2. PRAKTICKÁ ČÁST - HRAD HELFŠTÝN
Druhá praktická část byla zaměřena seznámení dětí s unikátní památkou
v bezprostřední blízkosti jejich obce - hradem Helfštýnem. Mým záměrem bylo děti na
její výjimečnost upozornit a vybudovat v nich také úctu památkám a k historii. I tato
část se skládala ze dvou dopoledních vyučovacích bloků nazvaných:
• Helfštýn - dopolední blok v délce 4 vyučovacích hodin
• Výlet na hrad - dopolední blok v délce 4 vyučovacích hodin
2.1 V Y U Č O V A C Í B L O K - HELFŠTÝN
Výchovně vzdělávací cíl pro 1. ročník: žáci vyjádří vlastními slovy pojem „hrad",
získají základní informace o významné historické památce - hradu Helfštýnu, použijí
dramatické prvky při ztvárnění pověsti o hradu
Výchovně vzdělávací cíl pro 3. ročník: žáci stručně popíší život na středověkém hradu,
budou reprodukovat základní poznatky o významné historické památce - hradu
Helfštýnu, zdramatizují pověst o hradu.
Organizační forma výuky: práce v heterogenních skupinách, samostatná práce žáků
Pojmy, které si žáci osvojí nebo zopakují: 1. ročník - hrad, hradby, hradní příkop,
padací most, šlechtit, erb, věž.
3. ročník - hrad, zřícenina hradu, zámek,
hradby a opevnění, podhradí, hraní příkop, padací most, šlechta, poddaní, erb, věž.
R e a l i z a c e vyučovacího b l o k u
„ H E L F Š T Ý N "
V tomto bloku jsem chtěla dětem přiblížit netradiční formou pojem „hrad", jeho funkci,
život ve středověku, doplnit dosavadní informace o Helfstýnu a vzbudit v nich pocit
hrdosti na památku značného historického významu, která se nachází v jejich blízkosti.
Délka: dopolední vyučovací blok - 4 vyučovací hodiny
Místo realizace: prostory školy
Pomůcky: volné listy papíru, literatura a texty s obrázky k výkladu učiva,
pracovní listy na téma hrad Helfštýn propojené s procvičováním
pravopisu a matematických dovedností, skladba menuetu, kostky
větších a menších rozměrů
1. Úvod
Milé, děti, o naší obcijsme si už toho pověděli mnoho. Teď si budeme povídat a hrát hry
na jiné téma. Jistě jste už všichni byli na hradě Helfštýně, že ano? (Všechny děti tuto
skutečnost potvrdily.) Přesto se určitě dozvíte mnoho nových informací, které jste o
hradě dosud nevěděly. Věřím, že budete i tentokrát pilně pracovat a budete velmi
šikovní - stejně jako doposud.
V úvodní části bloku jsem chtěla opět u dětí zjistit míru jejich dosavadních znalostí o
Helfstýnu a z ní vycházet v následujících vyučovacích hodinách. Pro tento účel jsem
zvolila metodu „brainstormingu". Děti utvořily opět heterogenní skupiny, jak již byly
zvyklé z předchozích činností. Každé dítě získalo 4 volné papíry. Na každý mělo napsat
jedno slovo, které ho napadne při vyřknutí slova „hrad". Potom si slova ve skupince
vzájemně ukázaly a opakující se pojmy vyřadily. Žáci prvního ročníku pak měli za úkol
rozdělit tato slova do skupin dle počtu slabik. Žáci třetího ročníku jim měli poté
správnost provedení úkolu zkontrolovat. Každý „třeťák" si pak vybral tři slova a použil
je ve větách týkajících se hradu Helfštýna, které ostatním sdělil.
110
Obr. č. 13: Žáci při brainstormingu
Hodnocení činnosti
Při této činnosti mne děti velice překvapily. Metoda brainstormingu byla velmi úspěšná,
vznikla opravdu pestrá zásoba slov z významového okruhu HRAD - například: les,
most, věž, černý pes, kovárna, rytíři, psinec, král, válka, rozhledna, drak, hradby,
příkop, věž, zdi, mráz. Věty týkající se hradu Helfštýna, které pak z těchto slov tvořili
žáci třetího ročníku, značily jejich dobrou informovanost o této památce.
2. Co je to HRAD?
Pojďte si teď, děti, sednout na koberec ajá Vám povím něco o době, ve které se stavěly
hrady, a jak to na takovém hradě vypadalo. Následoval stručný výklad o životě ve
středověku, stavbách a podobách hradů a bydlení v nich. K výkladu jsem používala
literaturu a obrázky doplněné stručným textem, který jednotlivé děti ostatním střídavě
předčítaly, a já jsem tyto informace dále rozšiřovala.Vy světlili jsme si také, jaký je
rozdíl mezi „hradem" a „zříceninou hradu", hradem a zámkem. Upozornila jsem děti na
skutečnost, že Helfštýn je považován za zříceninu hradu a neustále na něm proto
probíhají rekonstrukce, které by hrad měly přiblížit době své největší slávy.
111
Obr. č. 14: Děti poslouchající výklad učitele
Obr. č. 15: Děti čtoucí informace o životě na hradě
Následovala krátká přestávka v délce 10 minut.
