M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A F A K U L T A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Bezpečnostní aspekty takzvané „Džungle v Calais" Bakalářská práce KATEŘINA VEČEŘOVÁ Vedoucí práce: prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš Ph.D. Katedra politologie Bezpečnostní a strategická studia UČO: 458223 Brno 2019 I F S S I F S S BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ „DŽUNGLE V CALAIS" Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Vedoucí práce: Akademický rok: Počet stran: Klíčová slova: Kateřina Večeřová Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Katedra politologie Bezpečnostní aspekty takzvané „Džungle v Calais" Bezpečnostní a strategická studia prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš Ph.D. 2019 74 Džungle v Calais, Francie, sekuritizace, migrace, migrační krize, migrační tábor, hrozba BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ ,J3ŽUNGLE V CALAIS" Bibliografie record Author: Kateřina Večeřová Faculty of Social Studies, Masaryk University Department of Political Science Title of Thesis: Security Aspects of the so called ,Calais Jungle' Degree Programme: Security and Strategic Studies Supervisor: prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš Ph.D. Academic Year: 2019 Number of Pages: 74 Keywords: Calais Jungle, France, securitization, migration, migration crisis, migration camp, threat BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ „DŽUNGLE V CALAIS" Abstrakt Bakalářská práce se zabývá bezpečnostními aspekty spojenými s doposud nejnovějším z migračních táboru, takzvaných Džunglí v Calais. Prvním z cílů této práce je na základě teorie Kodaňské školy analyzovat sekuritizační proces nejnovější z nich v době její největší expanze v letech 2015-2016. Druhým úkolem, který si práce stanovuje je identifikace bezpečnostních rizik v rámci případové studie této francouzské migrační kolonie. Práce se též zaměřuje na její dosavadní a budoucí vývoj. Z metodologického hlediska využívá předložená práce případové studie, která je začleněna do analýzy seku- ritizace. BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ ,J3ŽUNGLE V CALAIS" Abstract This bachelor thesis aims to analyse the security aspects connected to the migration camp, known as the New Calais Jungle. The thesis focuses on two key tasks. First, a critical analysis of the securitization process within the camp during its greatest expansion in 2015- 2016. The analysis is based on the securitization theory concept from the Copenhagen School. Secondly, the thesis identifies security risks connected to the Calais Jungle using a case study method. From a methodological point of view, the purposed thesis is a case study implemented into the securitization analysis. BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ „DŽUNGLE V CALAIS" v Cestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci na téma Bezpečnostní aspekty takzvané „Džungle v Calais" zpracovala sama pod vedením prof. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše Ph.D. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly důsledně citovány a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 6. května 2019 Kateřina Večeřová BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY TAKZVANÉ „DŽUNGLE V CALAIS" Poděkování Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu své bakalářské práce prof. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi Ph.D. za jeho odbornou pomoc, ochotný přístup a cenné rady, které mi byl v průběhu realizace této závěrečné práce připraven vždy ochotně poskytnout. OBSAH Obsah 1. Úvod 1 2. Metodologické vymezení 3 2. 1. Limity práce 4 3. Konceptualizace klíčových pojmů 6 3. 1. Migrace 6 3.2. 1. Evropská migrační krize 9 3. 2. 2. Legislativní rámec 9 3. 2. Sekuritizace 11 4. Periodizace Džungle v Calais 15 4. 1. Vznik a existence druhé Džungle 17 4. 2. Oficiální rozpuštění druhé Džungle v Calais 19 4. 3. Funkcionální aktéři v Džungli v Calais 20 5. Reálné problémy Džungle v Calais 22 5.1. Bezpečnostní rizika z pohledu migrantů z Džungle 22 5.2. Bezpečnostní rizika z pohledu státu a obyvatel 28 6. Sekuritizace Džungle v Calais 31 6. 1. Speech Acts 32 6. 2. Mimořádná opatření 36 6. 3. Akceptace veřejností 38 7. Džungle v Calais a současná situace 41 8. Závěr 44 9. Seznam zdrojů a literatury 47 OBSAH 9. 1. Literatura 47 9. 2. Internetové zdroje 48 Počet znaků: 72 459 Í . Ú V O D 1. Úvod I tři roky po vyvrcholení evropské migrační krize deklaruje předseda Evropské rady, že je „Ještě stále příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o úspěchu." (European Council 2018). I přes fakt, že hlavní migrační vlna v Evropě se již výrazně utlumila1 , stále zůstává relativně vysoce postaveným tématem v rámci evropské debaty (EPRS 2019). Právě někdejší neorganizovaný přechod hranic Evropské unie lidmi přicházejícími ze třetích zemí, potažmo markantní nárůst počtu migrantů, nastolil doposud debatovanou agendu nejen v rámci bezpečnostní sféry. Hlavním tématem, na které se práce zaměří bude analýza jedné ze součástí migrační vlny - migrační kolonie. Tato závěrečná práce se zaměří najeden ze symbolů, který nejnovější evropskou migrační krizi přímo doprovázel - takzvanou druhou Džungli v Calais. Primárním cílem předložené práce je analýza sekuritizace zmíněné kolonie, spolu se zaměřením na bezpečnostní rizika zmíněnou problematiku doprovázející. Teoretická část práce se věnuje konceptualizaci klíčových pojmů, jakožto vymezení teorie sekuritizace a klíčových termínů, které se k tématu Džungle přímo vztahují. V teoretické části bude také nastíněna nejnovější evropská migrační krize, která dala de facto za vznik druhé kolonii takzavné Džungle v Calais. Druhá polovina této práce bude věnována případové studii této druhé Džungle v Calais v rámci analýzy sekuritizačního procesu. Zde se též autorka pokusí analyzovat bezpečnostní rizika spojená s existencí této kolonie. 1 Od svého vrcholu v roce 2015 o více než 90 % pokles ilegálních vstupů do Evropské unie (ERaREU 2019). 1 1. Ú V O D V závěru bude nastíněn trend situace po oficiálním rozpuštění druhé Džungle francouzskými úřady. 2 2. METODOLOGICKÉ VYMEZENÍ 2. Metodologické vymezení Předložená bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. V první ze zmíněných autorka objasní za pomoci odborné literatury klíčové termíny, se kterými bude operovat v části druhé, která bude koncipována jako kvalitativní výzkum. Ten lze považovat především za proces, při němž vzniká komplexní obraz daného problému (Creswell 1998: in Hendl 2005: 50). Jsou to právě teoretické základy, které jsou pro následnou praktickou aplikaci esenciální, jelikož pomáhají pochopit abstraktní pojmy, které jsou užívány při následné aplikaci na konkrétní realitu (Drulák a kol. 2008: 22- 23). V praktické části práce autorka zvolila jako postup případovou studii migrační kolonie nové Džungle v Calais, kterou začlenila do výzkumu její sekuritizace. Případ vhodný pro detailnější studium by měl splňovat podmínku dostatečné ohraničenosti (Drulák a kol. 2008: 32). Případem, jež bude předmětem zkoumání této práce je již zmíněná druhá Džungle v Calais, kterou autorka časově i prostorově ohraničuje na období let 2014 až 2016 v migrační kolonii poblíž severofrancouzského města Calais. Případovou studií pak lze rozumět detailní analýzu s cílem hlubšího porozumění jak konkrétního případu, tak jeho zasazení do širšího kontextu (Drulák a kol. 2008: 33). Jako vedlejší technika zapadající do sekuritizační analýzy byla autorkou zvolena elementární analýza politického diskursu a stručná agregovaná data v podobě průzkumů veřejného mínění, které začleňuje do celkové analýzy procesu sekuritizace. 3 2. METODOLOGICKÉ VYMEZENÍ V této souvislosti si práce klade za cíl zodpovědět na hlavní výzkumnou otázku, jejímž cílem je zjistit Jakým způsobem byla takzvaná druhá Džungle v Calais sekuritizována? Předloženou otázku se autorka pokusí zodpovědět na základě jednotlivých kroků sekuritizačního procesu, které analyzuje podle sekuritizační teorie Kodaňské školy. Autorka si v rámci případové studie pokládá také vedlejší výzkumnou otázku, která se zaměřuje na to, Jaká bezpečnostní rizika se k druhé Džungli v Calais vztahují? Tato otázka bude uchopena ze dvou úhlů pohledu podle rozdělení dle cílových subjektů. V první kategorii bude poukázáno na rizika vyplývající z existence tábora pro jeho obyvatele. V druhé kategorii pak bude autorku zajímat, jakým způsobem byla kolonie hrozbou pro své okolí, potažmo pro Francii a návštěvníky mířící přes klíčový dopravní uzel v Calais do Velké Británie. Autorka v práci pracuje zejména s odbornými články, články novinovými, monografiemi, ale také s dokumenty vládních a nevládních organizací. 2. 1. Limity práce Za hlavní limity této závěrečné práce lze považovat distanci problematické lokality, v níž se zkoumaný tábor nacházel, tudíž nutnost se v práci spoléhat nikoliv na vlastní zkušenost autorky, nýbrž na zprostředkované informace pocházející z více různých zdrojů. Dalším úskalím práce je fakt, že autorka není rodilou mluvčí francouzského, potažmo anglického jazyka. Negativním důsledkům vyvěrajícím z tohoto problému se však snaží v největší možné míře předcházet. Za poslední, avšak pravděpodobně největší limitaci, považuje autorka problém spočívající v subjektivitě při analýze sekuritizačního procesu. Obava se odvíjí od toho, že autorka předpokládá, že ne všechny potřebné dokumenty pro celistvou analýzu jsou k dispozici široké veřejnosti (v tomto případě 4 2. METODOLOGICKÉ VYMEZENÍ autorce práce). Podle Buzana a spol. (2005) je toto vakuum představující nedostatek formálních důkazů při analýze sekuritizace přípustné v případě, že je doplněno úsudkem autora analýzy, který je považován za bezpečnostního experta (Buzan a spol. 2005: 207). V tomto tvrzení autorka předložené práce spatřuje onen nedostatek, jelikož ona sama se mezi odbornou veřejnost řadit doposud nelze, protože nedosponuje formálními náležitostmi opravňujícími ji k užívání takového titulu. 5 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ 3. Konceptualizace klíčových pojmů Pro pochopení praktické části této práce, v níž se autorka zaměřuje na analýzu problematiky druhé Džungle v Calais, je nutno teoretického zastřešení termínů, jichž je ve druhé části užíváno. V závislosti na cíli práce, za který si autorka stanovuje analýzu procesu sekuritizace a zároveň určení bezpečnostních rizik odehrávajících se v druhé Džungli v Calais, je v rámci teoretické části této práce potřeba vymezit klíčové pojmy, jakými jsou primárně migrace, či sekuritizace, se kterými bude autorka dále operovat. 3.1. Migrace Prvním ze zmíněných pojmů je termín migrace. Kořeny migrace sahají již do dob prehistorických. Její percepce vůdčími aktéry však prošla poměrně dynamickým vývojem. Až do nedávné doby na migraci nebyl brán z pohledu bezpečnostní optiky příliš velký zřetel. Tyto přesuny obyvatel byly vnímány spíše jako přirozené součásti společenského pokroku a historických souvislostí. Uchopení tohoto jevu se zprvu zaobíraly naprosto odlišné složky státu, než-li ty bezpečnostní. Z bezpečnostního náhledu byla po celá staletí za hrozby považována ryze vojenská témata. Za relevantní byly považována pouze ta, jež spadala do takzvané hard security pojímající výhradně vojenskou agendu za pomoci silových prostředků. Tok obyvatel byl regulován spíše skrze optiku trhu. (Skleparis 2011: 2) (Stejskal 2010: 11-13). Migrace, jakožto pohyb osob přes hranice, je komplexním problémem, který lze vnímat hned z několika úhlů pohledu, přičemž nutno zdůraznit, že 6 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ tato práce se zabývá migrací mezinárodní, nikoliv tou odehrávající se v rámci hranic jednoho státu. Pro účely této práce je nutné rozdělit pojem migrace do dvou protichůdných kategorií. Jednak na nucenou migraci a z druhé strany na dobrovolnou část. Při první ze zmíněných dochází k překračování hranic jiných států z důvodu možného ekonomického profitu v cílové zemi, kdežto nucenou migrací se rozumí přechod přes hranice cizího státu z důvodu hrozících existenčních problémů v zemi původu2 (0'Neil 2010: 4). Změna v pohledu na migraci přichází společně s velkým strukturálním posunem z hlediska chápání bezpečnostních studií. Zmíněný přerod přichází v období po skončení bipolární konfrontace, tedy přibližně od počátku devadesátých let. Byť se do bezpečnostního spektra začala například ekonomická a environmentálni témata pomalu dostávat již v 70. letech 20. století, opravdové vpuštění nevojenských témat do bezpečnostní diskuze nastalo opravdu až v souladu se skončením Studené války (Buzan a kol. 2005: 10). Kritická diskuze nad přílišně úzkým profilem bezpečnostních témat byla klíčová především pro tzv. Kodaňskou školu.3 Ta profil zkoumání bezpečnosti rozšiřuje o nový náhled na vnímání hrozeb. Její představitelé rozčleňuj i škálu hrozeb do pěti hlavních sektorů rozšířeného konceptu bezpečnosti. Jsou jimi původní sektor vojenský, spolu s ním ale také sektor politický, environmentálni, společenský a ekonomický. Stejně tak takzvaní rozšiřovatelé na bezpečnost přestávají pohlížet státocentrickou perspektivou a přikládají 2 K odchodu donuceni např. občanskou válkou, přírodní katastrofou, dekolonizací apod. (O'Neil 2010: 4). 