M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A F A K U L T A S O C I Á L N Í C H S T U D I Í Konstrukce identity fanouška BTS v československém prostředí Diplomová práce BC. KATEŘINA PARAIOVÁ Vedoucí práce: Mgr. Iveta Jansová, Ph.D. Katedra mediálních studií a žurnalistiky Program Mediální studia a žurnalistika Brno 2021 MUNI F S S KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Vedoucí práce: Rok: Počet stran: Klíčová slova: Bc. Kateřina Paraiová Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita Katedra mediálních studií a žurnalistiky Konstrukce identity fanouška BTS v československém prostředí Mediální studia a žurnalistika Mgr. Iveta Jansová, Ph.D. 2021 133 identita, fanoušek, fanouškovství, participativní kultura, mediální studia, K-Pop, BTS, fenomenologická analýza 2 KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Bibliographic record Author: Be. Kateřina Paraiová Faculty of Social Studies Masaryk University Department of Media Studies and Journalism Title of Thesis: Identity framework of BTS fan in Czech and Slovak context Degree Programme: Media Studies and Journalism Supervisor: Mgr. Iveta Jansová, Ph.D. Year: 2021 Number of Pages: 133 Keywords: identity, fans, fan culture, media studies, participatory culture, K-Pop, BTS, phenomenological study 3 KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Anotace V této diplomové práci se zaměřuji na formování identity českých a slovenských fanoušků jihokorejské K-Popové skupiny BTS. Tato kvalitativní studie pomocí fenomenologické analýzy zkoumá, jakým způsobem se z obyčejných posluchačů stávají fanoušci BTS, a to skrze jejich vlastní pocity, vnímání a prožitky. Do studie bylo zapojeno 22 respondentek, až na dvě výjimky byly všechny ve věku 18 až 26 let. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů účastnice zodpovídají na otázky týkající se vlastní identity fanouška a zapojení ve fandomu. Studie nám ukazuje, jakým způsobem se utváří jejich identita fanouška, a to v souvislosti s např. jazykovou a kulturní bariérou, ale i v globálním fandomu ARMY. Tato diplomová práce taktéž přináší aktuální vhled fanouškovstvív době koronaviru, kdy se veškeré aktivity odehrávají online. 4 KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Abstract In this thesis, the main focus is on the identity framework of Czech and Slovak fans of the South Korean K-Pop group BTS. This qualitative study uses phenomenological analysis to examine how ordinary listeners become fans of BTS through their feelings, perceptions, and experiences. The study involved 22 respondents, all with two exceptions, all 18 to 26 years old. Through semi-structured interviews, participants answer questions about the fan's own identity and involvement in the fandom. The study shows us how their fan identity is formed, in connection with, for example, the language and cultural barrier, but also the global fandom, ARMY. This study also provides an up-to-date insight into fan culture in the time of coronavirus, when all activities take place online. 5 KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Konstrukce identity fanouška BTS v československém prostředí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v textu a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a litera­ tury. V Brně 12. května 2021 Bc. Kateřina Paraiová 7 KONSTRUKCE IDENTITY FANOUŠKA B T S V ČESKOSLOVENSKÉM PROSTŘEDÍ Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí Mgr. Ivetě Jansové, Ph.D. za její cenné rady, trpělivost, ochotu a celkově odborné vedení, které mi poskytla během zpracování této diplomové práce. Šablona DP 3.2.2-FSS [2021-04-29) © 2014, 2016, 2018-2021 Masarykova univerzita 9 O B S A H Obsah Seznam tabulek 13 Seznam pojmů a zkratek 14 1 Úvod 15 2 Teoretická stať 20 2.1 Literární rešerše 20 2.2 Definice Fanouška 22 2.3 Fanoušci, fandom a internet 25 2.4. Participativní kultura v kontextu hudebního fanouškovství 28 2.5. Sebeurčování fanouškovské identity 33 2.6. Kontextuální část - téma BTS 34 3 Metodologie 37 3.1 Výzkumný problém a cíl práce 37 3.2 Výzkumné otázky 38 3.3 Výzkumná strategie: Kvalitativní výzkum a fenomenologická analýza 40 3.4 Metoda polostrukturovaných rozhovorů 44 3.5 Výzkumný vzorek 47 3.6 Výběr aktérů 50 3.7 Sběr dat 51 3.8 Etické zásady kvalitativního výzkumu 56 3.9 Limity výzkumu 58 4 Analýza dat 63 4.1 Identita fanouška a její budování 64 4.1.1 Seznámení se s BTS a fanouškovská sebeidentifikace 64 4.1.2 YouTube a internacionální fanouškovská pomoc (kolektivní prožívání BTS identity] 71 11 O B S A H 4.1.3 BTS jako součást každodenního života 78 4.1.4 (Sebe)utváření fanouškovské identity - BTS nebo ARMY80 4.1.5 Aktivní versus pasivní role podporovatele BTS 85 4.1.6 Sebeprezentace fanouška BTS v Čechách (a na Slovensku) 92 4.2 Fandom BTS - A.R.M.Y 97 4.2.1 Fandom a toxicita A.R.M.Y 101 4.2.2 Československé A.R.M.Y. - fandom v srdci Evropy 103 5 Diskuse 107 6 Závěr 113 Použité zdroje 115 Příloha A Interview Guide (Osnova rozhovoru) 124 Příloha B Informovaný souhlas 127 Jmenný Rejstřík 129 Věcný Rejstřik 131 Počet slov: 25 553 12 S E Z N A M TABULEK Seznam tabulek Tabulka 1: Demografické údaje účastnic výzkumu 49 13 SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK Seznam pojmů a zkratek BTS - jihokorejská popova skupina, původní akronym pro Bangtan Sonyeondan, přeloženo jako Bullteproof Boy Scouts, nyní Beyond the Scene nebo Bangtan Boys ARMY/A.R.M.Y. - oficiální název komunity fanoušků BTS, jedná se o akronym Adorable Representative M.C. for Youth, používaná je verze s i bez teček 14 ÚVOD 1 Úvod Devadesát milionů je číslo, které celosvětově odpovídá počtu fanoušků korejské hudby, filmů a seriálů v roce 2019 (Kelley, 2019). Do povědomí širší veřejnosti se jihokorejská tvorba a zejména hudba dostaly v roce 2012 s písní Gangnam Style, která se stala hitem. Korejská popova tvorba, známější spíše pod zkratkou K-Pop, vznikla přibližně před 30 lety (Kim, 2018). Popularita písně otevřela dveře dalším jihokorejským umělcům jako jsou například BigBang, 2 n e l , Girls Generation, nicméně až s příchodem chlapecké skupiny BTS a jejich mezinárodního fandomu A.R.M.Y. se stal z termínu K-Pop celosvětově používaný pojem. Rostoucí popularita K-Popu a BTS pronikla také do tuzemského prostředí. Tato diplomová práce se snaží prozkoumat proces formování identity českého a slovenského fanouška jihokorejské popové skupiny BTS. Aby bylo možné popsat a analyzovat formování identity fanoušků BTS, je zapotřebí pomocí literární rešerše shromáždit a kriticky zhodnotit existující relevantní teorie a koncepty nejen z fanouškovských studií. Tato diplomová práce byla napsána za účelem dokončení magisterského studia. Výzkum přinese nové poznatky týkající se hudebních fanoušků K-Popu v československém prostředí. Zároveň přinese aktuální pohled do prožívání fanouškovství v globálním online fandomu a online fanouškovství vzhledem k stávající pandemické krizi týkající se Covid-19. K-Pop a jeho fanoušci se dostávají do popředí zájmů akademiků, vznikají diplomové práce a studie1 , které se týkají asijských komunit fanoušků, tato práce tedy může přinést odlišný pohled vzhledem k rozdílnosti kultur. Dalším 1 Mohd Jenol, N. A. B. (2020). K-Pop Fans' Identity and the Meaning Of Being a Fan a Bangun, C. R. (2019). Participatory Culture: A Study On Bangtan Boys Fandom In­ donesia. 15 ÚVOD faktorem je i osobní zájem autorky. Diplomovou práci píšu jako osoba interesována v BTS a jeho fandomu, osobním přínosem jsou tedy získaná data a samotná výzkumná činnost, která může vést k rozšíření zájmu o tematiku BTS a K-Popu v Čechách, poněvadž se zatím jedná o málo zkoumanou oblast. Většina lidí někomu nebo něčemu během svého života fandí a mnoho lidí je nadšeno i myšlenou na možná setkání se svými objekty zájmu (Duffet in Bennett & Booth, 2016, s. 17). Na začátku je důležité uvést, že K-Pop je produkt, jedná se o výstup jihokorejského kulturního průmyslu, jehož účelem je uspokojit spotřebitele. Nemá žádnou převažující kulturní, estetickou, politickou nebo filozofickou agendu, ani žádné ambice v tomto duchu. Téměř každý aspekt K-popu apeluje na jeho funkčnost a jeho cílem je uspokojit trh spíše než naplnit hluboké umělecké nebo politické zájmy (Lie, 2014, s. 140-141). Jako hotový produkt K-Popoví umělci často referováni jako idolové vykonávají to, co jim je zadáno, a to nejen v hudební tvorbě, ale ve stylu prezentování, mluvě a oblékání. Z tohoto důvodu se někteří kritici vysmívají účinkujícím K-popu jako robotům, protože se zdá, že jim chybí umělecká autonomie a osobní vůle (Lie, 2014, s. 141). K-pop jako průmysl je orientovaný na export, který transformuje surový talent a „produkuje umělce s atraktivními tvářemi a těly, kteří umí dobře zpívat a tancovat při bezproblémové a harmonické spolupráci" (Lie, 2014, s. 143). K-Pop umělci se také vyznačují vyšším interagováním s fanoušky (fan servisem). Agentury, jež mají umělce na starosti, kladou důraz na souvislé promo akce skrz sociální média, soutěže, živá vysílání, veřejná vystoupení a další (Tai, 2018). Skupina BTS byla vytvořena zábavním průmyslem s cílem uspokojit trh, nelze popřít, že BTS má komunitu fanoušků v řádech milionů, která se aktivně účastní společenského 16 ÚVOD dění je aktivní na sociálních sítích, a která organizovaně spolupracuje na zvyšování povědomí o BTS. Součástí výzkumného procesu bude zkoumání motivací, názorů, vnímání a chápání českých a slovenských fanoušků této jihokorejské skupiny, jejich počínání v komunitě fanoušků, fandomu ARMY. Fandom se stává nedílnou součástí moderního života, přímo ovlivňuje globální vzorce spotřeby, komunikace, identifikace a tvorby. Během posledních dekád taktéž došlo k proměně vnímání fanoušků, v dnešní době většina lidí ví, co si má představit pod pojmem fanoušek. Fandom jako místo, ve kterém lidé se společným zájmem vytvářejí komunitu, která se točí kolem sdíleného smyslu pro účel a používají k tomu soudobé komunikační a technologické nástroje (Hellekson, 2018, s. 74). Fandom nabízí okno do „zprostředkovaného světa v srdci naší sociální, politické a kulturní reality a identity" (Gray et al., 2007, s. 12). S využitím kvalitativních postupů shromáždím relevantní data a následně je podrobím fenomenologické analýze2 . Vzhledem ke kvalitativní povaze studie je důraz kladen na poznání a porozumění motivacím, vnímání, úvahám, jež provází respondentky v jejich proměně ve fanouška BTS skrze jejich vlastní zkušenosti. Relevantní data budou získána pomocí kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů, jejichž volná struktura umožňuje flexibilitu v dotazování, což vytváří otevřenější prostor k diskusí určitých témat (Mišovič, 2019, s. 80). Zde se zaměřím na sebevnímání, vlastní fanouškovskou identitu, vztah k interpretovi, fanouškovské praktiky, zároveň se u respondentů zaměřím i na jejich vlastní identifikaci, pozici a participaci ve fandomu BTS, ARMY. 2 Fenomenologická analýza se zaměřuje na individuální myšlení a vnímání určitých fenoménu jednotlivými participanty ve výzkumu (Mišovič, 2019, s. 30). Blíže specifikováno v kapitole Metodologie. 17 ÚVOD Vzhledem k tematickému zaměření diplomové práce je nutné v úvodu zmínit, že je tato studie psána z pozice tzv. „aca-fana". Prvně, než jsem začala psát tuto práci, jsem byla fanynkou BTS a právě to, že jsem součástí fandomu A.R.M.Y mě přivedlo k myšlence pokusit se o zpracování chápání identity fanoušků BTS v Československém prostředí. Termín „aca-fan" neboli fanoušek-akademik je hojně užívaným při zkoumání fanouškovských kultur akademiky. Kdy přesně bylo poprvé užito toto úsloví není jasné, to alespoň na svém blogu tvrdí jeho autor, Henry Jenkins (2011), jeden z tzv. veteránů oblasti fanouškovských studií a samozvaný „aca-fan". V minulosti výzkumníci zkoumali fanoušky externě3 , klíčový byl odstup badatele v procesu zkoumání. Protože fanoušci byli často prezentováni světu jako nesrozumitelní jedinci, kteří nejsou schopni vysvětlit své motivy nebo činy, při bádání se na ně nenahlíželo jako na aktivní spolupracovníky. Koncept spojující osobnost akademiků a fanoušků rozvinul Matt Hills, v knize Fan Cultures (2002), a to rozdělením na dvě skupiny, již zmiňované „aca-fans" a „fan-scholars". Rozdíl spočívá ve zpracování textů a aplikování postupů. „Fan-scholar" označuje osobu, která používá vědecké teorie v rámci svého fanouškovského psaní, zatímco „aca-fan" je významovým opakem, primární zaměření je zde akademické (Hills, 2002). Tato diplomová práce je zpracována z pozice „aca-fana", cílem je smysluplně propojit dvě úrovně - vědeckou a fanouškovskou. Při studiu fandomu mi můj status fanouška usnadní integraci ve skupině fanoušků, zároveň mám znalosti týkající se struktury a organizace fandomu, které mi výrazně usnadní sběr a analýzu dat. Za nevýhodu či omezení při psaní práce z pozice „aca-fana" lze považovat osobní zaujetí tématem, které 3 Jenkins (2011) na svém blogu popisuje studium fanoušků jako studium brouků pod mikroskopem. 18 ÚVOD může vést k nežádoucímu upřednostňování určitých témat, které jsou mi subjektivně blízké. Jsem si vědoma, že v některých kapitolách a při pořizování dat je nutný střízlivý odstup, aby nedošlo k přehlcení relativně nepodstatných informací či neovlivnění participanta vlastním postojem a názorem. Diplomová práce je strukturována do čtyř hlavních celků. První se týká literární rešerše na téma fanouškovství, kde stručně sumarizuji historii fanouškovských studií, což mi poslouží jako výchozí teoretická báze, kterou použiji ke srovnání dat získaných skrze analýzu kvalitativních rozhovorů. Druhá kapitola je věnována metodologii a metodám, které byly použity v této diplomové práci, tedy kvalitativní výzkum, fenomenologická analýza, polostrukturované rozhovory včetně obsáhlejšího popisu týkajícího se výběru a popisu výzkumného vzorku. Samostatná kapitola je věnována analýze dat získaných z kvalitativních rozhovorů s respondentkami. Data jsou rozdělena do tematických celků, což vytváří ucelenou interpretační linii, která ukazuje proces formování identity fanouška BTS. Získaná data jsou následně porovnána v kapitole diskuse s již existujícími teoriemi představenými v teoretické stati. Závěr obsahuje shrnutí získaných poznatků, včetně reflexe týkající se zodpovězení výzkumných otázek. Věřím, že má diplomová práce bude přínosem pro budoucí vědeckou činnosti týkající se fanoušků a vlivu K-Popu, potažmo BTS. Vzhledem k tomu, že tato studie poskytne podrobný náhled do fenoménu českého fanouškovství jihokorejské skupiny BTS, získaná data mohou posloužit jako výchozí bod pro další vědecké práce. 19 TEORETICKÁ STAŤ 2 Teoretická stať 2.1 Literární rešerše Studium fanouškovství (fan studies) je vědecká disciplína, která se primárně zabývá fanoušky a fanouškovskou kulturou. Fanouškovské kultury jsou sociální a kulturní infrastruktury, které podporují aktivity a zájmy fanoušků. Počátek fanouškovských studií lze najít v Centru pro současná kulturální studia, známé jako tzv. Birminghamská škola kulturálních studií, kde byla mimo jiné předmětem zkoumání mediální publika (Jenkins, 2012). Na počátku 90. let se teoretikové (Jenkins, 1992; BaconSmith, 1992) zabývali zejména celkovým rozsahem kulturní produkce fanoušků. S uplynulým časem lze zpozorovat změnu v zájmu novějších výzkumů, cílem bádání jsou specializované poznatky týkající se určitých skupin fanoušků a jejich specifických praktik. Mezi nejzásadnější díla, která stála u vzniku fanouškovských studií, řadíme: Textual Poachers: Television Fans & Participatory Culture od Henryho Jenkinse (1992), Adoring Audiences zpracované Lisou Lewis (1992), na jejímž obsahu se podíleli např. Joli Jenson a John Fiske, Enterprising Women od Camille Bacon-Smith (1992). Do 90. let 20. století byl pojem fanoušek ve společnosti vnímán převážně negativně, jako něco urážlivého až dehonestujícího. V eseji Joli Jenson Fandom as Pathology: The Consequences of Characterization, která je součástí knihy Adoring Audience (1992) od Lisy Lewis, Jenson (s. 11) upozorňuje na stigmatizaci fanoušků, na rozdíl mezi „my" a „oni" (others), kde fanoušci jsou chápáni jako „ti druzí". Fanoušek je stereotypně vnímán jako osamělý jedinec s nízkým sebevědomím bez sociálního zázemí, který je v imaginárním vztahu 20 TEORETICKÁ STAŤ s objektem svého zájmu. Fanoušci údajně ztrácí rozum, protože na ně negativně působí skupina, které jsou součástí. Jenson (in Lewis, 1992, s. 2 6 - 27) upozorňuje, že při studiu fanouškovství a fandomu je nutno vnímat tyto celky jako součást toho, jak rozumíme a chápeme naše prostřední ve vztahu s masovými médii a měly by být zkoumány v sociálním a kulturním kontextu dané éry. Jenson (Tamtéž) stigmatizaci fandomu odmítá, naopak zdůrazňuje, že by mělo být v obecném zájmu zkoumat fanoušky v širším kontextu se zaměřením na to, co a proč milují, obdivují, ochraňují, sledují. Fandom vytváří určité hledisko, podle kterého dáváme smysl světu ve vztahu k hromadným sdělovacím prostředkům a ve vztahu k našemu historickému, sociálnímu a kulturnímu umístění (Jenson in Lewis, 1992, s. 27). Asi nejznámější vědecká publikace, která se staví na obranu fanoušků a snaží se relativizovat výše představené stereotypy, je dílo Henryho Jenkinse Textual Poachers: Television Fans & Participatory Culture (1992), ve kterém Jenkins vychází z teorie Johna Fiskeho (1989) o aktivním publiku. Inspiruje se v díle Michaela de Certeau The Practice ofEveryday Life (1984), ze kterého rozvíjí teorii o nekončícím boji o nadvládu mezi spisovatelem a čtenářem, fanoušky Jenkins (1992) označuje za textuální pytláky a nomády, kteří nejsou pasivními recipienty obsahu, nýbrž aktivně zapojující se členové publika, kteří přetváří již existující v nový vlastní obsah. S rostoucím zájmem o fanouškovská studia docházelo k rozšiřování zájmu akademiků o různé podskupiny, s příchodem nového milénia proběhly různé technologické, sociální a kulturní změny, které existenci a působení ve fandomu přiblížily na úroveň běžné zkušenosti. V roce 2007 Jonathan Gray, Cornel Sandvoss a C. Lee Harrington vydali Fandom: Identities and Communities in a Mediated World, ve které rozeznali tři vlny fanouškovských studií. První vlna se podle těchto 21 TEORETICKÁ STAŤ autorů zaměřila na obranu fandomu proti jeho zobrazování v masových médiích, centrem zájmu se staly praktiky fanoušků, psaní fanfikcí, fanouškovských magazínu atd. Druhá vlna zkoumala hierarchie fanoušků v kontextu zrcadlení větších sociálním a kulturních nerovností ve světě (Gray et al., 2007, s. 7). Třetí vlna, ve které se nyní nacházíme, zkoumá fandom optikou moderny. Fandom není předmětem studia sám o sobě, ale v souvislosti se základním náhledem do moderního života (Gray et al., 2007, s. 9). Do povědomí se tedy dostává spojení „každodenní fandom", kde je fandom součástí struktury našeho každodenního života, protože fanouškovství a s ním spojená spotřeba a konzumentství se stalo samozřejmostí moderního života (Gray et al., 2017). Ranné studie fanoušků se často soustředily na fanouškovské aktivity převážně v anglofonních kulturách a často se zaměřovaly na oblasti fandomu, ve kterém dominovaly ženy (Scott, 2019). S nástupem nového milénia se zájem rozšířil i do jiných kultur, převážně fanoušků japonských animovaných seriálů (anime) a komiksů (manga) (Jenkins, 2012). Za posledních čtyřicet let fanouškovská kultura a spolu s tím i akademický zájem o ni, prošel mnoha transformacemi díky vzestupu digitálních komunikačních technologií a globalizaci komunity, do kterých se jedinci dostávají skrze své fanouškovství a mají vliv na vytváření vlastní identity. 2.2 Definice Fanouška „Každý ví, kdo je to fanoušek" - Matt Hills (2002, s. 9) Slovo fanoušek neslo negativní konotaci, a to až do rané fáze studia fanouškovství. Již například Abercrombie a Longhurst (1998, s. 138-139) za fanoušky považují zejména děti, které se vyznačují nedostatkem 22 TEORETICKÁ STAŤ sociální organizace. V jejich teorii jsou jednotlivci děleni na fanoušky (fans), uctívače kultu (cultists) nebo nadšence (enthusiasts), přičemž je odděluje úroveň zájmu a materiální produktivita. Zmíněná typologie byla vytvořena v prvních dvou vlnách fanouškovských studií a zaměřila se na to, co nyní považujeme za úzkou podmnožinu fanouškovských skupin v širokém spektru typů publika od obyčejných, emocionálně nezúčastněných členů publika, až po drobné producenty obsahů (Gray et al., 2007). Jelikož se fanouškovství stalo stále běžnějším způsobem zapojení v rámci kultury, dřívější přístupy založené na modelu fanoušků jako úzce organizovaných účastníků fanouškovských kultur a subkultur, neodpovídaly vlastnímu sebevyjádření a zkušenostem mnoha členů publika, kteří se označují za fanoušky (Sandvoss, 2005). Podle Jenkinse (1992), který se od počátku staví proti existujícím negativním stereotypům, je fanoušek člověkem, který dokáže prostřednictvím osobní investice a invence přetvářet mediální sdělení v určitou kulturní aktivitu podle toho, v jakém kulturním a historickém kontextu se fandom nachází. Existuje pět hlavních kategorií, kterými Jenkins (1992, s. 209; 2013, s. 277-280) vymezuje aktivity fanoušků - osobní recepci, založení určité interpretační komunity, vytvoření základny pro konzumentskou aktivitu, vytváření vlastní kulturní produkce, a nakonec existenci alternativní sociální komunity. Janet Staigerová (2005, s. 105- 107) k této koncepci dodává pomyslný šestý bod týkající se fanouškovství v každodenním životě. V praxi se jedná například o sbírání předmětů spojených s danou osobností, pojmenování dětí, zvířat po oblíbené postavě apod. Hills (2002, s. 9) definuje fanouška jako někoho, kdo je posedlý určitou osobností, celebritou, filmem, televizním seriálem, kapelou, dokáže citovat oblíbené úryvky textů. Podle něj fanoušci interpretují mediální 23 TEORETICKÁ STAŤ texty různými způsoby, nejsou osamelí a dokážou se socializovat. Jak vidno, nelze tvrdit, že by existovala jedna všeobecně uznávaná definice slova fanoušek, i přes jeho hojnou užívanost. Existují televizní fanoušci, sportovní fanoušci, v neposlední řadě hudební fanoušci, a každá tato skupina má svá specifika, ke kterým je nutno přistupovat individuálně. Fanoušek může být charakterizován jako produktivní, vlivný, afirmativní, antagonistický a mnoho dalšího. Ačkoli se vědci a fanoušci sami nemusí shodnout na specifikách toho, co přesně „tvoří" fanouška a na typech významů, které fanoušci mohou generovat, existuje ucelená obecná podoba ve vnímání fanouška (Bennett & Booth, 2016, s. 1). Fanoušci se sdružují do komunit, fandomů, ve kterých hromadně prožívají prvky populární kultury, jako jsou knihy, filmy, hudba atd. Jednotlivé aspekty prožívání nelze nijak generalizovat, pokud jde o zážitek jednoho fanouška. Každý fandom má svou vlastní komunitu a zvyky, které dodržuje, stejně jako má pravomoc rozhodnout, jaký typ jednání je vhodný a jaký ne (Hellekson, 2018, s. 65). Dnes se chápání fandomu rozšířilo do roviny, ve které za fandom můžeme označit jakýkoli kulturní projev skupiny sjednocené zvláštním zájmem, který vyvolává afektivní reakci. Podle Karen Hellekson (2018, s. 66) má toto tvrzení počátek v science-fiction fandomu, ve kterém se jedinci zapojovali do jedné nebo více aktivit, a právě jejich chování a činnosti spojené s prožíváním pomohly definovat základy tomu, čemu většina lidí v dnešní době říká fandom. Hellekson (Tamtéž) naráží na poznámku Graye, Sandvosse a Harringtona (2007, s. 3-4), ve které je podle nich fanouškem osoba, která sleduje show, aktivně o ní mluví, ale dále se neangažuje v jiných aktivitách. Podle Hellekson (2018, s. 66) je právě účast v produktivní komunitě důležitá stejně jako osobní zkušenost jednotlivců. 