112
3. Informace o Helfštýnu
V další části bloku děti pracovaly s informacemi o hradu Helfštýnu. Každý žák dostal
pracovní list, na kterém byly zmiňované údaje uvedeny, sloužící zároveň k procvičení
učiva českého jazyka.
Žáci třetího ročníku měli v textu doplňovat chybějící písmena a procvičit si tak
pravopis párových souhlásek a i/y po souhláskách. Část textu měli doplnit
samostatně.
Mezitím jsem pracovala s žáky prvního ročníku. Jejich text se skládal pouze ze sedmi
vět. Každý žák hlasitě přečetl jednu větu. Nej lepší čtenář pak nakonec přečetl celý
text ještě jednou. Společně jsme doplnili chybějící odpovědi do textu, které mi
zároveň posloužily pro ověření, jak děti čteným větám porozuměly. Zbývající úkol byl
zaměřen na opis, který již prováděly individuálně.
V době této samostatné práce „prváčku" jsem nejprve provedla kontrolu práce žáků
třetího ročníku. Pak zbývající část textu doplňovali již za mé přímé účasti. Každý žák
přečetl také jednu větu, doplnil pravopisné jevy a uvedl jejich zdůvodnění.
V pravopisných jevech týkajících se obojetných souhlásek chybovali nejčastěji, neboť
šlo teprve o osvojované učivo. Dalším úkolem jejich samostatné práce bylo v textu
zvýraznit vlastní jména. Během jeho provádění jsem kontrolovala probíhající činnost u
žáků prvního ročníku.
Obr. č. 16, 17: Žáci třetího ročníku samostatně vyplňující pracovní listy
113
Obr. č. 18, 19: Přímá práce učitele s žáky prvního ročníku při vyplňování pracovního listu
Vyplněné pracovní listy uvádím v přílohách této práce pod čísly 17 a 18.
114
Další část výuky tematicky souvisela také s „hradem", ale byla zaměřena na
matematické dovednosti. Průběžnou kontrolu samostatné práce žáků y
j sem prováděla střídavě u obou ročníků.
Žáci prvního ročníku měli na předloženém obrázku hledat základní geometrická tělesa
(krychle, kvádr, válec, koule) a zjišťovat jejich počty. Po vysvětlení úkolu pracovali
samostatně. Děti hledané útvary nacházely bez potíží, správně všechny spočítat se však
nepodařilo žádnému žákovi. Docházelo tedy i k jej ich procvičování postřehu. Po
provedené kontrole jejich práce, jsem dětem podala doplňující informaci o ostatních
geometrických útvarech, které se na obrázku vyskytují (jehlan, kužel), neboť nejsou
součástí učiva prvního ročníku.
Obr. č. 20: Obrázek kprocvičení základních geometrických tvarů pro žáky 1. ročníku
115
Žáci třetího ročníku měli za úkol samostatně vypočítat příklady uvedené na „hradní
věži". Správně vypočítat všechny příklady se podařilo pouze jednomu žákovi, dva žáci
chybovali ve dvou výsledcích a zbývající dvě děti dosáhly tří a více chyb.
Počítali jsme
t a k é se závor­
kami.
3
3
4
6
6
5) + 7
8) + 6
10) + 20
7) +40
7) + 40
( 7 5 - 4 0 ) : 7
(28 + 3) + 6
(28 - 10) : 3
(72 - 8) - 5
( 8
(36
(54
( 1
9) - 5 0
4) + 16
9) + 28
4) - 10
Obr. č. 21: Obrázek kprocvičení matematických dovedností pro žáky 3. ročníku
Po dokončení práce následovala přestávka v délce 10 minut.
116
Hodnocení činnosti
Tato část bloku byla zaměřena na prezentaci nových informací na téma hrad a život na
hradě a na základní fakta o hradu Helfštýn, což jsem propojila s procvičováním učiva
českého jazyka, čtení a psaní a upevňováním matematických dovedností. Samostatnou
práci žáků a přímou práci s jednotlivými ročníky jsem pravidelně střídala. Žáky
procvičování učiva z oblasti českého jazyka a matematiky touto „ozvláštněnou" formou,
dle jejich reakcí, bavilo.
1. Cvičení postřehu, logiky, motoriky a psychomotoriky
Po přestávce jsem zvolila „volnější" aktivity pro odreagování dětí.
Nejprve si děti utvořily opět heterogenní skupiny. Rozmístily se po koberci a každá
skupina získala fotografii hradu Helfštýna, jako předlohu, a k ní její rozstříhanou
formu. Probíhala soutěž o nejrychleji složený obrázek. Obrázky a skládanky si pak
postupně děti ve skupinách vyměnily.
Obr. č. 22: Děti ve skupině skládají obrázek hradu
117
V jedné skupině při této činnosti docházelo velmi často k neshodám, děti navzájem
nespolupracovaly a zvyšovaly tak ve skupině napětí, neboť šlo o časově omezený úkol a
pro některé jedince tedy i stresově náročný.
Nyní budeme zase skládat a to sice hrad z kostek! „Prváčci" budou mít k dispozici
kostky větší, „ třeťáci" malé. Můžete stavět každý zvlášť nebo ve dvojici či skupině. Tato
činnost byla zaměřena na cvičení motoriky. Většina dětí volila práci ve dvojicích. Při
stavění z kostech uplatnily získané znalosti o potřebě opevnění hradu.Tato aktivita se již
obešla bez vzájemných neshod.
