MASARYKOVA
UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Příklady dobré praxe
využití rozšířené
a virtuální reality
v muzeích a galeriích
v České republice
Bakalářská diplomová práce
KRISTÝNA KRAUSOVÁ
Vedoucí práce: Mgr. Kristýna Kalmárová
Katedra informačních studií a knihovnictví
Obor: Informační studia a knihovnictví
Brno 2024
MUNI
A R T S
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Bibliografický záznam
Autor:
Název práce:
Studijní program:
Vedoucí práce:
Rok:
Počet stran:
Klíčová slova:
Kristýna Krausová
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Katedra informačních studií a knihovnictví
Příklady dobré praxe využití rozšířené a virtuální reality
v muzeích a galeriích v České republice
Informační studia a knihovnictví
Mgr. Kristýna Kalmárová
2024
51
virtuální realita, rozšířená realita, muzea, galerie, digitalizace
2
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Bibliographic record
Author: Kristýna Krausová
Faculty of Arts
Masaryk University
Department of Information and Library studies
Title of Thesis: Examples of good practice in the use of augmented and
virtual reality in museums and galleries in the Czech
Republic
Degree Programme: Information and Library studies
Supervisor: Mgr. Kristýna Kalmárová
Year: 2024
Number of Pages: 51
Keywords: virtual reality, augmented reality, museums, galleries,
digitalization
3
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Anotace
Tato bakalářská práce se zaměřuje na implementaci virtuální a rozšířené reality v muzeích
a galeriích v České republice a analyzuje příklady dobré praxe. Zkoumá, jak tyto
technologie zlepšují přístupnost, interaktivitu a atraktivitu muzeí a galerií, a přinášejí
nové možnosti pro prezentaci kulturního dědictví. Dále se věnuje výhodám, jako je
obohacení návštěvnických zážitků a vzdělávacích programů, a výzvám, včetně finančních
nákladů a technických problémů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou
část za použití vícepřípadové studie, dotazníku a rozhovorů.
4
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Abstract
This bachelor thesis focuses on the implementation of virtual and augmented reality
in museums and galleries in the Czech Republic and analyses examples of good practice.
It explores how these technologies improve the accessibility, interactivity and attractiveness
of museums and galleries, and bring new possibilities for the presentation
of cultural heritage. It also looks at the benefits, such as enriching visitor experiences
and educational programmes, and the challenges, including financial costs and technical
issues. The thesis is divided into theoretical and practical parts using a multiple
case study, questionnaire and interviews.
5
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou oborovou práci na téma Příklady dobré praxe využití
rozšířené a virtuální reality v muzeích a galeriích v České republice zpracovala
sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této
práce, byly citovány v textu a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně 19. června 2024
Kristýna Krausová
7
P Ř Í K L A D Y D O B R É P R A X E VYUŽITÍ R O Z Š Í Ř E N É A VIRTUÁLNÍ REALITY V M U Z E Í C H A G A L E R I Í C H
V Č E S K É R E P U B L I C E
Poděkování
Mé poděkování patří Mgr. Kristýně Kalmárové za odborné vedení, trpělivost a ochotu,
kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala.
Šablona DP 3.4.1-ARTS-dipl-program (2022-11-10) © 2014, 2016, 2018-2021 Masarykova univerzita 9
O B S A H
Obsah
1 Úvod 13
2 Teoretická část 14
2.1 Definování základních pojmů 14
2.2 Historie a vývoj VR a AR 16
2.3 Technologické aspekty 18
2.4 Potřeba inovace 19
2.5 Implementace VR a AR do kulturních institucí 21
2.6 Překážky a výhody použití VR a AR v muzeích a galeriích 22
3 Praktická část 26
3.1 Hypotézy, výzkumné otázky a cíle 26
3.2 Výběr institucí 28
3.3 Analýza odpovědí oslovených institucí 29
3.3.1 Muzeum města Brna 30
3.3.1.1 Poznatky z odpovědí 30
3.3.2 Národní muzeum 31
3.3.2.1 Poznatky z odpovědí 32
3.3.3 Galerie Na Shledanou / Galerie Františka Drtikola Příbram 33
3.3.3.1 Poznatky z odpovědí 34
3.4 Komparace odpovědí oslovených institucí 34
3.5 Pohled z druhé strany 36
3.6 Doporučení pro instituce 37
4 Závěr 38
Použité zdroje 39
Příloha A Dotazník 43
Příloha B Otázky polostrukturovaného rozhovoru 47
11
Ú V O D
1 Úvod
V posledních desetiletích se digitální technologie staly nedílnou součástí muzejního
prostředí, jelikož přinášejí nové možnosti interakce s návštěvníky a prezentace kulturního
dědictví. Mezi ty nejnovější a nejvíce inovativní patří technologie virtuální reality
(VR) a rozšířené reality (AR), které umožňují návštěvníkům prozkoumat sbírky, historické
artefakty a umělecká díla zcela novým způsobem.
Tato práce se zaměřuje na analýzu implementace VR/AR technologií v muzejní
a galerijní praxi, s důrazem na jejich vliv na návštěvníky, efektivitu při prezentaci sbírek
a strategie, které muzea a galerie používají při zavádění těchto inovativních prvků.
Cílem této práce je podrobněji zkoumat, jaký přínos mají VR/AR technologie pro tyto
kulturní instituce, jaké jsou překážky při jejich implementaci a jaké strategie mohou
použít k dosažení úspěšné integrace těchto technologií do svého programu.
Vzhledem k rychlému pokroku v oblasti digitálních technologií a změnám ve způsobu,
jakým lidé konzumují kulturní obsah, je pro kulturní instituce klíčové neustále
inovovat a přizpůsobovat se novým trendům. VR/AR technologie nabízejí jedinečnou
příležitost transformovat muzejní zážitky a otevřít dveře k novým formám vzdělávání,
zábavy a interakce s kulturním dědictvím.
13
T E O R E T I C K Á ČÁST
2 Teoretická část
Tato bakalářská práce se bude zabývat studiem a analýzou využití virtuální a rozšířené
reality (VR/AR) v muzeích a galeriích v České republice. V dnešní době má toto téma
zásadní význam, jelikož muzea a galerie mají za úkol uchovávat, prezentovat a vzdělávat
veřejnost o kulturním dědictví a umění, a právě technologie mohou výrazně obohatit
a inovovat způsob, jakým se tohoto úkolu zhostí. Tyto technologie nabízí možnost
nejen přiblížit návštěvníkům umělecká díla a historické artefakty, ale také je přenést
do interaktivního a poutavého virtuálního prostředí. Tímto způsobem mohou muzea
a galerie přilákat nové generace návštěvníků a poskytnout jim bohatší a hlubší zážitek
z kulturního dědictví.
Tím, že se práce bude zaměřovat na analýzu příkladů dobré praxe, zjištění překážek,
které uvede vedení galerií a muzeí a následně se zde zmíní případné návrhy a doporučení
pro úspěšnější začlenění VR/AR technologií, má tato práce hodnotu a potenciální
přínos pro tento obor, jelikož bude nabízet vhled institucí společně s jejich reálnými
zkušenostmi, na čemž se dá dále stavět při začleňování VR/AR technologií do této
sféry.
Cílem této práce bude popis a analýza toho, jaké formy rozšířené a virtuální reality
jsou v současnosti využívány v muzeích a galeriích v České republice, stejně jako shromáždit
příklady dobré praxe v oblasti využití rozšířené a virtuální reality v muzeích
a galeriích v České republice. A v neposlední řadě také shromáždit příklady toho, jaké
překážky a výzvy muzea a galerie uvádějí v souvislosti s implementací rozšířené a virtuální
reality.
2.1 Definování základních pojmů
Pojem „imerzivní technologie" zastřešuje jak virtuální, tak rozšířenou realitu. Jedná se
o stav jakéhosi „ponoření se" do virtuálního prostředí. Tato ponořenost může být dosažena
prostřednictvím VR headsetů, chytrých brýlí nebo mobilních zařízení, které
umožňují vizuální a zvukové vnímání prostředí. Dá se tedy říci, že imerzivní zážitek je
klíčovým prvkem virtuální (VR) a rozšířené reality (AR).1
Určitého stupně imerze je dosaženo pomocí několika způsobů. Každý z nich dopomáhá
k vyšší úrovni ponoření se do smyšlené reality a k dosažení co nejrealističtějšího
a pohlcujícího zážitku. Mezi tyto faktory patří například vizuální realismus, který zahrnuje
kvalitu grafiky, textur a osvětlení, které přispívají k uvěřitelnosti virtuálního prostředí.
Zvuková kulisa je dalším důležitým faktorem, který poskytuje uživatelům prostorový
zvuk a realistické zvukové efekty, které zvyšují pocit přítomnosti. Interaktivita
1
MURRAY, Janet H., 1998. Hamlet on the holodeck: The future of narrative in cyberspace. London, England:
MIT Press. ISBN 9780262631877.
14
T E O R E T I C K Á ČÁST
umožňuje uživatelům aktivně interagovat s virtuálním prostředím a objekty v něm, což
posiluje jejich pocit angažovanosti a zapojení. Pohybové sledování umožňuje synchronizaci
pohybu uživatele s virtuálním prostředím, což přináší pocit plynulého a přirozeného
zážitku.2
I Mixed Reality (MR) 1
I : r—I
Real Augmented Augmented Virtual
Environment Reality (AR) Virtually (AV) Environment
Obr. 1
Zdroj: PRATISTO, Eko H. a Nik THOMPSON a Vidyasagar POTDAR. Immersive technologiesfor
tourism: a systematic review. Information Technology & Tourism. 24.1-39,
2022. (Dostupné z: 10.1007/s40558-022-00228-7)
Imerzivní technologie lze posuzovat na pomezí reality a virtuality (viz obr. 1). Na
jednom konci je reálné prostředí a na druhém počítačem vytvořené virtuální prostředí.
Z tohoto vychází dva koncepty - rozšířená realita (AR) a rozšířená virtualita (AV),
které spadají pod souhrnnou terminologii smíšené reality (MR). Dále existuje virtuální
realita (VR), což je plně virtuální prostředí.3
Toto kontinuum poskytuje základní klasifikaci, která sahá od čisté fyzické reality
na jednom konci až po úplnou virtuální realitu na konci druhém. Rozšířená realita,
která využívá minimální digitální překrytí k vylepšení fyzické reality, se nachází blíže
„reálnému" konci spektra. Naproti tomu virtuální realita zcela vtáhne uživatele do digitálního
prostředí a leží na „virtuálním" konci. Smíšená realita, směs reálných a virtuálních
prvků, leží někde uprostřed, v závislosti na stupni virtuálního obsahu začleněného
do reálného prostředí.4
Je nutné si virtuální a rozšířenou realitu představit. Oba pojmy totiž představují
revoluční přístupy k interaktivnímu zážitku, přičemž každý z nich má své specifické
vlastnosti a využití. I zde je důležité mít na paměti, že existuje řada různých definic.
2
CUMMINGS, James J. And Jeremy N. BAILENSON, 2016. How immersive is enough? A meta-analysis of
the effect of immersive technology on user presence. Media psychology. 19(2], 272-309. ISSN
1521-3269.
