U rákosníka velkého se v průběhu koevoluce s kukačkou obecnou (Cuculus canorus) objevily adaptace, jak negativní vliv hnízdního parazitismu redukovat či eliminovat. Obrana hnízda vůči kukačce byla u tohoto hostitele v posledních dekádách předmětem řady studií. Byl studován vliv mimikry v souvislosti s rozpoznáním a následným odstraněním parazitického vejce a byly analyzovány faktory ovlivňující rychlost vyhození. Jako velmi významný faktor, který ovlivňuje pravděpodobnost odstranění parazitického vejce hostitelem je konfrontace hostitele s parazitem přímo na hnízdě. Ačkoli je tento fakt v literatuře běžně citován, poznatky byly získány výhradně experimentálním přístupem spočívajícím ve vystavování vycpaniny parazita na hnízdě. Reakce na přítomnost reálného parazita nebyly dosud studovány. V této práci proto budou analyzovány záznamy z hnízd rákosníků velkých a míra mimikry parazitického vejce v těchto hnízdech. Cílem této práce bude potvrdit či vyvrátit všeobecně akceptovanou domněnku, že pouhé spatření kukačky na hnízdě u hostitele může vyvolat odmítnutí parazitického vejce a dále zjistit, zda je pro rákosníka velkého při odmítání důležitější signál mimikry nebo přistižení kukačky na hnízdě nebo zda hraje roli kombinace těchto faktorů. Literatura: CLAYTON, D. H. & MOORE, J. Host-parasite evolution: general principles and avian models. New York: Oxford University Press, 1997. ISBN 0198548923 DAVIES, N. B. Cuckoos, cowbirds and other cheats. London: T & A D Poyser, 2000. ISBN 0856611352 JOHNSGARD, P. A. The avian brood parasites: deception at the nest. New York: Oxford University Press, 1997. ISBN 0195110420