21 05 2014 textfield Datum 10 textfield cil_prace {Cíl práce: zjištění aktuálního stavu pohybové aktivity ve vybraném regionu ČR a jeho analýza.} textarea Oficiální zadání fakulta textfield 1451 Fakulta sportovních studií jmeno_studenta Arnošt Dubový textfield Jméno studenta nazev_prace Pohybová aktivita obyvatelstva ve vybraných regionech České republiky textfield Název práce oponent Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D. textfield Oponent pracoviste Oddělení sportů v přírodě textfield Pracoviště studium 568483 textfield Studium vedouci Mgr. Eduard Hrazdíra textfield Vedoucí adekvatnost_metod C textfield Adekvátnost použitých metod 5 kvalita_analyzi F textfield Kvalita analýzy výsledků vzhledem k tématu 6 literatura E textfield Práce s literaturou 4 logika_prace A textfield Logická stavba práce 3 splneni_cile C textfield Splnění cíle práce 2 stylistika D textfield Formální a stylistická úroveň práce 8 vyznam_vysledku D textfield Využitelnost výsledků práce pro obor 7 zavaznost_aktualnost C textfield Závažnost tématu, aktuálnost, originalita 1 oponentka textfield Hodnotil fsps_opo_mgr Fakulta sportovních studií navrhovana_klasifikace D textfield Navrhovaná klasifikace otazky_k_obhajobe 1. Vysvětlete proč jste na str. 23 uvedl tvrzení, že u běhu a turistiky není riziko zranění.  2. Uveďte, jak jste kategorizoval jednotlivé druhy pohybových aktivit. 3. Jaké druhy pohybových aktivit jsou pro seniory vhodné a které by doporučovány být neměly. Svá tvrzení vysvětlete.   textarea Otázky k obhajobě pripominky Předložená bakalářská práce, vypracovaná na 42 stranách svým rozsahem odpovídá požadavkům, které jsou kladeny na tento typ práce. Student zpracovává problematiku pohybové aktivity obyvatelstva ve vybraném regionu. Téma práce koresponduje se studovaným oborem posluchače.  V úvodní části pomocí metody teoretického zkoumání student za pomoci  spektra především domácích zdrojů prostudované literatury hledá podněty pro svá zkoumání, základy obecných hledisek na průběh potenciálu k pohybové aktivitě a jeho dynamicky se měnících podmínkách v průběhu života, věnuje se problematice zdraví s akcentem na obezitu a stáří.  Vlastní empirická část práce se věnuje provedeném dotazníkovému šetření, které zkoumalo pohybovou aktivitu seniorů v okrese Brno - město. Student při zpracování práce použil anketního dotazníku, který byl vytvořen na FSpS. Zkoumaný soubor pro zpracování práce činil 209 správně vyplněných dotazníků. Student si pro svá zkoumání určit 3 výzkumné otázky. Jedna z nich se věnuje četnosti pohybové aktivity, druhá časové dotaci pohybové aktivity a třetí souvislosti pohybové aktivity a problémům s pohybovou aktivitou. Z dotazníkového šetření tak student vyhodnotil pouze 4 otázky. Ve všech výsledcích student uvádí pouze četnosti bez souvislostí nebo provázání s ostatními poznatky z dotazníkového šetření. Zejména ve výzkumné otázce č. 3 tak sice zjistíme z předložených výsledků jaká je četnost bolestí kloubů, nicméně otázka souvislosti s prováděnou pohybovou aktivitou zůstává nezodpovězena.  Student tedy nevyužil možnosti srovnání úrovně jednotlivých benefitů pohybové aktivity s ukazateli zdraví populace 60+. V práci postrádám i srovnání, vzhledem k tomu, že podobné práce se stejnou metodikou na FSpS již vznikly a zkoumaly i jiné regiony ČR, nebyly v práci využity. Zejména se jedná o problematiku dostupnosti péče a možnosti sportovního vyžití ve městech vs. venkovských oblastech, způsob dojíždění do zaměstnání i zaměstnání jako takové, především podíl fyzicky aktivního zaměstnání, které je ve větší míře očekáváno u venkovského obyvatelstva. Do zdraví populace seniorů vstupuje mnoho proměnných, které student nezohlednil. Zároveň nevidím důvod, proč student neuvedl všechny výsledky šetření, tedy např. rizikové chování jedinců v případě kouření a požívání alkoholu, které dotazník obsahuje.  