Tato disertační práce se zabývá výzkumem životního způsobu
českých singles. Jejím cílem je analýza environmentálně
příznivých a nepříznivých aspektů, které životní způsob singles
obnáší. Teoretická část se opírá především o individualizační
teorie a má za cíl poskytnout oporu části analytické. Práce v
sobě spojuje sociologický zájem o singles s pohledem
environmentalistickým. V environmentálním kontextu se dosavadní
výzkumy zaměřují především na kvantitativní deskripci
negativních aspektů života singles. Ten bývá stereotypně dáván
do souvislostí s environmentálně plýtvavým konzumním stylem
života. Takovýto pohled však má práce problematizuje. Pomocí
kvalitativně-kvantitativních metod analyzuji vybrané aspekty
životního způsobu singles v oblastech: spotřeby, práce, volného
času, vztahů a bydlení. Hlavním nástrojem získávání dat byly
polostandardizované rozhovory realizované s 36 komunikačními
partnery. Ty jsem vybral pomocí „cíleného výběru“ (targeted
sampling) jak z běžné populace, tak z řad environmentalistů. K
analýze rozhovorů byla použita metoda zakotvené teorie
(grounded theory). Druhým metodologickým východiskem pro mě
byla upravená metoda „go along“ – komentovaná prohlídka
domácností zkoumaných singles. Poslední metodou byla analýza
spotřeby realizovaná na základě dat sebraných prostřednictvím
dotazníku. Díky ní jsem dokázal vyčíslit ekologickou a
uhlíkovou stopu zkoumaných singles a identifikoval jsem některé
nepříznivé aspekty jejich životního způsobu. Následně jsem se
zabýval tím, jak tyto aspekty komunikační partneři sami
interpretují. Na základě analýzy jejich výpovědí jsem vytvořil
čtyři rozlišné kategorie životního způsobu zkoumaných singles:
poustevníci, ekologičtí občané, nazelenalí a neuvědomělí. Tato
typologizace může prospět diversifikovanějšímu pohledu na
životní způsob singles, který nelze jednoznačně považovat za
environmentálně nepříznivý. Práce může být přínosná zejména s
ohledem na budoucí očekávaný nárůst singles v populaci, se
kterým se bude muset naše společnost vyrovnat.