m á h á n í smluv (EU15 = 100 %) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU15 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Bulharsko 87,1 87,8 87,5 84,4 84,4 85,8 86,2 86,2 87,5 87,5 91,2 91,2 98,7 98,7 98,7 98,7 98,7 ČR 87,1 87,8 89,6 86,4 86,4 86,4 88,4 88,4 89,7 89,7 93,5 93,5 83,0 83,0 83,0 83,0 83,0 Lotyšsko 110,1 111,0 115,5 111,4 111,4 111,4 107,3 107,3 106,6 102,9 107,3 107,3 105,5 105,5 108,2 108,2 108,2 Maďarsko 95,4 96,2 95,8 92,5 92,5 92,5 90,7 90,7 92,1 92,1 96,0 96,0 99,1 101,8 104,5 104,5 104,5 Polsko 71,9 72,5 73,0 70,4 75,9 75,9 76,3 76,3 77,4 88,5 92,0 92,0 93,4 93,4 93,4 94,8 94,8 Slovinsko 65,9 66,5 66,8 64,4 64,4 64,4 69,6 69,6 70,6 70,6 74,4 74,4 78,0 78,0 78,0 80,7 80,7 Slovensko 86,8 91,0 90,7 87,5 87,5 87,5 85,7 85,7 87,0 87,7 88,8 82,6 86,3 86,5 94,6 97,4 97,4 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data: databáze Doing Business, vlastní výpočty. 184 POUŽITÉ ZDROJE Příloha T Index genderové nerovnosti vletech 1990 až 2021 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 EU15 0,22 0,21 0,20 0,19 0,19 0,18 0,18 0,17 0,17 0,15 0,15 0,15 0,14 0,13 0,12 0,12 Bulharsko 0,33 0,33 0,33 0,33 0,33 0,33 0,33 0,34 0,35 0,35 0,35 0,28 0,27 0,26 0,25 0,25 ČR 0,29 0,29 0,28 0,28 0,25 0,23 0,21 0,18 0,18 0,17 0,17 0,16 0,15 0,15 0,15 0,15 Lotyšsko 0,41 0,42 0,41 0,42 0,41 0,39 0,36 0,36 0,35 0,31 0,30 0,28 0,26 0,24 0,23 0,22 M a ď a r s k o 0,31 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 0,29 0,29 0,27 0,25 0,25 0,25 0,24 0,25 0,25 Polsko 0,28 0,27 0,27 0,26 0,26 0,25 0,23 0,22 0,21 0,20 0,19 0,16 0,16 0,16 0,16 0,16 Slovinsko 0,28 0,28 0,27 0,26 0,25 0,24 0,20 0,17 0,17 0,17 0,15 0,13 0,13 0,13 0,14 0,14 Slovensko 0,28 0,28 0,27 0,26 0,26 0,24 0,23 0,23 0,23 0,24 0,23 0,22 0,19 0,18 0,19 0,19 Rakousko 0,25 0,24 0,23 0,21 0,19 0,18 0,17 0,16 0,16 0,15 0,15 0,15 0,14 0,13 0,12 0,12 Belgie 0,22 0,21 0,20 0,19 0,19 0,18 0,18 0,17 0,17 0,13 0,13 0,13 0,13 0,11 0,10 0,10 Dánko 0,10 0,10 0,11 0,11 0,12 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,07 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 Finsko 0,12 0,11 0,11 0,11 0,10 0,10 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 0,08 Francie 0,24 0,23 0,22 0,21 0,20 0,19 0,18 0,18 0,18 0,17 0,17 0,18 0,17 0,17 0,17 0,17 N ě m e c k o 0,18 0,17 0,16 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,13 0,13 0,12 0,12 0,11 0,11 0,11 Řecko 0,30 0,30 0,29 0,28 0,27 0,27 0,26 0,25 0,25 0,24 0,22 0,22 0,21 0,22 0,18 0,19 Irsko 0,25 0,25 0,24 0,23 0,23 0,23 0,22 0,22 0,22 0,21 0,21 0,21 0,20 0,20 0,20 0,19 Itálie 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,18 0,18 0,18 0,18 0,18 0,18 0,18 0,17 0,17 0,17 Lucembursko 0,22 0,21 0,20 0,19 0,18 0,19 0,18 0,17 0,17 0,18 0,18 0,18 0,19 0,19 0,17 0,17 Nizozemsko 0,13 0,12 0,12 0,11 0,10 0,10 0,10 0,10 0,09 0,10 0,10 0,10 0,10 0,08 0,07 0,06 