Stručný popis tématu diplomové práce: Právo pobřežních států na kontinentální šelf z historického hlediska vyvstalo z unilateralismu USA a doktríny přirozeného prodloužení teritoria do moře, zatímco Úmluva OSN o mořském právu stanovuje podmínky pro vymezení vnější hranice kontinentálního šelfu, obyčejové právo v této technické otázce není zcela jasné. Přestože je Úmluva OSN o mořském právu často označována jako Ústava oceánů a valná většina jejich ustanovení reflektuje nebo kodifikuje obyčejové právo, tak v otázce možnosti procesu před Komisí pro hranice kontinentálního šelfu pro státy, které nejsou členy Úmluvy, a případnými implikacemi na vnější hranice kontinentálního šelfu, nedošlo ke konsensu mezinárodního společenství. Učebnicovým příkladem této problematiky je situace kontinentálních šelfů v Severním ledovém oceánu, kde jsou jak členské státy Úmluvy jako Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko ve vztahu ke Grónsku, ale také USA, které nejsou smluvním státem Úmluvy. Tato diplomová práce si klade za cíl nejprve analyzovat právní rámec pro rozšířený kontinentální šelf a postup před Komisí a v praktické části se zaměří na otázku možností USA pro stanovení vnějších hranic kontinentálního šelfu v souladu s mezinárodním právem. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti USA pro uznání vnějších hranic kontinentálního šelfu v souladu s mezinárodním právem ve vztahu k Severnímu ledovému oceánu? Hypotéza, z níž práce vychází: Článek 76 Úmluvy reflektuje obyčejové právo a vnější hranice musí tudíž být v souladu s doporučením Komise pro vnější hranice kontinentálního šelfu, bez kterého nelze vnější hranice kontinentálního šelfu stanovit. USA tedy musí buď přistoupit k Úmluvě, aby měly zaručen přístup ke komisi, případně předložit návrh před komisi jako nesmluvní stát Úmluvy. 1. Úvod – relevance tématu ve světle geopolitického i mezinárodněprávního vývoje ve vztahu k Severnímu ledovému oceánu. 2. Metodologie a struktura práce. 3. Teoretická část a. Analýza článku 76 Úmluvy – analýza hmotněprávního a procesního obsahu, pojmových znaků práva státu na rozšířený kontinentální šelf a jeho limity; b. analýza postupu před Komisí za účelem vydání doporučení pro stanovení vnější hranice kontinentálního šelfu, jeho funkce a obsah, analýza doporučení Komise jako záruky ochrany zájmů dalších států a podklad pro konečné a závazné vnější limity kontinentálního šelfu; c. analýza obyčejového práva – pro zjištění relevantního obyčejového práva je nutné zjistit, do jaké míry reflektuje článek 76 Úmluvy obyčejové právo a do jaké míry jsou jím USA vázány. 4.Praktická část – aplikace výzkumu na situaci USA, návrh možností pro právoplatné stanovení závazné hranice vnějšího kontinentálního šelfu. 5.Závěr Diplomová práce bude psána v anglickém jazyce, který splňuje nároky formálního a akademického stylu, včetně použití správné terminologie mezinárodního práva. Diplomant vyhledá zejména cizojazyčné zdroje k tématu, které bude řádně citovat. Diplomová práce bude obsahovat jasnou strukturu a metodologii, jakož i definovanou výzkumnou otázku.