V oblastech, jako je biologie, lékařské vědy, sociologie a ekonomie vědci často čelí situaci, kdy počet dostupných pozorování nebo množství dostupných informací jsou tak malé, že aproximace založené na normálním rozložení můžou být nespolehlivé. Teoretický výzkum za poslední čtvrt století vedl k novým přístupům založených na věrohodnosti, které poskytují velmi přesné aproximace pro malé vzorky. Cílem práce je popsat zmíněné přístupy a ilustrovat pomocí reálných nebo simulovaných příkladů, jak využívat novou teorii a také zkoumat rozdíl proti klasickým metodám.