3 Která byla původně ustavena na Kodaňském institutu pro výzkum konfliktu a míru (COPRI). Mezi její klíčové představitele patří Barry Buzan, Ole Waever, Jaap de Wilde, Morte Kelstrup a Pierre Lemaitre (Waisová 2009: 24). 7 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ důležitost také dalším referenčním objektům (tedy například nestátním aktérům), jejichž význam od 90. let stále narůstá (Waisová 2009: 23-24). Tento náhled, tedy rozšíření seznamu hrozeb o ty spadající do tzv. soft security, otevřel pomyslná dvířka diskuzi o sekuritizaci migrace a jejich aspektů. V souvislosti s migrací a touto prací je nutné rozlišovat dva ústřední subjekty, respektive jejich status - ekonomické migranty a uprchlíky. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) rozlišuje tyto termíny následovně: Nejprve však tedy k zastřešujícímu termínu mi grant. Jím je „osoba, která překračuje hranice státu, či se přesunuje na území odlišné od místa svého normálního pobytu" (IOM 2019). Pod tuto kategorii pak spadají jednak uprchlíci, kteří podle Ženevské úmluvy z roku 1951 naplňují konkrétní charakteristiky, jenž dohromady dávají definici tohoto statusu, jakožto člověka, který „se nachází mimo svou vlast, obává se pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti" (Ministerstvo zahraničních věcí 1993). Za ekonomického migranta pak lze považovat osobu, která „ze své země původu odchází kvůli vidině ekonomického profitu" (UNHCR 2006). Autorka v této práci užívá v souvislosti s druhou Džunglí v Calais neutrálního označení „migrant", jelikož legislativní procedura vedoucí k získání, či zamítnutí statusu uprchlíka nebyla se všemi obyvateli kolonie buď uskutečněna, či ukončena. 8 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ 3.1. 1. Evropská migrační krize Severofrancouzský migrační tábor druhá Džungle v Calais je, dalo by se s mírnou nadsázkou říct, dítětem enormní migrační vlny, která v Evropě svého vrcholu dosáhla především mezi lety 2015-2016. Proto je potřebné zde alespoň nastínit, oč vlastně šlo. Ve své podstatě došlo k tomu, že v relativně krátkém časovém rozmezí přicházelo do Evropy velké množství lidí emigrujících ze země svého původu. Krizí lze toto období nazývat z mnoha důvodů, z nichž jedním je bezpochyby fakt, že se jen zajeden rok (od roku 2014 do roku 2015) zvedl počet migrantů přicházejících do Evropské unie na přibližně 1,8 milionu. Co se národnostního složení lidí, kteří si v Unii požádali o azyl týče, jednalo se především Syřany. A obecně o lidi utíkající před občanskými válkami, jejichž kořeny lze nalézt v takzavném Arabském jaru z roku 2011. Další žádosti o přidělení azylu pak přišly od obyvatel Afghánistánu, Kosova a Albánie, ale také od obyvatel zemí Afrického kontinentu (Buonanno 2017: 100-102) (Karolewski2018: 100- 101). 3.1. 2. Legislativní rámec Pro celistvé porozumnění je nutné alespoň rámcově nastínit právní úpravu, která se zkoumané problematiky dotýká. Nejpve tedy na úrovni Evropské unie. Francie, jakožto její člen spadá pod několik pravidel, jimiž se migrační a azylová politika řídí. Prvním z nich je Společný evropský azylový systém, který má za úkol chránit uprchlíky, a to především na základě Ženevské dohody z roku 1951. V této souvislosti je nutno zmínit také Dublinskou úmluvu, která pojednává o otázce místa aplikace ve věci žádosti o azyl. V průběhu migrační krize však bylo zjištěno, že 9 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ obzvláště některé z jejích ustanovení j sou neefektivní, především pak ustanovení o aplikaci azylové žádosti v první členské zemi Evropské unie, jelikož právě tato podmínka se ukázala být za extrémního počtu příchozích velmi problematickou například pro Řecko, či Itálii (European Commission 2016) (Karolewski2018: 109). V reakci na zmíněnou migrační krizi, vydala v květnu 2015 Evropská komise Evropskou agendu o migraci, která měl sloužit jako průvodce a impulz pro rychlou reakci na zvyšujcí se číslo migrantů do Evropské unie.4 V nejpřímější souvislosti s migračním táborem v Calais lze však hovořit o takzvané Touquet Treaty z roku 2003. Jedná se o bilaterální dohodu Francie s Velkou Británií, jejímž předmětem j e úprava společných pohraničních kontrol. V praxi to znamená, že v přístavišti v Calais, tedy ještě na francouzském území je prováděna britská hraniční kontrola a naopak.5 Co se týče legislativního vývoje po oficiální demolici nové Džungle v roce 2016, lze zmínit alespoň jeden z nedávných regulativů zabývající se zmíněnou problematikou. V roce 2018 byl ve Franci novelizován zákon, který se týká práv cizinců ve Francii. Dochází v něm ke zpřísnění podmínek pro udělování azylu. Potenciální aplikanti tak musí učinit ve lhůtě 90 dní od příchodu do Francie. Na druhou stranu, tento zákon významně rozšiřuje možnou délku pobytu ve Francii těm, kteým nebyl j eště nebyl udělen status uprchlíka, pouze částečná ochrana. A to z původního jednoho na čtyři roky. Zmíněné ustanovení se však týká pouze těch migrantů, kteří by se místo cesty z Calais do Británie rozhodli ve Francii zůstat a požádat o azyl už tam, a těch je, jak bude zmíněno níže, menšina (Marquis 2018). 4 European Agenda on Migration (European Commission 2015). 5 Touquet Treaty 2003 10 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ 3. 2. Sekuritizace Koncept sekuritizace, který je těžištěm této práce je nutno nejprve definovat a následně začlenit jej do širšího kontextu. Základy sekuritizační teorie lze nalézt již v 60. letech, kdy bylo zavedeno rozdělení chápání bezpečnosti na objektivní a subjektivní. Odrazový můstek pro chápání sekuritizační teorie lze nalézt právě v subjektivní kategorii. Ta spočívá v myšlence, že, nepanují obavy z toho, že by byly určitou hrozbou napadeny konkrétní hodnoty. Sekuritizační teorie, jak bude níže vysvětleno, se tedy opírá o to, že nějaké téma se vyčlení z tohoto subjektivního vnímání bezpečí, a naopak bude vnímáno jakožto hrozba ohrožující konkrétní hodnoty. Co se týče kategorie objektivní bezpečnosti, jedná se o reálnou absenci hrozby. Tento prvek může a nemusí být v sekuritizačním procesu přítomen. Nejedná se však o směrodatný element. V sekuritizační teorii, jak bude níže uvedeno, není podstatné, jestli konkrétní téma reálnou hrozbou opravdu je, či nikoliv. Jde výhradně o intersubjektivní vnímání a zařazení problematiky do bezpečnostní agendy (Stejskal 2010: 22). Nejprve tedy k samotné definici. Podle Kodaňské školy jde prakticky o jakýsi nadstupeň politizace6 , která diskuzi otevírá, kdežto při procesu sekuritizace je žádoucí problém uzavřít. Jef Huysmans tento přerod pojímá jako proces, při kterém se z určité politické otázky stane téma, kterému je přikládána vyšší míra nebezpečnosti (Huysmans 2006: 16). 6 Politizace je diskurzem na politické úrovni o různých aspektech dané problematiky. Je nadstupněm situace, kdy téma ještě nezasahuje do programu debat, jak na veřejné, tak na politické úrovni. Například v případě imigrace jde o fázi, ve které politická scéna diskutuje o imigraci jak z hlediska ekonomických, sociálních, ale také bezpečnostních rovin, nicméně žádnou z těchto rovin neuprednostňuje. V této fázi ještě téma nevybočuje jakožto existenční hrozba (Buonfino 2004: 24). 11 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ Nicméně tato míra nebezpečnosti je subjektivní. To znamená, že prezentace velikosti rizika pramenícího z určitého tématu nemusí nutně korespondovat s objektivní realitou, jak již bylo výše uvedeno. V první ze sekuritizačních fází jde prakticky o to, jaký důraz je na ohrožení schopnost dané tématiky dáván a jaká opatření jsou v souvislosti s touto vnější komunikací přijímána. Přičemž jakmile je tato dikce a úkony akceptovány širším publikem, pak se jedná o celistvou sekuritizaci (Frank 2006: 14). Autoři Kodaňské školy proces sekuritizace chápou jako situaci, při které se forma veřejného a politického diskurzu přelije do percepce dané tematiky jakožto existenční hrozby. Po percepci a ztotožnění se veřejnosti s tímto náhledem na danou problematiku pak sekuritizační aktéři přijímají mimořádná opatření, která veřejnost již považuje za nezbytné. A to především v návaznosti na to, že bylo téma dobře vykomunikováno a obhájeno jakožto existenční hrozba (Buzan a spol. 2005: 34-36, 45. 167). Jako veřejnost je v tomto smyslu, podle Saltera (2008), možno chápat čtyři cílové skupiny: elitu, širokou veřejnost, technokratické publikum a akademickou sféru (Salter 2008: 328). Vzhledem k zaměření této práce, zde bude relevantní kategorie široké veřejnosti, která bude sloužit jako indikátor přijetí jednotlivých sekuritizačních pohybů. Anthony Messina považuje akceptaci bezpečnostní rétoriky veřejností za nezbytnou podmínku a zároveň za ukazatel toho, zda byla sekuritizace daného tématu úspěšná, či nikoliv. Mechanismus přijetí publikem podle něj funguje na tom principu, že publikum je ochotno akceptovat to, že sekuritizační aktér, v tomto případě vláda, přijímá mimořádná opatření, která by bez předchozí rétoriky bezpečnostní naléhavosti nebyla myslitelná (Messina 2014: 539). 12 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ Z této kategorizace lze vydedukovat, že klíčovými elementy sekuritizace j sou především termíny existenční hrozba a mimořádné opatření, které jsou v přímé souvislosti s referenčním objektem, respektive aktérem sekuritizace. Za třetí element zde můžeme považovat také tzv. funkcionální aktéry, o kterých se autorka ve své práci taktéž zmíní (Balzacq 2011: 35). Je nutné zde neopomenout fakt, že klíčový pojem hrozba, je různými autory interpretován odlišně. Zatímco Kodaňská škola tento termín ve své teorii sekuritizace spojuje se subjektivitou, existuje také názor, který mluví o tom, že subjektivně přiřazovat problematice status hrozby, je de facto oxymóronem. Jedním z těchto autorů je například Jan Eichler, který od sebe striktně odlišuje pojmy hrozba a riziko, přičemž právě termínu hrozba přisuzuje čistě objektivní charakter, tedy takovou vlastnost, že subjekt nemůže existenci hrozby nikterak interpretovat, naopak, fakt, že konkrétní hrozba existuje je subjektem neovlivnitelný (Eichler 2010: 32-33). Autorka této práce však v analytické části pracuje s konceptem sekuritizace podle Kodaňské školy, a užívá tak výrazu hrozba v souvislosti s intrasubjektivitou sekuritizačního procesu. Sekuritizace migrační kolonie spadá, jak již bylo výše nastíněno, do agendy společenského sektoru bezpečnosti. Hlavním pojmem, který tuto oblast vymezuje je identita, která slouží jako takříkajíc stmelovací prvek při určování aktérů v rámci sekuritizace. Byť Buzan a spol. tvrdí, že se obecně hranice státu a společnosti moc často nepřekrývají, na evropském kontinentě j sou to přece jenom převážně národy, které lze při této charakteristice považovat za subjekty společenské, respektive identitami bezpečnosti. Proto je nutné určit si možné aktéry a potenciální hrozbu ohrožující existenci referenčního objektu (Buzan a spol. 2005: 33, 139-140). 13 3. KONCEPTUALizACE KLÍČOVÝCH POJMŮ Autorka práce se kvůli komplexitě problematiky zvolené případové studie rozhodla nahlédnout na proces sekuritizace z obou pohledů, jelikož vnímání obou stran (jak státu, tak mi grantů) ve smyslu hrozby je vzájemné. I přesto je však v případě sekuritizace nutno poznamenat, že k fázi mimořádných opatření musí vždy přistupovat stát, respektive autorita, která disponuje vynucovacími prostředky. Buzan a spol. nicméně poznamenávají, že upozornit na problematiku, či dát jí status naléhavosti může i kterýkoliv jiný subjekt (Buzan a spol. 2005: 34).7 Co se týče zmíněného politického sektoru, je poněkud diskutabilní. Dá se vnímat ve smyslu ochrany státu ajeho součástí před nepříznivými vnějšími vlivy. Koneckonců, jak Buzan a spol. poznamenávají, kategorie politická se více, či méně v jistém smyslu dotýká všech sektorů. Proto je nutné ji zde neopomenout. Z pohledu analytických rovin se tato práce bude zabývat analýzou sekuritizace společenského a politického sektoru, přičemž bude klást důraz na regionální charakter (Francie), který má v tomto smyslu roli dominantní formy sekuritizace (Buzan a spol. 2005: 171, 167, 191). 