Obr. č. 23: Děti stavějí hrady z kostek různých velikostí
Následná činnost byla psychomotorickou hrou. Děti si sedly na koberec a utvořily kruh.
Doprostřed kruhu jsem vysypala malé kostičky. Každí dítě si pár kostiček položilo před
sebe. Teď všichni zavřeme oči a zkusíme si „poslepu" složit z kostiček před sebou
nějaký obrázek. Nespěchejte, tato hra není zaměřená na rychlost provedení, ale na
pečlivost, se kterou se Vámjistě každému podaří svůj obrázek složit.
Děti dle pokynu pracovaly soustředěně, některé ovšem nedokázaly dodržet pravidlo
zavřených očí a měly potřebu vizuálního kontaktu a kontroly své práce. To j sem ovšem
předpokládala. Děti jsem musela tuto podmínku opakovaně upozorňovat. Po skončení
práce jsem se jich dotazovala, jak se jim pracovalo „poslepu", komu to nevadilo či kdo
z nich naopak musel otevírat v průběhu práce oči. Většině dětem to údajně nevadilo. Tři
žáci se přiznali, že nevydrželi mít po celou dobu oči zavřené.
118
Obr. č. 24: Psychomotorická hra
Následovala přestávka v délce 10 minut, v rámci které měly děti také uklidit třídu a
pomůcky.
6. Dramatizace pověsti
V poslední části tohoto bloku jsem dětem rozdala nakopírovanou pověst
„O čertově studni na hradě" (viz příloha č. 19) a společně jsme si ji
přečetli. Pro zpestření jsem střídala hlasité čtení jednotlivců se sborovým čtením žáků
třetího či prvního ročníku. Po dokončení četby jsme se přesunuli do „herny", kde jsme
si pověst jednoduše zdramatizovali a „zahráli.
Obr. č. 25, 26: Děti při dramatizaci pověsti
119
7. Tanec
Na závěr tohoto bloku jsem děti naučila starodávný tanec, který dříve ,'
tančila šlechta - menuet. Nejprve jsem jim vysvětlila postavení a figury,
poté jsem jim k tanci hrála na klavír skladbu, kterou uvádím jako přílohu č. 20.
Následující dvě přílohy - č. 21 a 22 obsahují popis hudebního doprovodu a nácvik
tance.
Obr. č. 27, 28: Děti při tanci
120
Na konci výuky jsem děti opět pochválila a poděkovala jim za jejich snaživost. Rozdala
jsem jim také další účastnický list pro zhodnocení jejich „skupinové práce" a zadala
domácí úkol na další den: Dnes jsme si zahráli spoustu her na téma hrad. Každý
šlechtic používal také svůj znak - erb. Představíte si, že jste „ rytíř nebo rytířka", a
vymyslíte a namalujete doma svůj erb. Zítra nám ho přinesete ukázat.
Návrat do třídy, pozdrav.
Shrnutí vyučovacího bloku nazvaného - „ H E L F Š T Ý N "
Cílem tohoto bloku tedy bylo blíže seznámit děti s významnou historickou památku a
objasnit jim okolnosti původu a staveb hradů a také nastínit život lidí ve středověku.
Získávání nových informací bylo propojeno s ostatními vyučovacími předměty na 1.
stupni základní školy. Děti si procvičovaly učivo českého jazyka, matematiky, četly,
psaly, dramatizovaly pověst, kreslily a pohybově se realizovaly při tanci. Dále tato část
bloku byla vyplněna hrami zaměřenými na cvičení motoriky. Především z nich byly
děti nadšené. Měly značnou radost z toho, že si mohly ve vyučování (dle jejich slov)
„hrát jako doma".
121
2.2 V Y U Č O V A C Í B L O K - VÝLET NA HRAD
Výchovně vzdělávací cíl pro 1. ročník: žáci se seznámí s vystavenými uměleckými
předměty, historií Helfštýna, upevní si již nabyté vědomosti o hradu a životu na hradě,
zhlédnou divadelní představení a porovnají dramatizaci ztvárněnou profesionálními
herci a jimi samotnými.
Výchovně vzdělávací cíl pro 3. ročník: žáci se seznámí s vystavenými uměleckými
předměty, historií Helfštýna, upevní si již nabyté vědomosti o hradu a životu na hradě,
zaznamenají si podstatné informace z výkladu průvodce, zhlédnou divadelní představení
a porovnají dramatizaci ztvárněnou profesionálními herci a jimi samotnými.
Organizační forma výuky: Organizovaná vycházka
122
R e a l i z a c e vyučovacího b l o k u
„ V Ý L E T N A H R A D "
Následujícím dopoledním blokem jsem chtěla vyjádřit dětem poděkování za jejich práci
a snaživost. Proto jsem naplánovala výlet na hrad Helfštýn spojený s prohlídkou hradu a
také se zhlédnutím divadelního představení. (Výletu na hrad se zúčastnili všichni žáci
školy.)
Úvod
Na počátku vyučovacího bloku jsem se s dětmi setkala ve třídě. Po pozdravu a uvítání si
měly připravit své domácí úkoly - „erby". Všechny jsem je od dětí vysbírala. Postupně
jsem pak jeden po druhém dětem ukazovala a ony měly odhadovat, kterého ze
spolužáků asi je. Po uhodnutí autora dotyčný vstal a svůj erb nám šel blíže popsat.
(Zdůvodnil jeho podobu.)