V kontextu těchto souvislostí je podivuhodné, že se ve výsledcích četností pohybových aktivit u 127 respondentů jejich výběr zúžil na pět resp. sedm činností, přičemž není jasné, zda byly tyto činnosti hlavní nebo jediné provozované. Jelikož lze předpokládat, že u pohybově aktivních jedinců není jedna činnost absolutně dominantní. Výsledky také bohužel neberou v potaz sociodemografický status a jeho vliv na pohybovou aktivitu starších občanů ( viz např šetření Wasiluk, A., & Saczuk, J. (2013)) kde se ukazuje např. rodinný stav jako zásadní pro výskyt provozování pohybových aktivit u seniorek.  Pohybová aktivita není nikde v práci definována, nevím, o jakou časovou dotaci se v případě "tvrzení" o pohybové aktivitě jedná. V případě respondentů to tedy může být součet kroků do obchodu na rohu ulice v městském prostředí, ale i cílené sportování v příměstském lese ve sportovním oděvu.  Budeme - li rozebírat výzkumnou otázku č. 1, tak nejčastěji  provozovanou pohybovou aktivitou u seniorů z okresu Brno - město je chůze/procházka/běh. Rozdíl mezi chůzí a během je přitom z hlediska intenzity zásadní. Odpověď je tedy velmi široká, můžeme se na jednu stranu domnívat, že skupina takto odpovídajících respondentů běhá 3x týdně 60 minut (což by byl famózní výsledek) nebo chodí 100m denně za nákupem ve městě, což už tak příznivé pro zdraví není. Přičemž tvrzení, že u běhu/chůze/turistiky není nebezpečí zranění (str. 23) je poněkud diskutabilní.  U odpovědi lyžování není specifikováno, zda se jedná o sjezdové nebo běžecké. Při zohlednění efektu obou rozdílných disciplín na funkční zapojení jednotlivých segmentů těla i fyziologické parametry provozování. Dále vidím jako problematické vytvoření nesourodé kategorie sportovních odvětví atletika + rybaření+ in line brusle. Zjištění, že ve věkové kategorii 60+ je výběr sportovních disciplín u 127 respondentů pestrý je logickým vyvozením různorodosti zájmů a příležitostí v městském prostředí. Mělo by smysl porovnat toto zjištění s regionem bez tak propracované nabídky sportovního vyžití (např. venkovské oblasti jako Jesenicko, Vysočina apod.).  Výzkumná otázka č. 2 ukazuje na aktivní seniorskou populaci, 37,8% populace seniorů okresu denně stráví chůzí více jak 120 minut. chybí však srovnání s dalšími studiemi, které by určily, jak moc se tato aktivita odlišuje od jiných regionů nebo jiné populace např. z hlediska věku. Doporučuji konfrontovat s výstupy jiných atorů, např. Aoyagi, Y., Park, H., Park, S., & Shephard, R. J. (2010).  Výzkumná otázka č.3 se zabývá možnostmi ovlivnění vzniklých problémů pohybového aparátu prostřednictvím pohybové aktivity. Ve výsledcích se objevuje pouze četnost výskytu bolestí zad a kloubů bez ohledu na hmotnost, stupeň obezity, pohybovou aktivitu či inaktivitu jedince, což považuji za nedostatečné. Ačkoliv student ve vyhodnocení hovoří o "nápor na klouby" a obezitě, index obezity nebo hmotnost zkoumaných jedinců neuvádí.  Z gramatického a formálního hlediska v práci vidím problém špatné formulace některých obratů, např. str. 20 "Z tohoto počtu dotazníků bylo 55% ženského pohlaví". Obrázky jsou nazvány grafy, nemají odkaz v textu, podobně jako tabulky.  textarea Konkrétní připomínky k práci vysledek doporučuji k obhajobě textarea Výsledek 9 zaver textarea Závěr B