7 Např. Neziskové organizace, či média, která mají velkou možnost za pomoci nástroje tzv. agenda setting ovlivnit status naléhavosti konkrétní problematiky. 14 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS 4. Periodizace Džungle v Calais Jak již bylo předloženo, migrační tábory byly s otázkami nucené migrace vždy neoddělitelně spjaty. Tato seminární práce se pak detailněji zaměřuje na ten, který se stal symbolem doposud nejnovější a zároveň masivní evropské migrační krize, která nabrala rychlého a poměrně neočekávaného vývoje v roce 2015, vrcholila na přelomu let 2015 a 2016 a doposud, i přes její zjevný útlum, nebyla plně vyřešena. Kemp, který byl soustředěn na severním pobřeží Francie, poblíž důležitého dopravního uzlu - přibližně osmdesátitisícového Calais, se postupem času stal jedním z francouzsko-britských symbolů nejnovější evropské migrační krize. Tábor, na který se tato práce detailněji zaměřuje v následujících kapitolách, j e však ve své podstatě vyvrcholením předchozího vývoj e, kterým tato lokalita prošla. Z hlediska tematického zaměření problému oblasti obklopující severofrancouzské město Calais, tak takzvaná druhá Džungle, není nic nového. Liší se však oproti svým předchůdcům svou mohutností (Volk 2017: 310-311). Je to právě strategická poloha přístavního města, která je pro mi granty mířící do Spojeného Království velmi atraktivní. Právě odsud totiž vyplouvají trajekty a jen o kousek dál odjíždí vlaky mířící na Britské ostrovy. Zmíněné místo takřka na předměstí Calais, v němž přebývají migranti s primárním zájmem dostat se přes kanál La Manche, je na pouhých 50 kilometrů vzdálené od kýžené cílové destinace (Huguen 2015). Konkrétně rok 1994 se ukázal být klíčovým předělem v dosavadní cirkulaci migrantů v této lokalitě. Rok 1994 byl totiž momentem dokončení výstavby dlouho očekávaného tunelu, který velkou měrou přispěl k výrazně lepší přístupnosti Velké Británie pro cestující z Evropy, nicméně zároveň 15 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS však vzbudil podle některých „iluzi snadnějšího překonání kanálu pro ilegální migranty" (Randolph 2016). Díky své poloze tak z hlediska optiky mi grantů, jak již bylo výše naznačeno, nelze hovořit o novém fenoménu. Inkriminovaná oblast Nord-Pas-deCalais je s touto problematikou spojena již na 20 let. Právě v roce 1999 bylo organizací Červený Kříž v místě otevřeno první středisko příhodně nazvané Sangatte, které sdružovalo migranty mířící do Velké Británie. Toto centrum začalo fungovat s pomocí francouzské vlády, jelikož příliv migrantů, především ze zemí Východní Evropy a Blízkého Východu se stupňoval (Da Silva 2017). Po třech letech však bylo centrum Sangatte uzavřeno. V inkriminovanou dobu se v kempu zdržovalo na dva tisíce migrantů (Chen et Croben 2016). Autority tento krok zdůvodnily tím, že se tábor stal velkým magnetem pro migranty a byl tak nebezpečným z hlediska četných snah o ilegální přechody kanálu La Manche (Ibrahim et Howarth 2018: 2). Tento krok však situaci zcela nevyřešil, naopak zapříčinil to, že se migranti pouze přesunuli do přilehlých lesů a dali tak za vznik první z takzvaných ,džunglí' (Rahman-Jones 2016). Rozpouštění centra Sangatte se neobešlo bez kontroverzních situací, které zahrnovaly mimo jiné četné násilnosti páchané na migrantech, a to především ze strany policejních zásahových jednotek8 . Prakticky tedy došlo k nucené decentralizaci uprchlíků, kteří se následně rozptýlili v menších seskupení jak do okolí původního centra Sangatte, ale také po celém severním pobřeží, kde dali za vznik dalším z kolonií. Například Grande-Synthe nebo třeba Cherbourg aj. (CFDA 2008: 24, 53). Paradoxně tak bylo dosaženo CRS - Compagnies républicaines de sécurité 16 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS veskrze opačného efektu, jelikož pro kontrolní složky bylo daleko složitější situaci regulovat. Co se týče samotného označení Džungle - není původ zcela jednoznačný. Pojmenování bylo původně zavedeno bulvárními médii. Později však, právě kvůli nepříznivým, postupem času až nehumánním podmínkám, přej aly toto výrazivo také seriózní zpravodaj ská média, prostřednictvím nichž vstoupilo označení do podvědomí širšímu spektru lidí, pro něž se stal tento název symbolem stinné stránky migrační politiky (Harker 2016). Toto označení přináší spoustu negativních konotací. Podle Ibrahima a Howatha tento název, však přisoudil migrantům pobývajícím v táboře značně pejorativní konotaci v podobě izolovaných osob s pověstí necivilizované společnosti (Ibrahim et Howarth 2018: 25). Autorka usuzuje, že právě medální obraz Džungle podpořil akcent naléhavosti při komunikování hrozby. 4.1. Vznik a existence druhé Džungle Jak již bylo zmíněno, po rozpuštění centra Sangatte se migranti rozptýlili do okolních lesů. Zanedlouho však dali za vznik první z velkých ilegálně fungujících Džunglí. I přes špatné hygienické podmínky fungovala přibližně sedm let. Při nuceném rozpuštění v roce 2009 v kolonii pobývalo přibližně tisíc obyvatel. O pět let později Evropa začala čelit exponenciálnímu nárůstu migrantů. Situace se pochopitelně nevyhnula ani kritickému místu severní Francie - Calais. Vzhledem k obrovskému náporu přicházejících byl vytvořen migrační tábor Džungle v Calais číslo dvě (Rahman-Jones 2016). Nová Džungle, která se později stala nejznámějším doposud vybudovaným centrem v lokalitě Nord-pas-de-Calais, byla vybudována na místě, které původně sloužilo jakožto průmyslově-odpadová zóna (Bouhenia a kol. 17 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS 2017), a zároveň vykazovala všechny znaky slamu9 . Nicméně tato charakteristika jej příliš neodlišovala například od původního centra Sangatte, které v místě existovalo na začátku druhého tisíciletí. To, co se však stalo rozhodujícím faktorem, který zapříčinil mohutnou diskuzi nad existencí této kolonie, byla její rychlá a masivní expanze (Mould 2017: 388-389). Hlavní motivací migrantů pobývajících v kolonii byla vidina přechodu na Britské ostrovy. Podle dat z roku 2015 bylo až 81 % obyvatel Džungle rozhodnuto dostat se do Velké Británie, přičemž u poloviny z nich to byly právě rodinné vazby, kvůli kterým na ostrovy mířili. Především to, může vysvětlovat fakt, že na 91 % migrantů z Džungle během své cesty ještě nepodalo žádost o azyl v žádné ze zemí ležících v Schengenském prostoru (Bouhenia a kol. 2017). Počet migrantů v místě kolísal a nebyl nikdy přesně spočítán. Tábor se však rozrostl do takové velikosti, v jaké ještě nikdy předtím nebyl. V roce 2016 bylo britskou pohraniční policií zmařeno na 56 tisíc pokusů o ilegální přechod kanálu La Manche (Embury-Dennis 2018). Podle údajů z 16. července 2016 se počty migrantů vnově vzniklé Džungli v jejího době nej většího růstu pohybovaly následovně (Legifrance 2016): Červenec 2015: 2500 - 3000 Podzim 2015: 6000 - 6500 Konec února 2016: 3500 - 5000 Konec května 2016: 3500 - 5200 9 Slamy představují jednu z městských částí, která je však vysoce zanedbaná. Definice slamů se odvíjí od sedmi charakteristik: a) nouze o základní služby b) přelidněnost c) obydlí, kteráj sou buď vystavěna bez povolení nebo postavena z chatrných atypických materiálů d) nepříznivost lokality pro obydlení v souvislosti s hygienickými problémy e) ilegálně osídlená oblast f) zřejmá chudoba spolu se společenským vyloučením g) rozprostřenost (UN 2003: 11). 18 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS Pokles koncem února lze přikládat především zahájení, tedy první fází, rozpouštění Džungle v Calais, která se uskutečnila na konci února 2016 v jeho jižní části (Kimberly 2017: 40). 4. 2. Oficiální rozpuštění druhé Džungle v Calais Džungle byla autoritami rozpuštěna ve dvou hlavních vlnách. V první z nich došlo v únoru 2016. Tehdy se tato likvidační akce týkala jižní poloviny kolonie. O pár měsíců později, v říjnu stejného roku, represivní složky rozpustily zbývající část umístěnou severně, na které toho času podle nej extrémnějších odhadů pobývalo sedm tisíc lidí (Chen et Corben 2016). Finální demolice tábora začala 24. října 2016. V rámci rozpuštění kolonie se muselo vyřešit, jak se vyvarovat opakování situace, která nastala po zavření centra Sangatte v roce 2002, kdy se po jeho uzavření migranti neorganizovaně přesunuli od přilehlých lesů na pobřeží. Vzhledem k tak velkému množství lidí obývajících druhou Džungli, tak francouzská vláda vyřešila situaci v duchu cílené decentralizace. Hned po zničení tábora započal proces relokace do CAOs1 0 , která byla rozmístěna napříč celou Francií. V nich je migrantům nabídnuta pomoc při podání žádosti o azyl, či zvažována deportace zpět do země původu (BBC 2016a). Vzhledem k vysokému počtu dětí a nezletilých nacházejících se v kolonii, uskutečnila britská vláda opatření spočívající v jejich přesunu do Británie kvůli rozpuštění Džungle. Ministři vnitra obou zemí se dohodli na tom, že tyto děti, které mají v Británii rodinné příslušníky, budou přepraveny do Centres ďAccueil et ďOrientation, která sloužila jakožto provizorní centra pro migranty. 19 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS Británie, kde získají veškerou podporu a pomoc, která bude potřebná (Government U K 2016). 4. 3. Funkcionální aktéři v Džungli v Calais I přestože při definici sekuritizačního procesu není na funkcionální aktéry obecně kladen velký důraz, je autorka této práce přesvědčena, že je nutné je alespoň okrajově zmínit. Za tyto funkcionální aktéry lze považovat v případě druhé Džungle v Calais především dvě kategorie - média a nevládní organizace. Nejprve tedy k medializaci a jejímu vlivu na situaci v Džungli. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, je k procesu sekuritizace za potřebí také elementu publika (respektive veřejnosti). V tomto případě jako o veřejnosti, tedy tlumočení společenského dění, můžeme mluvit taktéž o médiích. Ta sehrála ve vyzdvižení tématu Džungle nespornou roli. Otázkou však je, zda politický diskurz a následná sekuritizace tématu započal již před jeho medializací, či tomu bylo naopak a byla to právě média, která sloužila jako pomyslná spoušť pro intenzivnější politickou debatu o možném řešení. To by však bylo předmětem hloubkové analýzy historie migračních osídlení zmíněné oblasti, což není primárním záměrem této práce. Média, ať už ta světová, či lokální informovala o situaci v Džungli číslo dvě víceméně v souvislosti s násilím a špatnými životními podmínkami, které jsou v civilizované Evropě značně výjimečným úkazem. Mediální zájem o oblast se vynořil víceméně ve dvou výraznějších vlnách. Poprvé tomuto tak bylo při násilné demolici první Džungle v roce 2009, nicméně druhá vlna přišla prakticky v přímé souvislosti s evropskou migrační krizí v roce 2014, přičemž do konce roku 2015 byl zaznamenán až desetinásobný nárůst článků 20 4. PERIODIZACE DŽUNGLE V CALAIS přímo se dotýkajících problematiky Džungle, což lze přisoudit rychlému nárůstu obyvatel kolonie (Ibrahim et Howarth 2016: 1-2). Druhým, z významných funkcionálních aktérů byly nevládní organizace. Oblast Džungle v Calais se stala natolik rezonující, že v oblasti začalo operovat hned několik humanitárních organizací, a to ať už v podobě lokálních charit, či organizací mezinárodního charakteru, jako je třeba IOM1 1 . V rámci inkriminovaného období, ale i do dnešních dní pomáhali v místě organizace migrantům s různými potřebami jako jsou například poskytování jídla a pití, ošacení a zdravotní péče (Help Refugees 2019). V místě operovali organizace Help Refugees, Médécins Sans Frontiéres, L'Auberge des Migrants, Refugee Youth Service, Care4Calais, Salám aj (calaidipedia.co.uk 2019). 1 1 International Organisation for Migration 21 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS 5. Reálné problémy Džungle v Calais Na bezpečnostní rizika, která existence Džungle v Calais přinesla, se autorka této práce rozhodla poukázat ze dvou úhlů pohledu. Jednak optikou migrantů přicházejících a pobývajících v Džungli, ale také z druhé strany - tedy jaká bezpečnostní rizika znamenala druhá Džungle pro obyvatele žijící v přilehlých lokalitách, respektive pro cestující projíždějící tímto významným dopravním uzlem. Autorka práce považuje tuto diferenciaci za nezbytně nutnou především z toho důvodu, že v rámci ní bude nejlépe viditelná komplexita celé problematiky, na jejímž základě následně došlo k její sekuritizaci. 