3
PRATISTO, Eko H. a Nik THOMPSON a Vidyasagar POTDAR. Immersive technologiesfor tourism: a systematic
review. Information Technology & Tourism. 24.1-39,2022. (Dostupne z: 10.1007/s40558-
022-00228-7)
4
LI, J. a Walton WIDER a Yoichi OCHIAI a Muhammad, A. FAUZI. A bibliometric analysis ofimmersive
technology in museumexhibitions: exploring user experience. Front. Virtual Real, 2023. Dostupne z:
10.3389/frvir.2023.1240562J
15
T E O R E T I C K Á ČÁST
Dle jedné definice je virtuální realita (VR) interaktivní trojrozměrné prostředí,
které je vytvořeno počítačem a umožňuje uživatelům ponořit se do umělých světů.5
Základní prvky VR zahrnují headsety, které zcela izolují uživatele od okolního světa,
a interaktivní ovladače, které umožňují manipulaci s virtuálním prostředím. Za autora
pojmu „virtuální realita" je považován Jaron Lanier, zakladatel společnosti VPL Re­
search.6
Rozšířená realita (AR) spojuje digitální informace s reálným prostředím. Uživatelé
zůstávají propojeni s okolním světem, ale jsou schopni vidět přidané digitální prvky,
tedy konkrétněji uživatel sleduje obraz, který je kombinací reálné scény a počítačem
generovaného virtuální scény.7
AR může být implementována pomocí mobilních aplikací,
speciálních brýlí nebo jiných zařízení. V oblasti muzeí a galerií může AR přinášet
interaktivní prvky do fyzického prostoru, například přidávat informace k obrazům
nebo artefaktům.8
2.2 Historie a vývoj VR a AR
Historie virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) zahrnuje široký vývoj technologií
od prvních pokusů o vytvoření ponořeného prostředí až po současné inovace. První
náznaky virtuální reality sahají do 19. a 20. století, kdy začaly vznikat první stereoskopické
obrazy a fotografie. Tyto rané experimenty by se ovšem daly považovat za jednotlivé
pokusy.9
Průlom ve vývoji přišel v 60. letech 20. století, kdy Ivan Sutherland představil
Head-Mounted Display (HMD) - zařízení nošené na hlavě, které umožňovalo
5
AUKSTAKALNIS, Steve a David BLATNER. Reálně o virtuální realitě: umění a věda virtuální reality.
Překlad Jan Klimeš. Brno: Jota, 1994. Nové obzory. ISBN 80-856-1741-2.
6
LANIER, Jaron. První hráč ve virtuálním světě. Science World [online]. 2005. Dostupné z:
http://www.scienceworld.cz/clovek/jaron-lanier-prvni-hrac-ve-virtualnim-svete-
1862/?switch_theme=mobile
7
VALLINO, James. Interactive Augmented Reality. Rochester, New York, 1998. University of Rochester.
Vedoucí práce Christopher M. Brown. Dostupné z: http://www.se.rit.edu/~jrv/.
8
HEDLEY, Nick. 1.24 - Augmented Reality and GIS In: Bo Huang, Comprehensive Geographic Information
Systems, Simon Fraser University, Burnaby, BC, Canada, Elsevier, 2018, Pages 355-368, ISBN
9780128047934. (Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/ar-
ticle/pii/B9780124095489096226J
9
SHERMAN, William R. a Alan B. CRAIG. Virtual Reality. In: Hossein Bidgoli, Encyclopedia of Information
Systems, California State University, Bakersfield, California, Elsevier, 2003, Pages 589-617,
ISBN 9780122272400. (Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/ar-
ticle/pii/B0122272404001945
16
T E O R E T I C K Á ČÁST
uživatelům ponoření do virtuálního prostředí (viz Obr. 2 níže). Následovaly další pokroky
včetně senzorických rukavic a simulátorů.1 0
Obr. 2
Zdroj: BASU, Aryabrata, 2019. A briefchronology of Virtual Reality. Atlanta, Georgia,
United States: Emory University. (Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/337438550
A brief chronology of Virtual Reality/figures?lo=l)
V průběhu 90. let se virtuální realita snažila dostat do komerčního prostoru, což
vedlo k vytvoření VR arkád a domácích konzolí. Omezení technologií však způsobila,
že masové přijetí tehdy ještě nepřišlo. Po roce 2010 přišla éra revoluce v oblasti virtuální
reality. Technologický pokrok přinesl cenově dostupné a výkonné headsety, což
otevřelo cestu pro masové využití VR v herním průmyslu, vzdělávání a medicíně.1 1
1 0
BASU, Aryabrata, 2019. A briefchronology of Virtual Reality. Atlanta, Georgia, United States: Emory
University. Dostupne z: https://www.researchgate.net/publication/337438550 A brief chronology
of Virtual Reality
1 1
Tamtéž.
17
T E O R E T I C K Á ČÁST
Co se týče rozšířené reality, první náznaky se objevily ve 20. století, ale první skutečné
pokusy s AR lze vysledovat v interaktivních experimentech Myrona Kruegera
a Ivana Sutherlanda v 60. a 70. letech.1 2
Průlom v AR přišel v polovině 90. let, kdy Hirokazu Kato definoval pojem „rozšířená
realita" a představil ARToolKit, umožňující vizuální sledování reálných objektů
a jejich interakci s virtuálními prvky. S nástupem chytrých telefonů po roce 2007 se AR
dostala do popředí díky aplikacím, jako je Pokémon GO, která propojila virtuální a reálný
svět. Technologie rozpoznávání obrazu a geolokace přinesly AR do každodenního
života.1 3
Současné trendy v oblasti AR zahrnují integraci s chytrými brýlemi, využití v průmyslu
pro zlepšení pracovních procesů a neustálý rozvoj aplikací pro zábavu, vzdělávání
a obchod.
2.3 Technologické aspekty
V této kapitole se podíváme na klíčové technologické aspekty virtuální a rozšířené reality,
které jsou nezbytné pro pochopení a úspěšnou implementaci těchto technologií
v muzeích a galeriích v České republice.
Virtuální realita je soubor zařízení a postupů, které umožňují člověku ponořit se
do virtuálního světa v uměle vytvořeném prostředí. Převládajícími technickými prostředky,
kterými se tohoto docílí, jsou helmy a brýle pro virtuální realitu. Řízená počítačová
simulace využívá také virtuální místnosti, interaktivní kabiny či speciální konzole.
Na druhé straně rozšířená realita označuje technické způsoby doplnění reálného
prostoru virtuální vrstvou, čehož je dosaženo vhodnými technickými prostředky-brýlemi
rozšířené reality, 3D avatary, interaktivními monitory, projektory, které vytvářejí
hologramy nebo překrývají na obrazovce vizualizované objekty, obrázky, texty nebo
schémata s cílem zprostředkovat uživateli určité informace nebo vyvolat určité
emoce.1 4
Na straně rozšířené reality jsou klíčovými prvky chytré brýle, jako například
Microsoft HoloLens nebo Google Glass. Ty umožňují uživatelům vidět virtuální informace
přidané k reálnému světu. Mobilní zařízení, běžně dostupná v podobě chytrých
1 2
BASU, Aryabrata, 2019. A briefchronology of Virtual Reality. Atlanta, Georgia, United States: Emory
University. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/337438550 A brief chronology
of Virtual Reality
1 3
Tamtéž.
1 4
SIRAZHIDEN, Damira, G.S. KASBAYEVA a Biilent SENAY, 2024. VR and AR technologies in contemporary
cultural space. Bulletin of the Karaganda university History. Philosophy series [online]. 11329,
225-236. Dostupné z: doi:10.31489/2024hphl/225-236
18
T E O R E T I C K Á ČÁST
telefonů, se také stávají platformou pro AR aplikace, využívající kamery, senzory a výpočetní
schopnosti pro propojení virtuálních a reálných prvků.
Rozdíl mezi virtuální a rozšířenou realitou je tedy zcela jasný. Do virtuální reality
je možné vstoupit pouze se speciální soupravou (headsetem), uživatel je „odtržen od
reality" do digitálního vesmíru, tvoří tedy úplně nový umělý svět. Rozšířená realita
pouze přidává určité prvky do objektivní reality a neblokuje ji. Nicméně obě technologie
napodobují lidskou zkušenost, pouze lidská reakce na tuto zkušenost je zcela přirozená:
neurony v lidském mozku na virtuální objekty reagují stejně jako na objekty
v běžné realitě.1 5
V technologických výzvách lze identifikovat potřebu vysokého výkonu a grafické
kvality pro vytváření poutavých virtuálních světů. Dále je klíčová otázka přenositelnosti
technologií a dostupnosti, zejména v kontextu mobilních zařízení.
Budoucí trendy zahrnují integraci s umělou inteligencí, což umožňuje vytvářet dynamická
a personalizovaná virtuální prostředí. V technologických aspektech VR a AR
je neustálý vývoj klíčovým faktorem pro úspěšnou implementaci těchto technologií
v kulturním prostoru České republiky.
2.4 Potřeba inovace
V současném kulturním prostředí je zřejmé, že tradiční muzea a galerie čelí výzvám
spojeným s udržením návštěvnického zájmu a snahou zapojit mladší generace. S postupující
digitální érou se stává klíčovým sledovat měnící se potřeby a očekávání návštěvníků
a adekvátně na ně reagovat. V tomto kontextu se ukazuje, že implementace
inovativních technologií, zejména virtuální a rozšířené reality, může efektivně zlepšit
návštěvnický zážitek a zvýšit atraktivitu kulturních institucí.1 6
Muzea tradičně slouží jako strážci kulturního dědictví, ale stále častěji čelí výzvám
moderní doby. Tradiční expozice, ač stále ceněné, mohou působit zastarale a neoslovovat
mladší generace, které jsou zvyklé na digitální prostředí. Muzea se přizpůsobují
této proměně, stávají se laboratořemi pro experimentování s novými formami prezentace
a interakce. V kontextu rychle se rozvíjejících technologií je důležité, aby kulturní
instituce nezůstávaly pozadu. Implementace VR a AR do muzeí a galerií odpovídá na
1 5
SIRAZHIDEN, Damira, G.S. KASBAYEVA a Biilent SENAY, 2024. VR and AR technologies in contemporary
cultural space. Bulletin of the Karaganda university History. Philosophy series [online]. 11329,
225-236. Dostupne z: doi:10.31489/2024hphl/225-236
1 6
MARGETIS, George, Konstantinos C. APOSTOLAKIS, Stavroula NTOA, George PAPAGIANNAKIS a Constantine
STEPHANIDIS, 2021. X-Reality Museums: Unifying the Virtual and Real World Towards
Realistic Virtual Museums. Applied Sciences [online]. 11(1), 338. ISSN 2076-3417. Dostupne
z: doi:10.3390/appll010338
19
T E O R E T I C K Á ČÁST
aktuální technologické trendy, což může posílit image instituce a ukázat její schopnost
adaptace na moderní dobu.1 7
Digitální transformace může zpřístupnit muzea a galerie celému světu prostřednictvím
online virtuálních prohlídek, což má potenciál oslovit širší publikum. Tímto
způsobem digitalizace uměleckých děl a historických artefaktů může přispět k rozšíření
kulturního povědomí, což je zvláště významné v době omezené mobility a kulturní
diverzity. Současné trendy, jako je virtuální a rozšířená realita, umožňují vytvoření interaktivních
a atraktivních expozic, které nejen oslovují různorodou skupinu návštěvníků,
ale také přinášejí nové způsoby vnímání kulturního dědictví.1 8
Implementace virtuální a rozšířené reality nabízí také možnost vytvářet interaktivní
výuková prostředí. Tato technologie může sloužit jako efektivní nástroj pro výuku
dějin, umění nebo například vědy. Představuje inovativní způsob, jak přiblížit historické
postavy nebo umělecká díla, čímž poskytuje návštěvníkům bohatší a zapamatovatelnější
zkušenost.1 9
Zároveň může inovativní přístup k prezentaci sbírek přilákat nové návštěvníky,
zejména mladší generace, která je více zvyklá na moderní technologie. Virtuální a rozšířená
realita mohou být klíčovými faktory pro zvýšení atraktivity muzeí a galerií, což
může podporovat nejen zájem veřejnosti o kulturu, ale také návštěvnost těchto institucí.2
0
Dlouhodobě je možné, že využívání virtuální a rozšířené reality může vést k finanční
udržitelnosti muzeí a galerií. Získání nových formátů sponzorství, online prodej
vstupenek na virtuální prohlídky a vytvoření digitálního obchodu s memorabiliemi
jsou jen některé možnosti, které tyto technologie nabízí.