24 TEORETICKÁ STAŤ V dnešní době existuje široká škála různých fanoušků, kteří vykonávají praktiky, které v roce 1992 definoval Henry Jenkins. Fanoušci se sdružují do fandomů, ve kterých se socializují a angažují se v různých aktivitách. Obecně můžeme říct, že v současné době neexistuje jednotná definice fanouška, která by byla platná pro všechny. Studium fanoušků pomáhá porozumět současnému vnímání fanouškovského diskurzu, který se během let mění. 2.3 Fanoušci, fandom a internet Fandom je podle Jenkinse (1992, s. 286) jedním ze základních pilířů pro fanouškovskou seberealizaci. Fanouškovská komunita neboli organizovaný fandom lze definovat jako polostrukturovaný prostor, ve kterém jeho jednotliví členové interpretují, diskutují a rozebírají jednotlivé obsahy a texty. Fanoušci tak ale často nečiní osamoceně, nýbrž se shlukují do početnějších skupin, sdílejí své pocity, emoce, znalosti a zkušenosti, socializace ve fandomu je pak přirozeným jevem. Podle Jenkinse (1992, s. 77) fanouškovská recepce nemůže existovat samostatně, nýbrž existuje díky interaktivní síti v samotném fandomu. Individuální sebereprezentace nicméně stále hraje důležitou roli, a to i přes jistou přirozenost ve fungování v komunitě. Během posledních let také došlo ke změně vnímání statusu fanouška, kde předmětem zájmu není to, zda je jedinec fanouškem či nikoli, ale předmět jeho zájmu (Gray et al., 2007, s. 5). Sounáležitost je další charakteristickou vlastností fandomu, existuje jistá názorová unifikovanost uvnitř komunity a tzv. morální právo na kritiku vytváří komplexní soubor vědomostí, který je uznáván napříč fandomem. Přestože na fandom obyčejně nahlížíme jako na celek, jeho prvotní jednotnost se při bližším zkoumání může roztříštit 25 TEORETICKÁ STAŤ vzhledem k existenci menších skupin, sub-fandomů. Vznik podskupin se může vázat na věk, pohlaví, předmět zájmu, názorů či čehokoli dalšího. Fandom je dynamická sociální skupina, která je tvořena obecnými hodnotami a zájmy fanoušků, které se se vznikem a zánikem sub-fandomů mění (Wang, 2014, s. 50). Velký vliv mají na celkovou reprezentaci fandomu i jednotlivé sub-fandomy mezi sebou. Bethany Jones (in Bennett & Booth, 2016) se zabývá fanoušky klučicí skupiny One Direction a jejich fandomem Directioners a sub-fandomu „Larry shippers", jehož součástí byli fanoušci, kteří se soustředili na domnělý homosexuální vztah mezi dvěma členy skupiny. Existence tohoto sub-fandomu je zároveň příkladem Hillsova (2012) intra-fandomového antagonismu („tito fanoušci nejsou praví fanoušci"). To, jakým způsobem vnímáme fandom záleží i na názorech tzv. „non-fans" či ne-fanoušků, kteří mají přímý vliv na chování fanoušků. V praxi se jedná o situace, ve kterých se chování fanoušků mění v závislosti na tom, ve které sociální skupině se vyskytují, navíc jejich chování je ne-fanoušky přijímáno jako standard pro daný fandom (Wang, 2014, s. 50). Podle Hillse (2012, s. 121) negativní stereotypy nejsou vytvářeny pouze lidmi mimo fandom, ale také jsou tvořeny mezi skupinami fanoušků. Sami fanoušci se snaží mít kontrolu nad obecným obrazem, který je prezentován veřejnosti, Kristina Busse (2013) takto popisuje tzv. „border-policing", kde fanoušci cíleně nastavují image, kterou chtějí, aby viděla veřejnost. Tato praktika slouží jak k ochraně vnímání komunity, tak i k připisování pozitivních hodnot komunitě, zatímco cílem je vyloučení ostatních (Busse, 2013, s. 75). S nárůstem nových médií a nástupem internetu došlo k proměně jak fanouškovských komunit, tak i samotného fanouškovství. Aktivity typické pro 90. léta jako jsou konference, psaní fanouškovských magazínů (fanzinů), se přesunuly do online prostředí. Vzniklý kyberprostor 26 TEORETICKÁ STAŤ odstraňuje geografickou sounáležitost důležitou pro „off-line" komunity, důraz je kladen spíše na kolektivní cítění a pocit sounáležitosti bez spojujícího územního faktoru (Jankowski, 2006, s. 37-39). Minimální existence lokálních organických vazeb může vést k oslabení vztahů mezi jednotlivci, sociální síť fanoušků nemusí byt tedy tak silná, než kdyby vznikla organickou cestou, zároveň je mnohem jednodušší virtuální komunitu opustit (Fernbeck &Thompson, 1995). Vzhledem k absenci geografických hranic v online prostoru vzniká jazykový problém, protože jsou v něm začleněni lidé různých národností. Podle Jankowského (2006, s. 40), jazyk utváří pravidla komunitního diskurzu, jazyk slouží ke sjednocení komunity, specifikování vnitřních norem a vyloučení ostatních členů. Důležité je zmínit, že jazyk je klíčovým faktorem, který slouží k identifikování jednotlivce (Baldwin, 2015, s. 5-6). Technologie a internet, všudypřítomnost chytrých telefonů, snadná tvorba a spotřeba prostřednictvím různých online stránek a nástrojů výrazně změnily smysl zážitku fanoušků jeho demokratizací. Sociální sítě a média jako YouTube umožnily K-Pop fandomům vytvoření online komunit, jejichž součástí jsou fanoušci z celého světa, kteří aktivně vytvářejí účty a kanály věnující se K-Popu, přičemž sledovanost těchto videí se pohybuje v desítkách milionů (Oh & Park, 2012, s. 369). Díky interakcím skrze sociální média mohou fanoušci komunikovat mezi sebou a s idoly mnohem jednodušeji, podíl na tom má i to, že většina těchto platforem je zdarma, což pouze umožňuje většímu počtu fanoušků se zapojit (Tam­ též). Komunity, které mohly být geograficky a kulturně odděleny, byly spojeny online, což může vést ke sporům ohledně toho, jakým způsobem by texty měly být vykládány nebo přepisovány „fanouškovským" způsobem (Jenkins, 2006c). Prožívání zážitků se u fanoušků zásadně posunul, 27 TEORETICKÁ STAŤ protože téměř okamžitá všudypřítomná komunikace začala probíhat nejen mezi fanoušky, ale i mezi fanoušky a producenty (Hellekson, 2018, s. 68). Fanouškovské aktivity se taktéž rozšířily od fandomově specifických kampaní „save our show", jež byli typické pro fanoušky, kteří psali dopisy, aby zabránili ukončení jejich oblíbené show, až po zavedení těchto strategií k podpoře kampaní za sociální spravedlnost a lidská práva, inspirující jejich příznivce k přechodu od angažovanosti v participativní kultuře4 k zapojení do politického života. Aktivismus fanoušků o kterém víme již léta, modeluje mnoho efektivních přístupů k využívání sociálních médií k vytváření povědomí a mobilizaci příznivců (Jenkins a Shresthova, 2012). Fanouškovské aktivity mohou sloužit aktivistům jako příklad, pokud jde o organizaci a dosah, Hellekson (2018, s. 69) dodává, že „když se fanoušci rozhodnou zapojit, vždycky mají výsledek5 ". 2.4. Participativní kultura v kontextu hudebního fanouškovství Participativní kultura je součástí kulturní konvergence, která je jedním z druhů mediální konvergence. Henry Jenkins se v knize Convergence Culture: Where Old and New Media Colide (2006a) zabývá vztahem mezi mediální konvergencí, participativní kulturou a kolektivní inteligencí. V participativní kultuře jednotlivci nefigurují jako spotřebitelé a konzumenti, ale jako aktivní producenti obsahů (Fuchs, 2014, s. 52). 4 Participativní kultura je opačný koncept vůči spotřebitelské kultuře, je to kultura, ve které soukromé osoby (veřejnost) nekonají pouze jako spotřebitelé, ale také jako přispěvatelé nebo producenti. (Fuchs, 2014) 5 V originálním znění: ... „when fans decide to get engaged, they can certainly deliver." (Hellekson, 2018, s. 69) 28 TEORETICKÁ STAŤ Jenkins (2009, s. 11) specifikují participativní kulturu konkrétněji jako kulturu, která se skládá z: • Relativně nízké bariéry uměleckého projevu a občanské angažova­ nosti. • Silné podpory při vytváření a sdílení výtvorů s ostatními. • Nějakého druhu neformálního mentorství, ve kterém nejzkušenější členové předávají své znalosti nováčkům. • Členů, kteří věří, že jejich příspěvky jsou důležité. • Členů, kteří mezi sebou pociťují určitý sociální vztah a záleží jim na názorech ostatních členů na jejich příspěvky. Dnešní spotřebitelé médií stále sledují televizi, poslouchají rádio, čtou noviny a jsou ponořeni do filmů. Rozdíl je v tom, že nyní je možné všechny tyto věci dělat prostřednictvím jednoho zařízení - ať už je to osobní počítač nebo chytrý telefon - a přes internet. Takové akce umožňuje konvergence médií, proces, kterým dříve odlišné technologie sdílejí jedny a tytéž úkoly a zdroje. Konvergence se neprojevuje skrze mediální nástroje, ale skrze individuální jedince a jejich interakce s ostatními (Jenkins, 2006a). V participativní kultuře jsou fanoušci zapojeni nejen jako spotřebitelé, ale také jako producenti, manipulátoři významů a tvůrci vlastních kreativních materiálů. Ačkoli většina fanouškovských kultur, včetně fanoušků hudebních skupin, má prvky participativní kultury, zejména mediální fandom podporuje její účastníky v tvůrčím vyjádření a umělecké produkci. Interakce fanoušků s médii je sociální aktivitou a tento proces umožňuje fanouškům budovat vlastní komunity, ve kterých se mohou vyjádřit. 29 TEORETICKÁ STAŤ Přitom vytvářejí prostor, kde mohou kritizovat normativní představy o pohlaví, sexualitě a dalších normách, které částečně propaguje mediální průmysl. Přes prvotní svobodu projevu je jednání ve fandomu kontrolováno skrze určité mechanismy. Chování, které je v rozporu se statusem quo komunity je zbytkem fandomu vnímáno negativně a může se stát cílem hromadného rozhořčení (Jenkins, 1992, s. 289). Fanouškovství se může jevit jako určitá forma úniku od reality do fandomu, který má vlastní sociální strukturu. Ve fandomu je tedy patrná hierarchická struktura, byť fandomům bývají přisuzovány demokratické hodnoty (Hills, 2002, s. 20). Podle Hellekson (2018, s. 66) technologie, zejména chytré telefony, umožnily smazání hierarchických tříd, protože fanoušci mohou nabýt informace a pravidla samostatně bez sledování aktivit starších členů. Současná doba umožňuje být fanouškům online téměř po celý den, díky tomu se mohou podílet na aktivitách v komunitě téměř bez přestávky, zkracuje se taktéž časová prodleva v komunikaci, kdy fanoušci nemusí čekat na odpovědi či další interakce, které se dějí nikoli v řádu dní, ale minut či hodin (Jenkins, 2006b, s. 141). Součástí online komunit mohou být taktéž i náhodní fanoušci, jejichž fanouškovství se projevuje skrze konzumerismus bez vzniku hlubšího propojení s objektem zájmu (Jenkins, 2006a). S hudební televizní stanicí MTV přichází období hudebních videí a marketingových strategií. Duffett (2014) poukazuje na relativní stabilitu hudebního fandomu v době před a po příchodu internetu. Fascinace hudbou a umělci zůstává relativně stejná, na celebrity je stále kladen důraz, fanoušci utvářejí sociální komunity s cílem sdílet své obavy, radosti a mnoho dalšího. Internet pouze umožnil dělat stejné aktivity novými jednoduššími způsoby. Online prostředí sblížilo (samozřejmě nejen) 30 TEORETICKÁ STAŤ hudební fanoušky a fandom se dostává do popředí v technickém pokroku a zdatnosti manipulace s novými technologickými nástroji. Mark Duffett (2014) poskytuje hlubší analýzu zejména hudebních fanoušků. Podle něj je hudební fandom pouze obecný fenomén, který v sobě zahrnuje širokou škálu rolí, identit a praktik formovaných v různém čase a na různých místech. Jedná se o kulturní přesvědčení, které kombinuje citové zapojení s oceněním hudby, tančením, cvičením hudby, s celebritami a jejich sledováním, s působením na sociálních sítích, sběratelstvím a sebe-vyjadřováním. Zároveň je to také místo, ve kterém fanoušci svým idolům vyjadřují svou lásku a obdiv k tomu, co dělají a jakým způsobem jim jejich hudba pomáhá v životě. Fandom je propojením mezi obyčejným světem smrtelníků a něčím vzdáleným, jiným a slavným. Duffett (2014) upozorňuje na fakt, že fandom je osobní, ale zároveň i kolektivní entita. V osobní rovině se může chápání vlastní identity jednotlivce měnit v závislosti na tom, zda hovoří o čase před, během nebo po tom, co byli fanouškem. Identita jedince se může změnit v závislosti na teoretických a diskurzivních zdrojích, které jsou okamžitě k dispozici. U fanoušků populární hudby se jedná o hluboce personalizované spojení nejen s hudbou, ale i s umělcem samotným. Thompson (1995) uvádí, že vztah mezi hudebním fanouškem a jeho idolem je nereciproční, vzdálený a současně intimní. Za povšimnutí stojí také absence hudebního průmyslu a produkce v tomto vztahu. Věnuje se tomu Hills (2002), v souvislosti se zpěvačkou Madonnou, a poté i Duffett (2014), který uvádí, že hudební průmysl cíleně marginalizuje technické informace, které by mohly překážet přímému spojení mezi fanouškem a umělcem. V tomto případě hovořme o K-Popu, který funguje na principech konzumerství a vhodné marketingové strategie (Lie, 2014). Narůstající popularitě BTS se věnují i nejnovější studie, například Laffan 31 TEORETICKÁ STAŤ (2020), který za úspěchem vidí nové digitální technologie, a hlavně cíleně pripravované kampaně, díky kterým se šíří K-Pop obsah po celém světě, bez větších omezení. Jihokorejská kultura šířená skrze zábavní průmysl se tak stává všudypřítomnou součástí života mnoha mladých lidí napříč různými krajinami. Nabízí se tak otázka, jakým způsobem fanoušci BTS prožívají své fanouškovství s ohledem na praktiky K-Popu jako prů­ myslu. V dosavadní literatuře jsou hudební fanoušci primárně spojováni s jednou uměleckou entitou (skupinou, zpěvákem, žánrem). Hudební fandom ale nepracuje v lineární rovině, ba naopak je rozmanitý a dynamický (Duffett, 2014). Fanoušci mohou synchronizovat repertoár různých fandomů, intertextualita populární kultury umožňuje navádět fanoušky od jednoho objektu k druhému (Hills, 2002). V praxi se jedná například o nový remix původní skladby, jehož tvůrce začnou fanoušci sledovat, skladby s hostujícími umělci a další. Podle Sandvosse (2005) má fandom schopnost vymezit konkrétní hranice kolem fandomu a jeho objektu zájmu. Duffett (2014) toto tvrzení přenáší do roviny populární hudby, fanoušci mají moc selektovat alba, vyloučit ty, ve kterých se interpret „prodává", zároveň to umožňuje fanouškům kategorizovat jednotlivé éry v kariéře umělce do různých období. Nabízí se tedy svoboda rozhodnutí, ne vše, co je spojeno s předmětem fandomu musí být přijato fanouškem jako součást fanouškovského textu (Sandvoss, 2005). Důležitá je pro fanoušky i emoční reciprocita vztahu, při setkání se svým idolem můžou mít pocit jisté intimity, i když jenom na krátkou chvíli. Fanoušci jsou okouzleni danou celebritou, mohou pociťovat nárůst nadšení nebo emočního vzrušení (Bennet & Booth, 2016, s. 20). 32 TEORETICKÁ STAŤ 2.5. Sebeurčování fanouškovské identity Podstata sebeurčení je závislá na různých psychologických a sociálních jevech, ke kterým dochází, když se formuje vlastní identita. Tato identita se liší, pokud je spjata s identitou člena skupiny ve srovnání s identitou jednotlivce (Reysen & Branscombe, 2010). Někteří fanoušci používají svou identitu jako způsob, jak se odlišit od běžného mediálního publika. V raných studiích fanouškovské identity tvoří mediální objekt část identity fanouška, podle Sandvosse (2005, s. 101) jsou konzumované fanouškovské obsahy navázány přímo na vlastní identitu. Booth (2010) rozvíjí myšlenku, kde nezáleží na tom, komu fandíme, část vlastní identity zakládáme na vlastním uznání od daného fandomu. Co se týče identity fandomu lze říct, že online prostředí zviditelnilo fandom jako kompaktní celek, což způsobilo, že jednotlivci uvnitř fandomu jsou si více vědomi své online reprezentace (Booth & Kelly, 2013, s. 69). U fanoušků se tedy může vyskytovat pocit hanby za chování fandomu a jejich zkušeností jako fanoušků (Zubernis & Larsen, 2012). Pochopení fanouškovské identity umožňuje hlubší porozumění fandomu. Studium identity fanoušků pomáhá prozkoumat některé klíčové mechanismy, kterými lidé komunikují se zprostředkovaným světem skrze vlastní sociální, politické a kulturní reality a identity (Gray et al., 2007, s. 10). Sociální identitu lze interpretovat jako vědomí jednotlivce, že on nebo ona jsou součástí sociální kategorie nebo skupiny (Stets & Burke, 2000). Podle Brewer a Hewstone (2004) má sociální identita dvě možná uchopení. Lze ji chápat jako identitu, která je pouze aspektem, součástí většího celku sebe-poznání a je získána z členství ve specifických skupinách. Obsah sociální identity se formuje ze společenských interakcí ve skupině nebo kategorii ze zkušeností, zvyků, očekávání 33 TEORETICKÁ STAŤ a ideologií, které jsou pro danou skupinu nebo kategorii typické (Brewer & Hewstone, 2004). Proces identifikace probíhá centralizované skrze členství v určité skupině až po jedincovo vnímání sebe sama. Stets a Burke (2000) tvorbu sociální identity doplňují o procesy depersonalizace a sebevědomí, které se spustí v momentu aktivace identity. Na druhé straně lze sociální identitu chápat jako neoddělitelnou a neměnnou část větší skupiny sociálních entit. Takto definována sociální identita odpovídá teorii sebe-kategorizace, zde je sociální identita definována jako depersonalizované nabytí sebe sama. Sociální skupinu lze definovat jako uskupení jedinců, kteří se se vědomě řadí do stejné sociální kategorie. Skrze proces sociálního porovnávání vznikají dvě skupiny, tzv. in-groups, což jsou jedinci, kteří se identifikují s daným „já" a tzv. outgroups, kteří se neidentifikovali s „já" (šelf) (Stets & Burke, 2000). Důsledkem procesu sebekategorizace je zdůraznění podobností s ostatními členy skupiny a zvýraznění rozdílů mezi vlastním já a členy, kteří nepatří do dané skupiny. V souvislosti s in-groups jsou v rámci identity zvýrazněny názory, hodnoty, chování, stanoviska, styl mluvy a další. Tyto poznatky poslouží k bližšímu porozumění fanouškovské identity uvnitř komunity a jejího prolínání do běžného života. 2.6. Kontextuální část - téma BTS Na konec této teoretické statě jsem se rozhodla sepsat stručný kontext historie K-Popu a jihokorejské skupiny BTS, jejíž fanoušci jsou předmětem mého zkoumání. Cílem této kontextuální vsuvky je čtenáři poskytnou základní údaje a souvislosti, které mu umožní lépe pochopit jihokorejský koncept zábavního průmyslu, jehož jsou fanoušci plně integrovanou součástí. Úspěch písně Gangnam Style je označován jako začátek tzv. 34 TEORETICKÁ STAŤ Hallyu 2.0 (Laffan 2020) nebo jako začátek tzv. digitální korejské vlny, která je samostatně charakterizována jako globalizace a úspěch K-Popu za pomocí moderních technologií a sociálních sítí (Dal Jin, 2016). K-Pop se v posledním roce těší velkému akademickému zájmu, roste zájem o BTS, což dokazují nejnovější studie jako např. The Fondom of Hallyu a Tribe in the Digital Network Era: The Case of ARMY of BTS (Chang & Park, 2019), hlubší analýzu úspěchu BTS zpracovává doktorka Jiyong Lee et al., ve své knize BTS, ArtRevolution (2019). McLaren a Dal Jin (2020) publikují článek "You Can't Help But Love Them": BTS, Transcultural Fondom, and Affective Identities, ve kterém se zabývají transkulturálním fandomem a novými médii a identitami. V českém akademickém prostředí j sem nalezla pouze jednu akademickou práci6 , která se nepřímo zabývala tématem K-Popu a BTS. Navzdory rostoucímu akademickému zájmu o tento fenomén, existuje jistá absence akademické literatury věnující se českým a slovenským fanouškům tohoto jihokorejského fenoménu. Je tomu tak i přes fakt, že nej početnější Facebooková skupina BTS ~ Czech & Slovák ARMYs, která sbližuje fanoušky BTS, čítá přibližně 5-6 tisíc členů7 . Když aplikujeme dosavadní poznatky z přehledu literatury na fanoušky hudebního žánru K-Popu, jehož jsou BTS součástí, zjistíme, že se shromažďují v různých online fórech a komunitách na sociálních sítích jako je Facebook, Twitter, Weibo, Vlive nebo v aplikaci jako např. AminoApp, která cíleně shlukuje fanoušky různých skupin s cílem interakce mezi sebou. V případě BTS existuje sociální síť Weverse, která byla spuštěna společnostní Bighit Entertainment a je oficiálním komunikačním 6 Jedná se o bakalářskou práci studenta Altynai Ibraimova z filozofické fakulty Masarykovy univerzity, práce nese název K-Pop as a Cultural Mirror of Racial Dynamics in the U.S., obhájeno 2020. 7 Údaj platný k 2. 5. 2021 35 TEORETICKÁ STAŤ nástrojem mezi BTS a fanoušky nebo pouze mezi fanoušky navzájem. Fanoušci na této platformě mají možnost vytvářet nové kreativní formáty pomocí editování, úprav, tvorbě videí, fanfikce nebo např. remixů skladeb. Tyto aktivity patří mezi běžné činnosti, jimiž se fandom vyznačuje (Jenkins, 2009). Součástí je i společné řešení problémů, ve zkratce se jedná o práci ve formálních i neformálních týmech s cílem dokončit úkol a vytvořit nové vědomosti (např. Wikipedie). Další forma participační kultury, kterou lze zaznamenat, spočívá v úpravě mediálního proudu uváděním informací a obsahu do oběhu pomocí různých podcastů, blogování. Do jaké míry lze aplikovat zjištěné poznatky na české a slovenské fanoušky, kteří jsou součástí fandomu ARMY, jež tvoří virtuální komunitu globálního rozsahu, je zásadní pro porozumění toho, jak československá fanbáze funguje a zda se nějakým způsobem liší od již existujících teoretických východisek. Zásadní přínos lze spatřit v získání nových, aktuálních, poznatků fanouškovského prožívání, zejména v globální virtuální komunitě. 36 METODOLOGIE 3 Metodologie Předchozí část nabídla literární rešerši do akademického zkoumání fanouškovství. V této kapitole se budu věnovat metodologickým aspektům práce a metodám použitých k získání relevantních dat, představím téma a cíle práce včetně výzkumných otázek, popíšu výběr výzkumného vzorku včetně metod použitých ke sběru a analýze získaných dat. Diplomová práce z metodologického hlediska odpovídá kvalitativním výzkumům, hlavní metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, jež spočívá v dotazování se pomocí připravených otázek a témat, toto schéma může mít jak pevnou, tak volnou strukturu (Mišovič, 2019, s. 80), výzkumník také může klást doplňující otázky, které mohou přispět k lepšímu uchopení daného výzkumného problému (Miovský, 2006, s. 160). V úplném závěru, kromě etických zásad, popíšu i limity tohoto výzkumu. 3.1 Výzkumný problém a cíl práce V této práci jsem se zaměřila na české a slovenské fanoušky této skupiny a jejich motivace, vnímání a chování, jež formuje jejich fanouškovskou identitu. Jako výzkumný problém jsem si stanovila formování identity fanoušků BTS. V přípravné fázi výzkumu mě zajímaly odpovědi na otázky typu: „ C o obnáší být fanouškem BTS?" nebo „ C o dělá fanouška fanouškem?". Tyto úvahy mě dovedly ke stanovení základního výzkumného cíle. Cílem výzkumu je poznat identitu českých a slovenských fanoušků BTS z hlediska jejich vlastního porozumění a vyjádření této identity. 37 METODOLOGIE K dosažení cíle použiji fenomenologickou analýzu, která bude vycházet z kvalitativních rozhovorů, které pokryjí několik témat týkajících se formování identity fanouška. K vytvoření uceleného pojetí výzkumného problému jsem si definovala základní výzkumné otázky, které byly zdrojem pro vytvoření hrubé osnovy, podle níž jsem postupovala při sběru dat. 3.2 Výzkumné otázky Správně stanovené výzkumné otázky jsou zásadní pro správnou orientaci výzkumu a pomáhají výzkumníkovi určovat strategii (Mišovič, 2019, s. 69). Podle Hendla a Remra (2017, s. 56) existují tři typy výzkumných otázek: popisné, explanační a explorační. Mišovič (2019) doporučuje začínajícím výzkumníkům zaměřit se převážně na popisné výzkumné otázky. V této práci jsem využila jak popisné, tak i explorační výzkumné otázky. Zatímco popisná výzkumná otázka zkoumá zájem a změny v prožívání vlastního fanouškovství skrze komunitu fandomu (V02 a V03), explorační výzkumná otázka (VOl) má za cíl přinést poznatky týkající se neprozkoumané oblasti a pomáhá vytvářet základní obraz výzkumného problému. Otázky jsem formulovala tak, aby měly dostatečně široké vymezení, nejsou postaveny na žádných předsudcích či stereotypech, ba naopak jsou koncipovány s ohledem na znalost tématu a jsou „zaměřeny na zjišťování podstaty jevu, zejména z hlediska informátorů" (Mišovič 2019, s. 70.). Pro dosažení cíle práce jsem zformulovala tři základní výzkumné otázky, které se týkají fanoušků BTS, ve druhé otázce jsem svou pozornost zaměřila na fanoušky a fandom A R M Y a ve třetí otázce jsem propojila předchozí dvě otázky za účelem prozkoumání možného významového provázání či naopak separace těchto dvou termínů. 