Za praktický problém považuji, že se trend užívání tzv. tanečních drog mezi mladými lidmi zvyšuje a lze se domnívat, že se tomu děje z důvodu nedostatečného povědomí o rizikovosti těchto látek. Uvedený nežádoucí stav škodí zejména adolescentům, kteří mnohdy nedokáží odhadnout rizikovost užívání tanečních drog, a sice považují je pouze za „neškodnou“ formu zábavy. Tento stav má taktéž negativní dopad na společnost, jelikož se s užíváním drog a vzniklé drogové závislosti pojí mnoho dalších patologických důsledků (např. zvýšená kriminalita). Nežádoucí stav doléhá taktéž na sociální pracovníky, kteří pracují s mládeží či s drogově závislými klienty, protože si mnohdy nejsou vědomi rizikového chování, kterého se adolescenti dopouštějí. Děje se tak zejména proto, že sami adolescenti své chování za rizikové nepovažují a nevyhledávají tak pomoc. Za žádoucí považuji, aby byli adolescenti řádně uvědoměni o rizikovosti užívání tanečních drog a možných důsledcích, které se s jejich užíváním přímo i nepřímo pojí. Tato skutečnost nejen, že by napomohla adolescentům k omezení rizikového chování a vyvrátila by jejich mylné představy o nerizikovosti užívání tanečních drog, ale také by prospěla příslušným sociálním pracovníkům, aby byli lépe obeznámeni s nebezpečími a překážkami, kterým mladí lidé v dnešní době čelí. Aby bylo možné dosáhnout žádoucího stavu řešené problematiky, je zapotřebí znát postoje adolescentů k užívání těchto látek, tedy konkrétně jejich motivace k užívání těchto substancí a představy o jejich (ne)rizikovosti. Pro tyto účely jsem definovala základní výzkumnou otázku ve znění „Jaký je postoj adolescentů vůči užívání tanečních drog z pohledu adolescentů a sociálních pracovníků, kteří s nimi pracují?“. Díky doplňujícímu pohledu sociálních pracovníků věřím, že dokážu problematiku nastínit komplexněji a lépe objasnit výzvy a obtíže, se kterými se sociální pracovníci v souvislosti s tématem užívání tanečních drog potýkají.