1 7
SYLAIOU, Stella, Kateřina MANIA, Athanasis KAROULIS a Martin WHITE, 2010. Exploring the relationship
between presence and enjoyment in a virtual museum. International Journal of Human
Computer Studies [online]. 68,243-253. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijhcs.2009.11.002
1 8
BEKELE, Mafkereseb Kassahun, Roberto PIERDICCA, Emanuele FRONTONI, Eva Savina MALINVERNI
a James GAIN, 2018. A Survey of Augmented, Virtual, and Mixed Reality for Cultural Heritage. Journal
on Computing and Cultural Heritage [online]. 11(2), 7:1-7:36. ISSN 1556-4673. Dostupné z:
doi:10.1145/3145534
1 9
MARGETIS, George, Konstantinos C. APOSTOLAKIS, Stavroula NTOA, George PAPAGIANNAKIS a Constantine
STEPHANIDIS, 2021. X-Reality Museums: Unifying the Virtual and Real World Towards
Realistic Virtual Museums. Applied Sciences [online]. 11(1), 338. ISSN 2076-3417. Dostupné
z: doi:10.3390/appll010338
2 0
CIANCIARULO, Dario, 2015. From Local Traditions to "Augmented Reality". The MUVIG Museum of
Viggiano (Italy). Procedia - Social and Behavioral Sciences [online]. 188, Heritage as an alternative
driver for sustainable development and economic recovery in South East Europe - Project
SEE/B/0016/4.3/X SAGITTARIUS, 138-143. ISSN 1877-0428. Dostupné z:
doi:10.1016/j.sbspro.2015.03.349
20
T E O R E T I C K Á ČÁST
2.5 Implementace VR a AR do kulturních institucí
Implementace virtuální a rozšířené reality v kulturních institucích České republiky přináší
inovativní přístup k prezentaci a interpretaci kulturního dědictví. Mnoho muzeí
a galerií využívá virtuální reality k vytváření online prohlídek svých sbírek, čímž zvyšuje
dostupnost kulturních zážitků pro návštěvníky, kteří mohou pohodlně procházet
expozice přímo ze svých počítačů nebo VR headsetů.
Rozšířená realita se uplatňuje ve formě interaktivních výstav a instalací, kde návštěvníci
pomocí svých chytrých zařízení vidí doplňující informace, animace nebo 3D
prvky propojené s expozicemi. Tímto způsobem se poskytuje nový rozměr interpretace
umění a historie.2 1
Virtuální realita také nachází uplatnění ve vzdělávacích programech kulturních
institucí. Žáci a studenti mohou skrze virtuální realitu zažít historické události, umělecká
díla nebo vědecké objevy, což posiluje jejich učební zážitky a podporuje interaktivní
formy vzdělávání. Imerzivní zážitky mají mnoho využití v muzeích a galeriích. Virtuální
prohlídky umožňují návštěvníkům procházet muzea a galerie online, přičemž se
cítí jako by byli fyzicky přítomni. Virtuální rekonstrukce historických událostí a artefaktů
umožňují návštěvníkům prožít minulost. Interaktivní výstavy umožňují návštěvníkům
interagovat s expozicemi a artefakty, což přináší zábavný a edukativní zážitek.2 2
Vývoj imerzivních technologií v muzejních expozicích se posunul od počátečních
novinek ke smysluplnějším a kontextuálně bohatším zážitkům. První aplikace se zaměřovaly
na aspekt novosti a nabízely samostatné VR zážitky nebo integraci AR markerů
do expozic.2 3
S rozvojem oboru však došlo ke znatelnému posunu směrem k vytváření
více imerzivních a interaktivních zážitků, které zvyšují zapojení návštěvníků a usnadňují
hlubší pochopení kulturního dědictví.2 4
Významným pokrokem ve využívání imerzivních technologií v muzejních expozicích
je vytváření virtuálních muzeí. Tyto digitální repliky fyzických muzejních prostor
umožňují návštěvníkům na dálku prozkoumávat exponáty a interagovat s nimi, čímž
2 1
DOW, Steven, Blair MACINTYRE a Michael MATEAS, 2008. Styles of play in immersive and interactive
story: case studiesfrom a gallery installation ofAR Facade [online]. Dostupne z:
doi:10.1145/1501750.1501838
2 2
ABD KARIM, Rafidah, 2023. The Future of AR and VR Technology in a Mobile Learning EnvironmentTHE
PROCEEDINGS OF THE 4TH INTERNATIONAL CONFERENCE ON VIRTUAL REALITY.
2 3
GEROIMENKO, Vladimir, 2012. Augmented Reality Technology and Art: The Analysis and Visualization
of Evolving Conceptual Models. In: Information Visualisation (IV) [online], s. 453. ISBN 978-
1-4673-2260-7. Dostupne z: doi:10.1109/IV.2012.77
2 4
HAMMADY, Ramy, Minhua MA, Ziad ALKALHA a Carl STRATHEARN, 2021. A Framework for Constructing
and Evaluating the Role of MR as a Holographic Virtual Guide in Museums. Virtual Reality
[online]. Dostupne z: doi:10.1007/sl0055-020-00497-9
21
T E O R E T I C K Á ČÁST
se rozšiřuje přístup ke kulturnímu dědictví za fyzické hranice. Další oblastí vývoje je
posílení zážitků z vyprávění příběhů ve virtuálních prostorech kulturního dědictví, kde
se narativní prvky kombinují s virtuálním prostředím a vytvářejí tak pohlcující a interaktivní
zapojení do historických událostí a kulturních příběhů.2 5
Pandemie COVID-19 urychlila využití imerzivních technologií k zachování a zpřístupnění
současných exponátů. Projekty jako FabricVR v muzeu WiengYong House digitalizovaly
starobylé tkaniny a poskytly návštěvníkům virtuální muzejní zážitek, což
umožnilo pokračovat v kulturních aktivitách navzdory fyzickým omezením. Budoucí
směřování imerzivních technologií v muzeích zahrnuje personalizaci návštěvnických
zážitků na základě dat o návštěvnících, což umožňuje vytvářet zážitky na míru a prohlubovat
propojení mezi návštěvníky a vystavovaným obsahem.2 6
Celkově lze říci, že vývoj imerzivních technologií v expozicích se posunul od jednoduchých
novinek k smysluplnějším a kontextuálně bohatším zážitkům. Tyto inovativní
aplikace umožňují kulturním institucím překlenout propast mezi návštěvníky
a vystavovaným obsahem, podporují hlubší propojení a podporují aktivní účast.
Důraz se přesunul na posílení vyprávění příběhů, podporu zapojení návštěvníků,
usnadnění vzdělávacích příležitostí, zlepšení přístupnosti a zachování současných exponátů.
Dále je také zkoumána úloha údajů o návštěvnících při personalizaci imerzivních
zážitků, což poukazuje na potenciální budoucí směřování imerzivních technologií
v muzejním prostředí, které se soustředí na vytváření zážitků návštěvníků na míru.
Tyto pokroky způsobily revoluci v tradičním muzejním zážitku a umožnily návštěvníkům
prozkoumat kulturní dědictví a komunikovat s ním dosud nevídaným a pohlcujícím
způsobem.
2.6 Překážky a výhody použití VR a AR v muzeích a galeriích
Implementace virtuální a rozšířené reality v muzeích a galeriích mění způsob, jakým
návštěvníci vnímají a interagují s kulturními institucemi. Tato transformace přináší
2 5
SYLAIOU, Stella a Panagiotis DAFIOTIS, 2020. Storytelling in Virtual Museums: Engaging A Multitude
of Voices. In: Visual Computingfor Cultural Heritage [online], s. 369-388. ISBN 978-3-030-37190-6.
Dostupne z: doi:10.1007/978-3-030-37191-3_19
2 6
ARAYAPHAN, Watsaporn, Orasa SIRASAKMOL, Wanvimol NADEE a Kitti PURITAT, 2022. Enhancing
Intrinsic Motivation of Librarian Students using Virtual Reality for Education in the Context of Culture
Heritage Museums. TEMJournal [online]. 11, 620-630. Dostupne z: doi:10.18421/TEM112-16
22
T E O R E T I C K Á ČÁST
nový rozměr do návštěvnického zážitku, kde návštěvníci nejsou pouhými pozorovateli,
ale aktivními účastníky.2 7
Interaktivita zvyšuje angažovanost a zapamatovatelnost zážitku. Důležité tedy je,
jak tyto technologie transformují tradiční návštěvnický zážitek a jak ovlivňují vnímání
kulturního dědictví. Interaktivní zážitek návštěvníků hraje klíčovou roli v implementaci
VR a AR v muzeích a galeriích. Tyto technologie nabízejí možnost zapojit návštěvníky
do prezentovaných témat a sbírek, umožňujíce jim nejen pasivně pozorovat, ale
i aktivně se účastnit expozice.2 8
Tato implementace přináší řadu výhod a současně čelí
některým výzvám a potenciálním negativním aspektům.
Začneme nejprve zkoumáním výhod, které implementace virtuální a rozšířené reality
přináší. Jedním z klíčových přínosů je zvýšená interaktivita. Technologie umožňují
návštěvníkům aktivně se zapojit do expozic, což vede k bohatšímu a osobnějšímu
zážitku.2 9
Tato interaktivita přináší obohacený zážitek, který je další výhodou, jelikož
návštěvníci mohou prozkoumat virtuální světy a zároveň zůstat propojeni s reálným
prostředím muzea či galerie.3 0
Neméně důležité jsou i emoční aspekty, které jsou s použitím VR a AR v umění
přítomné. Ve virtuální realitě je požitek z díla velmi rozdílný oproti tomu, jak je dílo
vnímáno za pomocí rozšířené reality. Ve virtuální realitě je totiž návštěvník přímo součástí
díla, nevnímá ho tedy pouze jako subjekt. Proto je v této souvislosti použit faktor
mlhy, který říká, že osoba má zcela jiné pocity z mlhy, pokud se nachází v ní, a naopak
odlišné od toho, když ji jen z dálky pozoruje.3 1
Edukace a zábava jsou dalším klíčovým prvkem. Virtuální a rozšířená realita
umožňují muzeím a galeriím spojit informace s vizuálním dojmem, což poskytuje inovativní
způsoby vzdělávání. Virtuální a rozšířená realita může poskytnout interaktivní
a atraktivní způsob objevování historických událostí, uměleckých děl a vědeckých konceptů,
což podporuje efektivnější učení. Tyto technologie mohou spojit edukaci se zábavou,
čímž vytvářejí interaktivní a záživný přístup k učení. Při porovnání diváckého
zážitku z výstavy, která měla za hlavní úkol vzdělávat, se došlo k závěru, že mezi
2 7
PELLAS, Nikolaos, Stylianos MYSTAKIDIS a Ioannis KAZANIDIS, 2021. Immersive Virtual Reality in
K-12 and Higher Education: A systematic review of the last decade scientific literature. Virtual Reality
[online]. 25(3), 835-861. ISSN 1434-9957. Dostupne z: doi:10.1007/sl0055-020-00489-9.
2 8
Hawkey, R. (2004]. Learning with digital technologies in museums, science centres andgalleries.
Bristol, UK: Nesta Futurelab.; Rogage et al., 2021
2 9
HAMMADY, Ramy, Minhua MA, Carl STRATHERN a Mostafa MOHAMAD, 2020. Design and development
of a spatial mixed reality touring guide to the Egyptian museum. Multimedia Tools and Applications
[online]. 79(5], 3465-3494. ISSN 1573-7721. Dostupne z: doi:10.1007/sll042-019-08026-
w
3 0
Sylaiou and Dafiotis, 2020; Leow & Ch'ng, 2021; Bozzelli et al.,2019
3 1
BULLOUGH, Edward. Psychickd distance'jakofaktor v umenia esteticky princip. Estetika. 1995, 32(1].