Obr. č. 29: Žákprvního ročníku popisující spolužákům svůj „ erb "
Do prací dětí se nejčastěji promítaly jejich záliby. Některé ovšem zadání pojaly jako
překreslení skutečně existujících erbů šlechtických rodů, což nebylo účelem. Ukázky
vyhotovených erbů jsou uvedeny v příloze č. 23.
123
1. Odchod na hrad
Po příchodu na hrad následovala přestávka pro občerstvení a hygienu dětí. Poté si děti
mohly nejprve samostatně prohlédnout vystavené kovářské exponáty z kovářského fóra
- „Hefaistonu". Pak byla zahájena odborná prohlídka hradu s průvodcem. Ten však
své vyprávění přizpůsobil věku žáků. Děti dostaly pokyn zaznamenávat si během jeho
výkladu údaje, které se jim zdály zajímavé či důležité. (Pro žáky prvního ročníku tento
úkol nebyl povinný.)
Obr. č. 31: Děti při prohlídce kovářských uměleckých děl
124
3. Divadelní představení
Po prohlídce se děti shromáždily v takzvaném hradním „psinci", kde probíhají divadelní
představení. Umělci z Olomouce zahráli dětem pověst o hradu Helfštýnu a děti tak
mohly, po svém „hereckém" výkonu z předchozího dne, porovnat své dramatické
ztvárnění se zhlédnutým, do kterého byly některé také „herecky" zapojeny.
Obr. č. 32: Divadelní představení na hradě Helfitýně
4. Odchod do školy
Po skončení představení jsme se vrátili do školy, kde měli žáci vyjadřovat své dojmy
z výletu a zhlédnutého představení. Nastala také kontrola údajů, které si během
prohlídky zaznamenali a ke společnému shrnutí informací o hradu. Po pozdravu byl
dopoledního blok ukončen.
125
Shrnutí vyučovacího bloku nazvaného - „ V Ý L E T N A H R A D "
Dětem se, dle jejich reakcí, tento dopolední blok líbil ze všech nejvíce. Pro většinu z
nich to sice byla již několikátá návštěva hradu, ale pro mnohé byla první, jejíž součástí
byl i odborný výklad. Přednáška průvodce byla přizpůsobena věku žáků a byla velmi
poutavá. Žáci třetího ročníku během ní plnili úkol - zaznamenávat údaje považované za
podstatné. Děti prvního ročníku byly této aktivity zproštěny, ale i pro žáky třetího
ročníku to byla nesnadná úloha. Abych zamezila jejich nesoustředěnosti při výkladu,
vyvolané současným záznamem informací, poprosila jsem vždy průvodce o jejich
krátké shrnutí a časovou pauzu v jeho výkladu. Kromě dalších informací, kterých se
žákům tímto způsobem dostalo, získali především zajímavý umělecký zážitek
zhlédnutím divadelního představení profesionální herecké skupiny.
126
1. PRAKTICKÁ ČÁSTZÁVĚREČNÉ
SETKÁNÍ A HODNOCENÍ,
BESEDA SE STAROSTOU OBCE
Výchovně vzdělávací cíl pro 1. ročník: žáci ohodnotí vzájemnou spolupráci členů ve
skupině v rámci všech proběhlých bloků a obhájí si své hodnocení, aplikují získané
poznatky v průběhu vyučovacích bloků do závěrečného testu, připraví si dotazy na
starostu obce, zaznamenají požadované údaje.
Výchovně vzdělávací cíl pro 3. ročník: žáci ohodnotí vzájemnou spolupráci ve skupině
v průběhu všech bloků, své hodnocení dokáží vhodně argumentovat, aplikují získané
poznatky z proběhlých vyučovacích bloků do závěrečného testu, připraví si dotazy na
starostu obce, zaznamenají požadované údaje.
Organizační forma výuky: samostatná práce, beseda
Úvod
Náplní posledního setkání s dětmi bylo celkové zhodnocení jejich práce, zjištění úrovně
nově získaných poznatků a beseda se starostou obce.
Délka: 60 min - hodnocení skupinové spolupráce, shrnující test
60 min - beseda se starostou obce, závěrečné zhodnocení
Místo realizace: třída
127
Motivace:
Milé děti, dnes se spolu strávíme poslední dopoledne. Říkala jsem Vám, že na závěr
našeho setkávání si vyhodnotíme, jak jste vzájemně spolupracovaly ve skupinkách.
Utvořte si je proto i nyní. Připravte si před sebe účastnické listy, které jste měly vždy
po mém pokynu vyplnit. Prosím Vás, aby v každé skupině jeden žák spočítal celkový
počet dosažených bodů na všech listech. Já přistoupím postupně ke každé skupině a listy
si společně okomentujeme a vyhodnotíme.
Děti měly mít ve skupině vyplněné 4 účastnické listy, které vyplňovaly dle mého
pokynu po skončení každé kooperativní práce. Listy obsahovaly hodnocení členů
navzájem i sebereflexi každého žáka. Na hodnocení celé skupiny se museli její členové
dohodnout, což v některých případech bylo obtížné. Některé děti se cítily dotčené a
nedokázaly přijmout výtky ostatních členů. Většinou se ale žáci navzájem hodnotili
velice pozitivně a domnívám se, že se snažili k tomuto úkolu přistupovat zodpovědně.
