Irácký režim Saddáma Husajna se v době jeho vlády mezi lety 1979 až 2003 opíral především o klientelistický systém Socialistické strany národní obrody (Baas). Do její členské základny patřila i naprostá většina vojenských elit země. Strana svou ideologii dlouhodobě stavěla na panarabismu a sekulárních myšlenkách. Nutno však podotknout, že naprostá většina vládní elity se etablovala ze sunnitských náboženských kruhů. Jisté posílení vlivu sunnitského směru islámu v rámci vnitřních struktur Iráku lze pozorovat od 80. let. Důvodem byla především snaha mít alespoň pod částečnou kontrolou náboženské elity s vlivem na společnost. Po spojenecké invazi v roce 2003 došlo k rozbití tohoto systému a internaci celé řady elit bývalého režimu v záchytných táborech a věznicích. Ve stejných zařízeních byli shromažďování zadržení příslušníci radikálních islamistických hnutí. Podle v současné době stále častěji se objevujících zdrojů vychází najevo, že právě v této době došlo k vytvoření spojenectví mezi bývalými představiteli armády a strany Baas s náboženskými radikály. Cílem této práce je tak zmapovat vznik a vývoj těchto spojenectví především s ohledem na radikalizaci a ideový posun bývalých špiček irácké strany Baas směrem od původních panarabských a převážně sekulárních hodnot k radikálně islamistickému hnutí, ze kterých se později etabloval základ takzvaného Islámského státu (IS). Pro naplnění tohoto cíle je nezbytně nutné též ideově vymezit iráckou větev strany Baas a nastínit systém vedení země za doby vlády Saddáma Husajna. Stejně tak je důležité zmapovat vývoj radikálních islamistických hnutí na území Iráku na jejichž odkaz současný IS navazuje. Práce je případovou studií popisující pragmatický ideový posun iráckých elit v návaznosti na změnu politického systému a jejich vytlačení z oficiálních vládních struktur. Během realizace práce budu vycházet z následujících výzkumných otázek: 1. Jakým způsobem bylo nakládáno s bývalými elitami strany Socialistické strany národní obrody a irácké armády po spojenecké invazi v roce 2003? 2. Z jakých struktur se etabloval takzvaný Islámský stát? 3. Jaké jsou ideové průsečíky takzvaného Islámského státu a irácké větve strany Baas? 4. Jaký vliv měl nově vytvořený vládní systém opírající se především o šíitskou větev islámu a demontáž dosavadního vojenského vedení na směřování bývalých vysokých představitelů Socialistické strany národní obrody a vojenských špiček? Vzhledem k povaze a aktuálnosti tématu je pro práci velice důležitá práce s publicistickými zdroji a především výstupy think-tanků či výzkumných center. Klasická odborná literatura slouží především pro vymezení teoretického rámce, historického podkladu a ideového zakotvení jednotlivých aktérů, na které se práce zaměřuje.