23
T E O R E T I C K Á ČÁST
klasickými popisky exponátů, audioprůvodcem a virtuálním průvodcem v mobilní aplikaci
za využití rozšířené reality, byl nejúčinnější právě virtuální průvodce.3 2
Překonání fyzických omezení je také důležitým aspektem, protože návštěvníci
mohou mít přístup k artefaktům, které by jinak nebyly dostupné.3 3
Kulturní instituce
tedy mohou využít imerzivní technologie k prezentaci komplexních informací poutavým
způsobem, čímž se kulturní dědictví stane inkluzivnějším a relevantnějším pro
různorodé publikum.3 4
S výše zmíněným souvisí i zvýšená dostupnost kulturního dědictví, která se dá
rovněž považovat za jeden z klíčových benefitů. Virtuální prohlídky a online galerie
umožňují širokému publiku přístup ke kulturnímu dědictví bez ohledu na geografickou
polohu, což zvyšuje dosah a význam kulturních institucí. 3 5
Využitím digitálních rozhraní
má imerzivní technologie navíc potenciál přilákat a zapojit širší publikum, včetně
mladších generací, čímž podporuje inkluzivitu a rozšiřuje dosah institucí kulturního
dědictví. Navíc interaktivní povaha imerzivní technologie podporuje aktivní účast, prohlubuje
porozumění a podněcuje zvědavost a zkoumání návštěvníků.3 6
Nicméně s výhodami přicházejí i určité nevýhody, na které je nutné pamatovat.
Vysoké náklady spojené s pořízením vybavení, vývojem aplikací a zaškolením personálu
mohou být výzvou pro muzea a galerie s omezeným rozpočtem. Investice hrají
klíčovou roli, a to jak v oblasti hardwaru, zahrnujícího nákup VR headsetů, chytrých
brýlí a mobilních zařízení, tak i v oblasti softwaru a vývoje aplikací. Je důležité pamatovat
i na provozní náklady, které jsou spojené s údržbou a aktualizacemi. Hardwarové
a softwarové komponenty vyžadují pravidelnou péči a modernizaci pro udržení kvality
a bezpečnosti. Školení personálu je rovněž nezbytné pro efektivní správu a provoz
VR/AR technologií a společně s vytvářením kvalitních VR a AR aplikací vyžaduje obojí
3 2
GHOUAIEL, Nehla a kol. Mobile Augmented Reality in Museums: Towards Enhancing Visitor's Learning
Experience. The International Journal of Virtual Reality [online]. 2016, (17). Dostupne z:
http://www.ijvr.org/web/uploads/pdf/17(17-01)3x2.pdf
3 3
LU, Su-Ju a Ying-Chieh LIU, 2015. Integrating augmented reality technology to enhance children's
learning in marine education. Environmental Education Research [online]. 21(4), 525-541. ISSN
1350-4622. Dostupne z: doi:10.1080/13504622.2014.911247
3 4
BEKELE, Mafkereseb a Erik CHAMPION, 2019. A Comparison of Immersive Realities and Interaction
Methods: Cultural Learning in Virtual Heritage. Frontiers in Robotics and AI [online]. 6. Dostupne
z: doi:10.3389/frobt.2019.00091
3 5
FENU, Cristina a Fabio PITTARELLO, 2018. Svevo tour: The design and the experimentation of an
augmented reality application for engaging visitors of a literary museum. InternationalJournal of
Human-Computer Studies [online]. 114, Advanced User Interfaces for Cultural Heritage, 20-35.
ISSN 1071-5819. Dostupne z: doi:10.1016/j.ijhcs.2018.01.009
3 6
HAWKEY, Roy. Learning with Digital Technologies in Museums, Science Centres and Galleries. 2004.
Bristol, UK: Nesta Futurelab: 10.1007/978-3-030-37191-3J.5
24
T E O R E T I C K Á ČÁST
značné finanční prostředky (například na vývoj softwaru, ale také na licencování vývojových
platforem). Zapojující a esteticky poutavé aplikace jsou dílem zkušených vývojářů,
kterým je nutné zajistit odpovídající finanční zázemí.3 7
Implementace imerzivní technologie do expozic může přinášet i různé technické
problémy, které mohou ovlivnit uživatelský zážitek. Jedním velmi významným problémem
je VR nemoc, která se týká nepohodlí nebo nevolnosti, jež uživatelé mohou ve
virtuální realitě pociťovat.3 8
Další výzvou je potřeba specializovaného personálu, schopného správně implementovat
a udržovat tyto technologie. Nábor nebo školení specialistů na virtuální
a rozšířenou realitu může představovat časový a finanční závazek. Rovněž je nutné mít
na paměti otázku dostupnosti technologií, protože rychlý vývoj může znamenat, že některá
muzea a galerie mohou mít problémy udržet krok s nejnovějšími trendy.3 9
Technické problémy, jako jsou poruchy zařízení nebo nedostatečná dostupnost
internetu, mohou ovlivnit plynulost návštěvnického zážitku. A někteří kritici mohou
rovněž namítat, že implementací technologií do těchto kulturních institucí může jít
o potenciální ztrátu autentičnosti a historické hodnoty.
Další výzvou je navrhování inkluzivních imerzivních zážitků pro návštěvníky se
zdravotním postižením, které vyžaduje zohlednění sluchových a zrakových poruch,
omezení mobility a kognitivních rozdílů.4 0
I když implementace VR a AR může přilákat nové návštěvníky a zvýšit celkovou
návštěvnost kulturní instituce, je důležité pamatovat na počáteční investice a provozní
náklady. Dále mohou kulturní instituce hledat možnosti sponzorství a partnerství, kde
firmy nebo instituce mohou vidět hodnotu v propojení se špičkovými VR a AR zážitky.
3 7
MACHIDON, Octavian a Mihai Duguleana a Marcello Carrozzino. Virtual humans in cultural heritage
ICT applications: A review. 2018. Journal of Cultural Heritage. 33. 249-260. Dostupne z:
10.1016/j.culher.2018.01.007.
3 8
TEIXEIRA, Joel, Sebastien MIELLET a Stephen PALMISANO, 2022. Unexpected Vection Exacerbates
Cybersickness During HMD-Based Virtual Reality. Frontiers in Virtual Reality [online]. 3,860919.
Dostupne z: doi:10.3389/frvir.2022.860919
3 9
MACHIDON, Octavian a Mihai Duguleana a Marcello Carrozzino. Virtual humans in cultural heritage
ICT applications: A review. 2018. Journal of Cultural Heritage. 33. 249-260. Dostupne z:
10.1016/j.culher.2018.01.007.
4 0
LISNEY, Eleanor, Jonathan BOWEN, Kirsten HEARN a Maria ZEDDA, 2013. Museums and Technology:
Being Inclusive Helps Accessibility for All. Curator: The Museum Journal [online]. 56, 353-361.
Dostupne z: doi:10.1111/cura.l2034
25
P R A K T I C K Á ČÁST
3 Praktická část
V praktické části této práce bude využita vícepřípadová studie, která umožní analýzu
konkrétních projektů a aplikací VR/AR v různých muzeích a galeriích v České republice.
Dále bude využito několika rozhovorů, jejichž cílem bude zjistit pohled konkrétního
muzea/galerie, jaké uvádějí překážky při implementaci, zda zaznamenali výhody/nevýhody,
jaké mají zkušenosti, případně porovnání mezi různými přístupy, pokud
se budou lišit. Důraz je kladen i na analýzu a komparaci jednotlivých případů, což
pomáhá identifikovat společné vzory a strategie. Tyto metody dohromady umožní systematický
a komplexní přístup k výzkumu a analýze využití VR/AR v muzeích a galeriích
v České republice, z čehož dále mohou být vyvozeny závěry a doporučení pro některé
instituce na základě příkladů dobré praxe.
3.1 Hypotézy, výzkumné otázky a cíle
Implementace rozšířené a virtuální reality (AR/VR) v muzeích a galeriích představuje
komplexní proces, který je ovlivněn několika klíčovými faktory. Mezi tyto faktory patří
dostupné finanční zdroje, technologická infrastruktura a nezbytná spolupráce mezi odborníky
na technologie a kurátory kulturního dědictví.
První hypotéza, že implementace VR/AR bude záviset na dostupných finančních
zdrojích a technologické infrastruktuře, vychází z předpokladu, že zavedení těchto inovativních
technologií vyžaduje značné investice. Finanční náklady zahrnují nejen pořízení
hardwaru, jako jsou VR headsety a AR zařízení, ale také náklady na vývoj softwarových
aplikací, jejich údržbu a pravidelné aktualizace. Instituce s omezeným rozpočtem
mohou čelit značným výzvám při snaze financovat tyto pokročilé technologie, což
může zpomalit nebo úplně zabránit jejich implementaci. Technologická infrastruktura
je dalším klíčovým aspektem. Muzea a galerie musí mít potřebné technické vybavení
a kapacitu pro podporu VR/AR technologií, což zahrnuje kvalitní internetové připojení,
dostatečný počet technických zařízení a IT odborníky schopné spravovat a podporovat
tyto technologie. Instituce, které již mají moderní technologickou infrastrukturu,
jsou ve výhodě a mohou tyto technologie snadněji implementovat do svých expozic.
Naopak instituce s nedostatečnou technologickou podporou budou čelit překážkám,
které mohou zpomalit nebo znemožnit plné využití těchto technologií.
Druhá hypotéza se zaměřuje na nutnost spolupráce mezi odborníky na technologie
a kurátory kulturního dědictví. Zavedení VR/AR do muzejního či galerijního prostředí
vyžaduje mezioborový přístup, kde technologičtí experti a kurátoři musí úzce
spolupracovat. Technologičtí odborníci přinášejí do projektu znalosti o vývoji a implementaci
VR/AR, zatímco kurátoři poskytují hluboké porozumění obsahu a kontextu
kulturních artefaktů. Tato spolupráce je klíčová pro zajištění, že technologie budou nejen
funkční a inovativní, ale také kulturně a historicky přesné a relevantní. Kurátoři
26
P R A K T I C K Á ČÁST
mají zásadní roli při rozhodování o tom, jakým způsobem budou tyto technologie implementovány
do expozic, jaké příběhy budou vyprávěny a jaké interaktivní prvky budou
použity k obohacení návštěvnického zážitku. Na druhé straně technologičtí odborníci
musí zajistit, aby tyto nápady byly technicky proveditelné a aby výsledné produkty
byly uživatelsky přívětivé a technicky spolehlivé.
Výzkumná otázka, která se této problematiky týká, je následující: Jaké formy rozšířené
a virtuální reality jsou v současné době využívány v muzeích a galeriích v České
republice? Tato otázka umožňuje identifikovat a popsat různé technologie a jejich konkrétní
aplikace v českých kulturních institucích. Další otázka pak zní: Jaké jsou překážky
a výzvy spojené s implementací rozšířené a virtuální reality v muzeích a galeriích
v České republice? Tato otázka se zaměřuje na identifikaci hlavních obtíží, kterým čelí
instituce při snaze zavést tyto technologie, a na hledání řešení pro tyto problémy. Jaké
jsou nejlepší postupy pro implementaci rozšířené a virtuální reality v muzeích a galeriích?
Tato otázka cílí na identifikaci úspěšných strategií a praktik, které mohou sloužit
jako příklady pro další instituce.
Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na využití rozšířené a virtuální
reality v muzeích a galeriích v České republice. První cíl spočívá v popisu a analýze různých
forem VR/AR, které jsou v současnosti využívány v těchto kulturních institucích.
Tato část práce se zaměří na identifikaci a charakteristiku konkrétních technologií
a aplikací, které umožňují návštěvníkům zažít kulturní dědictví novými a inovativními
způsoby.
Druhým cílem práce je shromáždit příklady dobré praxe v oblasti využití VR/AR
v muzeích a galeriích v České republice. Tento cíl zahrnuje identifikaci a analýzu úspěšných
projektů a iniciativ, které mohou sloužit jako modely pro ostatní instituce. Získané
příklady budou popsány a hodnoceny, aby bylo možné vyzdvihnout klíčové faktory,
které přispěly k jejich úspěchu. Důraz bude kladen na inovativní přístupy, efektivní
využití technologie a pozitivní dopady na návštěvnickou zkušenost.