38 METODOLOGIE Výzkumné otázky (VO): V O l : Jakým způsobem se formuje identita československých fanoušků BTS? Základní obsahové body: • Zkušenosti s fánouškovstvím • Vlastní fanouškovská identita • Historie s BTS • Vztah k BTS • Fanouškovské praktiky online a offline • Sebevyjádření, prezentování se (a chápání se) jako fanoušek • Jazyková bariéra V02: Jakým způsobem se formuje identita A.R.M. Y. Základní obsahové body: • Identifikace A.R.M.Y. • Fandom BTS • Participace ve fandomu • Názor na A.R.M.Y. • Porozumění fandomu (fragmentace x unifikace) • Specifikace A.R.M.Y. od ostatních fandomu • Úkol/poslání A R M . Y . V02: Jaké rozdíly (pokud nějaké) lze najít mezifanoušky BTS a A.R.M. Y ? Základní obsahové body: • Vnímání rozdílu mezi fanouškem BTS a fanouškem A.R.M.Y. • Fanoušek a fandom A.R.M.Y. • Fanouškovský aktivismus • Hierarchické uspořádání fanoušků 39 METODOLOGIE 3.3 Výzkumná strategie: Kvalitativní výzkum a fenomenologická analýza Při tvorbě výzkumné strategie se výzkumník rozhoduje, zda půjde kvantitativní nebo kvalitativní cestou. Oba tyto výzkumné přístupy vycházejí ze dvou hlavních směrů teorie poznání - pozitivistického, jež je spojený s vysvětlováním, a hermeneutického, který souvisí s pochopením (Mišovič, 2019, s. 29). Zároveň oba přístupy svým způsobem pomáhají k rozšiřování našich vědomostí o člověku a sociálním světě. Hendl (2016, s. 45) v úvodu kapitoly o kvalitativním výzkumu zmiňuje, že pro některé metodology se kvalitativní výzkum může jevit jako doplněk kvantitativního nebo naopak se může jednat o „...protipól nebo vyhrazenou výzkumnou pozici..." (Tamtéž). V současnosti jsou obě metodologická východiska i z hlediska historického vývoje ve své podstatě odlišná, nicméně jejich rozdílnost je v tomto brána spíše jako doplňující faktor, nikoli oddělující (Mišovič, 2019). Creswell (1998, s. 12) definuje kvalitativní výzkum jako „...proces hledání porozumění založeném na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní obraz, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách." Podobně ke kvalitativnímu výzkumu přistupuje i M i šovič (2019), který uvádí, že mezi základní charakteristiku kvalitativního výzkumu řadíme celostní přístup k tématu, předmětem zkoumání jsou prožitky, výzkumník hledá styl věcí a sleduje dílčí jevy. Hendl (2016, s. 47-48) shrnuje charakteristiku kvalitativního výzkumu z díla Creswella (2003), Milese (1994) a Hubermana (1994), Bogdana a Biklena, (1994), podle nichž je výzkumníkovým úkolem získat kontextovou logiku, integrovaný pohled na věc, pochopit a interpretovat explicitní 40 METODOLOGIE a implicitní pravidla, podle kterých daná zkoumaná oblast funguje. Výzkum se také provádí v delším časovém úseku, v němž je důraz kladen na intenzivní kontakt s jedincem nebo skupinou jedinců. Data jsou získána z přepisů poznámek z pozorování, rozhovorů a všech dalších materiálů, které jsou nápomocné k proniknutí do života zkoumaných osob. Cílem kvalitativního výzkumu je objasnit, proč lidé jednají určitým způsobem, jak vnímají a chápou to, co se děje a jakým způsobem získávají porozumění vůči různým podnětům (Hendl, 2016). Výzkumník je nástrojem ve výzkumu, jeho role je aktivní a svým chováním a jednáním ovlivňuje realizovaný projekt (Sobers, 2010, s. 10.). Kvalitativní výzkum je vhodný ke studiu jevů, jež by měly být zkoumány pohledem zúčastněných. Důležitou roli hraje i porozumění mezi výzkumníkem a účastníkem výzkumu, skrze porozumění se výzkumný proces stává otevřenějším. Účastník během komunikace vysvětluje, definuje a interpretuje realitu (Mišovič, 2019). Mimo již zmíněné definice kvalitativního výzkumu existují i další, Hendl (2016, s. 45) ale upozorňuje, že „neexistuje obecně uznávaný způsob, jak dělat nebo vymezit kvalitativní výzkum". Umožněná flexibilita procesu v kvalitativním výzkumu pomáhá výzkumníkovi při sběru dat a umožňuje mu lépe interagovat s účastníkem tak, aby získané informace obsahovaly co největší množství informací. Výzkumníkovi se při zpracování dat vynořují určitá témata, projevy aktérů, data se analyzují přechodem od jednotlivého k obecnému a vytváří tak ucelený obraz o způsobu myšlení a vnímání určitých fenoménů (Mišovič, 2019, s. 30-39). Cílem této práce je získat náhled do života fanoušků BTS a vidět jejich motivace, zkušenosti a fanouškovství jejich optikou. K dosažení relevantních výsledků pomocí kvalitativního výzkumu je podle Mišoviče (2019, s. 38) zapotřebí „dobrá zkušenost se zkoumaným tématem, předvídavost 41 METODOLOGIE a přizpůsobivost", což v případě této diplomové práce splňuje má pozice jakožto fanouška-výzkumníka, a proto je toto téma vhodné ke zpracování kvalitativním způsobem. Pro účely tohoto výzkumu jsem zvolila interpretativní fenomenologickou analýzu, která se původně využívala v psychologii, nicméně se postupně rozšířila i do dalších sociálních věd (Mišovič, 2019, s. 30). Základem fenomenologie je přesvědčení, že „poznání nespočívá v konstruování obecných principů, ale deskripcí „fenoménů", tj. věcí samých" (Hendl 2016, s. 72). Fenomenologický výzkum nevyžaduje určitou výzkumnou otázku, podle které výzkumník koncipuje své bádání, důležitý je pouze směr zaměření a širší definice zkoumaného jevu (Hendl, 2016, s. 130). Fenomenologie se jako metoda dostala do podvědomí ve 20. letech a je spjata s filozofií Edmunda Husserla, který je považován i za jejího tvůrce (Hendl, 2016; Laverty, 2003). Ve fenomenologické analýze se výzkumník zaměřuje na individuální myšlení účastníků, cílem je rekonstruovat skutečnost vytvořenou informátorem na základě jeho osobních zkušeností. Důraz je kladen na detailní „...zjišťování motivací a způsobů, jimiž jedinci vytvářejí významy světa kolem sebe, konstruují svoje identity, plánují svá rozhodnutí." (Mišovič, 2019, s. 30). Jinými slovy jde o interpretaci významů sdělení, které informant výzkumníkovi sdělí, přičemž se snaží zachytit subjektivní vnímání prožité zkušenosti. K docílení objektivního poznání smyslu věcí je vyžadován nepředpojatý přístup k analýze problému. Jevy (fenomény) jsou zkoumány takové, jaké se ve skutečnosti jeví a nikoli tak, jak je na ně nahlíženo skrze již získaná data (Hendl, 2016). Laverty (2003, s. 23) poukazuje na to, že aby se výzkumník dopátral klíčové esence8 , musí věci vidět tak, jak jsou, a to 8 Esence je struktura vědomí, díky které je objekt identifikovatelný jako určitý typ objektu nebo zkušenosti, jedinečný od ostatních. (Laverty, 2003, s. 23) 42 METODOLOGIE skrze svůj intuitivní pohled. Podle Husserlovy filozofie fenomenologického zkoumání musí být jev studován tak, jak se projeví skrze vědomí jednotlivce (Tamtéž). Další teorie, jež staví na klasické fenomenologii koncipované Husserlem, je Heideggerova9 hermeneutická fenomenologie. I jeho pojetí se opírá o životní zkušenost lidí, kde detail je kladen na detail a zdánlivě nepodstatné aspekty, které jsou součástí dané zkušenosti, a jejíž prožití se může jevit jako samozřejmé (Laverty, 2003). Zatímco hlavní myšlenka je podobná, rozdíl mezi těmito dvěma směry lze nalézt v tom, jakým způsobem jsou zkoumány prožívané zkušenosti. Husserl se zaměřil na porozumění jevům nebo lidem, Heidegger se soustřeďuje na „Dasein", což můžeme přeložit jako „mód být člověkem" nebo situovaný význam člověka ve světě (Laverty, 2003, s. 24). Vědomí v Heideggerově pojetí není osamostatněno, naopak je součástí historicky prožité zkušenosti. Koch (1995) vyzdvihnula Heideggerův důraz na historičnost, která zahrnuje historii, okolnosti, minulost jednotlivce počínaje narozením a následným získáváním, přijetím kultury, z čehož vznikají způsoby porozumění světu. Toto porozumění člověku určí to, co je skutečné (Laverty, 2003, s. 24). Každý jednotlivec existuje s jistou formou předchozího porozumění, jedná se o strukturu bytí ve světě, která je přítomna dříve, než si jí je jedinec vědom a stane se jeho historickým pozadím (Tamtéž). Koch (1995) to popsala jako nerozlučnou jednotu mezi člověkem a světem, ve kterém jsou lidé konstruováni světem, zatímco tento svět je lidmi stavěn z jejich vlastních zkušeností, minulosti a historického pozadí. Pro výzkumníka při analyzovaní dat je velmi důležité neztotožňovat se „s naivním vcítěním" (Hendl, 2016, s. 73). Musí si umět zachovat čistou 9 Martin Heidegger (1889-1976) byl Husserlův akademický nástupce, Heidegger se ale po získání funkce od Husserlovy práce distancoval. (Laverty, 2003, s. 24) 43 METODOLOGIE hlavu, a oprostit se od svých zkušeností a názorů, toto uzávorkování musí být výzkumník schopen provést, tato fenomenologická redukce, jak ji popisuje Hendl (Tamtéž) mu umožní mít otevřený přístup a konzistentní vnímání daného jevu. Kromě uzávorkování, jež by mělo v analýze patřit k prvnímu kroku, dále pak ve fenomenologické analýze rozlišujeme intuici, analyzování a popis. (Hendl, 2016, s. 130) Intuitivní fáze v analýze slouží k přesnému porozumění významům prožité zkušenosti účastníka. Výzkumníkova role je interpretovat získaná data do popisu zkušenosti, přičemž se snaží zachytit rozmanitost perspektiv jednotlivých účastníků (Tamtéž). Pro potřeby této diplomové práce jsem fenomenologickou analýzu rozšířila i o Heideiggerovu hermeneutickou fenomenologii, která mi umožní zpracovávat a interpretovat data z různých úhlů, která by při samostatné fenomenologické analýze mohla zůstat upozaděna. Creswell (1998) doporučuje pro výzkum, jehož podstatou je fenomenologická analýza, 10-15 účastníků. Přesně stanovený rozsah, který by měl výzkumník dodržet, ale neexistuje. Výzkumník by se měl s účastníky setkat několikrát1 0 za účelem rozhovoru (Hendl, 2016, s. 131). Výsledkem analýzy je hloubkový popis významů zkušenosti pro celou skupinu, výzkumník reflektuje své poznatky a zkušenosti nabyté stykem s účastníky výzkumu. 3.4 Metoda polostrukturovaných rozhovorů Hlavní pointou fenomenologické studie je téma, jehož smysl se dá nalézt tak, že je pozorováno a zkoumáno zevnitř. Pro sběr dat vhodných 1 0 Vzhledem k časové tísni bylo s účastníky realizováno pouze jedno sezení. Přesto se podařilo nasbírat dostatek dat, více v kapitole Limity výzkumu (pozn. autorky). 44 METODOLOGIE k interpretaci fanouškovství jsem využila metodu polostrukturovaných rozhovorů, která patří mezi nejběžnější metody využívané v kvalitativním výzkumu (Alvesson & Deetz, 2000, s. 194). Zároveň jsou vhodnou metodou právě pro fenomenologickou analýzu (Hendl, 2016, s. 131). Při tvorbě osnovy polostrukturovaných rozhovorů a pozdějšího výzkumného postupu při sběru dat jsem vycházela primárně z knihy Jána Mišoviče „Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor" (2019). Polostrukturovaný rozhovor se vyznačuje sérií připravených otázek, které výzkumníkovi umožňují systematicky zkoumat danou problematiku. Mats Alvesson (2003) přichází s definicí, ve které polostrukturovaný rozhovor chápeme jako: „relativně volně uspořádaný a otevřený vůči tomu, co účastník cítí, a reflektuje to, co důležitého významového říká v souvislosti se záměry výzkumného projektu" (s. 13). Výzkumník si vytvoří jádro rozhovoru, podle něhož vytváří otázky, které nesmí zapomenout s účastníkem výzkumu probrat. Témata v osnově mohou mít pevnou strukturu a pořadí, akceptovatelné je i volnější uspořádání. Pro potřeby této studie byla struktura rozhovoru zvolena jako kombinace pevně určených otázek s volněji formulovanými otázkami, čímž se rozhovor stal flexibilním (Merriam & Tisdell, 2016). Výzkumník se pak může podle potřeby doptávat a rozšiřovat zkoumané okruhy o doplňující otázky (Mišovič, 2019, s. 80). Navazující otázky mohou přinést informace navíc, které poslouží k pochopení kontextu a hlubších souvislostí zkoumaného tématu (Miovský, 2006, s. 60). Mezi největší výhody polostrukturovaných rozhovorů patří flexibilita, dostupnost a srozumitelnost. Rozhovory s účastníky v tomto výzkumu byly vedeny formou konverzace, účastníkům tento formát dotazování umožnil odpovídat v jejich 45 METODOLOGIE hovorovém jazyce způsobem, který používají ve svém každodenním životě. I toto vidí Mišovič (2019, s. 80) jako jednu z hlavních výhod polostrukturovaných rozhovorů, navíc účastník přímo sdílí své myšlenkové pochody, což umožňuje výzkumníkovi odhalit skryté aspekty života. Miovský (2006, s. 160) dodává, že polostrukturované rozhovory jsou vhodné ke studiu skupin, které se příliš nevychylují v chování a souběžně komunikace s takovou skupinou není vždy jednoduchá. Výzkumník může měnit strukturu rozhovoru během daného rozhovoru, stejně jako styl, rychlost a pořadí otázek tak, aby mohl flexibilně reagovat na okolnosti, které přirozeně vyplynou během komunikace (Merriam & Tisdell, 2016). Mezi důležité části rozhovoru, jímž by měl výzkumník dále věnovat pozornost, považuje Hendl (2016, s. 171) začátek a konec rozhovoru. Na začátku je úkolem výzkumníka navodit klidnou a příjemnou atmosféru a zajistit si souhlas se záznamem. Naopak ukončováním rozhovoru a loučením s účastníkem můžeme získat další kvalitní data. Délka rozhovoru může být definována až před rozhovorem nebo upravena až v jeho průběhu (Hendl, 2016). K realizaci rozhovorů jsem využila předpřipravenou osnovu, jejíž prvotní účel měl sloužit jako souběžná kontrola, zda jsem nevynechala nějaký zkoumaný okruh. Osnova patří mezi běžné pomůcky, které pomáhají udržovat strukturu rozhovoru a časový harmonogram (Mišovič, 2019, s. 80). Osnovu jsem si rozvrhla do tří okruhů, každý okruh obsahoval několik otázek, během rozhovorů docházelo k promíchání jednotlivých okruhů, jejich pořadí v osnově tedy nebylo pevně ukotveno, zastřešující okruhy odpovídaly jednotlivým výzkumným otázkám. 46 METODOLOGIE Rozdělená osnova do jednotlivých okruhů: Okruh 1: Identita fanouška BTS Okruh 2: Co to znamená být A.R.M.Y. Okruh 3: Českoslovenští1 1 A.R.M.Y. Během sběru dat byla osnova pozměněna celkem dvakrát, protože se během prvních rozhovorů opakovaně objevilo téma, které jsem do původního návrhu nezahrnovala, jenomže jej všichni účastníci výzkumu uvedli jako příklad u jiné otázky. Osnovu jsem tedy doplnila o okruh týkající se účasti a prohry BTS na hudebních cenách Grammy, které se konaly pár dní před tím, než jsem začala s rozhovory. Finální podoba osnovy je součástí příloh. 3.5 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek v této práci je tvořen celkem 22 účastnicemi, 20 účastnic je ve věku 18-26 let, tato část vzorku je považována za hlavní. Do výzkumu jsem se rozhodla zařadit 2 účastnice ve věku 41 let a 55 let, které svými výpověďmi poskytují drobný pohled do skupiny fanoušků očima starších žen. Z demografického hlediska je 17 respondentek české národnosti a 5 respondentek je slovenské národnosti. V celém vzorku se vyskytují jak pracující osoby, tak studentky vysoké školy, které v několika případech mají práci na plný úvazek a obě činnosti dělají souběžně, ve čtyřech případech j sou účastnice studentkami na střední škole. Co se týče bydliště, respondentky žijí v různých městech po celé České republice a Slovensku, je tedy zachována geografická pestrost vzorku. Výzkumný Výzkumný vzorek byl jak české, tak slovenské národnosti, zároveň byl každý z účastníků členem Facebookové skupiny BTS ~ Czech & Slovák ARMYs. 47 METODOLOGIE vzorek je tvořen pouze ženami, což je výsledkem použitých metod pro výběr vzorku Statistické údaje týkající se českých nebo slovenských fanoušků BTS nejsou k dispozici. V roce 2020 byl na popud fanoušků vytvořen projekt #armycenzus, jehož podstatou bylo zmapovat fandom ARMY. Výzkum probíhal online od 9. července do 30. září, zúčastnilo se jej 402 811 osob. Podle jejich výsledků 87 % účastníků byly ženy, nejvíce fanoušků přibylo mezi lety 2017 až 2019. Téměř polovina, tedy 49 % ARMYs je starších 18 let, a téměř tři čtvrtiny ze zkoumaného vzorku jsou nezaměstnaní studenti. Tento fanoušky organizovaný projekt má limity, které autorky zpracovaly a jsou jimi jazyková (ne)konzistentnost, eliminování duplicitních odpovědí skrze registrace a v neposlední řadě velikost výzkumného vzorku (Grover et al., 2020). V současnosti se ale jedná o první větší pokus zmapovat demografickou podobu fandomu A R M Y na globální úrovni. Kompletně ženský vzorek českých a slovenských fanynek BTS nám umožní nahlédnout do vnímání této problematiky jejich očima, tento pohled je relevantní, protože reprezentují běžné složení fandomu BTS. Místo přidělení čísla respondentkám jsem pro účely analýzy dat účastnicím přidělila falešná jména, tento krok zachová anonymitu účastnic, zároveň čtenáři umožní lepší orientaci v textu. V tabulce jsou také uvedeny údaje jako věk, zda jsou pracující nebo studenti a jak dlouho jsou fanouškem BTS. 48 METODOLOGIE Tabulka 1: Demografické údaje účastnic výzkumu Jméno Věk Pracující/ Student1 2 Fanoušek BTS Anežka 25 Student (má bri­ gádu) 5 let Beata 25 Pracující 5 let Cecílie 24 Student (+ HPP") 1 rok Dana 20 Student 5 let Eva 19 Student 5 let Františka 20 Pracující 1 rok Gwenciolyn 23 Student 2 roky Hedvika 20 Student 9 měsíců Ilona 18 Student 3 roky Jana 23 Student (+ HPPJ 4 roky Kamila 20 Student 2,5 roku Lada 22 Pracující 4 roky Monika 19 Pracující 2 roky Nikola 18 Student 5 let Olívie 19 Student (má bri­ gádu) 3,5 roku Patricie 23 Student 7 let Romana 20 Student 2,5 roku Simona 23 Pracující 9 let U respondentek, které byly studentkami, jsem se doptávala na možný zdroj příjmu, který by mohl mít vliv na jejich odpovědí týkající se finančních aspektů fanouškovství. Má práci na plný úvazek. 49 METODOLOGIE 3.6 Výběr aktérů Správně zvolený vzorek je klíčový pro naplnění cíle práce. Výzkumný vzorek slouží k interpretaci tématu, nikoli k reprezentaci účastníků. Výběr účastníků je podřízený cíli výzkumu a výzkumným otázkám (Mišovič, 2019, s. 41). Samotná struktura vzorku není prioritou, důležité je vybrat aktéry, kteří se „pohybují ve zkoumaném poli a disponují věděním o problému, jenž je předmětem výzkumného zájmu, který je reflexivně postupně zpřesňován" (Šanderová et al., 2009, s. 11). Pro potřeby této diplomové práce jsem využila účelový výběr, který patří mezi nejpoužívanější techniku výběru v kvalitativním výzkumu. Principem účelového výběru je postup, ve kterém cíleně vyhledáváme účastníky podle jejich vlastností. Aktéři, kteří jsou vybráni záměrně, vždy odpovídají cíli výzkumu, proto je nejvhodnější vybírat účastníky, kteří mají „se zkoumaným jevem bohaté životní zkušenosti" (Rubin & Rubin, 2005, s. 34). Metoda výběru vzorku není exkluzivní, výzkumník většinou kombinuje vícero metod, cílem výzkumníka je dosáhnout dostatečného nasycení informací. Pro potřeby výzkumu je tedy přijatelné zapojit své známé, stejně jako lze vybírat účastníky podle intuice a zkušeností (Mišovič, 2019, s. 46; Charvát, 2004, s. 80-85). Jelikož se ve výzkumu zabývám identitou fanoušků BTS, základní kritérium, které jsem si stanovila pro výběr účastníků do výzkumu, byl ten, že se potencionální účastník musel považovat za fanouška BTS. Druhým kritériem byl věk participantů, cíleně jsem si stanovila škálu 18-26 let, která reflektuje status studenta v ČR1 4 . Do výzkumného vzorku jsem 1 4 Cílem bylo vybrat rozsah, jež by mohl reflektovat mladší zletilé jednotlivce spolu s pozdními dvacetníky, kteří již nemusí být studenti, ale pracující, což vede k rozmanitosti životních okolností. Statut studenta přestává platit ke dni 26. narozenin, kdy stát přestává platit za studenta pojistné (VZP, 2021). 50 METODOLOGIE zařadila české a slovenské občany, na Facebooku jsou dvě největší fanouškovské skupiny pojmenovány jako BTS ~ Czech and Slovák ARMYs a BTS - ARMY CZ/SK, všichni účastníci, kteří se dostali do finálového výzkumného vzorku, jsou součástí první, největší skupiny. Dalším faktorem byla možnost tisku, skeneru pro podepsání informovaného souhlasu. Zaslané fotografie nebyly v dostačující kvalitě, buď nebyl dokument čitelný nebo byl focený po úsecích, které by musely být formou photoshopu poskládány dohromady. Potencionální uchazeči, kteří neměli možnost podepsat informovaný souhlas s výzkumem, museli být odmítnuti. Výzkumný vzorek jsem zastavila na čísle 22, protože jsem ze získaných dat dospěla k závěru, že pro zpracování tématu diplomové práce je toto množství respondentek dostačující. 3.7 Sběr dat K získání výzkumného vzorku jsem použila techniku sněhové koule, která funguje na principu nominování dalších osob, přes již zaznamenané případy a slouží k získávání výběrového souboru. Metoda sněhové koule umožňuje výzkumníkovi získat reprezentativní vzorek (Hartnoll et al., 2003). S oslovováním potencionálních účastníků jsem začala na začátku března. Pro účely této diplomové práce jsem oslovila svou známou, o které jsem věděla, že je fanynkou BTS a která byla slovenské národnosti, žijící v Česku. Během pořizování rozhovoru jsem ji požádala o kontaktování svých známých, kteří by mohli být potencionálními účastníky. Vzhledem k platnému lockdownu v České republice, který byl spojený s vyhlášením nouzového stavu a s vyhlášením krizového opatření 51 METODOLOGIE v usnesení č. 2161 5 o omezení volného pohybu osob mimo okres bydliště platné do 11. dubna, byla veškerá komunikace a realizace spojená s rozhovory vedená online formou. Vzhledem k časové tísni jsem zvolila možnost nejdříve oslovit všechny osoby ze seznamu, který mi zaslala první informantka. Od první respondentky jsem obdržela osm odkazů na sociální sítě se jmény. Odpověď jsem obdržela od čtyř, tři se po seznámením s tématem práce rozhodly zapojit, čtvrtá nejprve souhlasila, po seznámením s tématem a formou rozhovoru svou účast odmítla. Zbylé čtyři uchazečky mé pokusy o navázaní kontaktu skrze sociální sítě ignorovaly a mé zprávy si nepřečetly. K popisu vztahů při sběru dat použiji znázornění a pojmenování podle Hartnolla (et al., 2003, s. 16), ve kterém jsou účastníci popsáni jako kandidáti. Ty, které výzkumník osloví jako první označujeme jako A0. Pro lepší znázornění jsem od účastnice A0 obdržela osm kontaktů, z nichž se podařilo dotáhnout do finální podoby pouze tři (A0.1, A0.2, A0.3). Kandidátka A0.3. neznala nikoho, kdo by odpovídal mým kritériím. Kandidátka A0.2 mi odevzdala seznam se třemi jmény, která se shodovala se seznamem kandidáta A0, a které jsem již oslovila. Kandidátka A0.1 oslovila několik svých známých, kontaktovaly mě pouze dvě A0.1.1 a A01.2. Ve výběru vzorku pomocí sněhové koule jsem se v počáteční fázi dostala pouze na třetí úroveň. Kandidátky A0.1.1. a AO.1.2. jsem požádala o zaslání informací o potencionálních účastnících, které znají, nicméně jsem žádné neobdržela. U respondentek jsem odhalila jeden společný faktor, a to je účast ve fanouškovské Facebookové skupině, která má uzavřené 1 5 Vlada.cz (2009-2021). Vládní usnesení a odůvodnění související s bojem proti epidemii. Vláda ČR. Retrieved April 16, 2021, from https://www.vlada.cz/cz/epide- mie-koronaviru/dulezite-informace/prehled-vladnich-usneseni-od-vyhlaseni- nouzoveho-stavu-180608/ 52 METODOLOGIE členství a patří mezi největší fanouškovskou skupinu českých a slovenských ARMYs na Facebooku s 5,6 tisíci členy1 6 . Jako alternativní řešení, vzhledem k nestandardní situaci související s pandemií, jsem se rozhodla formou veřejné správy získat potencionální účastníky. Stanovila jsem kritérium věku a stručně jsem představila téma práce. Za jeden den jsem obdržela 30 žádostí, všechny byly od ženských fanynek. Eliminovala jsem ty, které během jednoho týdne nereagovaly na zprávy s dalšími podrobnostmi výzkumu, stejně jako jsem obdržela podepsané informované souhlasy, ale na domluvu ohledně termínu mi oslovení účastníci nereagovali. Z jedné žádosti jsem získala další linii pomocí techniky sněhové koule, kde kandidátka B0 neodpovídala kritériu věku, nicméně měla mladší sestru (B0.1), která odpovídala požadovaným kritériím a k účasti na výzkumu svolila. Kandidátku B0.1 jsem požádala o navázání kontaktu s dalšími, odpověděla mi jedna kandidátka, která po seznámení s tématem rozhovoru a jeho průběhem souhlasila. Pomocí techniky sněhové koule jsem získala 8 respondentek ve třech úrovních. Rozhovory s informantkami se uskutečnily mezi 10. - 27. březnem, délka jednoho rozhovoru byla přibližně hodinu, nejdelší rozhovory trvaly hodinu a půl. U polostrukturováných rozhovorů výzkumník zaujímá pozici „cizince", „domorodce", „návštěvníka" nebo „zasvěcence", podle toho, v jakém prostředí se nachází a kde se uskutečňuje rozhovor (Mišovič, 2019, s. 85). Rozhovory byly uskutečňovány přes aplikaci Zoom, která má funkci nahrávání obrazovky, tudíž je pro zaznamenání reakcí a neverbální komunikace nejvhodnější. Ve výzkumu jsem zaujala pozici „domorodce", tedy výzkumníka, který bádá ve skupině, do níž patří (Tamtéž). Před samotnými rozhovory jsem skrze sociální sítě 1 6 Ke dni 16. 4. 2021 53 METODOLOGIE respondenty obecně seznámila s tématem výzkumu, informovaným souhlasem a zodpověděla jsem jejich dotazy. Po obdržení podepsaného informovaného souhlasu jsem si domluvila datum a čas rozhovoru. Sacks (1995) doporučuje začínajícím výzkumníkům si rozhovory zaznamenávat, výzkumník si nemůže pamatovat obsah a průběh rozhovorů do detailu. Mezi další výhody nahrávek patří jejich možnost opakovaného přehrávání, což může vylepšit přepis textu při přípravě dat pro analýzu (Mišovič, 2019, s. 126). Miovský (2006, s. 165) doporučuje rozhovory začít obecnějším tématem, které výzkumníkovi umožní sledovat a poznávat slovní zásobu, komunikaci účastníka a jeho neverbální projevy, což mu slouží jako návod, jakým způsobem se v daném rozhovoru chovat. Skrze videohovor mi bylo umožněno pozorovat alespoň částečnou neverbální komunikaci participantů, vzhledem k tomu, že jsem viděla pouze horní část těla a kousek prostředí, ve kterém se nacházeli. V prvních minutách každého rozhovoru jsem zkontrolovala nahrávání, funkčnost kamery a mikrofonu, upozornila jsem participantku, že rozhovor bude pravděpodobně trvat hodinu, zda má svůj počítač nabitý, aby nedošlo k nežádoucímu přerušení. Jako zálohu jsem rozhovor nahrávala na telefon přes aplikaci diktafon, abych měla jistotu, že nasbíraná data neztratím. Na začátek každého rozhovoru jsem se informantce znovu představila, tváří v tvář, znovu jsem ji seznámila s účelem daného setkání, oznámila jsem jí, že rozhovor bude nahráván a jakým způsobem bude zachována její anonymita. Všichni oslovení účastníci zvolili tykání jako hlavní způsob komunikace, kromě nejstarší participantky, která začala komunikovat formálně a já, jako mladší, jsem jí tykání nenabídla. Neformálnost u jednotlivých rozhovorů pomohla zmírnit napětí, čímž se vytvořila přátelštější atmosféra. Během rozhovoru jsem využívala vstupní otázky, které sloužily k nastartování komunikace, a které začínaly slovy 54 METODOLOGIE „řekni mi něco o..." nebo „vzpomínáš si na...", tyto typy otázek uvádí jako příklady Mišovič (2019, s. 89-91), stejně jako poukazuje na důležitost trpělivosti a mlčení, které dávají účastníkovi prostor na zformulování myšlenky. U videohovorů se mlčení v některých případech projevilo jako obava o nefunkčnost přenosu či zmrznutí videokamery, při delších odmlkách, při kterých se účastník nehýbal, jsem se dotazovala, zda se nám hovor nepřerušil. Mišovič (2019, s. 105) k zajištění plynulosti konverzace doporučuje využít určité komunikační výrazy. Během rozhovorů jsem výrazně přitakávala a koukala do kamery, aby si účastnice výzkumu nemyslela, že jí nevěnuji pozornost nebo jsem rozptýlena něčím za mo­ nitorem. Proces zpracování kvalitativních dat a jejich jednotlivé kroky spočívající z přepisu, redukce a analýzy se nazývá management dat (Marshall & Rossman 2006, s. 152-153; Miovský, 2006, s. 194). Tento postup se dělí na užší operace, tj. technicko-administrativní operace, a širší operace, jež spočívají v analýze a interpretaci (Mišovič, 2019, s. 123). Analýze a interpretaci je věnovaná samostatná kapitola. V této části se zaměřím na postup, podle nějž jsem zpracovávala data pro analýzu. Úvodním krokem přípravy dat pro analýzu je proces transkripce, přepisu netextového formátu na textový. Získané videozáznamy ve formátu MP4 jsem převedla do textové podoby. Transkripce se může lišit v závislosti na výzkumném tématu a cílech výzkumu (Leix, 2003, s. 71-72). Mezi nejpoužívanější techniku patří doslovná transkripce, která se využívá v momentu, kdy se výzkumník soustředí na obsahovou a tematickou rovinu (Mišovič, 2019, s. 123). Transkripce má několik způsobů provedení, vybrala jsem si způsob, který popisuje Miovský (2006, s. 207-208), kdy osnova přepisovaného rozhovoru spočívá v oddělování otázek a odpovědí, kde odpovědi jsou vždy zaznamenávány na nový řádek. Pro 55 METODOLOGIE rozlišení aktérů v rozhovoru jsem sebe, jako tazatele, označila písmenem „T", účastníky výzkumu jsem považovala za informanty, tudíž jsem jim přidělila písmeno „I". Výhoda podrobných přepisů spočívá i v lepším vysvětlení smyslu konverzace, pomocí útržků konverzace je těžké určit jejich význam (Sacks, 1995, s. 729). Pro potřeby výzkumu jsem se rozhodla u všech participantů zvolit metodu doslovné transkripce, k dosažení přesnosti jsem nahrávky poslouchala opakovaně, v několika případech jsem musela upravit i zvuk a odstranit šum, protože informantce nebylo dobře rozumět. 