Samozřejmě se do hodnocení v některých případech promítly vzájemné kamarádské
vztahy či antipatie. Děti tohoto věku ještě nejsou schopny oprostit se od těchto jevů,
zkreslujících hodnocení, a posuzovat práci ostatních skutečně objektivně. Někteří žáci
s nízkým sebevědomím měli tendenci hodnotit svou vlastní práci spíše negativně.
Naopak kladné ocenění jejich výkonů skupinou jim pak v tomto handicapu napomáhalo
ke zvýšení sebedůvěry. Tyto listy měly děti zejména motivovat k vzájemné spolupráci
a maximálního zapojení se do dění ve skupině, což svůj účel splnilo. Listy jsem
postupně okomentovala (negativní hodnocení dětí jsem nezveřejňovala) a vyhodnotila
tak, aby ve výsledku byly všechny skupiny úspěšné. Děti jsem ještě jednou velice
pochválila a poděkovala jim za vzájemnou spolupráci a pomoc, kterou si poskytovaly
navzájem v průběhu společných činností.
Ve skupinách jste tedy pracovaly skvěle. Teď se ukáže, jak jste dávaly pozor a cojste se
nového naučily během našich dopoledních bloků. Každý z Vás dostane k vyplnění
závěrečný test, který si samostatně vyplní. Bude lehký, nebojte se.. Budete vepisovatjen
údaje, o kterých jsme si spolu povídali. Kdo bude s prací hotový, přinese mi vyplněný
test na stůl a může si potichounku hrát na koberci, číst si nebo kreslit.
128
Děti nebyly limitovány přesným časem. Na vyplnění měly přibližně 30 minut, ale
mnohé byly s prací hotovy už dříve. V průběhu činnosti jsem děti kontrolovala a
pomáhala jim v případných nejasnostech v zadání. Po odevzdání všech testů
následovala přestávka v délce 10 minut. Během ní jsem testy opravovala.
Vyhodnocení testů a zjištění úrovně dosažených vědomostí:
(Vzhledem k malému počtu žáků uvádím hodnocení v číselných údajích, neboť
procentuální zpracování by bylo zavádějící.)
U žáků prvního ročníku jsem dospěla k tomuto hodnocení :
Na otázku týkající se názvu obce odpovědělo všech osm žáků správně. (Pomíjím chyby
v psaní velkých písmen ve vlastních názvech.) Na pojmenování kronikáře obce si
vzpomnělo 5 dětí. Alespoň jednu obec sousedící s Týnem nad Bečvou dokázali napsat
všichni žáci - většinou uváděli Lipník nad Bečvou. Dotaz na existující spolky v obci,
věnující se i dětem, nedokázali odpovědět 3 žáci. Mé zadání zaměřené na tradice a
zvyky v obci j sem formulovala nevýstižně a v průběhu práce j sem ho dětem musela blíže
objasnit, neboť polovina uváděla rodinné oslavy. Alespoň dvě významné budovy napsali
všichni žáci (tento limit jsem zpřesnila až na dotaz jednoho z žáků). Alespoň jednu
památku pojmenovali taktéž všichni. Jméno významné osobnosti neuvedli 3 žáci. Název
řeky protékající Týnem nad Bečvou byl znám všem dětem. Stejně tomu tak bylo i u
hradu Helfštýna. Za každou správnou odpověď získaly děti 2 body. Maximální počet 20
bodů získaly 2 děti. Rozmezí 18 - 16 bodů dosáhli 4 žáci. Dva žáci obdrželi méně než
16 bodů. Celkově tedy mohu hodnotit úroveň dosažených vědomostí jako velmi dobrou.
Na následující straně uvádím vzor testu pro žáky 1. ročníku. (Červenou barvou jsou
zdůrazněny správné odpovědi.)
129
Do fex/w doplňte chybějící slova.
Naše obec se jmenuje
7y/7 /7drc/ Beč vou
Historii obce a důležité udalosti zaznamenáva pan
do obecní kroniky.
kronikář
S naší vesnicí sousedí obce
(napiš alespoň 1) Lipník nad Bečvou, Lhota, Podhůra
V obci mohu navštěvovat tyto spolky:
Mladý hasič, Country tance, Sokol
Líbí se mi, když se v obci slaví například
v
Týnské hody, Masopust, Sibřinky, Vynášení Moreny..
Mezi významné budovy v obci patří:
Obecní úřad, pošta, škola, kostel, obchody a pohostinství
130
V obci máme také některé památky:
( napiš alespoň 1)
Dům B. Smetany, Pomník obětem válek, hradHelfštýn, kostel, pomníček Gabrielky
V obci pobýval významný a slavný člověk, který se jmenoval
Bedřich Smetana
Obcí protéká řeka
Bečva
Na kopci vedle vesnice stojí hrad
Helfštýn
Za své vědomosti jsem získal(a) bodů!!
131
U žáků třetího ročníku jsem dospěla k tomuto hodnocení:
Název obce samozřejmě znalo všech pět žáků třetího ročníku. Na dotaz, před kolika
lety byla o naší obci poprvé zaznamenána písemná zmínka, dokázala odpovědět jen
žákyně, která měla v bloku o Týnu nad Bečvou požadovaný údaj zjišťovat. Po dětech
jsem chtěla pouze přibližný počet let, ale tato informace zřejmě nebyla dostatečně
zdůrazněna a opakována, tudíž si ji děti nezapamatovaly. Na poslání pana kronikáře si
však vzpomněli všichni. Spolky, věnující se v obci i dětem, uvedli pouze 3 žáci.