5.1. Bezpečnostní rizika z pohledu migrantů z Džungle S migrací, a především tou nepravidelnou, v jejímž rozmezí se tato práce pohybuje, jsou kromě pozitivních dopadů, jakými jsou ekonomické, sociální, či kulturní a jiné benefity pro konkrétní zemi, bohužel spjaty i dopady ryze ne­ gativní. Lidé, kteří se buď vlastním rozhodnutím nebo donucením rozhodnou opustit svou zemi se stávají skupinou, která je vysoce zranitelná. Tato charakteristika je doprovází od počátku až do konce jejich cesty. Zranitelnost přichází už primárně v souvislosti s důvody pro opuštění bydliště. V tomto stádiu lze jako o příčinách odchodu hovořit o ztrátě určitých práv a svobod, odchodu v návaznosti na klimatické změny, chudobu, či obtížné naplňované naprosto fundamentálních lidských potřeb. Migrující se na základě těchto rizik vystavují na své cestě za vidinou příznivějšího domova dalším nebezpečím v podobě převaděčů a jiných zločineckých sítí, které využívají právě kombinace zranitelnosti, neznalosti a odhodlanosti migrantů. Mnohdy jsou 22 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS lidé na své cestě vystaveni nehumánnímu zacházení, které v některých případech zahrnují také represivní složky státu, přes nějž se snaží do finální destinace dostat (OHCHR 2018: 5-7). Jistou zranitelnost a znevýhodněnost migrantů kategorizuje Wheeler a Feldman na základě tří determinantů - prostředí, sociopolitické a sociokulturní determinanty. U každého z nich lze identifikovat problém, jež je na Džungli v Calais aplikovatelný (Wheeler et Feldman 2011: 12-14): V první ze zmíněných kategorií jde především o tzv. ghettoizaci, které je nelegální migrační tábor u přístaviště v Calais názornou ukázkou. K vyšší míře ghettoizace migrantů z velké části přispívala také mimořádná opatření spočívající jednak ve výstavbě bezpečnostních technologií, ale také třeba použití vysoké míry násilí, jak bude osvětleno v dalších částech práce. Z druhé kategorie pak lze mluvit například o problému, který byl nejen v Džungli poměrně rezonujícím, a to špatné informovanosti o právech migrantů. V případě Džungle v Calais se tento problém pravděpodobně nejvíce projevil při jeho demolici v roce 2016. Problém v tomto případě spočíval v tom, že francouzské úřady nepovolily vstup právníkům na území Džungle v trvání jeho demolice, což je poměrně problematické především z toho důvodu, že v tento krizový okamžik byla francouzskými úřady migrantům, jejichž pozice je oslabená, de facto odepřena právní pomoc přímo v místě (Bulman 2016). Dalším důkazem o přítomnosti tohoto problému v Džungli je také fakt, že 71 % migrantů nemělo informace o tom, jakým způsobem lze zažádat o azyl (Bouhenia a kol. 2017). Poslední z dělení zahrnuje vydělení na základě etnicity nebo ilegality. Podle některých lze právě výstavbu centra Julese Ferryho zařadit právě do této kategorie. A to především z toho důvodu, že centrum bylo záměrně zbudováno ve velké vzdálenosti od centra Calais (přibližně 6 kilometrů). Tento 23 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS krok byl některými považován za gesto umělé segregace, ve spojitosti s umělým utvářením ghetta. Přičemž nej výraznějším opatřením, které bylo na základě ilegality ustaveno, bylo prohlášení starostky Calais Bouchartové o tom, že mimo toto centrum bude poskytování stravy migrantům nelegální (Calais Migrant Solidarity 2015). Bezpečnostní rizika, která pro mi granty na jejich cestě vyplývají, lze pro potřeby této práce členit do dvou kategorií z hlediska škodlivých subjektů: a) Rizika pramenící od nestátních aktérů b) Rizika pramenící od oficiálních složek Pro analyzuje nejprve nutné stanovit si, co v případě migrantů, kteří se dostali do Džungle riziko v podobě nestátních aktérů znamená. V prvé řadě lze mluvit o zejména o volně organizovaných skupinách, či jednotlivcích, kteří zneužívají zranitelné situace, do níž se migranti dostávají. Tyto skupiny organizovaného zločinu následně užívají nekalých praktik k dosažení kýženého ekonomického profitu. Tato práce se v rámci zmíněné kategorie zaměřuje na skupinu převaděčů ve smyslu tzv. smugglers12 , nikoliv pak ve smyslu tzv. traffickers13 , jejichž seskupení však podle některých zpráv v místě operují především kvůli prostituci (European Commission 2018: 1). Práce se zabývá formou tzv. smugglers z toho důvodu, že oblast Nordpas-de-Calais je kvůli svému umístění (posledním krokem v cestě ze země původu do Británie) kritická právě z hlediska pomoci nestátních subjektů 1 2 Ve smyslu subjektů, které jiným subjektům zprostředkovávají protiprávní překročení hranic z jedné země do druhé, přičemž za toto zprostředkování obdrží finanční, či jinak materiální odměnu (UN 2000a: 2). 1 3 Ve smyslu subjektů, které jiné subjekty, pod výhružkou násilí, nebo zajeho použití zneužijí (UN 2000b: 2) 24 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS migrantům k ilegálnímu překročení kanálu La Manche. Vzhledem k vysokým cenám, které si převaděči na cestu přes kanál La Manche účtují jsou obyvatelé Džungle nuceni vybrat si ze dvou variant. Buď tu, že se na cestu vydávali takříkajíc na vlastní pěst, a nebo zaplatili převaděči, který je na Britské ostrovy dostal. V souvislosti s pácháním trestné činnosti převaděčství byla kromě neevropských pachatelů zajištěna i činnost několika britských převaděčských gangů. Někteří z nich byli za své činy již odsouzeni, například bývalý voják, který za úplatu 4500 liber převážel migranty přes kanál byl v nedávné době odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody (Huntley 2019) (bbc.com 2018). Závažnost situace týkající se převaděčských gangů operujících v Calais je poměrně vysoká. Jen v roce 2016 bylo odhaleno třicet těchto organizovaných skupin přímo vázaných na převod migrantů z Calais do Británie (Embassy of France in London 2016). Buzan v této souvislosti přímo zmiňuje, že konkrétně s masovou migrací, jejíž je Džungle v Calais neoddělitelnou součástí, je spojen jak organizovaný, tak ale i neorganizovaný zločin, který se stává jedním z hlavních hybatelů vývojových trendů posunujících problematiku na globální úroveň (Buzan a kol. 2005: 162). Kardinálním rozdílem je tedy odlišnost referenčních objektů. V případě smugglingu se jedná o stát, kdežto v případě traffickingu jde především o jednotlivce. Druhým rozličným znakem pak nutnost existence nějaké formy donucení. Oba z prvků však v určité fázi podobě mohou nastat u obou z kategorií. Migranti se mohou stát referenčním objektem i v případě smugglingu, například skrze nízkou bezpečnost trasy, či přepravního prostředku, na kterýjim převaděči pomohli. Prvek donucení, se v případě smugglingu může v některých případech taktéž objevit. Například pokud až v místě navýší převaděč ceny a migrant se vůči tomuto kroku vzepře. Také proto média tyto dva pojmy často zaměňují. 25 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS Cesta přes kanál La Manche je z hlediska přepravy z počáteční do cílové destinace sekundární, nicméně z hlediska intenzity rizika, že budou migranti na své cestě osloveni převaděči je severní pobřeží Francie, zejména pak přístaviště v Calais jedním z klíčových bodů takzvaných recruitment points v rámci Evropy (Europol-INTERPOL 2016: 6). Mnoho vypovídá fakt, že těsně před vypuknutím migrační krize, potažmo masivní expanzí uprchlického centra v Calais, došlo v roce 2013 k zatčení 36 osob, které byly součástí vysoce rozvinuté převaděčské sítě. Náplní této nelegální organizace byla právě přeprava migrantů z přístavu v Calais do britského Doveru. Podle Europolu (2013) bylo touto cestou za pomoci zmíněné skupiny organizovaného zločinu úspěšně přepraveno průměrně 10 ilegálních imigrantů denně, přičemž ročně mohlojít přibližně o 4000 takovýchto osob (Europol 2013). V reakci na zhoršující se situaci v souvislostí s převaděčstvím, zřídila Evropská unie Evropské středisko pro boj proti převaděčství, které bylo ustaveno k boji se zvyšujícím se počtem převaděčských gangů, které se staly jedním z klíčových problémů identifikovaných v rámci migrační agendy E U (EMSC 2019). Druhá z kategorií, kterou je nutno zmínit, jsou bezpečnostní rizika vyplývající pro obyvatele Džungle v Calais ze strany oficiálních složek. Hned prvním problémem, který se k tomuto případu váže je poměrně nepříznivá azylová politika ve Francii.1 5 Toto téma je zde zařazeno mezi bezpečnostní rizika z toho důvodu, že o něm lze uvažovat jako o jednom z faktorů podílejícím se na tom, proč migranti z Džungle i přes veškerá bezpečnostní opatření 1 5 V době největší expanze druhé Džungle v Calais (mezi lednem 2015 a zářím 2016) byly statistiky týkající se žádostí o azyl ve Francii následující: a) rok 2015: 50840 žadatelů, 41595 neúspěšných žadatelů (ECRE 2015: 7) b) rok 2016: 85244 žadatelů, 58635 neúspěšných žadatelů (ECRE 2016: 9). 26 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS neustále podnikají nebezpečné cesty přes kanál La Manche do Británie, aby mohli o azyl zažádat tam. Druhým problémem, který do kategorie bezpečnostních rizik pro migranty ze strany oficiálních složek spadaje násilí policejních složek. Nejvýraznějšími se staly útoky pepřovými spreji, které byly užívány k rozehnání migrantů, a to ať už dospělých, nebo dětí. Obzvlášť znepokojující je pak fakt, že tato zbraň nebyla použita v obraně. V několika případech zásahová jednotka stříkala pepřový sprej obyvatelům kempu do stanů v době, kdy spali. Pepřový sprej používaly represivní složky prokazatelně ve formě útočné zbraně. A to například v případě sprejování oblečení, ale i dokonce jídla a pití, které patřilo mi grantům (HRW 2017: 1-2). Tvrzení, že pepřový sprej nebyl užit v obraně, ale v nepřiměřeném útoku lze podepřít také tím, že někteří z obyvatel kolonie vypověděli, že policisté je sprej ováli z jedoucího auta, či dodávky (Tamtéž 2017: 16-17). Což demonstruj e nevyváženost zúčastněných stran. Policisté se tak opakovaně dopouštěli neospravedlnitelných násilných činů, které jsou v rozporu se základními principy užití síly oficiálními složkami1 6 , podle nichž je možno použít donucovacích prostředků pouze v případě, že všechny ostatní mírové prostředky nefungují, a také že represivní složky musí jednat přiměřeně situaci a snažit se o co nej větší minimalizaci zranění (OHCHR 1990: 2). Proti zprávě Human Rights Watch se ohradilo francouzské ministerstvo vnitra, které i přes fotografické důkazy této organizace popřelo, že by policejní sbory nejen že užívaly, ale také vlastnily zmíněný pepřový sprej (Ministére de LTntérieur 2017). UN Basic Principles on the Use of Force and Firearms by Law Enforcement Officials, články 4 a 5. 27 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS 5. 2. Bezpečnostní rizika z pohledu státu a obyvatel V případě reálných problémů z hlediska druhé strany, se lze opřít o již zmíněný společenský sektor. Jelikož je jeho klíčovým pohonem prvek identity, v případě Francie identity národního typu. Případ Francie je především kvůli své dlouhé a rozsáhle historii imigrační politiky poměrně jasnou ukázkou toho, o čem z hlediska logiky hrozeb a zranitelnosti mluví Buzan a spol. Tedy, že v případě integrace několika etnických skupin, existuje pravděpodobnost, že bude docházet ke všeobecnému šíření nacionalismu. Takovéto skupiny, či jednotlivci se právě po vzoru společenského paradigmatu bezpečnosti odvolávají na ochranu vlastní identity. V případě Francie se podle Buzana a spol. jedná o případ, kdy je „národ těsně spjat se státem a stává se tak vůči procesu politické integrace mnohem citlivější". (Buzan a spol. 2005: 145-146). Bezpečnostní riziko spojené s nárůstem nacionalismu je v případě Džungle v Calais poměrně obtížné přesně určit bez lokálního dotazníkového šetření. Lze však toto riziko spojit s jiným ukazatelem, kterým jsou sociální nepokoje. Nejprve tedy k nacionalismu jako takovému. V této souvislosti je nutno zaměřit se na krajně pravicová uskupení, která v oblasti prokazatelně operovaly. Asi nejvýraznej ším je sesupení Génération Identitaire, které je mladou odnoží extrémistické organizace Bloc Identitaire (Dearden 2016). Jak již sám název napovídá, jedná se o politické hnutí, které usiluje o prosazení politiky orientované pouze na základě francouzské identity. Toto seskupení bylo utvořeno v roce 2012 a jejími hlavními tématy jsou „boj proti masivní imigraci a islamizaci Evropy" (Generation Identitaire 2019). Ústředním tématem je tedy boj za národ. To se projevuje hned v několika aspektech. Sdružení v sobě nese elementy jak silně pravicových, tak i levicových bodů, 28 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS které spojuje boj za francouzskou identitu. Z pravicového spektra je to například již zmíněné vyhranění vůči Islámu, z levicového pak ochrana obyvatel, kterým bylo, podle skupiny učiněno