Portugalsko 0,30 0,29 0,27 0,26 0,24 0,23 0,22 0,22 0,22 0,19 0,20 0,19 0,19 0,18 0,18 0,17 Španělsko 0,21 0,19 0,18 0,17 0,15 0,14 0,14 0,13 0,13 0,14 0,12 0,13 0,13 0,13 0,12 0,12 Švédsko 0,09 0,09 0,09 0,09 0,08 0,08 0,07 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,05 0,05 0,05 0,05 Velká Británie 0,29 0,27 0,26 0,25 0,24 0,23 0,23 0,22 0,22 0,21 0,21 0,21 0,21 0,21 0,21 0,21 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 EU15 0,12 0,12 0,12 0,11 0,10 0,10 0,09 0,07 0,07 0,07 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,06 Bulharsko 0,24 0,23 0,22 0,22 0,22 0,21 0,20 0,21 0,23 0,22 0,22 0,21 0,21 0,20 0,20 0,21 ČR 0,15 0,15 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,15 0,14 0,14 0,13 0,13 0,12 0,13 0,12 Lotyšsko 0,23 0,23 0,23 0,22 0,23 0,20 0,22 0,23 0,23 0,23 0,23 0,20 0,15 0,16 0,15 0,15 M a ď a r s k o 0,25 0,25 0,25 0,25 0,26 0,25 0,23 0,22 0,25 0,25 0,25 0,25 0,23 0,23 0,23 0,22 Polsko 0,16 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 0,13 0,13 0,14 0,13 0,13 0,13 0,12 0,11 0,11 0,11 Slovinsko 0,13 0,12 0,10 0,08 0,07 0,08 0,08 0,07 0,07 0,06 0,06 0,05 0,07 0,07 0,07 0,07 Slovensko 0,18 0,18 0,18 0,18 0,18 0,18 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,18 0,18 Rakousko 0,12 0,11 0,12 0,10 0,09 0,08 0,07 0,05 0,06 0,07 0,07 0,06 0,06 0,05 0,05 0,05 Belgie 0,10 0,10 0,09 0,09 0,08 0,07 0,07 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,05 0,05 0,05 0,05 Dánko 0,06 0,06 0,06 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,04 0,04 0,03 0,02 0,02 0,02 0,01 0,01 Finsko 0,08 0,08 0,08 0,08 0,08 0,08 0,07 0,07 0,06 0,05 0,05 0,04 0,04 0,03 0,03 0,03 Francie 0,16 0,14 0,13 0,13 0,12 0,12 0,09 0,08 0,09 0,07 0,08 0,08 0,09 0,08 0,09 0,08 N ě m e c k o 0,10 0,10 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,07 0,08 0,09 0,09 0,08 0,08 0,08 0,08 Řecko 0,19 0,18 0,18 0,16 0,16 0,16 0,15 0,14 0,12 0,12 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13 Irsko 0,19 0,19 0,18 0,17 0,16 0,14 0,13 0,13 0,12 0,11 0,09 0,09 0,08 0,08 0,07 0,07 Itálie 0,14 0,14 0,12 0,11 0,10 0,10 0,09 0,06 0,09 0,08 0,07 0,07 0,06 0,05 0,06 0,06 Lucembursko 0,16 0,15 0,15 0,15 0,14 0,12 0,13 0,11 0,07 0,07 0,06 0,06 0,07 0,06 0,05 0,04 Nizozemsko 0,06 0,05 0,05 0,05 0,06 0,06 0,06 0,06 0,04 0,04 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 Portugalsko 0,17 0,14 0,14 0,14 0,13 0,12 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,08 0,07 0,07 0,07 0,07 Španělsko 0,12 0,12 0,11 0,11 0,10 0,10 0,10 0,10 0,08 0,07 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,06 Švédsko 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,04 0,04 0,04 0,04 0,03 0,02 0,02 0,02 Velká Británie 0,20 0,20 0,20 0,20 0,19 0,18 0,18 0,18 0,15 0,14 0,13 0,13 0,11 0,11 0,10 0,10 Poznámka: průměr EU15 počítán na základě mediánu. Zdroj: data UNDP - Human Development Reports. 185