V modelovém příkladě má tesovaná osoba na N otázek odpovědět "ano" nebo "ne". Na kolik otázek má náhodně odpovědět, aby maximalizovala šanci, že aspoň na polovinu otázek odpoví správně? Při zkoušení studentů se lze setkat s různými variantami základního modelu, např. použití záporných bodů či více správných odpovědí. Situaci lze také vnímat z pohledu zkoušejícího, který potřebuje vědět kolik má mít test otázek, aby pravděpodobnost, že test složí úspěšně student pouhým hádáním, byla dostatečně nízká. Úlohy tohoto typu používají při řešení elementární diskrétní pravděpodobnost. Cílem práce by byla analýza takových úloh, hledání a hodnocení správných přístupů. Základem budou praktické výpočty diskrétní pravděpodobnosti.