Práce pojednává o teorii kauzality činitele (TKČ), jedné z libertariánských teorií svobodné vůle. Libertariáni hájí názor, že lidé alespoň někdy jednají svobodně, a zároveň že svobodná vůle je neslučitelná s determinismem. Libertarianismus čelí klíčové námitce nazývané problém náhody: Jestliže čin nebyl deterministicky způsoben, jak se liší od čisté náhody, která je typická například pro kvantové jevy? TKČ je někdy považována za nejslibnější řešení tohoto problému. Podle ní je totiž svobodný čin ne-deterministicky způsoben činitelem. Příčinou svobodného činu tak není událost, ale substance. Řada autorů přesto argumentuje, že ani TKČ nedokáže problém náhody vyřešit. Cílem práce je zmapovat a zhodnotit současné odpovědi teoretiků kauzality činitele na problém náhody. Práce odpoví na dvě výzkumné otázky: Lze řešení problému náhody, které poskytuje teorie kauzality činitele, považovat za uspokojivé? Pokud ne, jak lze toto řešení zdokonalit? Klíčovou tezí práce je, že TKČ dokáže problém náhody vyřešit, jelikož jediná dokáže konceptualizovat takový pojem aktivní kontroly, který náhodu vylučuje. Činitel má čin pod aktivní kontrolou tehdy a jen tehdy, když čin působí ne-deterministicky, substančně-kauzálně, na základě důvodů, a neredukovatelně aktivně.