příkon ze strany francouzského státu, který upřednostnil migranty před vlastními obyvateli (Tamtéž 2019). Tato skupina lidí se v rámci svého programu několikrát silně vyhraňovala proti Džungli v Calais. Přímo tam mezi 80 a 130 členy této organizace v březnu 2016 uskutečnili demonštratívni akci, při které obsadili tři mosty vedoucí do centra města. Tento akt byl doprovázen agresivními gesty aktivistů směřujícími vůči migrantům pobývajícím v takzvané Džungli (Dearden 2016). V případě menších uskupení, existují radikální proti-migrační skupiny taktéž na úrovni lokální. Například Sauvons Calais nevo Calais Libre. Další z bezpečnostních rizik v této kategorii je kriminalita páchaná migranty. Nicméně, jelikož neexistují žádné veřejně dostupné souhrnné statistiky poukazující přímo na kriminalitu páchanou migranty, musí se zde práce opírat primárně o novinové články. Zaznamenané kriminální činy ve výrazné většině souvisejí s touhou migrantů dostat se z Džungle přes kanál La Man­ che. Migranti v Calais nepředstavují z tohoto pohledu problémy pouze pro Francii. Přístaviště v Calais je pravděpodobně nej důležitějším evropským uzlem pro přepravu komodit z a do Velké Británie (CPMR 2019). Proto z tohoto hlediska znamenají poměrně velké riziko také pro přepravní společnosti. Do Velké Británie se snaží dostat všemi cestami. Tou relativně nej schůdnější je cesta nákladním vozidlem. Přístav v Calais je právě pro tuto formu přepravy ideálním místem. Kvůli povinné pasové kontrole zde, na rozdíl od zemí Schengenského prostoru, kamiony zastavují. To dává tamním potenciálním 29 5. REÁLNÉ PROBLÉMY DŽUNGLE V CALAIS ilegálním imigrantům čas nato se snáz dostat do vozidel čekajících na hranici. (Home Affairs Committee 2015: 4-5). V případě, že jsou migranti kontrolní hlídkou odhaleni, je to pak právě řidič vozidla, který je za situaci zodpovědný. Šoférovi je tak udělena pokuta ve výši 2 tisíc liber za jednoho migranta vyhýbajícího se hraničním kontrolám prostřednictvím ukrytí se ve vozidlech (Government U K 2014). Migranti jsou následně zatčeni, nicméně často využijí práva odmítnutí komunikace v jiném, než ve svém rodném jazyce, což vedlo k tomu, že byla policie nucena obviněné propustit (Chazan 2014a). Řidiči čekající na parkovišti v přístavu byli v některých případech také vystaveni přímé konfrontaci s migranty, kteří se snažili o krádež telefonů, při nichž byli řidiči zastrašovaní nožem (Fitzgerald 2015). Problémy spojené s nelegálním nasedáním na nákladní vozidla vyvrcholily 5. září 2016 v rozsáhlý protest řidičů, jejichž hlavním cílem bylo dosáhnout rušení pokut za 'nevyžádané pasažéry'. Ke stávce řidičů, kteří zablokovali dálnici vedoucí do přístaviště se přidala také řada místních požadujících kompletní demolici kolonie (Chazan 2016). O měsíc později došlo k finálnímu rozpuštění Džungle v Calais. 30 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS 6. Sekuritizace Džungle v Calais Proto, aby bylo možné problematiku sekuritizace Džungle v Calais analyzovat, je nutno nejprve identifikovat klíčové elementy, které v tomto případě hráli roli. Jak již bylo řečeno v části teoretické, k analýze konkrétního procesu sekuritizace je zapotřebí pojmenovat referenční objekt, hrozbu a sekuritizačního aktéra. V rámci vyšší úrovně - na stupni evropském, lze na pozici referenčního objektu dosadit samotnou Evropskou unii, přičemž aktérem sekuritizace zde budou její jednotlivé orgány. V kontextu nižší úrovně, tedy Francie, lze jako o referenčním objektu uvažovat ve smyslu francouzského národa (který, jak již bylo zmíněno pojí element společné identity). Z tohoto pohledu lze mluvit o rétorice obrany národní identity ve smyslu imigrantů přinášející identitu novou (Buzan 2005: 200). Roli aktéra sekuritizačního procesu zde hraje francouzská vláda za pomoci britské, především finanční, pomoci. Co se týče posledního určení ze sekuritizační triády, odvíjí se identifikace hrozby od relevance pro příslušnou úroveň. Ve své podstatě se v tomto konkrétním případě však v pojetí Kodaňské školy lze za hrozbu označit jako migranti pohybující se na území Džungle v Calais. Při analýze sekuritizačního procesu bude autorka této práce postupovat v souladu s kroky, které navrhuje Buzan a spol. (2005). Nejprve tedy dojde k nastínění rezonance zmíněné hrozby v politických debatách a vyjádřeních, a tedy přiznání prioritního, respektive naléhavého stavu dané problematice, přičemž se práce zaměří na formu a míru bezpečnostní rétoriky - tzv. Speech Acts (Balzacq 2011: 57). 31 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS Právě v tomto momentě je tedy klíčové rozlišit jakousi míru radikálnosti vyjádření směřující vůči potenciální hrozbě, která sekuritizaci de facto odlišuje od politizace. Následně bude analyzována realizace konkrétních krizových opatření, která byla v souvislosti s Džunglí v Calais provedena a v naposled bude demonstrována akceptace této bezpečnostní rétoriky veřejností. Analýzu sekuritizace práce provede autorka pro ohraničené časové období, jelikož vychází z domněnky Thierryho Balzacqa opírajícího se o tvrzení Ivera Neumanna, který tvrdí, že kvalitní a průřezové analýzy sekuritizačního procesu lze docílit pouze zkoumáním různých textových žánrů v různých časových obdobích (Neumann in Balzacq 2011: 43). Časovou periodu, na kterou se předložená analýza zaměřuje je období od roku od roku 2014, primárně však od léta 2015, v němž začal v návaznosti na evropskou migrační krizi kemp velkým tempem růst, do října 2016, kdy byla celá kolonie oficiálně rozpuštěna (Volk 2017: 310-311). 6.1. Speech Acts Jak již bylo v teoretickém rámci nastíněno, je nutné při analýze sekuritizačního procesu postupovat na základě třístupňové analýzy. První z nich je zdůraznění rizikového potenciálu Džungle v Calais, respektive jejího vykreslení jakožto naléhavé hrozby. Práce se pokusí za pomoci tzv. lingvistické analýzy poukázat na klíčové momenty, v nichž postavy, či strany přidělovali Džungli status hrozby. Lingvistická analýza je nástrojem první fáze analýzy sekuritizace pro filozofický směr. Jde o analýzu textů a projevů klíčových aktérů, kteří tématu přisuzují status hrozby (Balzacq 2011: 40). V této spojitosti jsou pro předloženou práci potřebné projevy a stanoviska vysokých politických představitelů, se zaměřením na pravicově zaměřenou vládní stranu Národní Fronta, která ve zkoumané době zaznamenávala 32 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS velké volební úspěchy . Z hlediska lokální úrovně je předmětem zkoumání rétorika úřadující starostky Calais Natachy Bouchartové z Republikánské strany, ale také ultrapravicového hnutí operujícího v oblasti Calais. Vzhledem k tomu, že v roce 2014 začala migrační krize v Evropě nabývat na síle1 8 , začala se ve větším měřítku pomalu rozrůstat také druhá Džungle. Různí aktéři ji tak začali začleňovat do celoevropského kontextu. Právě kombinace předchozích negativních zkušeností se znovuobjevujícími se kempy sdružujícími migranty na okraji Calais a někdejší obrovský rozsah nepravidelné masivní imigrace do Evropy, přisoudili tématice druhé Džungle v Calais status nebezpečnosti. Již koncem roku 2014 byl politický diskurz poměrně rychle formulován do diskuze o hrozbě vysoké naléhavosti. Ve vyjádření zaznívala slova jako problém, či situace spolu s přídavnými jmény jako naléhavý, neudržitelný, či bezvýchodný. Debata se však také místy začala ubírat směrem k migrantům jako takovým, kteří byli ve vyjádřeních označováni zpravidla jako nechtění (Chazan 2014b). V prvních artikulacích týkajících se tvorby nové Džungle lze pozorovat poměrně rychlý nástup bezpečnostní rétoriky. Na rozrůstající se Džungli v Calais je poukazováno jako na problém, či situaci v pejorativním slova smyslu. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls dokonce již v únoru 2014 nazval situaci v přístavišti „slepou uličkou" (Milmo 2014). Při komunálních volbách v roce 2014 vyhrála NF doté doby nejvyšší počet zastupitelských křesel své stran. Ještě větší úspěch pak strana zaznamenala v květnu stejného roku, kdy ve volbách do Evropského parlamentu získala 26 % hlasů (Stille 2014)(The Economist 2014). Podle UNHCR dorazilo do Evropy toho roku na 200 tisíc migrantů. V roce 2015, kdy migrační vlna dosáhla svého vrcholu to bylo takřka milion migrantů a v roce 2016 pak necelých 400 tisíc (Henley 2018). 33 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS V roce 2014 dochází také k prvním ze společných deklarací Francie a Británie týkajících se druhé Džungle. Zde byly vytyčeny body k ustanovení společného akčního plánu, z něhož ještě nebyli migranti v Calais vyobrazováni jako existenční hrozba. Důraz byl kladen spíše na jejich ochranu před sítí převaděčů. (Embassy of France in London 2014). Nicméně i v roce 2014 se objevuje nebezpečnostní rétorika. A to především v souvislosti s problémem souvisejícím s nasedáním migrantů do stojících dodávek a nákladních vozidel. Byla vydána upozornění a pokyny k jejich zabezpečení tak, aby touto cestou nedošlo k ilegálnímu přechodu migrantů do Velké Británie (Government U K 2014). Po nepokojích v Calais v roce 2014, se k tématice jako k ožehavé vyjádřil také někdejší francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Ve svém prohlášení zdůraznil prioritu bezpečnosti obyvatel Francie. Pročež ve svém projevu uvedl seznam nutných opatření, které je pro tuto prioritu nutno udělat. Jako problém vyplývající z Džungle označil rozmach pašeráckych sítí operujících v oblasti. Zároveň se vyjádřil k nutnosti úzké spolupráce s Velkou Británií (Ministére de Ľlnterieur 2014). V roce 2015 došlo k rozsáhlé stávce zaměstnanců přepravních společností proti jejich chystanému plošnému propouštění. Stávkující zablokovali hlavní trasy do přístavišť, což mělo za následek rozsáhlý kolaps dopravy v místě, čehož bylo několika z migrantů využito (BBC 2015a). V tomto konkrétním momentě začali být migranti artikulování jako existenční hrozba. Například někdejší britský premiér David Cameron v jednom ze svých rozhovorů označil migranty z Calais za „hemžení" blížící se do Velké Británie (ltv.com). Rychlou expanzi druhé Džungle v tomto roce zaznamenává také starostka Calais Natacha Bouchart, která kolonii začíná artikulovat jako hrozbu 34 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS pro konkrétní skupiny. Ta konkrétně její strmý růst označila za neudržitelný. Vznik druhé Džungle akcentuje jakožto hrozbu pro obyvatele města. Naléhavost podtrhuje slovy jako ,neudržitelnosť, ,napjatost obyvatelstva' či ,nevhodnost původních opatření', čímž odkazuje na nezvládnuté řešení předchozích migračních ceter v oblasti a akcentuje tak nutnost propracovanějšího řešení v případě Džungle nové (France3 2014). Ministr vnitra Cazeneuve ve stejném roce apeloval na stejný cíl jako Bouchart - ochranu obyvatel města Calais. Situaci v Džungli označuje za drama. Ve svém projevu také vyzdvihuje odvahu policejních složek, přičemž zmiňuje poslední případ potyčky s migranty, které vykresluje jako agresory. Zajímavé je zde evidentní označení policejních složek proti migrantů jako pomyslné dobro a zlo. O násilí páchaném policejními orgány se Cazeneuve v tomto projevu nezmiňuje. Nicméně akcentuje, že samotná kolonie je nebezpečná jak pro obyvatele Calais, tak ale také pro samotné migranty (Ministére deľlntérieur 2016). Britská premiérka Theresa Mayová vyzdvihuje problematiku ilegálního vniku migrantů na nákladní vozidla v přístavišti v Calais. Z části jejího projevu o řešení situace vytvořením nového autoparku lze vysledovat taktéž to, že o migrantech, respektive kolonii v této souvislosti mluví jako o hrozbě, jelikož o řidičích mluví jako o možných cílech (BBC 2015b). Označení jako existenční hrozby bylo poměrně logicky nejpatrnější ze strany příznivců pravice, respektive extrémní pravice, jejíž rétorika je ze základu silně anti-imigrační. Místní pravicový extremista Yvan Benedetti mluvil o situaci v Calais o jako naprosto neúnosné (Suner 2014). Asi nej radikálnej i nazvala migranty Marion Maréchal Le Pen, která o nich v souvislosti s rozhodnutím francouzské vlády rozpustit kemp a jeho obyvatele rozmístit do prozatímních středisek v celé Francii, mluvila jako o 35 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS prachu, který se rozptýlí a rozvíří nové období ilegální imigrace (McGuinness 2016) . Marie Le Pen situaci komentovala poměrně s odstupem. O migrantech mluvila spíše ve smyslu ,nechtěných' apelovala na obranu hranic (Bulman 2017) . Toto vyjádření je poměrně jasnou ukázkou rétoriky obrany státu, či národa před hrozbou přicházející zvenčí. Ve své zprávě o činnosti za rok 2015 se OFII1 9 ke kolonii vyjadřuje ve smyslu stupňujícího se migračnho tlaku v oblasti Pas-de-Calais, přičemž zároveň v této souvislou komentuje nutnost existence center CAO (OFII. 2016). Status bezpečnostní naléhavosti přidělil kolonii prostřednictvím informační zprávy také Výbor pro zahraniční věci, obranu a ozbrojené síly. Zpráva pojednávající o migrační situaci v Evropě se o Džungli zmiňuje například v souvislosti s tím, že navzdory mnohým bezpečnostním opatřením, se kemp stále rozrůstá, což je dáváno do souvislosti s možností narušení veřejného pořádku (Sénat 2016). 