3.8 Etické zásady kvalitativního výzkumu Při zpracovávání jakéhokoliv tématu pro účely výzkumu je povinností výzkumníka dodržovat etické zásady a principy spojené s akademickým jednáním, jako je poctivost a respekt klidem, kteří jsou předmětem zkoumání (Punch, 2008, s. 86). Participant ve výzkumu musí být seznámen se záměry výzkumu, musí si být vědom, že jeho účast je dobrovolná, a že může studii kdykoli beztrestně opustit (Hendl, 2016). Tyto podmínky včetně rizik spojených s výzkumem jsou sepsány v informovaném souhlase1 7 , jehož podepsanou verzi by měl výzkumník obdržet vždy před samotným začátkem rozhovoru. Účastník se svým podpisem ztotožňuje a souhlasí s podmínkami výzkumu (Tamtéž). Diskuse s participanty může vést k citlivým osobním zkušenostem nebo názorům, výzkumník proto přijímá opatření, která chrání identitu účastníka. Zároveň je povinností výzkumníka seznámit účastníka s tématem a cíli výzkumu, což pro výzkumníka může představovat komplikaci v podobě možného zkreslení dat. Je tedy na něm, jaké informace 1 7 Informovaný souhlas použitý v tomto výzkumu je součástí příloh. 56 METODOLOGIE zatají, nicméně by měl s motivy zkoumání účastníky seznámit nejpozději po ukončení výzkumu (Mišovič, 2019, s. 77). Další etické oblasti, které musí výzkumník zohlednit během sběru a analýzy dat, je soukromí a emoční bezpečí participantů. Jistota zachování soukromí je pro účastníka důležitým požadavkem. Výzkumníkovým úkolem je zajistit co nejvyšší stupeň anonymity, a to i za předpokladu, že v procesu přípravy dat pro analýzu alteruje názvy a jiné skutečnosti do takové míry, aniž by nějak porušil celkové znění daného vyjádření (Hendl, 2016, s. 157). Pro účely tohoto výzkumu byly participantům výzkumu přiděleny pseudo­ nymy. Částečně byly modifikovány i transkripce, zejména v případech, kdy participantky použily své vlastní jméno v kontextu sdělení nebo uvedly údaj, který by mohl vést k jejich vysledování, např. jména přátel. Pro zachování významu zprávy jsem tyto části nahrazovala obecným sdělením „zde informantka použila své vlastní jméno", jména přátel jsem nahradila slovem „kamarádka". Výzkumník by měl zároveň mít na vědomí, že během diskuse mohou nastat situace, v nichž se participant otevře a podělí se o citlivá témata týkající se osobních problémů. Zkušený výzkumník dá prostor participantovi vysvětlit své myšlenky a pocity. Dodržení těchto zásad vůči participantovi vytváří a prohlubuje pocit důvěry, která je klíčová pro obě strany a výzkumník by si jí měl zachovat během celé fáze výzkumu (Mišovič, 2019, s. 77). Při rozhovorech jsem narazila na oblasti, z nichž bylo cítit jistou odtažitost a neochotu mluvit, většinou tyto momenty participantky popisovaly jako „těžké" nebo „špatné období". Vzhledem k neosobní povaze rozhovoru přes videokamery jsem neměla za vhodné tlačit na respondentky, aby se o tématu rozpovídaly. Kdybych svým nátlakem nebo přílišnou zvědavostí tlačila na respondentku, videohovor by mohla ukončit 57 METODOLOGIE prostým stisknutím tlačítka příliš brzy a já bych neměla možnost, jak se s ní spojit. Situace jednotlivých rozhovorů jsem vyhodnocovala průběžně, mým cílem byla snaha zachovat rozhovory na co nejpříjemnější úrovni. Další etická zásada, na kterou musí výzkumník pamatovat, je jeho odpovědnost vůči akademické obci. Tento princip spočívá v povinnosti podat pravdivé a ucelené informace o tvorbě a výsledcích výzkumu. „Jeho povinností je sdělit všechny pozitivní i negativní aspekty spojené s jednolitými etapami výzkumu a rovněž validitu získaných výsledků." (Mišovič, 2019, s. 77) Kromě zmíněného postupu přípravy dat a jejího procesu analýzy jsem hlavní problémy vyzdvihla v kapitole Limity výzkumu. 3.9 Limity výzkumu V případě této diplomové práce se setkáváme s několika typy limitů, které mají velký vliv na získaná data a které musejí být při hodnocení výsledků brány v potaz. Prvním z nich je pandemická situace v České republice v souvislosti s onemocněním Covid-19. Vzhledem k nařízení vlády1 8 týkajícího se omezení pohybu osob, prodlužováním nouzového stavu a nejistotou vývoje společenské situace, jsem postupovala v celém procesu výběru výzkumného vzorku a sběru dat online formou. Pandemická situace nejvíce ovlivnila technickou stránku výzkumu a formování vztahu s participanty. Odborné publikace týkající se postupů při tvorbě kvalitativních výzkumů nespecifikovaly kroky, 1 8 Vlada.cz (2009-2021). Vládní usnesení a odůvodnění související s bojem proti epidemii. Vláda ČR. Retrieved Apríl 17, 2021, from https://www.vlada.cz/cz/epide- mie-koronaviru/dulezite-informace/prehled-vladnich-usneseni-od-vyhlaseni- nouzoveho-stavu-180608/ 58 METODOLOGIE které by měl výzkumník podniknout v případě plošného omezení vycházení a sdružování se. Jak podotýká Mišovič (2019), prostředí rozhovoru hraje důležitou roli, výzkumník pečlivě vybírá místo osobního setkání, kde rozhovor provede. Možnost výběru místa setkání nepřicházela v úvahu. Za této situace byly rozhovory vedeny přes monitory počítačů, bez možnosti výběru neutrálního místa. V praxi to znamenalo několik překážek, se kterými jsem v úvodu nepočítala a musela jsem se přizpůsobit. Jako první bylo získání informovaného souhlasu, který by měl být podepsán oběma účastníky zároveň. V tomto případě jsem zasílala mnou podepsané souhlasy participantům a čekala jsem na jejich zpětné zaslání. Fotka podepsaného souhlasu nebyla přijatelná po zkušenostech od několika potencionálních participantek, kde fotka nebyla dobře čitelná, požadovala jsem naskenovaný souhlas, což se u několika participantů projevilo jako několikadenní zdržení a pro mě nevítaná kompli­ kace. Rozhovory byly vedeny přes aplikaci Zoom, která nahrazovala formát osobního setkání. S touto aplikací jsem pracovala poprvé, zkoušela jsem i jiné možnosti, které by co nejvíce dokázaly nasimulovat přirozené setkání. Mezi další možné platformy k uskutečňování rozhovorů patřila aplikace Microsoft Teams, která však pro svou složitost připojení ke schůzce nevyhovovala. Sami účastníci navrhovali spojení přes aplikaci Messenger, která ale nemá funkci nahrávání, tudíž byla vyřazena. Při spouštění rozhovorů nastávaly komplikace s připojením a kvalitou přenosu. V několika případech se připojil obraz, ale byly potíže s připojením mikrofonu. Nastala tedy situace, kdy mě participantka slyšela, ale já ji ne. Mišovič (2019) upozorňuje, že role, jakou výzkumník zaujme, vyvolává u informátorů určitou představu pozitivní, neutrální, negativní, ale i odborníka nebo laika (s. 85). Nervozita týkající se kvality spojení 59 METODOLOGIE a řešení technických komplikací měly vliv na první dojem mezi mnou jako výzkumníkem a samotnými účastníky. Výdrž baterie a síla signálu byly další důležité faktory, které ovlivnily záznam. Pokud byl signál slabší, obraz se rozostřil a zvuk zpozdil, což ovlivnilo plynulost konverzace. Nebo jsem musela opakovat otázky, protože se zvuk sekal a nebylo mi dobře rozumět. Obrazovka monitoru působila jako bariéra, a i když jsem se snažila o motivování participantů a ujišťovala jsem je, že vše je v pořádku, v jejich odpovědích měli tendence omlouvat se, že neznají odpověď. Je úkolem výzkumníka motivovat účastníka do určité míry a zároveň být taktní a dostatečně citlivý (Mišovič, 2019, s. 87). Rozhovory byly neosobní díky absenci kontaktu „tváří v tvář", výskyt rušivých prvků v podobě potencionální přítomnosti či odposlechu dalších osob měl vliv na hloubku konverzace. Rozhovory, až na jeden, byly vedeny v domácím prostředí, v několika případech jsme byly vyrušeny spolubydlícími, sourozenci, rodinou nebo zvířaty. Tyto nečekané situace zastavily tok konverzace a u participantů přerušily jejich myšlenkový pochod. Jedna participantka odpověděla na hovor v momentě, když byla venku v parku. Venkovní prostředí sice nabídlo lepší světlo, participantka nicméně na sobě měla roušku, což znemožňovalo čtení mimiky, navíc náš rozhovor přerušila policejní hlídka. Délka rozhovorů měla také vliv na participanty, po více jak hodině online videohovoru začali být účastnice unavené, zkracovaly odpovědi a jejich pozornost se snižovala. Z tohoto důvodu jsem se snažila soustředit na hlavní témata na začátku rozhovoru. Kubátová (2015, s. 117) doporučuje si kromě osnovy dělat i poznámky během rozhovoru, přítomnost papírů může mít dobrý psychologický vliv na účastníka. Tuto techniku jsem zkusila nanečisto, papíry nebyly v záběru kamery vidět, 60 METODOLOGIE bez toho abych je musela držet ve vzduchu, naopak to budilo dojem, že se na participantku nesoustředím a cíleně se jí vyhýbám pohledem. Dalším z limitů je výběr výzkumného vzorku. Výzkumný vzorek se skládá z participantů získaných pomocí metody sněhové koule a samovýběru, který byl podroben dalšímu filtrování na základě stanovených kritérií. Samovýběr jako metoda není ve výzkumu žádoucím jevem, neboť může vést ke zkreslení výsledku, protože se jej účastní lidé, kteří mají 0 výzkum zájem (Petrusek et al., 1996). Stávající situace mi znemožnila vybrat si jiný druh postupu. Nicméně ve výsledku může být zajímavé porovnat respondenty získané metodou sněhové koule s těmi, kteří se přihlásili sami. Vzorek tedy nemusí být reprezentativně vyvážený, některá skupina může být zastoupena více, nebo naopak méně. Poslední z limitů je výzkumník samotný. Cílem tohoto výzkumu je nejen zmapování fanoušků BTS, avšak zároveň se jedná o diplomovou práci, která má završit studium. Jedná se o můj první kvalitativní výstup na úrovni akademické práce. Zaprvé jsem si vybrala téma, které je mi blízké a ke kterému mám vytvořené vlastní názory a postoje. Pomocí uzávorkování, které je blíže popsáno v kapitole Metodologie, jsem se snažila oprostit od svých vlastních dojmů a prožitků formou reflexe. Vlastní reflexe je pro proces analýzy dat důležitá, protože díky ní se výzkumník zbavuje vlastních předsudků (Hendl, 2016). Lidská stránka hrála roli 1 během rozhovorů, zejména nervozita ze setkání, nefamiliárnost s prováděním rozhovorů a formát rozhovorů. V některých případech docházelo k neúmyslným změnám původních otázek, jejichž význam zůstal zachován, nicméně participantky měly tendence odpovídat stručně. V těchto momentech jsem se snažila o přeformulování otázky do správného (tj. srozumitelnějšího) znění, nebo jsem použila jiné doplňující otázky. Další omezení se týká samotné psychické kapacity výzkumníka. 61 METODOLOGIE K získání dostatečného množství dat jsem provedla rozhovory s 22 účastnicemi, abych měla dostatečné informace pro provedení analýzy. I zde je třeba počítat s velkým množstvím informací, které výzkumník během rozhovoru přijímá, počáteční data bývají přijata s očekáváními a nadšením, s přibývajícími informacemi může dojít ke snižování pozornosti, úsekům, ve kterých jsou informace omezené, je věnována menší pozornost (Mišovič, 2019, s. 132). Formát rozhovoru, stejně jako osobnost a zkušenosti, se podepsaly na získaných datech, a proto je nutné tyto limity zohlednit při vyhodnocení výsledků výzkumu. Přesto jsem s participantkami docílila informačně nasycených rozhovorů, ve kterých jsem pokryla zásadní témata stanovená v osnově vytvořené podle výzkumných otázek. 62 ANALÝZA DAT 4 Analýza dat Během procesu analýzy dat jsem následovala linii1 9 , která byla formována během rozhovorů s respondentkami a která představuje „zrod" fanouška BTS. Podle Glassnera a Loughlinové (1987, s. 37) by se měl výzkumník soustředit právě na kvalitní data a na jeden proces při analýze, například jakým způsobem se jednotlivé představy účastníků utvářely a pak je porovnat. Pomocí této techniky jsem shromáždila data, která jsem uspořádala do dvou základních tematických celků, které popíšu každý zvlášť. Nejprve se budu zabývat fanouškovstvím informantek a jejich formováním (a rozuměním) identity skrze několik procesů, které na své cestě fanouška podstoupily. Stejně jako akademici se snaží popsat a porozumět chování a činnosti fandomu i sami fanoušci v podobě vlastní reprezentace buď konkrétně identifikují a zdůrazňují, co sami vnímají jako „negativní" stereotypní rysy nebo zdůrazňují to, co považují za pozitivní (Bennett & Booth, 2016, s. 2). Druhý tematický celek je věnovaný fandomu BTS, ARMY, zde jsem analyzovala reakce respondentek na různé podněty počínaje pocity, které v nich fandom vzbuzuje, sebeurčení a případné účelové distancování se od něj. Následující část tedy poukazuje na to, jak jednotlivé informatiky chápou fanouškovství obecně, jak se samy coby fanynky identifikují a jak je taková identita fanouška BTS v jejich pohledu konstruována. Analýzu jsem prováděla na vytištěných přepisech rozhovorů, v nichž jsem si barevně vyznačovala jednotlivá témata a kódy, které jsem následně spojovala do finální podoby. Analýza je součástí mého osobního archivu a na vyžádání ji lze poskytnout (pozn. autorky). 63 ANALÝZA DAT 4.1 Identita fanouška a její budování 4.1.1 Seznámení se s BTS a fanouškovská sebeidentifikace Jedním z diskutovaných témat bylo prvotní objevení skupiny BTS. Některé informantky měly předešlé zkušenosti s asijskou kulturou a zajímaly se např. o japonské animované seriály (Anime) nebo aktivně sledovaly korejské seriály (K-Drama) nebo jiné K-Pop skupiny. Další významnou roli hrála platforma YouTube, na které informantky objevily BTS přes jiné sledované YouTube kanály nebo pomocí náhodných videí doporučených prostřednictvím algoritmu. Poslední z často zmiňovaných odpovědí byl kontakt přes kamarády, kteří BTS sledovali a doporučili jej informantkám. Většina z komunikačních partnerek při popisu své cesty k BTS a pro získání první zkušenosti s nimi použily větu „a pak už to šlo z kopce dolů" nebo „no a pak už to jelo", slovní spojení použili jak ústně, tak formou gest. Obecně tedy můžeme říct, že jejich osobní vývoj z posluchače hudby na fanouška BTS představoval pro informantky rychlý a intenzivní (viz dále) proces. Některé z informantek uvedly, že BTS je prvotně nezaujali a cestu si k nim našly až později. Dvacetiletá Františka, která je fanynkou teprve rok, se o BTS dozvěděla už v roce 2018, ale tehdy ji neoslovili. „Mluvily o nich moje oblíbené Youtuberky, ale to jsem zaregistrovala spíš jenom ten název BTS. Zkraje roku 2019 jsem se rozhodla jim dát šanci, ale v té době jsem tomu nevěnovala tolik pozornosti za což bych si teď nejraději vylískala (*smích)." Poslouchat je začala až v roce 2020 a A R M Y se stala během jednoho týdne, ve kterém si poslechla celou diskografii, založila si účty na sociálních médiích a od té doby poslouchá výlučně BTS. 64 ANALÝZA DAT Cecílie (23 let), která je fanynkou jeden rok, vedela, že něco jako BTS existuje, neznala ale styl hudby, který produkují a neměla žádné další informace. Její první kontakt s BTS proběhl přes Youtube, kde skupinu viděla v pořadu jednoho amerického moderátora. „K-Pop jsem neposlouchala, tohle všechno šlo mimo mě, jen jsem znala to jméno a znala jsem ho jenom díky tomu, jak velkou měli fanouškovskou základnu. BTS jsou v téhle show, protože je „protlačili" fanoušci." BTS ji zaujali zejména díky své povaze a humoru. Skrze pořady a videa, které BTS sami produkují, se propracovala k jejich hudbě. V několika výpovědích komunikačních partnerek zaznělo, že BTS člověk neobjeví náhodou, ale právě v tu chvíli, kdy je v životě potřebuje. 0 BTS informantky mluvily v souvislosti s tím, že jim pomohli překonat těžké časy. Informantky tak vnímaly BTS jako podstatnou součást svého života, která jim dokonce pomáhala v nelehkých dobách jejich života. Takovou zkušenost měla například i pětadvacetiletá Anežka, která je součástí fanouškovské základny už pět let. „Když jsem začala poslouchat BTS, tak jsem byla v té části svého života, kdy jsem byla lost a oni mi pomohli v rozhodování a nalezení sebe." Podobně to měla i devatenáctiletá Olívie, která měla problémy se začleněním se do kolektivu na střední škole. Do doby, než poznala BTS, tak údajně nikdy nechápala, jak může nějaký umělec svou tvorbou zachránit člověku život. Tento fakt je pozoruhodný, jelikož její primární reakce na BTS byla spíše negativní, považovala je za trapné a byla přesvědčená, že K-Pop nikdy poslouchat nebude. „Ono je to takové pořekadlo, ale, že na BTS člověk naraziv ten moment v životě, kdy je nejvíc potřebuje. A já se nad tím často pozastavuji, protože moje střední škola, mám za to, že je těžká a byly dost těžký časy... a až tady jsem pochopila tu definici, že nějaký umělec mi nebo někomu může nějakým způsobem pomoct." - Olívie, 19 65 ANALÝZA DAT V další části rozhovorů jsem se tematicky věnovala některým předchozím zkušenostem s fanouškovstvím a případným rozdílům mezi nimi. Snažila jsem se zjistit obecně jakým způsobem fanouškovství chápou respondentky, a to včetně případných odlišností z předchozích zkušeností v porovnání s aktuálními prožitky v rámci fandomu BTS. Některé komunikační partnerky měly zkušenosti a byly součástí jiných hudebních fandomu, přičemž nejvíce převažovala britská chlapecká skupina One Direction, dále pak americká kapela 5 Seconds of Summer. Všechny informantky, které měly zkušenost se západními kapelami uvedly, že existuje velký rozdíl mezi tím, jakým způsobem se chovají západní kapely a K-Pop skupiny, což měl být i důvod jejich preference K-Pop stylu. Třiadvacetiletá Jana, která se v různých fandomech pohybovala od svých 10 let, svůj přechod k BTS popsala jako přirozenou fluktuaci, protože západní kapely, kterým se věnovala, začaly upadat a do popředí se začal dostávat KPop. Rozdílný přístup k fanouškům pro ni hrál důležitou roli, taktéž to byl rozhodující prvek, díky jemuž je fanynkou dodnes. „To, co mě zaujalo je to, že je tam mnohem větší interakce mezi umělci a fanoušky. Je tam víc contentu, je tam mnohem více různých druhů contentu, takže mi přišlo, že je to mnohem vícfull package (*gestikuluje balíček/box) oproti těm jiným kapelám. Kvůli tomu jsem u toho i nakonec zů­ stala." Další důležitý faktor, kterým se BTS (a potažmo i jejich fandom) odlišovali od jiných umělců byl fakt, že aktivně komunikují se svými fanoušky skrze sociální platformy typu Twitter a Weverse, což u západních umělců není podle informantek zvykem. Publikování obsahu týkající se každodenního života členů BTS, a hlavně autenticita projevu ve veřejně 66 ANALÝZA DAT sdílených informacích oslovila komunikační partnerky. Díky těmto aktivitám měl podle nich jejich vztah umělce-fanouška jinou hodnotu. Během rozhovorů popsaly komunikační partnerky vztah mezi BTS a sebou samými jako něco, co u jiných umělců nezažily. Při bližším dotazování nicméně nebyly schopné přesně určit, čím se ten vztah odlišuje. Dvacetiletá Dana, která je fanynkou již 5 let, zdůraznila to, že BTS dbá o své fanoušky, na rozdíl od jiných interpretů, kteří: „Nesdílí svůj život, nevidíme jim do hlavy, písně a textyjsou často koupené odjiných umělců, takže jsou mi a jejich tvorba jakoby cizí, nemůžu se s nimi nijak "spojit". Podle mě v tom jsou mezilidský vztahy, co dělá K-Pop a BTS tak oblíbeným, protože poznáme toho umělce osobněji." I další respondentky se shodly v tom, že být fanynkou K-Popu s sebou přináší jiný druh interakce jak mezi fanoušky, tak ve vztahu umělce a fanouška. Rozdíl se týká zejména typu promo akcí, který věnují svým písničkám a taktéž velikosti platformy, na které jsou aktivní. Informantky, které se ve fandomu pohybovaly delší dobu, uvedly, že s množstvím sdílených informací, které o sobě umělec prozradí, se u nich proměnil vztah z „prvotního pobláznění" a objektivizace až po stupeň realizace, díky čemuž se informantky přestaly věnovat tomu, jak BTS vypadá, ale jakou zprávu chtějí předat světu. Došlo tam k transformaci mezi idolem/umělcem a reálným člověkem, se kterým se dokázaly informantky ztotožnit. „Člověk si mnohem víc uvědomuje, že jsou to reálný lidi, protože oni sami s tebou, jako fanouškem, chtějí sdílet, že jsou reálný lidi, a toje i ta jejich hlavní message, ta autenticita, že člověk může být sám seĎou, "uvedla třiadvacetiletá Jana. 67 ANALÝZA DAT Zajímavým bodem diskuse s respondentkami byla část, která se týkala úspěchu BTS, téměř všechny respondentky zmínily, že za úspěchem vidí pouze skupinu a jejich tvrdou práci. Respondentky opomíjely úlohu jejich produkční společnosti BigHit a její vliv na BTS. Zároveň většina informantek uvedla, že si nemyslí, že by BTS byli jinými lidmi před kamerou a za ní, což je jeden z faktorů, který je dělá speciálními. Pouze dvě respondentky si byly vědomy role managementu a vlivu, který má na BTS. Cecílie si je plně vědoma toho, že obsah, který konzumuje je kontrolovaný a uměle vytvářený, ale ani to ji nijak nebrání v prožívání jejího fa- nouškovství. „Za BTS vždycky vidím ten BigHit. Je to neskutečný management teď už je ten vliv asi menší ale ve výsledku je to všechno manufactured a je to upravené, a každá jejich aktivita je jenom to, že jim jejich manažer řekl, teď tady budeš a budeš dělat tohle, protože potřebujeme ten content. je to práce, oni chodí do práce. BTS je skupina, jako je to komplexnější, ve výsledku BTS za všechno vděčí té společnosti." Většina informantek má znalosti týkající se fungování K-Popu jako průmyslu, taktéž si je vědoma umělého vytváření skupin, které jsou dávány dohromady podle specifického uspořádání, aby získali co nejvíce aktivních podporovatelů, fanoušků. Přesto při diskusi nevyzdvihly roli managementu, která má vliv na fungování BTS, jejich prezentaci a tvorbu. Naopak opakovaně vyzdvihovali přirozenost a unikátnost členů BTS od jiných K-Pop skupin, protože u BTS nepociťovaly umělost ve vyjadřování a interakcích mezi členy. Některé z komunikačních partnerek si všimly změny chování u BTS za tu dobu, co působí jako skupina. 68 ANALÝZA DAT Zatímco během jejich raných let jako skupiny, informantky uvedly, že na nich pozorovaly vliv K-Pop průmyslu v podobě typu hudby a vizuálu skupiny, s přibývajícími léty uznaly, že skupina se odklonila od tradičního pojetí K-Popu a stala se pro ně více autentickou. Většina participantek je taktéž přesvědčena, že BTS má rozhodující pravomoci týkající se jejich kariéry a života, roli jejich domovské agentury BigHit a celkově obchodní strategii, která ovlivňuje BTS, nebraly v potaz. Většina informantek ignorovala umělou a korporátní stránku zábavního průmyslu v K-Popu ve spojitosti s BTS, ba naopak vyzdvihovaly úsilí a tvrdou práci jednotlivých členů, díky kterým se stal BigHit úspěšný nikoli naopak. Komunikační partnerky také uvedly, že cítí v tomto vztahu reciprocitu, ve smyslu vzájemné vděčnosti. „Například, když my moc chceme jít na koncert a jsme rádi, když se tam dostaneme, tak mi přijde, že i oni jsou hodně vděční, že tam můžou být, fakt to funguje oběma směry a pro ně to není jenom o penězích a o práci." Devatenáctiletá Olívie vyzdvihla ještě jeden faktor, který i pro další informantky hrál důležitou roli: „Samozřejmě, co je jiného v tomhle fandomu, je vztah mezi BTS a A.R.M.Y. Například od toho One Direction fandomu je právě to, že tady z těch kluků (*BTS) opravdu cítím, že jsou vděční, že je milujou (*ARMY), a to si myslím, že je jedinečné." Zatímco názor na rozdíl mezi západními umělci a BTS byl ve většině případů jednotný, při dotazování se, zda se BTS nějak odlišuje od jiných K-Pop skupin, měly informantky rozdílné reakce. Některé uvedly, že BTS se liší pro svou jedinečnost a autenticitu, kterou u jiných K-Pop skupin nezaznamenaly. Pouze jedna z informantek uvedla, že nevidí rozdíl mezi jednotlivými K-Pop skupinami a BTS, ba naopak jí přijdou všechny stejné. 69 ANALÝZA DAT „No, pro mě nejsou BTS nejlepšína světě, každá skupina je nějak výjimečná a má vlastní barvu, jestli se to tak dá říct." - Gwendolyn, 23 let Zpětně lze tedy říct, že výsadní postavení v prvotním seznámení s kapelou měla online platforma YouTube. Ty, které neměly předchozí zkušenost s K-Popem nebo asijskou kulturou se k BTS dostaly přes jiné YouTubery nebo moderátory populárních show, jako jsou James Corden nebo Jimmy Kimmel, naopak ty, které měly zkušenost a poslouchaly jiné K-Pop skupiny, věděly o BTS a jejich první kontakt byl přes hudební video. Zároveň informantky poukázaly na rozdíly ve fanouškovství i západních hudebních skupin a K-Popu. Všechny, které se k tématu vyjádřily se shodly, že je zde rozdíl v t o m , jakým způsobem umělci udržují vztah se svými fanoušky. Druh interakce a fan servisu, který BTS poskytují, měl vliv na rychlost, díky které se informantky staly fanoušky BTS. Díky velkému množství publikovaného obsahu, bylo pro respondentky snadné si najít téma, které jim bylo blízké a se kterým se dokázaly ztotožnit. Většina informantek vyzdvihovala autenticitu BTS, kterou u jiných K-Pop skupin nebo západních umělců nepociťovala, protože jejich obsah jim přišel uměle vytvářený. U BTS se informantky zaměřovaly pouze na jednotlivé členy a vědomě opomíjeli roli a vliv managementu na BTS, ba naopak se domnívaly, že BTS má rozhodující pravomoci, co se týče jejich uměleckého a obchodního působení a mohou si dělat, co chtějí. Pouze pár informantek si uvědomovalo, že i BTS jsou produktem zábavního průmyslu a stále je jim říkáno, co mají dělat i přes toto uvědomění si ale informanty vědomě odsunuly jakékoli stinné stránky zábavního průmyslu stranou, aby se mohly naplno věnovat svému fanouškovství. 