Alespoň jednu místní tradici dokázaly uvést všechny děti třetího ročníku. Sousedící
obce pojmenovali taktéž všichni, ale výčet nebyl u všech úplný (což ale nebylo v zadání
zdůrazněno). Reku Bečvu, rybník a největší kopec se podařilo správně pojmenovat
všem žákům. Tentokrát se již neobjevovala záměna s Helfštýnským kopcem, jako tomu
bylo ve vyučovacím bloku. Dotaz na typ krajiny jsem musela dětem blíže upřesnit,
neboť zadání nebylo všem srozumitelné. Informace ohledně PR Skrabalky si
zapamatovali opět všichni žáci, jeden si však na její jméno nemohl vzpomenout, ale
důvod její ochrany uvedl. Další tři požadované údaje týkající se památek, významné
osobnosti a hradu měli vyplněny taktéž všichni správně. Pouze poslední informaci, o
důvodu stavby hradů na kopci a jejich opevnění, si nedali do spojitosti s obranou hradu
dva žáci. Celkově mohu tedy hodnotit úroveň získaných znalostí dětí třetího ročníku za
velmi dobrou.
Na následující straně předkládám vzor testu pro žáky 3. ročníku. (Červenou barvou
uvádím správné odpovědi.)
132
Do textu doplňte chybějící slova.
Naše obec se jmenuje
7y/7 /7drc/ Beč vou
Je hodně stará a někdo se o ním poprvé písemně zmínil asi před
lety. 560
Historii obce a důležité udalosti zaznamenáva pan
do obecní kroniky. kronikář
V obci mohu navštěvovat tyto spolky:
Mladý hasič, Country tance, Sokol
Líbí se mi, když se v obci slaví například
v
Týnské hody, Masopust, Sibřinky, Vynášení Moreny..
S naší vesnicí sousedí obce
Obcí protéká řeka V obci máme také rybník
a největším kopcem v okolí je
Bečva, Luze, Krásníce
Krajina v okolí naší obce je spíše
rovinatá
133
Přírodní rezervace sousedící s naší obcí se nazývá
a musíme ji chránit, protože
Škrabalka, žijící zde chráněné či vzácné rostliny a živočichové
Mezi nejvýznamnější památky v obci patří
Dům B. Smetany, Pomník obětem válek, hradHelfštýn, kostel, pomníček Gabrielky
V obci pobýval významný a slavný člověk, který se jmenoval
Bedřich Smetana
Na kopci vedle vesnice stojí zřícenina hradu
Helfštýn
Hrady se stavěly na kopci a s pevnými hradbami z důvodu
obrany před nepřáteli
Za své vědomosti jsem získal(a) bodů!!
134
Po přestávce j sem děti informovala o jejich úspěšnosti v testech a pochválila je za jejich
výsledky. Sdělila jsem jim, že asi za půl hodiny s námi přijde pobesedovat pan starosta,
a musíme se proto na tuto vzácnou návštěvu připravit. Každý žák si měl vymyslet 3
dotazy na pana starostu.
Obr. č. 33: Děti připravující si dotazy na pana starostu
Pak jsem dětem rozdala papíry, na které si měly doplňovat údaje, které se dozví
v průběhu besedy. Požadovala jsem po nich tyto informace:
Do kterého městě jezdí Vaši rodiče vyřizovat nejčastější úřední záležitosti?
Do jakého kraje naše obec patří?
Co má za úkol pan starosta?
Jak se občan Týna nad Bečvou může stát starostou?
Kolik má naše obec asi obyvatel?
Žáky jsem upozornila, že pokud se pan starosta nezmíní o těchto údajích sám, musí se
ho na ně tedy zeptat.
135
Po příchodu a uvítání pana starosty jim nejprve stručně sdělil náplň své funkce a přešel
k zodpovídání dotazů dětí.
Obr. č. 34: Pan starosta hovoří dětem o své pra
Ty měly pro větší pocit „důležitosti" besedy zapůjčený mikrofon, do kterého přednášely
své otázky. Slovo i mikrofon si vzájemně předávaly. Nenutila jsem všechny žáky, aby
se dotazovali. U některých tomu bránil ostych nebo již zodpovězené otázky, které měli
s některými spolužáky totožné.
Obr. č. 35: Děti dotazující se pana starosty
136
Po besedě jsem děti poprosila o odevzdání listů s požadovanými údaji a řekla jim, že
během následující přestávky se s panem starostou poradíme (na základě již
vyhodnocených testů a toho, jak ho pozorně poslouchaly při besedě) o tom, kdo z nich
si zaslouží od pana starosty diplom „Čestný občan naší vesnice". (Vzhled diplomu
uvádím jako přílohu č. 24.)
Po skončení přestávky získali diplom od pana starosty samozřejmě všichni žáci, což
pro ně bylo velikou poctou a zároveň slavnostním zakončením i našeho setkávání. Ještě
jednou jsem všem dětem poděkovala za jejich aktivitu, práci a chování v průběhu
vyučovacích bloků a rozloučila jsem se s nimi.
137
Závěr
Záměrem diplomové práce bylo zpracování otázky regionálních prvků ve výuce na
1. stupni základní školy a uvést příklady využití regionálního učiva v konkrétních
vyučovacích blocích.