6. 2. Mimořádná opatření Dalším z elementů sekuritizační analýzy je zavedení mimořádných opatření. Jak již bylo uvedeno v předchozí části, vzhledem k rychlé expanzi ilegálního kempu došlo prakticky ihned k referenci k tomuto táboru ve smyslu hrozby. Kvůli stupňujícímu se náporu migrantů přicházejících do Evropy, potažmo exponenciálnímu se zvyšování počtu obyvatel druhé Džungle, bylo přijato mnoho opatření, která nakonec vyústila až v rozpuštění kolonie. Poté, co číslo migrantů v Calais začalo od roku 2014 strmě stoupat, zvýšila se potřeba jak Francie, tak ale i Velké Británie implementovat opatření vedoucí ke zvýšené ochraně hranic, za účelem omezení ilegální imigrace. 1 9 Francouzský úřad pro přistěhovalectví a integraci. 36 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS Tato nutnost byla aktivována především násilnostmi, které se v souvislosti s kempem v přístavu objevovaly (Harley 2014). Někdejší ministři vnitra obou zemí, Bernard Cazeneuve a Theresa Mayová, se spolu dohodli na společném postupu, jehož součástí byl závazek Velké Británie, že po dobu tří let bude do ustaveného společného balíčku pro bezpečnostní opatření v Calais přispívat 5 milionů euro ročně (Embassy of France in London 2014). Bylo taktéž dohodnuto posílení bezpečnosti v přístavu, a to konkrétně výstavbou zdi společností Zaun Ltd. Ta se však časem ukázala být nestabilní (Calais Research 2016). Potřeba bezpečnostních opatření v oblasti stoupala spolu se stupňujícími se pokusy o přechod kanálu v nákladních vozidlech. V této souvislosti bylo v inkriminovaných oblastech vztyčeno nové pletivo, které mělo zabránit ilegálnímu přechodů migrantů a v roce 2014 byla také vydána sada doporučení pro řidiče pro zabezpečení vozidla (Randolph 2016) (Government U K 2014). Taktéž bylo kvůli větší bezpečnosti pro projíždějící řidiče v srpnu 2016 zbudováno nové velkokapacitní parkoviště, které bylo zabezpečeno ohrazením a CCTV systémy (Port Boulogne Calais 2016a). Vzhledem k tomu, že s rychle se rozrůstajícím kempem začaly neziskové organizace upozorňovat na humanitární rozměr rozhodla se Francie vytvořit vmiste centrum Julese Ferryho k lednu 2015. Toto centrum se stalo prvním podobným od uzavření centra Sangatte v roce 2002. Centrum Julese Ferryho, které stálo 3 miliony liber mělo sloužit jako provizorní útočiště pro migranty se sprchami, výdejem teplého jídla a jednoduchým ubytováním (Mullholland 2015). Přičemž francouzská vláda pro zvýšení bezpečnosti obyvatel Calais a projíždějících povolala do oblasti i několik stovek policistů, kteří měli situaci držet pod kontrolou (Ministére de ľlnterieur 2015: 2). 37 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS V září 2016 byla zahájena stavba takzvané Zdi Calais, která měla prodloužit stávající oplocení a znemožnit tak migrantům z Džungle pokusy o ilegální nasedání na nákladní vozidla směřující do Velké Británie (BBC 2016c). Co se týče financování bezpečnostních opatření, jen z britské strany bylo přímo v souvislosti s druhou Džunglí v Calais vydáno na 100 milionů liber od roku 2014 do doby rozpuštění Džungle v roce 2016 (Embassy of France in London 2016). Konečným opatřením, které bylo pro zlepšení bezpečnosti v regionu učiněno, bylo samotné rozpuštění Džungle. Toto opatření mělo za následek hned několik pozitiv. Prvním z nich bylo extrémní snížení ilegálních pokusů migrantů o přechod kanálu La Manche, a to po měsíční periodě od rozpuštění tábora až o 87 %. Dalším z pozitivních vlivů byl také 26 % nárůst cestujících trajektem v noci. Tento pozitivní trend přístaviště přičítá tomu, že v době existence Džungle se nejvíc pokusů o nasedání do nákladních vozidel uskutečňovalo právě přes noc, cestující tak měli obavy se v tuto denní dobu v přístavišti pohybovat (Port Boulogne Calais 2016b). 6. 3. Akceptace veřejností Přijetí bezpečnostní rétoriky komunikované ve spojitosti s Džunglí v Calais lze demonstrovat především na výzkumech veřejného mínění, či na tom, jaký byl kladen odpor vůči konkrétním krokům. Akceptaci, či neakceptaci lze sledovat nejen z průzkumů veřejného mínění, či demonstrací. Postoj je možno sledovat také z toho, jakým způsobem lidé hlasují ve volbách. Právě ve třetím ze zmíněných případů lze přeneseně v Calais prostřednictvím výsledků voleb vysledovat poměrně velký nesouhlas s 38 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS migrační kolonií poblíž Calais. V roce 2015, zde ve volbách s markantní převahou vyhrála silně-pravicová strana Národní Fronty, jež se vyhrazuje veskrze proti migrantům a to se 49 % hlasů (Sparks 2015). Veřejnost se projevila také během několika demonstrací. Pravděpodobně nejznělejší z nich se uskutečnila na počátku září 2016. Ta byla reakcí na prohlášení francouzského ministra vnitra Berndarda Cazeneuva, který přislíbil demontáž kempu. Lidé z Calais však i přesto vyšli o týden později demonstrovat. Hlavním z důvodů bylo, dle některých, potřeba obyvatel Calais vyjádřit své obavy v nenaplnění tohoto slibu (Willsher 2016). O méně, než dva měsíce později byla Džungle zdemolována. Průzkum většího rozsahu se uskutečnil v souvislosti s demolicí tábora. Na základě dotazníkového šetření 956 dospělých Francouzů, které se uskutečnilo ve dnech 20. a 21. září 2016, tedy těsně před rozpuštěním kolonie, bylo zjištěno, že 76 % dotázaných si myslí, že je opatření v podobě demontáže kempu naprosto nebo spíše oprávněné (Boittiaux 2016). Jak již bylo řečeno, jedním z mechanismů pro eliminaci znovuobjevení se tábora, a vzniku Džungle III byla decentralizace migrantů z Džungle do několika center napříč Francií. Toto opatření Francii polarizovalo. Jak opět vyplývá z průzkumu veřejného mínění, dohromady 57 % dotázaných se vyslovilo proti přesunu migrantů z Džungle v Calais do center ležících ve většině regionů celé Francie. Zbylých 43 % toto opatření vnímalo jako pozitivní krok (Štatista 2016a). Polarizaci zde lze přikládat obavě Francouzů žijících v jiných regionech Francie, že se problémy, které byly vyartikulovány ve spojitosti s existencí kolonie v Calais, jen přesunou na území jiného regionu. Druhý z průzkumů na toto téma, uskutečněný 4. - 5. října 2016, tedy krátce po demolici tábora se ptal na to, zda jsou dotazovaní pro, či proti demonstracím mířeným proti centrům vystavěným napříč Francií. Z tohoto 39 6. SEKURITIZACE DŽUNGLE V CALAIS průzkumu vyplynulo, že se s tímto odporem ztotožňuje 17 % dotázaných, 38 % vůbec ne, a 45 % uvedlo, že demonstrujícím rozumí, nicméně tuto formu neschvalují (Štatista 2016b). Známkou schválení veřejnosti artikulace Džungle jakožto hrozby je také jedna z nej větších demonstrací, jejímž hlavním cílem byla celková demolice kempu. K tomuto kroku se připojila také starosta Bouchartová (BBC 2016b). 40 7. DŽUNGLE v CALAIS A SOUČASNÁ SITUACE 7. Džungle v Calais a současná situace Po rozpuštění kolonie byla uskutečněna preventivní opatření, která byla výše nastíněna. Ta spočívala především v organizovanému přesídlení migrantů do různých částí Francie, potažmo ochrany dětských migrantů. Kromě těchto kroků, se Velká Británie rozhodla investovat dalších 36 milionů liber na prevenci dalšího vzniku tábora (Government U K 2016). Nelze tedy říci, že by demolicí kempu snahy Velké Británie a Francie končily. V listopadu 2018, tedy více než 2 roky po rozpuštění kolonie bylo v reakci na pokračující boj s pohraniční kriminalitou dokonce zřízeno nové centrum, které má za cíl posílit tamní bezpečnost. Záměr jej vytvořit byl začleněn do Sandhurstské dohody, v níž se Velká Británie zároveň zavázala o navýšení částky na ochranu společných hranic o 44,5 milionu liber (Government 2018). Co se týče pravděpodobnosti znovuobjevení se něčeho jako Džungle v Calais číslo tři, tak je z pohledu autorky této práce v nějaké formě možná, nicméně již méně pravděpodobná. A to i přes skutečnost, že migranti se do oblasti začali navracet, nicméně již ne v tak velkých počtech. Na podzim 2017 jich v místě pobývalo přibližně do 700. Přičemž Francie tentokráte už zpočátku podnikala kroky odvracející možnost toho, že by v místě znovu vznikl tábor s několika tisíci lidmi. Příchozím bývá nabídnuto začlenní do jednoho ze dvou středisek pro přijímání migrantů, která slouží jakožto odrazový bod pro nasměrování a pomoci při další cestě, která směřuje například do jednoho ze středisek pro žadatele o azyl2 0 . Problém však spočívá v tom, že cílem většiny migrantů je dostat se do Velké Británie, a nikoliv zůstat ve CAES - Centres ďaccueil et ďexamen de situation 41 7. DŽUNGLE v CALAIS A SOUČASNÁ SITUACE Francii. V kombinaci s touto skutečností také panuje mezi migranty obava, že i kdyby se do střediska zapojili, byla by šance na následné získání azylu ve Francii mizivá (Mareschal 2017). Argument o opakování scénáře Džungle se zakládá především na předchozích zkušenostech, kdy bylo nějaké z existujících migračních center v místě rozpuštěno, nicméně i přesto se za nějakou dobu proces vytvoření kolonie znovu opakoval. Na druhou stranu, vzhledem k propracovanému systému francouzských CAO center a úzké spolupráci Francie a Velké Británie, je situace druhé Džungle v Calais odlišná od těch předchozích, což značí vyšší pravděpodobnost pozitivního trendu (Scholfield 2016). Jak již však bylo uvedeno v analýze sekuritizačního procesu, tato centra se stala podle veřejného mínění poměrně kontroverzními. Je třeba vzít v úvahu také další faktory, které se v rámci uvažování o možné rekurenci kempu objevují. Především pak možný výstup Británie z Evropské unie, který by situaci mohl v jistém slova smyslu paradoxně pomoci. A to především z toho důvodu, že počet pokusů o ilegální přechod do Británie se v souvislosti s vidinou nadcházejícího Brexitu zvýšil. To zapříčiňuje především fakt, že se migranti bojí ztížení přechodu poté, co Británie z evropských struktur vystoupí. Informaci šíří dokonce i samotné převaděčské gangy (Sage 2018). Nicméně, i přes možný odchod Velké Británie ze struktur Evropské unie, je podle mnohých výrazná změna v organizaci hraničního přechodu v Calais málo pravděpodobná. Hlavním argumentem pro toto tvrzení je především fakt, že například Toquet Treaty, která je klíčovým dokumentem v případě francouzsko-britských pohraničních kontrol, je pouze smlouvou mezi těmito dvěmi státy, tudíž by na ni otázka Brexitu neměla mít větší vliv (BBC 2016e). 42 7. DŽUNGLE v CALAIS A SOUČASNÁ SITUACE Nenápadným východiskem pro odvrácení možnosti znovuobjevení se Džungle se podle autorky může jevit koncept takzvaných francouzských hotspotů pro azylové žádosti do Velké Británie. Myšlenka, že by migranti, pro které je Francie pouze tranzitní zemí na cestě do Británie, mohli o britský azyl žádat již na území Francie, se objevila v srpnu 2016, Velkou Británií však byla ostře zamítnuta (BBC 2016d). Podle autorky této práce by však tímto krokem mohlo dojít k tomu, že by byl odlehčen klíčový uzel v Calais, což by ve značné míře mohlo zamezit vybudování další Džungle, přičemž by tento krok mohl vést k významné eliminaci pokusů o ilegální přechod přes kanál La Manche. 43 8. ZÁVĚR 8. Závěr Předložená práce, která se zabývala bezpečnostními aspekty v případové studii kontroverzního migračního tábora Džungle v Calais na severním pobřeží Francie, si kladla za úkol zodpovědět na klíčovou otázku - Jakým způsobem byla druhá Džungle v Calais sekuritizována? Ve vedlejší výzkumné otázce si autorka kladla za cíl stanovit Jaká bezpečnostní rizika vyplývala z existence kolonie Džungle v Calais? Hlavní výzkumná otázka směřovala na sekuritizaci situace v Džungli v Calais. Po předložené sekuritizační analýze dospěla autorka k názoru, že aktéři sekuritizace se tématikou poměrně intenzivně zaobírali a již takřka ze začátku jí přisuzovaly charakter existenční hrozby. Debata, která vykreslovala Džungli jako hrozbu měla velmi rychlý nástup. Druhým faktorem pro artikulaci Džungle jakožto hrozby byla také předchozí negativní zkušenost oblasti s podobnými tábory v minulosti. Francie učinila několik kroků k zabezpečení tamní situace. Po několika dílčích opatřeních, jakými byla například stavba oplocení, či zřízeníí centra Julese Ferryho se však vzhledem k masivnímu nárůstu obyvatel kolonie a stupňujícím se problémům zasahujícím do chodu důležitého přepravního uzlu, rozhodla Francie pro kompletní demolici kolonie, a to i přes výraznou finanční účast Velké Británie. Obyvatelé kempu byli následně po jeho rozpuštění přesunuti do přijímacích center rozmístěných napříč Francií. Autorka v práci poukázala na opatření, které Francie společně s Velkou Británií učinila. Jak lze vidět z předložených průzkumů veřejného mínění, byla plánovaná opatření pro zabezpečení referenčního objektu, respektive eliminaci možných rizik plynoucích z existence kempu, veřejností akceptována. 