70 ANALÝZA DAT 4.1.2 YouTube a internacionální fanouškovská pomoc (kolektivní prožívání BTS identity) Velkou roli na začátku procesu stát se fanouškem hrál u zpovídaných participantek obsah, který v souvislosti s BTS konzumovaly. Většina informantek vypověděla, že po zhlédnutí prvního videa, v němž účinkovali BTS, si pustila automaticky několik dalších videí, což vedlo k začátku sledování obsahu spojeného s BTS. Některé se staly dle svých slov fanynkami tentýž den, v němž viděly první video. Některé naopak potřebovaly čas k seznámení se s jednotlivými členy a jejich tvorbou, v tomto případě se jejich „přerod ve fanynky" odehrával v řádu týdnů. Co se týče druhu obsahu, který sledovaly, tak ten nesouvisel primárně s hudbou nebo oficiálně produkovanou tvorbou, nýbrž se jednalo o různé „edity2 0 " a fanoušky vytvářený obsah. Informantky vypověděly, že na začátku svého fanouškovství sledovaly kompilace videí na YouTube od jiných fanoušků, které jim pomáhaly v získávání a následném učení se informací o jednotlivých členech BTS a fandomu všeobecně. Tyto informační kompilace jim pomohly získat znalosti, aniž by musely překonávat jazykovou bariéru nebo zpětně sledovat originální obsah, který by jim poskytl požadovaný kontext. Informačního průvodce do fandomu a BTS jim v mnoha případech také zajišťovali kamarádi, kteří byli sami součástí fanbáze. „Kamarádka mi pomáhala tak, že mi dělala různé kvizy, posílala mi různé fotky a vždycky chtěla vědět, kdo je kdo a tak. Takže to se mohlo dít tak měsíc, co jsem se je učila poznávat," - Lada, 22 let. Proces „přerodu ve fanouška" nebyl izolovaným dějem, informantky vědomě či nevědomě spoléhaly na pomoc jiné strany, ať kamaráda nebo Edit - video, které je upravené (editované). Převážně se jedná o krátké kompilace různých videí dohromady, které jako celek tvoří jedno téma. 71 ANALÝZA DAT fandomu, který jim poskytl znalosti a souvislosti potřebné k formování vlastní fanouškovské identity. Většina komunikačních partnerek uvedla, že fanouškovský obsah sledovala v období, kdy se s BTS teprve seznamovala, jakmile získaly dostatek informací, valná většina se zaměřila výhradně na originální obsah, který vydává samo BTS nebo jeho členové na sociálních sítích a platformách typu Weverse nebo Vlive. Většina informantek uvedla, že preferuje originálně produkované obsahy, mezi nejčastěji sledované patří show „Run BTS!", které vychází každý týden na platformě Vlive. Taktéž Bangtan Bomb, které poskytují krátké náhledy do zákulisí a které jsou pravidelně publikovány na YouTube. Komunikační partnerky, které jsou fanynkami již několik let, uvedly, že s množstvím oficiální tvorby nemají potřebu sledovat fanouškovské edity a přiklání se spíše ke konzumaci originálního obsahu. „Vjiných fandomech jsem vždycky koukala nafan made videa, ale za prvé, nemáš potřebu koukat na fan made content u BTS, protože oni toho originálu vydávají tolik, že ti reálně nezbývá čas sledovat cokoli jiného," uvedla Jana, která je součástí fandomu čtyři roky. Oproti tomu čtyřiadvacetiletá Cecílie, která je fanynkou teprve jeden rok, sice sleduje originální obsah, nicméně na fanouškovské kompilace nedá dopustit. Fanouškovský obsah pro ni představuje nejjednodušší způsob, jak získat co nejvíce informací o široké škále obsahů v rozsahu jednoho videa. „Tím, že dělají kompilace například zajímavých momentů, tak já se v jedné kompilaci podívám na zajímavé momenty z deseti různých živáků v deseti minutách. Protože většinou má jeden živák jestli 40 minut? Mám ráda originální tvorbu, ale to, co vytváříA.R.M.Y.S, je skvělým podpůrným systémem." 72 ANALÝZA DAT Důvod, proč většina informantek tento doprovodný (ať už oficiální či fanouškovský) obsah konzumuje je takový, že jej považují za zábavný. Viktorie, která je nejstarší informantkou ve výzkumu, vnímá produkovaný obsah jako formu odreagovaní „Podívám se na hezký klipy, na Run, zasměji se a je a to, co dělají, aby ty holky pobavily, je šílený nebo spíše jsou to šíleně dobrý věci." Podobně to vnímají i ostatní. Zatímco většina informantek se snaží sledovat nový vydávaný obsah, jejich názory se l i šily během diskuse na téma Vlive. Jedná se o online platformu, na níž členové BTS pořádají živé vstupy a na které, díky funkci chatu, mohou komunikovat s fanoušky v reálném čase. Členové BTS v těchto vysíláních mluví korejsky a živý přenos neposkytuje uživatelům anglické titulky. Z diskuse vyplynulo, že některé komunikační partnerky pravidelně sledují živá vysílání, některé čekají na překlady nebo na Vlive nekoukají vůbec, spíše čtou hlavní body na jiných platformách. Diskuse byla součástí většího tématu týkajícího se vnímání jazykové bariéry mezi českými/slovenskými fanynkami a korejsky hovořící BTS. Jak vidno, zásadní roli v samotném styku s produkty, zde primárně subjekty fanouškovského zájmu hraji ostatní fanoušci, kteří obsah dokážou zprostředkovat i těm, kteří například (zatím) nedisponují jazykovými kompetencemi. Během rozhovorů většina informantek uvedla, že se učí nebo učila korejsky, jejich hlavním cílem v této sebe edukaci je snazší porozumění BTS. Ani jedna z informantek nicméně nedisponuje dostatečně vysokou úrovní korejštiny, aby se bez překladů obešla úplně. Veškerý obsah, který informanťky přijímají, je v korejštině s anglickými titulky nebo v angličtině. Žádná z respondentek ve výpovědi neuvedla, že by měla s anglickým jazykem problémy. Při otázce, zda pociťují jazykovou bariéru v souvislosti s BTS informanťky uvedly, že nikoli protože obsah sdělení je v titulcích. „Já jsem to jako jazykovou bariéru nikdy nebrala, protože nikdy 73 ANALÝZA DAT není problém najít si překlad písní nebo si číst titulky k videu. Když člověk čte titulky, hodně se dozví," uvedla pětadvacetiletá Anežka. Informantky, které původně neuměly dobře anglicky, pociťovaly ve spojitosti se svým zájmem o BTS zásadní zlepšení anglického jazyka. Pouze při živých projevech nebo vysílání přes Vlive si všechny komunikační partnerky byly vědomy (korejské) jazykové bariéry. Některé takovým přenosům věnovaly čas, i když jim nerozuměly, protože to pro ně představovalo možnost, jak být svým idolům co nejblíže. Mít nastavená upozornění na nová vysílání a být online ve stejnou dobu jako BTS bylo pro informantky důležité, přinášelo jim to pocit blízkosti a nevadilo jim, že nerozuměly ob­ sahu. „A hlavně je to asi o tom, že oni jsou teď, jakože teď ve stejnou dobu online a je to takový jako „kdybys je potkala" prostě, že to není záznam z něčeho nebo něčeho starýho, ale je to teď reálně teď se to děje a oni navíc na těch Vlivech, tak tam je ten livechat, takže s nima máš možnost komunikovat," uvedla jednačtyřicetiletá Viktorie, která pravidelně sleduje všechny Vlive vysílání. Další část informantek vypověděla, že je pro ně porozumění důležitější než to, že jsou ve stejnou dobu online a raději si počkaly na titulky. Můžeme zde pozorovat rozdílný emocionální vklad do vztahu s BTS, části informantek bylo jedno, že BTS nerozumí, důležitější pro ně bylo být „s nimi" skrze online vysílání, právě tehdy pociťovaly nejsilnější spojení, protože je dělila „pouze" obrazovka. Mezi informantkami panoval i opačný názor, pro některé bylo nej důležitější sdělení, protože až díky vzájemnému porozumění mohly budovat určitou formu vztahu. Koukat na ně „živě" představovalo ztrátu času až blbost, protože se na to pak 74 ANALÝZA DAT musely dívat znovu s titulky. „Je super na to koukat, když je to živě, ale říkám si, že je to blbost na to koukat, když tomu nerozumím, takže se na to podívám s titulkama, ...sice to není živě, ale aspoň vím, o čem mluví, "uvedla dvacetiletá Hedvika. Dále se odpovědi lišily v závislosti na tom, čeho se Vlive týkal. Když to bylo živé vysílání jednoho z jejich oblíbených členů nebo celé skupiny, většina informantek uvedla, že by si daný Vlive pustila živě. V případě jiných členů jim stačily úryvky nebo výstřižky z Vlive publikované na sociálních sítích. I zde mělo množství vydávaného obsahu na informantky vliv, většina uvedla, že se zaměřuje na to nej důležitější, protože všechno sledovat není možné. Zaměřovaly se tedy na to, co jim přišlo osobně dů­ ležité. Jedna z komunikačních partnerek, která má k BTS velmi kladný vztah uvedla, že pro ni je největší jazykovou bariérou fakt, že si jejich písně nemůže zazpívat, a to i přesto, že se korejsky učila. Svou zkušenost porovnala s britskou skupinou One Direction: „...když jsem poslouchala One Direction, tak to bylo samozřejmě jednodušší, ...ale spíš šlo o to, že si tu písničku zazpíváš, ...kdežto písničku od BTS kromě Dynamite si jen tak nezazpíváš. Já umím slova ke Spring Day, ale není to úplně správně v korejštině. Co mě štve je to, že si to nemůžu zazpívat, to mi přijde na prd." - Ilona, 18 let Žádná jiná z informantek podobnou zkušenost během rozhovorů nezmínila. Spíše, než jazykovou bariéru zmiňovala část informantek kulturní bariéru. Obsah sdělení může být sice přeložený, ale protože nejsou součástí dané kultury, nemusí chápat jeho význam. „Ale samozřejmě, některé vtipy nechápu, protože přeložené nedávají smysl. Jenom ty vtipy, 75 ANALÝZA DAT někdy se oni (*BTS) sami něčemu šíleně smějí a já nechápu čemu, ale v poslední době, tak poslední rok nebo dva, se překlady zlepšily," poznamenala Beata, která je fanynkou 5 let. Ona i další komunikační partnerky zaznamenaly změnu v překladech, v posledních letech BTS začalo automaticky přidávat titulky k jejich videím, včetně vysvětlení kulturního kontextu. Kultura se podle informantek přenáší skrze jazyk a vnímané kulturní odlišnosti mohou být interpretovány jinak. Nicméně díky překladům a otevřenějšímu přístupu lze podle informantek tuto bariéru považovat za tenčí průsvitnější. „Přijde nám naprosto normální se vyjadřovat nahlas veřejně ke všemu, aniž by se nás často někdo ptal. Například neumím si představit členy BTS jít na Twitter a vyjádřit se k dnešnímu projevu jejich prezidenta. Což u amerických umělců je naprostým zvykem. Jsme vychováni odlišně, a co přijde v pořádku nám nebude připadat v pořádku jim a naopak." - Olívie, 19 let Správné překlady jsou podle informantek důležité zejména pro pochopení zprávy, kterou se BTS snaží sdílet skrze své písně. Komunikační partnerky uvedly, že pro pochopení BTS musí být člověk aktivní a chtít porozumět. Všechny informantky aktivně vyhledávají překlady písní, některé i na vícero platformách, aby získaly co možná nejpřesnější překlad. Pouze jedna z informantek vyzdvihla úlohu překladatelů a jejich podíl na úspěchu BTS. „Já si myslím, že překladatelé jsou základní kámen pro spojení západu a východu. Kdybychom neměli například Soo Choi nebo Bora nebo některý z desítek dalších holek, které tohle dělají, tak není možnost, že by BTS 76 ANALÝZA DAT dovršili tohohle globálního úspěchu, kdybychom neměli takovéhle insidery v Koreji, kteří by překládali." - Nikola, 18 let Další výhodou a efektivností zprostředkování obsahu je rychlost zmiňovaných překladů. Většina informantek uvedla, že informace jsou přeloženy během několika minut na různých překladatelských účtech nebo fanouškovských stránkách nemusí tedy dlouho čekat na informace a mohou je přijímat v reálném čase. Zatímco samy informanťky obsahy nepřekládaly, automaticky počítaly s tím, že to udělá někdo jiný zdarma a zprostředkuje dále na sociální sítě, na kterých ony samy tento obsah přijmou. Toto je ukázkovým příkladem fan labor, ve kterém ze sebe fanoušci dělají amatérské překladatele, čímž pomáhají zvyšovat povědomí o skupině a přetváří produkovaný obsah do srozumitelnější podoby v tomto případě do anglického jazyka. Přestože je 90 % obsahu produkovaného BTS v korejštině, respondentky nepociťují velkou jazykovou bariéru, jsou si jí vědomy nicméně díky dalším fanouškům, kteří mají roli překladatelů jsou schopny se k informacím dostat téměř bez časové pro­ dlevy. Obsahy, které fanoušci konzumují jsou převážně online díky virtuální povaze fandomu mohou fanoušci prožívat stejné události ve stejnou dobu a následně mají možnost o jednotlivých událostech diskutovat na sociálních sítích, sdílet útržky z živých přenosů a dále pracovat s obsahem vytvářením různých koláží nebo editů. Absence porozumění část informantek neodrazuje od sledování živých vysílání, díky kterým mají pocit, že jsou BTS nablízku. Přesto se většina respondentek shodla, že obsah sdělení je pro ně nejdůležitější a že nemá smysl sledovat něco, čemu člověk nerozumí. Respondentky taktéž spoléhaly na znalosti jiných 77 ANALÝZA DAT fanoušků, kteří jim doplňovali kulturní kontext, případně vysvětlili symboliku, která je typická pouze pro jihokorejskou kulturu 4.1.3 BTS jako součást každodenního života Komunikační partnerky během rozhovorů několikrát zmiňovaly, že BTS jsou svým způsobem jedineční a „genuine" a měli na ně a jejich život přímý vliv. V mnoha případech komunikační partnerky vypovídaly, že jsou BTS vděčné za to, že jim pomohli v nalezení sebe sama, tedy vlastní identity. Mezi nejčastěji zmiňované aspekty, za které informantky podle svých slov vděčily, bylo sebevědomí a sebeláska, taktéž se začaly zajímat o dění ve světě a staly se otevřenějšími. Jejich fanouškovství se promítlo do jejich života změnou chování, protože jsou pro ně jistým druhem motivace, která jim pomáhá v tom více pracovat a zlepšovat se. „To, že jsem fanynkou BTS mě vyvinulo celkově jako člověka ovlivnilo můj projev vůči ostatním to, jak já se prezentuji...jsem tolerující otevřenější sebevědomější, a tak mě vnímají i ostatní" - Dana, 20 let BTS pro komunikační partnerky představuje jistý druh útěchy, nabídl jim jiný pohled na svět. Tuto změnu v sobě nalezly skrze hudbu a texty jednotlivých písní. „Třeba to Paradise, kde hlavní myšlenka je, že člověk nemusí mít sen, ale občas se stačí zastavit a prostě jenom existovat. Díky nim jsem popřemýšlela a zjistila, že na mnohé běžné věci v životě se dá koukat i v jiném světle," uvedla jedna z informantek. Komunikační partnerky často uváděly, že se mohou do textů vcítit a ztotožnit se s tím, o čem BTS zpívá. Nárůst sebevědomí zmínily v kontextu s BTS téměř všechny komunikační partnerky. Díky BTS nalezly sebevědomí a taktéž se uměly za sebe více postavit, uvědomily si, že mohou nosit a dělat, co chtějí ony samy a ne, co od nich chtějí například rodiče nebo kolektiv. 78 ANALÝZA DAT Všechny to taktéž přijaly jako pozitivní změnu ve své osobnosti, na kterou jsou hrdé. „ Všeobecně mi přijde, že na mě zanechali velký dopad v tom být sebevědomá a taky jsem víc ochotná se za sebe postavit. A taky to, že to, v co já věřím a co si myslím a co chci, je v pohodě. A taky je v pohodě to, že s tím sebevědomě vylezu ven mezi lidi a můžu jim to říct."- Jana, 23 let Jako nejvlivnější v tomto ohledu informantky zmiňovaly kampaň BTS, Love Yourself, Speak Yourself, která jim, dle jejich názoru, doslova změnila život. Takto to měla i 411etá Wanda, která se díky BTS začala mít víc ráda a vyselektovala svůj okruh přátel. Díky BTS a jejich tvorbě si uvědomila, že nemusí tolerovat všechny osoby ve svém okolí a „nechat si všechno líbit", aby měla klid. Díky BTS si informantky uvědomily, co chtějí v životě dělat, zároveň jim tato skupina pomohla rozhodnout se například při výběru studia na vysoké škole a o budoucí kariéře.,, V té době jsem si nebyla jistá s učením a na kterou školu jít a díky nim jsem si uvědomila, že bych měla poslouchat hlavně sebe a ne to, co chtějí rodiče,"uvedla dvacetiletá Dana. Jejich tvrdá práce působí na informantky jako motivační faktor, BTS vyzdvihovaly také za to, že podporují lidi, aby byli sami sebou a dávají jim naději, což podle komunikačních partnerek dělá málo umělců. Zároveň informantky uvedly, že si na BTS cení zejména pozitivity a tolerance, kterou šíří. V mnoha případech samy respondentky uvedly, že se staly tolerantnější, otevřenější (open-minded), začaly se aktivně zajímat a účastnit různých projektů týkající se např. rasismu, projektů proti násilí, protože sami BTS se k těmto problémům vyjadřují. Respondentky si tyto aktivity nespojují se svým fanouškovstvím, spíše je přijaly jako součást své vlastní identity. Ve většině případů jim BTS 79 ANALÝZA DAT otevřeli oči a díky nim a jejich účasti ve fandomu se začaly zajímat o sociální problémy, za což BTS vděčí, protože jsou díky tomu lepšími lidmi. 4.1.4 (Sebe)utváření fanouškovské identity - BTS nebo ARMY Tématem vyvolávajícím až protichůdné reakce se jeví být vnímání sebe sama jako fanouška BTS, které úzce souvisí s tím, zda se komunikační partnerky chápaly být fanynkami BTS nebo ARMY. Zatímco pro některé tyto dva termíny představovaly synonymum, pro jiné neslo označení A R M Y velmi negativní význam. Vnímání sebe sama jako fanouška BTS nebo A R M Y bylo navíc pevně navázáno na pocit sounáležitosti s fandomem. I přes to, že některé respondentky prohlásily, že se cítí být součástí fandomu BTS, za A R M Y se nepovažovaly. Souvisejícím názorem je pak ten, že A R M Y se dotyčný může stát až po nějakém čase a musí být aktivní jak ve fandomu BTS, tak v rámci dalších aktivit týkajících se BTS. Část respondentek mezi fanouškem BTS a A R M Y nevidí rozdíl. Podle jejich chápání a interpretace BTS nazývá své fanoušky ARMY, tudíž každý fanoušek BTS je pro samotné BTS automaticky ARMY. Nicméně po bližším dotazování vyplynulo, že označení A R M Y konotuje jistou hierarchii v obecněji pojatém fandomu BTS. A R M Y jsou dle informantek více oddané BTS, mnohem aktivnější na sociálních sítích, pořádají různé akce pro další fanoušky. „ARM.Y.je někdo víc... ne věrný ale, kdo se tomu víc věnuje, že sleduje to dění, sleduje ty update a sleduje i ty překladatele na Twitteru a průběžně sleduje, co se děje. Prostě je na tom Twitteru, a když už ne na Twitteru, tak 80 ANALÝZA DAT je aspoň v nějaké té fanouškovské základně a točí se kolem těch lidí." - Nikola, 18 let Dvacetiletá Kamila, která je fanynkou 2,5 roku se nad dotazem, který se týkal možných rozdílů mezi fanouškem BTS a A R M Y pozastavila a zpočátku mu nerozuměla. Podle ní totiž mezi těmito dvěma termíny neexistuje rozdíl a oba jsou významově stejné. „Já bych řekla, že je to to samé. Já samu sebe vnímám jako A.R.M. Y, tedyfanouška BTS. I tak obecně, když se podíváš na jakýkoli jejich Vlive, tak nás nazývají jako our fans ARMY." Devatenáctiletá Monika, která je fanynkou taktéž 2 roky má ale na ARMY odlišný názor: „...já jsem jejich fanoušek už asi dva roky, ale mezi to A.R.M.Y. se jako nezařazuji, ...protože mě se chování A.R.M.Y. někdy nelíbí a neztotožňuji se s tím, jak se někdy chovají. Takjako fanoušek jsem, alene ten mega A.R.M.Y. šílenej... to, kdyby mě tam někdo zařadil, ...tak to (kroutí nevěřícně hlavou) ho asi zastřelím..." Část informantek vypověděla, že je na každém, jak sám sebe identifikuje a za co se bude považovat. Jejich názory na identifikování se s A R M Y nebo fanouškem BTS souvisely primárně s mírou zapojení se nejen ve fandomu, ale také vůči BTS a formě podpory, kterou jim dávají. Být ARMY pro některé informanťky mělo negativní význam zejména kvůli tomu, jakým způsobem se chovají vůči jiným fandomům a jejich poněkud negativní pověstí. Dvacetiletá Hedvika rozlišení mezi oběma považuje za dilema: „Občas se vidím jako A.R.M.Y.,... ale pak si přečtu to, co dávají další A.R.M.Y. online nebo to, co A.R.M.Y. dělá a přijde mi ošklivý to, co dělají například dalším fanouškům jiných K-Pop skupin." Přesto se po delší úvaze prohlásila za ARMY, protože je součástí fanbáze již delší dobu. 81 ANALÝZA DAT Mezi informantkami panovala shoda v názoru na osobnost fanouška BTS, kterého popsaly jako osobu, která pouze poslouchá BTS, ale nijak více aktivně se už o ně nezajímá a nezjišťuje si další informace. Podle výpovědí respondentek j e fanoušek pasivní posluchač, který se na rozdíl od ARMY aktivně nezapojuje do činností ve fandomu. Identita fanouška a ARMYse z výpovědí jeví také jako proměnlivá. Komunikační partnerky, které byly ve fandomu několik let uvedly, že se nyní cítí být spíše fanouškem BTS nikoli ARMY, protože se nevěnují BTS v takové míře jako na začátku. Nesledují všechna jejich videa a spíše konzumují vybraný obsah. Devatenáctiletá Nikola, která je fanynkou 5 let tuto proměnu z A R M Y ve fanouška popsala: „Já se vidím spíš už jako fanoušek...Já je pořád poslouchám, ale už nestihám sledovat to dění, jako každý den sledovat, co se děje." Nicméně k nim stále cítí lásku, protože byli součástí jejího dětství, zároveň pociťuje vděčnost za to, co ji do života přinesli prostřednictvím své hudby. Dvě nejstarší participantky Viktorie (55) a Wanda (41) mají velmi protichůdný názor týkající se míry zapojení ve fandomu. Pětapadesátiletá Viktorie, která je fanynkou 1,5 roku říká: „Protože ta pravá A.R.M.Y. nebo vlastně tam záleží taky, jestli je to ta mezinárodní A.R.M.Y. nebo A.R.M.Y. v té Koreji, ty dokážou dělat šílené věci... Nakonec i tady jsem na jedné stránce A.R.M.Y. na Instagramu ^viděla) a musíme zabrat a streamujte a já nevím co, tohle mi přijde prostě úplně na hlavu. Ano je krásný, že ty kluci mají úspěch, ale na jednu stranu je vidět, že je to vynucené těma holkama." Wanda, která se považuje za A R M Y a aktivně streamuje spolu se svou nezletilou dcerou na to má opačný názor. Podle ní záleží na druhu 82 ANALÝZA DAT podpory, který BTS dají. Zatímco fanoušci pouze poslouchají, A R M Y dávají BTS aktivně najevo, že o ně stojí, že jejich hudbu mají rádi. Kupování alb je podle ní taktéž jediný vhodný způsob, jak umělcům poskytnout zpětnou vazbu. „Oni (*BTS) to asi taky nijak jinak neví, že. Jak by asi mohli vědět, že támhle nějaká Pepina z Horní Dolní je má ráda, když nestreamuje neposlouchá na Youtube nekupuje jejich alba." Pro Patricii, která se považuje za „multi-fanouška2 1 " K-Popu vidí problém nikoli v rozlišení mezi fanouškem BTS a ARMY, protože to je název té komunity a významově je to to samé, ale problém spatřuje v lidech, kteří nejsou fanoušky všech členů BTS: „Podle mě je tam spíš ten problém v tom s těmi, co nemají rádi celou tu skupinu, ale jenom jednoho člena. Že ti samí se nazývají fanoušky, ale nemají rádi celou tu skupinu. To je podle mě potom velký problém s tou definicí." Informantky taktéž v souvislosti s fanouškovskou identitou narážely na koncept fake ARMY. S tímto označením přišla většina informantek do kontaktu na sociálních sítích, převážně na Twitteru. Podle většiny se jedná o tzv. solo stans, což jsou podle výpovědi komunikačních partnerek právě fake ARMY, tedy jedinci, kteří jsou součástí fandomu ale preferují pouze jednoho ze členů a ostatní odsuzují. „Minule jsem viděla fotku koně a místo hlavy koně tam dali hlavu Hobiho a k tomu, jaký je špatný a tak. A já hned ok, tak tebe si bloknu. BTS jsou víc a víc populárnější, takže ne všichni fanoušci jsou prostě fanoušci," uvedla jedna z informantek, podle které fake A R M Y vznikli v souvislosti s rozšiřováním fandomu. Fake A R M Y jsou podle informantek také jedinci, kteří úmyslně vyvolávají 2 1 Multi fanoušek, multi stan - osoba, která má ráda více skupin a více nežjeden žánr. Termín Stan se poprvé objevil v Eminemově stejnojmenné písní, ve které popisuje příliš horlivého nebo posedlého fanouška určité celebrity. Stan je někdo velmi oddaný své skupině nebo umělci, nemusí to být jen pro hudbu. V prostředí K-Popu jsou multistans jedinci, kteří „stanují" více skupin. 83 ANALÝZA DAT hádky ve fandomu a kazí projekty, které se jiné A R M Y snaží pro BTS vytvářet. „Jsou to lidi, co se jenom tváří, že jsou fanoušci, co se pak dostávají do různých skupin a snaží se pokazit plány A.R.M.Y. třeba, když mají kluci narozeniny," prohlásila další z informantek, Ilona. Základním charakteristickým rysem fake A R M Y je ten, že nepodporuje celou skupinu nýbrž jednotlivce ve skupině. Podle informantek je v pořádku mít svého oblíbence „biase2 2 " „solo stans2 3 ", ale většina odsoudila a měla na ně negativní názor. „Mít někoho ráda víc či míň, to je úplně normální, ale ty solostans, to je... Ten člen, je součástí tý skupiny, takže to, že když je člověk solostan, tak to znamená, že mu na něm moc nezáleží ve skutečnosti, protože popírá tu jeho lásku ke skupině to, že on sám chce být v té skupině." - Romana, 20 let. Za solo stans většinu informantky považovaly nově příchozí fanoušky nebo mladší fanoušky. Jedna z respondentek uvedla, že koncept fake fanouška je typický pro všechny fandomy, BTS nevyjímaje a je na dalších fanoušcích tyto lidi vzdělat a začlenit je do fandomu, ne je odsuzovat. „Podle mě to jsou lidi, co se snaží zapadnout, protože se jim líbí, že můžou někam patřit, ale přitom o BTS nic moc nevědí...já bych měla potřebu spíš toho člověka vzdělat a zapojit ho, nežmu říct jsi fake A.R.M.Y., jdi umřít." Z výpovědí je patrné, že existuje rozdíl mezi vnímáním identity „obyčejného fanouška" BTS a tzv. ARMY. Na začátku se většina 22 Bias - mít „biase" znamená mít svého oblíbence ve skupině. V prostředí K-Popu má tento termín více nuancí. Pro některé je to osoba, kterou nejromantičtěji přitahujete, pro jiné osoba, která vyniká nebo ke které se jednoduše připojíte. 