Zařazování regionálních prvků do výuky na 1. stupni základního školství je velmi
důležité. Prostřednictvím nich se žáci seznamují s okolním prostředím, základními
vztahy a zákonitostmi, které v něm probíhají. Na základě takto získaných poznatků
mohou v budoucnu své znalosti rozšiřovat a aplikovat v širších souvislostech.
Tato práce byla pro mne velmi přínosná, neboť jsem při jejím zpracování
nastudovala značné množství regionálních dat. Tyto sesbírané a utříděné informace by
mohly posloužit jako materiál pro pedagogy působící ve zmiňovaném regionu Lipenská.
Získané poznatky jsem se pak snažila ve vyučovacích blocích zprostředkovat dětem
prostřednictvím různých metod a forem práce. Jako velmi prospěšné se mi osvědčilo ve
výuce využívání prvků kooperativní výuky, v rámci které se děti učí základním
sociálním dovednostem - spolupracovat, komunikovat a pomáhat si. Opora v ostatních
členech skupiny také žáků napomáhala k odstranění stresu a navození přátelské
atmosféry. Regionální údaje jsem se snažila propojovat v rámci integrované tematické
výuky s různými předměty na 1. stupni základní školy. Děti tato forma práce zaujala,
byly více soustředěnější, aktivnější a nové poznatky získávaly, dle mého soudu,
přirozenějším a příjemnějším způsobem, než jako je tomu v klasickém členění výuky na
jednotlivé učební předměty. Činnosti jsem střídala a nebyly proto pro žáky příliš
zatěžující. Děti si s nadšením a zájmem procvičovaly a upevňovaly učiva různých
oblastí. Nezískávaly tak izolované informace, ale propojovaly si je do vzájemných
souvislostí.
Záměrem výukových bloků bylo především předat dětem nové informace o
regionu, vzbudit jejich zájem o okolí a dění vněm, a také vybudovat úctu a lásku
k rodnému kraji. Domnívám se, že se mi jejich realizací podařilo k těmto cílům alespoň
částečně přispět.
Ráda bych, aby tato práce byla nejen přínosná pro mou pedagogickou praxi, ale
stala se také inspirativní ukázkou zpracování regionálního učiva i pro další pedagogy.
138
Resumé
Diplomová práce se zabývá využitím regionálních prvků ve výuce na nižším stupni
základního školství. Teoretická část obsahuje pět kapitol. V první kapitole jsou
vysvětleny základní pojmy regionální problematiky, druhá kapitola je zaměřena na
vzdělávací oblast Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání - Člověk
a jeho svět, obsahem třetí kapitoly jsou základní charakteristiky málotřídní školy, čtvrtá
kapitola se zabývá znaky integrovaného vyučování a kooperativní výuky a region
Lipenská je zpracován v páté kapitole. Praktická část je členěna na tři oddíly, jejichž
obsahem jsou konkrétní náměty na využití regionálních prvků ve výuce, které jsou
zpracovány do dopoledních vyučovacích bloků.
The Thesis Summary
The Graduation Theses is considering with using regional component in
lessons at lower grade basic school system. Theory part consists five
sections. On first section are explained basic ideas of regional questions;
the second section is focused on educational area Global Training Program
for basic education - Man and his world, the content of the third section
are basis characteristic small-class classroom, the fourth section is
considering on sign of integrate education and cooperative lessons and
region Lipensko is prodessed on fifth section. Practical part is structuring
for 2 parts which contens are specific themes for using regional components
in lessons which are processed to forenoons lessons blocks.
139
Použitá literatura
1. Baďura, J. Lipenský okres, Vlastivěda moravská. Brno, 1919.
2. Bartoš, J., Sedláček, S. Kvýznamu výrazu region a regionálni. Olomouc: UP, 1981.
3. Bednařík, V. Týn nad Bečvou. Poznáváme města a obce přerovského okresu. Přerov:
NP, 11.10.1996, s.12.
4. Bednařík, V. Hrady a zámky přerovského okresu. Heljštýn. Přerov: NP, 2000. l i s .
5. Co toje Skrabalka? Lipník nad Bečvou: LL, 2001. 9 s.
6. Dohnal, A. K současnému stavu nářečí lipenského Záhoří. Kroměříž 1993, s. 86-98.
7. Dohnal, A. Náš lipenskýMaleníček. Lipník nad Bečvou: LL, 2002, č. 5, s. 6.
8. Fabiánova, B. Prvouka v 1. - 3. ročníku základní školy. Brno: Paido, 1996. 58 s.
ISBN 80-85931-31-1.
9. Gardavský, Z. Co víte a nevíte o hraděHelfštýně. Lipník nad Bečvou: LL, 1990. 25s.
10. Havrland, M., a kol. Geografický terminologický slovník. 1. vyd. Ostrava:
Pedagogická fakulta, 1982. 264 s.
11. Chráněné části přírody na Přerovsku. Přerov: Okresní úřad, 1996. 16 s.
12. Jandová, N , Pjentak, M . Mikroregion Lipensko. Lipník nad Bečvou, 2002. 70 s.
13. Janoška, M . Moravská hrána očinageologa. Olomouc: UP, 1998. 47 s.
14. Kasíková, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 1. vyd.- Praha: Portál, 1997.
152 s. ISBN 80-7178-167-3.
