Cílem diplomové práce je analyzovat současnou povahu vztahů Francie k Libanonu, a to prostřednictvím konkrétních případů ze vzájemných vztahů zkoumaných aktérů období let 2017–2022, které odpovídají prvnímu prezidentském mandátu francouzského prezidenta Emanuela Macrona. Tyto případy budou následně interpretovány z perspektivy tří hlavních teorií mezinárodních vztahů: realismu, liberalismu a marxismu. Z povahy výzkumu je práce vedena jako kvalitativní interpretativní výzkum, konkrétně jde o případovou studii. 
Hlavní metodou analýzy získaných dat je kódování zkoumaných případů podle znaků tří vybraných teorií. To umožní posoudit, které aspekty francouzsko-libanonských vztahů odpovídají realistickému, liberalistickému či marxistickému výkladu. K posouzení pro přiřazení kódů teoriím je připraven teoretický tematický okruh ke každé zkoumané teorii, a to dle obecně přijímaných konceptů zkoumaných teorií.
Práce v první (teoretické) části popíše tři zkoumané teorie mezinárodních vztahů, osvětlí čtenáři pozadí vzájemných vztahů obou aktérů, zejména také v kontextu s koloniální historií Francie a v neposlední řadě plně rozvede zkoumané případy.
Tyto budou následně analyzovány v části druhé (praktické), kde také představím teoretické ukotvení celé práce.
Práce si dává za úkol odpovědět na výzkumné otázky. V tomto případě v práci definuji hlavní výzkumnou otázku, která zní: 

• „Jak definujeme povahu vztahů Francie směrem k Libanonu?“

Práce dále odpoví také na dvě doplňující otázky, které hlavní doplňují. Těmi jsou: 

• „Jaké jsou hlavní rozdíly ve vysvětlení vztahů zkoumaných z pohledu realismu, liberalismu a marxismu?“
• „Jaké prostředky utváření vztahů z pohledu Francie vůči Libanonu vnímáme jako dominantní?“