23 Solo stan - označuje osobu, kteráje fanouškem a podporuje pouze jednoho člena ve sku­ pině. 84 ANALÝZA DAT informantek považovala za fanoušky, jakmile se k fandomu a BTS začaly dostávat více a jejich vztah a znalosti se prohloubily, začaly se považovat za ARMY, protože tak své fanoušky nazývá BTS. Označení A R M Y je možné vnímat i coby jistou hodnost za „odsloužené roky", v tomto případě myšleno metaforicky za dostatečnou znalost a průnik do fandomu. Pro část respondentek ovšem nese označení A R M Y negativní význam, proto preferovaly být označovány za fanynky. Velký podíl při formování identity měla i míra aktivity, kterou daný jedinec vykonává ve fandomu. U některých respondentek to vedlo ke změně vnímání vlastní identity, protože míra obsahu spolu s aktivitami v rámci fandomu se zmenšila, tudíž se místo ARMY začaly chápat jako fanynky. Tedy to, zda se někdo prohlásí za fanouška nebo A R M Y není fixní a může se v průběhu času změnit tak, jak se mění vlastní fanouškovský zájem. Označení A R M Y je tedy v očích některých jistou odměnou za dobrou „službu" v rámci fandomu BTS. Tyto rozporuplné odpovědi blíže ilustrují následující příklady. 4.1.5 Aktivní versus pasivní role podporovatele BTS Dalším důležitým tématem, které se v rozhovorech objevovalo, bylo vyjádření vlastního fanouškovství skrze nějakou formu podpory BTS. Všechny informantky se shodly na tom, že určitým způsobem BTS podporují. Část respondentek se v rozhovorech vyjádřila, že vůči BTS cítí vděčnost, a tudíž mají potřebu jim to nějakým způsobem oplatit jako jejich fanoušek. Nejčastější forma podpory, kterou informantky zmiňovaly, byla skrze sociální sítě, převážně se jednalo o sdílení, retweetovaní obsahu a poslech hudby přes platformy typu Spotify. Důraz na legální poslouchání hudby kladlo několik informantek. Zde se diskuse vyvinula 85 ANALÝZA DAT dvěma směry, zatímco některé komunikační partnerky hudbu pouze poslouchaly, jiné se angažovaly vtzv. stream parties, které považovaly za zásadní pro navyšování popularity BTS a umocňování jejich pozice v hudebních žebříčcích, díky kterým BTS získává na globálním uznání. Podstata stream parties spočívá v aktivním zvyšováním sledovanosti u určitých písní nebo hudebních videoklipů, což v důsledku vede k lepšímu umístění skupiny v žebříčcích popularity či poslechovosti. Zatímco pouze menšina respondentek aktivně streamovala, většina se jich zapojovala do různých hlasování. Wanda považuje streamování za velmi důležité, protože úzce souvisí s tím, jakým způsobem funguje K-Pop průmysl. Pro ni je to jediný způsob, kterým může agentuře BigHit ukázat, že má ráda jejich tvorbu a že o ně stojí. Statistika a čísla jsou podle ní zásadní pro porovnávání úspěchu a v důsledku následnou „životnost" jednotlivých skupin. „Protože K-pop je svým způsobem průmysl ačkoliv pro Evropany nebo západní svět je to dost nepochopitelné, ale u nich je to prostě o těch číslech a že to tam u nich funguje jinak. Oni, když nemají tu sledovanost, ty čísla a ty výsledky, tak ty skupiny okamžitě končí. Protože jich tyfirmy produkují neskutečné množství." Další informantka taktéž streamuje nicméně ne organizovaným způsobem, pro ni je to spíše o přirozeném poslouchání hudby nikoli o zvyšování čísel. Spíše se považuje za pasivního podporovatele, který občas někde zahlasuje, poslechne si písničky na platformách, které se započítávají do oficiálních statistik, nedělá to ale zcela strategicky a pláno­ vaně. „Streamuju stylem, že sijá sama tu písničku chci poslechnout, ale není to tak, že bych měla čtyři zařízení na nich vyplý zvuk, čtyři účty, a že by to na nich jelo pořád dokola, aby měli vyšší počet shlédnutí to ne. Když vyšel 86 ANALÝZA DAT Dynamite, tak jsem si ho ráda poslechla třikrát čtyřikrát denně, ale nebylo to o tom, že si to teď musím pustit, aby jim tam naskákaly views." - Cecílie Respondentky taktéž v rozhovorech zmiňovaly, že pokud někdo nestreamuje nebo nehlasuje, není ARMY. Vidíme tedy další způsob odlišování a hierarchizace jednotlivých fanoušků ve fandomu, opět se jedná o jistý druh aktivity, který má fanouškům vysluhovat nějakou „hodnost" (zde možnost označení). S tímto tvrzením ovšem většina informantek nesouhlasí, podle nich je na každém, jaký způsob podpory zvolí. Streamování je podle nich pouze jednou z možností. Některé komunikační partnerky jako druh podpory uvedly to, že o BTS mluví s dalšími lidmi. Všechny přitom zdůraznily, že při komunikaci s lidmi se nesnaží BTS vnucovat „Kromě streamování o nich třeba mluvím. Když se mě někdo zeptá, co poslouchám, tak jim řeknu že BTS, nestydím se za to. Nemám potřebu to cpát všem do obličeje, a když mám příležitost o nich mluvit, tak o nich mluvím." Důvod proč o nich mluví je ten, že se dalším lidem snaží ukázat, že nejsou typickým „boy bandem" nebo „Číňany" ba naopak, snaží se vyzdvihovat jejich unikátní stránku, kterou podle informantek BTS má. „Snažím se je ukazovat ijinak než jako boy band, protože oni jsou mnohem víc. Oni jsou prostě hlubší, jejich texty se zabývají mnohem hlubšími pocity a myšlenkami a do života přinášejí mnohem víc než jen chvilkovou radost," uvedla Františka, která je fanynkou jeden rok. Informantky taktéž uvedly, že rády lidem vysvětlí podstatu BTS a poučí je o skupině, dalším motivací je také přilákat další ARMYs a rozšířit fanouškovskou zá­ kladnu. Hlasování bylo další z možností, které informantky zmiňovaly v souvislosti s podporou BTS. Nicméně zde se jejich názory lišily, zatímco pro část respondentek hlasování nehrálo nijak důležitou roli, protože BTS 87 ANALÝZA DAT jsou již natolik slavní, že to nepotřebují, pro jiné bylo hlasování druhým nejdůležitějším typem podpory po kupování alb. Zároveň tyto úkoly často spojovaly s činností celého fandomu. Hlasování bylo mezi respondentkami přijímáno stejně rozporuplně jako streamování. Většina informantek uvedla, že během svého fanouškovství hlasovaly alespoň jednou a považovaly to za důležité. Komunikační partnerky, které jsou součástí fanbáze již delší dobu uvedly, že nejvíce hlasovaly vletech 2016-2017, když BTS popularita narůstala. „Třeba u začínající skupiny je nutný, aby ti fanoušci hlasovali streamovali a dělali všechny ty věci, aby ten umělec dostal tu cenu, protože fanoušci jsou ten pushjjak to říct, do té industry, do té hudební scény. A pamatuju si, jak jsme mega hlasovali na MAMA v roce 2016, a to bylo, jakože o život, to byl masakr,"uvedla osmnáctiletá Nikola. Druh hlasování hrál pro informanťky důležitou roli, většina uvedla, že hlasuje pouze tam, kde to „má smysl", převážně se jednalo o americké nebo jihokorejské hudební ceny. Pro Simonu, která je součástí fanbáze devět let hlasování není priorita, navíc s množstvím různých hlasování je těžké udržet si přehled. Soustředí se tedy jenom na důležitá hlasování, které mají podle ní, nějaký reálný dopad. Informantky se v tomto shodly, že tyto aktivity jsou důležité, pokud má umělec uspět jak na jihokorejské, tak i globální hudební scéně. Částečně takto popsaly informantky i fandom BTS, protože právě díky umění semknout se a hlasovat v nejrůznějších anketách byly schopny fanynky dostat BTS do popředí. Hlasování a streamování je pro některé respondentky úkolem fandomu, který tímto podporuje BTS. Některé informantky si však vystačili s něčím, co označily za pasivní podporu, tedy poslech hudby a sledování jejich videí. 88 ANALÝZA DAT Za překvapující lze považovat zjištění, že finanční podpora nebyla pro většinu respondentek tím nejdůležitějším druhem podpory, kterou mohou umělci poskytnout. Většina za nejsmysluplnější považuje kupování alb z několika důvodů. Jedním z nich byla praktičnost reklamního předmětu. „Zatím mám fyzicky jenom jedno album. Chci si koupit další merch, ale pro mě je důležité, abych pro ten merch měla využití ne aby to bylo jenom jako nějaká wow věc sBTS," uvedla Františka. Informantky taktéž uvedly, že se jedná o produkt, který časem neztratí na funkčnosti ani hodnotě z dlouhodobého hlediska. „Kdybych si měla vybrat, do čeho investujú svoje peníze tak to bude vždycky album, protože to si můžu pustit, jak budu stará babička a budu vzpomínat na to, jak jsem byla mladá a co se mi líbilo," řekla osmnáctiletá Ilona. Další z důvodů, proč album dominovalo byl fakt, že se podle respondentek jedná o přímou finanční podporu BTS. Některé informantky dodaly, že alba jsou důležitá pro statistiky, protože udávají hodnoty, jimiž se měří úspěch BTS. Obecně můžeme říct, že pro většinu respondentek při zakoupení reklamního předmětu BTS hrála důležitou roli funkčnost praktičnost použitelnost, než sentimentální hodnota. Ostatní druhy merche jako například oblečení se informantkám zdály jako příliš drahé zejména kvůli cenám za dopravu z oficiálních prodejních míst, přesto většina informantek uvedla, že nakupuje převážně u oficiálních prodejců. „Kupujú hlavně z oficiálních stránek, omezuju to nakupování od někoho jiného, protože to bývá šíleně předražené, a ty peníze nejdou ani klukům, protože ti lidi se na tom chtějí jenom přiživit." Některé z respondentek, které byly studentkami uvedli, že místo merche si raději našetří na lístek na koncert nebo jinou formu zážitku. Většina respondentek si taktéž uvědomovala, že ne všichni si mohou dovolit utrácet za reklamní předměty a nepovažovaly 89 ANALÝZA DAT to za povinnost, kterou by měl každý fanoušek splnit. Častokrát byl důvodem pro nákup merche obdarování kamarádky, která poslouchá BTS. Co se týče sběratelství, část informantek uvedla, že sbírá alba, nicméně vždy po jednom kuse nikoli všechny verze daného alba. Pouze jedna z respondentek, Simona, se aktivně věnuje sbírání tzv. photocards, či foto kartiček na nichž jsou vyobrazeni členové BTS. Tyto kartičky jsou součástí každého alba a jiných druhů reklamních předmětů, například různých sezónních balíčků. Pro Simonu je sbírání kartiček forma investice, ale i koníček, který ji dělá šťastnou. Sbírá kartičky s Jiminem, který má na trhu vysokou hodnotu, proto věří, že se nejedná o zbytečné utrácení, ale něco, co má smysl. Simona nakupuje i jiné produkty jejichž součástí jsou kartičky, například při speciální spolupráci mezi BTS a značkou FILA. „ Takže si radši koupíš tu Filu a máš k tomu i něco navíc. Protože jinak bys dala tu stejnou cenu za tu kartičku/' uvedla Simona. Ceny kartiček se mohou pohybovat od 50 po několik tisíc euro. Nejdražší kartička, kterou si kdy koupila stála 80 euro, během rozhovoru uvedla, že by to už nikdy neudělala, že je to velmi drahé. Svou sbírku ohodnotila na 4000 euro. „To nepočítám podepsaný polaroid, který mám, ale ten jsem si nekupovala, ten jsem dostala, ale když byl ještě Dark & Wild album, tak oni vzali 500 polaroidů, podepsali je a dali do random alb. A moje kamarádka tam našla podepsaného Yoongiho a dala mi ho k narozeninám. Za tento polaroid to je 700 euro minimálně." Respondentka mimo jiné uvedla, že s příchodem nových A R M Y ceny jednotlivých kartiček rostou, protože nováčci ve fandomu neznají jejich reálnou cenu. 90 ANALÝZA DAT V případě předmětů, na kterých BTS spolupracovali s jinými, respondentky uvedly, že necítí potřebu si něco koupit jenom pro to, že BTS je toho tváří. Spíše si to koupily, protože chtěly a BTS bylo pouze přidanou hodnotou. Rozhodující byla i cena jednotlivých předmětů, BTS jsou ambasadory pro Samsung, ani jedna z respondent neuvedla, že by proto měly potřebu si koupit nový telefon, protože to je zbytečné a drahé. „To asi ne, Samsung za 35 tisíc si kvůli tomu nekoupím, i když je krásný ...ale jo, jako když se člověk dostane k něčemu, co propagují aje to cenově dostupné, tak to vyzkouším," uvedla Wanda. Podobný názor měla i další z respondentek, která místo materiálních věcí raději investovala peníze do kon­ certu. „Záleží taky, jak je to drahé. Jejich Samsung edice vypadá úplně úžasně, ale nedám za něho... nemám na to peníze. Nemusím kvůli nim zkrachovat. Jako jak se to vezme. Když jde třeba o koncert, tak sáhnu i do úspor, to nemám problém, ale co se týče těch materiálních věcí tak to asi ne." Respondentky taktéž uvedly, že než aby nakupovaly produkty, které BTS propagují spíše si všímají značek, pro které propagaci dělají. Všechny to vnímaly pozitivně jako jistý druh úspěchu BTS. Některé z informantek to chápaly jako druh podpory, kterou BTS dává různým firmám. „BTS jsou tváří té značky a dělají to proto, aby té značce pomohli a zviditelnili ji, mají velký fandoma velký vliv na sociální úrovni. Pomáhají značkám propagovat jejich produkt," zmínila dvacetiletá Kamila. Závěrem této části můžeme konstatovat, že nejvíce respondentky investují do oficiálního merche od oficiálních prodejců. Za nejčastěji kupovaný oficiální merch lze označit alba. Žádná z nich nemá potřebu kupovat si různé barevné verze daných alb, všechny se ve výpovědích shodly, že jedno album ze série stačí. Prioritu pro investice a utrácení 91 ANALÝZA DAT finančních prostředků představují zážitky, rozhodujícím faktorem pro koupi materiálních věcí je jeho praktičnost a budoucí užitečnost. Komunikační partnerky se rovněž shodly v tom, že být fanouškem není primárně o kupování zboží, ale o podporování umělce a poslouchání jeho hudby. Zatímco při online aktivitách je patrný rozdíl mezi opravdovým fanouškem a pasivním posluchačem u materiálních věcí se respondentky shodly, že je na každém, jakým způsobem BTS podpoří. Pro informantky je důležité zejména hlasování a streamování, případně aktivní poslouchání na platformách typu Spotify, je zde tedy vidět důraz na online formu podpory. Od fanoušků BTS/ARMY se očekává vyšší míra zájmu a aktivit v rámci fandomu formou účastí na různých projektech nebo „stream parties. Jedinci, kteří hudbu pouze poslouchají, nejsou podle informantek opravdoví fanoušci pouze pasivní posluchači, kteří jsou na cestě stát se možnými fanoušky BTS. 4.1.6 Sebeprezentace fanouška BTS v Čechách (a na Slovensku) Dalším tématem v rozhovorech bylo prezentování se jako fanoušek BTS. Komunikační partnerky uvedly, že se za poslouchání BTS nestydí nicméně kultura, ve které žijí a chování jiných lidí v některých případech vedly k tomu, že své fanouškovství nedávají příliš veřejně najevo. „Jako když se mě někdo zeptá, tak mu řeknu, že jsem fanoušek, ale nejsem ten typ, co by za někým přišel a začal mu říkat ahojjá jsem tady ta a ta a mám ráda BTS," vysvětlila dvaadvacetiletá Uršula. V situacích, kdy se jednalo o přímý kontakt s dalšími lidmi všechny informantky uvedly, že jsou spíše obezřetné, protože si uvědomují, že poslouchají asijskou kapelu a že to nemusí být ostatními přijímáno pozitivně. Na dotaz, zda se 92 ANALÝZA DAT otevřeně prezentují jako fanynky BTS informantky odpovídaly různě. Například osmnáctiletá Ilona, která ještě studuje na střední škole uvedla: „Zase na druhou stranu se bojíš, co ti na to lidi řeknou, protože jsou to Korejci a lidi tady na to nejsou zvyklí. A měla jsem dost situací, kdy jsem řekla že poslouchám BTS a jejich reakce byla: „Jak to můžu poslouchat šikmooké Číňany, vždyť jim ani nerozumíš", ale já se jim snažím vysvětlit, že nejde o to, jak vypadají a jakou řečí mluví, ale jde o to, že máš ráda jejich osobnost a to, o čem zpívají." Tento druh obav měla většina respondentek. Mnoho z nich mělo zkušenost s negativní reakcí okolí, tudíž se rozhodly, že své vyjadřování na toto téma omezí na minimum. Aby se respondentky vyhnuly případnému konfliktu, např. ve školním kolektivu, raději si vymyslely odpověď, o které byly přesvědčeny, že nikomu vadit nebude. I další informantky uvedly, že se k BTS otevřeně nehlásily, protože se jim nechtěly řešit situace, ve kterých jiní lidé nerespektovali jejich zájem. Beata se ke svému fanouškovství otevřeně začala hlásit až před rokem, i když BTS poslouchá již 5 let. „Jednoduše se mi nelíbí, jak kopa lidí, kteří neposlouchají K-Pop mají názor o K-Popu, i když ho v životě neslyšeli. Neměla jsem náladu řešit to s lidmi, kteří to nechtěli respektovat a mysleli si, že je to důvod proč to komentovat a vyjadřovat se k tomu každý den v práci." Z výpovědí komunikačních partnerek vyplývá, že nezáleží na věku respondentky. Jako fanynky BTS měly negativní zkušenost s okolím, když zmínily, že poslouchají jihokorejskou hudební skupinu. Reakce 93 ANALÝZA DAT okolí byly převážně homofobní a xenofobní. Většina respondentek se shodla, že čeští (slovenští) fanoušci BTS a K-Popu všeobecně jsou širokou veřejností přijímaní negativně. Veřejnost má podle nich homofobní a rasistické připomínky, zároveň nejsou ochotní se o K-Popu vůbec bavit, a i přes snahy respondentek o vysvětlení, co ten K-Pop vlastně je, druhá strana formu diskuse nepřipouští. V souvislosti s tímto také zmiňovaly ignoraci ostatních lidí a neochotu zkoušet nové věci bez předsudků. „Žádný další zájem se přes to nedostane, jim je jedno, kdo to je a proč je sledujú, lidi ti řeknou hm, vypadá jak holka, musí být teplej a je to Vietnamec a tam to končí," řekla Jana. Co se týče rozdílu mezi online identitou a tím, jak se prezentují v reálných situacích, většina respondentek uvedla, že v nich nevidí rozdíl. Po zvážení však přiznaly, že online jsou otevřenější než v reálných situacích. Jako důvod zmínily anonymitu, kterou jim internet poskytuje. Navíc v souvislosti s koronavirem respondentky uvedly, že se moc nedostávají do situací, kde by se nějak musely prezentovat jako fanoušek. Velmi úzce je s tímto spjato i vyjadřování skrze merch či oblečení. Přestože většina informantek uvedla, že se veřejně příliš neprojevuje a na první pohled by málokdo poznal, že poslouchají BTS, téměř všechny s sebou nosí klíčenky s motivem BTS nebo je mají jako tapetu na telefonu. Část respondentek vlastní mikiny nebo trička z koncertů, které nosí na běžné nošení, nicméně ty z informantek, které pracují, uvedly, že by si BTS merch do zaměstnání nevzaly, a to z důvodů zmíněných výše. Spíše, než BTS se respondentky nechávají inspirovat obecně korejskou módou, část respondentek ale uvedla, že díky BTS se začaly oblékat více žensky. Některé se přímo inspirují módou jednotlivých členů. „Ale mívám dny, kdy se oblíkám podle některého z členů a jejich styl kopíruji. Teď jsem si 94 ANALÝZA DAT koupila boty, které nosívá JK, líbily se mi už předtím, ale jak jsem je viděla na něm, tak to rozhodlo a koupila jsem šije."- Anežka Zatímco část respondentek uvedla, že se jejich styl oblékání nijak nezměnil, Beata zaznamenala pozitivní změnu okolí od doby, co začala poslouchat BTS a K-Pop. „Lidi mi začali dávat komplimenty k tomu, jak se oblíkám, ale při tom, když jim ukážu nějakou K-Pop skupinu, tak se jim nezdá, že by ti lidi byli nějak dobře oblečení."Taktéž během rozhovoru poznamenala, že existuje jistý styl oblékání, podle kterého se dá určit, že člověk poslouchá K-Pop, i když na sobě nemá žádné viditelné označení nebo symbol. I další respondentky měly podobný názor, většinou to popisovaly jako jistý „vibe" daného člověka. Takovouto zkušenost měla dvacetiletá Romana, která se jako fanoušek začal oblékat mnohem vý­ středněji. „Pro mě osobně to bylo víc výstřední i takový víc holčičí oblečení, víc sukní, víc barevné vlasy, teď už to není tak vidět, ale jinak mám zářivě zelené vlasy a nevím. Úplně nevím, čím to popsat, ale i když jsem na sobě neměla nic BTS, tak ke mně přišli lidi a ptali se mě, jestli poslouchám nebo stanujú BTS. Takže nějaký vibe tam musí být." Při sebeprezentaci jakožto fanouška BTS respondentky téměř jednohlasně uvedly, že se za své fanouškovství nestydí, nicméně se jím ani nechlubí, kvůli případným reakcím okolí. Většina respondentek měla negativní zkušenost s okolím, když se zmínila, že má ráda BTS. Česká a slovenská veřejnost podle respondentek není připravena přijmout cizince a jako společnost je velmi rasistická. Respondentky taktéž uvedly, že si uvědomují, že na ně společnost nahlíží jako na „crazy teenage fan girls", i když z nich většina studuje na vysoké škole nebo pracuje. Vliv 95 ANALÝZA DAT společnosti má na respondentky velký vliv, většina sama přiznala, že se tím nechlubí a veřejně nenosí žádné viditelné znaky. Závěrem lze říct, že formování identity fanouška probíhá v několika vrstvách skrze několik kanálů, velký vliv na nově příchozí fanoušky má obsah, který je publikován na sociálních sítích a platformách typu YouTube. K prohloubení vztahu informantek a BTS došlo skrze fanoušky vytvářený obsah, který jim umožnil porozumět BTS. Jako začínající fanynky konzumovaly video kompilace, které měly výukovou až vysvětlující povahu, s nasbíranými vědomostmi se odklonily od fanouškovské tvorby a zaměřily se na originální. Přestože je BTS jihokorejská skupina, respondentky nekladly na jazykovou bariéru přílišný důraz, byly si jí vědomy, nicméně anglické překlady a titulky považovaly za dostačující nástroj k porozumění obsahu sdělení. Část informantek zmínila kulturní bariéru, kterou pociťují a její vliv na přijímání obsahu. Respondentky taktéž pozitivně hovořili o vlivu, který na ně BTS má, většina uvedla, že jim ovlivnili život a díky nim se jim změnilo chování, začaly se projevovat jako sebevědomější. Společnost měla vliv na způsob, kterým se jako fanynky prezentují, přestože všechny respondentky uvedly, že se za své fanouškovství nestydí, díky negativním zkušenostem se k němu ale aktivně nehlásí ani se jím nechlubí. Co se týče podpory BTS, zde informanťky hovořily o pasivní podpoře, poslouchání hudby a sledování videí a aktivní podpoře, streamování, hlasování a finanční podpoře. Část informantek považovala za velmi důležité streamování a kupování alb, protože tyto činnosti pomáhají BTS v globálním měřítku. Většina se shodla v tom, že je na každém, jakým způsobem se umělce rozhodne podporovat a do ničeho by neměl být nucen. Respondentky mimo jiné uvedly, že preferují podporování 96 ANALÝZA DAT BTS skrze oficiální prodejce, cena pro ně hraje důležitou roli, předměty, jejichž tváří je BTS, si nekoupí, pokud k tomu nemají dobrý důvod. 4.2 Fandom BTS - A.R.M.Y. Komunitu fanoušků označujeme jako fandom. Většina respondentek se vyjádřila pozitivně, když se během konverzace měly rozhodnout, zda by se zařadily do fandomu. Oficiální název fandomu BTS je ARMY, některé informantky nicméně necítí potřebu se tak prezentovat vůči ostatním. „Patřím tam, sdílím to s ostatníma lidma, ale nechci si přivlastňovat tu nálepku A.R.M. Y, když nás tak BTS nazývají tak určitě něco cítím, ale cítím se pohodlněji jako fanynka,"uvedla jedna z komunikačních partnerek. Další z informantek svou pozici ve fandomu rozdělila do dvou linií. Při bližším dotazování uvedla, že vzhledem k tomu, že je fanouškem teprve 9 měsíců a nevlastní žádný merch, tak se z tohoto důvodu do fandomu řadit nemůže. „Podle mě je důležitější je podporovat, hlasovat pro ně, podporovat je na Grammy a tak. Po téhle stránce bych řekla, že jsem součástí fandomu, ale nemám žádný merch, takže po téhle stránce asi ne." Další respondentky uvedly, že je na každém, zda se rozhodne být součásti fandomu nebo ne, působení ve fandomu se podle nich vyznačuje zvýšenou aktivitou a účastní na různých projektech. Pro ostatní respondentky významnou roli hraje pocit komunity, nehledě na velikost fandomu, určitá forma sdílení společných témat, pochopení, soudržnosti a kontaktu s dalšími lidmi, které jim fandom nabízí. Část respondentek fandom přirovnala k rodině. Pro osmnáctiletou Ilonu být součástí fandomu nepředstavuje nic extrémního, spíš se jedná o komfortní místo, kam může „vejít", když se cítí osamělá. Pocit sdílení společného tématu a stejných hodnot byl silně patrný ve většině odpovědí, 97 ANALÝZA DAT fandom pro část respondentek znamenal i místo, kde nacházejí komfort. „Já se tam cítím pohodlně to, že můžu něco říct a ti lidi mě pochopia ví, jak to myslím," uvedla Dana. Respondentky taktéž často zmiňovaly jisté kolektivní myšlení, které fandom má, ať už ve způsobu vyjadřování či používání vtipů a meme. Některé respondentky hovořily i o specifickém jazyku, který A R M Y mají. Při bližších dotazování, jak přesně tento jazyk vypadá, informanťky nebyly schopné odpovědět. Nicméně téměř všechny uvedly, že pro BTS a A R M Y je typická jedna fráze, kterou žádný jiný fandom nepoužívá. Jedná se o korejské slovo „borahae", které volně přeloženo do angličtiny znamená „I purple you", což je synonymem pro vyjádření lásky. Další viditelný symbol, který informanťky zmínily při popisu ARMY, byla fialová barva, která je spjata s touto frází. Zároveň se jednalo o specifickou „věc", která patřila pouze fanouškům ARMY, kterou v jiných fandomech nikdo nepoužívá. Fandom byl pro informanťky taktéž místem, ve kterém se nepovažovaly za „divné" nebo „magory", kteří poslouchají korejskou hudbu. Pro Tamaru, která je fanynkou od svých 16 je fandom místem, ve kterém se necítí odlišná: „...