Třetím cílem je identifikovat překážky a výzvy spojené s implementací VR/AR
v muzeích a galeriích v České republice. Tato část práce se zaměří na identifikaci hlavních
problémů a omezení, kterým instituce čelí při snaze zavést tyto technologie. Mezi
překážky mohou patřit finanční náklady, nedostatek technické infrastruktury či nedostatek
odborných znalostí a personálu.
Tato práce má tedy za cíl nejen poskytnout aktuální přehled o stavu využití VR/AR
v českých muzeích a galeriích, ale také nabídnout cenné poznatky a doporučení pro
budoucí rozvoj těchto technologií v kulturním sektoru. Identifikace úspěšných příkladů
a překážek umožní lépe porozumět dynamice implementace VR/AR a poskytne
návod pro efektivní využití těchto technologií k obohacení návštěvnické zkušenosti
a popularizaci kulturního dědictví.
27
P R A K T I C K Á ČÁST
3.2 Výběr institucí
Pro výběr vhodných muzeí a galerií k účasti na výzkumu byla zvolena kombinace kvantitativního
a kvalitativního přístupu. Prvním krokem bylo vytvoření a rozeslání dotazníku4
1
, který sloužil jako nástroj pro předběžný výběr institucí. Dotazník byl navržen
tak, aby shromáždil základní informace o využití virtuální a rozšířené reality v jednotlivých
institucích, jejich zkušenostech, výzvách a úspěších. Hlavním cílem bylo identifikovat
instituce, které mají praktické zkušenosti s těmito technologiemi a jsou ochotné
sdílet své poznatky a dále spolupracovat.
Dotazník obsahoval otázky zaměřené na několik klíčových oblastí:
Obecné informace o instituci: Zahrnující název a typ instituce (muzeum, gale­
rie).
Současné využití VR a AR (ano/ne, případně proč ne): Dotazy na konkrétní
aplikace VR/AR, účely jejich využití a hodnocení jejich efektivity.
Zkušenosti a výzvy: Otázky zaměřené na zkušenosti s implementací těchto
technologií, včetně identifikace hlavních překážek a problémů.
Dotazník byl vytvořen v online prostředí (Google Formuláře) a distribuován prostřednictvím
e-mailu různým muzeím a galeriím v České republice. Celkem bylo osloveno
zhruba 50 institucí, z nichž 13 poskytlo zpětnou vazbu (viz Obr. 3).
Má Vaše instituce zkušenosti s implementací virtuální reality (VR) a/nebo rozšířené reality (AR) v
expozicích či programovém nabídce?
13 odpovědí
9 Ano
• Ne
Obr. 3
Zdroj: Dotazník dostupný zde: https://forms.gle/yBNWXq8LPTcB2RRi8.
4 1
Dotazník v online verzi dostupný zde: https://forms.gle/yBNWXq8LPTcB2RRi8.
28
P R A K T I C K Á ČÁST
Když měly instituce odpovědět na to, jaký je důvod, že takovými technologiemi
nedisponují, nej častější odpověď se týkala financí (viz Obr. 4).
Z j a k é h o d ů v o d u t o m u tak není?
6 odpovědí
limitovaný rozpočet, jiné priority
Personální kapacity, know how a finance + záměry kurátorů
Neměli zatím koncept výstavy, který by zahrnoval tuto oblast
Zatím |sme neměli možnost využít někoho kompetentního z těchto oborů
finance
Finanční
Obr. 4
Zdroj: Dotazník dostupný zde: https://forms.gle/yBNWXq8LPTcB2RRi8.
Druhá fáze výběru zahrnovala detailnější analýzu odpovědí z dotazníků. Byly zohledněny
následující faktory:
Relevance odpovědí: Instituce, jejichž odpovědi poskytly detailní a specifické
informace týkající se implementace a využití VR/AR technologií.
Zájem o spolupráci: Instituce, které vyjádřily ochotu a zájem podílet se na dalším
výzkumu a rozhovorech.
Diverzita zkušeností: Snaha zahrnout instituce různé velikosti, zaměření a geografického
umístění pro získání širokého spektra dat.
Na základě těchto kritérií byly vybrány 4 instituce, které nejenže mají relevantní
zkušenosti s VR/AR, ale také projevily zájem o hlubší spolupráci. Tyto instituce byly
následně kontaktovány pro podrobnější rozhovory. Rozhovory byly zaměřeny na
hlubší porozumění jejich zkušenostem, strategiím, konkrétním aplikacím VR/AR a na
identifikaci největších výzev a příležitostí v této oblasti. Tyto rozhovory poskytly kvalitativní
data, která byla nezbytná pro detailní analýzu a vypracování případových studií
v rámci práce. V následujícím popisu jsou instituce rozděleny na 3 části, jelikož jeden
respondent poskytl odpovědi ke dvěma institucím, ve kterých byl v dané době za­
městnaný.
3.3 Analýza odpovědí oslovených institucí
Tato kapitola se zaměřuje na analýzu a komparaci zjištění z dotazníkového šetření
a rozhovorů s oslovenými institucemi, které implementují technologie virtuální a
29
P R A K T I C K Á ČÁST
rozšířené reality v muzeích a galeriích. Cílem je zhodnotit praktické zkušenosti, výzvy
a přínosy, které jednotlivé instituce identifikovaly při nasazení těchto technologií. Analyzovány
budou hlavní motivace, technologické a organizační překážky, stejně jako
úspěchy a výzvy v provozu a udržitelnosti implementovaných VR/AR projektů.
Kapitola dále porovná různé přístupy a strategie, které instituce používají při integraci
VR/AR do svých muzejních a galerijních prostředí. Tím přispěje k pochopení
rozmanitosti využití těchto technologií v kulturním sektoru, a poskytne tak ucelený
pohled na současné trendy a výzvy v oblasti digitálního prezentování kulturního dědictví
prostřednictvím VR/AR.
3.3.1 Muzeum města Brna
Historie tohoto muzea sahá až do roku 1904, přesněji 18. září 1904, což je den, kdy
bylo slavnostně otevřeno. Od toho roku prošlo muzeum několika těžkostmi a překážkami,
což na první pohled není vůbec poznat, jelikož se jedná o instituci, která se snaží
držet krok s moderní dobou. 4 2
Muzeum města Brna se zaměřuje na správu a prezentaci významných historických
objektů v Brně - hrad Špilberk, vila Tugendhat, Arnoldova vila a Měnínská brána.
Nabízí širokou škálu výstav, kulturních akcí a vzdělávacích programů. Muzeum se rovněž
věnuje odborné činnosti a digitalizaci sbírek, aby veřejnosti přiblížilo historii moderními
metodami.
Největším klenotem je možnost virtuální prohlídky vily Tugendhat a Vodojemů na
Špilberku. Tato interaktivní mapa vás provede celými objekty, je opatřena popisky
a doplňujícími informacemi. Virtuální prohlídku je možné absolvovat s popisky v českém
i anglickém jazyce, což jistě ocení zejména turisté. K samotnému prohlížení je navíc
možné připojit i headset a užít si prohlídku ve virtuální realitě.
Brněnské muzeum myslí i na nejmenší návštěvníky a snaží se kulturu začlenit do
života hravou formou již od útlého věku. Nabízí možnost interaktivních stezek, pátracích
her či prázdnin v muzeu.
3.3.1.1 Poznatky z odpovědí
Z odpovědí, které mi byly vedením muzea poskytnuty, vyplývá, že implementace technologií
rozšířené a virtuální reality (VR/AR) do muzeí je fascinujícím trendem, který
nabízí nové způsoby, jak přibližovat historii a prehistorii veřejnosti. Jedním z klíčových
přístupů, který se v muzeích stává stále populárnějším, je využití 3D rekonstrukcí historických
osobností a artefaktů. Tento přístup umožňuje návštěvníkům prozkoumat
minulost interaktivně a detailněji, než by bylo možné pouhým pohledem na statické
exponáty.
42
Muzeum města Brna. Online. Dostupné z: https://www.muzeumbrna.cz/historie-muzea/tl258.
30
P R A K T I C K Á ČÁST
Důvody pro výběr technologií VR/AR jsou zřejmé: umožňují autentičtější vizualizaci
historie a prehistorie a přinášejí nový rozměr do muzejních expozic. Rozhodnutí
implementovat tyto technologie často přichází po inspiraci úspěšnými projekty v zahraničí,
které ukázaly jejich potenciál zlepšit návštěvnický zážitek a zvýšit atraktivitu
muzea.
Samotný proces implementace je složitý a vyžaduje pečlivé plánování a koordinaci.
Muzea musí definovat své cíle, sestavit týmy odborníků a postupně vyvíjet a testovat
aplikace. Často se setkávají s překážkami, jako je složitá komunikace mezi IT specialisty
a historiky, riziko nedostatku finančních prostředků a technické výzvy spojené
s udržením a aktualizací aplikací.
Přestože technologie VR/AR nabízejí mnoho výhod, jako je zvýšení návštěvnosti,
lepší návštěvnický zážitek a vzdělávací přínosy, jejich provoz a údržba představují výzvy.
Důležitým aspektem je udržitelnost, tedy schopnost muzeí dlouhodobě zajistit
technickou podporu a aktualizace aplikací.
I přes to, že při implementaci VR/AR technologií čelili několika výzvám, hodnotí ji
jako úspěšnou. Trpělivost, komunikace a spolupráce mezi kurátory a technickými specialisty
byly klíčovými faktory při řešení problémů a dosahování cílů. Navíc zpětná
vazba od návštěvníků je převážně pozitivní, což potvrzuje, že rozhodnutí investovat do
VR/AR bylo správné.
Dalším institucím, které zvažují implementaci těchto technologií, radí, že je důležité
pečlivě zvážit všechny aspekty, včetně finanční náročnosti a technických výzev.
Spolupráce mezi různými odborníky je klíčem kúspěšnému projektu, stejně jako transparentní
komunikace a jasně definované cíle.
3.3.2 Národní muzeum
Národní muzeum v Praze nabízí širokou škálu expozic a výstav. K dlouhodobým expozicím
patří například „Dějiny", které zobrazují historii českých zemí, „Okna do pravěku"
o životě na našem území před miliony let a „Zázraky evoluce" s kostrou plejtváka
myšoka. Mezi aktuální výstavy patří Czech Press Photo 2023. Muzeum poskytuje také
virtuální prohlídky, aktivity pro děti a přístup bez bariér. Návštěvníci mohou využít
mobilní aplikaci a online prodej vstupenek.
Rovněž pražské muzeum využívá virtuálních prohlídek. Rozhodli se digitalizovat
výstavy a nyní je možné si je prohlédnout z pohodlí domova. Tyto prohlídky mají stejný
princip jako v případě již výše zmíněného Muzea města Brna, odhalí vám celou expozici
i s popisky a zajímavými informacemi. K prohlédnutí je asi 15 výstav, které je
možné zobrazit i ve virtuální realitě za pomoci headsetu.
Dostupné jsou i online výstavy. Jedná se o doplňující prezentace s výkladem k výstavám.
Můžete poslouchat celý výklad s obrazovým materiálem či přeskakovat kapitoly
podle toho, která část vás zrovna zajímá.
31
P R A K T I C K Á ČÁST
Obr. 4
Zdroj: https://www.nm.cz/narodni-muzeum-v-kapse#gallery-l
Skvělým doplňkovým materiálem je i aplikace Národní muzeum v kapse
(viz Obr. 4). Cílem nové aplikace je nabídnout návštěvníkům komplexní zážitek, kdy si
v aplikaci nejen koupí a načtou vstupenku, ale nechají se i expozicemi provést. Díky
mobilnímu průvodci je doba, kdy návštěvníci jen procházeli mezi vitrínami, definitivně
pryč. Nyní si o některých exponátech mohou přečíst nebo poslechnout zajímavosti,
které do aplikace přidávají přímo odborníci Národního muzea. Pro každou ze čtyř nově
otevřených expozic bude navíc dostupná komentovaná prohlídka. Dohromady je ke
spuštění připraveno více než 8 hodin mluveného slova v českém i anglickém jazyce.