44 8. ZÁVĚR Z tohoto zjištění autorka vyvozuje, že zmíněná opatření byla vzhledem k situaci adekvátní a veskrze účinná. Z hlediska aplikace případu nejnovější Džungle vCalais na sekuritizační koncept Kodaňské školy, lze vyvodit následující. Podle autorů Kodaňské školy lze o bezpečnostním problému mluvit tehdy, pokud je argumentováno, že „je významnější než jiná témata, a měla by mu proto být přiznána absolutní priorita." (Buzan a spol. 2005: 35). Především vzhledem krekurenci stejného modelu tábora, jaký se v totožné lokalitě objevil již v minulosti, jde vidět, že sekuritizační aktéři již tématiku Džungle přenesli do radikálnější roviny debaty již prakticky z počátku její expanze. Toto zjištění lze podpořit argumentem, že období nej markantnějšího růstu tábora se prakticky shoduje s body největší expanze migrační krize v Evropě. Tento fakt měl podle autorčina zjištění výrazný dopad na trend debaty směřující k sekuritizační rétorice tématu. Fáze mimořádných opatření ve smyslu Kodaňské školy, tedy jakési „porušení normálních pravidel politické hry" (Tamtéž: 35) byla ve sledovaném případě naplněna hned ze dvou úhlů pohledu. Jednak bylo zjištěno, že sekuritizační aktéři užili jednak prostředků spadajících do kategorie omezení práv, což lze vidět například na zmíněném zákazu vstupu právních poradců na inkriminovanou oblast v době demolice tábora. Další z kategorií mimořádných opatření, která byla užita lze nazvat fyzickými, a to ve smyslu hmatatelných zábran a preventivních opatření vedoucí k eliminaci rizik směřujících směrem od tábora jako takového k vnějšímu světu. Takovými se ukázaly být například oplocení, či nasazení většího počtu příslušníků bezpečnostních slo­ žek. Posledním krokem sekuritizace, potažmo indikátorem úspěšnosti sekuritizační ho procesu jako takového je akceptace postupu veřejnosti. Kodaňská 45 8. ZÁVĚR škola úspěšnost procesu hodnotí na základě toho, zda „se aktér sekuritizace dokáže tvrzením o prioritě a naléhavosti existenční hrozby osvobodit od jinak závazných pravidel a procedur" (Tamtéž: 35). Autorka z předložené analýzy vyvozuje, že sekuritizační proces byl, také vzhledem k veskrze pozitivnímu přijetí opatření, úspěšný. V kapitole o reálných problémech Džungle v Calais, ke kterým se váže otázka vedlejší, autorka analyzovala bezpečnostní rizika související s existencí této kolonie. Předložila analýzu několika problémů, a to jak z pohledu migrantů z Džungle, tak ze strany jejího okolí. Autorka tak poukázala na obě strany problematiky, a vyvozuje ze zjištěných faktů, že jedno z hlavních úskalí, které z těchto problémů lze vyvodit je to, že se Velká Británie s Francií neshodly ve zřízení zmíněných hotspotů pro žádosti o britský azyl na území Francie. Ty by pravděpodobně snížily počet migrantů riskujících ilegální cestu do Británie a zamezily by tak vzniku řadě bezpečnostních rizik počínaje problémy s expanzí převaděčských aktivit, konče riziky plynoucí pro projíždějící řidiče. 46 9. Seznam zdrojů a literatury 9.1. Literatura Balzacq, Thierry. 2011. Securitization Theory: How security problems emerge and dissolve. London: Taylor & Francis Ltd. ISBN: 9780415556286. Buonanno, Laurie. 2017. „The European Migration Crisis" In: Desmond Dinan, Neill Nugent, William E. Paterson. 2017. The European Union in Crisis. London: Red Globe Press. Buzan, Barry and Weaver, Ole and De Wilde Jaap. 2005. Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. ISBN: 80-903333-6-2. Creswell, John. 1998. In: Hendl, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. ISBN: 80-7367-4858. Drulákakol. 2008. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál. ISBN: 978-80-7367-385-7. Eichler, Jan. 2010. „Bezpečnostní hrozby a bezpečnostní rizika. In: Balabán, Miloš, a Duchek, Jan a Stejskal, Libor. 2010. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum. ISBN: 9788024618630. Huysmans, Jef. 2006. The Politics ofInsecurity: Fear, Migration and Asylum in the EU. London: Routledge. Ibrahim, Yasmine and Howarth, Anita. 2018. Calais and its Border Politics: From Control to Demolition. New York: Routledge. ISBN: 978-1138049161. O'Neil, Maggie. 2010. Asylum, migration and community. Bristol: Policy Press. ISBN: 978-1847422224. 47 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY Stejskal, Libor. 2010. „Bezpečnost, její koncept a souvislosti" In: Balabán, Miloš, a Duchek, Jan a Stejskal, Libor. 2010. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum. ISBN 9788024618630. Waisová, Šárka. 2009. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN: 978-80-7380-194-6. Wheeler, Rachel and Feldman, Rayah. 2011. Migration and Social Protection: Claiming Social Rights Beyond Borders. New York: Palgrave MacMillan. ISBN: 978-1- 349-31915-2. 9. 2. Internetové zdroje BBC. 2018. „Serving soldier ,part of Calais Jungle smuggling ring'" bbc.com. 15th October 2018 (https://www.bbc.com/news/uk-england-kent-45867788). BBC. 2016a. „Calais migrants: Hundreds moved from Jungle' camp'" Bbc.com. 24th October 2016 (https://www.bbc.com/news/world-europe-37745386). BBC. 2016b. „EU migrants: Calais Jungle protest causes huge disruption" Bbc.com. 5th September 2016 (https://www.bbc.com/news/world-europe-37273020). BBC. 2016c. „Calais migrants: Work begins on UK-funded border wall" Bbc.com. 20th September 2016 (https://www.bbc.com/news/uk-37421525). BBC. 2016d. „Calais chief wants new migrant border deal with UK" Bbc.com. 29th August 2016 (https://www.bbc.com/news/world-europe-37211267). BBC. 2016e. „EU referendum: PM denies Calais Jungle' scaremongering claim" Bbc.com. 8th February 2016 (https://www.bbc.com/news/uk-politics-eu-referen- dum-35519210). 48 BBC. 2015a. „Calais migrants seek to exploit port strike" Bbc.com. 23rd June 2015 (https://www.bbc.com/news/world-europe-33240475). BBC. 2015b. „Calais migrants: UK to create lorry ,secure zone'" Bbc-com. 14th July 2015 (https://www.bbc.com/news/uk-33525242). Bouhenia Malika. a kol. 2017. Quantitative survey on health and violence endured by refugees during their journey and in Calais, France" International Health 9, no. 6. 335-342. DOI: https://doi.org/10.1093/inthealth/ihx040. Boittiaux, Pascaline. 2016. „La fin de la Jungle de Calais?" fr.statista.com. 24th October 2016 (https://fr.statista.com/infographie/6369/la-fin-de-la-%2522jun- gle%2522-de-calais/). Bulman, May. 2017. „Marine Le Pen blocked from entering refugee camp" Independent.co.uk. 25th January 2017 (https://www.independent.co.uk/news/world/eu- rope/marine-le-pen-fn-refugee-camp-block-enter-north-france-front-national-far- right-migrant-camp-grande-a7545136.html). Bulman, May. 2016. „Human rights lawyers blocked from entering Calais Jungle during demolition under State of Emergency ban" Independent.co.uk. 20th October 2016 (https://www.independent.co.uk/news/world/europe/human-rights-lawyers- blocked-calais-jungle-demolition-refugees-state-emergency-french-authorities- a7386031.html). Buonfino, Alessandra. 2004. „Between unity and plurality: the politicization and securitization of the discourse of immigration in Europe" New Political Science 26, no. 1. 23-49. DOI: https://doi.org/10.1080/0739314042000185111. Calaidipedia. (http://www.calaidipedia.co.uk/index). Calais Migrant Solidarity. 2015. „Jules Ferry Centre: Another step towards segregation" Calaismigrantsolidarity.com. 29th January 49 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY (https://calaismigrantsolidarity.wordpress.com/2015/01/29/jules-ferry-centre-ano- ther-steps-towards-segregation-le-centre-jules-ferry-un-autre-pas-vers-la-segrega- tion/). Calais Research. 2016. Companies Profiles, (https://calaisresearch.noblogs.org/files/2016/10/Profiles-Companies-EDIT-1 .pdf). Chazan, David. 2016. „Calais protests: Lorry drivers begin blocking roads amid anger over violent tactics of migrants trying to reach UK" Telegraph.co.uk. 5th September 2016. (https://www.telegraph.co.uk/news/2016/09/04/calais-migrants-ur- ged-to-stay-in-jungle-during-port-blockade/). Chazan, David. 2014a. „Calais migrants ,becoming more violent' in attempts to reach Britain" Telegraph.co.uk. 12th September 2014. (https://www.tele- graph.co.uli/news/worldnews/europe/france/11092376/Calais-migrants-becoming- more-violent-in-attempts-to-reach-Britain.html). Chazan, David. 2014b. „France proposes to bar ,undesireable Eu migrants on terror grounds" Telegraph.co.uk. 20th October 2014 (https://www.tele- graph.co.uk/news/worldnews/europe/france/11174598/France-proposes-to-bar-un- desirable-EU-migrants-on-terror-grounds.html")Chen, Sanschan and Corben, Scott. 2016. Timeline: The Calais ,Jungle' migrant camp, (http://news.trust.org/item/20161024114942-6tluq/). CFDA. 2008. La loi des jungles: La situation des exiles sur le littoral de la Manche et de la Mer du Nord. Septembre 2008. (http://cfda.rezo.net/down- load/La%201oi%20de%201a%20jungle_12-09-2008.pdf). CPMR. 2019. Calais-Dover: A strategic transportation link for Europe. (https://cpmr-intermed.org/maritime/calais-dover-a-strategic-transportation-link- for-europe/320/). 50 Da Silva, Amanda. 2017. „Europe, Migration and the New Politics of (In)Security: The Borders of Nord-Pas-de-Calais: Camps, Actors and Inseurity" newinsecurities.org. 28th March 2017. (https://newinsecurities.org/2017/03/28/the-borders-of- nord-pas-de-calais-camps-actors-and-insecurity/). Dearden, Lizzie. 2016. „Police arrest far-right activists as protesters block bridges with burning tyres to stop refugees entering Calais" Independent.com. 12th March 2016. (https://www.independent.co.uk/news/world/europe/police-arrest-far-right- activists-as-protesters-block-bridges-with-burning-tyres-to-stop-refugees- a6927351.html). ECRE. 2015. Asylum Information Database. Country Report: France. ECRE. 2016. Asylum Information Database. Country Report: France. (https://www.asylumineurope.org/sites/default/files/report-download/aida_fr_2016update .pdf). Embassy of France in London. 2016. „France and UK issue joint statement on Calais" uk.ambafrance.org. 11th October 2016 (https://uk.ambafrance.org/France- and-UK-issue-joint-statement-on-Calais). Embassy of France in London. 2014. „France and UK agree steps to combat illegal migration" uk.ambafrance.org. 20th September 2014 (https://uk.am- bafrance.org/France-and-UK-agree-steps-to). Embury-Dennis, Tom. 2018. „Brexit could trigger 15-mile queues and make it easier for illegal migrants to enter UK, deputy Calais mayor says" Independent.co.uk. 21st February 2018 (https://www.independent.co.uk/news/uk/politics/brexit-illegal-mi- grants-uk-entry-easier-calais-queues-customs-union-philippe-mignonet- a8220991.html). EMSC. 2016. „European Migrant Smuggling Centre" europol.europa.eu (https://www.europol.europa.eu/about-europol/european-migrant-smuggling-cen- tre-emsc). 51 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY EPRS. 2019. Ten issues to watch in 2019. Brussels: European Union. (http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2019/630352/EPRS IDA(2019)630352 EN.pdf). ER a REU 2019. „Migrační politika EU" consilium.europa.eu (https://www.consi- lium.europa.eu/cs/policies/migratory-pressures/). European Commission. 2018. Report on the EU Mutual Learning Programme in Gender Equality: Combattiong trafficking women and girlsfor the purpose ofsexual exploitation.. 30th October 2018. (https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/aid_de- velopment_cooperation_fundamental_rights/summary_report_es_octo- ber2018_en_0.pdf). European Commission. 2016. Proposalfor regulation of the European Parliament and ofthe Council. Brussels, (https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/fi- les/what-we-do/policies/european-agenda-migration/proposal-implementation-pac- kage/docs/20160504/dublin_reform_proposal_en.pdf). European Commission. 2015. A European Agenda on Migration. Brussels. fhttps://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/eu- ropean-agenda-migration/background-information/docs/communica- tion_on_the_european_agenda_on_migration_en.pdf). European Council. 