Že nejsem ta jediná divná, co je poslouchá? Jako. Setkávám se s lidmi, co to zjistí, že poslouchám BTS a říkají mi, že jsem divná, že poslouchám Vietnamce". Některé respondentky považovaly fandom za komunitu, která aktivně a jednotně podporuje BTS organizováním různých projektů jako například stream parties a další projekty. Jedna ze starší respondentek Wanda, vnímá rozdíly mezi globálním fandomem a českou ARMY. ,Aktivní podpora skupiny ať už streamováním, nákupy na iTunes, ...v Česku tohle úplně nefunguje...tady je pořád spousta pouze fanoušků, který 98 ANALÝZA DAT si občas pustí jejich písničku a A.RM.Y.s, který se snaží fungovat v tom původním duchu, co hlásá skupina, je tu málo." Názor na české A R M Y jakožto fandomse ve výpovědích respondentek lišil. Zatímco některé si byly vědomy silné přítomnosti české fanbáze, další část komunikačních partnerek se o A R M Y vyjadřovala v globálním měřítku. Obecně můžeme říct, že fandom poskytuje respondentkám místo, ve kterém si mohou povídat o věcech, které se jim líbí a nelíbí, poskytují jim silný pocit sounáležitosti a taktéž pozitivity. Fandom A R M Y si často informantky spojovaly se sociální sítí Twitter, která slouží jako nástroj k interagování mezi fanoušky. V souvislosti s Twitterem měly respondentky rozdílné reakce, většina jej považovala za toxický, další řekly, že je důležité si na něm vybudovat vlastní sociální bublinu nebo skupinu, v tomto případě jej označily za velmi pozitivní místo, ve kterém se lidé navzájem podporují. Osmnáctiletá Nikola se BTS se už nevěnuje v takové míře jako před pěti lety. Fanynkou BTS stále je, ale za součást fandomu se už nepovažuje. „Mě to prorazilo a pomohlo mi to s úzkostí se víc otevřít lidem a mluvit s nimi a být víc komunikativní. Mám kamarády, které jsem si našla, když jsem je jako hodně stahovala, mám uzavřenou skupinku a tam vylívám ty svoje pocity a co se děje a tak." Velmi podobnou zkušenost měly i další respondentky, které si v určitém časovém úseku získaly kamarády, vytvořily skupinu a od celkového fandomu se distancovaly. Za hlavní úlohu fandomu informantky považují podporu BTS, zároveň mají BTS chránit před negativními vlivy okolí. „Celý ten fandom jsou lidi, kteří by o BTS nikdy nemluvili špatně 99 ANALÝZA DAT a zastali by se jich, kdyby někde narazili na napríklad nějaké rasistické komentáre," prohlásila Eva. Do popředí byla vyzdvihnuta také síla fandomu. Podle Lady to, jakým způsobem funguje fandom hodné záleží na BTS. Respondentky zmiňovaly jistou reciprocitu týkající se fungování fandomu. Vnímaly, že BTS ovlivňuje fandom svým chováním a aktivitami, na které fanoušci vlastním způsobem reagují. Pro většinu respondentek představoval fandom místo, ve kterém se mohou projevit a sdílet své zážitky a zkušenosti. Mnoho komunikačních partnerek se taktéž vyjádřilo k negativním stránkám, které si v souvislosti s fandomem A R M Y uvědomují. Jedním z nich byla již zmiňovaná síla fandomu a jeho dopady na širokou veřejnost. Díky činnosti fandomu bylo několik lidí připraveno o práci, nejčastěji respondentky zmiňovaly incident s Rádio Bayern 3, jehož moderátor ve své show pronesl rasistické poznámky. „A.R.M.Y. jsou naštvané a požadují, aby ho vyhodili. Za poslední3 týdny vůbec v rádiu nebyl, takže ho asi stáhli, aby uklidnili vody," k incidentu dodala respondentka Jana. Další část respondentek prezentovala fandom jako „moving force", která má potenciál měnit věci k lepšímu, pokud se nejedná o situace, ve kterých někdo špatně mluví o BTS. Část respondentek odsuzovala chování fandomu v některých případech. „Když se třeba komunita pustila do nějakého reportéra, že o BTS řekl něco takového nebo špatně vyslovil jeho jméno, tak ta komunita se prostě scvrkne do kuličky a vrazí do něj jako dělová koule nebo na něj spadne jako meteorit." - Patricie Přestože má podle nich fandom ochranářskou úlohu, existuje podle nich mnoho situací, kdy fandom jednal přes čáru. Většina informantek, 100 ANALÝZA DAT přestože se považují za součást fandomu, v této části používala slovo „oni" nebo „ta komunita". Přestože v jiné části rozhovoru použila slovní spojení „my ARMY". 4.2.1 Fandom a toxicita A.R.M.Y. V předchozí části jsem se věnovala pozitivním vlivům, které (nejen) respondentkám fandom (respektive bytí jeho součástí) přináší. Mezi zásadní faktory patří pocit komunity a rodiny, možnost sdílet s někým své názory. Dalším tématem, které se neslo všemi rozhovory byla toxicita fandomu ARMY, z 22 respondentek sedmnáct použilo k popsání fandomu A R M Y slovo „toxic", „toxický". Nejvíce tomu bylo v souvislosti s Twitterem nebo „stan Twitterem" a událostmi týkající se situace s předáváním cen Grammy. Tato dvě témata se během rozhovorů vynořila přirozeně, nebyly součástí přichystané osnovy. Velký vliv na vnímání fandomu hrají sociální sítě, kterými se informantky obklopují a které používají, Twitter a aktivity na něm se jeví pro ty, které jej nepoužívají, jako toxické a cíleně se mu vyhýbají. Komunikační partnerky jako Anežka, Romana, Jana, Nikola aktivně využívají Twitter ke komunikování a všechny jej popsaly jako velmi různorodý, ve kterém je potřeba filtrovat obsah. Patricie, která je fanynkou 7 let si všimla změny, která souvisí s toxicitou: „...to je taky takové slovo, které se sfanouškama hodně spojuje v posledních, dejme tomu, dvou letech. Což třeba, když se podívám zpátky, když BTS ještě nebyli tak slavní, tak to slovo (*toxický) se tam vůbec neobjevovalo, to se týká přímo těch fanoušků." Část respondentek uvedla, že toxicita ve fandomu je přirozeným jevem, který souvisí s nárůstem počtu fanoušků a nedá se mu nijak vyhnout. Za toxické považovaly zejména mladší jedince, patrné zde bylo 101 ANALÝZA DAT i rozlišení mezi A R M Y a toxickými fanoušky, respondentky je vědomě rozlišovaly a považovaly je za specifickou podskupinu. Téměř všechny informanťky se shodly na tom, že díky „toxickým lidem" má fandom špatnou reputaci, tato pověst vedla u některých respondentek k tomu, že se cíleně distancovaly od fandomu. Simona, která je fanynkou devět let, si všimla změny, kterou popsala následovně: „ Vím, že je spousta A.R.M. Y, co kvůli tomu odešli zfandomu, že ne kvůli BTS, ale neradi jsou spojováni s A.R.M.Y., protože ti fanoušci jsou hrozní, hlavně ti noví. A díky těmto lidem na Twitteru si všichni myslí, že A.R.M.Y. jsou toxické a je to nejhorší fandom ze všech. A přitom to vůbec není pravda." Jedna z informantek kvůli chování fandomu přestala poslouchat a věnovat se BTS v takové míře jako dřív. Svou zkušenost popsala jako smutnou, protože jí jiní fanoušci znechutili skupinu do té míry, že si je stále poslechne, ale už nemá potřebu nijak interagovat v rámci fandomu. Během svého působení jako fanoušek se dostala do konfliktu s jinými ARMYs, když začala poslouchat jinou skupinu. „To prostředí okolo mě nebo ti lidi okolo mě a to, jak se ke mně chovali, úplně potlačilo jakoukoli chuť zajímat se dál o BTS. V podstatě mije nutili. A já si nemyslím, že je dobré něco někomu nutit, když to nechce a má prostě jiné priority." - Gwendolyn Žádná další z respondentek neměla podobnou zkušenost, nicméně si uvědomovaly, že A R M Y je vnímán jako fandom, který je agresivní a konfliktní, pokud se jedná o jiné K-Pop skupiny. Toxicitu taktéž 102 ANALÝZA DAT komunikační partnerky popsaly jako jistý druh omezení projevu, nemožnost svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by za něj nebyly kritizovány. Při bližším dotazování informantky uvedly, že agresivní prostředí cítí zejména na Twitteru, Facebook pro ně představoval mnohem vyspělejší a klidnější prostředí. Negativní reputaci nemá A R M Y pouze u hudebních fanoušků, ale i v dalších komunitách. Lada, která se považuje za otaku2 4 a řadí se mezi fanoušky anime, poukázala na to, jakým způsobem je fandom vnímán z jiné perspektivy, „...tak celkově v té sféře otaku máme nepěknou reputaci, ...to bylo vždycky...a zvlášť, když na tom Animefestu ty holky řvaly nebo tam začaly tancovat, ...no prostě cringe" Obecně lze konstatovat, že si respondentky uvědomují, že se ve fandomu dějí věci, které mají na ostatní negativní vliv. Toxicitu každá z informantek vnímá subjektivním způsobem. Existuje zde toxicita ARMY vůči cizím prvkům, ale i vůči ostatním ARMYs. Respondentky se také z tohoto důvodu distancovaly od označení fandomu, aby nemusely „mít nálepku" ARMY, přesto ve fandomu zůstávají, protože si BTS cení více než případného hanlivého označení ARMY. 4.2.2 Československé A.R.M.Y. - fandom v srdci Evropy Rozhovory s komunikačními partnerkami se také týkaly československé fanbáze ARMY. Reakce respondentek na toto téma byly smíšené na jedné straně respondentky vnímaly pouze jeden globální fandom ARMY, který může být tvořen menšími celky, nicméně při identifikaci informantky o sobě vždy hovořily jako o A R M Y bez náznaku nějaké státní společenské nebo kulturní příslušnosti. Část informantek naopak vyzdvihovala existenci československé fanbáze, její pevné postavení a aktivity, 2 4 Otaku - termín je převzatý z japonštiny, ale v mezinárodním kontextu je spojen konkrétně s fanouškem anime a mangy (pozn. autorky). 103 ANALÝZA DAT respondentky v těchto případech samy sebe popisovaly jako československé ARMY, přičemž přívlastek „československá" pro ně byl důležitým prvkem, který je odlišoval od jiných ARMY. 0 československém fandomu A R M Y respondentky hovořily v souvislosti s jazykem, protože sdružuje fanoušky, kteří si rozumí a mluví téměř totožným jazykem. Oproti klasické globální A R M Y panoval názor, že československá fanbáze je mnohem vyspělejší a klidnější, zároveň se oproti té globální, pro kterou je typický Twitter, vyskytuje a je činná převážně na Facebooku. Podobné kulturní zázemí byl další z důvodů, proč respondentky vyhledávaly československé fanouškovské skupiny, na kterých by mohly interagovat. Jedna z informantek, Cecílie, studuje ve Velké Británii a její první snahou bylo zařadit se mezi britské ARMY: „As; měsíc jsem byla součástí britské fanouškovské skupiny na Facebooku, ale bylo to mnohem nevyspělejší, byl to chaos a bylo to hrozné. Mám jiné názory, jinou mentalitu a česká A.R.M.Y. se mnou v tomto rezonuje." Dalším z témat byla fragmentizace fandomu, část respondentek chápala fandom jako unifikovaný celek, po delší diskusi dospěly k názoru, že ARMY se dělí zejména na korejské a mezinárodní. Většina se domnívá, že korejské A R M Y mají větší privilegia díky geografickému umístění a možnosti být umělcům nablízku a mít s nimi kontakt. Dvacetiletá Dana, která je fanynkou 5 let, českou A R M Y přirovnává k její korejské obdobě. „Češi jsou mnohem klidnější, asi i proto, že jsme tisíce kilometrů od nich, ale celkově je taA.RM.Y. tady mírnější vyspělejší a dospělejší. Ale kdybychom byli v kontaktu s nimi, tak si myslím, že dopadneme stejně jako korejská A.R.M.Y." 104 ANALÝZA DAT Třetí zmiňovanou sub-skupinou byly americké ARMY, které podle informantek mají velmi silnou pozici v rámci globálního fandomu vhledem k aktivitám, které BTS pořádá v Americe. Většina z informantek popsala pozici evropské fanbáze jako nejslabší, jako příklady uváděly počty koncertů v různých státech, zároveň tam pociťovaly jistou formu vyloučení z globálního dění a aktivit týkající se například koncertů a fanmeetingů: „Na ty menší země mám pocit se zapomíná, ale na druhou stranu se jim divit nemůžu, ale jako československá A.R.M.Y. si myslím, že jako fa ndom jsme sjednocený a snažíme se na sebe upoutat tu pozornost," uvedla jedna z respondentek. Celkově mezi informantkami panoval názor, že pocit československé fanbáze jako sjednocené komunity nepociťují. Většina se identifikovala jako jednotlivec A R M Y v rámci většího celku fandomu ARMY, se kterým se i ztotožnila. Část respondentek uvedla, že důvod, proč se fandom dělí na různé podskupiny ARMYs je ten, že je mnohem jednodušší komunikovat s lidmi, kteří ovládají stejný jazyk, což vede i k jednodušší organizaci větších projektů. Míra aktivity ve formě pořádání různých akcí, srazů nebo eventů byla pro respondentky rozhodujícím faktorem, podle kterého rozeznávaly existenci československého fandomu či nikoli. Podle jedné z informantek se československý fandom začal projevovat přibližně před dvěma lety: „Co se týká toho československého fandomu, tak tam byla největší změna v tom, že začali dělat nejrůznějšífan projekty a věci, které jsou pro větší zahraniční fandomy běžné, tak se začaly dělat i tady." Rozdílný názor měla třiadvacetiletá informantka Jana, která je nejvíce aktivní na Twitteru. Podle ní zde neexistuje funkční český a slovenský fandom, ba naopak je přesvědčena, že existuje jenom jeden 105 ANALÝZA DAT správný fandom, a to je globální ARMY, rozdělování na menší celky je podle ní nesmyslné. Z výpovědí informantek ale vyplývá, že existuje povědomí o československé ARMY. Rozpor panuje v tom, jakým způsobem je československá fanbáze aktivní, zatímco některé účastnice si jsou vědomy projektů a událostí, které pořádají československé ARMY, jiné tento fandom vnímají jako laxní a nesoudržný. Místo, na němž je československá fanbáze nejvíce aktivní je Facebook na rozdíl od globálního fandomu, kterému respondentky přiřadily jako hlavní komunikační kanál Twitter. Většina komunikačních partnerek se neztotožňuje s myšlenkou československá ARMY a preferuje pouze označení ARMY. Fandom pro ně funguje jako unifikovaný celek, který má stejné poslání a cíl bez ohledu na to, odkud pochází její fanoušci. Při diskusi nad možnými rozdíly a fragmentaci fandomu respondentky uvedly, že pociťují zejména dvě hlavní skupiny, podle nichž se může fandom rozdělit, a to je korejská A R M Y a mezinárodní ARMY. Korejská A R M Y měla podle respondentek největší privilegia díky jejich geografické poloze, za nejvíce opomíjenou část považovaly evropské ARMY. Hlavním úkolem fandomu byla podle respondentek podpora a obrana BTS, část respondentek nebyla ztotožněna s myšlenkou určitého poslání nebo úkolu, který měl fandom mít. Některé respondentky uvedly, že je úkolem fandomu své interprety chránit a snažit se, aby byli šťastní: „...můžu říct, že jim dlužím to štěstí, který mi dali a ty šťastný chvilky, který mi dali a že chci, aby je taky prožili a chci to pro ně udělat...," uvedla Olívie. Zároveň komunikační partnerky uvedly, že poslání je něco, co si fandom vytváří sám z vlastní vůle a není to podmíněno vnějšími vlivy, podpora BTS pro ně znamenala přirozený způsob, jak se odvděčit. 106 DISKUSE 5 Diskuse V této části diplomové práce se zaměřím na výsledky získané během analýzy dat a získaná jištění zasadím do širšího kontextu. Část této kapitoly tedy bude věnována diskusi věnující se srovnání získaných výsledků s teoretickou statí, která poskytuje stručný vhled do tématu. Důležité je taktéž kritické zhodnocení výzkumu prostřednictvím vlastní sebereflexe, která slouží k diskusi nad potencionálními zdroji chyb a nepřesností. Diplomová práce se zabývá formováním identity českých a slovenských fanoušků jihokorejské skupiny BTS. Již na začátek je nutné zmínit, že tyto výsledky reprezentují složení výzkumného vzorku, jež v tomto případě tvořily pouze ženy. Respondentky byly až na dvě výjimky (Viktorie a Wanda) všechny ve věku od 18 do 26 let. Vzhledem k tomu, že předmětem zájmu respondentek je chlapecká skupina BTS, zapojení do výzkumu respondenty-muže by v tomto případě mohl vést k jiným zjištěním týkající se prožívání fanouškovství a vnímání idolů. Následující interpretace výsledků odpovídá výpovědím z pohledu fanynek. Výběr výzkumného vzorku a jeho složení je popsáno v kapitole Metodologie, respondentky pochází z různých částí České republiky a Slovenska, taktéž z měst a obcí, díky čemu je zaručena demografická pestrost, výpovědi nejsou limitovány na úzkou geografickou oblast např. Praha. Další z faktorů, který je nutný zmínit při sebereflexi je metoda sběru dat. Hovory probíhaly, až na jednu respondentku, v domácím prostředí, vzhledem k plošnému nařízení vlády o vycházení (viz kapitola Limity výzkumu). Rozhovory s respondentkami byly online formou, v mnoha případech jsme byly vyrušeny cizími vlivy (např. vyrušením policie), v některých situacích respondentky vyjadřovaly názor, který nesdíleli jejich 107 DISKUSE rodiče, se kterými bydlely, a proto mohly být ve svých výpovědích rezervovanější z obavy odposlouchávání jinými členy domácnosti. Předmětem výzkumu byla identita fanouška BTS, vzhledem k obsáhlosti analýzy dat jsou níže interpretovány výsledky výzkumu, které jsou podrobeny diskusi. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že na začátku jejich cesty, jak se stát fanynkou BTS důležitou roli hrál fandom, byť to nebylo respondentkami explicitně uvedeno, přesto jejich prvotní obsahy, které konzumovaly, byly produktem jiných fanoušků, jejich online tvorba jim sloužila jako průvodce k poznání BTS. Podle Hellekson (2018) příchod moderních technologií a online způsobil změnu týkající se zkušeností fanouška minimalizováním kontaktu tváří v tvář, odpadla taktéž potřeba studování pravidel u „zkušenějších starších", ba naopak došlo k demokratizaci celého prožívání. Potencionálním fanouškům na platformách jako YouTube je automaticky „servírován" doporučený obsah, fanoušci zde vloží svůj vytvořený produkt ve formě editovaného videa a algoritmus zajistí, že se dostane jak ke stávajícímu publiku, tedy dalším fanouškům, tak i k potencionálním fanouškům. Jak ale poukazují Jenkins a Shresthova (2012), sociální sítě jsou pouze nástrojem, který pomáhá vytvářet povědomí a získávat nové příznivce. Fanoušci tedy vytváří videa, jejichž primární účel je představit BTS za pomoci kolektivních vědomostí poskytnutých fandomem, které určují, co by měl fanoušek-novic vědět. Za zajímavé zjištění lze považovat vliv BTS na vlastní identitu fanynek, protože díky svému fanouškovství přijaly nové vlastnosti, staly se otevřenější, tolerantnější vůči ostatním. Fanouškovství se u respondentek sloučilo s jejich vnímáním sebe sama, nedošlo zde k oddělení prožívaného fanouškovství od vlastní identity. Reysen a Branscombe (2010) poukazují na rozdíl formování identity jednotlivce versus jedince jakožto 108 DISKUSE člena skupiny. Rozdíl v sebe identifikování nastává při sebeurčení jakožto fanoušek BTS nebo ARMY, zásadní rozdíl je míra aktivity a zapojení se ve fandomu. Označení A R M Y je výsledkem příslušnosti ke skupině fanoušků. Část respondentek, která se identifikovala jako A R M Y toto označení nesla hrdě, protože to představovalo zásady, které BTS a jeho fandom reprezentují. Což odpovídá roli fandomu během procesu seberealizace, na které Jenkins (1992) upozorňuje v díle Textual Poachers, které je součástí první vlny fanouškovských studií. Získaná zjištění jsou v souladu s teorií sociální identity, která se vyznačuje příslušenstvím k určité skupině - fanouškům BTS, které spojuje jednotný obdiv a náklonost vůči objektu zájmu. Podle Brewer a Hewstone (2004) se sociální identita taktéž formuje z interakcí ve skupině, zkušeností a existujících zvyků. Kolektivně se všechny respondentky identifikovaly jako fanynky BTS a považovaly se za součást fanbáze. Rozdíl začíná uvnitř samotného fandomu, kde nastává proces sebe kategorizace na A R M Y x fanouška BTS. Respondentky uvedly, že existují A R M Y jako fanoušci BTS a „ARMY", kteří jsou šílení a zlí a díky kterým má fandom negativní reputaci. Stets a Burke (2000) rozdělují proces kategorizace na „in-groups" a „out-groups" podle zvýraznění podobných a rozdílných hodnot mezi členy. Což odpovídá ztotožnění se s „normálními" A R M Y a vědomé separování se od „jiných, šílených ARMY" u respondentek. Přesto je i tato část fandomu považována za fanoušky. V online komunitách se taktéž mohou vyskytovat i náhodní fanoušci (Jenkins, 2006a), kteří konzumují obsah bez hlubšího zájmu, tito lidé ale podle získaných dat nejsou fanoušky nýbrž pasivními posluchači, aby mohl být někdo fanoušek případně ARMY, očekává se od něj jistá míra zapojení. Bethany Jones (2016), která se zabývala fanoušky chlapecké skupiny One Direction, poukazovala na strukturu fandomu Directioners 109 DISKUSE podle Hillsova (2012) pojetí anti-fandomu a antagonismu intra-fandomu (viz Bennett & Booth, 2016, s. 54). Diskurz „tito fanoušci nejsou opravdoví fanoušci" lze nalézt u tzv. fake ARMY. „Toxické ARMY", které negativně ovlivňují fandom, jsou stále považovány za fanoušky. Za fake ARMY byli považováni ti jedinci, kteří byli „solo stans", tedy preferovali jednoho člena, vytvářeli negativní reputaci ostatním ARMY, díky čemuž byli veřejností vnímání jako „šílený fandom". Ve výsledku se všechny respondentky od těchto „typů fanoušků" distancovaly, záleželo jim, aby byl fandom vnímám médií a ostatními v pozitivním světle. Což odpovídá praktikám, které Kristina Busse (2013) popisuje jako tzv. border-policing, ve kterém fanoušci určují, jakým způsobem na ně bude médii nahlíženo a vědomě se distancují od těch, kteří se angažují málo nebo naopak až moc. BTS funguje na několika online platformách, mají tomu přizpůsobený publikovaný obsah, komunita fanoušků je tedy nejvíce aktivní ve virtuální podobě. Fandom A R M Y je virtuálním fandomem, který se díky své rozmanitosti a velikosti považuje za globální. Data nám ukazují, že přestože lze mluvit o určité československé komunitě fanoušků, většina respondentek na fandom nahlíží v globálním měřítku. Jediné rozlišující parametry, které se v datech pravidelně vyskytovaly, bylo rozlišení mezi korejskými a mezinárodními ARMY. Díky online komunitě se taktéž zvyšuje hromadné prožívání určitých obsahů, neboť je mohou sledovat fanoušci po celém světe ve stejný čas. Sdílené sociální zkušenosti členů fandomu je více spojují než zkušenosti, které by tito lidé sdíleli se členy rodiny nebo spolupracovníky. Toto zjištění koresponduje s Jankowským (2006, s. 40), který uvádí, že pro virtuální komunity je pocit sounáležitosti bez sjednocujícího geografického prvku typický. BTS jako jihokorejská skupina vytváří a produkuje obsah vkorejštině, přesto je hlavním 110 DISKUSE dorozumívacím jazykem angličtina. Z dat vyplývá, že veškerý obsah, který konzumují má anglické titulky a fanoušci se spolu taktéž dorozumívají anglicky. Jazyk utváří pravidla komunitního diskurzu, díky kterému dochází ke sjednocování komunity a nastavení vnitřních pravidel. Aktivity a angažovanost jsou nedílnou součástí fandomu ARMY a taktéž každodenních životů fanoušků BTS. Fanoušci jsou velmi aktivní segmenty publika, které nejen odmítají nebo přijímají nabídku, ale také požadují, aby se stali plnohodnotným účastníkem (Jenkins, 2006a). V konvergenční kultuře mezi výrobcem a spotřebitelem není žádný rozdíl, přičemž všichni jsou součástí procesu. Participativní kultura je kultura, ve které členové věří, že na jejich příspěvcích záleží a pociťují mezi sebou určitý stupeň sociálního spojení. Poněkud zajímavý je pohled na vztah fanoušků a BTS. Zatímco Thompson (1995) uvádí, že vztah mezi idolem a fanouškem je nereciproční, ze získaných dat vyplývá, že respondentky tam reciprocitu pociťují to, co ony investují do vztahu a svého fanouškovství jim BTS vrací formou publikovaného obsahu, tento vztah vnímají jako vzájemný nikoli jednostranný. Jak Hills (2002), tak i Duffet (2014) se věnují marginalizaci technických informací, jež vede k zastření úlohy hudebního průmyslu. Jak bylo zmíněno v úvodu, K-Pop je produktem jihokorejského zábavního průmyslu, který má za cíl potěšit jeho konzumenty. Idolové jsou šablonově vytvářeni tak, aby zapůsobili na své publikum (Lie, 2014). Přesto z dat vyplývá, že průmyslovou a korporátní stránku BTS si uvědomuje minimum výzkumného vzorku. Naopak dominuje názor, že BTS se od zbytku K-Popu liší, protože jsou autentičtí a jedineční, vliv managementu na BTS je podle nich minimální, což koresponduje s teorií Duffeta (2014) a Hillse (2002). 111 DISKUSE Co se týče srovnání výzkumu týkající se stejné problematiky, článek Participatory Culture: A Study On Bangtan Boys Fandom Indonesia (Bangun) publikovaný v roce 2019, se zabývá indonéskými fanoušky, participativní kulturou a úzkým kulturním propojením, protože se zde jedná o asijské fanoušky a skupinu. Pokud srovnáme získaná data českých a slovenských fanoušků s těmi indonéskými, dojdeme ke zjištění, že jejich aktivity se nijak výrazně neliší. Jenkins (2009) roztřídili participativní kulturu do čtyř kategorií. Jak indonéské, tak české a slovenské fanynky se staly součástí komunity a sociálních sítích např. Facebook za účelem získávání aktuálních informací o BTS. V oblasti vyjádření se respondentky zapojovaly do různých tanečních skupin, sbíraly předměty, četly fanfikce. Stejně tak tomu bylo i u indonéských fanoušků. Jako další příklad participativní kultury lze uvést globální oslavy narozenin jednotlivých členů BTS, do kterých se fanynky zapojují. Z dat taktéž vyplývá, že sociální sítě jako Twitter, Vlive a Weverse hrají důležitou roli pro sdílení informací a obsahů. Můžeme tedy říct, že fanouškovské prožívání mezi českými (slovenskými) a indonéskými fanoušky BTS se nijak výrazně neliší, online prostředí sbližuje fanoušky bez ohledu na národnost (Jankowski, 2006), zároveň se fanoušci mohou aktivně projevovat na sítích s vědomím, že reakce a odpověď okolí bude následovat v krátkém časovém úseku, což odpovídá Jenkinsově (2006a) pojetí kultury konvergence, jehož součástí je participační kultura. 112 ZÁVĚR 6 Závěr Cílem této studie bylo zjištění formování identity fanouška BTS v československém prostředí. Teoretická stať nabídla podhled do studia fanouškovství včetně retrospektivního pohledu a současného vnímání fanouška, fandomu a jeho praktik. Část teoretické stati se taktéž věnuje Jenkinskově (2006) participační kultuře, v níž fanoušci nejsou pouze konzumenti, ale taktéž aktivní producenti obsahů. Metodologická část je věnována popisu výzkumného procesu za použití kvalitativních metod, polostrukturovaných rozhovorů a fenomenologické analýzy, jež byly využity ke sběru a následné analýze dat. Výzkumný vzorek tvořilo 22 respondentek, z nichž dvě věkem převyšovaly zadané kritérium 18-26 let. Rozhovory byly provedeny na základě vytvořené osnovy, která odpovídala třem hlavním výzkumným otázkám, které jsou představeny v sekci Výzkumné otázky v metodologické části. Samostatná kapitola je věnována analýze a interpretaci nasbíraných dat do tematických celků. Diskuse poskytuje shrnutí a vyzdvihnutí důležitých zjištění v kontextu literatury a současných výzkumů včetně kritického zhodnocení výzkumu. Cílem výzkumu bylo poznat identitu a její formování u českých a slovenských fanoušků BTS z hlediska jejich vlastního pohledu, vnímání a porozumění, jako rovněž vyjádření fanouškovské identity. Cíle výzkumu byly naplněny skrze fenomenologickou analýzu dat, která poskytla hlubší náhled do motivací, pocitů a prožívaní fanouškovství. Výzkum přináší aktuální poznatky týkající se českých a slovenských fanoušků K-Popu, primárně BTS a jejich fanouškovství během pandemické situace, která jim zabránila v interagování tváří v tvář. Samotný výzkum podléhá několika limitům, kterým je věnována samostatná kapitola 113 ZÁVĚR a které jsou blíže rozepsány v Diskusi. Sebereflexe je důležitá vzhledem k podmínkám, během kterých byl tento výzkum vytvořen, vícero hloubkových rozhovorů s respondentkami by poskytly detailnější náhled do problematiky. Další výzkumné práce by se mohly zaměřit na mužskou část fanoušků a jejich způsoby prožívání, případně na skupinu starších osob, které jsou zde zastoupeny pouze dvěma respondentkami. Další téma, které lze nalézt ve výpovědích a bylo by vhodné k následujícímu rozpracování se týká českých fanoušků K-Popu v souvislosti s rasovým a homofobním kontextem v jejich domácím prostředí. V akademické sféře je K-Pop aktuální téma, které získává na zájmu, zvyšující popularitu lze zaznamenat i mezi veřejností, nové poznatky by tak mohly přinést data týkající se rané fáze tzv. Korejské vlny (tzv. Hallyu) v českém pro­ středí. 