Návštěvník si také může doma s předstihem sám naplánovat trasu, která nejvíce
odpovídá jeho zájmům a časovým možnostem.4 3
3.3.2.1 Poznatky z odpovědí
Instituce se rozhodla využít technologie VR/AR jako prostředek k lepšímu interaktivnímu
přiblížení historických předmětů a exponátů veřejnosti. Primární aplikací rozšířené
reality, kterou vyvinuli, je interaktivní zobrazení ikonického předmětu Národního
muzea - kostry plejtváka myšoka. Tato aplikace umožňuje návštěvníkům vidět, jak tato
43
Národní muzeum. Online. Dostupné z: https://www.nm.cz/narodni-muzeum-v-kapse
32
P R A K T I C K Á ČÁST
velryba vypadala ve svém přirozeném prostředí oceánu, doplněné o fotorealistickou
vodní hladinu a interaktivní informační body.
Zkušenosti s touto aplikací jsou velmi pozitivní, technologicky jde o první rozsáhlou
implementaci na markerless technologii ve střední Evropě, což umožňuje zobrazovat
rozšířenou realitu bez potřeby viditelného QR kódu. Tento průlom v technologickém
vývoji přispívá k výraznému zlepšení návštěvnického zážitku a získává velmi pozitivní
ohlasy od návštěvníků.
Důvodem k rozhodnutí využít VR/AR technologie byla především snaha o inovaci
a modernizaci muzejních expozic. Potřeba přiblížit historické předměty veřejnosti
způsobem, který je zábavný, edukativní a interaktivní, vedla k rozhodnutí investovat
do moderních technologií, které přinášejí nové možnosti pro zobrazování a vzdělávání.
Mezi hlavní přínosy využití VR/AR v expozicích patří možnost poskytnout návštěvníkům
bohatší a interaktívnejší zážitek. AR aplikace minimalizují potřebu tradičních
výkladových tabulí a umožňují návštěvníkům objevovat informace a podněty.
Při implementaci VR/AR se však setkali s několika překážkami. První z nich byla
nedostatečná zkušenost s touto technologií na trhu, což představovalo riziko při výběru
vhodného technologického partnera. Dalším problémem byl časový tlak na dokončení
projektu, který byl stanoven pevně a vyžadoval integraci nových technologií
do již existujících expozic. Technickým oříškem pak také bylo osvětlení. Místnost
s kostrou má zatemněná okna, takže veškeré světlo je pouze ze stropního osvětlení
a malých světel ve vitrínách. To pro kamery v mobilních telefonech nejsou ideální podmínky.
Dalším technickým oříškem pak byly nároky na samotné operační systémy
v mobilních telefonech.
Počáteční investice do implementace VR/AR technologií byly přibližně 1 milion
Kč, což zahrnovalo vývoj aplikace a technologické vybavení. Nicméně návratnost investic
byla pozitivní, jak ukazují statistiky o vysoké úspěšnosti a zájmu návštěvníků
o AR aplikaci, jelikož každý čtvrtý uživatel mobilní aplikace si plejtváka v rozšířené realitě
prohlédne.
Budoucnost využití VR/AR v instituci bude ve vývoji dalších aplikací rozšířené reality,
které budou nabízet nové způsoby, jak návštěvníky zaujmout a vzdělávat. V plánu
je také rozšířit možnosti digitálního přístupu ke sbírkovým předmětům prostřednictvím
mobilní aplikace, která bude umožňovat prohlížení 3D modelů předmětů přímo
z domova.
3.3.3 Galerie Na Shledanou / Galerie Františka Drtikola Příbram
Galerie Na Shledanou sídlila v prázdné smuteční síni z konce 80. let na hřbitově Malsička
ve městě Volyně a fungovala v letech 2011-2019. Svým programem chtěla říci, že
bez smrti není života a smrtí hodně věcí naopak začíná. Výstavy probíhaly formou rezidenčních
pobytů, během nichž autoři po několik dní tvořili svá díla na stěnách galerie.
Před příchodem dalšího vystavujícího se díla vždy zabílila, čímž zanikla. Tento proces
měl být metaforou koloběhu života a smrti. Galerie také vydávala velkoformátové
33
P R A K T I C K Á ČÁST
Noviny Na shledanou, které se v odborných textech věnovaly vztahu mezi výtvarným
uměním a smrtí. Každé číslo mělo navíc specifické podtéma vycházející z výstav. Cílem
Galerie Na shledanou bylo zpřístupnit veřejnosti nový pohled na vztah výtvarného
umění a smrti.4 4
Galerie Františka Drtikola Příbram, která je umístěna v historické budově příbramského
Zámečku - Ernestina, provozuje výstavy výtvarného umění a pořádá koncerty
a přednášky. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze zde byla
otevřena stálá expozice, která je věnována jednomu z nejslavnějších příbramských rodáků
- světově uznávanému fotografovi Františku Drtikolovi. Narodil se roku 1883
v Příbrami a zemřel roku 1961 v Praze. Ve 13. století stála pravděpodobně v místech
dnešní budovy Zámečku dřevěná tvrz. Dokladem této hypotézy jsou archeologické vykopávky,
které místní osídlení dokládají. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek
je však věrohodně prokázána až v polovině století čtrnáctého.4 5
3.3.3.1 Poznatky z odpovědí
V Galerii Na Shledanou začala vznikat díla ve virtuální realitě ve spolupráci s umělci
a architekty již od roku 2015. Tímto způsobem vzniklo několik děl, která měla různá
zadání a účel. V Galerii Františka Drtikola Příbram vznikla v roce 2020 Měkká aréna,
design architektonická stavba/socha na prezentaci virtuální reality, jejímž hlavním cílem
bylo přilákání nové generace diváků a návštěvníků umění. Rovněž i zde vznikala
díla ve virtuální realitě, která byla dostupná na platformě Steam.
Jelikož byla Galerie Na Shledanou neustále vystavena zániku, bylo jedním z hlavních
cílů celý obsah i vizi digitálně zakonzervovat prostřednictvím cyklu uměleckých
děl.
Překážky při implementaci VR/AR technologií zahrnovaly potřebu vyškoleného
personálu a předsudky některých diváků, kteří preferují tradiční média. Část návštěvníků
VR/AR odmítá, zatímco jiní ji přijímají se zvědavostí nebo nadšením.
Bohužel byla Měkká aréna v Galerii Františka Drtikola Příbram novým vedením
na začátku roku 2024 zrušena, což v této instituci naznačuje nejistou budoucnost pro
VR/AR.
3.4 Komparace odpovědí oslovených institucí
Muzeum města Brna se zaměřuje na širší implementaci VR/AR technologií do muzejních
prostor s důrazem na 3D rekonstrukce historických osobností a artefaktů. Tyto
technologie umožňují návštěvníkům podrobnější a autentičtější vizualizaci minulosti,
což přináší nový rozměr do muzejních expozic. Rozhodnutí implementovat VR/AR
44
Galerie Na Shledanou. Online. Dostupné z: https://galerienashledanou.blogspot.com/
45
Galerie Františka Drtikola Příbram. Online. Dostupné z: http://galerie-drtikol.com/
34
P R A K T I C K Á ČÁST
často vychází z inspirace úspěšnými projekty v zahraničí, záměru zlepšit návštěvnický
zážitek a zvýšit atraktivitu muzea. Proces implementace je složitý a vyžaduje pečlivé
plánování, definici cílů a koordinaci mezi týmy odborníků. Instituce se často setkává
s výzvami jako je složitá komunikace mezi IT specialisty a historiky, nedostatek finančních
prostředků a technické výzvy spojené s údržbou a aktualizací aplikací. Přestože
technologie VR/AR nabízejí mnoho výhod, jejich provoz a udržitelnost jsou klíčové
aspekty, které musejí být zohledněny. Instituce hodnotí implementaci VR/AR jako
úspěšnou přes všechny překážky, přičemž klíčovými faktory úspěchu byly trpělivost,
komunikace a spolupráce mezi kurátory a technickými specialisty. Zpětná vazba od
návštěvníků potvrzuje, že rozhodnutí investovat do VR/AR bylo správné a muzeum si
tímto způsobem posiluje svoji atraktivitu a vzdělávací roli.
Národní muzeum se primárně zaměřuje na implementaci AR aplikace pro interaktivní
zobrazení konkrétního exponátu, což je kostra plejtváka myšoka. Tato aplikace
umožňuje návštěvníkům prozkoumat plejtváka v jeho přirozeném prostředí s fotorealistickou
vodní hladinou a doplněnými informacemi o kostře a životním prostředí
plejtváka. Tento technologický pokrok je první svého druhu ve střední Evropě, protože
nevyžaduje fyzické markery pro zobrazení. Motivací k implementaci VR/AR technologií
je inovace muzejních zážitků a modernizace expozic s cílem přiblížit historické artefakty
a přírodní exponáty veřejnosti formou, která je nejen edukativní, ale i zábavná
a interaktivní. Přestože instituce čelila výzvám jako nedostatek zkušeností s touto technologií
na trhu a časový tlak na dokončení projektu, počáteční investice ve výši zhruba
1 milionu Kč se ukázala jako efektivní s rychlou návratností díky zvýšené návštěvnosti
a pozitivním ohlasům od veřejnosti. Budoucnost využití VR/AR vidí instituce v dalším
rozvoji aplikací rozšířené reality, rozšiřování digitálního přístupu ke sbírkovým předmětům
a adaptaci na nové technologické trendy v oblasti VR/AR.
Galerie Na Shledanou zahájila implementaci VR technologií v roce 2015, kdy začala
vytvářet VR díla ve spolupráci s umělci a architekty. Cílem bylo digitálně zakonzervovat
obsah Galerie Na Shledanou a přilákat novou generaci diváků v Galerii Františka
Drtikola Příbram prostřednictvím Měkké arény. Překážky zahrnovaly potřebu
vyškoleného personálu a předsudky návštěvníků, kteří preferují tradiční média. Zatímco
někteří návštěvníci VR/AR odmítají, jiní ji přijímají s nadšením. V roce 2024 byla
nicméně Měkká aréna zrušena, což naznačuje nejistou budoucnost pro VR/AR v této
galerii.
Všechny zmíněné instituce se potýkaly s různými technickými a organizačními výzvami,
ale také zaznamenaly pozitivní ohlasy a zvýšený zájem návštěvníků díky interaktivnímu
a modernímu přístupu k prezentaci exponátů. Nicméně Národní muzeum se
soustředí na konkrétní aplikace AR pro jednotlivé exponáty s cílem modernizace a zvýšení
interaktivity, Muzeum města Brna zdůrazňuje autentičtější vizualizaci historie a
nutnost multidisciplinární spolupráce při implementaci technologií VR/AR a Galerie
Františka Drtikola od virtuální reality zcela upustila. Zmíněné přístupy ukazují na
35
P R A K T I C K Á ČÁST
výzvy a přínosy této modernizace expozic a poskytují cenné poznatky pro další instituce
přemýšlející o podobných projektech.
3.5 Pohled z druhé strany
Tato kapitola se zaměřuje na pohled z druhé strany implementace virtuální a rozšířené
reality v muzeích a galeriích z perspektivy studia specializujícího se na tyto technologie.
Zahrnuje odpovědi na klíčové otázky týkající se výběru, implementace, překážek
a výzev, se kterými se studio setkalo při spolupráci s kulturními institucemi.
Otázky měly stejný základ jako pro oslovené instituce, ale nabízí pohled z reálné
praxe druhé strany, odpovědi byly anonymizovány.