2018. „Remarks by President Donald Tusk on the European Council meetings of 28-29 June 2018" Consilium.europa.eu (https://www.consi- lium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/06/29/remarks-by-president-donald- tusk-on-the-european-council-meeting-of-28-june-2018/). Europol. 2013. „Successful Action against People Smuggling and Illegal Immigration" europol.europa.eu. 6th February 2013. (https://www.europol.europa.eu/ne- wsroom/news/successful-action-against-people-smuggling-illegal-immigration). 52 Europol-INTERPOL. 2016. Joint report on migrant smuggling networks. May 2016. (https://www.europol.europa.eu/newsroom/news/europol-and-interpol-issuecomprehensive-review-of-mi grant-smuggling-networks). Fitzgerald, Cormac. 2015. „Irish truck driver held at knifepoint by migrants in France" Independent.ie. 23rd July 2015 (https://www.independent.ie/irish- news/news/irish-truck-driver-held-at-knifepoint-by-migrants-in-france- 31398121.html). France3. 2014. „Calais: Lamaire UMP Natacha Bouchart souhaite l'ouverture d'un noveau centre pour les migrants" france3-regions.francetvinfo.fr. 22nd August (https://france3-regions.francetvinfo.fr/hauts-de-france/2014/08/22/calais-la-maire- ump-natacha-bouchart-souhaite-1-ouvertuře-d-un-nouveau-centre-pour-les-mi- grants-535990.html). Frank Libor. 2006. Sekuritizace bezpečnostních hrozeb v české společnosti. Science and Military 2, no. 26. 13-18. (http://sm.aos.sk/images/dokumenty/archiv_ci- sel/2_2006/3.pdf). Generation Identitaire (https://generationidentitaire.org/). Government UK. 2018. „Joint UK-France centre opens in Calais to tackle criminality at border" Gov.uk. 27th November 2018 (https://www.gov.uk/govern- ment/news/joint-uk-france-centre-opens-in-calais-to-tackle-criminality-at-border). Government UK. 2016. „Statement on Calais" Gov.uk.. 24th October 2016 (https://www.gov.uk/goverment/speeches/statement-on-calais). Government UK. 2014. „Secure your vehicle to help stop illegal immigration." Gov.uk.. 7th February 2014 (https://www.gov.uk/guidance/secure-your-vehicle-to- help-stop-illegal-immigration#if-someone-hides-in-your-vehicle). Harker, Joseph. 2016. „Stop calling the Calais refugee camp the 'Jungle'" theguardian.com. 7th March 2016. 53 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY (https://www.theguardian.com/co fugee­camp­jungle­migrants­dehumanising­scare­stories). Harley, Nicola. 2014. „UK's £12m pledge to tackle illegal immigrants" Telegraph.co.uk. 20th September 2014. (https://www.tele­ graph.co.uk/news/11110831/UKs­12m­pledge­to­tackle­illegal­immigrants.html). Help Refugees, (https://helprefugees.org/volunteer/calais/). Henley, Jon. 2018. „What is the current state of the migration crisis in Europe?" Theguardian.com. 21st November 2018. (https://www.theguar­ dian.com/world/2018/jun/15/what­current­scale­migration­crisis­europe­future­ outlook). Home Affairs Committee. 2015. The work od the Immigration Directoates: Calai s (HC902). ISBN: 9780215084606. HRW. 2017. Like Living in Hell: Police Abuses Child and Adult Migrants in Calais. (https://www.hrw.org/sites/default/files/report_pdf/france0717_web_3.df). Huguen, Philippe. 2015. „Taking pictures in the Calais 'Jungle'" afp.com. 1st October 2015. (https://correspondent.afp.com/taking­pictures­calais­jungle). Huntley, David. 2019. „Car wash owner jailed for 10 years for smuggling migrants into UK from Calais Jungle" Gazettelive.co.uk. 2nd February 2019 (https://www.ga­ zettelive.co.uk/news/teesside­news/car­wash­owner­jailed­10­15769908). Ibrahim, Yasmin and Howarth, Anita. 2016. „Imaging the Jungles of Calais: Media Visuality and the Refugee Camp." Networking Knowledge: Journal of the MeCCSA Postgraduate Network 9, no. 4. 2­22. DOI: https://doi.org/10.31165/nk.2016.94.446. 54 IOM. 2019. „Key Migration Terms" iom.int (https://www.iom.int/key-migration- terms). Itv. 2015. „PM blames Calais crisis on ,swarm' of migrants" itv.com. 30th July 2015 (https://www.itv.com/news/update/2015-07-30/pm-a-swarm-of-migrants-want-to- come-to-britain/). Karolewski, Ireneus Pawel. 2018. „Europe's refugee and migrant crisis: Political responses to asymmetrical pressures" Politique Europeenne 2, no. 60. 98-132. DOI: 10.3917/poeu.060.0098. Kimberly, Clair. 2017. „Art-Making as Social Justice in Za'atari and Calais" A Journal of Social Justice 29, no. 1. 40-47. DOI: https://doi.org/10.1080/10402659.2017.1272301. Le defenseur des droits. 2015. Exiles et droitsfondamentaux: la situation sur le territoire de Calais, (https://www.ladocumentationfrancaise.fr/var/storage/rapports- publics/194000339.pdf). Legifrance. 2016. Avis de suivi sur la situation des migrant ä Calais et dans le Calaisis. 16th July 2016 (https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do7cid- Texte=JORFTEXT000032894616&categorieLien=id). Mareschal, Edouard. 2017. „Malgre le demantelement de lajungle, l'inexorable retour des migrants ä Calais" Lefigaro.fr. 7th Septembre 2017 (http://www.lefigaro.fr/actualite-france/2017/09/06/01016-20170906ARTFIGOO 145-malgre-le-de- mantelement-de-la-jungle-l-inexorable-retour-des-migrants-a-calais.php). Marquis, Camille. 2018. „France Approves Flawed Asylum and Immigration Law" Hrw.org. 4th August 2018 (https://www.hrw.org/news/2018/08/04/france-appro- ves-fiawed-asylum-and-immigration-law). 55 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY Messina, Anthony. 2014. „Securitizing Immigration in the Age of Terror" World Politics 66, no. 3. 530-559. DOI: 10.1017/S0043887114000148. Milmo, Cahal. 2014. „Special report: An immigration crisis on Britain's doorstep in Calais. Independent.co.uk. 15th February 2014 (https://www.indepen- dent.co.uk/news/world/europe/special-report-an-immigration-crisis-on-britain-s- doorstep-in-calais-9129630.html). Ministere de l'lnterieur. 2017. „Action de l'Etat ä Calais et dans le Dunkerquois" Interieur.gouv.fr. 23rd Octobre 2017 (https://www.interieur.gouv.fr/Archives/Ar- chives-ministre-de-l-Interieur/Archives-Gerard-Collomb-mai-2017-octobre- 2018/Communiques-du-ministre/Action-de-l-Etat-a-Calais-et-dans-le-Dun- kerquois). Ministere de L'lnterieur. 2016. „Situation migratoire ä Calais" Interieur.gouv.fr. 2nd Septembre 2016 (https://www.interieur.gouv.fr/Archives/Archives-des-actuali- tes/2016-Actualites/Situation-migratoire-a-Calais). Ministere de l'lnterieur et Ministere de l'lnterieur du Royaume-Uni. 2015. Managing migratoryflowsin Calais: Joint Ministerial declaration on UK/French co-operation. 20th August 2015 (https://assets.publishing.service.gov.uk/govern- ment/uploads/system/uploads/attachment_data/file/455162/Joint_declaration_20_August_2015 .pdf) Ministere de L'lnterieur. 2014. „Entretien de Berndard Cazeneuve pour le quotidien ,La Voix du Nord' du 23 octobre 2014" Interieur.gouv.fr. 23rd Octobre 2014 (https://www.interieur.gouv.fr/fr/Archives/Archives-ministre-de-l-Interieur/Ar- chives-Bernard-Cazeneuve-avril-2014-decembre-2016/Interventions-du-minis- tre/Entretien-de-Bernard-Cazeneuve-pour-le-quotidien-La-Voix-du-Nord-du-23- octobre-2014). 56 Ministerstvo zahraničních věcí. 1993. Sdělení ministerstva zahraničních věcí č. 2018/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků. Praha: MZV. Mould Oli. 2017. „The Calais Jungle: A slum of London's making" City 21, no. 3- 4. 388-404. DOI: https://doi.org/10.1080/13604813.2017.1325231. Mullholland, Rory. 2015. „Calais opens first migrant camp since Sangatte closed" Telegraph.co.uk. 15th January (https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/eu- rope/france/11348493/Calais-opens-first-migrant-camp-since-Sangatte-clo- sed.html). OFII. 2016. Rapport ďactivité 2015. (https://www.ladocumentationfrancaise.fr/rap- ports-publics/184000755-office-francais-de-l-immigration-et-de-l-integration-rap- port-d-activite-2015). OHCHR. 2018. Principles and Guidelines supported by practical guidance on the human rights protection of migrants in vulnerable situations. (https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Migration/PrinciplesAndGuideli- nes.pdf). OHCHR. 1990. UN Basic Principles on the Use ofForce and Firearms by Law Enforcement. (http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/UseOfForceAnd- Firearms.aspx). Port Bolougne Calais. 2016a „The port of Bolougne Calais optimises the reception of lorries" portbolougnecalais.fr. 9th August 2016 (https://www.portboulogne- calais.fr/en/the-port-of-boulogne-calais-optimises-the-reception-of-lorries). Port Bolougne Calais. 2016b. „Security fully recovered at the port of Calais 1 month after dismantling of the Jungle'" Portbolougnecalais.fr. 22nd November 2016 (https://www.portboulognecalais.fr/en/version-en-de-la-page-port-de-calais-la- securite-restauree-l-mois-apres-le-demantelement-de-la-jungle). 57 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY Rahman - Jones, Imran. 2016. „The history of the Calais 'Jungle' camp and how it's changed since 1999" bbc.co.uk. 24th October 2016 (http://www.bbc.co.uk/ne- wsbeat/article/37750368/the-history-of-the-calais-jungle-camp-and-how-its-chan- ged-since-1999). Randolph, Eric. 2016. „Abanoned to anarchy in Calais" qfp.com. 3rd February 2016. (https://correspondent.afp.com/abandoned-anarchy-calais). Sage, Adam. 2018. „Surge in migrants trying to reach Britain before Brexit" Thetimes.co.uk. 22nd November 2018 (https://www.thetimes.co.uk/article/surge-in-mi- grants-trying-to-reach-britain-before-brexit-s2qjfspk6). Salter. 2008. securitization and desecuritization. A dramaturgical analysis of the Canadian Air Transport Security Authority " Journal ofInternational Relations and Development 11, no. 4. 321-49. DOI: 10.1057/jird.2008.20. Scholfield, Hugh. 2016. „What next after the Jungle?" Bbc.com. 24th October 2016 (https://www.bbc.com/news/world-europe-37731180). Senat. 2016. Rapport d"informations sur les migrants (http://www.senat.fr/rap/rl5- 795M5-7951.pdf). Skleparis, Dimitrios. 2011. Paper."Studying the migration nexus in Europe Towards which End of the Nexus." 12th Annual Conference, 30 June - 1 July 2011. Universiry of Surrey: Guildford. Sparks, Ian. 2015. „Calais is the most Rght wing town in France: Marine Le Pen's National Front score massive 49 per cent votes in the home of the Jungle" dailymail, co.uk. 9th December 2015 (https://www.dailymail.co.uk/news/article- 3353002/Calais-Right-wing-town-France-Marine-Le-Pen-s-National-score-mas- sive-49-cent-votes-home-Jungle.html#ixzz3tulj8LcJ). 58 Statista. 2016a. „Opinion des Francais sur la reparation des migrants dans les regions de France 2016" Fr.statista.com (https://fr.statista.com/statistiques/612079/migrant- opinion-francais-demantelement-jungle-Calais/). Statista. 2016b. „Avis des Francais sur les manifestations anti-centres d'accueil pour migrants 2016" Fr.statista.com (https://fr.statista.com/statistiques/617717/opinion- francais-sur-manifestation-d-opposition-creation-centre-accueil-migrant-france/). Suner, Rebecca. 2014. „France's Far-Right Want Rid of Calais' UK-Bound Migrants" vice.com. 8th September (https://www.vice.com/en_uk/article/nnq9zx/mi- grants-far-right-calais-283). The Irish Times. 2015. „Channel Tunnel traffic halted due to France protests" Theirishtimes.com. 23rd June 2015 (https://www.irishtimes.com/news/world/eu- rope/channel-tunnel-traffic-halted-due-to-france-protests-1.2260090). UN. 2003. The Challenge of Slums: Global Report on Human Settlements. London: Earthscan Publications Ltd. ISBN: 978-1-84407-037-4. UN. 2000a. Protocol against the smuggling ofmigrants by land, sea and ait, supplementing the United Nations convention against transnational organized crime. New York, (https://www.unodc.org/documents/middleeastandnorthafrica/smuggling-mi- grants/SoM_Protocol_English.pdf). UN. 2000b. Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons Especially Women and Children, suppleenting the UN Convention against Transnational Organized Crime. New York. (https://www.ohchr.org/Documents/ProfessionalInte- rest/ProtocolonTrafficking.pdf). UNHCR. 2006. UNHCR Master Glossary of Terms (https://www.refworld.org/docid/42ce7d444.html unhcr 2006). Volk, Sabine Dorothea. 2017. „Refugee Encampments in Calais: Betweeen Jungle and City." Eikasia, no. 77. 307-326 (http://revistadefilosofia.com/77-14.pdf). 59 9. SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY Willsher, Kim. 2016. „Protesters close Calais over refugee crisis: ,We are not racist but we see no solution'" Theguardian.com. 6th Septembre (https://www.theguar- dian.com/world/2016/sep/05/calais-residents-protest-jungle-refugee-camp-not-ra- cist-problem-getting-worse). 60