114 POUŽITÉ ZDROJE Použité zdroje 1. Abercrombie, N., & Longhurst, B. (1998). Audiences : a sociological theory of performace and imagination. SAGE. 2. Alvesson, M., & Deetz, S. (2000). Doing critical management research. SAGE Publications Ltd https://www.doi.org/10.4135/9781849208918 3. Alvesson, M. (2003). Beyond Neopositivists, Romantics, and Localists: A Reflexive Approach to Interviews in Organizational Research. The Academy of Management Review, 28(1), 13-33. doi:10.2307/30040687 4. Bacon-Smith, C. (1992) Enterprising Women: Television Fandom and the Creation of Popular Myth, Philadelphia, PA: University of Pennsylvania Press. 5. Baldwin, J. (2015). If Black English isn't a Language, Then Tell Me, What Is? The Black Scholar, 27(1), 5-6. https://doi.org/10.1080/00064246.1997.11430831 6. Bennett, L. K., & Booth, P. (Eds.). (2016). Seeing fans: representations of random in media and popular culture / edited by Lucy Bennett and Paul Booth. Bloomsbury Publishing. 7. Booth, P. (2010). Digital Fandom: New Media Studies. Peter Lang 8. Booth, P., & Kelly, P. (2013) The changing faces of Doctor Who fandom: new fans, new technologies, old practices? Participations 10(1). Available at: http://www.participations.org/Vo- lumel0/Issuel/5Booth&Kellyl0.1.pdf 9. Bogdan, R. C, & Biklen, S. K. (1994). Qualitative Investigation in Education: An Introduction to Theory and Methods. Porto: Editora Porto Editora. 115 POUŽITÉ ZDROJE 10. Brewer, M. B., & Hewstone, M. (Eds.). (2004). Perspectives on social psychology.Self and social identity. Blackwell Publishing. 11. Busse, K. (2013). Geek hierarchies, boundary policing, and the gendering of the good fan. Participations: Journal of Audience and Reception Studies, (Volume 10, 1), 73-91. https://www.partici- pations.org/Volume%2010/Is- sue%201/6%20Busse%2010.1.pdf 12. Certeau, M. d., & Rendall, S. (1984). The practice of everyday life. Berkeley: University of California Press. 13. Chang, W., & Park, S. E. (2019). The Fandom of Halyuu, A Tribe in the Digital Network Era: The Case of A R M Y of BTS. Kritika Kultura, 260-287. 14. Charvát, M. (2004). Problematika výběru účastníků kvalitativního výzkumu z řad uživatelů nelegálních drog. In M. Miovský & I. Čermák, Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku (SV. III, pp. 77-86). Filozofická fakulta Univerzity Palackého. 15. Creswell, J. W. (1998). Qualitative inquiry and research design: Choosing among five traditions. Sage Publications, Inc. 16. Creswell, J. W. (2003). Research design: Qualitative, quantitative, and mixed methods approaches (2nd ed.). Thousand Oaks, CA: Sage. 17. Dal Jin, Y. (2016). New Korean Wave : Transnational Cultural Power in the Age of Social Media. University of Illinois Press. 18. Duffett, M. (Ed.). (2014). Popular Music Fandom: Identities, Roles and Practices. Routledge; Taylor & Francis. 116 POUŽITÉ ZDROJE 19. Fiske, J. (1989). Understanding popular culture. London: Routledge. 20. Fuchs, C. (2014). Social media as participatory culture. In Social media: A critical introduction (pp. 52-68). SAGE Publications Ltd. https://www.doi.org/10.4135/9781446270066.n3 21. Glassner, B., & Loughlin, J. (1987). Drugs in Adolescent Worlds: Burnouts to Straights. Palgrave Macmillan. 22. Gray, J., Sandvoss, C, & Harrington, C.L. (2007). Fandom: Identities and Communities in a Mediated World. New York: NYU Press. 23. Gray, J., Sandvoss, C, & Harrington, C. L. (Eds.). (2017). Fandom, Second Edition: Identities and Communities in a Mediated World. New York: NYU Press. 24. Hartnoll, R., Griffith, P., Taylor, C, Hendricks, V., Blanken, P., Nolimal, D., & Ingold, R. (2003). Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule: snowball sampling. Praha: Úřad vlády ČR, 14. 25. Hellekson, K. (2018). The Fan Experience. In A Companion to Media Fandom and Fan Studies, P. Booth (Ed.). https://doi.org/10.1002/9781119237211.ch4 26. Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání.). Praha: Por­ tál. 27. Hendl, J., & Remr, J. (2017). Metody výzkumu a evaluace. Portál. 28. Hills, M. (2002). Fan cultures (1st pub.). London: Routledge. 117 POUŽITÉ ZDROJE 29. Hills, M. (2012). "Twilight" Fans Represented in Commercial Paratexts and Inter-Fandoms: Resisting and Repurposing Negative Fan Stereotypes. In A. Morey (Ed.), Genre, Reception, and Adaptation in the 'Twilight' Series (pp. 113-130). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315584331 30. Jankowski, N. W. (2006): Creating Community with Media: History, Theories and Scientific Investigations. In: Lievrouw, Leah A. - Livingstone, Sonia (eds.): Handbook of New Media. London: Sage Publications 31. Lee, J., Lee, S., Kim, S., Chae, M., & Won, J. (2019). BTS, Art Revoluton. Parrhesia. 32. Jenkins, H. (1992). Textual poachers: Television fans & participatory culture. New York: Routledge. 33. Jenkins, H. (2006a). Convergence culture: Where old and new media collide. New York: New York University Press. 34. Jenkins, H. (2006b). Fans, bloggers, and gamers: Exploring participatory culture. New York: New York University Press. 35. Jenkins, H. (2009). Confronting the challenges of participatory culture: Media education for the 21st century. Cambridge, Mass.: MIT Press. 36. Jenkins, H., & Shrestova, S. (2012). Up, up, and away! The power and potential of fan activism. Transformative Works and Fan Activism, (Vol 10). https://doi.Org/https://doi.org/10.3983/twc.2012.0435 37. Jenkins, H., Ford, S., & Green, J. (2013). Spreadable Media: Creating Value and Meaning in a Networked Culture. NEW YORK; LONDON: NYU Press. 118 POUŽITÉ ZDROJE 38. Kim, S.-Y. (2018). K-pop Live: Fans, Idols, and Multimedia Performance. Stanford University Press. 39. Koch, T. (1995). Interpretive approaches in nursing research: The influence of Husserl and Heidegger. Journal of Advanced Nursing, 21, 827-836. 40. Kubátová, H. (2015). Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku. Sociologické nakladatelství (SLON). 41. Laffan, D. A. (2020). Positive Psychosocial Outcomes and Fanship in K-Pop Fans: A Social Identity Theory Perspective. Psychological Reports, 33294120961524. https://doi.org/10.1177/0033294120961524 42. Laverty, S. M. (2003). Hermeneutic Phenomenology and Phenomenology: A Comparison of Historical and Methodological Considerations. International Journal of Qualitative Methods, 21-35. https://doi.org/10.1177/160940690300200303 43. Lewis, L. A. (1992). The Adoring audience: Fan culture and popular media. London: Routledge. 44. Leix, A. (2003): K problematice transkriptu ve společenských vědách. Biograf 31: 69-84 45. Lie, J. (2014). K-Pop: Popular Music, Cultural Amnesia, and Economic Innovation in South Korea. University of California Press. 46. Marshall, C, & Rossman, G. B. (2006). Designing qualitative research. Thousands Oaks, Calif: Sage Publications. 47. McLaren, C, & Dal Jin, Y. (2020). "You Can't Help But Love Them": BTS, Transcultural Fandom, and Affective Identities. Korea Journal, 60(1), 100-127. https://doi.Org/10.25024/kj.2020.60.l.100 119 POUŽITÉ ZDROJE 48. Merriam, S. B., & Tisdell, E. J. (2016). Qualitative research: A guide to design and implementation. 49. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada. 50. Miles, M. B., & Huberman, A. M. (1994). Qualitative data analysis: An expanded sourcebook (2nd ed.). Sage Publications 51. Mišovič, J. (2019). Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Slon. 52. Oh, I. & Park, G.-S. (2012). From B2C to B2B: Selling Korean pop music in the age of new social media. Korea Observer. 43. 365- 397. 53. Petrusek, M., Linhart, J., Maříková, H., & Vodákova, A. (1996). Velký sociologický slovník. Karolinum. 54. Punch, K, & Hendl, J. (2008). Základy kvantitativního šetření (Vyd. 1.). Praha: Portál 55. Rubin, H. J., & Rubin, I. (2005). Qualitative interviewing: the art of hearing data (2nd ed). SAGE Publications. 56. Sacks, H., & Jefferson, G. (1995). Lectures on conversation. Blac- kwell. 57. Sandvoss, C. (2005). Fans: The mirror of consumption. Oxford: Polity. 58. Scott, S. (2019). 1. A Fangirl's Place Is in the Resistance: Feminism and Fan Studies. In Fake Geek Girls (pp. 25-50). New York, USA: New York University Press. https://doi.org/10.18574/9781479822966-002 120 POUŽITÉ ZDROJE 59. Staiger, J. (2005). Media reception studies. New York: New York University Press. 60. Stets, J., & Burke, P. (2000). Identity Theory and Social Identity Theory. Social Psychology Quarterly, 63(3), 224-237. doi:10.2307/2695870 61. Reysen, S., & Branscombe, N. (2010). Fanship and random: Comparisons between sport fans and non-sport fans. Journal of Sport Behavior. 33.176-193. 62. Šanderová, J., & Šmídová Matoušova, O. (2009). Sociální konstrukce nerovností pod kvalitativní lupou. Sociologické nakladatelství (SLON). 63. Thompson, J. (1995). The Media and Modernity: A Social Theory of the Media: A Social Theory of the Media. Stanford University Press. 64. Wang, H. (2014)." Social Identity of Fans and Its Interaction with Fandom". In Living in the Limelight. Leiden, The Netherlands: Brill, doi: https://doi.org/10.1163/9781848883963 006 65. Zubernis, L., Larsen, K. (Ed.). (2012). Fan Culture: Theory/Practice. Cambridge Scholars Publishing. Online zdroje 1. Bangun, C. R. (2019). Participatory Culture: A Study On Bangtan Boys Fandom Indonesia. KOMUNIKA: Jurnal Dakwah dan Komunikasi, 13(2). https://doi.org/10.24090/komunika.vl3i2.2539 2. Fernbeck, J., & Thompson, B. (1995). Virtual Communities: Abort, Retry, Failure?, http://www.rheingold.com/texts/techpoli- tix/VCcivil.html 121 POUŽITÉ ZDROJE 3. Grover, C, Ciocirlea, R., & Santero, N. (2020). BTS ARMY CENSUS: A global demographic study of the BTS ARMY random. BTS ARMY CENSUS. Retrieved April 16, 2021, from https://www.btsarmycensus.com 4. Jenkins, H. (Ed.). (2011). Acafandom and Beyond: Week Two, Part One: (Henry Jenkins, Erica Rand, and Karen Hellekson). Henryjenkins.org. Retrieved March 09, 2021, from http://henry- jenkins.org/blog/2011/06/acafandom and beyond week two.html 5. Jenkins, H. (2006c). When Fandom Goes Mainstream... Henry Jenkins: Confesion of Aca-Fan. Retrieved May 9, 2021, from http://henryjenkins.org/blog/2006/ll/when fandom goes mainstream.html 6. Jenkins, H. (2012). Fan Studies. Oxford Bibliographies. Retrieved February 01, 2021, from https://www.oxfordbiblio- graphies.com/view/document/obo-9780199791286/obo- 9780199791286-0027.xml#obo-9780199791286-0027-bibl- tem-0053 7. Kelley, C. (2019). BTS Lead The Growth Of Hallyu To Nearly 90 Million Fans Worldwide In 2018. Forbes. Retrieved January 23, 2021, from https://www.forbes.com/sites/caitlin- kelley/2019/01/ll/bts-lead-growth-of-hallyu-90-million-fans- 2018/?sh=5d0ce31770bc 8. Tai, C. (2018). The K-pop superfans who can make, and break, musical careers in South Korea. South Morning China Post. Retrieved April 11, 2021, from https://www.scmp.com/cul- ture/music/article/2136573/k-pop-superfans-who-can-make- and-break-musical-careers-south-korea 9. Vlada.cz (2009-2021). Vládní usnesení a odůvodnění související s bojem proti epidemii. Vláda ČR. Retrieved April 17, 2021, from 122 POUŽITÉ ZDROJE https://www.vladaxz/cz/epidemie-koronaviru/dulezite-infor- mace/prehled-vladnich-usneseni-od-vyhlaseni-nouzoveho- stavu-180608/ 10. VZP. (c2021). Ve kterých případech neplatí za studenty střední nebo vysoké školy pojistné na zdravotní pojištění stát?. Retrieved April 16, 2021, from https://www.vzp.cz/o-nas/tiskové- centrum/otazky-tydne/kdy-neplati-za-studenta-pojistne-stat Závěrečné práce 1. Ibraimova, A. (2020). K-Pop as a Cultural Mirror of Racial Dynamics in the U.S. [Bakalářská práce]. Masarykova univerzita. 2. Mohd Jenol, N. A. B. (2020). K-Pop Fans' Identity and the Meaning Of Being a Fan [Bakalářská práce, Universiti Sains Malay­ sia]. 3. Sobers, S. (2010). Beyond Project: An Ethnographic Study in Community Media Education [Dissertation Thesis]. University West England. 123 INTERVIEW GUIDE (OSNOVA ROZHOVORU) Příloha A Interview Guide (Osnova rozhovoru) Konstrukce identityfanoušky BTS v Čechách Autor: Bc. Kateřina Paraiová Okruh 1: Identita fanouška BTS Okruh 2: Co to znamená být A.R.M.Y. Okruh 3: Česko(slovenští) A.R.M.Y. Úvod a představení a. Představení autorky b. Znovu oznámit podmínky o anonymitě, možnosti odejít z výzkumu nebo neodpovědět na otázky, podpis informovaného souhlasu c. Znovu představit cíle této práce, a tedy tohoto rozhovoru d. Zeptat se na: • Pohlaví • Věk • Národnost • Současné místo bydliště/pobytu • Rodinný stav • Práce/Student • Jak dlouho je fanouškem ČÁST 1: Identita fanouška BTS 1. Byl/a jste už někdy fanoušek i něčeho nebo někoho jiného? 2. Kdy a jak jste se dozvěděl/a o BTS? 3. Vybavíte si moment, kdy jste se stala fanouškem, tedy kdy jste se za něj začala považovat? 4. Jak se projevuje Vaše fanouškovství spojené s BTS? 5. Myslíte si, že lze nějak obecně definovat fanouška BTS? a. Vidíte nějaký rozdíl mezi „fanouškem BTS a „A.R.M.Y."? 6. Považujete se za součást fandomu? 124 INTERVIEW GUIDE (OSNOVA ROZHOVORU) a. Co pro vás znamená být součástí fandomu? 7. Podílela jste se jako fanoušek na nějakých aktivitách organizovaných v rámci fandomu? 8. Jakým způsobem vyjadřujete svou podporu BTS? 9. Má podle vás fandom jako celek nějaký úkol či poslání? Co je podle vás hlavním úkolem A.R.M.Y.? / 0 čem je podle tebe fan­ dom? Část 2.: Vyjádření fanouškovství 1. Prezentujete se otevřeně jako fanoušek BTS? - tedy když se na vás podívám, nebo se si s vámi povykládám najdu nějaký prvek, který mi řekne že jste A.R.M.Y.? a. Ano: tak j aký? b. Ne: proč? 2. Mají podle vás A.R.MY.s svůj unikátní styl? a. Můžete mi popsat A.R.M Y, jak asi vypadá? b. Móda i. Řekl/a byste váš styl oblékaní se změnil od doby co jste začala poslouchat BTS? c. Technologie i. Řekl/a byste že jste ovlivněna i v jiných odvětvích, než je móda, například elektronika nebo potravinářský průmysl? ii. BTS je reklamní tváří mnoha značek, ovlivňuje vás to při výběru produktů? iii. Popřípadě změnila jste nějakou značku jenom proto, že se BTS stali jejich tváří? d. Jazyk i. BTS je jihokorejská skupina - vnímáte, že by vás to ovlivnilo nějak jazykově? Chci se vás zeptat na případnou jazykovou bariéru, jste Češka/Slovenka (Čech/Slovák) a posloucháte jihokorejskou hudbu. Jak se osobně stavíte k této jazykové bariéře? ii. Používáte korejská slovíčka/korejštinu v běžné mluvě? 125 INTERVIEW GUIDE (OSNOVA ROZHOVORU) iii. Většina věcí je v souvislosti s BTS překládána do angličtiny, mělo to na tebe nějaký vliv? Zlepšila se ti třeba angličtina díky tomu? iv. Když sledujete nějaký nový content publikovaný BTS čekáte na titulky nebo se díváte v korejštině, i když korejsky nemluvíte? v. Řekla byste, že A.R.M.Y. používají svůj vlastní jazyk nebo slovíčka, která v běžné mluvě nepou­ žijete? 3. Je rozdíl mezi tím, jak se prezentujete jako A.R.M.Y v reálném prostředí a online? 4. Vidíte změnu ve vašem okruhu přátel poté co jste se stala A.R.M.Y? Získala jste nové kamarády nebo jste o nějaké přišla? 5. Kupujete si oficiální merch? A co neoficiální? Podporujete i nějaké jiné fanoušky, A.R.M.Y.s, které jsou zručné a mají vlastní e- shop? Část 3.: Československé A.R.M.Y. 1. Myslíte si, že můžeme hovořit o něčem jako československé A.R.M.Y.? a. Existuje podle vás nějaká reputace A.R.M.Y ve světě? A co reputace v ČR/Slovensku? Myslíte si, že mají dobrou reputaci? b. Zaznamenal/a jste nějakou výraznější změnu ve CZ/SK fandomu v posledních letech? Pokud ano můžete to upřesnit? 2. Definoval/a byste se jako A.R.M.Y nebo jako česko/slovenská A.R.M.Y? Vidíte v tom rozdíl? 3. Jak jsou podle vás fanoušci BTS přijímaní v československém pro­ středí? 4. Co si myslíte o narůstající popularitě BTS v posledních letech díky úspěchu na americkém trhu? 5. Účastnil/a jste se někdy nebo organizovala nějaké projekty československých A.R.M.Y. na podporu BTS? 6. Je něco, co se vám na československých A.R.M.Y./fandomu nelíbí Doplňující dotazy: Čemu podle tebe BTS vděčí za svůj úspěch? Setkala jsi se někdy s termínem/ Můžete mi vysvětlit co znamená fake army? Vnímáš BTS jako mainstrem? Jaký máš osobně názor na situaci s Grammy? 126 INFORMOVANÝ SOUHLAS Příloha B Informovaný souhlas MUNI FSS INFORMOVANÝ SOUHLAS S ÚČASTÍ VE VÝZKUMU Výzkum, jehož se jako respondent/k^ účastníte, jc součástí výzkumu k diplomové práci Konstrukce Identity fanouška BTS v Čechách vedeného na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (dále jen Výzkum). Informace o Výzkumu: • Výzkum pojednává o konstrukci identity fanouška BTS v Čechách. K získání potřebných dat bude s participantem veden rozhovor, trvající zhruba 1.5 hodiny, který může být po domluvě prodloužen. Kole tazatele spočívá ve vedení konverzace a zajištěním odpovědí na otázky kladené tazatelkou. • Rozhovor bude nahráván. Záznam bude poté přepsán a informace uvedené budou použity ve výzkumu. • Sběr dat bude proveden formou ústních otázek a odpovědí. Participant má právo se zdržet odpovědi, odmítnou odpovědět nebo kdykoli odstoupit od výzkumu. V takovém případě nebudou jeho odpovědi zaznamenány, a budou opatřeny poznámkou participant odmítl odpovčdčt/participant si nepřál odpověděl. Odpovědi uvedené „mimo záznam" mohou být započítány do výzkumu, pokud je obsah sdělení klíčový pro výsledek výzkumu. • Participant souhlasí s vedením rozhovoru přes telefon, počítač či jiné médium, pokud situace v souvislosti s kjirztnjiyjirxm.nedovolí osobní setkání. • Vedoucí výzkumu má právo zeptat se na doplňující otázky i po oficiálním rozhovoru, pokud dojde k závěru, že odpovědi na doplňující otázky jsou pro výsledek výzkumu zásadní. • Pro potřeby Výzkumu budou po dobu jeho průběhu uchovány Vaše následující kontaktní údaje: Telefonní číslo: Email: • Výzkum má výlučne vědeckou povahu a data v něm získaná nebudou použita ke komerčním ani jiným účelům, jež nesouvisejí se zmíněným výzkumným projektem. • Výzkum je důsledné anonymní: (1) Veškerá data během něj získaná budou anonymizována tak, abyste ncbyl/a idcntifikovatelný/á. Současně se výzkumníci zavazují, že (2) ncanonymizované audiozáznamy budou smazány neprodleně po přepisu a anonymizaci rozhovorů a (3) že souvislé přepisy rozhovorů nebudou zveřejněny, (4) přičemž zveřejněny mohou být jen vybrané anonymizovanč citace, a to v publikacích vědecké povahy. (5) Neanonymizovaná i anonymizována data budou chráněna (dvojí bariérou) před přístupem kohokoliv mimo výzkumný tým. • Máte právo vědět, jakým způsobem byla užita data získaná během rozhovoru a máte právo seznámit se s anonymizovanou podobou přepsaného rozhovoru. V budoucnosti máte rovněž právo vyžádat si text závěrečné práce založené na tomto Výzkumu a kopie dalších publikací, v nichž byla data získaná v rámci Výzkumu přímo užita. Prohlašuji, že jsem četl/a celý výše uvedený text a porozuměl/a jsem jeho smyslu. Souhlasím s mojí účastí v uvedeném výzkumném projektu a rozumím, že mohu souhlas odmítnout, případné svobodné a bez udání důvodů z účasti odstoupit Zároveň souhlasím s poskytnutím svých osobních údajů v rozsahu rozhovoru, který se mnou bude veden, a v rozsahu kontaktních údajů, které jsem pro potřeby Výzkumu uvedl/a. Souhlasím / nesouhlasím s možným budoucím použitím získaných dat (vč. osobních údajů) v p^l'ripnyiBlfonyjlPft. podobě pro další výzkumné účely, (označte prosím zvolenou variantu) Byl/a isem informován/a, te Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studil Katedra mediálních studil a žurnalistiky Jostova 218/10, 602 00 Brno. Česká republika T: *420 549 49 383b. E zurQtss.muni cz. www.fss.rruv.cz 1/2 127 INFORMOVANÝ SOUHLAS ri u rj i FSS • mám právo požadovat přístup k osobním údajům týkajícím se mé osoby, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, mám právo vznést námitku proti zpracováni osobních údajů týkajících se mé osoby, • mám právo podat stížnost dozorovému orgánu (Úřad na ochranu osobních údajů) v případě, že se domnívám, že zpracován! mých osobních údajů probíhá v rozporu s právními předpisy; • mám právo tento souhlas se zpracováním osobních údajů kdykoliv odvolat, aniž by mi za to hrozila jakákoliv sankce Či znevýhodnění, a to oznámením na elektronickou adresu jansova@fss.muni.cz, případně jinou formou na kontaktní údaje správce osobních údajů. Zákonnost zpracování údajů před odvoláním souhlasu tím není dotčena. Kontaktní osobu: Bc. Kateřina KareioBÓ. Telefon: *42Q6Q819219S. emutl: katerina.paraiova@seznam.cz Kontaktní uditiv nu vetloutiho diplomoví- [i/mc/vv/kiiirui: Mar. Iveta Jansová Ph.D. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU.JoStova 10, 60200 Brna Telefon: 549 49 6146. e-mail: jansova@fss.muni.cz l\a zakladu výše uvedených iiifurmaci uděluji tímlo Masarykové univerzitě (jaku správci a zpracovateli osobních údajů) souhlas s uvedeným zpracováním osobních údajů za účelem vědeckého výzkumu. lnicím a příjmení: Podpis: V dne: Ŕcsitclka; |meno a příjmení: _ _ _ _ _ _ Podpis: V „...dne: Informovaný souhlJ i existuje ve dvou kopiích, kdy jedtu patri respundenice / respondentovi a druhi je uchovánu Mjurykovou univerzitou. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studii Katedra mediálních studii a žurnalistiky JoStova 216710, 602 00 Brno. Česká republika T: +420 549 49 383S. E zurQfes.munl.cz. www-fes.rnjnl.cz 212 128 J M E N N Ý REJSTŘÍK Jmenný Rejstřík Abercrombie, Nick, 22 Jankowski, Nicolas W., 27,112 Alvesson, Mark, 45 Jenkins, Henry, 18, 20, 21, 22, Bacon-Smith, Camille, 20 23, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 36, Baldwin, James, 27 1 0 8 , 1 0 9 , 1 1 1 , 1 1 2 , 1 1 3 Bennett, Lucy, 24, 26, 32, 63, Kelly, Peter, 33 110 Kim, SukYounim, 15 Booth, Paul, 24, 26, 32, 63,110 Kimmel, Jimmy Bogdan, Robert, 40 Koch, Tina, 43 Biklen, Sari Knopp, 40 Kubátová, Helena, 60 Brewer, Marilynn, 33, 34,109 Laffan, Derek, 31, 35 Busse, Kristina, 26,110 Laverty, Susann, 42, 43 Burke, Peter, 33, 34,109 Larsen, Katherine, 33 Certeau, Michel de, 21 Lee, Jiong, 21, 35 Chang, Wongjo, 35 Leix, Alicija, 55 Charvát, Miroslav, 50 Lewis, Lisa, 20 Creswell, John W., 40, 42, 44, 61 Lie, John, 16, 31, 111 Corden, James, 70 Longhurst, Brian, 22 Dal Jin, Yong, 35 Loughlin, Julia, 63 Deetz, Stanley, 45 Marshall, Catherine, 55 Duffet, Mark, 16, 30, 31, 32, 111 McLaren, Courtney, 35 Eminem, 83 Miovský, Michal, 37, 45, 46, 54, Fiske, John, 20, 21 55 Fuchs, Christian, 28 Mišovič, Ján, 17, 37, 38, 40, 41, Glassner, Barry, 63 42, 45, 46,50, 5 3 , 5 4 , 5 5 , 5 7 , 5 8 , Gray, Jonatha, 17, 21, 22, 23, 24, 59, 62 25,33 Merriam, Shara, 45, 46 Grover, Chaviva, 48 Oh, Ingyu, 27 Harrington, C. Lee, 21 Park, Gil Sung, 27 Hartnoll, Richard, 51, 52 Petrusek, Miroslav, 61 Heidegger, Martin, 43, 44 Punch, Keith, 56 Hellekson, Karen, 17, 24, 27, 28, Remr, Jiří, 38 30,108 Rossman, Gretchen, 55 Hendl, Jan, 38, 40, 41, 42, 44, 45, Rubin, Herbert, 50 46, 56, 57 Rubin, Irene, 50 Hewstone, Miles, 33, 34,109 Sandvoss, Cornel, 21, 23, 24, 32, Hills, Matt, 18, 22, 23, 26, 30, 31, 33 32,110,111 Sacks, Harvey, 54, 56 Husserl, Edmund, 42, 43 Scott, Suzanne, 22 Ibraimova, Altynai, 35 Sobers, Shawn, 41 129 JMENNÝ REJSTŘÍK Staiger, Janet, 23 Stets, Jan, 33, 34,109 Šanderová, Jadwiga, 50 Tai, Crystal, 16 Tisdell, Elizabeth, 45, 46 Thompson, John B., 27, 31,111 Wang, Hao-Ting, 26 Zubernis, Lynn, 33 130 V Ě C N Ý REJSTŘÍK Věcný Rejstřík A aca-fan, 18,19 B Birminghamská škola kulturálních studií, 20 border-policing, 26,110 C Centrum pro současná kulturální studia, 20 F fandom, 4, 5, 11, 12, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 38, 39, 48, 63, 66, 67, 69, 71, 72, 77, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 87, 88, 88, 89, 91, 92, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 1 0 8 , 1 0 9 , 1 1 0 , 1 1 1 , 1 1 3 fanouškovský/á aktivismus, 28, 39 - studia, 15, 18, 19, 20, 21, 113 fanouškovství, 2, 11, 15, 19, 20, 21, 22, 23, 26, 28, 30, 32, 37, 38, 39, 41, 45, 49, 63, 66, 68, 70, 71, 78, 79, 85, 8 8 , 9 2 , 9 3 , 9 5 , 9 6 , 1 0 7 , 108,111,112 fan-scholar, 18 fenomenologická analýza, 11, 17,19, 38, 40, 42, 43, 44, 45,113 H hallyu, 18 I identita, 2, 3,4, 5, 7, 9 , 1 1 , 1 2 , 1 3 , 1 4 , 1 5 , 1 6 , 1 7 , 1 8 , 19, 20, 22, 31, 33, 34, 35, 37, 38, 39, 42, 47, 50, 56, 63, 64, 72, 78, 79, 80, 82, 83, 85, 9 4 , 9 6 , 1 0 8 , 1 0 9 , 1 1 3 K kolektivní inteligence, 28 kultura konvergence 28, 29,111, 112 konzumerismus, 22, 23, 28, 30, 31,33 M Metoda sněhové koule, 51, 52, 53,61 P participativní kultura, 11,12, 28, 29,111,112 S sub-fandom, 25, 26 V virtuální komunita 27, 36,110 fandom 77 131