Malé, ale inovativní vývojářské studio se specializuje na technologie rozšířené
a virtuální reality. Jejich hlavním cílem je transformovat způsob, jakým paměťové instituce
komunikují s návštěvníky, a to prostřednictvím moderních digitálních zážitků.
Studio se skládá z týmu o pěti členech, kteří kombinují znalosti z oblasti kreativity, designu
a vývoje.
Společně se sesterskou organizací se zaměřují na propojení historických příběhů
s moderními technologiemi imerze. Tato spolupráce trvá již šest let a přináší inovativní
digitální řešení pro muzea, galerie a paměťové instituce.
Studio se zaměřuje na vytváření interaktivních 3D modelů v AR, které obohacují
expozice, a na VR rekonstrukce historických scén, které umožňují návštěvníkům prozkoumávat
historická prostředí. Jejich přístup zahrnuje také vytváření 360° videí a hologramů
historických postav, které přibližují historické události návštěvníkům.
Studio pracuje individuálně s každou institucí, aby přizpůsobilo technologická řešení
specifickým potřebám a požadavkům. Díky spolupráci s historiky, kurátory a vývojáři
se jejich aplikace integrují do širších expozic a přispívají k lepšímu návštěvnickému
zážitku.
Vzhledem ke složitosti implementace a finanční náročnosti se studio často setkává
s výzvami jako je neinformovanost klientů nebo administrativní zpoždění. Tyto překážky
však řeší systematickým plánováním, edukací klientů a pečlivým projektovým
řízením.
Vidí potenciál VR/AR technologií jako klíčového nástroje pro inovaci v muzeálním
a galerijním prostředí. Plánují nadále rozvíjet své služby a zkoumat možnosti integrace
umělé inteligence a dalších pokročilých technologií do jejich projektů.
Jejich cílovou skupinou jsou paměťové instituce a muzea, které hledají moderní
způsoby, jak zvýšit návštěvnost a oslovit mladší generace.
Závěrem doporučují institucím, které uvažují o implementaci VR/AR technologií,
důkladnou rešerši a otevřenost novým technologickým řešením.
36
P R A K T I C K Á ČÁST
3.6 Doporučení pro instituce
Implementace technologií rozšířené a virtuální reality do muzeí a galerií přináší nové
možnosti, ale také výzvy, které vyžadují pečlivé plánování a strategický přístup. Na základě
zkušeností a praxe inovativního vývojářského studia, zaměřujícího se na digitalizaci
a interaktivní prezentace historických příběhů, lze formulovat klíčová doporučení
pro instituce zvažující tuto modernizaci.
Před započetím jakéhokoliv projektu je nezbytné provést důkladnou analýzu potřeb
a stanovit jasné cíle. Instituce by měly zvážit, jaké historické nebo umělecké příběhy
chtějí prostřednictvím technologií VR/AR prezentovat a jak tyto nové zážitky mohou
obohatit návštěvnickou zkušenost.
Úspěšná integrace VR/AR technologií vyžaduje těsnou spolupráci mezi kurátory,
historiky a vývojáři. Kurátoři a historici přinášejí hluboké znalosti o exponátech a jejich
historickém kontextu, zatímco technologičtí experti jsou schopni převést tyto příběhy
do digitální podoby. Komunikace a porozumění mezi oběma skupinami je klíčem k vytvoření
autentických a inspirativních digitálních zážitků.
Technologická řešení pro VR/AR se rychle vyvíjejí, a proto je důležité zvolit platformy
a systémy, které jsou flexibilní a snadno adaptovatelné na budoucí potřeby
a inovace. Investice do technologií by měla být dlouhodobá a měla by brát v úvahu
možnosti budoucího rozvoje.
Instituce by měly aktivně edukovat své návštěvníky o nových technologiích a poskytovat
jim prostředky, jak efektivně využívat interaktivní digitální zážitky. Zahrnutí
prvků vzdělávání a výuky do digitálních aplikací může zvýšit angažovanost návštěvníků
a jejich porozumění prezentovaným tématům.
Implementace VR/AR technologií může být finančně náročná, a proto je klíčové
mít jasně definovaný finanční plán, který zohledňuje náklady na pořízení technologie,
vývoj aplikací, provoz a údržbu. Instituce by měly také zvažovat možnosti financování
a dlouhodobou udržitelnost projektů.
Zavádění technologií VR/AR do těchto kulturních institucí nabízí neomezené možnosti
pro inovativní prezentaci historických a kulturních příběhů. Klíčem k úspěchu je
pečlivé plánování, strategická spolupráce mezi odborníky a flexibilní přístup k technologickým
řešením. Instituce, které se rozhodnou pro tuto modernizaci, mohou očekávat
zvýšenou návštěvnost, hlubší angažovanost návštěvníků a posílení své pozice v digitálním
věku kultury a paměťových institucí.
37
Z Á V Ě R
4 Závěr
Tato práce analyzovala implementaci VR/AR technologií v muzejním prostředí s důrazem
na různé případy využití a jejich dopady na návštěvníky a instituce. Moderní technologie
se stávají klíčovým prvkem transformace muzejních expozic, otevírají nové
možnosti a přinášejí výzvy, které formují budoucnost kulturního sektoru.
Z této bakalářské práce vyplývá, že tyto technologie skutečně mohou zvýšit interaktivitu
návštěvníků, nabídnout obohacené zážitky a překročit tradiční hranice prezentace
kulturního dědictví. Edukace se stává dynamickou a zábavnou, propojující digitální
a fyzický svět. Navíc nové technologické trendy jako umělá inteligence, virtuální
komunitní prostory a holografie, přinášejí další dimenze a možnosti pro inovace v mu­
zeích.
Přestože se zdá, že použití takových technologií v kulturních institucích má pouze
pozitivní aspekty, nevyhnutelně se pojí i s výzvami. Finanční náklady, technické problémy
či nároky na personál představují aspekty, které je třeba pečlivě zohlednit při
implementaci těchto technologií. Autentičnost kulturních sbírek a zajištění přístupnosti
pro všechny návštěvníky zůstávají rovněž klíčovými otázkami.
Analýza nákladů a návratnosti investic do VR/AR technologií ukázala, že i přes
počáteční výdaje je možné dosáhnout pozitivní návratnosti díky zvýšenému zájmu návštěvníků
a novým příjmům z prodeje vstupenek či speciálních akcí.
Budoucnost inovací v muzeích a galeriích se jeví jako dynamická a plná příležitostí.
Je jisté, že můžeme očekávat další rozvoj technologií, které budou následovat aktuální
trendy, přizpůsobovat se potřebám moderního publika a vytvářet zážitky, které
spojují historii s budoucností. Plánované projekty zahrnují rozšíření rozšířené reality,
digitalizaci sbírkových předmětů a využití nových technologických trendů, aby muzejní
instituce udržely krok s digitální érou a mohly efektivně reagovat na změněné
návštěvnické očekávání.
Celkově lze říci, že implementace VR/AR technologií poskytuje muzejním institucím
nové nástroje pro interaktivní a atraktivní prezentaci kulturního dědictví. Úspěšné
zavedení těchto technologií vyžaduje strategické plánování, spolupráci s technologickými
partnery a pravidelné sledování nových trendů, aby muzejní zážitky byly co nejbohatší
a nejinspirativnější pro širokou veřejnost.
Virtuální a rozšířená realita mají potenciál přetvářet způsob, jakým vnímáme,
učíme se a sdílíme kulturní dědictví, a tím přinášet obohacený a inkluzivní zážitek pro
návštěvníky po celém světě.
38
P O U Ž I T É Z D R O J E
Použité zdroje
ABD KARÍM, Rafidah, 2023. The Future of AR and VR Technology in a Mobile Learning
Environment-THE PROCEEDINGS OF THE 4TH INTERNATIONAL CONFERENCE
ON VIRTUAL REALITY.
ARAYAPHAN, Watsaporn, Orasa SIRASAKMOL, Wanvimol NADEE a Kitti PURITAT,
2022. Enhancing Intrinsic Motivation of Librarian Students using Virtual Reality for
Education in the Context of Culture Heritage Museums. TEM Journal [online]. 11, 620-
630. Dostupné z: doi: 10.18421/TEM 112-16
AUKSTAKALNIS, Steve a David BLATNER. Reálně o virtuální realitě: umění a věda virtuální
reality. Překlad Jan Klimeš. Brno: Jota, 1994. Nové obzory. ISBN 80-856-1741-
2.
BACHILLER, Carmen, Jose MONZO a Beatriz REY, 2023. Augmented and Virtual Reality
to Enhance the Didactical Experience of Technological Heritage Museums. Applied
Sciences [online]. 13, 3539. Dostupné z: doi:10.3390/appl3063539
BASU, Aryabrata, 2019. A brief chronology of Virtual Reality. Atlanta, Georgia, United
States: Emory University. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/337438550
A brief chronology of Virtual Reality
BEKELE, Mafkereseb a Erik CHAMPION, 2019. A Comparison of Immersive Realities
and Interaction Methods: Cultural Learning in Virtual Heritage. Frontiers in Robotics and
AI [online]. 6. Dostupné z: doi:10.3389/frobt.2019.00091
BEKELE, Mafkereseb Kassahun, Roberto PIERDICCA, Emanuele FRONTONI, Eva
Savina MALINVERNI a James GAIN, 2018. A Survey of Augmented, Virtual, and Mixed
Reality for Cultural Heritage. Journal on Computing and Cultural Heritage [online].
11(2), 7:1-7:36. ISSN 1556-4673. Dostupné z: doi: 10.1145/3145534
BULLOUGH, Edward. Psychická distance'jako faktor v umění a estetický princip. Estetika.
1995, 32(1).
CIANCIARULO, Dario, 2015. From Local Traditions to "Augmented Reality". The M U VIG
Museum of Viggiano (Italy). Procedia - Social and Behavioral Sciences [online].
188, Heritage as an alternative driver for sustainable development and economic recovery
in South East Europe -Project SEE/B/0016/4.3/X SAGITTARIUS, 138-143. ISSN 1877-
39
P O U Ž I T É Z D R O J E
0428. Dostupné z: doi:10.1016/j.sbspro.2015.03.349
CUMMINGS, James J. And Jeremy N. BAILENSON, 2016. How immersive is enough?
A meta-analysis of the effect of immersive technology on user presence. Media psychology.
19(2), 272-309. ISSN 1521-3269.
DOUKIANOU, Stella, Damon DAYLAMANI-ZAD a Ioannis PARASKEVOPOULOS,
2020. Beyond Virtual Museums: Adopting Serious Games and Extended Reality (XR) for
User- Centred Cultural Experiences. In: Visual Computingfor Cultural Heritage [online].
B.m.: Springer. ISBN 978-3-030-37190-6. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-030-37191-
3_15
DOW, Steven, Blair MACINTYRE a Michael MATEAS, 2008. Styles of play in immersive
and interactive story: case studiesfrom a gallery installation of AR Facade [online]. Dostupné
z: doi:10.1145/1501750.1501838
FENU, Cristina a Fabio PITTARELLO, 2018. Svevo tour: The design and the experimentation
of an augmented reality application for engaging visitors of a literary museum. International
Journal of Human-Computer Studies [online]. 114, Advanced User Interfaces
for Cultural Heritage, 20-35. ISSN 1071-5819. Dostupné z: doi:10.1016/j.ij-
hcs.2018.01.009
Galerie Františka Drtikola. Online. Dostupné z: http://galerie-drtikol.com/
Galerie Na Shledanou. Online. Dostupné z: https://galerienashledanou.blogspot.com/
GEROIMENKO, Vladimir, 2012. Augmented Reality Technology and Art: The Analysis
and Visualization of Evolving Conceptual Models. In: Information Visualisation (IV)
[online], s. 453. ISBN 978-1-4673-2260-7. Dostupné z: doi:10.1109/IV.2012.77
GHOUAIEL, Nehla a kol. Mobile Augmented Reality in Museums: Towards Enhancing
Visitor's Learning Experience. The International Journal of Virtual Reality [online].