15. Klapil, P. VLipníku včil jarmark bude: lidově písně z Lipenského Záhoří. 1. vyd.
Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1989. 92 s.
16. Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu
slovníku naučnému /Dílu pátého svazek prvý. Praha : Argo, 2002. 718 s. ISBN 80-
7203-007-8.
17. Kolektiv autorů. Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: SPN, 1967. 382 s.
18. Kolektiv ústavu pro jaz. český AVCR. Slovník spisovné češtiny pro školu a
veřejnost. 2. vyd. Praha: Academia, 1994. 647 s. ISBN 80-2000-493-9.
19. Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 6, P-R. 1. vyd. Praha:
Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-9025-558-2.
20. Kovaliková, S. Integrovaná tematická výuka: model: výuka, která vychází
z poznání, jak učit lidský mozek. 2. vyd. Kroměříž: Spirála 1995. 304 s. ISBN 80-
9018-734-5.
140
21. Kujal, B., a kol. Pedagogický slovník-2. díl. 1. vyd. Praha: SPN, 1967. 533 s.
22. Lapáček, J. Přerov. Povídání o městě - 1,2. Přerov 2002. 186 s.
23. Lipník nad Bečvou. Klíč k Moravské bráně. Lipník nad Bečvou: Město, 2002. 127 s.
24. Lipník nad Bečvou. Dostupný z WWW: http://www.mesto-lipnik.cz
25. Musil, F., Sedláček, J. Naše málotřídní školy. 1. vyd. Praha: SPN, 1967. 199 s.
26. Nelešovská, A., Spáčilová, H. Didaktika IV. 1. vyd. Olomouc: UP, 1999. ISBN 80-
244-0037-5.
27. Oberstein, L, Cách, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: F A
ČVUT, 2001.
28. Okres Přerov. Přerov: Okresní úřad, referát životního prostředí, 2003. 23 s.
29. Pásková, M . , Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
448 s.
30. Pechová, V. Jak vidí a hodnotí „svou" obec starosta Týna nad Bečvou Josef
Vaculin. Přerov: NP, 1.12.2000, s. 4.
31. Petlák, E. Málotriedna škola. 1. vyd. Bratislava: Metodické centrum, 1998. 200 s.
ISBN 80-88796-7.
32. Petráčková, V., a kol. Akademický slovník cizích slov - 2. díl. 1. vyd. Praha:
Academia, 1995. 827 s. ISBN 80-200-0523-4.
33. Přerov - části města. Přerov: Město 2002. 133 s.
34. Přerov: NP, 1.12.2000, s.4.
35. Přerov. Dostupný z WWW: http://www.mu-prerov.cz
36. Přerov. Dostupný z WWW: http://blog.lide.cz/chat.prerov
37. Povolný, F. O regionalismu. Brno: Sborník KSS, 1968.
38. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupný z WWW:
http ://www.vuppraha. cz
39. Skalková, J. Obecná didaktika..1. vyd. Praha: ISV, 1999. 292 s. ISBN 80-85866-33-1.
40. Školský zákon 561/2004 Sb.,§ 4. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz
41. Splíchal, A. Slovník cizích slov. Fin spol. sr.o., 1981.
42. Trubač, J. Přírodní fenomén jménem Skrabalka. Lipník nad Bečvou: L L , 1991. 15 s.
43. Tupý, K. K didaktickým problémům málotřídních škol. 1. vyd. Praha: SPN, 1978.
44. Zůrek, K. Lipník nad Bečvou, město a okres. Lipník nad Bečvou, 1933.
141
PŘÍLOHY
142
S E Z N A M P Ř Í L O H
Příloha č. 1 - účastnický list členů skupiny
Příloha č. 2 - pověst Týnský sládek
Příloha č. 3 - regionální písně
Příloha č. 4 - kartičky pro práci s dějinným časem
Příloha č. 5 - obrázky pro práci s dějinným časem
Příloha č. 6 - vyplněný test o práci s informacemi o obci žákem 3. ročníku
Příloha č. 7 - kartičky se jmény ptáků vyskytujících se v PR Skrabalka
Příloha č. 8 - kartičky s názvy krajinotvorných prvků tvořících opozita
Příloha č. 9 - pracovní list na procvičení matemat. dovedností pro 1. roč.
Příloha č. 10 - ukázky zhotovených plánků třídy žáky 1. ročníku
Příloha č. 11 - vyplněný pracovní list žákem 3. ročníku
Příloha č. 12 - vyplněný pracovní list žákem 1. ročníku
Příloha č. 13 - ukázka záznamu trasy žákem 3. ročníku
Příloha č. 14 - ukázka záznamu trasy žákem 1. ročníku
Příloha č. 15 - ukázky výkresů - kresby školy
Příloha č. 16 - ukázky výkresů - kresby školy
Příloha č. 17 - pracovní list k procvičení pravopisu vyplněný žákyní 3. roč.
Příloha č. 18 - pracovní list k procvičení pravopisu vyplněný žákem 1. roč.
Příloha č. 19 - pověst Čertova studna
Příloha č. 20 - skladba menuetu pro klavír
Příloha č. 21 - popis rytmizace a hudebního doprovodu ke skladbě
Příloha č. 22 - pohybové zpracování skladby
Příloha č. 23 - ukázky dětmi vyhotovených „erbů"
Příloha č. 24 - diplom „Čestný občan naší vesnice"
143