2016, (17). Dostupné z: http://www.ijvr.org/web/uploads/pdf/17(17-01)3x2.pdf
H A M M A D Y , Ramy, Minhua M A , Ziad A L K A L H A a Carl STRATHEARN, 2021. A Framework
for Constructing and Evaluating the Role of MR as a Holographic Virtual Guide
in Museums. Virtual Reality [online]. Dostupné z: doi: 10.1007/s 10055-020-00497HAWKEY,
Roy. Learning with Digital Technologies in Museums, Science Centres and
Galleries. 2004. Bristol, UK: Nesta Futurelab. Dostupné z: https://te-
learn.hal.science/hal-00190496).
40
P O U Ž I T É Z D R O J E
H A M M A D Y , Ramy, Minhua M A , Carl STRATHERN a Mostafa MOHAMAD, 2020. Design
and development of a spatial mixed reality touring guide to the Egyptian museum.
Multimedia Tools and Applications [online]. 79(5), 3465-3494. ISSN 1573-7721. Dostupné
z: doi:10.1007/sll042-019-08026-w
HEDLEY, Nick. 1.24 - Augmented Reality and GIS In: Bo Huang, Comprehensive Geographic
Information Systems, Simon Fraser University, Burnaby, BC, Canada, Elsevier,
2018, Pages 355-368, ISBN 9780128047934. (Dostupné z: https://www.sciencedi-
rect.com/science/article/pii/B9780124095489096226)
LANIER, Jaron. První hráč ve virtuálním světě. Science World [online]. 2005. Dostupné
z: http://www.scienceworld.cz/clovek/jaron-lanier-prvni-hrac-ve-virtualnim-svete-
1862/?switch ťheme=mobile
LI, J. a Walton WIDER a Yoichi OCHIAI a Muhammad, A. FAUZI. A bibliometric analysis
oflmmersive technology in museumexhibitions: exploring user experience. Front. Virtual
Real, 2023. Dostupné z: 10.3389/frvir.2023.1240562)
LISNEY, Eleanor, Jonathan BOWEN, Kirsten HEARN a Maria ZEDDA, 2013. Museums
and Technology: Being Inclusive Helps Accessibility for All. Curator: The Museum Journal
[online]. 56, 353-361. Dostupné z: doi:10.1111/cura.l2034
LU, Su-Ju a Ying-Chieh LIU, 2015. Integrating augmented reality technology to enhance
children's learning in marine education. Environmental Education Research [online].
21(4), 525-541. ISSN 1350-4622. Dostupné z: doi: 10.1080/13504622.2014.911247
MARGETIS, George, Konstantinos C. APOSTOLAKIS, Stavroula NTOA, George PAPAGIANNAKIS
a Constantine STEPHANIDIS, 2021. X-Reality Museums: Unifying the
Virtual and Real World Towards Realistic Virtual Museums. Applied Sciences [online].
11(1), 338. ISSN 2076-3417. Dostupne z: doi: 10.3390/appl 1010338
MURRAY, Janet H., 1998. Hamlet on the holodeck: The future of narrative in cyberspace.
London, England: MIT Press. ISBN 9780262631877.
PELLAS, Nikolaos, Stylianos MYSTAKIDIS a Ioannis KAZANIDIS, 2021. Immersive
Virtual Reality in K-12 and Higher Education: A systematic review of the last decade
scientific literature. Virtual Reality [online]. 25(3), 835-861. ISSN 1434-9957. Dostupne
z: doi: 10.1007/s 10055-020-00489-9
41
P O U Ž I T É Z D R O J E
PRATISTO, Eko H. a Nik THOMPSON a Vidyasagar POTDAR. Immersive technolo-gies
for tourism: a systematic review. Information Technology & Tourism. 24.1-39, 2022.
(Dostupné z: 10.1007/s40558-022-00228-7)
SHERMAN, William R. a Alan B. CRAIG. Virtual Reality. In: Hossein Bidgoli, Encyclopedia
of Information Systems, California State University, Bakersfield, California, Elsevier,
2003, Pages 589-617, ISBN 9780122272400. (Dostupné z:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B0122272404001945
SIRAZHIDEN, Damira, G.S. KASBAYEVA a Bülent SENAY, 2024. VR and AR technologies
in contemporary cultural space. Bulletin of the Karaganda university History. Philosophy
series [online]. 1 1 3 2 9 , 225-236. Dostupné z: doi:10.31489/2024hphl/225-
236
SYLAIOU, Stella a Panagiotis DAFIOTIS, 2020. Storytelling in Virtual Museums: Engaging
A Multitude of Voices. In: Visual Computing for Cultural Heritage [online], s. 369-
388. ISBN 978-3-030-37190-6. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-030-37191-3_19
SYLAIOU, Stella, Katerina MANIA, Athanasis KAROULIS a Martin WHITE, 2010. Exploring
the relationship between presence and enjoyment in a virtual museum. International
Journal of Human Computer Studies [online]. 68, 243-253. Dostupné
z: doi: 10.1016/j.ijhcs.2009.11.002
TEIXEIRA, Joel, Sebastien MIELLET a Stephen PALMISANO, 2022. Unexpected
Vection Exacerbates Cybersickness During HMD-Based Virtual Reality. Frontiers in Virtual
Reality [online]. 3, 860919. Dostupné z: doi:10.3389/frvir.2022.860919
VALLINO, James. Interactive Augmented Reality. Rochester, New York, 1998. University
of Rochester. Vedoucí práce Christopher M. Brown. Dostupné z:
http://www.se.rit.edu/~jrv/.
42
D O T A Z N Í K
Příloha A Dotazník
Sekce 1 z 5
Využití virtuální (VR) a rozšírené (AR) reality x !
B i y C-D ^
Vážené respondentky vážení respondenti,
obracím se na Vás s žádostí o vyplnění mého dotazníku, který poslouží jako podklad pro bakalářskou práci,
která se zabývá tématem využití virtuální a rozšířené reality v kulturních Institucích v České republice.
Informace, které poskytnete, budou použity pouze jako součást výzkumu pro tuto zmíněnou práci.
Odhadovaný čas na vyplnění dotazníku je 10-1 5 minut, Dovoluji si Vás rovněž požádat o co nejpresnéjší a
pravdivé vyplnění dotazníku.
Děkuji za váš čas a spolupráci.
Kristýna Krausová, studentka Masarykovy univerzity.
Po sekci 1 Pokračovat na další sekci
Sekce 2 z 5
Název sekce (nepovinný)
Popis (nepovinný)
Jaký je název instituce, ve které pracujete? *
Text dlouhé odpovědi
Jakou pozici v dané instituci zastáváte? *
Text dlouhé odpovědi
Má Vaše instituce zkušenosti s implementací virtuální reality (VR) a/nebo rozšířené reality
(AR) v expozicích či programovém nabídce?
O Ano
O Ne
Po sekci 2 Pokračovat na další sekci •
43
D O T A Z N Í K
Sekce 3 z 5
Název sekce (nepovinný)
Popis (nepovinný)
Z jakého důvodu lomu tak není? "
Text dlouhé odpovědi
Je něco, co by se muselo změnit, abyste VR/AR do Vaší instituce mohli začlenit? *
Text dlouhé odpovědi
Po sekci 3 Přejít do sekce 5
Sekce 4 z 5
Název sekce (nepovinný)
Popis (nepovinný)
Prosím popište, jaké konkrétní aplikace VR/AR Vaše instituce využívá a jaký je Váš celkový
dojem z jejich účinnosti.
Text dlouhé odpovědi
Jaké důvody vedly Vaši instituci k rozhodnuti využít VR/AR technologie?
Text dlouhé odpovědi
Jaké přínosy a výhody vidíte ve využíváni VR/AR ve Vašich expozicích a programu?
Text dlouhé odpovědi
44
D O T A Z N Í K
Které hlavní prekážky jste identifikovali při implementaci VR/AR technologií?
Text dlouhé odpovědi
Jaké byly počáteční investice do implementace VR/AR technologií ve Vaší instituci?
Text dlouhé odpovědi
Jak hodnotíte návratnost investic do VR/AR technologií?
Text dlouhé odpovědi
Jak si představujete budoucnost využití VR/AR technologií ve Vaší instituci?
Text dlouhé odpovědi
45
D O T A Z N Í K
Jaké další možnosti a aplikace VR/AR byste rádi ve Vaší instituci implementovali?
Text dlouhé odpovědi
Jaké jsou zpětné vazby a reakce návštěvníků na využití VR/AR ve vaší instituci?
Text dlouhé odpovědi
Máte k dispozici nějaká konkrétní data nebo hodnoceni zkušeností návštěvníků s VR/AR
technologiemi, o které se můžete podělit?
Text dlouhé odpovědi
Jak pravidelně sledujete a reagujete na nové technologické trendy a inovace v oblasti VR/AR?
Text dlouhé odpovědi
Po sekci 4 Pokračovat na další sekci •
Sekce 5 z 5
Název sekce (nepovinný)
Popis (nepovinný)
Děkuji za Vaši účast v dotazníku!
Popis (nepovinny)
46
O T Á Z K Y P O L O S T R U K T U R O V A N É H O R O Z H O V O R U
Příloha B Otázky polostrukturovaného rozhovoru
1. Můžete mi říci něco o vašem muzeu?
(Například typ, velikost, zaměření a historie instituce,....)
2. Jaká je vaše role v muzeu a jak dlouho zde pracujete?
3. Jaké konkrétní technologie VR/AR používáte ve vašem muzeu?
(Prosím o popis technologií, jejich účelu a použití.)
4. Jaké byly hlavní důvody pro výběr těchto konkrétních technologií?
5. Kdy a proč jste se rozhodli implementovat VR/AR?
(Například motivace, očekávání a cíle,...)
6. Jak probíhal proces implementace VR/AR?
(Například kroky, zapojení týmů, časový rámec, ...)
7. S jakými hlavními překážkami jste se při implementaci setkali?
(Například technické, finanční, organizační,...)
8. Jak jste tyto překážky překonali?
(Například strategické kroky, řešení problémů,...)
9. Jaké byly největší výzvy při provozu a údržbě VR/AR?
(Například uživatelské problémy, personální zdroje, technické problémy,
náklady spojené s provozem, reakce návštěvníků, ...}
10. Jaké výhody jste zaznamenali při využití VR/AR?
(Například zvýšení návštěvnosti, zlepšení návštěvnického zážitku, vzdělávací
přínosy, ...}
47
O T Á Z K Y P O L O S T R U K T U R O V A N É H O R O Z H O V O R U
11. Jak hodnotíte celkový úspěch implementace VR/AR?
(Očekávané vs dosažené výsledky.)
12. Existují nějaké konkrétní postupy nebo strategie, které se vám osvědčily při implementaci
VR/AR?
(Popis osvědčených postupů a strategií.)
13. Jaká je zpětná vazba od návštěvníků?
(Pozitivní, negativní, jakékoliv konkrétní postřehy.)
14. Plánujete v budoucnu rozšířit nebo aktualizovat VR/AR?
(Nové projekty, technologie, plány,...)
15. Na čem myslíte, že závisí úspěšná implementace VR/AR?
(Například zdroje, technologie, spolupráce kurátorů a techniků,...)
16. Jak důležitá si myslíte, že je spolupráce mezi kurátory a odborníky na technologii
při implementaci VR/AR?
17. Jak propagujete vaši instituci/technologie VR/AR?
(například sociální sítě, reklamy, plakáty, nabídky školám/vzdělávacím
institucím, ...)
18. Jaká je cílová skupina, kterou jste měli na paměti při implementaci VR/AR? Bylo
to naplněno?
19. Existují nějaké příklady nebo vzory, které jste sledovali nebo se od nich
inspirovali? Uveďte případně konkrétně.
20. Máte nějaká doporučení pro jiné instituce, které zvažují implementaci VR/AR?
(Co dělat, čemu se vyhnout,...)
48
49